Pruzkum podnikatelského prostredí Strategický plán rozvoje mesta Jicín Srpen 2004 jicin.certicon..cz
Obsah Úvod a metodika... 3 Shrnutí záveru z pruzkumu...3 Výsledky pruzkumu...4 Stav podnikání... 4 Exportní orientace... 5 Pracovní síla a zamestnanost... 5 Informace o nemovitostech a investicních zámerech... 6 Služby místní správy... 7 Služby pro podnikatele... 8 Celkový dojem... 9 Seznam grafu graf c. 1 bariéry rozvoje podnikání... 4 graf c. 2 exportní orientace... 5 graf c. 3 relativní zmena zamestnanosti... 5 graf c. 4 kvalita pracovní síly... 6 graf c. 5 informace o investicích a nemovitostech... 6 graf c. 6 hodnocení služeb... 7 graf c. 7 poptávka po službách pro podnikání... 8 graf c. 8 celkové hodnocení... 9 2
Úvod a metodika V cervnu, cervenci a srpnu 2004 byl mezi 30 významnými podnikatelskými subjekty a zamestnavateli obcanu Jicína proveden pruzkum podnikatelského prostredí. Pruzkum byl soucástí analýzy prostredí pro sestavení strategického plánu rozvoje mesta, který je zpracováván mestem Jicín a Komisí pro strategický rozvoj spolu s poradenskou firmou Berman Group. Cílem pruzkumu bylo 1) získat jiným zpusobem obtížne získatelná data o podnicích (vývoj zamestnanosti, prumerné mzdy, exportní orientace); 2) poznat názory, problémy a plány rozvoje tech, kterí investují a vytvárejí pracovní príležitosti pro místní obyvatele a 3) zvýšit ve meste povedomí o probíhajících pracích na strategickém plánu. Otázky v dotazníku se týkaly historie firmy, pracovních sil, informací o nemovitostech a investicích, názoru na služby verejné správy a vztahy k místní správe a celkového dojmu z Jicína jako místa pro podnikání. Dotazník pripravený firmou Berman Group vycházel ze stejného vzoru jako obdobné pruzkumy pro nekolik stovek dalších podniku v Ceské republice v uplynulých 5 letech, takže výsledky z Jicína lze porovnávat se situací v cca 35 dalších ceských mestech. Pro úcast v pruzkumu bylo vybráno 35 rozhodujících zamestnavatelu ve všech duležitých odvetvích mimo verejnou správu, z nichž 30 se pruzkumu zúcastnilo formou rízeného interview. Zkoumaný vzorek je dostatecne reprezentativní, zahrnuje podniky zamestnávající zhruba dve tretiny ekonomicky aktivních osob ve meste v rade nejruznejších odvetví výroby a služeb. Odpovedi podniku se vnekterých oblastech lišily podle typu podnikání (prumysl, služby, stavebnictví) a proto byly posuzovány podle tohoto hlediska. Shrnutí záveru z pruzkumu Za nejduležitejší pozitivní zjištení považujeme: Místní podniky hodnotí svou situaci velmi dobre (a to i do budoucna), jak subjektivne (kvalita zamestnancu), tak objektivne (pocet zamestnancu, investicní ocekávání, rust prodeje). Celkový pocet zamestnancu všech 30 dotazovaných podniku (byt mírne) roste, od roku 1999 o témer 4%, a další pracovní místa (až 220) mají v brzké dobe vzniknout. Místní podniky jsou exportne orientované a zabývají se inovacemi svých produktu. 17 firem plánuje (a dalších 7 zvažuje možnost) investovat do rozšírení výroby a modernizace svých technologií vmíste skoro 2 miliardy Kc, prevážne vtomto a príštím roce. Rozšírit svou pusobnost mimo region plánuje šest firem, nikdo se nechystá koncit s podnikáním v Jicíne. Pripravenost nemovitostí pro podnikání a vstrícnost radnice vedly v 90. letech k tomu, že se ve meste etablovala rada nových investoru. Podnikatelé si dobre uvedomují príznivé dopady prítomnosti velkých investoru v prumyslové zóne. Negativním záverem z pruzkumu je naopak to, že: Stav místních komunikací, doprava ve meste vcetne parkování a péce o údržbu silnic jsou v Jicíne vnímány jako nejvetší slabiny. Mesto zacíná pocitovat nedostatek pracovníku v nekterých profesích zejména technicky orientovaných a remeslech, roste cena pracovní síly, ve meste se projevuje nedostatek bytu. Zejména malé firmy ocekávají vetší podporu ze strany verejné správy. 3
