VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra ekonomických studií. Právní formy podnikání z pohledu účetního a daňového

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Právní formy podnikání z pohledu účetního a daňového Bakalářská práce Autor: Monika Severová Vedoucí práce: Ing. Irena Fatrová Jihlava 2015

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá výběrem vhodné právní formy podnikání, a to jak z pohledu účetního, tak i daňového. Obsahuje srovnání podnikání osoby samostatně výdělečně činné a obchodních společností. Zaměřuje se také na výhody a nevýhody každé z nich. Práce pomáhá určit podnikateli vhodnou formu podnikání z hlediska optimalizace daňové povinnosti. Klíčová slova Formy podnikání, osoba samostatně výdělečně činná, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, veřejná obchodní společnost, akciová společnost, daňový systém, daň z příjmu, účetnictví, daňová evidence. Annotation This bachelor s thesis deals with the selection of appropriate legal forms of business in terms of accounting and tax. It contains a compare of business self-employer and commercial companies. It also deals with the advantages and disadvantages of each. Bachelor s thesis helps a businessman with the choice of the enterprise form in terms of optimalization of tax liability. Key words Enterprise form, self-employer, limited company, limited partnership, public company, joint stock company, tax system, income tax, accounting, tax filing.

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Ireně Fatrové za odborné vedení práce, za její věcné připomínky, podporu a čas, který mi věnovala při konzultacích. Děkuji také daňovému poradci, panu Lubošovi Severovi za odborné rady, které jsem v práci využila.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. 4. 2015... Podpis

Obsah 1 Úvod... 7 2 Teoretická část... 8 2.1 Právní formy podnikání... 8 2.1.1 Podnikání fyzických osob... 8 2.1.2 Podnikání právnických osob... 10 2.1.3 Výběr vhodné právní formy podnikání... 17 2.2 Daně a daňový systém v České republice... 18 2.2.1 Daň z příjmů fyzických osob... 18 2.2.2 Daň z příjmů právnických osob... 20 2.2.3 Daň z přidané hodnoty... 20 2.2.4 Daň silniční... 21 2.2.5 Daň z nemovitých věcí... 22 2.3 Účetní soustava... 22 2.3.1 Daňová evidence... 23 2.3.2 Účetnictví... 23 2.4 Nejčastější formy podnikání - OSVČ nebo s.r.o.... 25 2.4.1 Daňové a pojistné zatížení... 27 2.4.2 Zahájení podnikání... 27 2.4.3 Způsoby přechodu fyzické osoby na s.r.o.... 29 3 Praktická část... 30 3.1 Zhodnocení stávající situace... 30 3.2 Hospodaření pana Válka jako fyzické osoby... 30 3.3 Hospodaření pana Válka jako společnosti s ručením omezeným... 36 3.4 Přechod z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným... 46 3.5 Založení společnosti s ručením omezeným... 47 3.6 Účetnictví... 48 4 Závěr... 51 5 Seznam použité literatury... 53

1 Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila výběr vhodné právní formy podnikání z pohledu účetního a daňového. Tato problematika je v dnešní době velice aktuální. V České republice je mnoho začínajících podnikatelů, kteří nevědí, jakou formu podnikání si mají vybrat. Cílem této práce je tedy komparace právních forem podnikání z pohledu účetního a daňového a výběr nejvhodnější právní formy podnikání. V práci se nejprve zabývám podnikáním fyzických a právnických osob. Popisuji jednotlivé formy obchodních společností, jejich výhody a nevýhody. Problémem je, že zákony, které tuto problematiku upravují, se neustále mění a novelizují. Závěrem první části se zaměřím se na kritéria, dle kterých je vhodné se řídit pří výběru právní formy podnikání. Ve druhé části práce se zaměřím na daňový systém v České republice, kde uvedu základní druhy daní. Charakterizuji daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň z přidané hodnoty, daň silniční a daň z nemovitých věcí. Třetí část teoretické práce pojednává o účetní soustavě, kde definuji pojmy daňová evidence a účetnictví. V poslední části se zaměřím na nejčastější formy podnikání, kterými jsou osoba samostatně výdělečně činná a společnost s ručením omezeným. Popíši jejich daňové a pojistné zatížení a jak postupovat při zahájení podnikání. Následně uvedu způsoby přechodu fyzické osoby na společnost s ručením omezeným. Uvedené dvě formy podnikání budu brát v úvahu také v praktické části. V praktické části se již budu zabývat konkrétním případem, kdy se na mě obrátil pan Válek s prosbou, zda bych mu mohla pomoci při rozhodování, jestli bude v jeho případě vhodnější podnikat nadále jako fyzická osoba nebo zda bude vhodnější přejít na podnikání jako společnost s ručením omezeným. 7

2 Teoretická část 2.1 Právní formy podnikání Před zahájením podnikatelské aktivity je potřeba určit, jaký typ právní formy bude pro podnikatele nejvýhodnější. Podle Srpové a Řehoře (2010) je to významné rozhodnutí, ale samozřejmě není tato volba nezvratná. Podnikatelem zvolený typ je možné později převést na jiný, ale jsou s tím spojeny i další komplikace a náklady. Podnikatel Podnikatele definuje zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v 420 a následujících takto: Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 2.1.1 Podnikání fyzických osob Podnikání fyzických osob upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. V případě, že chce fyzická osoba podnikat, musí získat živnostenské nebo jiné oprávnění k provozování podnikatelské činnosti. Nejprve si zjistí, do které skupiny živností patří činnost, kterou bude vykonávat. Srpová a Řehoř (2010) uvádí následující druhy živností dle požadavků na odbornou způsobilost. 1. Ohlašovací živnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení. Ty se dále dělí na: řemeslné živnosti podmínkou pro provozování této živnosti je výuční list, maturita v oboru, diplom v oboru nebo šestiletá praxe v oboru, vázané živnosti zde je podmínkou pro získání a provozování živnosti prokázání odborné způsobilosti, volná živnost u této živnosti není potřeba žádná odborná způsobilost. 2. Koncesované živnosti vyznačující se tím, že vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Další podmínkou je i kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Pro získání živnostenského oprávnění je nutné splňovat podmínky dané živnostenským zákonem. Jedná se o všeobecné podmínky zahrnující dosažení věku 18 let, způsobilost 8

k právním úkonům a bezúhonnost. Dalšími jsou zvláštní podmínky, mezi které patří odborná a jiná způsobilost, pokud to vyžaduje živnost. Podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon). Živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. (Z. č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, 2) Oprávnění provozovat živnost má fyzická nebo právnická osoba, která splní podmínky stanovené tímto zákonem. Pokud nemá fyzická osoba bydliště na území České republiky, může provozovat živnost za stejných podmínek i ve stejném rozsahu jako osoba, která bydliště v České republice má. Stejně je tomu tak i u právnické osoby, která nemá na území České republiky sídlo. Výhody: výhodná forma pro podnikání malého rozsahu, nízká administrativní a ekonomická náročnost, zdanění pouze příjmů obdržených v běžném roce, není potřeba zabývat se časovým rozlišením, vedení daňové evidence, nepřekročí-li podnikatel příjmy 25 000 000 Kč nebo je možné uplatnit paušální výdaje stanovené zákonem o dani z příjmů v rozmezí 30 až 80 % z příjmů dle charakteru podnikání. Nevýhody: povinnost podnikat pod svým jménem a příjmením, nelze si zvolit vlastní atraktivní název, nemalé komplikace při předání firmy, např. svým dětem nebo při prodeji firmy, ručení za závazky vyplývající z podnikání celým svým majetkem, pokud ale podniká pouze jeden z manželů, je možné toto riziko omezit zúžením společného jmění manželů formou notářského zápisu. Poté by podnikatel ručil za své závazky pouze do výše osobního majetku stanoveného notářským zápisem. (http://www.penize.cz) 9

