1. ÚVOD, CÍL A METODIKA PRÁCE

1. ÚVOD, CÍL A METODIKA PRÁCE Jakožto absolvent SPŠ Stavební oboru geodézie jsem měl možnost seznámit se s vedením katastru nemovitostí a o právech s tímto souvisejících již v dřívější době. Toto odvětví mi není cizí a také je pro mě velice zajímavé. Proto jsem se rozhodl zpracovat tuto práci, kde mohu využít své dosavadní zkušenosti a prohloubit své znalosti o katastru nemovitostí. Žijeme v době, kdy se takřka každý občan snaží směřovat své snahy k dosažení přeměny svých finančních prostředků na vlastnictví ať už movitého nebo nemovitého majetku. Vkládání volných finančních prostředků do nemovitostí má stále rostoucí trend. S tímto jevem je také spojen vývoj práv, které jsou s tímto nerozlučně spojena. Posilování právních jistot se velmi významně projevuje především v oblasti majetkových práv, zvláště pak práv k nemovitostem. Dokladem toho je zvýšení vážnosti právních úkonů o nemovitostech, tzn. úkonů souvisejících se vznikem, změnou nebo zánikem věcných práv k nemovitostem. Projevuje se i stále rostoucí zájem o uplatňování práva odpovídajícímu věcnému břemeni jako jednoho ze souboru věcných práv k nemovitostem. Nesnadná orientace lidí v problematice související s katastrem nemovitostí, kteří se touto oblastí nezabývají vyplývá nejen z rozsahu odborné literatury, ale i ze skutečnosti, že se tento obor neustále vyvíjí, a to nejen legislativně, ale i v názorech a možnostech řešení. Cílem této práce je objasnění činnosti Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, kterému podléhá veškerá geodetická činnost a především vedení katastru nemovitostí, který je stěžejním tématem této práce. V popisu katastru nemovitostí bude brán zřetel, mimo základních informací, především na problematiku vlastnických práv k nemovitostem, jejich zápisu, změně zápisu popřípadě výmazu z katastru nemovitostí. Teoretická části bude dále zaměřena na věcná práva k věci cizí se zřetelem kladeným na věcná břemena, jako práva omezujícího vlastníka nemovitosti.

Teoretické informace uvedené v první části práce budou následně využity při řešení příkladu zápisu změny vlastnictví nemovitosti na základě kupní smlouvy a darovací smlouvy s doložkou o věcném břemeni. V této části budou uvedeny kroky vedoucí k sepsání jak kupní, tak darovací smlouvy se zřízením věcného břemene a dále náležitosti potřebné k převodu vlastnického práva k nemovitosti a průběh celého správního řízení i s případnými možnými doplňky a komplikacemi. Tato práce je zaměřena na širokou veřejnost a měla by sloužit jako jednoduchý, ale výstižný manuál pro situace, kdy jsou lidé nuceni buď jako vlastníci nemovitostí nebo zaměstnanci různých organizací se problematikou katastru nemovitostí zabývat a pro než je důkladné zjišťování různých okolností v obsáhlé právnické literatuře obtížné. Jako úspěch lze v případě této práce považovat, bude li použitelnou pomůckou při řešení jednoduchých rutinních činností souvisejících s katastrem nemovitostí. Při řešení této práce budou aplikovány především poznatky zjištěné studiem použité literatury a platných právních předpisů v tomto oboru. 6

2. RESORT SPRÁVY NEMOVITOSTÍ A GEODETICKÉ ČINNOSTI Vláda ČR Obr.1: Schéma resortu správy nemovitostí a geodetické činnosti Zdroj: www.cuzk.cz, vlastní práce 2.1. Český úřad zeměměřický a katastrální Zřizuje jej vláda ČR podle zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, které je přímo podřazen a podléhá mu veškerá geodetická činnost na území ČR. Dále odpovídá za vedení katastru nemovitostí. V čele stojí předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda ČR. Zodpovídá za chod úřadu a kontroluje další složky, které jsou mu podřazeny a řídí metodicky jejich činnost. Český úřad zeměměřický a katastrální provádí tuto činnost: - správa katastru nemovitostí České republiky, - budování a údržba bodových polí, - tvorba, obnova a vydávání základních a tématických státních mapových děl a jiných publikací, - standardizace jmen nesídelních geografických objektů z území České republiky a jmen sídelních a nesídelních geografických objektů z území mimo Českou republiku, - vytváření a vedení automatizovaného informačního systému zeměměřictví a katastru 7

nemovitostí České republiky, - dokumentace výsledků zeměměřických činností, - koordinuje výzkum v zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky a systém vědeckotechnických informací pro tyto oblasti, - zajišťuje a koordinuje mezinárodní spolupráci v zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, - řídí Zeměměřický úřad, inspektoráty a katastrální úřady, není-li v zákoně stanoveno jinak, - vykonává správu centrální databáze katastru nemovitostí České republiky, která je vedena v celostátním rozsahu počítačovými prostředky, obsahuje data o nemovitostech a poskytuje údaje katastru nemovitostí formou dálkového přístupu, - rozhoduje v případě pochybností, zda jde o výkon zeměměřických činností, - schvaluje standardizovaná jména geografických objektů a názvy katastrálních území, - rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím Zeměměřického úřadu a inspektorátů, - stanovuje správce základních a tématických státních mapových děl, - uděluje a odnímá úřední oprávnění, - organizuje a zajišťuje zkoušky odborné způsobilosti a srovnávací zkoušky odborné způsobilosti pro udělení úředního oprávnění, - vede seznam fyzických osob, kterým udělil úřední oprávnění, - vydává základní státní mapová díla a tématická státní mapová díla, - plní další úkoly na úseku zeměměřictví podle zvláštního předpisu a provádí další činnosti potřebné pro rozvoj zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky. 2.2. Katastrální úřady a pracoviště Katastrální úřad je věcně příslušný správní úřad, který vykonává státní správu katastru nemovitostí včetně zápisů práv k nemovitostem do katastru. Působnost katastrálních úřadů je vymezena zákonem č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, kterým byly katastrální úřady zřízeny. 8