Výsledky pruzkumu Stav podnikání Ekonomika Jicína se jeví jako velmi dobre diverzifikovaná a zahrnuje firmy tradicní i nové, ceských i zahranicních vlastníku, v prumyslu, doprave, stavebnictví, dodávce energií a ve službách. Nejsilnejší postavení ve skupine prumyslových podniku má strojírenství a výrobci komponent pro automobilový prumysl, ve meste je významne zastoupen i prumysl elektrotechnický a potravinárský. Zkoumaný vzorek byl rozdelen do ctyr podskupin: strojírenské podniky (7), ostatní prumysl (10), síte, doprava, stavebnictví (9) a služby (4). Prakticky všechny podniky hledí do budoucnosti s optimismem a ocekávají nárust tržeb, plánují nové investice a stabilitu v poctu zamestnancu. Ve meste v 90. letech nepochybne existovalo velmi príznivé prostredí pro podnikání, které se projevilo jak príchodem nových investoru do prumyslové zóny (a brownfieldu ), tak úspešnou restrukturalizací drívejších velkých zamestnavatelu. Podíl nove vzniklých podniku po roce 1990 je v daném vzorku více než 80%, na druhou stranu historie potravinárství a strojírenství ve meste sahá až do 19. století. Velmi rovnomerný je i podíl jednotlivých druhu vlastnictví, zhruba kolem 30% firem vlastní po rade ceské fyzické, ceské právnické a zahranicní osoby, jeden podnik je plne ve vlastnictví mesta a jeden kraje, stát jíž nemá podíl v žádném ze zkoumaných podniku. 27% podíl zamestnancu ve firmách vlastnených zahranicními majiteli je dnes na ceské pomery spíše podprumerný a svedcí o schopnostech ceského kapitálu ve meste. 7 ze zkoumaných podniku nemá ve meste sídlo. S prihlédnutím k tomu, že tyto firmy zamestnávají více než tretinu pracovníku, se jedná o nepríznivý jev, který ponekud zhoršuje možnosti místního managementu ovlivnovat budoucnost firem v Jicíne. graf c. 1 bariéry rozvoje podnikání 100% 80% 60% 40% 20% 0% domácí konkurence situace na trhu zahranicní konkurence legislativa náklady na pracovní sílu energetické náklady cena materiálu dostupnost pracovních sil dostupnost financí Faktory negativne pusobící na soucasný a další rozvoj firem víceméne korespondují se zjišteními z celé Ceské republiky, liší se cástecne podle typu podnikání (graf c. 1): Na prvním míste je spolecne domácí konkurence (43% dotazovaných, stavebnictví a ostatní prumysl 60%, strojírenství pouze 14%) a situace na trhu / ekonomická situace (u strojírenských firem 57%, služby pouze 25%). S urcitým odstupem je na tretím míste zahranicní konkurence s 33% odpovedí, ovšem opet ruzne zastoupena v jednotlivých kategoriích podniku pro stavební firmy a služby není konkurence ze zahranicí problémem vubec, pro infrastrukturní podniky naopak stoprocentne. Více než ctvrtina dotazovaných oznacila za bariéru rozvoje legislativu a vymahatelnost práva (neplacení faktur), nejcasteji v doprave a ve stavebnictví. Náklady na pracovní sílu (23%) jsou na pátém míste, což koresponduje se statistikami prumerných mezd (nejvíce vkategorii ostatní prumysl, na druhou stranu síte, doprava a stavebnictví vubec). Dostupnost kvalifikované pracovní síly (20%) nejcasteji zminují podniky ve službách. Na druhé strane spektra je prístup místní správy a vzdálenost na trh, které nebyly uvedeny ani jednou, zastaralé stroje, úrokové míry, problémy s dopravou a 4
