AKTUALIZOVÁNO v březnu 2016

AKTUALIZOVÁNO v březnu 2016

21. část Rok 1984 V roce 1984 byla vypsána III. celostátní soutěž kronikářů, do které se přihlásil i ždírecký kronikář Josef Bílek, a to prací na téma Vzrůst a výstavba obce umožněny a založeny na vzájemné spolupráci všech občanů na brigádách. Pojal toto svoje dílo velkoryse jako stručné dějiny Ždírce až do roku 1984, se zdůrazňováním brigádnické činnosti občanů jako převážně a často jediné možnosti dalšího rozvoje obce. Jeho retrospektivní sepsání je kaligrafickým rukopisem zaznamenáno na osmadvaceti stranách III. dílu Kroniky.obce Ždírce nad Doubravou. Můžeme říci, že pan Josef Bílek tím korunoval svoji dlouholetou kronikářskou činnost. Ze spisu vyjímám: Do našeho slovníku zapsáno bylo zlatým písmem nové slovo brigáda dosud používané jen ve smyslu vojenském. Brigády ukázaly se v mnoha případech jediným východiskem z nouze, ukázaly se nadále téměř nepostradatelnými. Brigádou byla posekána louka osiřelá po odešlých sousedech, brigádami zacelily se ošklivé krátery po bombách, překážející provozu, brigádami zakopávali se zdechlí koně na polích a lukách, brigádou byla opravena škola pro svobodné děti republiky. Radost všech lidí nad tím, že válka skončila, že jsme ji přečkali, že jsme opět svobodni, držela nás všechny i v práci, v práci tvořivé, užitečné jak postiženým a potřebným jednotlivcům, tak prospívající všem. Bez brigád byla by naše obec nerostla, nespravily by se bolesti z války. Ohlédneme-li se dnes po obci, vidíme výsledky tvořivé práce občanů, kteří z velké části nejsou již dnes ani mezi námi. Promítneme-li si, co by zbylo z naší obce, kdybychom odmyslili vše, co bylo zvelebeno a pořízeno brigádami dobrovolnou prací všech občanů, musíme nezakrytě doznati, že by toho mnoho nebylo. Ochabuje-li některý rok brigádnická činnost a plnění plánovaných úkolů vázne, je na vedoucích činitelích MNV, Národní fronty a KSČ, aby našli cestu k povzbuzení iniciativy občanů a dodali jim nové chuti k práci, k naplnění úkolu, který sám volá, ať je to již třetí pavilon školy, kulturní dům a další, které v příštích dnech vyvstanou a nedají se stranou odsunouti. Škoda by bylo usnouti na půli cesty, porušiti nastoupený kurs a složit ruce v klín. Na tom, co kronikář Josef Bílek v tehdejší dobové situaci v dobré vůli napsal, je hodně pravdy. Při listování kronikami nezbývá než obdivovat množství práce, kterou občané vykonali ve svém volném čase, i množství organizátorské a přesvědčovací práce lidí ve vedoucích funkcích. Brigádnická práce nebyla ale dobrovolná. V tehdejší době to byla nutnost. Kdyby lidé nešli na brigádu, nic by neměli. Neměli by vodovod, neměli by kanalizaci, tělocvičnu, školu, chodník ve své ulici. Nebylo zbytí. Později museli jít hlavně proto, aby neupadli v nemilost u vládnoucí moci. Když jsme však u toho kdyby, musíme se také zamyslet nad tím, co by z naší obce bylo, kdybychom po druhé světové válce zůstali svobodnou součástí kulturního západního světa. Člověka potom napadá, zda to všechno bylo vybudováno proto, že jsme byli součástí východního bloku, nebo přesto, že jsme byli pod ku-

ratelou a v otroctví bolševických asiatů a jejich domácích pohůnků. Jestliže tedy jak píše pan Josef Bílek v úvodu do našeho slovníku zapsáno bylo zlatým písmem nové slovo brigáda, pak musíme také konstatovat, že toto slovo často nad námi viselo jako Damoklův meč až do listopadu 89. Proč teď naše obec město nebývale vzkvétá, a přitom se z amplionů místního rozhlasu nemusí každou sobotu ozývat: lopaty a krumpáče s sebou? Proč to jde dneska bez brigád? / 1 Vraťme se ale k běžným kronikářským záznamům. Pojmenování ulic. Obec se rozrůstala a orientace podle popisných čísel začínala být nepřehledná. Proto představitelé obce rozhodli o pojmenování ulic, z nichž mnohé nesly už svoje tradiční jméno vzniklé dříve spontánně. K tomu, aby bylo pojmenování pokud možno výstižné a hlavně trvalé a nepodléhalo například různým politickým změnám, byla ustavena komise pro přípravu nových názvů. Ždírecký zpravodaj říjen 1984: Zářijové plenární zasedání MNV se kromě jiného zabývalo schválením názvu ulic... Někteří poslanci i přítomní občané vznesli několik připomínek, které byly začleněny do současného znění... Bylo rozhodnuto znovu upravený návrh vyvěsit a umožnit občanům i prostřednictvím ŽZ znovu se s návrhem seznámit a do konce října uplatnit ještě připomínky a náměty. Hlavní ulice Brodská: silnice od Lázničkových k Pikulce Žďárská: silnice od Novotných a Bencových k Pikulce Chrudimská: silnice od kanálu k železničnímu přejezdu za Lázničkovými Ulice ve středu obce mezi hlavními ulicemi Náměstí 9. května: náměstí 5. května: z náměstí kolem Brokešových až po výjezd na Brodskou Družstevní: z náměstí od samoobsluhy mezi bytovkami až po výjezd na Brodskou proti družstvu VZOR Spojovací: od Chrudimské u zdravotního střediska s křižováním Družstevní a ulice 5. května až po výjezd na Žďárskou u Černých Pionýrů: z náměstí u Mikuleckých dále Slepá: z náměstí od průmyslové prodejny kolem Cardových dále Školní: ze Slepé kolem staré školy po výjezd na Chrudimskou Ulice na sever od Brodské Zahradní: od Brodské mezi mateřskou školou a lesoparkem dále zahrádkářskou kolonií Nádražní: od Brodské u družstva VZOR k nádraží Pilská: od Brodské u sběrny surovin přes železniční přejezd k pile U kina: od Brodské u Kolářových k železniční trati 1 - Brigády byly po druhé světové válce nezbytnou nutností, aby se zacelily válečné rány. Později ale tuto dobrovolnou činnost zpotvořili komunisti v nutnost zacelovat rány způsobované jejich tureckým hospodařením. Na myšlenku zapřáhnout lidi do práce i o sobotách a nedělích údajně přišel soudruh Lenin, když prý šel příkladem o subbótniku při úklidu kremelského nádvoří. A myšlenku dobrovolně-nucené práce použili naši komunisti při organizování tzv. akce Z (mělo to znamenat zvelebení, ale lidé tomu říkali akce zadarmo ). Chceš mít školu? Dáme ti peníze na materiál a nezbytné odborné práce, ale všechno ostatní musíš odřít sám ve svém volném čase. Zkrátka: Se Sovětským svazem ruce až na zem!

