Vysoká škola ekonomická v Praze. Diplomová práce. 2006 Veronika Černocká

Vysoká škola ekonomická v Praze Diplomová práce 2006 Veronika Černocká

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a účetnictví Obor: Finance Název diplomové práce: Výběr a přerozdělování příspěvků na zdravotní pojištění v ČR Vypracovala: Veronika Černocká Vedoucí diplomové práce: Ing. Stanislav Klazar, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že diplomovou práci na téma Výběr a přerozdělování příspěvků na zdravotní pojištění v ČR jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze, dne 26. června 2006 Podpis:

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Ing. Stanislavu Klazarovi, Ph.D. za vstřícný přístup, odborné vedení a cenné připomínky při zpracování této diplomové práce.

Obsah 1 Úvod... 6 2 Výpočet výše příspěvků na zdravotní pojištění... 8 2.1 Plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění... 9 2.1.1 Zaměstnanci... 10 2.1.2 Zaměstnavatelé... 10 2.1.3 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)... 11 2.1.4 Stát... 11 2.1.5 Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP)... 12 2.2 Vyměřovací základy (VZ)... 12 2.2.1 VZ u zaměstnance... 12 2.2.2 VZ u OSVČ... 16 2.2.3 VZ státních pojištěnců a OBZP... 17 2.2.4 Porovnání VZ... 18 2.3 Výše a odvod pojistného... 19 2.3.1 Odvod za zaměstnance... 19 2.3.2 Odvod za OSVČ... 20 2.3.3 Odvod za státní pojištěnce a OBZP... 21 2.3.4 Postup při odvodu... 22 2.3.5 Porovnání výše odvodu pojistného... 22 2.4 Povinnosti a sankce za nesplnění... 24 2.4.1 Oznamovací povinnost... 24 2.4.2 Další povinnosti pojištěnce... 25 2.4.3 Další povinnosti zaměstnavatele... 26 2.5 Příklady... 27 2.5.1 Zaměstnanec a zaměstnavatel... 27 2.5.2 OSVČ... 30 3 Zdravotní pojišťovny... 32 3.1 Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR - 111... 35 3.2 Zaměstnanecké pojišťovny... 39 3.2.1 Vojenská zdravotní pojišťovna ČR - 201... 40 3.2.2 Hutnická zaměstnanecká pojišťovna 205... 41 3.2.3 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví 207... 42 3.2.4 Zaměstnanecká pojišťovna Škoda - 209... 43 3.2.5 Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR 211... 44

3.2.6 Revírní bratrská pokladna 213... 45 3.2.7 Zdravotní pojišťovna METAL-ALIANCE 217... 45 3.2.8 Česká národní zdravotní pojišťovna - 222... 46 3.3 Srovnání zdravotních pojišťoven... 47 4 Přerozdělování pojistného mezi zdravotními pojišťovnami... 51 4.1 Mechanizmy přerozdělování... 51 4.1.1 Mechanizmus přerozdělování pojistného do roku 2004... 51 4.1.2 Mechanizmus přerozdělování pojistného od 1. 1. 2005... 53 4.1.3 Budoucí možný směr výběru... 55 4.2 Analýza změn přerozdělování... 56 4.3 Návrhy reformy a jejich dopad... 58 4.3.1 ODS Modrá šance... 59 4.3.1.1 Návrh... 59 4.3.1.2 Shrnutí... 60 4.3.1.3 Dopad návrhu... 61 4.3.2 ČSSD... 61 4.3.2.1 Návrh... 61 4.3.2.2 Shrnutí... 63 4.3.2.3 Dopad... 63 4.3.3 Rozdíly mezi návrhy... 64 4.3.4 Shodné body... 64 5 Závěr... 66 6 Seznam tabulek, obrázků a příloh... 68 7 Literatura... 70 8 Přílohy... 73

1 Úvod Jako téma své DP jsem si zvolila problematiku zdravotního pojištění, konkrétně výběr a přerozdělování příspěvků na zdravotní pojištění v ČR. Toto téma jsem si vybrala z důvodu jeho aktuálnosti a důležitosti, neboť zdravotní pojištění je součástí života všech občanů, i když si to mnozí často neuvědomují. V současnosti je toto téma již delší dobu také často zmiňováno v médiích. Hlavním cílem práce je podat přehled o financování zdravotní péče a vlastní kritické zhodnocení potřebnosti přerozdělení prostředků uvnitř systému mezi jednotlivými pojišťovnami. Tedy popsat způsob výběru samotného pojistného, nastínit nutnost přerozdělení tohoto vybraného pojistného z důvodu různé nákladovosti jednotlivých pojištěnců a následné možné změny, kterými se zabývají jednotlivé politické strany v rámci návrhu reformy zdravotnictví a jejich dopad. V první kapitole si vymezíme osoby, které jsou plátci pojistného (zaměříme se na všech pět skupin), určíme si vyměřovací základy u jednotlivých plátců a porovnáme jejich výši, zaměříme se na odvod pojistného, jeho srovnání a poukážeme na sankce za nesplnění povinností, ať se jedná o oznamovací povinnosti či další povinnosti pojištěnce a zaměstnavatele. Na závěr kapitoly shrneme získané informace a ukážeme si výpočty pojistného a povinnosti s tím spojené u zaměstnance, zaměstnavatele a OSVČ v různých situacích. V druhé kapitole se budeme věnovat zdravotním pojišťovnám v České republice, analýzou některých jejich ukazatelů získaných z výročních zpráv a jejich srovnáním. Pozornost je věnována analýze dat z roku 2003, která jsou v současné době dostupná ode všech zdravotních pojišťoven. Je to dáno postupem schvalování výročních zpráv. V poslední kapitole si ukážeme samotný mechanizmus přerozdělování. Budeme se také věnovat jeho vývoji od zavedení do současnosti. Podíváme se, jaké změny byly v této souvislosti provedeny a co se očekává v blízké budoucnosti. Provedeme analýzu dopadu změn v přerozdělování na celkové příjmy vybraných pojišťoven. Druhá část kapitoly se věnuje návrhům reformy bývalého ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho a stínového ministra za ODS Tomáše Julínka, jejich stěžejními body, rozdíly a vyhodnocením možných dopadů. 6