2.1.2 Podnikání právnických osob Srpová a Řehoř (2010) uvádí, že pokud se podnikatel rozhodne podnikat jako právnická osoba, musí počítat s tím, že zahájení činnosti bude administrativně náročnější a v některých případech je zapotřebí při zakládání firmy složit základní kapitál. Všechny typy právnických osob musí být zapsány v obchodním rejstříku. Obchodní společnosti Zákon č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) uvádí, že obchodními korporacemi jsou obchodní společnosti a družstva. Dále pak tento zákon dělí obchodní společnosti do dvou základních skupin, a to na osobní společnosti a kapitálové společnosti. Družstva jsou v podnikatelské činnosti méně častou formou. Osobní společnosti Osobní společnosti je od roku 2014 možné založit nejen za podnikatelským účelem, ale také za účelem správy vlastního majetku. U osobních společností se předpokládá osobní účast podnikatele na řízení společnosti, a společníci zpravidla ručí neomezeně za závazky společnosti. Mezi osobní společnosti patří veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. Veřejná obchodní společnost Při založení veřejné obchodní společnosti je zapotřebí alespoň dvou osob, kteří se podílejí na jejím podnikání nebo správě jejího majetku. Tyto osoby ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Je-li společníkem právnická osoba, společnická práva a povinnosti bude vykonávat jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba. Společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi společníky. Zisk a ztráta je mezi společníky rozdělena rovným dílem, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Společenská smlouva také řídí vzájemné právní poměry společníků. (Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, 95-117) Výhody: k založení není nutný počáteční vklad, statutárním orgánem je každý společník, je také oprávněn k obchodnímu vedení, není nutné zřizovat vnitřní orgány společnosti, nemusí se vytvářet základní kapitál a rezervní fond, 10

společník může ze společnosti vystoupit za předpokladu, že ve společnosti zůstanou nadále alespoň dva společníci. Nevýhody: společníci ručí za své závazky celým svým majetkem, k založení společnosti musí být alespoň dvě osoby, pokud se společníci nedohodnou jinak, nesou účetní ztrátu rovným dílem, zákaz konkurenčního podnikání pro společníka bez souhlasu ostatních společníků, není možné převést podíl ve společnosti (nevztahuje se na dědictví). (http://www.ucetnikavarna.cz) Komanditní společnost V komanditní společnosti alespoň jeden ze společníků ručí za její dluhy omezeně, a to do výše svého nesplaceného vkladu, označuje se jako komanditista, a alespoň jeden neomezeně celým svým majetkem, tento se označuje jako komplementář. Pokud je však jméno komanditisty uvedeno ve firmě, ručí stejně jako komplementář. Statutárním orgánem společnosti jsou komplementáři a je jim vyhrazeno obchodní vedení. Pro komanditisty platí povinnost vkladu do základního kapitálu, ale jeho minimální výše není stanovena, jak tomu bylo v přechozích letech. Od roku 2014 je také možné stanovit společenskou smlouvou, že předmětem vkladu do osobní společnosti může být provedení či provádění práce nebo poskytování či poskytnutí služby. Podíl komanditisty se určí podle výše jeho vkladu. Komanditista s ostatními společníky ručí za dluhy společnosti společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu. Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře, a to na polovinu, nestanoví-li společenská smlouva dělení jiné. Komplementáři si poté část zisku a ztráty rozdělí podle 112 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, část zisku připadající na společnost se po zdanění rozdělí mezi komanditisty podle výše jejich podílů. Ztrátu komanditisté nenesou. (Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, 118-128) 11

Výhody: při založení společnosti není stanovena povinná minimální výše vkladu, není třeba tvořit rezervní fond, nemusí se zřizovat vnitřní orgány společnosti, komanditista může převádět svůj podíl na jinou osobu. Nevýhody: komplementáři ručí za závazky společnosti celým svým majetkem, k založení společnosti musí být alespoň dvě osoby, zákaz konkurenčního podnikání pro komplementáře bez souhlasu ostatních společníků. (http://www.ucetnikavarna.cz) Kapitálové společnosti Pro tyto společnosti je charakteristická majetková účast všech společníků, kteří se přitom na řízení společnosti vůbec nemusí podílet. Hlavně u akciových společností se k řízení společnosti využívá profesionální management. V České republice je čistě kapitálovou společností akciová společnost. Za kapitálovou společnost je považována i společnost s ručením omezeným, přestože nese určité prvky osobní společnosti. (http://www.business-web.cz) Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. (Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, 132 odst. 1) Podíl společníka se určí podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Společnost může být založena jediným společníkem. Pokud společenská smlouva neurčí jinak, je minimální výše vkladu 1 Kč. Vlastníci společnosti zasahují do chodu podniku prostřednictvím následujících volených orgánů. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným. Společník se jí může zúčastnit osobně nebo v zastoupení. Valná hromada je svolávána jednatelem alespoň jednou za účetní období. 12

Jednatelé jsou statutárním orgánem společnosti, mají povinnost účastnit se valné hromady. Jednatel zajišťuje obchodní vedení společnosti, řádné vedení předepsané evidence a účetnictví, vedení seznamu společníků a na žádost informuje společníky o věcech společnosti. Dozorčí rada je kontrolním orgánem společnosti. Společníci si vyplácí podíl na zisku podle poměru jejich vkladu, není-li ve společenské smlouvě stanoveno jinak. (Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, 132-242) Výhody: společníci ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu, možnost většího počtu zakladatelů, vyšší prestiž a důvěryhodnost. Nevýhody: více starostí při zakládání společnosti a formality s ním spojené, větší administrativní náročnost, daňové zatížení, dvojí zdanění při výběru podílu na zisku společníkem. (http://burketing.com) Akciová společnost Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Akcionář má právo podílet se na řízení společnosti, na jejím zisku a likvidačním zůstatku při zrušení společnosti s likvidací. Zákon o obchodních korporacích uvádí povinnost zacházet se všemi akcionáři stejně. Charakteristické pro tuto společnost je nemožnost ručení akcionářů za závazky společnosti a téměř neomezená převoditelnost akcií. Společnost ručí za závazky pouze svým majetkem. Chod akciové společnosti zajišťuje profesionální management. Výše základního kapitálu musí činit alespoň 2 000 000 Kč. Vklad akcionáře může být peněžitý nebo nepeněžitý. Zákon o obchodních korporacích dává zakladatelům od roku 2014 možnost vybrat si způsob řízení vnitřní organizace. Jedná se o systém dualistický nebo monistický. 13

Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti u obou systémů. Akcionáři vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti. Akcionář se zúčastní valné hromady osobně nebo v zastoupení. Dalšími orgány dualistického systému jsou: Představenstvo je statutárním orgánem společnosti, přísluší mu její obchodní vedení. Pro člena představenstva platí zákaz konkurence. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti. Pro člena dozorčí rady také platí zákaz konkurence. Mezi orgány monistického systému patří vedle valné hromady také: Správní rada má 3 členy, je jí svěřena řídící a kontrolní funkce. Statutární ředitel je statutárním orgánem společnosti jmenovaný správní radou a přísluší mu obchodní vedení. Akcionáři má právo na podíl na zisku, který se určuje poměrem akcionářova podílu k základnímu kapitálu, neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak. (Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, 243-551) Výhody: vysoká prestiž podnikání, v orgánech společnosti je třeba minimálně 4 nebo 6 osob (nemůže se tak stát, že o budoucnosti společnosti rozhoduje pouze jeden člověk), u akciové společnosti je mnohem lepší pozice např. pro vyjednávání, na výběrových řízeních a u veřejných zakázek z důvodu větší důvěryhodnosti, vyšší náklady na základní kapitál (minimálně 2 000 000 Kč) může být nevýhodou, ale zároveň výhodou z důvodu velkého základního kapitálu na počátku podnikání, se kterým může disponovat a rychleji růst. (http://www.jakzacitpodnikani.cz) Nevýhody: založení akciové společnosti je náročné jak časově, tak finančně, větší administrativní náročnost, daňové zatížení (http://akciovespolecnosti.com) 14

Družstvo Družstvem se podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích označuje společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem vzájemné podpory svých členů nebo za účelem podnikání. Firma obsahuje označení družstvo a měla by mít minimálně 3 členy. Družstvo ručí za své závazky celým svým majetkem, členové družstva za závazky neručí, pokud stanovy nebo soud neurčí jinak. Každý člen družstva má povinnost vložit základní členský vklad do základního kapitálu. Někteří členové družstva mají právo na podíl na zisku, který se určí v poměru jejich vkladové povinnosti, neurčují-li stanovy jinak. Mezi orgány družstva se řadí: Členská schůze, které se mohou účastnit členové družstva, likvidátor a osoby, o nichž tak stanoví jiný právní předpis. Představenstvo, které je statutárním orgánem družstva. Kontrolní komise, která kontroluje veškerou činnost družstva a projednává stížnosti členů. Stanovy mohou určit, že člen nebo někteří členové mají za podmínek určených ve stanovách právo na podíl na zisku. Výhody: členové neručí za závazky družstva, možnost založit družstvo i pro nepodnikatelské účely, nízká výše základního jmění. Nevýhody: k založení družstva musí být minimálně 3 osoby, zákaz konkurence. (Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, 552-773) 15

Tab. 1: Vybrané právní formy podnikání (zdroj: Z. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, vlastní úprava) Živnostník Veřejná obchodní společnost Komanditní společnost Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Počet zakladatelů Může být jedna osoba Minimálně 2 osoby Minimálně 2 osoby Může být jedna osoba 1 právnická osoba nebo 1 fyzická osoba Ručení Základní kapitál Neomezeně, celým svým majetkem Neomezeně, společně a nerozdílně celým svým majetkem Komplementář celým svým majetkem, komanditista podle svého vkladu Společnost ručí za závazky svým majetkem, společníci ručí společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu, Není stanoven Není stanoven Není stanoven Minimálně 1 Kč Společnost ručí za závazky svým majetkem, akcionáři za závazky společnosti neručí Minimálně 2 000 000 Kč Administrace Živnostenské nebo jiné oprávnění Společenská smlouva Společenská smlouva Společenská smlouva (více společníků), zakladatelská listina (1 společník), složení vkladu na účet Přijetí stanov, vydání akcií, složení vkladu na účet Podíl na zisku Celý připadne živnostníkovi. Rovným dílem mezi společníky nebo podle společenské smlouvy Zisk se dělí na polovinu mezi společnost a komplementáře. Část připadajíc na společnost se dále dělí podle poměru podílů mezi komanditisty. Podle poměru vkladu Podle rozhodnutí valné hromady Jiná kritéria Obtížný přístup k cizím zdrojům, malá prestiž, vyšší důvěryhodnost z důvodu neomezeného ručení Méně častá forma, vyšší důvěryhodnost z důvodu neomezeného ručení Méně častá forma, komplikované vztahy mezi komanditisty a komplementáři mohou vést ke sporům Nejčastější forma obchodních společností, nejvýhodnější pro většinu typu podnikání Vysoká prestiž, složitější vnitřní orgány, nejsnadnější přístup k cizím zdrojům 16