Ulice na jih od Žďárské Liběcká: od Balkánu jde souběžně se Žďárskou směrem k Pikulce a křižuje ulice Ke stadionu, Mírovou a Příčnou Mírová: od Žďárské mezi prodejnou textilu a pomníkem směrem ke Kopanině Hamerská: od Mírové u Klepetkových přes náměstíčko k Janáčkovým a dále k Pikulce Příčná: od Žďárské u Štěrbových s křižováním Liběcké, Hamerské a Luční dále do luk Na výsluní: pokračování Luční za Příčnou ulicí Krátká: od Hamerské mezi Jandovými a lesáckým dvojdomkem ke Kopanině Lipová: od Mírové u staré školy k ulici Ke stadionu Květinová: od Lipové u Nepovímových k Liběcké Stará: od Lipové u Mísařových k Liběcké Na kopaninách: od křižovatky Lipové a Staré ke Kopanině včetně náměstíčka Ke stadionu: od Žďárské u Jiráskových dále ke Kopanině až k Doubravce K lávce, U hřiště, U potoka, Konečná: uličky vycházející z ulice Ke stadionu postupně od Lukášových ke Kopanině Na Balkáně: komplex uliček od ulice Ke stadionu ke ždíreckému potoku včetně prostoru garáží U pošty: komplex uliček na jih od Žďárské od kanálu ke Křížové / 2 K návrhu pojmenování ždíreckých ulic nutno objektivně podotknout, že to byla jedna z chvályhodných iniciativ tehdejšího komunistického vedení obce. Prozřetelnosti autorů návrhu vděčíme za to, že jsme po Listopadu 89 nemuseli přejmenovávat například Leninovu, Gottwaldovu, popřípadě Revoluční ulici, jako tomu bylo v jiných místech. Služby a obchod. Místní služebna veřejné bezpečnosti byla ve Ždírci zrušena a převedena do Chotěboře. Od 15. října byly zvýšeny ceny piva a nealkoholických nápojů. Například u piva desítky z 1,70 na 2,50 Kčs, Prazdroj Plzeň na 6,- Kčs. Milovníci piva do poslední chvíle věřili, že ke zdražení nedojde, protože prý vláda, která zdraží pivo, padne. Čekali však marně. Pivo novou cenu podrželo a vláda zůstala. [Vláda ovšem přesto dlouho nevydržela, její čas se krátil, i když jsme to zatím netušili.] Hospody byly ve Ždírci dříve čtyři, nyní dvě, na Benátkách dříve tři, nyní jedna, na Kohoutově dříve dvě, nyní žádná, ve Stružinci a v Údavech po jedné, nyní žádná. [Kromě hospod byly dříve ve Ždírci, podle zápisu z Rady obecního zastupitelstva 14.3.1937, ještě další čtyři výčepy lihovin.] Počasí. 12. července vichřice s lijákem a kroupami, což způsobilo zatopení sklepů a vývraty v lesích. Počasí trpělo častými výkyvy, léto bylo chladné a deštivé. Výstavba. Domek čp. 5 po zemřelém Pravoslavu Pelikánovi byl vykoupen a určen k demolici. Byl zbourán domek po autodopravci Eduardu Pátkovi u Žďárské silnice a na jeho místě vznikne novostavba Mísařových a Gabrielových. Bylo postaveno sedm rodinných domků. V areálu JZD provedena rekonstrukce kravína, aby bylo možno při obsluze dojnic využít mechanizace a byla odstraněna namáhavá ruční práce 2 - Pojmenování ulic psáno podle situace v roce 1984 a podle tehdy platného pravopisu.

obsluhujících žen. Po pětileté práci byla dokončena oprava nádražní budovy ČSD. Na náměstí byla zřízena galerie nejlepších pracovníků. Pelikánovo čp. 5 před demolicí Eduard Pátek čp. 146 (1982) Stavba Gabrielových čp. 146 (1986) Společenský život. Nastalo období poklesu určitých částí společenského života. Za posledních pětadvacet let například nebylo ve Ždírci sehráno ani jedno divadelní představení, zatímco dříve se jich tu hrálo deset i více každým rokem. Přednášková činnost poklesla tak, že každý spolek či organizátor přednášky se musí obávat, aby na ni přišlo aspoň 10-20 lidí. Násilím se v tomto směru nic nepořídí. [!] Ždírecký zpravodaj vyšel letos pouze třikrát, i tady se projevil pokles aktivity. Zahrádkáři otevřeli 14. října novou moštárnu v domku po Sotonových. O její zřízení se zasloužil zvláště pan Jiří Kasal. Podle článku ve Ždíreckém zpravodaji z února 1985 bylo na zřízení moštárny v letech 1984-1985 odpracováno celkem 1 393 brigádnických hodin a v prvním roce provozu se vymoštovalo 14 308 litrů, což představuje zužitkování téměř 30 tun méněhodnotného ovoce. Zábavy taneční. Nedostatek místností a zvláště jich malý prostor, který brzdil rentabilitu těchto zábav, nedovolil vybočiti ze skrovných mezí. Míti starosti s uspořádáním a nadto nésti značné riziko prodělku nechtělo se funkcionářům žádného spolku či organizace. Hudba se těžko sháněla a byla drahá, a tak se v tomto směru raději příliš nepodnikalo. Přestalo se pořádati kácení máje, které bývalo dříve i na malých ves-

nicích, nepořádá se maškarní ples, pouťové a posvícenské zábavy, v létě dožínky, a jen ojediněle byla zábava silvestrovská s vhodným programem. Napomáhaly tomu i programy televizní pořádané při všech těchto příležitostech. Škola. Byla zavedena povinná desetiletá školní docházka. Poslední dva roky školní výuky platí pro řemeslnou výuku, z jejíž učební doby se dva roky stávají základní školní výukou a jeden rok praktickou výukou v oboru. [Kronika neuvádí zahájení stavby druhého školního pavilonu viz foto.] Zahájení stavby druhého školního pavilonu Příprava na spartakiádu 1985 se provádí nacvičováním pěti skladeb. Ve škole se nacvičují dvě skladby. Na sportovišti se připravuje plocha nového treningového hřiště. Obyvatelstvo. Narodilo se celkem 31 dětí, zemřelo 23 občanů. 31. března zemřel ve věku 83 let bývalý ždírecký autodopravce Eduard Pátek, který byl po zrušení živnosti zaměstnán jako řidič u místních podniků. 21. dubna zemřela Oldřiška Křesťanová z finského domku u hřiště, 50 let, 9. května Marie Němcová z domku u hřiště čp. 152, 84 let, 15. července Anna Mikulecká, vdova po klempířovi, 74 let. 24. září zemřel ve věku 81 let Jaromír Kopp, který pracoval na dráze a mezi válkami byl podvakrát za prací v Americe, a 8. října Jan Martinec, vedoucí dopravy ve slévárně Nové Ransko. Události ve světě. 9. února zemřel další tajemník ÚV KSSS Jurij Andropov. Místo něj nastoupil K. U. Černěnko. V létě se vrátila část internovaných z Angoly. Jeden zajatý Čech tam na útrapy zahynul. V Indii byla zavražděna ministerská předsedkyně Indíra Gándhíová. Po ní nastoupil její syn Radžív Gándhí. Rok 1985 Místní národní výbor. Od 1. července byla ke Ždírci připojena obec Horní Studenec včetně jím spravovaných osad Dolní a Nový Studenec, Podmoklany, Odraneč, Hudeč, Branišov a Sychrov s celkem 625 obyvateli. Současní pracovníci MNV: předseda Ladislav Pospíšil, tajemník Pavel Mühlfait (nastoupil od 1. července namísto Jo-