Katastrální úřady provádí tuto činnost: - vykonávají státní správu katastru nemovitostí České republiky, - vykonávají správu zhušťovacích bodů a podrobných polí polohového a výškového, - projednávají porušení pořádku na úseku katastru nemovitostí České republiky podle zvláštního zákona, - schvalují změny pomístního názvosloví a zabezpečují činnosti spojené se standardizací geografického názvosloví, - schvalují změny hranic katastrálních území, - vykonávají správu základních státních mapových děl stanovených Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, - plní další úkoly na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí České republiky, kterými je pověří Český úřad zeměměřický a katastrální. 2.3. Zeměměřický úřad Zřizuje se jako jiný správní úřad zeměměřictví podle zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů s celostátní působností se sídlem v Praze. Zeměměřický úřad provádí tuto činnost: - vykonává správu geodetických základů České republiky - rozhoduje o umístění, přemístění či odstranění měřických značek základního bodového pole, včetně signalizačního a ochranného zařízení bodu bodového pole - vykonává správu základních státních mapových děl a tématických státních mapových děl stanovených Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním - vede databázové soubory bodů bodového pole evidovaných v technických jednotkách - vykonává správu základní báze geografických dat České republiky - vede Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, který je specializovaným archivem - provádí zeměměřické činnosti na státních hranicích v dohodě se správcem dokumentárního díla státních hranic - projednává porušení pořádku na úseku zeměměřictví podle zvláštního zákona 9

- plní další úkoly na úseku zeměměřictví, kterými ho pověří Český úřad zeměměřický a katastrální 2.4. Zeměměřické a katastrální inspektoráty Zeměměřické a katastrální inspektoráty se zřizují podle zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů a provádí tuto činnost: - kontrola výkonu státní správy katastru nemovitostí ČR katastrálními úřady, - dohled na ověřování výsledků zeměměřických činností využívaných pro katastr nemovitostí ČR a státní mapové dílo, - předkládání návrhů na opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole a dohledu, - rozhodování o odvoláních proti rozhodnutím katastrálních úřadů, - předkládání návrhů na odejmutí úředního oprávnění, - projednávání porušení pořádku na úseku zeměměřictví, - plnění dalších úkolů, kterými je pověří Český úřad zeměměřický a katastrální. 2.5.Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický zřízený podle zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů provádí výzkum a vývoj v oboru zeměměřictví a katastru, vývoj a testování nových technik, postupů a software a odborné konzultace v těchto oblastech: - geodézie a geodynamika, - permanentní služba GPS (IGS), - inženýrská geodézie, - tvorba a vedení katastru nemovitostí, - tvorba a údržba mapových děl, - výzkum a vývoj Informačního systému zeměměřictví a katastru jako zdrojového informačního registru pro Státní informační systém České republiky, 10

- vývoj a výroba speciálních pomůcek, zařízení a měřicích systémů pro geodézii a kartografii, - aktivity ve státní standardizaci a metrologii ve sféře zeměměřictví a katastru, - autorizované meteorologické středisko, - odvětvové informační středisko včetně odvětvové knihovny. 3. KATASTR NEMOVITOSTÍ ČESKÉ REPUBLIKY Zřizuje se podle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů a představuje soubor údajů o nemovitostech v České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Jeho součástí je evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších, zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. Katastr nemovitostí je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. Je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky, kde základní územní jednotkou je katastrální území. Údaje z katastru nemovitostí poskytují pracoviště katastrálních úřadů ve formě veřejných listin, k údajům vedeným ve formě počítačových souborů může každý získat dálkový přístup pomocí počítačové sítě do centrální databáze, aktualizované z podkladů, průběžně dodávaných katastrálními pracovišti nebo požádat o hromadný výdej údajů ve standardních výměnných formátech, případně o kopie katastrálních map ve formě rastrových souborů. Je také možno bezplatně získávat vybrané informace o parcelách a budovách evidovaných v katastru nemovitostí, včetně informace o jejich vlastnictví a informace o stavu některých řízení na pracovištích katastrálních úřadů. 11

3.1. Evidence katastru nemovitostí V katastru nemovitostí se podle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů evidují: - pozemky v podobě parcel, - budovy spojené se zemí pevným základem, a to 1. budovy, kterým se přiděluje popisné nebo evidenční číslo, 2. budovy, kterým se popisné nebo evidenční číslo nepřiděluje a které nejsou příslušenstvím jiné stavby evidované na téže parcele, - byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního zákona v budovách, - rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci požádá-li o to vlastník nemovitosti nebo jiná osoba oprávněná z práva, které se zapisuje do katastru nemovitostí, - rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory, které budou podléhat evidenci v souvislosti se vznikem, změnou nebo zánikem věcného práva k nim, - stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis. 3.2. Práva obsažená v katastru nemovitostí K nemovitostem evidovaným v katastru se podle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů zapisují tyto práva: - vlastnické právo, - zástavní právo, - právo odpovídající věcnému břemeni, - předkupní právo, pokud má mít účinky věcného práva, - jiná práva, zřízená jako věcná práva k nemovitostem, - správa nemovitostí ve vlastnictví státu vykonávána Pozemkovým fondem ČR, - právo hospodaření s majetkem státu, - právo trvalého užívání nemovitosti, - nájmy a výpůjčky zemědělských a lesních pozemků, trvají-li alespoň 5 let. 12

3.3. Obsah katastru nemovitostí Katastr nemovitostí podle zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů obsahuje: - geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, - druhy pozemků, čísla a výměry parcel, popisná a evidenční čísla budov, vybrané údaje o způsobu ochrany a využití nemovitostí, čísla bytů a nebytových prostorů a pojmenování nebytových prostorů, dále údaje pro daňové účely a údaje umožňující propojení s jinými informačními systémy, které mají vztah k obsahu katastru, - údaje o právních vztazích včetně údajů o vlastnících a o jiných oprávněných a údaje o dalších právech k nemovitostem podle tohoto zákona, - údaje o podrobných polohových bodových polích, - místní a pomístní názvosloví. Obsah katastru je uspořádán v katastrálních operátech podle katastrálních území. 3.4. Katastrální operát Katastrální operát tvoří: - soubor geodetických informací, který zahrnuje katastrální mapu a ve stanovených katastrálních územích i její číselné vyjádření, - soubor popisných informací, který zahrnuje údaje o katastrálním území, o parcelách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích a právech a skutečnostech, - souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí, - dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví, - sbírka listin, která obsahuje rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž podkladě byl proveden zápis do katastru. 13