2.1.3 Výběr vhodné právní formy podnikání Výběr vhodné právní formy je pro začínajícího podnikatele velice důležitý. Každý podnikatel považuje za důležité jiné kritérium, neboť každá osoba má jiné požadavky. Kritérií, podle kterých je vhodné se řídit při výběru právní formy podnikání je velké množství, uvedu zde pouze ty nejzákladnější. Počet zakladatelů či účastníků podnikání chce-li osoba podnikat jako jednotlivec, jeví se jako vhodnější založit živnost. Pokud je ale zakladatelů více, upřednostňovala bych založit obchodní společnost. Administrativní náročnost založení podniku U živnostenského podnikání je potřeba pouze živnostenské oprávnění, u obchodních společností k tomu přibývá navíc sepsání společenské smlouvy a zápis do Obchodního rejstříku. Potřeba základního kapitálu hodnota základního kapitálu je u každé právní formy podnikání jiná. U živností se základní kapitál neskládá, platí se pouze za ohlášení živnosti či získání koncese. U obchodních společností je výše základního kapitálu různá, podrobněji si je popíšeme později v popisu jednotlivých obchodních společností. Způsob a rozsah ručení za závazky podniku zde je v nevýhodě živnostník, neboť ručí za závazky podniku neomezeně, a to i svým soukromým majetkem. Ručení společníků u obchodních společností bylo rozebráno v předchozí kapitole. Oprávnění k řízení podniku předchozí kritérium se zdálo pro živnostníka nevýhodné, ale zároveň je pro něj i přínosem, protože čím více živnostník ručí za své závazky, tím více má rozhodovacích pravomocí na svém podnikání. Podíl na zisku u živnostenského podnikání připadá celý zisk na podnikatele, u obchodních společností se zisk dělí rovným dílem mezi všechny společníky na základě společenské smlouvy nebo dle výše kapitálového vkladu do společnosti. Účetní povinnosti podniku je další významný faktor. U živnosti se nejčastěji vede pouze daňová evidence nebo se výdaje vykazují paušálem, účetnictví se u ní vede jen zřídka. U obchodních společností je účetnictví povinností. (http://www.ipodnikatel.cz) Daňové povinnosti podniku daňové zatížení podnikání je také velmi důležitým hlediskem při výběru vhodné právní formy podnikání. (http://www.danarionline.cz) 17

2.2 Daně a daňový systém v České republice Nejprve uvedu definici daně. Daň je povinná, zákonem stanovená platba do veřejného rozpočtu. Je nenávratná, neekvivalentní a zpravidla neúčelová. Daňové příjmy představují největší část veřejných příjmů. Daňový systém je souhrn všech daní, které se na daném území, zpravidla státním, vybírají. Daňový systém zahrnuje rovněž vztahy mezi jednotlivými daněmi a pravidla, podle kterých se daně vybírají. (Vančurová, Láchová, 2014, str. 49) daně přímé nepřímé důchodové majetkové universální selektivní daň z příjmů FO daň z příjmů PO daně z nemovitých věcí (z pozemků a staveb) daň silniční daň z nabytí nemovitých věcí DPH spotřební daně ekologické daně Obr. 1: Daňový systém v ČR (zdroj: Lajtkepová, 2012, vlastní zpracování) 2.2.1 Daň z příjmů fyzických osob O dani z příjmů fyzických osob pojednává zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Poplatníkem daně z příjmů fyzických osob je každá fyzická osoba, rezident i nerezident. Dani z příjmů fyzických osob podléhají veškeré zdanitelné příjmy jednotlivců, je daní univerzální. Předmětem daně jsou: příjmy ze závislé činnosti, do nichž patří např. mzdy a platy zaměstnanců, příjmy ze samostatné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy. 18

Základem daně u poplatníka je rozdíl mezi příjmy a výdaji prokazatelně vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení příjmů, popřípadě může poplatník využít výdajové paušály. Do roku 2008 byla sazba daně progresivní, nyní je lineární a činí 15 %. Od základu daně si může poplatník odečíst např.: dary, úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru, příspěvek na penzijní pojištění, pojistné na životní pojištění a další odčitatelné položky od základu daně podle 34, např. ztráty z minulých let. Dále je možné ještě uplatnit slevy na dani, např.: slevy na dani dle 35 na zaměstnance se zdravotním postižením, základní slevu na poplatníka, slevu na manželku, pokud nemá vlastní příjem přesahující 60 000 Kč, slevu na invaliditu, slevu na studenta a slevu na umístění dítěte. Poplatník má ještě k výše uvedenému nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Daňové přiznání se musí podat do 1. 4. následujícího roku. Zpracovává-li a podává daňové přiznání poradce nebo se jedná o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, lhůta pro odevzdání se prodlužuje do 1. 7. Je vhodné zde zmínit ještě solidární zvýšení daně, které je zavedeno v daňovém systému od roku 2013. Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů, které jsou zahrnuty do dílčího základu daně podle 6 a dílčího základu daně podle 7 v příslušném zdaňovacím období a 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona, který upravuje pojistné na sociální zabezpečení. Pokud poplatník vykáže u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle 6. (Vančurová, Láchová, 2014; Z. č. 586//1992 Sb., o daních z příjmů) 19

2.2.2 Daň z příjmů právnických osob O dani z příjmů právnických osob pojednává taktéž zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Za poplatníky daně z příjmů právnických osob se považují osoby, které nejsou fyzickými osobami a dále organizační složky státu. Jejich vymezení je v 17 a 17a. Předmětem daně z příjmů právnických osob jsou příjmy z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. U nepodnikatelského subjektu jsou to především příjmy z činností uskutečňovaných za účelem dosažení zisku. Základem daně je rozdíl, o který výnosy převyšují náklady. Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta). Sazba daně je lineární jako u daně z příjmů fyzických osob, ale je odlišná, činí 19 %. Od základu daně si může poplatník odečíst např.: dary a další položky odčitatelné od základu daně podle 34, např. ztráty z minulých let. Dále je možné ještě uplatnit slevy na dani, např.: slevy na dani dle 35 na zaměstnance se zdravotním postižením. Zdaňovacím obdobím je většinou kalendářní rok nebo hospodářský rok a daňové přiznání se podává stejně jako u fyzických osob do 1. 4. následujícího roku. Má-li daňový subjekt zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jeho daňové přiznání zpracovává a podává poradce, je možné podat daňové přiznání do 1. 7. (Vančurová, Láchová, 2014; Z. č. 586//1992 Sb., o daních z příjmů) 2.2.3 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty. Vančurová a Lachová (2014) uvádí, že je jednou z nejběžnějších daní, předmětem této daně je dodání zboží a poskytování služeb v tuzemsku, pořízení zboží z Evropské unie a dovoz zboží z třetích zemí. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně vykonává ekonomickou činnost. Za ekonomickou činnost se považuje soustavná činnost výrobců a obchodníků, osob poskytujících služby, soustavné nezávislé činnosti. Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je 20

tento majetek využíván soustavně (nájem, poskytnutí licence atd.). (Vančurová, Láchová, 2014, str. 291) Plátcem daně je osoba se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat přesáhl 1 000 000 Kč za nejvýše 12 posledních po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Jako plátce daně se může osoba zaregistrovat i dobrovolně. Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. (Vančurová, Láchová, 2014, str. 299) Sazba daně z přidané hodnoty je v České republice lineární a diferencovaná. V roce 2014 byla rozdělena na dvě úrovně a to na základní sazbu 21 % a sníženou sazbu 15 %. Pro rok 2015 se zavedla druhá snížená sazba ve výši 10 %. Tato sazba se týká nezbytně nutné dětské výživy, léků a knih. 2.2.4 Daň silniční O dani silniční pojednává zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční. Platbou této daně přispívají poplatníci na výstavbu a údržbu silnic. Předmětem silniční daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla, která jsou registrována a provozována v České republice a používána k samostatné činnosti fyzických osob nebo jsou používány osobami právnickými. V případě, že vozidla používají veřejně prospěšní poplatníci daně z příjmů právnických osob, jsou předmětem daně pouze vozidla, která se používají k činnostem, ze kterých plynou příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů. Všechna vozidla s hmotností nad 3,5 t určená pro přepravu nákladu a registrována v České republice jsou předmětem daně i za předpokladu, že neslouží pro podnikání. Vozidla, která nejsou přímo určena k pohybu na silnici a používají se především pro funkci pracovní, jsou zemědělské a lesnické traktory, pojízdné pracovní stroje a speciální pásové automobily. Tato vozidla nejsou předmětem daně. Poplatníkem daně je zpravidla fyzická nebo právnická osoba, která je v technickém průkazu vozidla zapsána jako provozovatel. Poplatníkem daně je také zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního vozidla a organizační složka osoby, která má sídlo nebo trvalý pobyt v zahraničí. Je-li více poplatníků u stejného vozidla, daň zaplatí společně a nerozdílně. 21