sefa Břízy, který byl povolán na OV KSČ, účetní Miluše Mühlfaitová, matrikářka Miroslava Chybová, místo stavebního technika po odchodu Františka Kazíka zatím neobsazeno, Boh. Černá vedoucí provozoven místního hospodářství, administrativní pracovnice Zdeňka Piklová a Helena Malá z Horního Studence. Zahradník František Černý, vedoucí okrskové knihovny Iva Sklenářová (namísto M. Vosecké). Ždírecký zpravodaj přestal vycházet pro problémy s tiskárnou a papírem. Poslední číslo vyšlo v září 1985. Funkci předsedy komise pro ochranu veřejného pořádku a správní komise složil Bedřich Marek a místo něj byl jmenován Antonín Pátek [úderník a vášnivý milicionář]. Ždírec opět obsadil 1. místo v socialistické soutěži obcí okresu. Oslavy 40. výročí osvobození. Uspořádáno druhé setkání ždíreckých rodáků [první bylo v roce 1975], s exkurzemi do Bytexu, na pilu a do nové školy. Ze Ždíreckého zpravodaje v únoru 1985: Z programu setkání: 9. května kulturní program a beseda v sále kina, večer průvod k pomníku a májová veselice. 10. května den otevřených dveří v Bytexu, VČDZ a ve škole, výstavka z budování obce v jídelně školy a účast na Okresní mírové slavnosti v Leškovicích. 11. května tělovýchovné odpoledne s ukázkami spartakiádních skladeb. Výstavba. Zkolaudováno devět rodinných domků. [Čp. 99 Jan Rychlý, čp. 124 Zdeněk Lédl, čp. 429 Josef Culek, čp. 447 Bohumil Petruželka, čp. 449 Pavel Pilař, čp. 450 Vlastimil Vašíček, čp. 451 Miroslav Kolouch, čp. 460 Zdeněk Jakeš a čp. 465 Miroslav Švanda. Kromě těchto novostaveb bylo přistavěno podkroví u Fialových čp. 12 a přistavěno patro u Černých v čp. 167.] Položen asfaltový koberec na cestu do Starého Ranska společným nákladem obce a JZD. V akci Z dokončena stavba druhého školního pavilonu a zahájena generální oprava Chrudimské ulice. Před stavbou dalšího pavilonu školy (1985)

Doslovné výpisy záznamů ze školní kroniky (záznamy v jednotlivých letech, pokud jde o nejrůznější oslavy a výročí, jsou prakticky totožné. Bylo by možno psát je doslova přes kopírák): O zimních prázdninách (od 22.12.84 do 3.1.1985) byl zajištěn provoz ŠD i ŠJ. Učitelé se během prázdnin připravovali na nové pojetí [?], účastnili se akcí OPS, psali komplexní hodnocení, prováděli inventarizaci školy a CO, urovnávali kabinety, připravovali a zajišťovali hry, soutěže, závody a další akce pro naše žáky. [Smysluplné využití učitelských prázdnin podle nového pojetí.] 10.1. byla přednesena relace ve školním rozhlase k 72. narozeninám 1. tajemníka ÚV KSČ a prezidenta republiky s. G. Husáka. 25.2. u příležitosti oslav 37. výročí Února byla ve školním rozhlase přednesena relace. Potom následovala beseda s příslušníky LM ze Starého Ranska, kteří jim ukázali i zbraně, kterých používají. Odpoledne branná hra... Naši pionýři nacvičili kulturní program, který přednesli na slavnostní schůzi v obci, na společném zasedání LM na Novém Ransku a závodech. 2.3. bylo ve školním rozhlase vzpomenuto prvního letu člověka do vesmíru česk. občan Remek. 8.3. byla ve školním rozhlase přednesena relace u příležitosti MDŽ. Žáci přáli s. učitelkám. 10.3. se v obci k MDŽ uskutečnilo slavnostní odpoledne, pro které naši žáci společně s MZŠ [?] připravili dvouhodinový program. Všem přítomným ženám se líbil. 28.3. přišli žáci popřát učitelům k jejich svátku... 5.4. byla ve školním rozhlase přednesena relace k vyhlášení Košického vládního programu. 11.4. se uskutečnila beseda s příslušníkem SPB s. Mísařem v rámci týdne solidarity s politickými vězni [se všemi ve světě, kromě těch v Československu a v celém táboře míru a socialismu]. 12.4. vzpomenuto prvního letu do vesmíru ve školním rozhlase Gagarin. 17.4. u příležitosti svátku SNB se uskutečnila beseda s příslušníkem VB s. Pospíšilem o dopravní kázni a dodržování pravidel. 19.4. se uskutečnil slavnostní večer u příležitosti 115. výročí narození V. I. Lenina. Škola zajistila výzdobu, kulturní program. S. Mísař přednesl slavnostní referát... 29.4. se uskutečnila beseda s požárníky, kteří potom předvedli požární techniku a různé druhy hašení ohňů a hořících materiálů. K 1.5., 5.5., 9.5. se uskutečnily ve školním rozhlase relace /1. máj, Květnové povstání českého lidu, osvobození ČSR Sovětským svazem/. Během těchto dnů naši pionýři položili kytice k památníkům padlých ve Ždírci n.d., Křížové, Sobíňově, Slavětíně a Rudě. Relace se uskutečnily i k 6.5. /smlouva o přátelství/ a k 16.5. /založení KSČ/. Škola a PO SSM se velkou měrou podílely při zajišťování májových oslav, které se konaly i letos v naší obci. K 1.5. jsme zajišťovali výzdobu, organizaci průvodu a jeho čelo. I když nebylo pěkné počasí, účast byla veliká.

Ve dnech 8., 9., 10. a 11.5. se v naší obci konalo setkání rodáků po 40 létech, na kterém se podílely všechny složky a organizace v obci. Školní děti čelo prvomájového průvodu 8.5. škola připravila pro rodáky dvouhodinový program /všeobecný program/. 9.5. výstavka prací žáků i dospělých a den otevřených dveří. 10.5. se učitelé a žáci společně s rodáky zúčastnili Okresní mírové manifestace v Leškovicích. Ve večerních hodinách pak občanům a rodákům předvedli akademii pod názvem 40 let žijeme v míru. Velice se svým ideovým obsahem všem líbila. Za podíl který škola a PO vykonaly při májových oslavách obdržela škola čestné uznání rady MNV. 21.5. se uskutečnila přednáška a beseda nejprve s dívkami a potom s chlapci o vztazích mezi dospívajícími mladými lidmi s lékařkou s. Silvestrovou... V tomto školním roce po předcházejících přípravách se započalo s nácvikem spartakiády... celkem se v obci nacvičovalo 7 skladeb. 11.5. se uskutečnila první spartakiáda v okrese v naší obci... Spartakiádní tribuna s tajemníkem OV KSČ s. Josefem Břízou