3.5. Formy zápisu vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Informace v katastru nemovitostí se řídí podle zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů a zakládají se, ruší nebo mění prostřednictvím vkladu nebo záznamu. Údaje v katastru nemovitostí se zapisují též formou poznámky, která nezakládá, nemění ani neruší právní vztahy a informace o nemovitostech. Vysvětluje tedy pouze některá skutečnosti v katastru nemovitostí již neuvedené. 3.5.1. Vklad Je úkon katastrálního úřadu, který má za následek vznik, změnu nebo zánik práv k nemovitostem. Předmětem vkladu jsou práva vzniklá na základě: - smlouvy o převodu vlastnictví, - smlouvy o věcném břemeni, - smlouvy o zástavním právu, - smlouvy o předkupním právu, - dohody o vydání věci (restituce, rehabilitace, navrácení půdy), - smlouvy o převodu bytů a nebytových prostor, - dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, - prohlášení vkladatelů o vložení nemovitostí do základního kapitálu některé z obchodních společností. Řízení o povolení vkladu Katastrální úřad, v jehož obvodu se nemovitost nachází povoluje vklad do katastru nemovitostí. Ten se uskutečňuje na základě žádosti účastníků smlouvy. Žádost obsahuje krátký text s uvedením, kdo smlouvu uzavřel, v jakém katastrálním území se nemovitost nachází a o jaké právo nově vytvářené se jedná. K žádosti se přiloží smlouva s počtem kopií o dvě více, než je počet účastníků smlouvy. Na jedné ze smluv musí být ověřený podpis zúčastněných stran. Dále se přiloží listina, na základě které došlo k nabytí prováděného práva, geometrický plán, je-li v obsahu smlouvy např. rozdělení pozemku, podpisové vzory a výpisy z obchodního rejstříku, jedná-li se o právnické osoby a případně plná moc, jsou-li vkladatelé zastoupeni zmocněncem. 14

Vklad se uskutečňuje za úplatu ve formě kolkové známky. Po předložení žádosti vyznačí katastrální úřad u nemovitostí obsažených ve smlouvě plombu a nejpozději do 60 dní prověří náležitosti listin a nabývacího titulu a provede vklad. Úkony katastrálního úřadu v průběhu řízení o vkladu Po sepsání právní listiny mohou účastníci úkonu max. do 3 let požádat o vklad, stejně tak mohou v uvedeném čase po vkladu uzavřít smlouvu o odstoupení od právního úkonu. Po žádosti o vklad je nejen vyznačena plomba, ale katastrální úřad založí spisovou složko o řízení o vkladu. Žadatelé mají tuto skutečnost potvrzenu na kopii žádosti o vklad. Katastrální úřad prozkoumá obsahovou správnost listiny a všech dokumentů k ní přidaných, popis převáděných nemovitostí a popis právních úkonů. Ostatní části smluv nejsou předmětem zkoumání, popisují právní úkon pouze ve vztahu mezi zúčastněnými stranami. Zjistí-li katastrální úřad závady, zastaví řízení o vkladu a vyzve účastníky smlouvy k opravě chyb nebo doplnění chybějících součástí. Neodstraní-li účastníci smlouvy závady do stanovené lhůty, ani se nedostaví k osobnímu jednání, katastrální úřad vklad zastaví. Jsou-li splněny všechny náležitosti, je vklad povolen. Toto povolení se zapíše pouze do spisu o vkladu. Vklad je uskutečněn až následně, tedy zápisem skutečností z obsahu smlouvy do informačního systému. Proti rozhodnutí, kterým se vklad povoluje, není přípustný žádný opravný prostředek, ani žaloba ve správním soudnictví. Zápis do informačního systému se vyznačí razítkem, podpisem oprávněné osoby a datem právního účinku vkladu na poslední straně smluv. Takto označené smlouvy jsou zaslány všem účastníkům smlouvy, kteří žádali o povolení vkladu. 1x se smlouva založí do sbírky listin katastrálního operátu a 1x finančnímu úřadu. Po všech těchto úkonech je zrušena plomba na listě vlastnictví. 3.5.2. Záznam Záznam do katastru nemovitostí vzniká na základě úřední povinnosti, tedy bez žádosti zúčastněných stran uvedených v rozhodnutích, dražbách, atd. Předmětem záznamu jsou tyto práva: - práva vzniklá ze zákona (pozůstalostní řízení, navrácení majetku, atd.), 15

- rozhodnutí státních orgánů (státní správa, pozemkové úřady, atd.), - práva na základě skutečností dané zákonem nebo na základě jednostranného právního úkonu, - práva vzniklá příklepem licitátora na veřejných dražbách, - právo správy nemovitosti ve vlastnictví státu, - právo hospodaření s majetkem státu, - právo trvalého užívání nemovitosti. Do katastru nemovitostí se záznam provádí nejen na základě úřední povinnosti, ale též na základě ohlášení změny v údajích katastru nemovitostí. Ohlášení změny uskutečňuje vlastník nemovitosti nebo jiná osoba k úkonu oprávněná na základě předložení rozhodnutí státního orgánu nebo právoplatné listiny. Jedná se zejména o tyto listiny: - rozhodnutí státního orgánu o změně informací o nemovitosti (číslo popisné, druh pozemku, atd.), - osvědčení ve formě notářského zápisu nebo soudního smíru (duplicitní vlastník, atd.), - návrh účastníků smlouvy na odstoupení od smlouvy, - rozhodnutí organizací nebo společníků o vzájemném sloučení, rozdělení nebo přeměně na jinou formu společnosti, - potvrzení o prodeji nemovitosti jinou formou než koupí nebo darem. I zde musí veškeré listiny obsahovat identifikaci vlastníků, nemovitostí nebo údajů, které mají být změněny. K listinám podléhajícím záznamu je nutné doložit listiny, které ověřují právo rozhodování o nemovitostech, výpisy z obchodního rejstříku, zakládací listinu u společností a jde-li o privatizaci státního majetku, pak rozhodnutí příslušného ministerstva. Katastrální úřad postupuje pří přezkoumání listin stejně jako v případě vkladu. O provedení zápisu katastrální úřad dotčené osoby neinformuje. 16

3.5.3. Poznámka Nemění, neruší a nezakládá práva k nemovitostem. Má pouze doplňující, vysvětlující nebo upozorňovací charakter. Zapisuje se na základě: - oznámení soudu (o vlastnictví je zahájeno soudní řízení), - oznámení státního orgánu, - oznámení osoby (podán návrh na restituci nebo rehabilitaci). Katastrální úřad postupuje při řízení obdobně jako v případě záznamu (plomba, přezkoumání náležitostí, zápis poznámky, zrušení plomby). Zápis poznámky se předkladateli neoznamuje. 4. VĚCNÁ PRÁVA K VĚCI CIZÍ 1 Tato skupina práv umožňuje užívání cizích věcí zákonem vymezeným způsobem. Z věcně - právní povahy těchto práv vyplývá, že jsou spjata s určitým subjektivním právem k věci. Existence těchto práv představuje vždy určité zatížení, resp. omezení práv vlastníka, který může do budoucna disponovat s věcí, resp. užívat ji tak, aby nenarušil výkon věcného práva jiné osoby. Dalším příznačným rysem těchto práv je skutečnost, že s převodem vlastnictví k této věci se převádí i právo, které na věci vázne (nejtypičtější je to v případě převodu nemovitosti, kde jsou tato věcná práva součástí zápisu v pozemkovém katastru). Mezi věcná práva k věci cizí patří zadržovací právo, zástavní právo a právo věcného břemene. 4.1. Zadržovací právo Zadržovací právo není v praxi příliš užívaným institutem. Jeho podstata spočívá v možnosti věřitele nevydat cizí movitou věc tomu, komu je věc povinen vydat (tedy ne nezbytně majiteli), aby tak zajistil svou splatnou pohledávku vůči tomuto subjektu. Zadržovací právo však není obsahem této práce a tak se jím dál nebudeme zabývat. 1 JANKŮ, M. a kol.: Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání, Praha, C.H. Beck 2004. 502 s. ISBN 80-7179- 883-5. Kapitola III, Základy občanskoprávních vztahů, s. 76 81. 17