Používá-li poplatník vozidlo pro samostatně výdělečnou činnost, zaplatí za něj silniční daň pouze za měsíce, ve kterých vozidlo pro tuto činnost použil. Toto však neplatí, jak je výše uvedeno, pro vozidla s hmotností nad 3,5 t určená pro přepravu nákladu. Základem daně u osobních automobilů je zdvihový objem motoru v cm 3, u návěsů je to počet náprav a součet největších povolených hmotností na nápravy a u ostatních vozidel je to počet náprav a největší povolená hmotnost v tunách. (Vančurová, Láchová, 2014) 2.2.5 Daň z nemovitých věcí Daň z nemovitých věcí upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Daň z nemovitých věcí tvoří daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Zákon tyto daně upravuje zvlášť. Daň z pozemků Předmětem daně jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí. Poplatníkem daně je vlastník pozemku. Existují však výjimky, které upravuje zákon, jako např. u pronajatého majetku, který je evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, kdy je poplatníkem daně nájemce. Rozlišujeme hodnotový základ daně z pozemků, který se používá u zemědělské půdy, nebo základ daně vyjádřený ve fyzických jednotkách v m 2, v závislosti na typu pozemku. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m 2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období. Daň ze staveb a jednotek Předmětem této daně jsou stavby a jednotky, které se nacházejí na území České republiky. Poplatníkem daně je vlastník stavby nebo jednotky. Základem daně ze staveb a jednotek je u zdanitelné stavby výměra zastavěné plochy v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. (Vančurová, Láchová, 2014) 2.3 Účetní soustava Pilátová (2005) uvádí, že novelou zákona o účetnictví k 1. lednu 2004 bylo zrušeno ustanovení o soustavě podvojného a jednoduchého účetnictví. Pod pojmem vedení účetnictví tedy rozumíme vedení podvojného účetnictví a jednoduché účetnictví je od roku 2004 nahrazeno daňovou evidencí. 22

2.3.1 Daňová evidence Daňovou evidenci upravuje zákon o daních z příjmů. Jak uvádí Pilátová (2005), daňová evidence obsahuje údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně a o majetku a dluzích podnikatele. Základ daně se poté zjistí jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Daňovou evidenci vedou fyzické osoby dosahující příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečně činnosti a zároveň nejsou účetní jednotkou a ani neuplatňují výdaje paušálem. Způsob, jak by měla fyzická osoba vést daňovou evidenci, není zákonem stanoven. Záleží tedy na fyzické osobě, pro kterou formu se rozhodne. 2.3.2 Účetnictví Blechová a Janoušková (2012) definují účetnictví jako relativně uzavřenou soustavu s přesně vymezenými metodickými prvky. Správně vedené účetnictví poskytuje informace o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech, výnosech a o výsledku hospodaření. Výsledek hospodaření se zjistí jako rozdíl mezi výnosy a náklady. Autorky také uvádějí základní předpisy, které upravují účetnictví. Je to zejména zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dále vyhláška MF č. 500/2002, ve znění pozdějších předpisů, České účetní standardy a ostatní právní předpisy, které nepřímo ovlivňují účetnictví. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ukládá v 8 povinnost vést účetnictví tak, aby bylo správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů. To znamená, že v účetnictví musí být zahrnuty veškeré činnosti účetní jednotky, účetní záznamy pravdivě vypovídají o činnosti účetní jednotky a lze je prokázat dle předepsaného způsobu. Má-li být účetnictví úplné, musí být zaúčtovány veškeré účetní případy, které v daném účetním období nastaly. Každý účetní případ a zápis musí být doložen účetními doklady. Účetní jednotka je povinna provést inventarizaci majetku a závazků. 23

Povinnost vést účetnictví mají podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví tyto osoby: právnické osoby, zahraniční osoby podnikající na území České republiky, organizační složky státu, fyzické osoby, pokud jsou jako podnikatelé zapsány v obchodním rejstříku, ostatní podnikající fyzické osoby, jestliže překročily obrat 25 000 000 Kč, ostatní fyzické osoby, které vedou účetnictví dobrovolně, nebo jim to ukládá zvláštní právní předpis. Podle Kunešové (1994) jsou v účetnictví také důležité účetní zásady, které vycházejí z tradice účetnictví a většinou nejsou formulovány ani zakotveny v žádném zákoně. Uvedeme si zde alespoň některé účetní zásady, které uvádí Kunešová (1994) a Janoušková a Blechová (2012). Zásada účetní jednotky vymezuje ekonomický celek, za který je nutno vést účetnictví, ke kterému se vztahují účetní operace a sestavené účetní výkazy. Zásada neomezeného trvání účetní jednotky - při vedení účetnictví se předpokládá nepřetržité trvání účetní jednotky, což znamená, že účetnictví bude vedeno od vzniku účetní jednotky až po její zánik. Zásada opatrnosti znamená, že je třeba brát v úvahu všechny předpokládané a očekávané ztráty, rizika a znehodnocení majetku. Realizuje se tvorbou rezerv, opravných položek a odpisů. Zásada akruálního principu poukazuje na to, že účetní jednotka účtuje účetní případy do období, se kterým věcně i časově souvisí, dochází k časovému rozlišování nákladů a výnosů. Zásada zjišťování výsledku hospodaření celkový hospodářský výsledek je možné zjistit až po likvidaci podniku, tedy po přeměně všech jeho aktiv na peníze. Pokud nestanoví zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví jinak, účetní jednotky účtují: v deníku, ve kterém uspořádají účetní zápisy z hlediska časového a jímž prokazují zaúčtování všech účetních případů v účetním období, v hlavní knize, ve které uspořádají účetní případy z hlediska věcného, v knihách analytických účtů, kde podrobně rozvádějí účetní zápisy hlavní knihy, v knihách podrozvahových účtů, které uvádějí účetní zápisy, jež se neprovádějí v účetních knihách podle prvního a druhého uvedeného bodu. 24

2.4 Nejčastější formy podnikání - OSVČ nebo s.r.o. Chce-li člověk začít podnikat, nejčastěji se stane živnostníkem osobou samostatně výdělečně činnou nebo založí obchodní společnost. Pokud se rozhodne založit společnost, považuji na základě rozboru jednotlivých obchodních společností v teoretické části za nejvhodnější společnost s ručením omezeným, která je i nejčastější. O tom, že tyto dvě formy podnikání jsou nejčastější, svědčí i údaje uvedené na webových stránkách Ministerstva financí v informačním systému ARES (administrativní registr ekonomických subjektů). Ke dni 6. 4. 2015 bylo v ARESu evidováno: 1 808 586 fyzických osob podnikajících podle živnostenského zákona nezapsaných v obchodním rejstříku (OSVČ) 87 652 fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona zapsaných v obchodním rejstříku 38 128 zemědělských podnikatelů nezapsaných v obchodním rejstříku 194 178 fyzických osob podnikající podle jiných zákonů 6 866 veřejných obchodních společností 392 391 společností s ručením omezeným 769 komanditních společností 25 863 akciových společností 15 211 družstev (http://wwwinfo.mfcr.cz/ares/ares.html) V následující části práce bych se zaměřila právě na výše uvedené nejčastější formy podnikání, uvedu zde jejich základní rozdíly a údaje, které by měl každý začínající podnikatel vědět. 25

Tab. 2: Rozdíl mezi fyzickou osobou a právnickou osobou (zdroj: http://www.e-sro.cz, vlastní úprava) Fyzická osoba (OSVČ) Za své závazky ručí celým svým majetkem. Budí pochybnosti o zastupitelnosti a schopnosti plnění závazků v případě problémů. Vybudované dobré jméno padá s ukončením podnikání. Nemůže si odečíst od základu daně sociální a zdravotní pojištění. Musí podnikat pod svým jménem a příjmením, ke kterému může přidat odlišující dodatek. Může použít svou značku, ale fakturační údaje musí obsahovat jméno a příjmení. Některé společnosti se nákupu služeb od OSVČ vyhýbají, aby se vyhnuly obvinění z tzv. Švarc systému. V praxi je vždy společností o jednom člověku. Nemůže účinně delegovat řízení podnikání na jinou osobu. Má povinnost platit nejen daň z příjmů, ale i sociální a zdravotní pojištění. Může ale uplatnit výdaje paušálem. Nebuduje žádnou hodnotu, kterou by bylo možné převést na jinou osobu (vyjma dědictví) Právnická osoba (s.r.o.) Společníci ručí do výše svého nesplaceného vkladu. Působí důvěryhodně a seriózně. Obchodní jméno a historii buduje každým rokem své existence, zvyšuje tím svou hodnotu. Sociální a zdravotní pojištění hrazené za zaměstnance je daňové uznatelným nákladem. Může si zvolit pro své podnikání atraktivní a snadno zapamatovatelný název firmy. Společnosti a státní úřady často ve výběrových řízeních podmiňují účast právní formou s.r.o. nebo a.s. Možnost expandovat navýšením vkladů nebo přistoupením nového společníka. Je možné předat řízení společnosti jednateli nebo dalším společníkům. Má povinnost platit daň z příjmů a dále srážkovou daň ze zisku rozděleného mezi společníky. Zvyšuje se hodnota společnosti, je možné ji převést na potomky nebo ji prodat. 26

