VÍDEŇ Praktické informace na cestu Otevírací doba Otevírací dobu rakouských obchodů striktně upravuje zákon. Otevřeno může být v pondělí až pátek od 6.00 do 19.30, v sobotu do 17 h a v neděli a ve státní svátky je zavřeno. Skutečná provozní doba obchodů se v rámci těchto mezí liší. Nejobvyklejší bývá od 9 h do 18 h (obchody s potravinami od 8 h) a v sobotu od 8 h do 12 h. Obchody zpravidla přes poledne zavírají až na dvě hodiny, s výjimkou velkých měst a turistických oblastí. Tam se může ve všední dny pracovat až do 21 h, v sobotu do 18 h. Obchody na nádražích a letištích mohou mít otevřeno až do 23 h. Pošta Poštovní úřady mají otevřeno různě. Běžná otevírací doba je 8.00 12.00 a 14.00 18.00h od pondělí do pátku, v sobotu 8.00 11.00h. Hlavní pošty ve velkých městech částečně fungují i v noci (některé dokonce 24hod.) a o víkendech a svátcích. Známky je možné zakoupit na poště, ale i v prodejnách tabáku (Tabak Trafik). Poštovní schránky jsou natřeny žlutě, popřípadě oranžově. Internet a telefon Internetové kavárny najdete ve většině měst, internet bývá k dispozici i v turistických návštěvních centrech a na některých poštách. Ceny se pohybují kolem 5eur/hod. Telefonní automaty jsou v zásadě vhodné pro volání po tuzemsku i do zahraničí. Pozor, některé telefonní budky fungují v Rakousku pouze na telefonní karty. Spropitné Jste-li spokojeni, je zvykem v restauracích a barech zaokrouhlit účet nahoru o 5%. Platí se obsluhujícímu rovnou, nenechávejte peníze na stole. Taxikáři očekávají 10% spropitné. Ceny jsou pevné, takže o zboží či službě se běžně nesmlouvá. Lékařská péče Lékařské ordinace a lékárny najdete ve všech městech a obcích. Horské oblasti mají potom každá svoji vlastní horskou záchrannou službu. Pohotovostní služby lékařů ve městech Vám poskytne místní policejní stanice. Lékárny mají střídavě službu v noci a v neděli. Na zavřených lékárnách je uvedená nejbližší otevřená lékárna.
CESTOVNÍ POJIŠTĚNÍ: Než se vydáte na cestu do Rakouska, sjednejte si raději Cestovní úrazové pojištění. Nejlepším způsobem je kontaktovat svoji zdravotní pojišťovnu, která Vám pojištění do zahraničí zprostředkuje. Vyhnete se tak komplikacím s peněžním vypořádáním po úrazu, nemluvě o vysokých částkách za ošetření. Noste u sebe stále průkazku s telefonním číslem asistenční služby, kde v případě potřeby, vyřídí veškeré formality, na které během ošetřování případného úrazu nemáte ani pomyšlení.!!!pozor!!! Kartičku pojištěnce platnou v České republice mějte s sebou také, lehká ošetření nebo běžné dětské nemoci lze vyřídit i s pomocí této karty, v rámci mezinárodních smluv mezi Českou republikou a Rakouskem. Vídeň (německy Wien; v jazyce bar Wean) je hlavní město Rakouska, současně také statutární město a zároveň od 1. ledna 1922 jedna z jeho spolkových zemí, zcela obklopená územím spolkové země Dolní Rakousy. Leží na řece Dunaj a se svými 1,8 miliony obyvatel je největším rakouským městem a současně nejvýznamnějším kulturním, politickým a hospodářským centrem země. Historické centrum Vídně bylo v roce 2001 zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO. V seznamu měst podle kvality života sestaveném firmou Mercer se v roce 2011 Vídeň umístila na první příčce Vídeňské pamětihodnosti z doby císařství Vydejte se po stopách bývalé habsburské monarchie, navštivte nádherné barokní zámky Schönbrunn a Belvedere, nahlédněte do Hofburgu, centra někdejší obrovské říše, projděte se velkolepou Okružní třídou (Ringstrasse). Lesk a slávu bývalých císařů dává tušit dóm sv. Štěpána, Španělská jízdárna či Obří kolo v Prátru stejně jako sarkofág v Císařské kryptě. Vídeňská Ringstraße Na délku má vídeňská Ringstraße 5,3 kilometrů. To je dost na to, aby podél ní našlo místo bezpočet