2.6. naši cvičenci cvičili na okrskové spartakiádě v Chotěboři 16.6. pak se konala spartakiáda okresní a to v Havlíčkově Brodě. Někteří žáci a žákyně /vybraní/ cvičili na spartakiádě v Praze... Ve školním roce škola a PO obsadila mnoho soutěží a to v nejrůznějších oblastech. Bylo dbáno na masovost, ale zároveň ve školních kolech bylo dbáno na náročnost při výběru pro dobrou reprezentaci. Obsadili jsme soutěže v dějepise, fyzice, matematice, chemii, českém jazyce, ruském jazyce, ZUČ [?] i v mnoha soutěžích sportovních. Dobře byly zajištěny i soutěže branné a zdravotnické. Výsledky ve sportovních soutěžích byly jako v minulých letech /jednotlivci i družstva/ velmi dobré. K dalšímu zlepšování dochází i v ostatních oblastech, umístění jsou stále lepší... Pracovní výchova byla doplňována brigádnickou činností v obci /1486 hod./, v JZD /3062 hod./, v lese /1412 hod./. Naši žáci sebrali 68 197 kg odpadových surovin, za 6 139,20 Kčs léčivých rostlin, vyrobili 36 budek pro ptactvo... Školní rok 1985-1986 byl slavnostně zahájen 2. září v tělocvičně za přítomnosti zástupců VO KSČ, MNV, VO NF, organizací NF, místních závodů a JZD. Po slavnostním uvítání přítomných s. ředitelem přednesla slavnostní projev okresní školní inspektorka s. Marešová... K počátku školního roku dochází k přeorganizaci obvodu a do 5. tříd přicházejí již žáci z Horního Studence a Sobíňova... 7.9. zajistili členové našeho recitačního kroužku kulturní program ke Dni horníků v Hluboké a zároveň přednesli zdravici... 3.10. proběhla beseda s příslušníky ČSLA. 4.10. žáci 6. a 7. tříd navštívili posádku ČSLA v Havlíčkově Brodě... 28.10. bylo ve školním rozhlase vzpomenuto významných událostí z roku 1918 /Vyhlášení samostatnosti/ 1945 /Den znárodnění/ a 1968 /Zákon o federaci/. 7.11. bylo na škole slavnostní shromáždění k VŘSR. Po kulturním programu, projevu s. Mísaře byl promítnut film. Ve večerních hodinách byl k tomuto výročí uspořádán v obci slavnostní večer, na který škola připravila kulturní program a s. ředitel přednesl slavnostní projev. 8.11. vzpomenuto Mezinárodního dne mládeže, 15.11. vzpomenuto Mezinárodního dne studentstva, 22.11. vzpomenuto narozenin K. Gottwalda, 25.11. vzpomenuto narozenin L. Svobody... Během měsíců září, říjen a listopad se naši pionýři zúčastňovali brigád v JZD /brambory a len/, v obci při přípravě školní zahrady a úklidových pracech v lese... 19.12. bylo vzpomenuto ve škol. rozhlase narozenin A. Zápotockého... Během celého podzimu vedení školy organizovalo brigády na dostavbě 2. pavilonu ze strany rodičů a zaměstnanců. Účast a aktivita byla velmi dobrá, proto více jak s půlročním předstihem mohla být 27.12. provedena jeho kolaudace a proběhla velmi dobře.

Dále opět obecní kronika: JZD. Průměrný výnos obilovin 4,67 t/ha. Dojivost 3 788 litrů na jednu dojnici. Na teletníku rekordní denní přírůstek 0,701 kg při úhynu pouhých pěti kusů (0,26 %). V Křížové byla dokončena velkokapacitní silážní jáma o obsahu 2 000 m3, na teletníku dokončen seník a mostní váha 40 t. Průměrná mzda 2 637,- Kčs. Obyvatelstvo. Celkový počet obyvatel Ždírce s osadami včetně Studence: 3 053. Narodilo se 34 dětí, zemřelo 29 občanů. 1. února zemřel dobrovolně Luděk Štický, student medicíny, 25 let! Téhož 1. února zemřel u syna v Ústí n. L. Jaroslav Černý, bývalý ždírecký poštovní úředník. 30. března zemřela Anna Josková, 73 let, 25. května Květoslava Mísařová, 69 let, 26. května Alžběta Janáčková, 87 let. 9. června zemřel Jan Horníček, 61 let [za komunistů odsouzen za úlet z Chocně k trestu smrti, pak na 25 roků odnětí svobody, ve vězení strávil 13 let]. 18. června zemřely Julie Piklová, 86 let a Jaroslava Homolková, 75 let. 19. července zemřel František Poula, 84 let. 16. srpna zemřela Marie Charvátová, 82 let. Dne 27. srpna zemřel při autonehodě Libor Sedlák, 29 let. 24. prosince zemřela Emilie Uchytilová, švadlena, 75 let. V Křížové se dožili sta let v lednu Jan Zvolánek, legionář a dlouhodobý obecní policajt, a v prosinci paní Mašková, rozená Janáčková v bývalém lihovaru, poslední z tohoto Janáčkova rodu. [Bývala tajemnicí prezidenta Dr. Edvarda Beneše a na počátku druhé světové války ukrývala v lihovaru československé archivní materiály, které se nesměly dostat do rukou Němcům. To ovšem kronikář nemohl do zápisu uvést.] Sto let slévárny v Novém Ransku. V roce 1885 Jan Pujman st. začal v čp. 81 provozovat živnost strojnickou. V r. 1906 měl již strojírnu a slévárnu. Závod rostl, vyráběly se zde žentourové mlátičky, řezačky slámy, později čistící mlátičky a benzinové motory. V období 1. světové války ve strojírně pracovalo již 60 dělníků. Mlátičky se dále zdokonalovaly, vyráběly se i traktory PLUTO a travní sekačky. Ke konci 2. světové války zde již pracovalo 200-300 lidí na válečné výrobě. Po skončení války byla strojírna znárodněna a několikrát se měnila firma i sortiment. Později byla dislokována slévárna šedé litiny pro Chotěbořské kovodělné závody, k nimž byl tento podnik přičleněn. Nyní se zde vyrábějí hliníkové a bronzové odlitky, je zde i velká modelárna. Pujmanovi zaměstnanci (období před válkou)

Pujmanův traktor Pluto Pujmanova mlátička-čistička Pujmanovi zaměstnanci (1940) Události. Po úmrtí prvního tajemníka ÚV KSSS K. U. Černěnka dne 10. března 1985 nastoupil místo něj Michail Gorbačov, 54 roků, který ještě v tomto roce provedl řadu změn ve vedení státu. V listopadu se sešel s americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. [Nástup tzv. perestrojky přestavby, začátek konce studené války, panství komunismu i konce samotného SSSR.] V květnu byl opět zvolen československým prezidentem Gustáv Husák.

22. část Rok 1986 Místní národní výbor. Jako ved. provozoven nastoupil v půli roku Josef Pavlíček ze Studence, jako pracovník provozoven Pavel Marek. Admin. pracovnice škol. jídelen Mirka Blažková... Ve školní družině byla malá návštěvnost, proto byla družina uzavřena. Vedením kroužku SSM pověřena s. Pešková. Stará škola byla vyklizena... Ždírecký zpravodaj letos nevyšel. V krajské soutěži NV obsadil Ždírec první místo, odměna 50 tis. Výstavba. Odpracováno celkem 22 000 brigádnických hodin. Zahájena výstavba třetího pavilonu školy. Vypracován projekt na čistírnu odpadních vod. Kromě toho se počítá ještě s čističkou pro Bytex a pilu. Ve VČDZ zbourána vilka Losenických čp. 150 a postavena montovaná administrativní budova. Skládka odpadků u Nového Ranska na místě bývalého Mlýnku mezi silnicemi zasypána a oseta travou. Výstavba 10 rodinných domků [mj. Miroslav Gabriel čp. 146, František Hořínek čp. 448, Oldřich Marek čp. 461], z toho dva v osadách. Nákladem 3 mil. Kčs dokončena přestavba Chrudimské ulice včetně nové kanalizace a vodovodu s přípojkami. Kulturní dům je velmi třeba, ale stále se o něm jenom hovoří. Nová škola příprava staveniště 3. pavilonu... Kdo prožil dvě světové války, těžké poválečné doby, boj proti cizí vládní moci, prošel dobou nezaměstnanosti a bídy, nutně musí míti jiný postoj k dění ve státě a v životě vůbec. Generace nová toto nepoznala. Vyrůstala v míru, v budování nového socialistického života, v dostatku životních potřeb a již i alespoň zčásti v narovnaném směru života... [Co tím jenom chtěl básník kronikář říci? Zřejmě to, co cítil, ale nemohl napsat.]

Oslavy 1. máje uspořádány opět ve Ždírci, zdravici pronesl a pochodoval ruský voják jako vždy v posledních létech. Oslavy 1. máje 1986 Každá diktatura se ráda zaštiťuje malými dětmi Pochodují LM, ozbrojená pěst dělnické třídy... pochodují naše ženy... Masy ždíreckých pracujících před papalášskou tribunou Volby. Byly uspořádány 23. května. Poslanci mají samostatné volební obvody, není už společná kandidátka. Volič, chtěl-li, mohl jít za plentu [!] a na kandidátce něco změnit. Drtivá většina voličů za plentu vůbec nešla. Pro kandidáty hlasovalo 99,97 % voličů. Zvoleno všech 57 kandidátů. Předsedou MNV je Ladislav Pospíšil, místopředsedové Miloslav Blažek a Miroslav Havlík, tajemníkem Pavel Mühlfait. Další členové

rady: Zd. Mísař, Jan Malý Hor. Studenec, Marta Vosecká, Zd. Votruba Podmoklany, Jar. Novák výpravčí, Mir. Vrána Benátky, Alena Slanařová N. Ransko Zvoleno 15 komisí a aktivů včetně výboru lidové kontroly (VLK), k tomu ještě šest občanských výborů v osadách. Školní kronika jako obvykle okadívá komunistické svaté a oficiálně nařízená výročí. Za povšimnutí stojí pouze datum 3. března, kdy bylo zahájeno vyučování ve druhém školním pavilonu. Zajímavé jsou údaje z tzv. veřejně prospěšné práce žáků, kteří v roce 1986 odpracovali pro obec 1 612 hodin, pro JZD 1 914 a při lesních pracích 1 216 hodin, nasbírali celkem 72 tun druhotných surovin a za 8 240,- Kčs léčivých rostlin. Po zrušení malotřídní školy na Slavíkově přichází do Ždírce část jejích žáků ze Slavíkova, Rovného a okolních samot, takže ždírecká škola má nyní v 15 třídách celkem 376 žáků. Novinkou při zahájení školního roku bylo uspořádání tzv. hodiny míru, při které učitelé ve třídách seznamují žáky s mezinárodní situací, aby podnítili vztah a přátelství mezi národy a mezi lidmi na celém světě. Počasí. V červnu přišlo krupobití. 19. srpna odpoledne po bouři liják a znovu byly zatopeny sklepy pro ucpání kanalizace vedoucí od lesního skladu. Myslivci... Letošního roku neviděl jsem zde koroptev, křepelku, bažanta, zmizeli rorýsi, zřídka se ukázal zajíc. Srnčí zvěře je také méně. V krajině se drží černá zvěř a liška, která přenáší vzteklinu. Zoufale málo je drobného zpěvného ptactva. Sem tam slyšet kukačku, skřivánka, ve vesnici pár vlaštovek a zmenšené hejno vrabců. Obyvatelstvo. Narodilo se 26 dětí, zemřelo celkem 22 občanů. Někteří ždírečtí: 4. března zemřel ve věku 75 let Antonín Starý, dělník a pracovník v JZD, jeho manželka Marie Stará zemřela ve svých 71 letech 19. prosince téhož roku. 23. června zemřela Marie Štefanová, vdova pocházející z Krucemburku, která podědila usedlost čp. 74 po svém strýci Jaroslavu Bělouškovi, a 28. června zemřela u dcery v Dolních Zálezlech Anna Stehnová pocházející z čp. 51. 8. července zemřel náhle na stavbě elektrárny Dukovany Branko Nosil, 46 let. 22. srpna zemřel radiomechanik Otakar Havlík, pocházející z Vojnova Městce, 71 let a 26. září truhlář a bývalý výhybkář ze strážního domku u trati Josef Bažout ve věku 75 let. 15. listopadu byl při přecházení silnice zachycen projíždějícím autem truhlář a zaměstnanec pily Jan Pokorný a následkem této nehody zemřel v nemocnici ve věku 79 let. 12. prosince zemřel dlouholetý zaměstnanec ždírecké pily Karel Marek, 72 let. Po připojení obcí Horní a Nový Studenec a Podmoklany má nyní Ždírec 3 053 obyvatel. Jiné události. 13. října zemřel známý ochránce přírody doktor Miloš Seifert. 14. října zemřel v Křížové ve věku 80 let bývalý zdejší soukromý autobusový dopravce Leopold Bořil. 28. ledna došlo k tragické havárii amerického raketoplánu Challenger, při které zahynulo všech sedm kosmonautů na jeho palubě. 29. dubna došlo k havárii jaderné elektrárny v Ukrajinském Černobylu.

Rok 1987 Domovní čísla obce Ždírec nad Doubravou. Kronikář Josef Bílek zpracoval seznam domovních čísel a jejich obyvatelů od čp. 1 do čp. 468 podle stavu k 1. lednu 1987. (Kronika obce, kniha III., str. 361-373.) Tento užitečný a zajímavý přehled postupně doplňujeme a aktualizujeme se zaměřením zvláště na původní starý Ždírec, a to pod názvem Historie ždíreckých domů. Oslavy 1. máje Pochoduje místní a okresní papalášstvo společně se sovětskými okupanty Živelní pohromy. Došlo k polomu v obecním lesíku Kopanina... Dne 5. května po prudkém dešťovém přívalu došlo k protržení hráze rybníka pod Hatí a k zatopení zahrádkářské kolonie a teletníku. Velké škody z přívalu bahna z výše položených polí byly způsobeny i v Křížové... Tento kronikářský zápis je poněkud nepřesný, protože v Hati se do slova a do písmene opakovala situace z roku 1971 a znovu se protrhly hráze obou rybníků, stavěné neodbornou a lajdáckou svépomocí členů rybářského spolku. Na stavbu hrází byl zpracován projekt, který ovšem brigádníci nerespektovali a hráze byly pouze nasypány zeminou vybagrovanou při rozšiřování pily a při stavbě vlečky, bez zabudování pilotů a bez násypu kamene v patě hrází. Navíc stav hrází v době dešťů nebyl průběžně kontrolován a výška vody v rybnících nebyla regulována včasným odpouštěním. Na vzniku přívalové vlny se značnou měrou podílelo i družstevní scelování okolních svažitých pozemků nad rybníčky, na kterých místo dřívějších luk, úvozů, remízků a jiných porostů bránících vzniku přívalu byla naorána pole. Došlo k zatopení nejen teletníku a zahrádkářské kolonie, ale i všech domků podle toku ždíreckého potoka, což vyvolalo četné protesty obyvatel. Na ty ovšem odpovědní funkcionáři MNV reagovali neméně lajdácky než rybáři na stavbu hrází. Rybníky u Hati nejsou na našem katastru. Já nemůžu udělat nic jiného, než vám dát formulář pro pojišťovnu, vyřešil problém postižených tehdejší předseda MNV s. Ladislav Pospíšil.

Výstavba a jiné. Dokončeno celkem 12 bytů v 11 rodinných domcích. Na brigádách, hlavně při dostavbě školy, bylo odpracováno celkem 12 370 hodin... V měsíci říjnu byly rozmístěny tabule s novým označením ulic... Na odbor výstavby nastoupil od 1. října Josef Pavlíček z Horního Studence [což byla ovšem tragédie, protože tento odpovědný pracovník se projevil jako nesmírný byrokrat a úřednický tupec, který způsobil občanům v obvodu své působnosti řadu potíží a nepříjemností.] Na náměstí a v nádražní čekárně byly umístěny dva veřejné telefonní automaty... Na přelomu roku byl zbourán dům čp. 5 po Pravoslavu Pelikánovi... Pelikánovo čp. 5 v demolici Kanalizační čistírna se začne stavět v roce 1990 pod Kopaninou [- zbožné přání. Ve skutečnosti byla její stavba zahájena až za kapitalismu v dubnu 1995]... Byla zpracována studie kulturního domu s umístěním v prostoru křižovatky na Pikulce a zadáno zpracování projektu... Během roku opět nevyšel Ždírecký zpravodaj. Soukromé stavby bohužel nejsou v kronice podchyceny. V tomto roce je zatím známa pouze přestavba domu čp. 86 Danielových-Froňkových, kterou prováděl vnuk Robert Hanč. Průmyslové podniky. Počty zaměstnanců: Bytex 400, Pila 225, družstvo Vzor 325 zaměstnanců ve všech okolních provozovnách. Zdejší manipulační sklad Státních lesů zpracuje ročně kolem 80 tisíc m 3 kulatiny. Spolu s garážemi a opravářskými dílnami zaměstnává 60 pracovníků. Dříve bývali ve zdejších vesnicích povozníci, vlastníci jednoho koně či páru silných koní, kteří celý život dováželi za úplatu kulatinu z lesů na pilu nebo do manipulačního střediska. Jezdili za každého počasí a v každou roční dobu. Na těžkých kladařských vozech několik různě dlouhých klád, v zimě na saních. Sami si nakládali, nejvýše si navzájem vypomohli. Lidé vzácného zdraví a ryzí povahy, jak z omšelé žuly vytesaní, ošlehaní nepohodou počasí, ruce oplechované mozoly. Vytratili se z našeho společenství, z krajiny i se svými koňmi, byli nahrazeni traktory s přívěsnými vlečňáky, na které se dá naložiti 4x tolik co na koňský povoz. Rádi nás svezli jako školáky, když se vraceli poprázdnu domů. Těžcí koně byli jim němými věrnými druhy, za pár hrstí ovsa a náruč sena udělali denně kus cesty s těžkými kladami. Nelze zapomenout Rudolfa Procházku z Radostína