2.4.1 Daňové a pojistné zatížení Podnikatel odvádí ze svých příjmů po odpočtu výdajů daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 % ze základu daně. Dále musí jako OSVČ platit pojistné, které se platí z 50% základu daně a činí 29,2 % na sociální pojištění a 13,5 % na zdravotní pojištění, celkem tedy 42,7 %. Společnost s ručením omezeným má povinnost odvést ze základu daně, který se rovná upravenému hospodářskému výsledku daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Pokud se společníci rozhodnou pro výplatu podílů na zisku, musí je ještě zdanit srážkovou daní ve výši 15 % (dvojí zdanění). V s.r.o. podnikatel figuruje buď jako společník s podílem na zisku bez zaměstnaneckého poměru nebo jako společník a zaměstnanec zároveň. A v případě, že ještě vykonává funkci jednatele, může za tuto činnost pobírat další odměnu. V případě, že podnikatel vystupuje v s.r.o. i jako zaměstnanec, odvádí společnost jako zaměstnavatel 25 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění. Zaměstnanec poté odvádí 6,5 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Pokud vykonává i funkci jednatele, pobírá po schválení valnou hromadou odměnu jednatele, ze které jsou odvody stejné jako u zaměstnance. Je-li však odměna nižší než 2 500 Kč, neodvádí se sociální pojištění, pouze zdravotní pojištění a daň z příjmu. (http://portal.pohoda.cz) 2.4.2 Zahájení podnikání Při zahájení podnikání jako OSVČ postačí navštívit živnostenský úřad, kde se vyplní Jednotný registrační formulář. K tomu postačí pouze občanský průkaz. V případě, že budete podnikat s živností volnou, není potřeba doložit odbornou způsobilost. U živností vázaných a koncesovaných je tomu jinak, podmínkou pro jejich získání a provozování je prokázání odborné způsobilosti. Poplatek za ohlášení živnosti činí 1 000 Kč nebo 500 Kč v případě, že už živnost máte a nahlašujete novou. Další z možností je, že již volnou živnost máte a pouze přidáváte nové obory, v tomto případě je poplatek nulový. Podnikat můžete začít dnem ohlášení živnosti na úřadě za předpokladu, že se jedná o ohlašovací živnosti, kterými jsou živnosti vázané, řemeslné a volné. V případě koncesované živnosti je nutné čekat na potvrzení úřadu. (http://www.podnikatelskyweb.cz) 27

Založení společnosti s ručením omezeným je poněkud složitější. Před sestavením společenské smlouvy je nutné vyřídit si živnostenský list jako oprávnění k podnikání. Následuje tedy vypracování společenské smlouvy, která musí obsahovat: a) firmu společnosti, b) předmět podnikání nebo činnosti společnosti, c) určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla, d) určení druhů podílů každého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, e) výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly, f) výši základního kapitálu a g) počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost. (Z. č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, 146) Společenská smlouva při založení společnosti obsahuje také údaje, které lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit, jde o: a) vkladovou povinnost zakladatelů, včetně lhůty pro její splnění, b) údaj o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli, popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle tohoto zákona voleni valnou hromadou, c) určení správce vkladů a d) u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurs, a určení osoby znalce, který provede ocenění nepeněžitého vkladu. (Z. č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích, 146) Společenskou smlouvu vyhotoví notář na základě podkladů a informací o společnosti. Poplatek za notářský zápis činí zhruba 3 000 Kč. Dále je nutné k zápisu dodat další dokumenty, patří mezi ně výpis z katastru nemovitosti, výpis z trestního rejstříku a další. Některé dokumenty si musíte zajistit sami, jako je prohlášení správce vkladu, prohlášení odpovědné osoby, prohlášení jednatele a podpisový vzor a některé za vás obstará notář. K tomu všemu nezapomeňte přinést výpis z živnostenského rejstříku. Do 90 dnů od získání živnostenského oprávnění musíte podat návrh na zapsání do Obchodního rejstříku u Rejstříkového soudu, jehož poplatek je 6 000 Kč. Společnost vzniká zápisem do Obchodního rejstříku. (http://www.podnikatelskyweb.cz) 28

2.4.3 Způsoby přechodu fyzické osoby na s.r.o. Rozhodnete-li se podnikat jako fyzická osoba a postupem času zjistíte, že jste se špatně rozhodli a chcete založit s.r.o. a převést na něj veškeré své podnikatelské aktivity, je několik způsobů, jak toho dosáhnout. První z možností je prodej obchodního majetku fyzické osoby nebo jeho části do s.r.o., který je nejjednodušší. Nejprve stanovíme, která aktiva prodáme do s.r.o. a která si ponecháme na fyzické osobě. Je možné prodat dlouhodobý hmotný majetek, pohledávky a zásoby. Naopak předmětem prodeje nemohou být závazky. Další možnost je prodat závod (podnik) fyzické osoby do s.r.o. na základě smlouvy o prodeji závodu. Prodávající se zavazuje odevzdat závod kupujícímu a převést na něj vlastnické právo k závodu. Kupující převezme závazky prodávajícího, které souvisí se závodem a zaplatí kupní cenu. Tímto prodejem fyzická osoba nezaniká, nadále existuje a stává se vlastníkem pohledávky z titulu prodeje závodu. Její podnikatelská činnost ale skončila. Fyzická osoba může také vložit část obchodního majetku do základního kapitálu s.r.o. Vkladem určité části obchodního majetku může fyzická osoba založit s.r.o. nebo nepeněžním vkladem zvýšit základní kapitál společnosti, která již existuje. Daný nepeněžní vklad je nutné nechat ocenit znalcem, kterého pro tento účel jmenuje soud. A poslední možností je vklad závodu fyzické osoby do základního kapitálu s.r.o., na který se vztahují stejná obecná pravidla jako na vklad části obchodního majetku. Ani v tomto případě fyzická osoba nezaniká, ale stává se vlastníkem obchodního podílu na s.r.o. Podnikání je ale definitivně ukončeno. (http://www.danarionline.cz) 29

3 Praktická část 3.1 Zhodnocení stávající situace Pan Petr Válek má živnostenský list na Truhlářství a podlahářství. Již několik let úspěšně provozuje jako fyzická osoba truhlářskou dílnu a zvažuje, zda by se mu nevyplatila jiná forma podnikání. Je registrován na finančním úřadu jako plátce daně z příjmů fyzických osob, plátce silniční daně a protože překračuje obrat pro povinnou registraci 1 000 000 Kč, tak je rovněž registrován jako plátce DPH. Od roku 2013 má pan Válek dva zaměstnance na plný pracovní úvazek. Jako OSVČ je dále registrován na Okresní správě sociálního zabezpečení a na Všeobecné zdravotní pojišťovně, kam je povinen odvádět pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. Pro účely zjištění základu daně z příjmů vede daňovou evidenci, ve které zároveň sleduje údaje pro stanovení daně z přidané hodnoty. Vzhledem k výši výdajů spojených s provozováním živnosti se mu vyplatí uplatňovat skutečné výdaje a ne paušální, stanovené zákonem o daních z příjmů. Pohledávky a závazky má pan Válek minimální. Jelikož je v České republice špatná platební morálka, nechává si pan Válek platit zálohy na jednotlivé zakázky ve výši 90 % celkové ceny výrobku. Díky tomu má i dostatečné finanční prostředky na nákup materiálu, který rovněž hradí předem. Účetnictví vést nemusí, protože není zapsán v obchodním rejstříku, nedosahuje obratu 25 000 000 Kč a nerozhodl se vést účetnictví dobrovolně. Pan Válek uvažuje o tom, zda by se mu od roku 2015 nevyplatilo podnikat spíše jako společnost s ručením omezeným než jako fyzická osoba. Obrátil se na mě s prosbou, zda bych mu poradila, jestli to pro něj bude výhodnější hlavně z hlediska daňového zatížení. 3.2 Hospodaření pana Válka jako fyzické osoby Jako základ pro své rozhodnutí v následující části práce porovnám hospodaření pana Válka za poslední 3 roky jako fyzické osoby. Hospodaření v roce 2012 V roce 2012 dosáhl pan Válek příjmů z provozování truhlářství 1 228 313 Kč. Žádné jiné příjmy neměl. Výdaje spojené s podnikáním činily 1 006 804 Kč. Z toho největší část 30