monumentálních staveb, které byly vybudovány v období historismu v 60. až 90. letech 19. století. Tyto budovy od Státní opery až po Uměleckohistorické muzeum dnes patří k těm nejdůležitějším pamětihodnostem Vídně. Toť má vůle..." - těmito slovy nařídil stavbu Ringstraße v roce 1857 sám císař František Josef. A šlechta i bohatí měšťané se předháněli, kdo si u tohoto výstavního bulváru postaví pompéznější palác. Mnohé z těchto bývalých soukromých domů můžeme obdivovat dodnes (i když většinou jenom zvenku). Styl, v němž byly tyto domy postaveny, vešel do dějin jako styl Ringstraße (jedna z odnoží historismu). Vyznačuje se stylovou pluralitou, kdy jsou napodobovány různé architektonické formy minulých dob. Okružní třídu Ringstraße slavnostně otevřel 1. května 1865 sám císař František Josef. V roce 2015 tak tento výstavní bulvár oslaví už 150. narozeniny: www.ringstrasse2015.info
Těmi nejpozoruhodnějšími stavbami ale nejsou soukromé paláce, nýbrž spíš velké veřejné budovy jako Státní opera (postavená v novorenesančním slohu), budova parlamentu, radnice (vlámská gotika), divadlo Burgtheater (novobarokní sloh), univerzita (novorenesanční sloh), Muzeum užiného umění, budova vídeňské burzy nebo votivní chrám (novogotický sloh), které byly vesměs postaveny ve druhé polovině 19. století. Za prohlídku rozhodně stojí také dvě muzejní budovy - budova Uměleckohistorického a Přírodohistorického muzea. Obě byly postaveny v novorenesančním slohu. Vedle toho, že v sobě ukrývají velkolepé umělecké a přírodní poklady, jsou zároveň i mistrovskými architektonickými díly. Podobu Ringstraße utvářeli stavitelé jako Theophil von Hansen, Karl Freiherr von Hasenauer, Gottfried Semper, Heinrich von Ferstel nebo Friedrich von Schmidt. Období architektury Ringstraße vystřídala na konci 19. století vídeňská secese, která se od na odiv vystavované okázalosti a přepychu zase odvrátila. Klenotnice Nejvýznamnější sbírka skvostů na světě je vskutku hodna obdivu: zde v nejstarší části Hofburgu (13. století), najdete nejen císařskou korunu Svaté říše Římské (z doby okolo r. 962) a císařskou korunu rakouskou (1602), ale také poklad burgundský z 15. století a poklad Řádu zlatého rouna. Kuriózní skvosty, někdejší vlastnictví Habsburků, mezi nimi téměř dva a půl metru dlouhý "jednorožec" jsou zde vystaveny právě tak, jako koruna císaře Rudolfa II. (1552-1612). Říšské jablko a žezlo Rakouského císařství sloužily po staletí jako symbol moci a důstojnosti. Vzácnými drahokamy osazené klenoty nejsou pouze němými svědky minulosti, mají také vysokou finanční hodnotu. Vstup do Klenotnice se nachází na nádvoří Schweizerhof, jehož jméno upomíná na zde kdysi patrolující švýcarskou gardu. Císařská (kapucínská) hrobka Císařská hrobka se nachází pod kapucínským kostelem. Je určena pro příslušníky bývalého rakouského panovnického rodu. Pohřbívá se do ní od roku 1633. Místo posledního odpočinku v ní nalezlo 149 Habsburků, z toho 12 císařů a 19 císařoven a královen. Nádherný dvojitý sarkofág pro Marii Terezii a jejího chotě, císaře Františka I. Štěpána Lotrinského, je dílem Balthasara Ferdinanda Mollse. Ostře s ním kontrastuje prostá rakev jejich syna Josefa II. Posledním zde pochovaným císařem byl František Josef I. (1916). V hrobce, o kterou pečují kapucíni, jsou uloženy také sarkofágy císařovny Alžběty a korunního prince Rudolfa. Srdce Habsburků byla v letech 1654 až 1878 pochovávána v tzv. hrobce srdcí v augustiniánském kostele. Pohřby se v císařské hrobce konají dodnes. V roce 1989 zde byla pohřbena poslední rakouská císařovna Zita a 16. července 2011 zde spočinul také její nejstarší syn, bývalý korunný princ a evropský politik Otto Habsburský, který je v hrobce pochován se svojí manželkou Reginou.