nedostatecné prostory maximálne dvakrát. Již z tohoto výctu je patrné, jaká jsou nejvetší pozitiva Jicína, která byla zminována i následne vstrícnost místní správy, dobrá geografická poloha a dostupnost a volné nemovitosti k podnikání. Exportní orientace Velké a strední prumyslové podniky v oborech jako je strojírenství, automobilové komponenty a elektrotechnika jsou v Cesku prevážne exportne orientované, zatímco malé podniky, stavebnictví a služby obvykle slouží potrebám mesta a regionu. Jicínské firmy z tohoto pohledu nejsou výjimkou, nicméne 70% export mimo republiku a pouze 15% prodeju v rámci kraje jsou i na ceskou ekonomiku extrémne proexportní hodnoty. Export z kraje do zbytku CR príznive ovlivnuje geografická poloha Jicína na rozhraní trí kraju. Západní Evropa (Nemecko) je pro místní podniky rozhodujícím partnerem, významné odberatele ve východní Evrope mají 4 podniky, obdobne jako mimo Evropu. graf c. 2 exportní orientace 80% 60% 40% 20% 0% HK kraj CR vých. Evropa záp. Evropa zbytek sveta Výši prodeje za rok 2003 uvedly témer všechny podniky, dostupná data hovorí o znacne nadprumerném 3,15 miliónu Kc na jednoho pracovníka, pricemž nejvyšší hodnoty vykazují exportéri ve strojírenství, nejnižších malé prumyslové podniky a stavebnictví. Pouze 2 podniky ocekávají letos pokles prodeje, naprostá vetšina je však optimistická, takže celkove by melo být dosaženo rustu (dotazovaní nejcasteji uvádeli hodnoty od +5% do +10%). 5 podniku navíc chystá expanzi (nejcasteji na Slovensko) s cílem získat nové trhy. Pracovní síla a zamestnanost 160,00% 150,00% 140,00% 130,00% 120,00% 110,00% 100,00% 90,00% 80,00% 2003 2004 2005 Všechny Strojírenství Doprava, síte, stavebnictví Ostatní prumysl Služby Celkový pocet zamestnancu ve sledovaných 30 firmách je 6796 ve srovnání s lonskými 6923 a odhadem 7028 pro príští rok vykazuje tedy stabilitu, což je velmi pozitivní zjištení s ohledem na to, jakým zeštíhlením prošel nekdejší majoritní zamestnavatel ve meste. Z grafu c. 3 plyne, že od roku 1999 díky nove príchozím firmám zamestnanost ve meste roste. Trvalý (a výrazný) nárust zamestnanosti je možno pozorovat v doprave a nových podnicích vprumyslové zóne, zamestnanost ve službách se udržuje zhruba na stejné úrovni. Podíl žen, který dosahuje 41% (pochopitelne ve službách více než tri ctvrtiny, naopak ve stavebnictví ani ne desetina) je podprumerný a odpovídá zamerení místní ekonomiky. Jicín je významným centrem dojíždky do zamestnání, zhruba 50% zamestnancu místních firem v Jicíne nebydlí. graf c. 3 relativní zmena zamestnanosti 5
Kvalifikacní struktura v dotazovaných podnicích se vyznacuje prumernou, mírne rostoucí mírou zastoupení vysokoškoláku (6,6% 7,3%). Vzhledem k podílu absolventu VŠ na poctu obyvatel mesta (10,8%) je však zrejmé, že vetšina jich pracuje ve správe a službách, prípadne mimo Jicín. 11 podniku má vlastní oddelení vývoje (projekci), kde je zamestnáno 143 osob. Z tohoto pohledu je nejlepší situace u strojírenských firem, kde se jedná prakticky o standard (98 osob). Vetšina zamestnavatelu ocekává, že pro príští rok zamestnanost zvýší vprumeru o 1-5%, pouze tri firmy plánují výraznejší propouštení v rádech desítek zamestnancu, vtýchž rádech, ovšem opacným smerem se pohybuje ocekávání ctyr dalších subjektu. Ve strednedobém výhledu plánují dotazované firmy vytvorit cca 225 nových pracovních míst. Kvalita pracovní síly byla hodnocena až neobvykle vysoko, zejména pocet zamestnancu oznacených za vynikající (36%) je výrazne nadprumerný, i kategorie dobrý je cetnejší než je v CR zvykem (48%) viz graf c. 4. Nejvetší nespokojenost vykazují služby (5% špatných, což však je dlouhodobe prumerná hodnota v celé CR), naopak spokojenost strojírenské podniky. graf c. 4 kvalita pracovní síly dostatecn á 15% dobrá 48% špatná 1% výborná 36% Závažným problémem pro budoucnost muže být fakt, že 16 podnikum chybí pro rozvoj klícové dovednosti a kvalifikace v ruzných oborech, nejcasteji jde o remesla, jako jsou sváreci, nástrojari, lakýrníci, ridici nebo zedníci, poptávka je ovšem i po vysoce kvalifikovaných pracovnících predevším v technických profesích a vysokoškolácích s jazykovými znalostmi. Dalších 6 podniku ocekává v tomto smeru