tvořily výdaje na nákup materiálu, odpisy strojů a provozovny a nákupy a údržba vybavení. Při provozování řemeslné činnosti si může živnostník uplatnit paušální výdaje podle zákona o daních z příjmů ve výši 80 % z dosažených příjmů, což je velice výhodné. Tyto výdaje by činily 982 650 Kč. Skutečné výdaje pana Válka jsou však 1 006 804 Kč, proto je v našem případě výhodnější uplatnit výdaje skutečné. Tab. 3: Výpočet daňové povinnosti za rok 2012 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Příjmy 1 228 313 Výdaje 1 006 804 Zisk - základ daně 221 509 ZD zaokrouhlený 221 500 Daň z příjmů 15 % 33 225 Sleva na poplatníka 24 840 Daň z příjmů po slevě 8 385 Z uvedené tabulky je patrné, že základ daně z podnikání, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji za rok 2012 činil 221 509 Kč. Podle 16 zákona o dani z příjmů je daň 15 % ze základu daně. Od daně si může odečíst slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Daň z příjmů po slevě pana Válka je tedy 8 385 Kč. Tab. 4: Výpočet sociálního pojištění za rok 2012 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Zisk - základ daně 221 509 Vyměřovací základ 110 755 Pojistné 29,2 % 32 341 Vyměřovacím základem na sociální pojištění u osoby, která vykonává samostatně výdělečnou činnost jako svou hlavní činnost, je 50 % daňového základu. Tato částka nesmí být v roce 2012 nižší než 75 420 Kč. Pokud se podnikatel rozhodne, může si stanovit vyměřovací základ vyšší, protože tento základ a placené pojistné významně ovlivní výši jeho důchodu. Pojistné na sociální pojištění se skládá z pojistného na důchodové pojištění a z příspěvků na státní politiku zaměstnanosti a činí 29,2 %. Dobrovolně si může ještě OSVČ platit nemocenské pojištění, pokud chce po dobu nemoci pobírat nemocenské dávky. Toto pojištění činí 2,3 % vyměřovacího základu. 31

Tab. 5: Výpočet zdravotního pojištění za rok 2012 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Zisk - základ daně 221 509 Vyměřovací základ 110 755 Minimální vyměřovací základ 150 822 Pojistné 13,5 % 20 361 Vyměřovacím základem na zdravotní pojištění je 50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji. I u tohoto pojištění je stanoven minimální vyměřovací základ a nesmí být nižší než dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. V roce 2012 činila průměrná měsíční mzda 25 137 Kč. Z toho plyne minimální vyměřovací základ pro rok 2012 ve výši 150 822 Kč. Tab. 6: Celkové odvody státu daňové zatížení za rok 2012 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Daň z příjmů Sociální pojištění Zdravotní pojištění Celkem odvody 8 385 32 341 20 361 61 087 Celkové odvody státu ve výši 61 087 Kč představují daňové zatížení podnikatele a v našem případě činí 27,58 % ze zisku. Panu Válkovi po zaplacení všech výše uvedených odvodů státu zůstane 160 422 Kč. To je jeho čistý příjem a činí 72,42 % ze zisku. Hospodaření v roce 2013 V roce 2013 se podařilo panu Válkovi získat nové lukrativní zakázky a dosáhnout tak příjmů z provozování truhlářství 4 258 479 Kč. Výdaje spojené s podnikáním činily 3 752 971 Kč. Největší část tvořily opět výdaje na nákup materiálu, odpisy strojů a provozovny a nákupy a údržba vybavení. Navíc mu přibyly mzdy a platby sociálního a zdravotního pojištění za zaměstnance, takže ani v tomto roce by se mu vzhledem k výši skutečných výdajů nevyplatily paušální výdaje. Uplatnil tedy opět skutečné výdaje. 32

Tab. 7: Výpočet daňové povinnosti za rok 2013 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Příjmy 4 258 479 Výdaje 3 752 971 Zisk - základ daně 505 508 ZD zaokrouhlený 505 500 Daň z příjmů 15 % 75 825 Sleva na poplatníka 24 840 Daň z příjmů po slevě 50 985 Z uvedené tabulky vychází, že základ daně z podnikání za rok 2013 byl 505 508 Kč. Od daně si pan Válek odečetl slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Daň z příjmů po slevě pana Válka je 50 985 Kč. Tab. 8: Výpočet sociálního pojištění za rok 2013 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Zisk - základ daně 505 508 Vyměřovací základ 252 754 Pojistné 29,2 % 73 804 Vyměřovací základ je 50 % ze zisku, což je 252 754 Kč. Je tedy vyšší než minimální vyměřovací základ, který je pro rok 2013 stanoven. Pojistné ve výši 29,2 % z vyměřovacího základu je 73 804 Kč. Tab. 9: Výpočet zdravotního pojištění za rok 2013 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Zisk - základ daně 505 508 Vyměřovací základ 252 754 Pojistné 13,5 % 34 122 Vyměřovací základ u zdravotního pojištění je stejný jako pro sociální pojištění, tedy ve výši 252 754 Kč. I zde je vyšší než minimální vyměřovací základ. Pojistné 13,5 % z vyměřovacího základu je 34 122 Kč. Tab. 10: Celkové odvody státu daňové zatížení za rok 2013 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Daň z příjmů Sociální pojištění Zdravotní pojištění Celkem odvody 50 985 73 804 34 122 158 911 33

Celkové odvody státu v tomto roce byly 158 911 Kč, tyto odvody představují daňové zatížení podnikatele a v našem případě činí 31,44 % ze zisku. Panu Válkovi tedy po zaplacení všech odvodů státu zůstane 346 597 Kč, což je jeho čistý příjem a činí 68,56 % ze zisku. Hospodaření v roce 2014 V roce 2014 došlo opět ke zvýšení příjmů pana Válka, dosáhly výše 10 151 951 Kč. Výdaje vynaložené na podnikání byly 8 711 571 Kč. I v tomto roce byly skutečné výdaje z daňového hlediska výhodnější než výdaje paušálem. Tab. 11: Výpočet daňové povinnosti za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Příjmy 10 151 951 Výdaje 8 711 571 Zisk - základ daně 1 440 380 ZD zaokrouhlený 1 440 300 Daň z příjmů 15 % 216 045 Solidární daň 7 % 13 662 Sleva na poplatníka 24 840 Daň z příjmů po slevě 204 867 Na základě tabulky pro výpočet daňové povinnosti jsme zjistili, že výše základu daně v roce 2014 byla 1 440 380 Kč. Ze základu daně jsem vypočetla 15% daň z příjmů 216 045 Kč a k tomu povinnou solidární daň 7 % ve výši 13 662 Kč a od těchto daní si pan Válek opět odečetl slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Daň z příjmů pana Válka po slevě byla 204 867 Kč. Solidární daň se platí z částky nad 48násobek průměrné mzdy, která pro rok 2014 činila 25 942 Kč. Solidární dani nepodléhají příjmy z kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatních příjmů, platí se pouze z nadlimitního příjmu ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. Před jejím zavedením docházelo v Česku k daňovému paradoxu v tom ohledu, že efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob byla u nadstandardních příjmů nižší vlivem stanovení maximálních vyměřovacích základů (zastropování) na pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. (http://www.businessinfo.cz) 34

Tab. 12: Výpočet sociálního pojištění za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Zisk - základ daně 1 440 380 Vyměřovací základ 720 190 Pojistné 29,2 % 210 296 Pro rok 2014 nám vyměřovací základ vyšel v hodnotě 720 190 Kč, ze kterého se spočítala výše pojistného 210 296 Kč. Tab. 13: Výpočet zdravotního pojištění za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Zisk - základ daně 1 440 380 Vyměřovací základ 720 190 Pojistné 13,5 % 97 226 Výše zdravotního pojištění se vypočítala ze stejné částky jako sociální pojištění. Jeho výše je 97 226 Kč. Tab. 14: Celkové odvody státu daňové zatížení za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Daň z příjmů Sociální pojištění Zdravotní pojištění Celkem odvody 204 867 210 296 97 226 512 389 Celkové odvody státu ve výši 512 389 Kč představují daňové zatížení podnikatele a v našem případě činí 35,57 % ze zisku. Panu Válkovi po zaplacení všech výše uvedených odvodů státu zůstane 927 991 Kč. Jeho čistý příjem představuje 64,43 % ze zisku. Celkové platby, které pan Válek odvedl státu a výši dosaženého zisku v jednotlivých letech znázorňuje následující tabulka. Tab. 15: Celkové odvody státu daňové zatížení za rok 2012-2014 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) 2012 2013 2014 Zisk 221 509 505 508 1 440 380 Daň z příjmů 8 385 50 985 204 867 Sociální pojištění 32 341 73 804 210 296 Zdravotní pojištění 20 361 34 122 97 226 Odvody celkem 61 087 158 911 512 389 35