V této práci jsou použity zejména metody pozorování, srovnávání, analogie, analýzy, syntézy a jiné. S metodou pozorování se setkáme u shromažďování různých ukazatelů zdravotních pojišťoven. Metoda srovnávání je zde hojně zastoupena. Srovnáváme jak jednotlivé vyměřovací základy, tak vypočtené pojistné nebo jednotlivé zdravotní pojišťovny. Analogie je použita u souhrnných dat za jednotlivé pojišťovny, kdy jsem musela některá data odhadnout, neboť nebyla k dispozici. Zde jsem spoléhala na blízkost počtu pojištěnců, tedy velikosti zdravotní pojišťovny a usuzovala jsem tedy na podobnost určitých ukazatelů. Analýza byla použita při vymezení částí výpočtu pojistného a u výpočtu dopadu změn v přerozdělování na celkové příjmy vybraných pojišťoven. Syntéza poté při shrnutí poznatků v praktických příkladech. 7

2 Výpočet výše příspěvků na zdravotní pojištění Veřejné zdravotní pojištění jako jeden ze subsystémů tvoří spolu se sociálním zabezpečením institut sociálního pojištění v České republice (ČR). Veřejné zdravotní pojištění je v ČR povinné. Vyloučením určité sociální skupiny ze systému povinného pojištění by mohlo dojít ke snížení úrovně solidarity, především zdravých s nemocnými. Ve své podstatě se jedná o zajištění finančních prostředků k poskytování zdravotní péče pojištěncům v zákonem uznaném standardu na principu povinné solidarity. V ČR je zdravotní péče financována z více zdrojů, přičemž převažující podíl má samozřejmě veřejné zdravotní pojištění (kolem 81 % ze všech zdrojů). Dále se poměrem zhruba 10 % podílí soukromé platby občanů a stejně tak prostředky z místních a státních rozpočtů. Na obrázku (Obrázek 2-1) můžeme sledovat vývoj výdajů na zdravotnictví, které od roku 1990 plynule rostou. V příloze (Příloha 8) je dále k nahlédnutí struktura těchto výdajů podle zdroje financování. Obrázek 2-1 Výdaje na zdravotnictví v mld.kč mld.kč 200 150 100 50 31,3 39,5 45,7 Výdaje na zdravotnictví v mld.kč 73,1 186,4 193,8 158,8 168,5 129,9 134,9 141,9 118,9 110,7 100,7 86,4 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 rok Zdroj: www.uzis.cz, Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2004 8

Pro veřejné zdravotní pojištění je typické, že vstup do tohoto systému je volný. Neexistují zde vazby mezi zdravotním stavem a výškou pojistného. Čerpání péče není omezeno rozpočtově, ale je poskytováno dle objektivní potřeby a zdravotního stavu. 1 Zdraví je ovlivňováno řadou faktorů. Zdravotnictví může ovlivnit zdravotní stav obyvatelstva jen asi z 15-20 %, zbytek připadá na životní prostředí, způsob života, pracovní prostředí a genetické předpoklady. Tyto všechny faktory ovlivňují zdravotní stav populace, který je mnohdy chápán jako zdroj společenského růstu země. Proto je právo na zdraví a zdravotní péči garantováno státem a uzákoněno v Ústavě ČR, Listině základních práv a svobod a dalších právních aktech. 2 Zdravotní péče se tak stává důležitou prioritou státní politiky a zajištění zdravotní péče jako všeobecně dostupné služby je chápáno jako povinnost státu vůči občanům. V následujících podkapitolách si vymezíme osoby, které jsou plátci pojistného, určíme si vyměřovací základy u jednotlivých plátců a porovnáme jejich výši, zaměříme se na odvod pojistného a sankce za nesplnění povinností. Na závěr kapitoly si ukážeme výpočty pojistného u zaměstnance, zaměstnavatele a OSVČ v různých situacích. 2.1 Plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění Podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, jsou pojištěny všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR. Pokud nemají trvalý pobyt na tomto území, tak pod podmínkou, že jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má v ČR sídlo. Zdravotní pojištění vzniká dnem narození, jedná-li se o osobu s trvalým pobytem na území ČR. Narozené dítě se stává pojištěncem pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte. Tím se předchází komplikacím s výběrem pojišťovny, neboť již novorozenec vyžaduje zdravotní péči. Právní vztah také vzniká, pokud se osoba bez trvalého pobytu stala zaměstnancem na území ČR nebo tento status trvalého pobytu získala. Zánik je možný jen z důvodu úmrtí pojištěnce či prohlášení za mrtvého, ukončení zaměstnaneckého vztahu nebo trvalého pobytu na území ČR. 1 KREBS, Vojtěch. Sociální politika, 2005, str. 327 2 viz. GREGOROVÁ, GALVAS, Sociální zabezpečení, 2005, str. 163 9

Tím, že je veřejné zdravotní pojištění povinné, musí existovat osoba či instituce, která za každého pojištěnce odvádí danou část do fondu veřejného zdravotního pojištění. Pojištěnec může být současně plátce, ale není to podmínka. V systému se nalézají také osoby, za které je plátcem někdo jiný. Nyní se podíváme na jednotlivé plátce podrobněji. Rozdělíme je do pěti skupin. 2.1.1 Zaměstnanci Zaměstnanec je pro účely tohoto systému definován jako osoba, která je účastna nemocenskému pojištění. Účast na nemocenském pojištění fakticky vzniká dnem nástupu do zaměstnání a končí dnem ukončení smlouvy. Za zaměstnance se tedy považují osoby v pracovním poměru (také uzavřeném podle cizích právních předpisů), ve služebním poměru, dobrovolníci u pečovatelské služby, pěstouni v zařízeních pro výkon pěstounské péče, soudci a další vysoce postavení funkcionáři 3. U zaměstnanců, kteří nejsou automaticky účastni nemocenskému pojištění, se zkoumá každý měsíc, nejedná-li se o příležitostné zaměstnání, které tuto účast nezakládá a tedy nevzniká povinnost platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Pokud zaměstnání v kalendářním měsíci trvá déle než sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích nebo započitatelný příjem dosáhl alespoň 400 Kč měsíčně, vzniká účast na nemocenském pojištění a tedy i na veřejném zdravotním pojištění z titulu zaměstnance. 4 Ze zdravotního pojištění jsou vyloučeny osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky a vykonávají činnost v České republice pro zaměstnavatele, kteří požívají diplomatických výhod a imunity nebo pro zaměstnavatele, kteří nemají sídla na území České republiky a osoby pobývající dlouhodobě v cizině. 2.1.2 Zaměstnavatelé Zaměstnavatel je plátcem části pojistného za svého zaměstnance. Logika věci zůstává stejná. Pokud zaměstnanec je povinen platit veřejné zdravotní pojištění z titulu zaměstnání tím, že je účasten na nemocenském pojištění, vzniká tato povinnost také zaměstnavateli. Zaměstnavatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance a sídlí nebo má trvalý pobyt na území České 3 podrobněji zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, 5 písmeno a) 4 zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců 10