nebo Šíra ze Světňova či ze Skleného. Nezbohatli za celý život z těžké práce, sotva pokryli pokrčenou chalupu novými došky či šindeli a vyživili klubko dětí, které je vždy už doma při návratu vyhlížely... Zrod a začátky místního železářství... Oblast mezi Přibyslaví a Nasavrky má staletou tradici ve zpracování železa a byla jednou z nejdůležitějších v českých zemích. Za svůj vznik vděčila objevu železných rud v okolí Starého Ranska a Borové. Je tu doloženo na 20 železářských podniků. Když počátkem 17. století získal panství Polná mocný rod Dietrichštejnů, nechal tu později postavit vysokou pec podle štýrského vzoru. Roční výroba železa zde kolem roku 1750 dosahovala 100 tun litého železa a spotřebovalo se k tomu dříví ze 35 ha lesa. Železářská výroba byla pak omezována a asi roku 1778 byla zastavena. Po 30 let se jen udržovala pec. Oživla opět kolem roku 1810, kdy byla postavena nová vysoká pec s kuplovnou a obnoveny dva hamry. Později ještě další pec a potřebná zařízení. V roce 1850 pracovalo ve Starém Ransku 1500 dělníků. Pak se opět projevil nedostatek dřeva i dřevěného uhlí a pokusy s pálením rašeliny byly neúspěšné. Počet zaměstnanců rychle klesal a roku 1876 byla z provozu vyřazena poslední vysoká pec. V provozu zůstaly jen zámečnické dílny a slévárna, která zpracovávala surové železo dovážené z Anglie. Na podzim roku 1886 byly železárny definitivně uzavřeny... V kronikářově záznamu následuje popis uzavření sléváren, jejich rozvoj po znárodnění, výstavba závodu na Novém Ransku a popis dnešní výroby. Vzácný snímek huti na Starém Ransku (asi z roku 1880) Škola. Dochází do ní celkem 381 žáků. Před budovou nového školního pavilonu bylo instalováno sousoší nazvané Rozhovor, autorů Romana Richtermoce a Zdeňka Gabriela z ČFVU Dílo v Hradci Králové. Je vytvořeno z hořického pískovce a stálo 110 tisíc Kčs. Životní prostředí. Kromě zvěře a ptactva se z přírody vytrácejí i dříve běžné rostliny a léčivé byliny. Vymizela většina druhů čmeláků a vzácnějších motýlů. Vytratily se také rybičky všeho druhu.

Obyvatelstvo. Ždírec se svými osadami měl celkem 3 054 obyvatel. Narodilo se 36 dětí, zemřelo 32 občanů. Někteří známější místní: 28. ledna zemřela ve věku 77 let Marie Bénová, 15. února vdova po listonošovi Růžena Culková, 80 let, 23. února zemřela v domově důchodců Věž Božena Včelanská 77 let a 16. března zemřela Antonie Fidlerová, rozená Doležalová z Krucemburku, 73 let. 3. května zemřela dlouholetá kuchařka na pile Blažena Ondráčková, 66 let, 27. května Růžena Wasserbauerová, 82 let. 28. května zemřel Vladimír Pecka, 68 let a 10. září bývalý pekař Jan Jakeš, 85 let. 6. listopadu zemřela Marie Poulová, 81 let. 7. listopadu zemřel v Krkonoších ždírecký rodák František Flusek, 55 let. 13. listopadu zemřela Marie Vomelová, vdova po pokrývači, 68 let. 22. listopadu zemřel ve věku 72 let František Ondráček z čp. 87, řečený Důstojník a 24. prosince zemřela Františka Fialová z čp. 6 ve věku 76 let. 9. října zemřel krucemburský katolický farář Bohuslav Kranda, který zde působil 26 roků. Další události. V dubnu navštívil Prahu Michail Gorbačov. Tentokrát přijel s poselstvím perestrojky. Českoslovenští vedoucí soudruzi, aby se udrželi u vlády, se však rozhodli pokračovat v původním stalinském kurzu. Na podzim pouze opět rozdělili funkce prvního tajemníka ÚV KSČ, kterým byl jmenován Milouš Jakeš, a prezidenta republiky, jímž zůstal Gustáv Husák. Ze školní kroniky: Při říjnové prověrce KPÚ v Hradci Králové mj. upozornila s.kruošová (?) na nové předpisy při psaní kroniky. Ty jsem vyslechl i při funkčním studiu a budou realizovány /zápisy významných událostí zjednodušení/, uvedl ředitel Mísař do kroniky kromě dalších obligátních záznamů. Rok 1988 Historie výstavby nové školy. (Záznam ředitele Bohumila Mísaře ve školní kronice z června 1989) V roce 1968 byl dostavěn v akci Z pavilon školní jídelny a školní družiny. V roce 1978 byl dostavěn zase v akci Z pavilón tělocvičny a bytu pro školníka. Došlo však ke kritické situaci v otázce tříd vzhledem k nárůstu počtu žáků. Proto bylo rozhodnuto bezodkladně tuto otázku řešit /rozhodla rada MNV a výbor SRPŠ/. Byli vybráni zástupci /předseda MNV s. Sklenář, předseda SRPŠ s.klepetko L., zást. ředitele s. Mísař a poslankyně KNV s. Matějíčková/ aby jednali na ONV. Tam bylo dohodnuto jednání na KNV, kterého se za ONV zúčastnil místopředseda s. Med. Z jednání vyšly závěry o skutečné výstavbě zpracování dokumentace a postup výstavby školy po jednotlivých pavilonech. Dodatečně schváleno i na MŠ. Vlastní výstavba: srpen 1980 1983 výstavba kotelny v akci Z září 1981 únor 1983 I. pavilon akce Z na výjimku MŠ srpen 1983 únor 1985 II. pavilon akce Z. Oba pavilony byly otevřeny v předstihu, plán byl vždy na 3 roky