3.3 Hospodaření pana Válka jako společnosti s ručením omezeným Provedli jsme srovnání posledních tří let, ve kterých pan Válek podnikal jako fyzická osoba. Nyní zkusíme vypočítat daňové zatížení, kdyby pan Válek provozoval truhlářství jako s.r.o. Vypočítáme tedy daňovou povinnost společnosti a společníka pro roky 2012 2014. Provedeme výpočet také pro daňovou povinnost za pana Válka jako zaměstnance a opět zjistíme celkové odvody státu. Hospodaření v roce 2012 Tab. 16: Výpočet daňové povinnosti společnosti a společníka za rok 2012 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Zisk 221 509 Mzdové náklady na pana Válka 241 200 Zisk snížený o mzdové náklady -19 691 Základ daně po zaokrouhlení 0 Daň z příjmů PO 19 % 0 Podíl na zisku po zdanění k výplatě společníkovi 0 Daň srážková z podílu na zisku 15 % 0 Základ daně by byl v roce 2012 záporný. Společnost by se dostala do ztráty. Ztráta je způsobena tím, že do nákladů s.r.o. byly započteny mzdové náklady na pana Válka z níže uvedené tabulky č. 17. Zisk v roce 2012 činil 221 509 Kč, uvažované mzdové náklady by byly 241 200 Kč, z toho vyplývá ztráta společnosti 19 691 Kč. Tab. 17: Výpočet daňové povinnosti za pana Válka jako zaměstnance za rok 2012 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Hrubá mzda 180 000 Sociální (6,5 %) a zdravotní (4,5 %) pojištění za zaměstnance 19 800 Sociální (25 %) a zdravotní (9 %) pojištění za zaměstnavatele 61 200 Základ daně superhrubá mzda (celkové mzdové náklady) 241 200 Daň z příjmů 15 % po snížení o slevu 24 840 Kč na poplatníka 11 340 Pro účely výpočtu daňového zatížení jsme zvolili pro pana Válka roční hrubou mzdu 180 000 Kč. Z této hrubé mzdy odvede pan Válek 19 800 Kč na sociální a zdravotní pojištění. Dalších 61 200 Kč odvede na sociální a zdravotní pojištění zaměstnavatel. Po přičtení těchto odvodů zaměstnavatele k hrubé mzdě zaměstnance získám základ daně, 36

Kč tzv. superhrubou mzdu, ze které poté vypočítám 15% daň z příjmů a odečtu slevu na poplatníka. Tab. 18: Celkové odvody státu daňové zatížení za rok 2012 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) DPPO Daň srážková FO Daň zálohová FO SP a ZP zaměstnance SP a ZP zaměstnavatele Celkem odvody 0 0 11 340 19 800 61 200 92 340 Pokud by v roce 2012 pan Válek provozoval truhlářství jako s.r.o., bylo by daňové zatížení zisku společnosti 0 Kč, protože by společnost díky mzdovým nákladům na pana Válka jako zaměstnance skončila ve ztrátě. Odvody státu pana Válka ze mzdy činí 31 140 Kč. Odvody státu společnosti na sociální a zdravotní pojištění činí 61 200 Kč. Celkem tedy společnost a pan Válek odvedou 92 340 Kč. 800 000 Srovnání odvodů státu za rok 2012 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 61 087 92 340 0 FO Právní forma s.r.o. Obr. 2: Srovnání odvodů státu FO a s.r.o. za rok 2012 (zdroj: vlastní zpracování) Z výše uvedeného grafu vyplývá, že kdyby pan Válek provozoval truhlářství jako s.r.o., kde by byl zaměstnán, odvedl by státu o 31 253 Kč více, než když podnikal jako fyzická osoba. 37

Hospodaření v roce 2013 Tab. 19: Výpočet daňové povinnosti společnosti a společníka za rok 2013 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Zisk 505 508 Mzdové náklady na pana Válka 241 200 Zisk snížený o mzdové náklady 264 308 Základ daně po zaokrouhlení 264 000 Daň z příjmů PO 19 % 50 160 Podíl na zisku po zdanění k výplatě společníkovi 214 148 Daň srážková z podílu na zisku 15 % 32 122 V tabulce jsem nejprve ponížila základ daně o mzdové náklady pana Válka, které dosahují výše 241 200 Kč. Základ daně společnosti je tedy 264 308 Kč, který se zaokrouhlí na tisíce dolů. Z tohoto základu daně se vypočte 19% daň z příjmů právnických osob. Zbývající zisk po zdanění si pan Válek vyplatí, aby byla situace stejná, jako když si celý zisk vyplatil v roce 2013 jako fyzická osoba. Z tohoto zisku po zdanění ve výši 214 148 Kč je nutné při výplatě ještě srazit srážkovou daň z podílu na zisku 15 %. Pan Válek by si mohl vyplatit podíl na zisku ve výši 182 026 Kč. Tab. 20: Výpočet daňové povinnosti za pana Válka jako zaměstnance za rok 2013 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Hrubá mzda 180 000 Sociální (6,5 %) a zdravotní (4,5 %) pojištění za zaměstnance 19 800 Sociální (25 %) a zdravotní (9 %) pojištění za zaměstnavatele 61 200 Základ daně superhrubá mzda (celkové mzdové náklady) 241 200 Daň z příjmů 15 % po snížení o slevu 24 840 Kč na poplatníka 11 340 Roční hrubou mzdu pana Válka budeme opět předpokládat 180 000 Kč, sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance i za zaměstnavatele bude tedy stejné jako v předešlém roce. Superhrubá mzda činí 241 200 Kč a daň z příjmů po snížení je 11 340 Kč. Tab. 21: Celkové odvody státu daňové zatížení za rok 2013 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) DPPO Daň srážková FO Daň zálohová FO SP a ZP zaměstnance SP a ZP zaměstnavatele Celkem odvody 50 160 32 122 11 340 19 800 61 200 174 622 38

Kč Pokud by v roce 2013 pan Válek provozoval truhlářství jako s.r.o., bylo by daňové zatížení zisku společnosti 50 160 Kč a pana Válka jako společníka 32 122 Kč. Odvody státu pana Válka ze mzdy činí 31 140 Kč. Odvody státu společnosti na sociální a zdravotní pojištění činí 61 200 Kč. Celkem tedy společnost a pan Válek odvedou 174 622 Kč. 800 000 Srovnání odvodů státu za rok 2013 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 158 911 174 622 100 000 0 FO Právní forma s.r.o. Obr. 3: Srovnání odvodů státu FO a s.r.o. za rok 2013 (zdroj: vlastní zpracování) Z tohoto vyplývá, že kdyby pan Válek provozoval truhlářství jako s.r.o., kde by byl zaměstnán, odvedl by státu o 15 711 Kč více, než když podnikal jako fyzická osoba. Hospodaření v roce 2014 Tab. 22: Výpočet daňové povinnosti společnosti a společníka za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Zisk 1 440 380 Mzdové náklady na pana Válka 241 200 Zisk snížený o mzdové náklady 1 199 180 Základ daně po zaokrouhlení 1 199 000 Daň z příjmů PO 19 % 227 810 Podíl na zisku po zdanění k výplatě společníkovi 971 370 Daň srážková z podílu na zisku 15 % 145 706 39

V roce 2014 by vyšel zisk po odečtení mzdových nákladů 1 199 180 Kč, který se zaokrouhlí na celé tisícikoruny dolů, tedy na 1 199 000 Kč. Ze zaokrouhleného základu daně je zjištěna 19% daň z příjmů a odečtena od základu daně, čímž zjistím zisk společnosti po zdanění ve výši 971 370 Kč. Protože budu uvažovat, že si zdaněný zisk pan Válek opět vyplatí, musím vypočítat srážkovou daň 15 % z podílu na zisku. Panu Válkovi zůstane k vyplacení 825 664 Kč. Tab. 23: Výpočet daňové povinnosti za pana Válka jako zaměstnance za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Hrubá mzda 180 000 Sociální (6,5 %) a zdravotní (4,5 %) pojištění za zaměstnance 19 800 Sociální (25 %) a zdravotní (9 %) pojištění za zaměstnavatele 61 200 Základ daně superhrubá mzda (celkové mzdové náklady) 241 200 Daň z příjmů 15 % po snížení o slevu 24 840 Kč na poplatníka 11 340 I v roce 2014 je hrubá mzda a sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance i zaměstnavatele stejné jako v přechozích letech. Daň z příjmů po slevě je tedy opět 11 340 Kč. Tab. 24: Celkové odvody státu daňové zatížení za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) DPPO Daň srážková FO Daň zálohová FO SP a ZP zaměstnance SP a ZP zaměstnavatele Celkem odvody 227 810 145 706 11 340 19 800 61 200 465 856 Kdyby pan Válek provozoval truhlářství jako s.r.o. v roce 2014, bylo by daňové zatížení zisku společnosti 227 810 Kč a pana Válka jako společníka 145 706 Kč. Odvody státu pana Válka ze mzdy činí 31 140 Kč. Odvody státu společnosti na sociální a zdravotní pojištění činí 61 200 Kč. Celkem tedy společnost a pan Válek odvedou 465 856 Kč. 40

