Příklad Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Zjistěte, k jaké změně (růstu či poklesu) devizových rezerv došlo, jestliže ve sledovaném roce běžný účet platební bilance domácí ekonomiky vykázal deficit ve výši 50 mld. Kapitálový účet přebytek 0,5 mld., finanční účet vykázal přebytek 60 mld. Chyby a opomenutí jsou nula. Řešení Dáno: BÚ = 50; KÚ = 0,5; FÚ = 60, Chyby = 0 R =? Řešení Východiska: 1. Vzorec PB = BÚ + KÚ + FÚ + Chyby + R 2. PB = 0 Dosazení: 0 = - 50 + 0,5 + 60 + 0 + R R = 10,5 Téma cvičení Monetární politika Multiplikace depozit Fiskální politika Pojetí peněz Historie a vývoj peněz Funkce peněz 1
Historie a vývoj peněz Barterová směna Komoditní peníze Papírové peníze Depozitní peníze Barterová směna výměna zboží za zboží značně komplikovaná vysoké transakční náklady = náklady na směnu zboží Komoditní peníze některé typy zboží (sukno, víno, kožešiny, ) sníženi transakčních nákladů problém různá hodnota zboží - dělitelnost peněz drahé kovy (zlato, stříbro) mince udržovaly si svou hodnotu, snadná dělitelnost Papírové peníze Zlato specializované úschovně (prvni soukromé banky) Zlato dlužni úpis papírové bankovky Centralizace vydáváni bankovek CB Bankovky kryté zlatem Státovky (vznik z rozhodnuti vlady) - mimořadné výdaje V současnosti bankovky nejsou kryte zlatem, přijímání bankovek nařízeno zákonem, zákonné platidlo. Depozitní peníze bezhotovostní peníze depozitní peníze účty v bankách platební karty, bezhotovostní platby Funkce peněz 1. Prostředek směny (základní funkce směna statků a služeb) 2. Zúčtovací jednotka (ceny statků a služeb) 3. Akumulační prostředek (uchování bohatství, likvidní peníze) 2
Nabídka peněz Poptávka po penězích ----------------------------- Cena úvěru - úrok Trh peněz Nabídka peněz zvyšování, snižování nabídky peněz rozhoduje centrální banka Peněžní zásoba Peněžní zásoba je množstvi peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku. Monetární politika Důležité zopakovat: Bankovní systém (jednostupňový, dvoustupňový) Centrální banka (její funkce: emisní, vrcholový subjekt měnové politiky, banka bank, regulace a dohled bankovního systému, banka státu vlády, správce devizových rezerv, reprezentant vlády v měnové oblasti) Podstata monetární politiky Monetární politika znamená ovlivňování ekonomiky prostřednictvím peněžního trhu. Nositelem monetární politiky je centrální banka, většinou nezávislá na vládě státu. Základní cíl centrálních bank, tedy i měnové politiky udržovat cenovou stabilitu nízkou míru inflace. Nástroje monetární politiky Nástroje monetární politiky se rozdělují na: přímé nepřímé 3
Přímé nástroje monetární politiky Přímé nástroje jsou využívány pouze sporadicky a dočasně. Mají charakter administrativních opatření. Lze je využít plošně (vůči všem bankám) či adresně (vůči jedné bance nebo skupině bank) Jedná se: o regulaci investiční aktivity stanovením úvěrového stropu (absolutní nebo relativní limity) závazné limity úrokových sazeb. Nepřímé nástroje monetární politiky Působí neadresně, tržně a celoplošně. Jsou využívány mnohem častěji. Mezi základní nepřímé nástroje Centrální banky patří: operace na volném trhu, politika diskontní sazby, povinné minimální rezervy. Hodnocení nepřímých nástrojů monetární politiky Mají přímé účinky na zprostředkující cíle jako jsou rezervy, nabídka peněz a úrokové sazby. Všechny tyto operace jsou však zaměřeny na ovlivnění konečných