problémy do budoucna. Výše prumerné mzdy 17959 Kc ve zkoumaném vzorku je nad statistickým prumerem CR i okresu. Místní podnikatelé ovšem potvrzují, že mzdová hladina je v Jicíne pomerne vysoká a vyšší než ve srovnatelných mestech (Trutnov, Kutná Hora, Písek, Slaný). Nejvyšší prumernou hrubou mzdu vykazuje strojírenství, nejnižší služby a stavebnictví. Nejspolehlivejším zpusobem náboru zamestnancu je podle respondentu využívání osobních kontaktu, povzbudivé jsou odpovedi, potvrzující spolupráci s místními stredními školami (zejména SPŠ), celkem pozitivní hodnocení si odnesl i Úrad práce. V kategorii jiný zpusob náboru se i vjicíne zacínají objevovat pokusy o využívání specializovaných internetových serveru. Informace o nemovitostech a investicních zámerech Výsledky ve srovnání s jinými mesty naznacují velmi dobrou situaci v dostupnosti nemovitostí. Pruzkum (graf c. 5) ukázal nadprumerný podíl podniku, které vlastní své objekty (80%), až 70% podíl tech, které mají k dispozici dostatecný prostor pro rozšírení. graf c. 5 informace o investicích a nemovitostech Hodláte skoncit Expandovat jinde Plánujete investice Oddelení vývoje Prodáte nebo pronajmete Používáte jiné prostory Pozemek k rozšírení Vlastníte nebo najímáte ` Ano Zvažujeme Ne 0% 20% 40% 60% 80% 100% 6
Ve zkoumaném vzorku je navíc šest firem, které hodlají cást svých nemovitostí prodat nebo pronajmout (další 4 o tom uvažují) a pouze dva podniky, pro které jsou nedostatecné prostory závažným problémem. Velmi príznivé jsou rovnež informace o nových investicích. Investovat do rozšírení výroby a modernizace technologií se chystá 17 podniku vetšinou vtomto a príštím roce, dalších 7 firem tuto možnost zvažuje. Celková investicní aktivita témer dve miliardy korun je vyšší než ve srovnatelných ceských mestech, což je obdivuhodné i vzhledem k faktu, že rada firem investovala vuplynulých 5 letech. Podniky dále uvedly, že tyto investice vytvorí pres 220 nových pracovních míst, prestože jsou vetšinou zamerené na zvýšení efektivity a kvality výroby. O odchodu z mesta uvažuje jediná spolecnost ve zkoumaném vzorku, která navíc uvádí, že duvodem není nespokojenost s místními podmínkami. Zatím jen 3 podniky pripravují projekty ke spolufinancování ze Strukturálních fondu EU, dalších 14 o této možnosti uvažuje. Zde se otvírá velká možnost spolupráce verejného a soukromého sektoru a možné asistence ze strany mesta a kraje. Služby místní správy graf c. 6 hodnocení služeb 3 2,75 2,5 2,25 2 1,75 1,5 1,25 1 podpora MSP údržba silnic verejná doprava služby mestské policie správní rízení propagace mesta nabídka nemovitostí likvidace TKO Hodnocení služeb poskytovaných místní správou bylo v prumeru (2,22) lepší než v jiných mestech CR, nicméne existují rozdíly jak mezi napr. službami (2,67) a prumyslem (2,09), tak pro jednotlivé služby viz graf c. 6. Obecne platí, že spokojenost roste s velikostí podniku. Podpora malého a stredního podnikání je hodnocena nejhure, a to zejména firmami v oblasti služeb, z dalších komentáru a odpovedí je cástecne patrné, co si pod ní jednotlivé firmy predstavují; špatne je hodnocena i údržba silnic (nejhure strojírenské podniky); nejmenší výhrady mají podniky k likvidaci TKO. Nabídka nemovitostí pro podnikání je v Jicíne rovnež hodnocena velmi dobre. Jako služba, která potrebuje nejvýraznejší zlepšení, byla logicky obecná podpora podnikání, na druhém míste pak správní rízení (prestože prumerná známka 2,13 je lichotivá). Námety na zlepšení a rozvoj se týkaly: a) podpory podnikání, kde bylo doporucováno: uprednostnování místních firem pri získávání verejných zakázek, snížení byrokracie a zvýšení pružnosti na úradech, výrazná a konkrétní podpora exportních firem; zlepšení komunikace verejného a soukromého sektoru. Toto vše se projevilo i v oddíle služby pro podnikatele viz graf c.7; b) dopravy, kde firmy poptávají lepší dopravní obslužnost, a to jak v oblasti komunikací (rekonstrukce, obchvat, nájezd na státní silnici), tak organizace dopravy (dopravní znacení, parkování) a v zajištení verejné dopravy zejména pro podniky pracující na smeny; c) z ostatních poznámek byly zmíneny možnosti bydlení a dalšího vyžití pro mladé obyvatele. 7