Kč Srovnání odvodů státu za rok 2014 800 000 700 000 600 000 500 000 512 389 465 856 400 000 300 000 200 000 100 000 0 FO Právní forma s.r.o. Obr. 4: Srovnání odvodů státu FO a s.r.o. za rok 2014 (zdroj: vlastní zpracování) Z grafu vyplývá, že kdyby pan Válek provozoval truhlářství jako s.r.o., odvedl by státu o 46 533 Kč méně, než když podnikal jako fyzická osoba. A to i přesto, že by byl ve společnosti zaměstnán a byly odváděny platby z mezd. V letech 2012 2013 se jeví výhodnější podnikat jako fyzická osoba. V roce 2014 už je o něco výhodnější podnikání jako s.r.o. Pro rok 2015 pan Válek předpokládá další vzestup tak, že jeho obrat dosáhne 17 000 000 Kč, provedu tedy ještě výhled pro rok 2015. Níže uvedená tabulka uvádí přehled výši zisku pana Válka v jednotlivých letech a kolik by odvedl státu, kdyby podnikal jako společnost s ručením omezeným. Tab. 25: Celkové odvody státu daňové zatížení za rok 2012-2014 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) 2012 2013 2014 Zisk 221 509 505 508 1 440 380 Mzdové náklady na pana Válka 241 200 241 200 241 200 Zisk -19 691 264 308 1 199 180 DPPO 0 50 160 227 810 Daň srážková FO 0 32 122 145 706 Daň zálohová FO 11 340 11 340 11 340 SP a ZP zaměstnance 19 800 19 800 19 800 SP a ZP zaměstnavatele 61 200 61 200 61 200 Odvody celkem 92 340 174 622 465 856 41

Následující grafy udávají přehled o zisku a odvodech pana Válka při podnikání jako fyzické osoby a jako společnosti s ručením omezeným. Grafy vychází z tabulek č. 15 a č. 25 uvedených výše. Přehled zisku a odvodů za FO 1 600 000 1 400 000 1 440 380 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 505 508 512 389 400 000 200 000 0 221 509 158 911 61 087 2012 2013 2014 zisk odvody Obr. 5: Přehled zisku a odvodů za FO v letech 2012-2014 (zdroj: vlastní zpracování) Přehled zisku a odvodů za s.r.o. 1 400 000 1 200 000 1 199 180 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0-200 000 465 856 264 308 174 622 92 340-19 691 2012 2013 2014 zisk odvody Obr. 6: Přehled zisku a odvodů za s.r.o. v letech 2012-2014 (zdroj: vlastní zpracování) 42

Výhled na rok 2015 porovnání FO a s.r.o. V roce 2015 pan Válek předpokládá obrat 17 000 000 Kč a zisk 1 900 000 Kč. Tab. 26: Výpočet daňové povinnosti pro rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Příjmy 17 000 000 Výdaje 15 100 000 Zisk - základ daně 1 900 000 ZD zaokrouhlený 1 900 000 Daň z příjmů 15 % 285 000 Solidární daň 7 % 43 587 Sleva na poplatníka 24 840 Daň z příjmů po slevě 303 747 Podle uvedené tabulky vyplývá pro rok 2015 základ daně 1 900 000 Kč. Ze základu daně je vypočtena 15% daň z příjmů, která je 285 000 Kč a navíc povinná solidární daň. Solidární daň se platí z částky nad 48násobek z průměrné mzdy, která pro rok 2015 činí 26 611 Kč. Částka tohoto násobku je 1 277 328 Kč, kterou odečtu od základu daně 1 900 000 Kč, vyjde mi 622 672 Kč. Z této částky poté spočítám solidární daň 7 % ve výši 43 587 Kč. Z těchto daní se dále odečte sleva na poplatníka 24 840 Kč a vyjde daň z příjmů po slevě 303 747 Kč. Tab. 27: Výpočet sociálního pojištění pro rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Zisk - základ daně 1 900 000 Vyměřovací základ 950 000 Pojistné 29,2 % 277 400 Vyměřovací základ pro rok 2015 je 950 000 Kč. Sociální pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu bude činit 277 400 Kč. Tab. 28: Výpočet zdravotního pojištění pro rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Zisk - základ daně 1 900 000 Vyměřovací základ 950 000 Pojistné 13,5 % 128 250 Zdravotní pojištění 13,5 % by v roce 2015 bylo 128 250 Kč. 43

Tab. 29: Celkové odvody státu daňové zatížení pro rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Daň z příjmů Sociální pojištění Zdravotní pojištění Celkem odvody 303 747 277 400 128 250 709 397 Pro rok 2015 by celkové odvody státu pana Válka jako fyzické osoby dosahovaly 709 397 Kč. Tyto odvody představují daňové zatížení podnikatele a v našem případě by činily 37,34 % ze zisku. Panu Válkovi by po zaplacení všech výše uvedených odvodů státu zůstalo 1 190 603 Kč. Jeho čistý příjem by představoval 62,66 % ze zisku. Spočítáme také daňové zatížení v roce 2015 pro případ, že pan Válek založí s.r.o. Tab. 30: Výpočet daňové povinnosti společnosti a společníka pro rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Zisk 1 900 000 Mzdové náklady na pana Válka 241 200 Zisk snížený o mzdové náklady 1 658 800 Základ daně po zaokrouhlení 1 658 000 Daň z příjmů PO 19 % 315 020 Podíl na zisku po zdanění k výplatě společníkovi 1 343 780 Daň srážková z podílu na zisku 15 % 201 567 Pro rok 2015 by vyšel snížený zisk o mzdové náklady 1 658 800 Kč. Ze základu daně zjistíme 19% daň z příjmů, kterou odečtu od základu daně. Dostanu zisk po zdanění ve výši 1 343 780 Kč, ze kterého vypočtu pro účely výplaty podílu na zisku srážkovou daň 201 567 Kč. Tab. 31: Výpočet daňové povinnosti za pana Válka jako zaměstnance pro rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) Hrubá mzda 180 000 Sociální (6,5 %) a zdravotní (4,5 %) pojištění za zaměstnance 19 800 Sociální (25 %) a zdravotní (9 %) pojištění za zaměstnavatele 61 200 Základ daně superhrubá mzda (celkové mzdové náklady) 241 200 Daň z příjmů 15 % po snížení o slevu 24 840 Kč na poplatníka 11 340 Hodnoty v uvedené tabulce budou i v roce 2015 shodné s hodnotami v předchozích letech. 44

Kč Tab. 32: Celkové odvody státu daňové zatížení pro rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní výpočty) DPPO Daň srážková FO Daň zálohová FO SP a ZP zaměstnance SP a ZP zaměstnavatele Celkem odvody 315 020 201 567 11 340 19 800 61 200 608 927 Pokud by pan Válek pro rok 2015 založil s.r.o., bylo by daňové zatížení zisku společnosti 315 020 Kč a pana Válka jako společníka 201 567 Kč. Odvody státu pana Válka ze mzdy činí 31 140 Kč. Odvody státu společnosti na sociální a zdravotní pojištění činí 61 200 Kč. Celkem tedy společnost a pan Válek odvedou 608 927 Kč. 800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 300 000 200 000 100 000 0 Srovnání odvodů státu za rok 2015 709 397 608 927 FO s.r.o. Právní forma Obr. 7: Srovnání odvodů státu FO a s.r.o. za rok 2015 (zdroj: vlastní zpracování) Z grafu tedy vyplývá, že kdyby se pan Válek rozhodl provozovat truhlářství jako s.r.o., kde by byl zaměstnán, odvedl by státu o 100 470 Kč méně, než kdyby podnikal jako fyzická osoba. Na vysokých odvodech fyzické osoby se významně podílí solidární daň zavedená státem od roku 2013. Následující graf obsahuje grafické znázornění celkových odvodů státu jak za fyzickou osobu, tak společnost s ručením omezeným za uplynulé roky 2012-2014. V grafu je také zahrnut předpoklad na rok 2015. 45

800 000 700 000 600 000 500 000 400 000 Odvody státu 512 389 465 856 709 397 608 927 300 000 200 000 100 000 61 087 92 340 158 911 174 622 0 2012 2013 2014 2015 FO s.r.o. Obr. 8: Srovnání odvodů státu FO a s.r.o. za roky 2012-2015 (zdroj: vlastní zpracování) 3.4 Přechod z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným Na základě výsledků předchozí analýzy hospodaření se pan Válek rozhodl, že v průběhu roku 2015 převede své podnikání do společnosti s ručením omezeným a podnikání jako fyzická osoba postupně ukončí. Rozhodl se pro první možnost přechodu, uvedenou v teoretické části. To znamená, že do s.r.o. prodá část obchodního majetku. Tato možnost se jeví jako nejlevnější a nejjednodušší. Kvůli daňové optimalizaci a optimalizaci rizik pan Válek vyřadí z obchodního majetku do osobního truhlářskou dílnu. Tuto dílnu pan Válek do s.r.o. prodávat nebude, ale bude ji do s.r.o. pronajímat. Z tohoto pronájmu bude mít osobní příjmy, ze kterých bude jako fyzická osoba odvádět pouze daň z příjmů podle 9 zákona o daních z příjmů a ušetří na odvodech na pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Ode dne založení s.r.o. si bude pan Válek sjednávat nové zakázky už jen na tuto společnost a postupně, jak bude ukončovat zakázky na fyzické osobě, do této společnosti odprodá všechny stroje, zařízení, nářadí a zbylé zásoby materiálu. Na tuto novou společnost převede se všemi právy i povinnostmi své zaměstnance. 46