4.2. Zástavní právo Zástavní právo umožňuje zajištění pohledávky s příslušenstvím (např. s úroky či poplatky z prodlení). Podstata spočívá v tom, že v případě nesplnění povinnosti dlužníka je zástavní věřitel oprávněn domáhat se uspokojení ze zastavěné věci. Zástavní právo vzniká: - na základě písemné smlouvy, - uzavřením dohody o vypořádání dědictví a jejím schválením soudem, - z rozhodnutí státního orgánu, - ze zákona. Zástavní smlouva musí obsahovat označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. Přitom platí, že zástavní právo k movitým věcem vzniká zásadně jejich odevzdáním zástavnímu věřiteli. Zástavní právo k nemovitým věcem vzniká vkladem do katastru nemovitostí. Zástavní právo k nemovitým věcem, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, a zástavní právo k movitým věcem, k nimž vzniklo zástavní právo, aniž byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, vzniká zápisem do Rejstříku zástav, vedeného Notářskou komorou ČR. Při vypořádání dědictví mezi několik dědiců se dědicové mohou dohodnout, že finanční vypořádání na základě převzetí věci z dědictví jedním dědicem bude vůči ostatním dědicům zajištěno zástavním právem zřízeným k těmto věcem. Na základě rozhodnutí soudu vzniká zástavní právo ke dni nabytí právní moci příslušného rozhodnutí. Zástavní právo k nemovitým věcem se zapisuje záznamem do katastru nemovitostí. Zástavní právo k nemovitým věcem, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, a zástavní právo k movitým věcem, k nimž vzniklo zástavní právo, aniž byly odevzdány zástavnímu věřiteli nebo třetí osobě, se i v tomto případě zaznamenává do Rejstříku zástav, vedeného Notářskou komorou ČR. Zástavní právo zajišťuje pohledávku tak, že v případě nesplnění povinnosti plynoucí ze smlouvy dlužníkovy je zástavní věřitel oprávněn domáhat se prodeje zastavěné věci a uspokojit svoji pohledávku z výtěžku z prodeje. Zákon umožňuje věřiteli v případě nesplnění závazku dlužníkem domáhat se: - zástavní žalobou u soudu uspokojení ze zástavy jejím prodejem - prodejem nemovitosti ve veřejné dražbě - žalobou na plnění původní pohledávky 18

Zástavní právo však není obsahem této práce a tak se jím dál nebudeme zabývat. 4.3. Věcná břemena Věcná břemena jsou materiálním vztahem, resp. souhrnem vztahů, které umožňují za účelem dosažení dokonalejšího sociálně ekonomického využití věci, či plnějšího uspokojení individuálních potřeb jednotlivce určité opakující se nebo trvající možnosti realizace užitné hodnoty cizí věci, a z pohledu druhého účastníka, opakovaně nebo trvale omezují možnosti realizace užitné hodnoty vlastní věci. Funkcí věcných břemen je především dosažení plnějšího uspokojování zájmů sociálních subjektů, a to tak, že přispívá k dokonalejšímu sociálně ekonomickému využití užitné hodnoty jejich věcí, nebo přímo zabezpečují jejich potřeby, a to vždy možností realizace části užitné hodnoty cizí věci. Věcná břemena jsou práva, která omezují vlastníka nemovité věci (osoby povinné) ve prospěch jiné osoby (osoby oprávněné). Ukládají mu tedy určité povinnosti, a to: - povinnost něco konat: vlastník věci zatížené je povinen uskutečnit takové konání ve prospěch oprávněné osoby, ať už osoby individualizované nebo osoby, která je vlastníkem jiné věci. Prospěch oprávněné osoby spočívá v tom, že povinný subjekt jí poskytuje určité plnění, především určité úkony, v současné době však nabývá na významu poskytování peněžních nebo naturálních dávek. - povinnost něčeho se zdržet: vlastník zatížené věci je povinen zdržet se určitého chování, které by mu jinak příslušelo z titulu vlastnického práva, tím je vlastník věci zatížené omezen v realizaci vlastnického práva, přesněji vyjádřeno v realizaci užitné hodnoty věci. Osoba oprávněná aktivně neužívá cizí věc, ale má prospěch z toho, že vlastník zatížené věci je ve svém chování omezen, a tím jsou rozšířeny možnosti realizace užitné hodnoty vlastní věci, např. povinnost vlastníka zdržet se výstavby plotu nad určitou výšku. - povinnost něco trpět: vlastník věci zatížené je povinen strpět určité chování oprávněné osoby. Takovým chováním oprávněná osoba bezprostředně a aktivně využívá užitnou hodnotu věci zatížené. Typickým příkladem je právo průchodu, průjezdu, čerpání vody. 19

Oprávněná osoba, které svědčí právo z věcného břemene, může být vymezena dvojím způsobem, a to jako: - určitá osoba, konkrétně pojmenovaná při vzniku břemene (ad personam): jde o skupinu věcných břemen, kdy je oprávněný subjekt určen zcela konkrétně a oprávnění svědčí pouze jemu. Proto je existence tohoto druhu věcného břemene spojena s existencí oprávněného subjektu. Uspokojují zájmy individualizovaného subjektu. - osoba určená okolností,že vlastní jinou nemovitost zpravidla sousední (ad rem): jde o skupinu věcných břemen, kde subjekt oprávněný je určen tak, že jím je vždy vlastník věci. Z povahy tohoto druhu vyplývá, že změna oprávněného subjektu není právně relevantní ve vztahu k další existenci věcného břemene. Těmito břemeny jsou uspokojovány zájmy, které bude mít každý vlastník věci, neboť tyto zájmy souvisí s objektivní možností realizace užitné hodnoty věci. Proto tato věcná břemena mají trvalý charakter a jsou zřízena zpravidla jako časově neomezená. Z hlediska obsahu a správy katastru nemovitostí je možno pro věcná břemena účelové použití jejich rozdělení do třech skupin: 2 - věcná břemena nevyznačovaná v katastru nemovitostí, - věcná břemena vyznačovaná do katastru nemovitostí, u nichž se k zápisu nevyhotovuje geometrický plán, - věcná břemena, u nichž k zápisu do katastru nemovitostí je nutný geometrický plán. Uvedené členění není stanoveno žádným právním či technickým předpisem. Představuje pouze pomůcku sloužící k lepšímu pochopení vztahu problematiky věcných břemen k problematice katastru nemovitostí. Mezi věcná břemena nevyznačovaná do katastru nemovitostí patří věcná břemena dvou typů: - věcná břemena, u nichž zápis do katastru nemovitostí je vyloučen přímo právní úpravou: jedná se o oprávnění organizací spojů podle zákona o telekomunikacích. 2 BUMBA, J.: Věcné břemeno v katastru nemovitostí a geometrickém plánu. 1. vydání, Zdiby, VÚGTK 1999. 54 s. ISBN 80-05881-13-6. 20