cílů jako jsou inflace, reálný HDP a nezaměstnanost. Operace na volném trhu Jedná se o nákup a prodej státních cenných papírů centrální bankou na finančním trhu. Jestliže centrální banka prodá státní cenné papíry odčerpá část z nabídky peněz, čímž dochází k poklesu bankovních rezerv a ke zdražení peněz, což oslabí poptávku po úvěrech a v závěru agregátní poptávku. Nákup státních cenných papírů má opačné účinky, růst bankovních rezerv, zlevnění peněz a úvěru, růst agregátní poptávky. Politika diskontní sazby Centrální banka může obchodním bankám poskytovat úvěry, což také souvisí s emisní funkcí centrální banky. Poptávku po úvěrech a výši diskontní sazby ovlivňuje centrální banka. Vysoká diskontní sazba představuje tzv. drahé peníze, která snižuje poptávku po úvěrech od CB. Nízká diskontní sazba má opačný účinek. Od diskontní sazby CB jsou ovlivňovány všechny ostatní úrokové sazby. Zvýšení diskontní úrokové sazby zvýší všechny ostatní sazby a snížení diskontní sazby má opačný účinek. Povinné minimální rezervy Obchodní banky mají stanovené zákonem držet část svých aktiv na běžném účtu u centrální banky. Tyto rezervy jsou stanoveny jako procento z depozit obchodních bank. Zvýšení povinných minimálních rezerv zapříčiní zdražení peněz (politika těžko dostupných peněz), čímž dochází ke snížení poptávky po úvěrech a zpomalení ekonomického růstu. Snížení míry depozit má opačný účinek na ekonomický růst. 4
Typy monetární politiky Centrální banka provádí monetární politiku pomocí dvou typů: expanzivní, restriktivní. Expanzivní monetární politika Cílem expanzivní monetární politiky je zvyšování nabídky peněz a stimulace agregátní poptávky. zvyšování nabídky peněz CB snížení povinných minimálních rezerv snížení diskontní sazby odkup státních cenných papírů emise bankovek Expanzivní monetární politika v krátkém období - grafická interpretace Expanzivní monetární politika v dlouhém období - grafická interpretace Restriktivní monetární politika Restriktivní monetární politika - grafická interpretace snižování nabídky peněz prostřednictví snížení peněžní zásoby např. prodej vládních cenných papírů cíl restriktivní monetární politiky je opačný než expanzivní monetární politiky, tedy snižování nabídky peněz a oslabení agregátní poptávky. 5
Peněžní zásoba a inflace růst peněžní zásoby se v dlouhém období projeví růstem cenové hladiny neboli inflací, v ekonomice se nemění reálný produkt, zaměstnanost nezaměstnanost ani reálné mzdy =>neutralita peněz Kvantitativní teorie peněz Neutralitu peněz vysvětluje tzv. kvantitativní teorie peněz M. V = P. Y M.. peněžní zásoba V.. důchodová rychlost obratu peněz P.. cenová hladina Y.. reálný produkt M x V = P x Y Rovnici využívají monetaristé. Vůdčí osobnost světového monetarismu Milton Friedman tvrdí: Inflace je vždy a všude peněžním fenoménem. Formy měnové politiky Měnová politika aktivistická přizpůsobování měnové politiky cyklickému vývoji ekonomiky Měnová politika stálého pravidla stabilní tempo růstu peněžní zásoby konečný cíl nízká inflace soukromé subjekty nemusí reagovat Měnová politika inflačního cílování udržení inflace v určitém pásmu centrální banka vyhlašuje inflační cíl Problémy měnové politiky past na likviditu (Keynesovo tvrzení) subjekty jsou ochotny držet při dané úrokové míře jakékoliv množství peněz => změna množství peněz v ekonomice nezmění úrokovou sazbu => žádná změna I, Y => neúčinná monetární politika necitlivost výdajů na změnu úrokové míry I, i další soukromé výdaje, nereagují ne pokles úrokové míry => žádná změna Y, u časové zpoždění časový rozdíl od okamžiku prvotního rozpoznání problémů (např. recese) do okamžiku přijetí opatření Multiplikace depozit Proces vzniku peněz - multiplikace depozit (multiplikovaná expanze) Předpoklady: neexistuji přebytečné rezervy všechny peníze nabývají podoby bankovních depozit v daném bankovním systému (neunikaji jako hotovost do oběhu) 6