republiky, ale také organizační složka státu. Sídlem právnické osoby je chápáno přímo sídlo této osoby a nebo její organizační složky. U fyzické osoby zaměstnavatele je tímto sídlem místo jeho trvalého pobytu, a jedná-li se o zahraniční fyzickou osobu je jím místo jejího podnikání. 2.1.3 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) Za osoby samostatně výdělečně činné se ve veřejném zdravotním pojištění považují všechny osoby, které mají příjmy z podnikání podle 7 zákona o daních z příjmů: osoby provozující zemědělskou výrobu, lesní a vodní hospodaření, osoby provozující živnost, osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů, osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností, osoby vykonávající nezávislé povolání, osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy, spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných, pokud na ně lze rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. 2.1.4 Stát Stát je plátcem pojistného za kategorii osob, které se ocitli v určitých sociálních situacích. Pokud jsou pojištěnci, za které platí pojistné stát, současně zaměstnanci nebo osobami samostatně výdělečně činnými platí pojištění vedle státu i pojištěnec sám ze svých příjmů. Mezi tzv. státní pojištěnce, za něž hradí pojistné stát vždy, patří nezaopatřené děti, příjemci důchodových dávek, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské a rodičovské dovolené, uchazeči o zaměstnání, osoby pobírající dávky sociální péče, osoby převážně nebo úplně bezmocné nebo o ně pečující, osoby konající základní (náhradní) službu v ozbrojených silách, civilní službu, osoby povolané k vojenskému cvičení, osoby ve výkonu trestu nebo ve vazbě. Mají-li tyto 11

osoby současně příjmy ze zaměstnání či samostatné výdělečné činnosti je plátcem jak tato osoba tak stát. Druhou skupinu tvoří osoby, za které je plátcem pojistného stát pouze za splnění některých podmínek. Zejména podmínky, že tato osoba nemá příjmy z výdělečné činnosti, tj. ze zaměstnání a ze samostatné výdělečné činnosti. Jde především o osoby, které jsou příjemci dávky nemocenského pojištění, dosáhly věku nároku na starobní důchod, ale nesplňují podmínky jeho přiznání, celodenně, osobně a řádně pečují o 1 dítě do věku 7 let nebo o 2 děti do 15 let věku dítěte 5, vykonávají dlouhodobou dobrovolnickou službu. Dále jsou státní pojištěnci z tohoto titulu mladiství umístěni ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy, cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem dočasné ochrany, pokud nemají příjmy a žadatelé o azyl. Stát platí pojistné za své pojištěnce prostřednictvím státního rozpočtu. Jak si ukážeme v kapitole 2.3.5 jsou tyto platby nedostačující. 2.1.5 Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) Jedná se o osoby, které nemají po celý kalendářní měsíc žádné příjmy ze zaměstnání či ze samostatné výdělečné činnosti a ani za něj není plátcem pojistného stát. Jsou to například ženy v domácnosti, rentiéři, zaměstnanci, kteří vykonávají svou činnost na základě dohody o provedení práce, která nezakládá účast na nemocenském pojištění, studenti starší 26 let nebo nezaměstnaní, kteří nejsou evidováni na úřadu práce. 2.2 Vyměřovací základy (VZ) 2.2.1 VZ u zaměstnance Vyměřovacím základem u zaměstnance je úhrn příjmů, které mu zaměstnavatel zúčtuje v souvislosti s výkonem zaměstnání a v souvislosti se zaměstnáním. 6 5 Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění v 7 odstavec 1, písmeno l 6 VANČUROVÁ Alena. Daňový systém 2002 aneb učebnice daňového práva. VOX 2002, Praha. 12

Příjmy související s výkonem zaměstnání jsou takové, které souvisejí s tím, že zaměstnanec něco dělá v určitém množství, po daný čas nebo ve stanovené kvalitě. Tato skupina je vymezena zahrnutím všech příjmů s určitými vymezenými výjimkami. Mezi nejdůležitější příjmy nezahrnované patří náhrady výdajů, které nepodléhají dani z příjmu, tj. náhrady cestovních výdajů, náhrady výdajů za opotřebení vlastních pracovních pomůcek, atp.. Druhou skupinou příjmů, které vstupují do vyměřovacího základu, jsou příjmy související se zaměstnáním. Tyto příjmy plynou z trvání nebo existence zaměstnání. Nejde o příjem za určitý výkon, ale o příjmy související s tím, že je daná osoba zaměstnána. V případě této skupiny takové příjmy obecně nejsou součástí vyměřovacího základu zaměstnance, avšak s výjimkami, které jsou vymezeny zákonem a vyjmenovány v tabulce (Tabulka 2-1). Příjmy v souvislosti se zaměstnáním jsou např. náhrady mzdy, odměny za pracovní pohotovost nebo plnění poskytnutá k životnímu jubileu s výjimkou životního jubilea 50 let věku a při prvním odchodu do důchodu. Tabulka 2-1: Vyměřovací základ zaměstnance Celková vyměřovací základ zaměstnance se skládá ze: všech příjmů souvisejících vyjmenovaných druhů příjmů s výkonem zaměstnání s výjimkou: souvisejících se zaměstnáním, tj. z: nezdaněných náhrad výdajů náhrad mzdy náhrad škod odměn za pracovní pohotovost příjmů, které jsou osvobozeny od daně příjmů věrnostní nebo stabilizační z příjmů fyzických osob nebo vyňaty povahy ze zdanění plnění k životnímu jubileu, atd. Zdroj: VANČUROVÁ Alena. Daňový systém 2002.VOX 2002, Praha. Tento základ však musí dosáhnout alespoň stanovené minimální výše označované jako minimální vyměřovací základ. Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je hodnota minimální mzdy. Minimální mzda se každoročně valorizuje a v současné době činí 7570 Kč 7, dnem 1. 7. 2006 se nahradí částkou 7955 Kč. K přehledu minimálních mezd v daných obdobích od roku 1993 přispívá Příloha 5. Jak je patrné, částky jsou valorizovány obvykle k 1. lednu, výjimku tvoří rok 1999, 2000 a 2006, kdy v těchto letech proběhla změna dokonce dvakrát, také k 1. červenci. 7 částka aktuální v době ukončení diplomové práce (červen 2006) 13