- věcná břemena zatěžující stavby, které nejsou obsahem katastru nemovitostí: jedná se o zařízení zatěžující stavby, které katastr nemovitostí neeviduje v souladu se zákonem (přehradní hráze, mosty, komunikace, stožáry, vodárny, tunely, atd.), u nichž je vlastník či správce zařízení odlišný od vlastníka či správce stavby. Do skupiny věcných břemen zapisovaných do katastru nemovitostí bez geometrického plánu zařazujeme věcná břemena zatěžující celé nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, tzn. celé pozemky, celé budovy, byty či nebytové prostory, případně i některá věcná břemena, jímž odpovídají práva in personam. Skupinu věcných břemen zapisovaných do katastru nemovitostí na podkladě geometrického plánu tvoří věcná břemena zatěžující část pozemku. Tuto část je potřeba pro bezproblémový výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni jednoznačně lokalizovat a identifikovat, k čemuž právě slouží geometrický plán. 4.3.1. Vznik věcného břemene Věcná břemena mohou vzniknout: - písemnou smlouvou - poslední vůlí zůstavitele - schválenou dohodou dědiců - rozhodnutím soudu - rozhodnutím jiného státního orgánu - ze zákona Nejčastější je zřízení věcného břemene písemnou smlouvou. Tato smlouva může být uzavřena samostatně, ale často je sepisována na stejné listině se smlouvou o převodu nemovitosti. Předpokladem nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni je vklad do katastru nemovitostí na základě uzavření smlouvy. Možnost zřídit věcné břemeno poslední vůlí zůstavitele, závětí,znamená, že zůstavitel je způsobilý disponovat věcí pro případ smrti. Zřízení věcného břemene nelze považovat za podmínku, v jejímž důsledku by byla závěť neplatná. Předpoklady vzniku oprávnění odpovídajícího věcnému břemeni jsou stejné jako předpoklady dědění, zejména způsobilý dědic. Základem vzniku věcného břemene schváleno dohodou dědiců je dohoda dědiců o vypořádání dědictví, kterou dědicové uzavřou při projednávání dědictví 21

a schválí ji soud. Jako rozhodnutí soudu je zapisováno věcné břemeno do katastru nemovitostí záznamem. Zřizovat věcná břemena mohou soudy v rámci rozhodnutí o zrušení a vypořádání společného jmění manželů či při řešení režimu neoprávněné stavby. Jiný státní orgán může obecně založit věcné břemeno svým rozhodnutím. Věcné břemeno zde vzniká buď nabytím právní moci tohoto rozhodnutí, nebo dnem, který je v samotném rozhodnutí uveden. Do katastru nemovitostí je rovněž zapisován záznamem. Státními orgány mohou být např. stavební úřad, pozemkový úřad, atd. Zákony mohou vymezit trvalá věcná břemena vlastníkům nemovitostí v souvislosti s plněním důležitých úkolů nebo pokud je to ve veřejném zájmu. 4.3.2. Zánik věcného břemene K zániku věcného břemene může dojít: - uzavřením dohody mezi stranami (podléhá zápisu do katastru nemovitostí) - v důsledku právní události (zánikem nemovitosti) - rozhodnutím státního orgánu (soud, orgán státní správy) - uplynutím doby, na kterou byla smlouva sjednána Vznik, změna a zánik věcného břemene se zapisuje vkladem (popř. záznamem) do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu. Pokud věcná břemena vznikají smlouvou, musí se pro účel zápisu a následného zdanění ocenit podle oceňovacího zákona. 4.3.3. Základní pojmy oceňování věcného břemene Mezi základní případy oceňování věcného břemene patří podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňováni majetku, ve znění pozdějších předpisů případy ocenění pro: - daňové účely - soudní dražbu - veřejnou dražbu - uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene - zástavu peněžnímu ústavu 22

Oceňování je činnost, kdy je určitému předmětu, souboru předmětů, práv apod. přiřazován peněžní ekvivalent. Existuje několik základních metod pro oceňování majetku. V případě věcných břemen přichází při oceňování v úvahu metoda výnosová (ocenění budoucích zisků z věcného břemene). Výnosová hodnota (cena stanovená výnosovým způsobem) věcného břemene je součtem předpokládaných budoucích užitků oprávněné osoby z tohoto práva. 4.3.4. Oceňování práv odpovídajících věcnému břemeni Právo odpovídající věcnému břemeni se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku ve výši obvyklé ceny. Obvyklou cenou se rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Ocenění se neuplatní, jestliže lze zjistit roční užitek ze smlouvy, z výsledků řízení o dědictví nebo z rozhodnutí příslušného orgánu, pokud při vzniku věcného břemene byl roční užitek z tohoto břemene uveden a není-li o více než jednu třetinu nižší než cena obvyklá. Roční užitek se násobí počtem let užívání práva, nejvýše však pěti. Patří-li právo určité osobě na dobu jejího života, oceňuje se desetinásobkem ročního užitku. Nelze-li cenu zjistit podle předchozího, oceňuje se právo jednotně částkou 10 000,- Kč. Právo, zřízené jinak než věcným břemenem, obdobné právu odpovídajícímu věcnému břemenu se oceňuje stejným způsobem. V případě věcného břemene bezplatného užívání rodinného domu se toto břemeno často vztahuje i na funkční celky příslušející k domu. Toto věcné břemeno je především v okruhu blízkých příbuzných. V souladu s definicí obvyklé ceny nelze osobní vztahy při zjišťování ročního užitku pro účely ocenění věcného břemene brát v úvahu. Nájemné rodinných domů není cenově regulováno a sjednává se dohodou. Pro zjištění ročního užitku se proto použije obvyklé sjednané nájemné pro obdobný rodinný dům. 23