srpen 1986 duben 1989 III. pavilon v akci Z i tento mohl být vystavěn v předstihu, ale došlo ke komplikacím změna předpisů v elektroinstalaci a vedení plynu oproti projektu Při zahájení této výstavby bylo dohodnuto vzhledem k tomu, že se provádí v akci Z, že materiálové a stavební práce bude zajišťovat MNV, brigádnickou pomoc rodičů SRPŠ a vybavení ředitel školy. Tak tomu bylo i ve skutečnosti, až na to, že vedení školy řídilo i brigádnickou činnost rodičů. Že takto výstavba pokračovala a hodnota díle je více jak 17 milionů, svědčí o tom, že úkoly všichni plnili velice zodpovědně i přes některé problémy v zásobování a dlouhé dodací lhůty. Jednotlivé pavilony byly dány do provozu ihned po dostavbě. Na úklidu se výrazně mimo pomoci rodičů podíleli učitelé i žáci. Rovněž tak tomu bylo i při úpravě okolí, i když dle plánu se tento úkol měl provádět až po dostavbě III. pavilonu. Zbývá dokončit jen část okolí souvisejícího s výstavbou školního hřiště. Vzhledem k nedostatku materiálu nejsou v některých třídách vestavěné skříně, které tam byly doprojektovány dodatečně a ve školní jídelně nejsou židle, které by tomuto prostředí vyhovovaly. Prozatím tam jsou židle patřící do tříd. Pila. Stará administrativní budova postavená na sklonku minulého století, která překážela rozšíření provozu, byla zbourána. Pamatovala doby zlé i lepší, soukromé vlastníky i léta akciové společnosti, léta, kdy celé poschodí obýval správce pily s jediným úředníkem účetním. Veškeré práce na pile se vykonávaly ručně od navalování klád po třídění řeziva. Kulatinu dováželo několik párů koní, nakládka a přírodní vysoušení jen ručně. Správní budova pily před demolicí Dietrichsteinský znak ze správní budovy

V polovině roku byla zbourána i obytná budova a ke konci roku stál již jen vysoký komín bývalé parní kotelny. Nová hala třídírny řeziva a nakládky byla ke konci roku zastřešena. Oslavy 1. máje. Málokdo z nás tušil, ale zvláště ti na tribuně by si to nikdy nepřipustili, že letošní oslavy jsou pro ně už předposlední.

Výstavba a jiné. Na brigádách v akci Z bylo odpracováno 8 258 hodin a mimo akci Z [?] 4 875 hodin. Bylo dokončeno 12 rodinných domků, zahájena stavba dalšího domu družstevní výstavby a generální oprava obecního domu čp. 1. Byl dokončen třetí poslední školní pavilon. [Podle školní kroniky až v dubnu 1989.] Nová škola s kotelnou (1988) V areálu TJ. Tatran byla zahájena stavba nových kabin a proběhly oslavy 60 let ždírecké kopané. Na skládce odpadků u Nového Ranska bylo provedeno zatravnění a skládka byla uzavřena. Novinkou je zavedení popelnic v obci. V domě služeb bylo otevřeno cukrářství... Ždírecký zpravodaj stále nevychází... JZD uvedlo do provozu novou administrativní budovu včetně kuchyně v Křížové. [Přezdívalo se jí Jamajka podle zfilmované literární předlohy Daphne du Maurier, kterou právě vysílala ČsT.] Obyvatelstvo. Narodilo se 51 dětí, zemřelo 33 občanů. Nejstarším ždíreckým občanem je devadesátiletý holič Bedřich Škarýd. Ze známějších ždíreckých občanů zemřeli v tomto roce: 8. ledna zdejší bývalý obchodník a divadelní ochotník Ladislav Klepetko ve věku 88 let, 1. února Adolfie Kárníková, 83 let, 8. května truhlář František Fiala z čp. 6, 77 let, 20. května ve věku 78 let vdova po cestáři Marie Pecková, 22. srpna ve věku 55 let Jaroslav Hromádko. 23. srpna zemřel ve věku 65 let František Lédl, rodák z Benátek, který byl po několik roků ždíreckým předsedou MNV. 25. srpna zemřela Vlasta Šedivá a v tomto roce též vdova po cukráři Milada Ronovská, 79 let. Zpětný přehled počtu obyvatel Ždírce (pokračování přehledu z části 10.) (M. Mühlfaitová, NN č. 64/listopad 1996): 1958 973 obyvatel, 211 domů, 298 domácností 1961 829 obyvatel 1977 2 193 (včetně Nového Ranska, Kohoutova a Benátek) 1981 2 373 (ke Ždírci připojeny Údavy a Stružinec) 1986 3 053 (ke Ždírci připojeny Horní a Nový Studenec a Podmoklany) 1988 3 058

23. (závěrečná) část Historické období 1989-1990 Běžné záznamy kronikáře nenasvědčovaly, že rokem 1989 skončí komunistické panství v obci i v celé zemi, že padnou ploty z ostnatého drátu kolem západních hranic, že po dlouhých čtyřiceti letech zvadne ono proklamované na věčné časy a nikdy jinak, a český národ i národy dalších evropských zemí pocítí opět závan svobody. V naší republice to začalo 15. ledna 1989 sérií protestních shromáždění, která vstoupila do dějin jako Palachův týden. Pak přišla petice Několik vět a na ni 30. června reakce Rudého práva v článku Kdo seje vítr... Do roka, jak věští známý antikomunista Brzezinski, bude prý s komunismem v Československu konec, píše Rudé právo. Ani na chvíli si autoři nepřipouštějí, že by se předpověď zkušeného amerického politologa mohla vyplnit. Ještě 1. srpna na slezině pražského funkcionářského aktivu, příslušníků Lidových milicí a SNB hřímal vedoucí tajemník městského výboru KSČ v Praze Miroslav Štěpán z tribuny sjezdového sálu Paláce kultury: V souladu s požadavky pracovních kolektivů a většiny Pražanů rozhodně prohlašujeme, že nepřipustíme jakýkoli pokus o destabilizaci, o útok na socialismus, proti přestavbě! Slavnostní akt přenášela Čs. televize. Když pak v závěru přísahali účastníci věrnost lidu, odvážil se kdosi vzadu zvednout ruku proti navrhovanému usnesení. Co je to za vola? Skoč mu za krk! nařizoval rozezlený Štěpán okolostojícím pohůnkům, aniž tušil, že jeho slova přenáší do éteru zapnutý mikrofon u řečnického pultu. Miroslav Štěpán 1. srpna 1989: Nepřipustíme...! Drama východních němců, opouštějících v říjnu své trabanty a přelézajících zeď západoněmecké ambasády v Praze, signalizovalo zhroucení komunistického impéria více než zřetelně. Režim byl natolik slabý, že už nedokázal masovému exodu občanů bratrské země NDR v útěku z Varšavské smlouvy na Západ zabránit. Právě i díky těmto unikajícím Němcům se železná opona mezi Západem a Východem, počínaje pádem berlínské zdi 9. listopadu 1989, zhroutila.