V některých případech však tento minimální vyměřovací základ neplatí. Jedná se především o osoby s těžkým postižením, současně vykonávající samostatně výdělečnou činnost (pokud zde platí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu) a osoby, za které je plátcem pojistného stát. Podrobnější výčet těchto osob je uveden v 3 odstavec 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Musí však tyto výše uvedené skutečnosti trvat po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je pak jejich skutečný příjem. Pokud zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období, zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci nebo pokud se zaměstnanec stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné také stát, snižuje se vyměřovací základ na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů. Je-li vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, je povinen doplatit pojistné prostřednictvím jednoho ze zaměstnavatelů, kterého si zvolí. Tento doplatek se odvádí spolu s odvodem pojistného v následujícím kalendářním měsíci. Pokud je vyměřovací základ nižší z důvodů překážek na straně organizace, je tento rozdíl povinen doplatit zaměstnavatel. Do 31. 7. 2004 existoval u zaměstnanců, za které byl plátcem stát, odpočet, o který se snižoval vyměřovací základ těchto zaměstnanců. Prakticky to znamenalo, že zaměstnanec platil pojistné až z částky přesahující částku odpočtu. 8 Zaměstnanec však musel patřit do kategorie státního pojištěnce po celý kalendářní měsíc a odpočet se mohl uplatňovat v jednom měsíci pouze u jednoho z příjmů. Odpočet byl však z účinností od 1. 8. 2004 zrušen. Odpočty, které jsou k nahlédnutí v příloze (Příloha 6) přesně korespondují s vyměřovacími základy u osob, za které je plátcem stát (Příloha 7). Zrušení odpočtu přineslo zvýšení odvodů do fondu veřejného zdravotního pojištění, což bylo cílem. Nebyl důvod, proč by si měli zaměstnanci, za které je plátcem stát odčítat částku, kterou ve své podstatě neplatili. Výjimka, která těmto zaměstnancům neukládá povinnost platit minimální vyměřovací základ, se zdá postačující. 8 Konkrétně např. v únoru 2004, kdy částka odpočtu byla 3520 Kč, takový zaměstnanec platil pojistné až z částky nad 3520 Kč. 14

Tato možnost uplatnění odpočtu byla však v omezeném rozsahu znovu obnovena. Nárok na uplatnění může použít pouze zaměstnavatel, zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Přičemž odpočet lze uplatnit jen u zaměstnance, kterému byl přiznán invalidní nebo částečně invalidní důchod. Částku odpočtu si může tento zaměstnanec nárokovat i v případě, kdy pobírání důchodu netrvá po celý kalendářní měsíc. Poprvé bylo možno nárok na odpočet uplatnit při zúčtování mzdy za měsíc březen 2005. 9 Výše odpočtu je shodná s výší vyměřovacího základu u osob, za které je plátcem pojistného stát. Opomenutím možnosti snížit vyměřovací základ uplatněním odpočtu dochází u plátce k přeplatku pojistného. Veřejné zdravotní pojištění se musí platit i za dobu neplaceného pracovního volna či neomluvené absence. Pojistné musí být odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu zaměstnance. Pokud doba neplaceného pracovního volna trvala kratší dobu než celý kalendářní měsíc, stanoví se vyměřovací základ jako součet skutečného vyměřovacího základu a poměrné části minimální mzdy podle počtu dní neplaceného volna. V dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem musí být určeno, zda za tyto dny platí celkové pojistné zaměstnanec nebo se zaměstnavatel na úhradě pojistného podílí. To však neplatí pro neomluvenou absenci, kde celé pojistné (13,5 %) je povinen uhradit zaměstnanec. Pouze v několika případech se neodvádí žádné pojistné za dobu čerpání neplaceného volna, a to pokud: v době neplaceného volna vykonává zaměstnanec veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele a doloží, že ten pro kterého toto vykonává za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu, zaměstnanec je po celý měsíc osobou, na kterou se nevztahuje minimální vyměřovací základ nebo se zdržuje dlouhodobě v cizině a je v cizině pojištěn a učinil o této skutečnosti před odjezdem písemné prohlášení u zdravotní pojišťovny. Vyměřovacím základem pracovníka, který pracuje podle cizích právních předpisů je úhrn příjmů zúčtovaných mu v souvislosti s tímto pracovním vztahem, který mu zakládá účast na nemocenském pojištění. I na tyto vztahy na základě cizích předpisů se vztahuje minimální vyměřovací základ. Pokud je zaměstnanci vyplácena 9 PORADCE 7/2006, Český Těšín 2006, s.164-166 15

mzda v cizí měně, přepočte se na českou měnu kurzem devizového trhu stanoveným Českou národní bankou, který platí k poslednímu dni kalendářního měsíce, za který se pojistné odvádí. U měn, u kterých Česká národní banka tento kurz nevyhlašuje, se použije kurz obvykle používaný bankami v České republice. Banky jsou povinny na žádost zaměstnavatele tento kurz sdělit a ten ho musí vést ve svých záznamech pro stanovení a odvod pojistného. 2.2.2 VZ u OSVČ Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 40 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti pro rok 2004, 45 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti pro rok 2005 a od roku 2006 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. 10 Osoba samostatně výdělečně činná je povinna odvést pojistné z vyměřovacího základu, nejvýše však z maximálního vyměřovacího základu. Také tyto osoby musí odvést pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud není stanoveno jinak. Je-li tedy vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, je osoba samostatně výdělečně činná povinna odvést pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Minimálním vyměřovacím základem se až do 1. 4. 2006 rozuměl dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za kalendářní rok o dva roky předcházející roku, pro který byl vyměřovací základ stanovován. Výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok vyhlašovalo na základě údajů Českého statistického úřadu Ministerstvo zdravotnictví ve Sbírce zákonů sdělením. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství v roce 2003 činila 16 920 Kč (Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 520/2004 Sb.) a v roce 2004 činila 18 035 Kč (Sdělení Ministerstva zdravotnictví č. 261/2005 Sb.). Od 1. 4. 2006 však došlo ke změně definice pojmu průměrné mzdy. Nově se za průměrnou měsíční mzdu v národním hospodářství již považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu 10 V letech 1994 až 2003 činil vyměřovací základ 35 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. 16