5. PRAKTICKÝ PŘÍKLAD JEDNÁNÍ S KATASTRÁLNÍM ÚŘADEM Pro uvedení praktického příkladu průběhu vedení katastru nemovitostí prostřednictvím katastrálního úřadu byla pro tuto práci vybrána varianta vložení vlastnického práva k nemovitosti na základě darovací smlouvy. Součástí darovací smlouvy je zřízení věcného břemene doživotního užívání nemovitosti, které je taktéž evidováno v katastru nemovitostí. Jako další příklad byl vybrán vklad vlastnického práva k nemovitosti na základě kupní smlouvy Všechny údaje o účastnících řízení i nemovitostech jsou smyšlené a jakákoliv podobnost je čistě náhodná. 5.1. Údaje o účastnících řízení v případě darovací smlouvy Pan Jan Novák se rozhodl dle svého vlastního uvážení darovat rodinný dům a přilehlý pozemek včetně všech příslušenství k němu patřících svému synovi panu Josefu Novákovi na základě práva bez omezení s nimi nakládat na základě nabývacího titulu vlastnického práva dědictvím. Součástí darování nemovitostí bylo dále zřízení věcného břemene doživotního užívání nemovitostí ve prospěch pana Jana Nováka. Údaje: - Novák Jan, nar. 28.11.1952, r.č. 521128/388, trvalým bytem U hřiště č.p. 288, Brno Komárov, jako dárce a oprávněný z věcného břemene, - Novák Josef, nar. 18.9.1976, r.č. 760918/6634, trvalým bytem U hřiště č.p. 288, Brno Komárov, jako obdarovaný a povinný z věcného břemene, - budova č.p. 288, rodinný dům, postavený na pozemku parcelní číslo stavební 328/14, - pozemek parcelní číslo stavební 328/14, zastavěná plocha a nádvoří o celkové výměře 828 m 2 se všemi součástmi a příslušenstvím, tj. včetně vedlejších staveb, venkovních úprav a trvalých porostů. Nemovitosti jsou evidovány na listu vlastnictví č. 548 pro katastrální území Komárov, města Brna, okresu Brno město, u katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, pracoviště Brno město. 24

5.2. Darovací smlouva se zřízením věcného břemene Prvním krokem účastníků řízení je řádné sepsání darovací smlouvy se zřízením věcného břemene včetně všech náležitostí a ocenit právo odpovídající věcnému břemeni pro daňové účely. Darovací smlouva jako občanskoprávní institut je upravena v 628 až 630 občanského zákoníku. Obsahem darovací smlouvy je závazek dárce bezplatně něco dát obdarovanému. Pro vznik darovací smlouvy je však potřeba, aby obdarovaný dar přijal. Bezplatnost je pojmovým znakem této smlouvy. V případě, že by dárce za dar obdržel jiné majetkové proti plnění, nejednalo by se o darovací smlouvu, ale o jiný druh smlouvy; např. smlouvu směnnou nebo kupní. Na překážku však není, jestliže dárce spojí svůj dar s převzetím povinnosti nebo příkazem. Dar může být svázán i s odkládací nebo rozvazovací podmínkou. To znamená, že přechod vlastnického práva z dárce na obdarovaného může byt vázán například na podmínku dosažení určitého věku obdarovaného nebo dosažení určitého studijního průměru. Podmínkou přechodu vlastnického práva však nemůže být stanovena smrt dárce. Podmínkou nemůže být ani plnění nemožné nebo protiprávní. Předmětem daru může být věc, právo nebo jiná majetková hodnota. Pokud je předmětem darovací smlouvy nemovitost, stanoví zákon povinnost dodržet písemnou formu. Z darovací smlouvy vyplývá dárci povinnost předat obdarovanému předmět daru a upozornit ho na jeho vady. Obdarovaný má naopak právo dar přijmout a v případě, že má dar vady jej dárci vrátit. Toto právo se však promlčuje v obecné tříleté lhůtě, která započne běžet převzetím daru obdarovaným. Významným právem dárce je požadovat navrácení daru od obdarovaného v případě, že se obdarovaný chová k dárci nebo jeho rodině tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Zákon pojem dobrých mravů nedefinuje. Jedná se neurčitý právní pojem, jehož výklad je v konkrétním případě závislý na posouzení soudce. Obecně jsou dobré mravy považovány za mravnost, pravidla slušného chování, rovného postavení stran. 25

V každé smlouvě je třeba přesně specifikovat smluvní strany - subjekty nově vznikajícího právního vztahu. Pokud je subjektem smlouvy fyzická osoba, tedy občan, je potřeba uvést celé Jméno a Příjmení, rodné číslo a místo trvalého bydliště. Pokud je subjektem právnická osoba, tedy nějaká společnost či sdružení, je nutno vypsat Firmu (název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku), sídlo, pokud možno identifikační číslo a zastoupení právnické osoby, tedy fyzickou osobu, která za společnost jedná. Je možné uvést i spisovou značku u rejstříkového soudu a tento konkrétní rejstříkový soud. Další článek smlouvy určuje předmět smlouvy. V tomto případě se tedy jedná o nemovitost. Je třeba přesně specifikovat, o jaký pozemek či budovu se jedná. K vymezení konkrétního objektu převáděného vlastnického práva užijeme parcelní číslo, výměru pozemku, číslo popisné (pozor, musí se jednat o číslo popisné, nikoli orientační či jiné), druh pozemku, část obce, způsob využití a popřípadě způsob ochrany. Následují prohlášení jednotlivých stran. Dárce v nich deklaruje, že je výlučným vlastníkem věci a že věc nemá žádné faktické ani právní vady a obdarovaný prohlašuje, že je se stavem věci seznámen. Zejména se zde bude jednat o ujištění, že nemovitost není zatížena zástavním právem, neváže se na ni věcné břemeno nebo nemá jiná právní omezení a vady. Další součástí smlouvy bude zřízení věcného břemene doživotního užívání nemovitosti. V této částí musí být jednoznačně identifikováno, kdo bude oprávněný a kdo bude povinný z věcného břemene a v neposlední řadě též přesná identifikace dotčených nemovitostí. Jelikož se jedná o vlastnická práva k nemovitostem, je potřeba vyřešit ještě vklad do katastru nemovitostí. Strany se shodnou na návrhu zápisů a v prohlášení jeden z nich deklaruje, že zápis zajistí a uhradí s tím spojené náklady. Případně se strany dohodnou na společném postupu. Na konci ještě uvedeme údaj o počtu vyhotovení, ujednání o účinnosti smlouvy a prohlášení o souhlasu s obsahem smlouvy. Pod informací o místě a datu sepsání smlouvy už budou následovat podpisy smluvních stran a smlouva je připravená. Darovací smlouva se zřízením věcného břemene viz. přílohy. 26