Pokračujme ale se ždíreckou kronikou: Výstavba a jiné. Postaveno 7 nových rodinných domků a celkem 15 bytů [neupřesněno]. U plánovaného vodojemu, kulturního domu a čistírny odpadních vod zůstalo jen při plánech. Stavba školy dokončena, probíhaly brigády na drobnější práce... Byl proveden odstřel pařezu po mohutném jilmu na dvoře bývalého čp. 5 Pravoslava Pelikána. [Odstřel byl proveden natolik odborně, že kusy pařezu létaly všude kolem, některé až přes silnici ke Štěpánovým a do dvora JZD. Jen zázrakem nepřišel nikdo k úrazu a nevznikly větší škody.] Řečiště Doubravky uvězněné do kanálu zůstalo proti slibům bez oživení zelení. Tok říčky by prý pak nebyl dosažitelný pro mechanizaci při čištění koryta... Ždírecký zpravodaj stále nevychází. [Komunistické vedení obce má teď jiné starosti než vydávání zpravodaje. Přednější je stranická práce. Však také po posledním předsedovi MNV nezbyly v kanceláři než skříně plné stranických brožurek.] Jediný snímek z výstavby v obci v roce 1989 Poznáte, kde byl pořízen? Výnosy a hnojení... Byl-li celkový průměrný výnos některé plodiny proti minulým létům nižší, byla to situace způsobená povětšině člověkem zejména vynucováním rekordních výnosů použitím maximálního množství hnojiv, čímž se zákonitě projevila únava půdy, zvláště pak při nedostatku přírodních statkových hnojiv. Patrné to bylo zejména u lánů kukuřice pěstované na siláž, možno i lnu nebo i u ostatních zemědělských plodin. Jako další důsledek musel se projevit i pokles dojivosti krav. Jako laik procházející kolem osetých lánů a luk musel jsem si nutně povšimnouti znatelného ochuzení skladby a pestrosti porostu luk, snížení ploch osetých jeteli, v neposlední řadě ponechání usušení sena samotné přírodě bez rozhodné pomoci člověka. Řady pracovnic sušiček sena vymizely z našich luk, seno změnilo barvu šedozelenou za hnědou a vůně sena změnila se v ostrý pach siláže a zatuchliny. Jen velmi těžko můžeme kritizovati ať již množství vyprodukovaných plodin nebo jejich kvalitu. Státní zájem určuje, čemu je třeba dáti přednost, zda kvantitě či kvalitě. Při veřejné kritice špatné kvality brambor k zimnímu uskladnění přítomný předseda JZD odpověděl: Nemyslete si, že bychom vám nedovedli vypěstovati kvalitnější brambory než nyní. Soutěž JZD a nadřízené složky ukládají nám jako prvořadý ukazatel hektarový výnos, nikoli kvalitu.

[A odborník, zemědělský inženýr (!) Josef Kadlec poslušně poslechne, pokud se pouze nevymlouvá, aby zakryl vlastní neschopnost.] Vedení a správa družstva byly přestěhovány do nově vybudované administrativní budovy v Křížové, kde jsou umístěni všichni vedoucí zaměstnanci... Přenecháváme tedy sledování ukazatelů kronikáři v Křížové. Ve Ždírci zůstávají dílny a opravna zemědělských strojů, bývalý kravín, bývalý velkokapacitní teletník a část vepřínu. Pila. Montáž nové kanadské technologie na pořez kulatiny. [Šlo o technologii v západních průmyslových zemích zastaralou, která ovšem u nás byla vnímána jako špičková. Však ji byl v Kanadě osobně přebírat na soukromo-služební cestě sám komunistický ředitel ždírecké pily soudruh Jiří Kohl z Krucemburku.] TJ Tatran. Na severní straně hřiště vyrostl patrový objekt kabiny pro hráče včetně bytu pro domovníka. Hodnota díla je 1 milion Kčs a bylo zde odpracováno více než 5 tisíc brigádnických hodin. Ze zápisů ve školní kronice v roce 1989: 26. února byla pro žáky ze škol Ždírec a Křížová příslušníky LM místního okrsku. [Smysl této věty mi uniká.] Závěr byl u rybníku Řeka, kde si účastníci opekli připravené buřty a zároveň bylo provedeno vyhodnocení... 14. dubna proběhly třídní schůzky SRPŠ. Mimo jiné se řešila otázka zajištění oslav 40. výročí založení PO SSM, pomoc ze strany rodičů a otevření 3. pavilonu. 1. května jako každoročně proběhla prvomájová manifestace, kde se škola podílela na výzdobě úpravě obce i vlastní účastí na ní. Poslední první máj na tribuně v kravatách (1989) 5. května položili pionýři kytice u památníků padlých... 8. května se uskutečnil lampionový průvod s položením věnce u památníku... 12. června začala probíhat výuka v nově otevřeném 3. pavilonu... Pro závody a JZD škola a PO SSM zajišťovala většinou kulturní programy pro různé jejich události a výročí, od nich to byla možnost exkurzí a materielní pomoc nebo pomoc při údržbě. Vzhledem jiného osevního programu v JZD ubylo manuelní činnosti a tedy i brigádnické pomoci, Výpomoc byla jen při sběru kamení a bylo odpracováno 719 hodin.

Významná data politická a společenská byla připomenuta ve školním rozhlase, k některým byly zaměřeny i kulturní vložky... V říjnu a březnu se uskutečnily branné kurzy, v listopadu a v květnu pak branná cvičení... Naši žáci s ochránci přírody pomáhali při výsadbě stromků v lese nebo některých oblastech naší chráněné krajiny. Během roku byla prováděna úprava okolí nové školy a výsadba keřů a okrasných stromků... Během roku jsme zajišťovali sběr druhotných surovin a léčivých rostlin... V říjnu bylo provedeno okresní hodnocení školního roku 1988-1989. V prospěchové části se naše škola umístila na prvním místě, v celkovém hodnocení na 2. až 4. místě... 6. října proběhla na škole beseda s příslušníky ČSLA a tentýž den žáci 6. a 7. tříd navštívili patronátní útvar v Havlíčkově Brodě. 10. října proběhla na škole exkurze 25 pedagogických pracovníků z Japonska v čele s vedoucím školské správy prefektury Tokio... Vzhledem k tomu, že se nám podařilo zajistit pěkné uvítání, vyzněla návštěva velmi dobře. Po besedě s vyučujícími hovořili i se samotnými žáky... Líbilo se jim u nás. 17. listopadu ve školním rozhlase byla provedena kulturní vložka a slavnostní referát k Mezinárodnímu dni studentstva. Téhož dne probíhaly oslavy k tomuto výročí i v Praze. Část účastníků se vydala na Václavské náměstí. Na Národní třídě proti studentům byl proveden hrubý zásah bezpečnostních pořádkových sil. Na protest proti tomu byla vyhlášena stávka studentů v Praze a postupně se přidali studenti z jiných míst. K nim se přidali i herci. Informace o těchto událostech se rozcházely... Na 27. 11. byla vyhlášena generální stávka. Vzhledem k tomu, že tento den výuka končila před 12 hod., na škole stávka nebyla... atd., atp. Ředitel Bohumil Mísař zapisoval události následující po 17. listopadu 1989 ex post, když už bylo zřejmé, že vláda komunistů definitivně skončila. Proto sám sebe prezentuje jako nezúčastněného pozorovatele, který probíhajícím změnám nebránil. Opak je pravdou. Podle svědectví učitelů bránil jakýmkoli protirežimním aktivitám. Po 17. listopadu 1989 nesouhlasil se stávkou a informoval žáky v intencích tehdejších oficiálních zpráv Rudého práva a Československé televize. Po kritice vznesené vůči němu na ustavujícím shromáždění OF v kině 17. prosince 1989 a osobní i písemné kritice některých učitelů bylo evidentní, že pro svoje problematické pedagogické i lidské kvality, a zvláště pak pro svou dlouholetou komunistickou angažovanost, nemůže v této funkci nadále působit. Proto ždírecký Koordinační výbor OF již na své první ustavující schůzi 17. prosince 1989 pověřil své tři členy jednáním s učiteli o situaci na škole, které se uskutečnilo 18. prosince. Závěrečným zápisem ve školní kronice se Bohumil Mísař snaží očistit ze své dlouholeté komunistické příslušnosti a bezvýhradného přisluhování totalitnímu režimu. Lidsky pochopitelné je i to, že s odstupem času se snaží prezentovat svoje odvolání z funkce jako křivdu. Nelze ovšem přehlížet, že některá vyjádření v jeho kronikářském záznamu jsou tendenční a přinejmenším nepřesná. To je možné doložit archivovanými záznamy a dokumenty z činnosti ždíreckého občanského fóra. Nezvratnou skutečností ale zůstává, že po složitých jednáních zástupců ždíreckého OF se zástupci školy a místních i okresních orgánů nakonec k výměně neschopného a zkompromitovaného ředitele ždírecké školy skutečně došlo a od 1. února nastoupil do funkce ředite-