stanoveného nařízením vlády pro účely důchodového pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Průměrná mzda se tak zvýšila na částku 18 834 Kč. Této částce poté odpovídá minimální záloha 1272 Kč. Pro osoby samostatně výdělečně činné je kromě minimálního vyměřovacího základu určen také maximální vyměřovací základ, který činí 486 000 Kč. Ten se na rozdíl od minimálního vyměřovacího základu však nekrátí. Jedná se tedy o omezení horní hranice placeného pojistného, která není stanovena u zaměstnanců. To může být bráno jako určitá nespravedlnost. Minimální vyměřovací základ opět neplatí pro osoby, které byly uvedeny výše u zaměstnanců. 11 Tyto skutečnosti musí opět trvat po celé rozhodné období. Jejich vyměřovacím základem je pak jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu. Minimální vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, pokud osoba samostatně výdělečně činná nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost po celé rozhodné období, byla uznána práce neschopnou a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, se stala osobou uvedenou jako osobu, pro kterou neplatí minimální vyměřovací základ, pokud tyto skutečnosti trvaly po celý kalendářní měsíc. Také tyto osoby si mohly uplatnit, platil-li za ně pojistné současně stát, odpočet od vyměřovacího základu. Odpočet byl u těchto osob definitivně zrušen k 31. 7. 2004. 2.2.3 VZ státních pojištěnců a OBZP Vyměřovací základ u osob, za které je plátcem pojistného stát, byl do začátku dubna 2006 stanovován nařízením vlády. Po změně 12 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se tento vyměřovací základ odvozuje od výše průměrné mzdy, která je uvedena v subkapitole 2.2.2., jako 25 % z této průměrné mzdy. Od 1. 4. 2006 tedy činí tento vyměřovací základ po zaokrouhlení 4709 Kč. Od začátku roku 2006 je tato změna částky již třetí. První nabyla účinnosti k 1. 1. 2006 a 11 viz. kapitola 2.2.1 12 účinnost novely od 1. 4. 2006 17

vyměřovací základ činil 3798 Kč. Od února se však tato částka zvýšila na 4144 Kč. Tím by mělo do fondů zdravotních pojišťoven přibýt asi 3,5 miliardy Kč. Na zvýšení vyměřovacího základu v takto krátké době měly jistě podíl neuspokojivé výsledky VZP ČR za rok 2005, která má asi 66 % všech těchto pojištěnců a tím se dostává do nezáviděníhodné situace. Vyměřovacím základem u osob bez zdanitelných příjmů je minimální mzda. Jak bylo napsáno v subkapitole 2.2.1 v současné době činí 7570 Kč 13. Vývoj minimální mzdy a vyměřovacího základu za osoby, za které je plátcem pojistného stát od roku 1993 zachycuje příloha (Příloha 7). 2.2.4 Porovnání VZ Pokud si shrneme, co jsme se dozvěděli z předchozího textu k vyměřovacím základům, můžeme konstatovat, že každý vyměřovací základ má zcela jiné složení. U zaměstnance, jak bylo řečeno, je mnoho příjmů, které se do této částky zahrnují, ale poměrně méně výjimek, které jsou vyloučeny. Obecně můžeme říci, že vyměřovacím základem u zaměstnanců je hrubá mzda. Naopak osoby samostatně výdělečně činné si mohou odečíst od svých příjmů prokazatelné výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení. Přičemž tato částka není ta, se kterou se počítá jako s vyměřovacím základem, ale dále se násobí daným procentem. Pro rok 2006 je to 50 %. Tabulka 2-2 nám dá jasný přehled těchto částek. Musíme si ještě uvědomit, že u OSVČ se jedná o roční rozhodné období a je nutné také k tomu tak přistupovat. Tabulka 2-2 Vyměřovací základy pro rok 2006 (data k 5.3.2006) Plátci Minimální vyměřovací základ Vyměřovací základ Maximální vyměřovací základ Zaměstnanec 7570,- mzda Není stanoven OSVČ 14 108 210,- 0,50 * (P V) 486 000,- OBZP - 7570,- - Stát - 4144,- - Zdroj: : Zákon č. 592/1992 Sb., Sdělení č. 261/2005 Sb. Minimální vyměřovací základy jsou určeny pouze u zaměstnanců a OSVČ. Pro srovnání částku 108 210 Kč vydělíme dvanácti a dostaneme 9017,50 Kč. Upozorňujeme, že částka vyměřovacího základu se nezaokrouhluje. Je tedy o něco 13 částka aktuální v době ukončení diplomové práce (červen 2006) 14 u OSVČ roční vyměřovací základ, u ostatních měsíční vyměřovací základ 18

vyšší než u zaměstnance. Rozdíl však vzhledem k obsahu částky vyměřovacího základu není nikterak velký. Samotné vyměřovací základy u jednotlivých plátců jsou poté značně odlišné. Nejmenší částka vyměřovacího základu je stanovena pro stát. Činí 54 % částky vyměřovacího základu pro osoby bez zdanitelných příjmů. Tento nepoměr se sice zákonodárci pokouší vyrovnat zvyšováním částky pro stát, ale pokud nedojde k radikálnějšímu zvýšení, tento propad nebude dlouhou dobu vyřešen. Musíme si uvědomit, že se současně zvyšují částky minimální mzdy, které jsou určující pro vyměřovací základy u zaměstnanců a OBZP. Jak bylo uvedeno v subkapitole 2.2.2 existuje u osob samostatně výdělečně činných omezení horní hranicí. Částka 486 000 Kč nebyla již dlouho měněna a je otázkou, zda je to dobře. Konkrétně se tato částka používá od 1. 7. 1993 15. Maximální vyměřovací základ přitom byl 18,4krát vyšší než minimální vyměřovací základ. V současnosti se tento rozdíl značně snížil a maximální vyměřovací základ už je jen 4,5krát vyšší. Pokud bychom tuto částku zvyšovali stejným tempem jako minimální vyměřovací základ, činila by v roce 2006 asi 1 992 048 Kč. Když se mění minimální vyměřovací základ, proč by měl být zanedbáván maximální vyměřovací základ? Dochází tak k zužování pásma vyměřovacího základu, který je ohraničen minimální a z druhé strany maximální částkou. Už jen to, že je maximální vyměřovací základ stanoven, je určitá výhoda pro OSVČ. Ne všichni sice na něj dosáhnou, ale pokud ano, proč by neměli již nad tuto částku platit Je to obdobné jako by byl stanoven strop pro daně. Zaplaťte nejvýš tolik a již nic víc! 2.3 Výše a odvod pojistného Výše pojistného na všeobecné zdravotní pojištění činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Rozhodné období, za které se zjišťuje vyměřovací základ je ve většině případů kalendářní měsíc. Výjimku tvoří pouze rozhodné období u osob samostatně výdělečně činných, jejichž odvodu se věnujeme v subkapitole 2.3.2. 2.3.1 Odvod za zaměstnance Za zaměstnance odvádí pojistné na veřejné zdravotní pojištění zaměstnavatel ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje vždy na celé koruny nahoru. Zaměstnanci se srazí z jeho mzdy 1/3 této částky, dojde-li 15 Do 30. 6. 1993 činil maximální vyměřovací základ 540 000 Kčs. 19