Chrám sv. Štěpána Chrám sv. Štěpána je symbol Vídně. Jeho stavba začala ve 12. století. Dnes je to nejvýznamnější gotická stavba v Rakousku. Chrám je dlouhý 107,2 metrů a vysoký 34,2 metrů. Má čtyři věže, z nichž nejvyšší, jižní, měří 136,44 metrů. Po 343 schodech vystoupáte do místnosti pro hlásné, z níž je úchvatný výhled na město. Celkem tu visí 13 zvonů. Ten nejznámější zvon chrámu sv. Štěpána zvaný Pummerin ale najdete v severní věži vysoké 68,3 metrů. Je to druhý největší zavěšený kostelní zvon v Evropě. Na střeše chrámu jsou z barevných střešních tašek vytvořeny c. a k. dvouhlavý orel, znak města Vídně a rakouský státní znak. Vnitřní výzdoba a vybavení chrámu se v průběhu staletí až do baroka neustále měnilo. Návštěvu chrámu sv. Štěpána by si neměl nechat ujít žádný návštěvník Vídně. Vedle několika cenných oltářů a bočních kaplí můžete obdivovat také pozoruhodný chrámový poklad: zlatem a drahokamy umělecky zdobené relikvie, monstrance, liturgické texty, knihy a roucha. Místo posledního odpočinku našlo v chrámu také několik významným osobností. Do pozoruhodného mramorového sarkofágu byl uložen císař Fridrich III. Jenom náhrobní deska váží osm tun. Ve vlastní kapli odpočívá princ Evžen Savojský. A v katakombách chrámu byl pohřben například habsburský vévoda Rudolf IV. zvaný Zakladatel, který v roce 1359 položil základní kámen nové gotické katedrály. Vedle něj mají v katakombách hrobku také vídeňští kardinálové a arcibiskupové. V chrámu sv. Štěpána se každý rok konají velikonoční a adventní koncerty. Hofburg pouze hradní kaple, kde se v neděli konají mše doprovázené zpěvem vídeňského chlapeckého sboru Wiener Sängerknaben... Uprostřed vídeňského Starého Města můžete při prohlídce soukromých komnat a reprezentačních prostor obdivovat lesk a krásu všedního dne nejvýznamnější rodiny rakouské monarchie. Četná muzea a veřejně přístupné sbírky prozrazují smysl císařů pro umění. Po více než sedm staletí bylo habsburské impérium řízeno právě z Hofburgu. Původně středověký hrad dnes připomíná Hofburg, obývaný členy habsburského Domu až do roku 1918, byl původně hradem, jehož založení sahá do 13. století. S postupným růstem moci Habsburků
a rozšiřováním území monarchie byl přestavován do podoby přepychové rezidence. V dnešním Hofburgu sídlí spolkový prezident, nachází se tu významné kongresové centrum a početné umělecké sbírky. Obdobou pražské Matějské pouti je ve Vídni Prater - pouťový zábavní park, který má po celý rok pro hravé návštěvníky přichystanou štědrou nabídku atrakcí. Rozkládá se poblíž stance metra Praterstern na červené lince U1 - jen tři zastávky od centrální stanice Stephansplatz. Stačí se chytit davu mládeže, která zde většinou také vystupuje a míří spolu s Vámi do světa adrenalinu a zábavy. Doporučujeme zakoupit si kartu, kterou lze nabít na libovolnou částku, na tuto kartu pak máte slevu 10%. Dominantou a známým symbolem nejen Prateru, ale