5.3. Ocenění věcného břemene Právo věcného břemene bezplatného bydlení v rodinném domě Obsah věcného břemene byl vymezen v notářském zápise darovací smlouvy se zřízením věcného břemene. Nemovitost byla darována panovi Josefu Novákovi, nar. 18.9.1976, r.č. 760918/6634, trvalým bytem U hřiště č.p. 288, Brno Komárov, jako obdarovanému a povinnému z věcného břemene a věcné břemeno doživotního bezplatného bydleni a užívání bylo zřízeno ve prospěch pana Jana Nováka, nar. 28.11.1952, r.č. 521128/388, trvalým bytem U hřiště č.p. 288, Brno Komárov, jako dárci a oprávněnému z věcného břemene. Rodinný dům a přilehlý pozemek se nachází v Brně Komárově na ulici U hřiště č.p. 288 (cca 384 000 obyvatel). Vymezení rozsahu věcného břemene: Budova č.p. 288, rodinný dům, postavený na pozemku parcelní číslo stavební 328/14,pozemek parcelní číslo stavební 328/14, zastavěná plocha a nádvoří o celkové výměře 828 m 2 se všemi součástmi a příslušenstvím, tj. včetně vedlejších staveb, venkovních úprav a trvalých porostů. Roční užitek z věcného břemene: Roční užitek je stanoven na základě obvyklého nájemného v daném místě. Z vybraných pěti reprezentantů byl proveden vážený průměr na 9450 Kč/měsíc, náklady na údržbu a provoz se předpokládají 72 Kč/rok, roční užitek potom činí: 9450 x 12 72 000 = 41 400 Kč. Ocenění věcného břemene: Cena věcného břemene podle zákona o oceňování majetku činí desetinásobek ročního užitku, tedy: 41 400 x 10 = 414 000 Kč. 27

5.4. Řízení o povolení vkladu práva do katastru nemovitostí Po provedení těchto potřebných kroků mohou účastníci řízení přistoupit k vlastnímu podání návrhu na vklad vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí. Tento návrh musí být předložen na katastrální úřad, který je věcně i místně příslušný k nemovitostem. Návrh na vklad mohou jako dosud podat buď všichni účastníci vkladového řízení, nebo kterýkoliv z nich. S návrhem totiž může disponovat pouze ten z účastníků řízení, který návrh podal. Podle dosavadní právní úpravy mohl katastrální úřad zastavit řízení o povolení vkladu v případě, že vzal účastník řízení návrh na jeho zahájení zpět pouze za předpokladu, že s tímto zpět vzetím výslovně souhlasili všichni ostatní účastníci řízení. Pokud některý z nich nesouhlasil, katastrální úřad řízení zastavit nemohl a musel rozhodnout, zda vklad povolí nebo zamítne. Avšak podle nové právní úpravy vezme -li osoba, která návrh podala, tento návrh zpět, katastrální úřad nově řízení zastaví i tehdy, pokud se zastavením řízení vysloví nesouhlas ti účastníci smlouvy, kteří návrh na povolení vkladu nepodali. Nyní dochází ke změně, a to tak, že zpět vzetí návrhu nemohou zabránit ti účastníci smlouvy, kteří návrh na povolení vkladu nepodali. Proto bude nutná nová praxe, kdy bude žádoucí, aby návrh na povolení vkladu podali všichni účastníci smlouvy, zvláště tehdy, je-li na podání návrhu na povolení vkladu vázáno vyplacení peněz nebo předání nemovitosti. Ten, kdo návrh na povolení vkladu podal, tedy může s tímto návrhem plně disponovat, a to nejen tak, že vezme návrh zpět, ale i tak, že tento návrh v průběhu vkladového řízení zúží nebo jinak změní. 5.4.1. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí Návrh na vklad může být na katastrální úřad doručen jak poštovně, tak i osobně. V našem případě se účastníci řízení rozhodli pro osobní podání návrhu na vklad. Při podání návrhu na vklad zakládá pracovník úřadu spisovou složku o řízení vkladu, do které jsou ukládány všechny dokumenty potřebné k zapsání vkladu do katastru nemovitostí a další dokumenty s vkladem související. Návrh na vklad vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí je opatřen razítkem s uvedením data a přesného času podání na minuty z důvodu zabránění 28

dvojímu vložení vlastnického práva k dotčené nemovitosti. Je upřednostněn ten návrh na zápis do katastru nemovitostí podaný nebo doručený na příslušný katastrální úřad, který byl podán nebo doručen dříve (zásada priority). Tímto razítkem je opatřena i kopie návrhu na vklad, kterou obdrží žadatel o povolení vkladu. Na dotčených nemovitostech je vyznačena plomba informující veřejnost, že se těmito nemovitostmi probíhá řízení a zamezuje tak např. dvojímu vložení práva k dotčené nemovitosti do katastru nemovitostí. Dále je přiděleno číslo řízení o vkladu, které zůstává stejné po celou dobu až do vyřízení věci a se kterým je označena všechno případné jednání a korespondence mezi katastrálním úřadem a účastníky řízení. K návrhu na vklad vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí musí účastníci řízení dále předložit listiny, na základě kterých žádají o zápis do katastru nemovitostí. V tomto případě jde o darovací smlouvu se zřízením věcného břemene s počtem kopií o dvě větší než je počet zúčastněných stran. Účastníci tedy předkládají jeden originál a tři kopie. Na originále této smlouvy si katastrální úřad ověřuje pravost podpisů účastníků řízení a ponechává si jej ve své dokumentaci. Jedna z kopií darovací smlouvy se zřízením věcného břemene je odeslána finančnímu úřadu pro výběr daní. Další dokládanou přílohou pro zápis vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí musí být potvrzení o oprávnění darujícího s uvedenými nemovitostmi nakládat na základě nabývací listiny k těmto právům. V tomto případě se jedná o úředně ověřenou kopii nabývacího titulu dárce rozhodnutím o dědictví Státního notářství v Brně ze dne 8.10.1985 č. j. 1 D 1181/85. Známe - li číslo listu vlastnictví, je dobré pro zjednodušení a urychlení řízení přiložit kopii tohoto listu vlastnictví získanou na katastrálním úřadě. Jelikož je za vklad vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí požadováno uhradit poplatek, je třeba přiložit kolkovou známku v hodnotě 500 Kč. 29

Návrh na vklad práva k nemovitosti do katastru nemovitostí Katastrálnímu úřadu pro Jihomoravský kraj 00213730 katastrální KP Brno-město pracoviště počet příloh: 4 Navrhuji vklad 1) Vlastnického práva a práva odpovídajícímu věcnému břemeni v souladu s obsahem přiložené listiny 13) : Darovací smlouvy se zřízením věcného břemene sepsaná dne 8.8.2006 k následujícím nemovitostem: budova č.p. 288,rodinný dům na pozemku par. č.328/14; pozemek par. č.328/14,zastavěná plocha a nádvoří Katastrální území: 611026 Komárov Pozemky parcela KN / ZE 3) druh 4) kmenové č. / podlomení původní kat. území 2) spoluvlastnický podíl 1) LV 5) KN St. 328 / 14 1 / 1 548 Další pozemky jsou uvedeny na přiloženém formuláři Příloha A Seznam pozemků - ano*) 35) - ne*), který je součástí tohoto návrhu. Část obce 6) Brno - Komárov 30