k situaci, že vypočtená část vyjde na desetinné místo, zaokrouhlí se tato částka na celé koruny nahoru, a zbývající část uhradí zaměstnavatel ze svých prostředků. Pojistné se platí za každý měsíc zvlášť a je splatné v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd za příslušný měsíc. Má-li zaměstnavatel stanoven pro různé zaměstnance různý den výplaty mzdy, je pojistné splatné poslední den výplaty za uplynulý kalendářní měsíc. Zákon ošetřuje i případ, kdy den výplaty není určen. Poté je pojistné splatné nejpozději do osmi dnů po uplynutí kalendářního měsíce, za který se odvede. Tento případ by však již neměl nastat, neboť zaměstnavatelům je Zákoníkem práce 16 uloženo, že musí být určen pravidelný termín výplaty mzdy. Zaměstnavatelé jsou povinni spolu s platbou pojistného předávat Přehled o platbě pojistného 17 všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni jejich zaměstnanci. Vývoj minimálního pojistného u zaměstnanců od roku 1993 je možno porovnat v příloze (Příloha 5). 2.3.2 Odvod za OSVČ U osob samostatně výdělečně činných je rozhodným obdobím kalendářní rok, protože příjmy a výdaje se zjišťují až za celý kalendářní rok a to zpětně. Osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné formou záloh na pojistném a doplatku pojistného, aby bylo pojistné rozloženo rovnoměrně v celém roce a nedocházelo k neschopnosti OSVČ splatit celou částku pojistného za celý uplynulý rok. Zálohy se platí měsíčně na účet u příslušné zdravotní pojišťovny a jsou splatné od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Zálohu neplatí osoba samostatně výdělečně činná pouze v měsíci, kdy byla po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo ji byla nařízena karanténa. Stejně tak není povinnost platit zálohy pro osoby, za které je současně plátcem pojistného stát nebo má souběh zaměstnání a podnikání. Podnikání v tomto případě však nesmí být jejím hlavním zdrojem příjmů. V prvním kalendářním roce zahájení této činnosti platí osoba samostatně výdělečně činná měsíční zálohy vypočítané buď z minimálního vyměřovacího základu, nebo si stanoví sama vyšší zálohy. Takto vypočtená minimální záloha pro rok 2006 činí 1218 Kč. 18 Není zde však povinnost 16 zákon č. 65/ 1965 Sb. (Zákoník práce) 119 odstavec 1, 2 17 viz. Příloha 1 18 Od 1. dubna 2006 dochází ke zvýšení minimální zálohy na 1272 Kč. 20

tyto zálohy v roce zahájení činnosti platit a pojistné může zaplatit až formou doplatku. Ve druhém roce a následujících letech se už zálohy stanoví povinně jako 13,5 % z měsíčního vyměřovacího základu. V příloze (Příloha 4) jsou stanoveny minimální měsíční zálohy od roku 1993. Maximální výše zálohy je pak odvozena od maximálního vyměřovacího základu jako jedna dvanáctina tohoto základu vynásobená 13,5 %. Pro rok 2006 tedy činí maximální měsíční záloha 5468 Kč. Doplatek rozdílu mezi zaplacenými zálohami a skutečnou výší pojistného za příslušný rok je vždy splatný do osmi dnů ode dne, kdy bylo nebo mělo být podáno daňové přiznání za příslušný rok. Ke stejnému dni podání daňového přiznání jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny podat příslušné zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích 19. U osob, které daňové přiznání nepodávají, je doplatek splatný 8. dubna. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem nejbližší následující pracovní den. Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než vypočtené pojistné, jedná se o přeplatek na pojistném a plátce nebo jeho nástupce má nárok na vrácení tohoto přeplatku. Příslušná zdravotní pojišťovna je povinna vrátit přeplatek do jednoho měsíce ode dne, kdy tento přeplatek zjistila. Pokud se zpozdí s vyplacením je povinna zaplatit plátci penále. Existuje-li současně závazek vůči pojišťovně, potom se přeplatek použije na jeho uhrazení. 2.3.3 Odvod za státní pojištěnce a OBZP Za osoby, za které platí pojistné stát, hradí pojistné Ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet všeobecného zdravotního pojištění, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce. Mnohdy v zimních měsících je z důvodu nedostatečného krytí nákladů na zdravotní péči v době chřipkových epidemií Ministerstvo financí požádáno o předsunutou platbu za tyto pojištěnce. Obvykle je této žádosti vyhověno. Vývoj pojistného od roku 1993 je v příloze (Příloha 7). Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné na účet u své zdravotní pojišťovny za celý měsíc ve splatnosti od prvního dne kalendářního měsíce do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, za který platí pojistné. 19 viz. Příloha 3 21

2.3.4 Postup při odvodu Má-li pojištěnec současně více příjmů, odvádí se pojistné ze všech těchto příjmů. Má-li pojištěnec vůči pojišťovně splatný závazek, musí ho splácet v tomto pořadí: 1. pokuty 2. přirážka k pojistnému 3. nejstarší nedoplatky pojistného 4. běžné platby pojistného 5. penále Tyto dlužné částky se každá samostatně odvádí na účty zdravotní pojišťovny. Pokud plátce nedodrží pořadí, je pojišťovna oprávněna použít jeho platbu v chronologickém pořadí, musí však tuto skutečnost plátci pojistného oznámit. Pojistné se platí v české měně bezhotovostním převodem z účtu plátce na účet příslušné zdravotní pojišťovny, kde se za den platby pojistného považuje den odepsání z účtu plátce. Nebo v hotovosti prostřednictvím banky nebo držitele poštovní licence na příslušný účet pojišťovny. Zde se za den platby považuje den, kdy banky, pošta nebo jiná oprávněná osoba hotovost přijala nebo převzala. Banka je povinna připsat platbu na příslušný účet zdravotní pojišťovny vždy nejpozději následující pracovní den poté, co k těmto prostředkům získala dispoziční právo. Držitel poštovní licence je povinen předat platbu k provedení převodu bance, která vede jeho účet nejpozději do dvou pracovních dnů od přijetí platby. V případě nedodržení lhůt danými institucemi jsou tyto instituce povinny uhradit zdravotní pojišťovně úrok ve výši diskontní sazby České národní banky platné v první den kalendářního čtvrtletí, v němž měli uhrazenou částku převést. Den odepsání z účtu plátce nebo den přijetí hotovosti jsou povinny instituce sdělit zdravotní pojišťovně. 2.3.5 Porovnání výše odvodu pojistného Tabulka 2-3 srovnává výši pojistného v roce 2004 u všech plátců. Údaje o průměrné mzdě za příslušný rok se zjišťuje vždy se zpožděním, proto se zde zabýváme údaji z roku 2004. Průměrná měsíční mzda v národním hospodářství za rok 22