i celé Vídně, je Obří kolo (Riesenrad). Bylo postaveno již v roce 1897 na počest Františka Josefa, po válce došlo z důvodu jeho poškození k obnově. Kolo je vysoké 61 metrů a má 15 kabinek, ze kterých si můžete vychutnat panorama města. Lístek pro dospělého stojí 8, pro děti od tří do čtrnácti let 3,20, k dispozici je i celá řada kombinovaných nebo rodinných lístků. Všechny potřebné informace jsou přístupné na http://www.wienerriesenrad.com. Celý park je rozsáhlý labyrint, kde procházíte mezi jednotlivými zábavnými stanovišti za zvuku dunící pouťové hudby. Jsou zde nejrůznější klasické i více odvážné atrakce jako horské dráhy, domy hrůzy, kolotoče, točící a vystřelovací monstra, střelnice, herny, kasina - celkem přes dvě stovky míst, kde se lze pobavit. Vstupné se pohybuje od 1 do 10 podle typu atrakce. Mapu celého komplexu včetně přehledu atrakcí a jejich cen naleznete na http://www.prater.at. Web je sice v němčině, ale dá se v něm celkem snadno zorientovat - seznam atrakcí naleznete pod odkazem "Attraktionen", kde si vyberete některou z položek a můžete vidět hned její cenu (Preis). Prater není jen pouť, ale i rozlehlý park hned v sousedství, který dříve zastával funkci císařské lovecké obory. Dnes je především místem odpočinku a centrem relaxačních sportů. Na kraji aleje se nachází známý fotbalový stadión Ernsta Happela, kde se odehrávalo i Mistrovství Evropy ve fotbale 2008 - aréna hostila mimojiné finále turnaje. Obří kolo Riesenrad Nejznámější atrakce Prateru, 61 metrů vysoké kolo postavené v roce 1897 za Františka Josefa. Vstupné je 8,50 pro dospělé a 3,50 pro děti. Boomerang - horská dráha Rychlá horská dráha. Dostanete se do závratné výšky až 37 metrů rychlostí přes 85 km/h. Ideální adrenalinová atrakce, kde se projedete i hlavou dolů. Pověst park předchází, takže je jisté, že vy ani vaše děti nebudete mít o zábavu nouzi.
Vídeňský sachr dort, to je král tradičních čokoládových dortů. Ten slavný dort, který připravil tehdy šestnáctiletý Franz Sacher pro knížete Metternicha. Jeho syn Eduard potom dort vylepšil o polevu i marmeládu a založil hotel Sachr, který funguje dodnes. Jak vypadá originální sachr dort To je ten z Hotelu Sachr a má tajnou recepturu. Pokud se jí chcete maximálně přiblížit, váš dort bude: mít intenzivní čokoládovou chuť obsahovat meruňkovou marmeládu podávaný se šlehačkou Vídeňský řízek: z telecího masa, tedy "šnicl", musí být smažený na másle a pokrývat celý talíř. Slavný Wiener Schnitzel, tedy vídeňský řízek má ve svém rodokmenu nejen italskou, ale také českou stopu. Právě v Itálii si tuto úpravu telecího masa zamiloval slavný rakouský polní maršálek Radecký z Radče, pocházející z českého šlechtického rodu. Ten také vyhlášenou pochoutku přinesl v polovině 19. století do Vídně. Kolektiv pracovníků cestovní kanceláře AGL travel Vám přeje příjemnou a ničím nerušenou dovolenou, ze které si jistě přivezete ty nejkrásnější zážitky.