Budovy 7) budova 7) na parcele 7) Právní vztahy k nemovitostem katastr nemovitostí typ 22) č.p./č.e.*) zp. využití 23) druh 4) kmenové podlomen spoluvlastnický podíl 1) LV 5) č. í 1 288 7 St. 328 / 14 1 / 1 548 Další budovy jsou uvedeny na přiloženém formuláři Příloha B Seznam budov - ano*) 35) - ne*), který je součástí tohoto návrhu. *)nehodící se škrtněte Účastníci řízení: 25 ) 8) 9) příjmení nebo název organizace jméno titul před titul za RČ / IČ F OP ulice č.p./č.e.*) č.or. část obce U hřiště městská část (obvod) Komárov Novák Jan 521128/388 288 Komárov obec PSČ telefon 10) e-mail 10) SJM 36) spoluvlastnický podíl k nemovitostem 15) 602 00 542 183 594 1 / 1 datum osoba (osoby) jednající za právnickou osobu nebo za organizační složku státu 15.2.2007 Brno podpis příjmení, jméno, funkce příjmení, jméno, funkce podpis podpis razítko organizace 8) 9) příjmení nebo název organizace jméno titul před titul za RČ / IČ F PO Novák Josef 760918/6534 ulice č.p./č.e.*) č.or. část obce U hřiště 288 Komárov městská část (obvod) obec Komárov Brno PSČ telefon 10) e-mail 10) SJM 36) spoluvlastnický podíl k nemovitostem 15) 602 00 542 183 594 / datum podpis osoba (osoby) jednající za právnickou osobu nebo za organizační složku státu 15.2.2007 příjmení, jméno, funkce příjmení, jméno, funkce podpis podpis razítko organizace Další účastníci jsou uvedeni na formuláři Příloha D Seznam účastníků řízení - ano*) 35) - ne*), který je součástí tohoto návrhu. 31

Přílohy 31) : Úředně ověřená kopie nabývacího titulu vlastnického práva dárce rozhodnutím o dědictví Státního notářství v Brně ze dne 8.10.1985 č. j. 1 D 1181/85 Darovací smlouva se zřízením věcného břemene sepsaná dne 8.2.2007 ve čtyřech stejnopisech včetně originálu Výpis z listu vlastnictví číslo 548 Kolková známka v hodnotě 500 Kč Místo pro nalepení kolku Zdroj: www.cuzk.cz ČÚZK 6.87 2005, vlastní práce Ode dne, kdy byl podána návrh na vklad vlastnického práva k nemovitosti do katastru nemovitostí začíná katastrální úřad prověřovat obsahovou správnost listin, na základě kterých je žádost na vklad podána. Současně začíná běžet lhůta 60 dní, do které musí katastrální úřad vydat rozhodnutí o povolení či zamítnutí vkladu. 3 Katastrální úřad prozkoumá obsahovou správnost listiny a všech dokumentů k ní přidaných, popis převáděných nemovitostí a popis právních úkonů. U nemovitostí, v tomto případě u pozemku a rodinného domu, musí byt tyto uvedeny způsobem, který je nezaměnitelný s jinými nemovitostmi. Jednoznačným způsobem identifikace je uvedení katastrálního území a přiděleného parcelního čísla pro parcelu. Pro rodinný dům je jednoznačným identifikátorem číslo popisné s uvedením katastrálního území. U účastníků smlouvy je třeba uvést kromě osobních údajů také údaje potřebné pro kontaktování a další náležitosti. Jedná se především o tyto údaje: - příjmení a jméno fyzické osoby, název právnické osoby, - rodné číslo fyzické osoby, identifikační číslo právnické osoby, - adresa trvalého pobytu fyzické osoby, sídlo právnické osoby, - spoluvlastnický podíl, - vůle převodce převést nemovitosti a vůle nabyvatele přijmout tuto nemovitosti, - oprávněného a povinného z věcného břemene, 3 podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů 32

- podpisy účastníků. Katastrální úřad musí zkontrolovat, zda li je dostatečný předložený počet kopií smlouvy, na základě které je o vklad žádáno.ostatní části smlouvy nejsou předmětem zkoumání, popisují právní úkon pouze ve vztahu mezi zúčastněnými stranami. V případě listiny opravňující dárce nakládat s dotčenými nemovitostmi prověřuje katastrální úřad správnost a shodnost uvedených nemovitostí a osob oprávněných s nimi nakládat s ostatními dokumenty a dále nabývací titul, na základě kterém toto právo vzniklo. Zjistí-li katastrální úřad závady, zastaví řízení o vkladu a vyzve účastníky smlouvy k opravě chyb nebo doplnění chybějících součástí. Toto doplnění nebo opravu chyb může provést v případě zjištění i účastník řízení z vlastní iniciativy. 5.4.2. Výzva, zastavení a odvolání v průběhu řízení Po podání návrhu na vklad práva k nemovitostem do katastru nemovitostí začal katastrální úřad prověřovat listiny a dokumenty přidané k návrhu a k účastníkům řízení podal na podkladě zjištění výzvu na odstranění nedostatků návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu. Tato výzva je doručena písemně navrhovateli na vklad, který má povinnost tento nedostatek odstranit do 30 dnů od doručení. Navrhovatel se po obdržení výzvy seznámil se zněním příslušných zákonů a zjistil, že předložení kopie nabývací listiny je plně dostačující pro podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí. Tuto skutečnost však nekonzultoval ani neoznámil příslušnému katastrálnímu úřadu. Nastal tedy případ, že účastník smlouvy neodstranil závady do stanovené lhůty, ani se nedostavil k osobnímu jednání. V tomto případě katastrální úřad vklad zastavil. Proti tomuto rozhodnutí je možné se odvolat u místně příslušného úřadu, kterým je Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně prostřednictvím katastrálního úřadu, který provádí řízení o povolení vkladu. Pokud katastrální úřad návrh na vklad práva do katastru nemovitostí zamítne, účastník se může do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolat ke krajskému soudu. Odvolání se podává prostřednictvím příslušného katastrálního úřadu, který návrh na vklad zamítl. Tento katastrální úřad odvolání přezkoumá, a buďto odvolání vyhoví, nebo ho předá k rozhodnutí krajskému soudu. 33