2004 byla uveřejněna ve sdělení č. 261/2005 Sb. 20 a činila 18 035 Kč. Nejčastější mzda byla podle Českého statistického úřadu přibližně 15 000 Kč 21, tedy s ní zde budeme počítat. U OSVČ je složitější zjistit tuto částku. Podle výroční zprávy VZP ČR za rok 2004 je částka vybraná na pojistném na jednu tuto osobu zhruba 11 273 Kč, což je ještě méně než minimální pojistné. To je způsobeno především souběhem kategorií plátců, mezi které se OSVČ započítává. Pokud je např. zaměstnancem a ze svých příjmů již platí pojistné z minimálního vyměřovacího základu, nemá tuto povinnost jako OSVČ a pojistné je placeno ze skutečného vyměřovacího základu. Nebo jedná-li se o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát, není opět povinnost platit pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Proto nejběžnější pojistné, které bylo vybráno od OSVČ nebudeme brát k úvahu. Tabulka 2-3 Srovnání vyměřovacích základů a pojistného u plátců v roce 2004 Plátce VZ Výpočet pojistné za rok Zaměstnanec z minimální mzdy 6700 (6700 * 0,135 / 3) * 12 3624 z průměrné mzdy 18 035 (18 035 * 0,135 / 3) * 12 9744 z nejčastější mzdy 15 000 (15 000 * 0,135 / 3) * 12 8100 Zaměstnavatel z minimální mzdy 6700 (6700 * 0,135 * 2/3) * 12 7236 zaměstnance z průměrné mzdy 18 035 (18 035 * 0,135 * 2/3) * 12 19 476 zaměstnance z nejčastější mzdy 15 000 (15 000 * 0,135 * 2/3) * 12 16 200 zaměstnance OSVČ z min. VZ 95 142 95 142 * 0,135 12 845 z max. VZ 486 000 486 000 * 0,135 65 610 OBZP 6700 (6700 * 0,135) * 12 10 860 Stát 3520 (3520 * 0,135) * 12 5712 Zdroj: Zákon č. 592/1992 Sb., ČSÚ, Sdělení č. 261/2005 Sb. Pro lepší přehlednost si ještě sečteme částky, které odvede zaměstnavatel celkem za svého zaměstnance. Z minimální mzdy zaměstnavatel odvede 10 860 Kč za rok, z průměrné mzdy 29 220 Kč za rok a z nejčastější mzdy 24 300 Kč za rok. Jak můžeme odvodit z tabulky (Tabulka 2-3) nejmenší pojistné zaplatí ze svých příjmů zaměstnanec s minimální mzdou (minimální vyměřovacím základem). 20 sdělení č.261/2005 Sb., o stanovení výše průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za rok 2004 21 http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/t/2a002db12f/$file/3109ra14.xls 23

Vezmeme-li však jako srovnávané částky celkové pojistné odvedené z této mzdy, částka 10 860 Kč bude stejná jako ta, kterou odvedou osoby bez zdanitelných příjmů (mají stejný vyměřovací základ). V takovém případě nejméně odvádí stát, a to 5712 Kč. Vzhledem k tomu, že státní pojištěnci tvoří asi 56 % všech pojištěnců, je celková vybraná částka značně nedostačující a není divu, že díky nerovnosti ve struktuře pojištěnců u jednotlivých pojišťoven je nutné tyto prostředky přerozdělovat. Jinak bychom mohli konstatovat, že částky pojistného z minimálních vyměřovacích základů u zaměstnanců a OSVČ a základu u OBZP se značně neliší (rozdíl zhruba 2 000 Kč). Jak jsme uvedli na začátku této kapitoly většina OSVČ platí pouze minimální pojistné, zatímco zaměstnanci s nejčastější mzdou zaplatí za rok 24 300 Kč, což je o 13 440 Kč více. V případě průměrné mzdy se rozdíl ještě prohlubuje. Maximální pojistné v případě OSVČ je jistě vysoká částka, ale není těžké si představit, že této částky dosáhnou i zaměstnanci, kteří tuto hranici ovšem nemají stanovenou. Závěr je nasnadě, musí dojít k navýšení plateb pojistného za státní pojištěnce. Jejich výše značně pokulhává za platbami od ostatních plátců a zdaleka nepokrývá náklady pojišťoven za tyto pojištěnce. 2.4 Povinnosti a sankce za nesplnění 2.4.1 Oznamovací povinnost Mezi nejdůležitější povinnost zaměstnavatele i pojištěnce patří oznamovací povinnost. Oznámení jakékoliv změny se musí provést do osmi dnů ode dne vzniku, pokud není zákonem stanoveno jinak. Zaměstnavatel je povinen provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem (pokud mu to sdělil). Změna se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil. Zaměstnavatel musí také oznámit skutečnosti, rozhodné pro povinnost státu, platit za zaměstnance pojistné. O oznamovaných skutečnostech je povinen zaměstnavatel vést si evidenci a dokumentaci. Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace, číslo bankovního účtu z něhož se bude provádět platba pojistného. 24

Zaměstnavatel fyzická osoba sděluje také jméno, příjmení, rodné číslo, adresu trvalého bydliště. Kromě těchto údajů sděluje i osobní údaje o zaměstnanci jako jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce, jedná-li se o cizince. Přijetí oznámení je zaměstnavatel povinen zaměstnanci potvrdit písemně. Toto potvrzení by měl zaměstnanec vyžadovat vždy, aby nedošlo k situaci, že zaměstnavatel nesplní svou oznamovací povinnost a bude tvrdit, že mu zaměstnanec tyto skutečnosti zatajil či nesdělil. Zaměstnavatel má totiž v případě nesdělení rozhodných skutečností zaměstnancem právo na úhradu penále od zaměstnance, které mu bylo předepsáno zdravotní pojišťovnou z titulu neoznámení nebo opožděného oznámení rozhodných skutečností. Pokud oznamovací povinnost nesplnil zaměstnavatel nebo zaměstnavateli tyto údaje neposkytl, je povinen oznámit vzniklé skutečnosti zaměstnanec sám a to neprodleně. Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit své zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce. Zákonný zástupce je také povinen oznámit narození pojištěnce zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Narození pojištěnce či jeho úmrtí nebo prohlášení za mrtvého je povinen do osmi dnů od zápisu do matriky nahlásit příslušný obecní úřad Centrálnímu registru pojištěnců. Za nesplnění oznamovací povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit pojištěnci pokutu až do výše 10 000 Kč a zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč. Částky se mohou až zdvojnásobit, dojde-li k opakovanému nesplnění oznamovací povinnosti. Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy pojišťovna nesplnění zjistila, nejdéle do tří let od doby, kdy měla být povinnost splněna. 2.4.2 Další povinnosti pojištěnce Pojištěnec by se měl především vyvarovat jednání, jehož cílem je vědomé poškození vlastního zdraví, naopak dodržovat opatření směřující k odvrácení nemocí a poskytnout součinnost při zdravotním výkonu a kontrole průběhu léčebného procesu a dodržovat lékařem stanovený režim. Samozřejmě je povinen platit pojistné pojišťovně, u které je pojištěn. 25