Jednoduchý depozitní multiplikátor 1 sazba povinných minimalních rezerv (PMR) Udává o kolik se zvětši peněžni zasoba v podobě přirůstku depozitních peněz, zvýší-li se rezervy KB o jednu peněžní jednotku Změna depozit 1 sazba povinných minimálních rezerv x prvotní vklad Fiskální - rozpočtová politika Funkce role fiskální politiky ovlivňování chodu ekonomiky pomocí příjmů a výdajů státního rozpočtu soubor nástrojů, jimiž stát ovlivňuje chod ekonomiky, a to prostřednictvím změn státních příjmů a výdajů ovlivňujících úroveň AS a AD v zájmu dosažení určených cílů hlavní nositel = stát základní nástroj = státní rozpočet Plní roli: znovu rozdělování proticyklické regulace ekonomiky Charakteristika státního rozpočtu 1) centralizovaný peněžní fond, který vytvářejí, rozdělují a používají ústřední státní orgány 2) je prezentován strukturou příjmů a výdajů Příjmy státního rozpočtu daně (přímé a nepřímé) cla sociální pojištění přijaté úroky z pronájmu státního majetku splátky z poskytnutých úvěrů další příjmy založené na snížení aktiv vlády (privatizace) přijaté dotace ostatní 7
Daňová kvóta Obecná definice: Podíl daní na HDP. Členění daňových kvót: jednoduché daně/hdp složené (daně + pojistné) / HDP Výdaje státního rozpočtu transfery (přerozdělování důchodů ve společnosti; platby sociálního charakteru, za které stát nedostane protihodnotu; subvence podnikům vládní nákupy statků a služeb (výdaje spojené s výkonem státních orgánů, obrany a jiných veřejných statků; běžné a investiční výdaje jednotlivých kapitol) dotace vyplácené úroky ze státního dluhu ostatní Saldo státního rozpočtu Rozdíl příjmů a výdajů státního rozpočtu Saldo přebytkové - aktivní nulové - vyrovnané deficitní - pasivní Financování deficitu státního rozpočtu vydáváním státních cenných papírů (dluhopisy ) vnitřní x vnější zadlužení půjčkami od státních organizací a institucí půjčkami na finančních trzích z přebytků minulých let monetizací deficitu vydané státní dluhopisy koupí na primárním trhu centrálních bank Státní dluh Vzniká kumulací deficitu státního rozpočtu. Jedná se o část veřejného dluhu. Veřejný dluh Vzniká kumulací deficitu veřejných financí. Důležité ukazatele: podíl veřejného deficitu na HDP, podíl veřejného dluhu na HDP. Maastrichtská kritéria (deficit veřejných rozpočtů nesmí překročit 3% HDP a veřejný dluh musí být nižší než 60% HDP). 8
Saldo státního rozpočtu skutečné = skutečné příjmy rozpočtu skutečné výdaje strukturální ekonomika pracuje na potenciálním produktu závisí na volném rozhodnutí vlády (tzv. diskreční x diskrétní politika) cyklické důsledek cyklického kolísání ekonomiky je-li ekonomika pod potenciálním produktem, začnou působit vestavěné stabilizátory, vzniká cyklický deficit je-li ekonomika nad potenciálním produktem, vzniká cyklický přebytek rozdíl mezi skutečným a strukturálním Skutečné saldo státního rozpočtu (opakování) SKUTEČNÉ SALDO = STRUKTURÁLNÍ SALDO + CYKLICKÉ SALDO Nástroje fiskální politiky věstavěné stabilizátory diskreční politika Vestavěné stabilizátory Základní charakteristika - působí automaticky a: Napomáhají trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů. Působí jako proticyklické regulátory s cílem stabilizovat chod ekonomiky. Umožňují pouze mírnit krizové výkyvy a poruchy. Stimulace AD jejich prostřednictvím je relativní a málo pružná, s výrazně zpožděnými účinky. příklady (progresivní daň z příjmů, pojištění v nezaměstnanosti, státní výkup zemědělských přebytků, subvence k cenám zemědělské produkce apod.) Diskreční politika diskreční x diskrétní x záměrná opatření změna daňových sazeb (parlament musí schválit jaké daně a v jaké výši) změna struktury výdajů SR změna ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů Dopad: - na AD a AS => změny ve velikosti Y, zaměstnanosti a cenové hladiny Expanzivní a restriktivní fiskální politika Expanzivní fiskální politika - snížení čistých daní - zvýšení vládních nákupů výrobků a služeb Restriktivní fiskální politika - zvýšení čistých daní - snížení vládních nákupů výrobků a služeb 9
Expanzivní a restriktivní (opak) fiskální politika (grafická interpretace v krátkém období) Expanzivní a restriktivní (opak) fiskální politika (grafická interpretace v dlouhém období) Daně a Lafferova křivka - východisko Při stanovení výše daní se musí uvažovat i o velikosti výnosu. Existuje hranice při které již dalším zdaněním výnosy klesají. Tím se zabývá Lafferova křivka. Lafferova křivka grafická interpretace Příklad Sledovaná ekonomika se nachází v recesi a byly pro ni zjištěny následující údaje: vytvořený hrubý domácí produkt je 2100, vláda vydala transferové platby 600 a za statky a služby 300. V podobě autonomních daní vláda vybrala 380. Sazba daně byla stanovena ve výši t = 0,27 (27 %). Potenciální produkt, který by ekonomika mohla dosáhnout je 2900. Úkoly Zjistit: 1) saldo skutečného rozpočtu 2) saldo strukturálního rozpočtu 3) saldo cyklického rozpočtu 10
Dáno: 1) saldo skutečného rozpočtu Y = 2100 TR = 600 G = 300 Ta = 380 t = 0,27 Y x = 2900 Východisko vzorec: BS = Ta + ty - G - TR BS = 380 + 0,27 x 2100-300 - 600 BS = 47 2) saldo strukturálního rozpočtu Východisko vzorec: 3) saldo cyklického rozpočtu Východisko vzorec: BS x = Ta + ty x - G - TR BS cykl. = BS - BS x BS x = 380 + 0,27 x 2900-300 - 600 BS cykl. = 47 263 BS x = 263 BS cykl. = - 216 Zkouška správnosti Ověření rovnice: BS = BS x + BS cykl. 47 = 263-216 platí rovnost Příklad Maastrichtská kritéria, vyjádřená jako podíl rozpočtového deficitu a veřejného dluhu na HDP, činí: a) rozpočtový deficit 5 %, veřejný dluh 50 % b) rozpočtový deficit 3 %, veřejný dluh 60 % c) rozpočtový deficit 4 %, veřejný dluh 70 % d) rozpočtový deficit 7 %, veřejný dluh 40 % 11
Řešení b) rozpočtový deficit 3 %, veřejný dluh 60 % Příklad Které z níže uvedených opatření podniknutých vládou není příkladem expanzivní fiskální politiky: a) Zvýšení výdajů na stavbu dálnic b) Snížení daně z příjmu právnických osob c) Snížení povinné míry rezerv komerčních bank d) Zvýšení výdajů na školství Řešení c) Snížení povinné míry rezerv komerčních bank Příklad Centrální banka nezvýší peněžní zásobu pokud: a) Nakoupí vládní cenné papíry b) Sníží diskontní sazbu c) Zvýší sazbu povinných minimálních rezerv Řešení Příští cvičení c) Zvýší sazbu povinných minimálních rezerv Zápočtový test 12