Služby pro podnikatele V dalším oddíle dotazníku bylo zjištováno, jaké služby by podle názoru podniku mela místní správa poskytovat. Zgrafu c.7, vnemž jsou shrnuty pocty odpovedí k jednotlivým nabízeným variantám, vyplývá, že podniky mají zájem o konkrétní formy pomoci ze strany místní správy. graf c. 7 poptávka po službách pro podnikání Urcite ano Spíše ano Spíše ne Urcite ne garance za úvery zvýhodnené pujcky zvýhodnený pronájem inkubátor pro zacínající podnikatele vzdelávací kursy provozování mestské dopravy podpora pri verejných zakázkách výstavba nájemních bytu podpora pri získávání financí spolecná propagace budování prumyslových zón informace o rozvojových zámerech opravy komunikací 0% 20% 40% 60% 80% 100% Soucet odpovedí urcite ano a spíše ano je u všech služeb vyšší než soucet spíše ne a urcite ne s výjimkou nabízených forem prímé financní podpory, ke které respondenti nemají prílišnou duveru. I vtéto souvislosti však platí, že malé firmy mají jiné názory než manažeri velkých a stredních podniku a mely by zájem i o prímou financní podporu. Nejvýraznejší podporu ze strany podnikatelu má angažovanost mesta v opravách svých komunikací, budování prumyslové zóny získalo rovnež vjicíne všeobecnou podporu (v jiných mestech se rada velkých zamestnavatelu obává konkurence a PZ nepodporuje). Úcastníci pruzkumu mají zájem i o financne nepríliš nárocné služby, jako jsou poskytování informací o rozvojových zámerech, spolecná propagace nebo podpora pri získávání financních prostredku ze zdroju EU. Nedobrou situaci s ubytováním pro zamestnance ve meste reflektuje relativne vysoká podpora výstavby nájemních bytu. 8
Celkový dojem Celkové hodnocení místní správy i regionu jako místa pro podnikání je velmi dobré (pet podniku odpovedelo ohledne kvality místní správy vynikající, devatenáct dobrá, nebyla ani jedna odpoved špatná ). Mesto z tohoto hodnocení vychází s nadprumerne kladným hodnocením (2,00) a ješte lepší je prumerný výsledek Jicína coby místa pro podnikání (1,86). Oproti jiným mestum podnikatelé nešetrili výbornými známkami (graf c. 8), nejspokojenejší jsou opet velké strojírenské firmy. graf c. 8 celkové hodnocení Výborná Dobrá Dostatecná Špatná Bez názoru Známka pro Jicín jako místo pro podnikání Známka pro správu mesta 0% 20% 40% 60% 80% 100% Jako nejcastejší pozitivní prvky v místním podnikatelském prostredí byly uvádeny tyto: geografická poloha (i blízkost Mladé Boleslavi) a dopravní spojení; vstrícnost radnice, pravidelné schuzky se starostou mesta; prítomnost silných investoru odberatelu pro malé a strední firmy; flexibilní a kvalitní pracovní síla. Za nejzávažnejší negativní faktor je dle cetnosti odpovedí považována jednoznacne doprava, a to ve smyslu kvality komunikací a prujezdnost mesta. Dalšími negativními rysy byly: nedostatek kvalifikované pracovní síly v urcitých oborech, nedostatecná výchova ucnu pro strojírenství; rostoucí cena pracovní síly, vysoká nemocnost; malomesto (závist, skupinové zájmy) Pruzkum podnikatelského prostredí je zdrojem informací o názorech podniku pusobících v Jicíne. Strategický plán rozvoje mesta by rozhodne mel ukázat rešení nejvetších problému, které místní podniky pocitují. Na záver chceme vyslovit podekování všem clenum komise, kterí provedli pohovory a také všem 30 zamestnavatelum, kterí dali k dispozici cenné informace. 9