Pojištěnec je dále povinen se podrobit na vyzvání preventivním prohlídkám. Při opětovném nesplnění se vystavuje pokutě až do výše 500 Kč. Dojde-li ke ztrátě nebo poškození průkazu pojištěnce, musí tuto skutečnost nahlásit do osmi dnů. Do osmi dnů musí také vrátit průkazku pojištěnce, dojde-li ke ztrátě trvalého pobytu na území ČR nebo k ukončení zaměstnání u pojištěnců, kteří nemají trvalý pobyt na území ČR nebo ke změně zdravotní pojišťovny nebo k dlouhodobému pobytu v zahraničí. Do 30 dnů musí oznámit pojišťovně změnu jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla. Pokud povinnosti uvedené v tomto odstavci nesplní, může mu být uložena pokuta do výše 500 Kč. Při poskytování zdravotní péče se musí prokazovat platným průkazem pojištěnce nebo náhradním dokladem, který vydala příslušná zdravotní pojišťovna. Prokazuje-li se průkazem pojišťovny, u které již není pojištěn, vystavuje se pokutě až 5 000 Kč. Pokud se jedná o osobu samostatně výdělečně činnou, má povinnost do osmi dnů po podání daňového přiznání předložit pojišťovně Přehled o svých příjmech a výdajích 22, doklad o dni podání přiznání a doplatit ve stejné lhůtě případný nedoplatek pojistného. Pokud dojde k dodatečné změně údajů uvedených v Přehledu, musí OSVČ ohlásit tuto změnu do osmi dnů ode dne, kdy se o ni dozvěděla a vyplnit opravný přehled. Dlužné pojistné je povinna doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděla. Za nesplnění či porušení povinnosti hrozí OSVČ pokuta do výše až 50 000 Kč. Tato osoba musí také předložit při změně pojišťovny nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu 23. 2.4.3 Další povinnosti zaměstnavatele Zaměstnavatel je kromě oznamovací povinnosti povinen zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Tyto dokumenty musí posílat najednou za celý uplynulý kalendářní měsíc, vždy do pátého dne následujícího měsíce. Za nesplnění může pojišťovna vyměřit pokutu až do výše 100 000 Kč. Zjistí-li pojišťovna ze záznamů za uplynulý kalendářním rok vysoký a opakovaný výskyt pracovních úrazů nebo nemocí z povolání ze stejných příčin, může zaměstnavateli vyměřit přirážku k pojistnému. Tato přirážka může být vyměřena až do výše 5 % z podílu na hrazeném pojistném za všechny své zaměstnance. Platební 22 viz. Příloha 3 23 viz. Příloha 2 26

výměr na přirážku lze vystavit nejpozději do 30. června následujícího roku, v němž došlo k uvedeným skutečnostem. Platí se jednorázově na účet příslušné pojišťovny. Dále je zaměstnavatel povinen nejpozději v den splatnosti pojistného předat každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jeho zaměstnanci, přehled o platbách pojistného 24. V přehledu je uveden součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celková výše pojistného a počet zaměstnanců pojištěných u této pojišťovny. 2.5 Příklady 2.5.1 Zaměstnanec a zaměstnavatel Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní smlouvu na dobu neurčitou od 1. ledna 2006. povinnosti zaměstnance o sdělit v den nástupu do zaměstnání u jaké zdravotní pojišťovny je pojištěn povinnosti zaměstnavatele o vydat zaměstnanci písemné potvrzení přijetí sdělení o pojišťovně o nejpozději do osmi dnů (9.1.2006) provést oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání u příslušné zdravotní pojišťovny o pokud mu pojišťovna nebyla sdělena, přechází tato povinnost na zaměstnance, který tak musí učinit neprodleně Za leden mu byla zúčtována hrubá mzda ve výši 7000 Kč 25. Výplatní termín byl v pracovní smlouvě stanoven na 14. den následujícího měsíce, za který mzda náleží. Protože hrubá mzda nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, který je u zaměstnance určen minimální mzdou, pojistné se tedy vypočítá z minimálního vyměřovacího základu. Pro rok 2006 do července 2006 činí minimální mzda 7570 Kč. Vypočtené pojistné se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. celkové pojistné 7570 x 0,135 = 1022 Kč 24 viz. Příloha 1 25 Následné hrubé mzdy byly zvoleny náhodně pro účely příkladu. 27

Toto celkové pojistné odvede zaměstnavatel na účet u příslušné zdravotní pojišťovny a to v den, který je určen jako výplatní. V den splatnosti musí také zaměstnavatel předat pojišťovně přehled o platbách pojistného. pojistné ze skutečných příjmů 7000 x 0,135 = 945 Kč z toho zaměstnanec 945 / 3 = 315 Kč doplatek (7570 7000) x 0,135 = 77 Kč Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně pojistné ve výši 13,5% z tohoto rozdílu. Doplatek provede zaměstnavatel a to i bez souhlasu zaměstnance. Má-li zaměstnanec více zaměstnavatelů, může si zvolit jednoho, prostřednictvím kterého doplatek uhradí. Zaměstnavatel zaměstnanci strhne z platu pojistné na zdravotní pojištění z jeho skutečného příjmu a dále doplatek pojistného, tedy 392 Kč (77 + 315). Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 630 Kč (1022 392). V únoru byly zaměstnanci poskytnuty 3 dny neplaceného volna bez náhrady příjmu a zúčtována hrubá mzda ve výši 7800 Kč. Mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem existuje dohoda, že veškeré pojistné za neplacené volno uhradí zaměstnanec. Celková výše pojistného se bude skládat ze součtu pojistného z hrubé mzdy a pojistného z titulu poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu. pojistné z HM 7800 x 0,135 = 1053 Kč z toho zaměstnanec 1053 / 3 = 351 Kč z toho zaměstnavatel 1053 351 = 702 Kč Pojistné za pracovní volno se vypočítá z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. pojistné z pracovního volna (3 / 28) x 7570 x 0,135 = 110 Kč Zaměstnanci tedy bude sraženo pojistné 461 Kč (110 + 351) a zaměstnavatel ze svých prostředků uhradí 702 Kč. Celkové odvedené pojistné zaměstnavatelem je tedy 1163 Kč (461 + 702). Je odvedeno k 14.3.2005 spolu s Přehledem o platbách pojistného. K 1.březnu 2006 změní zaměstnanec pojišťovnu. povinnost zaměstnance 28