Mít či nemít svoje Doma

Mít či nemít svoje Doma Dopady zavedení dostupného a sociálního bydlení na ženy Kateřina Kňapová

První vydání této publikace vzniklo v rámci projektu Zlepšování antidiskriminační a sociální legislativy ve prospěch znevýhodněných žen, který podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Klíčová slova: sociální bydlení, feminizace chudoby, sociální vyloučení, rovné zacházení, ochrana lidských práv, sociální politika Vydala: Alternativa 50+, Praha, 2015. Vydání první Autorka: Mgr. Kateřina Kňapová Editorka: Gabriela Ferbarová Návrh obálky, grafická úprava a sazba: Roman Piják Jazyková korektura: Zdena Sluková Adresa společnosti: U Průhonu 1567/7a, Praha 7, 170 00 www.alternativaplus.cz, info@alternativaplus.cz Alternativa 50+, 2015 ISBN: 978-80-905711-6-7

Mít či nemít svoje Doma Dopady zavedení dostupného a sociálního bydlení na ženy Kateřina Kňapová Praha 2015

1 Co je sociální a dostupné bydlení? Sociální a dostupné bydlení lze chápat v širším slova smyslu jako soubor opatření pro pomoc lidem, kteří si sami nemohou zajistit či udržet odpovídající bydlení a to jak z hlediska dlouhodobého (patří ke skupinám trvale ohroženým bytovou nouzí např. v souvislosti s chudobou, z hlediska nepříznivého zdravotního stavu osoby se zdravotním postižením či senioři a seniorky), tak krátkodobého (ocitli se v nepříznivé životní či ekonomické situaci). Je také třeba zdůraznit, že kvalitní úprava zákona o sociálním bydlení by měla zajistit snížení narůstajícího trendu obchodu s chudobou. Pro účely analýzy a rozvoje konkrétních politik směřujících k zavedení systému sociálního a dostupného bydlení je nicméně třeba toto širší chápání zúžit. Je nutno zmínit, že ani v rámci členských zemí Evropské unie, které takový systém mají, neexistuje jednotná definice, ale ani jednotné označení. Co je nicméně všem systémům společné, jsou následující rysy: Smyslem sociálního/dostupného bydlení je veřejný zájem. Účelem je zvýšení nabídky bydlení pro lidi ohrožené ztrátou bydlení, sociálně vyloučené nebo ty, kteří vynakládají na bydlení vysoké procento příjmů. Sociální/dostupné bydlení je pořízeno a/nebo je provozováno s využitím veřejných prostředků. Sociální/dostupné bydlení je přidělováno na základě sociálních kritérií. 4

2 Domácnosti a bydlení v České republice Sociální/dostupné bydlení je velmi důležité pro některé skupiny žen, kterým se tato analýza věnuje. Ukazují to i čísla a statistiky pocházející z výběrových šetření EU-SILC z roku 2013 týkajících se bydlení, domácností a jejich sociální situace. 2.1 Struktura českých domácností Ze šetření EU-SILC vyplývá, že nejčastějším typem domácnosti jsou dva dospělí bez dětí (1/3 všech domácností, tedy přibližně 1,3 milionu). Pro téma sociálního bydlení je však důležitější údaj druhého nejčastějšího typu domácnosti, a sice domácnosti osamělých žen (16,5 %, tj. asi 708 tisíc). Těch je přibližně o 226 tisíc více, než domácností osamělých mužů, a je to právě tato skupina, pro kterou by systém sociálního/dostupného bydlení byl velice důležitý. Je důležité zmínit i čísla týkající se domácností osamělých rodičů s dětmi, kterých jsou 4 %, tj. v absolutních číslech asi 170 tisíc (Šimíková a Vyhlídal, 2015). četnost % domácnost jednotlivce muž 482 315 11,3 domácnost jednotlivce žena 708 580 16,5 1 dospělá osoba s 1 dítětem 111 801 2,6 1 dospělá osoba se 2 dětmi 48 086 1,1 1 dospělá osoba se 3 a více dětmi 10 783 0,3 2 dospělé osoby bez dětí 1 273 625 29,7 2 dospělé osoby s 1 dítětem 442 779 10,3 2 dospělé osoby se 2 dětmi 499 768 11,7 2 dospělé osoby se 3 a více dětmi 98 094 2,3 3 dospělé osoby bez dětí 283 406 6,6 3 dospělé osoby s dítětem/dětmi 161 389 3,8 4 dospělé osoby bez dětí 93 234 2,2 4 dospělé osoby s dítětem/dětmi 44 611 1,0 ostatní domácnosti 24 030 0,6 celkem 4 282 499 100 Tabulka 1: Struktura složení domácností (EU-SILC 2013 cit. podle Šimíková a Vyhlídal, 2015: 5) 5

2.2 Podíl nákladů na bydlení na výdajích u různých typů domácností Graf 1 ukazuje zřetelný trend: Zatímco u domácností dvou dospělých, ať už s dětmi, nebo bez nich, tvoří náklady na bydlení více než třetinu čistých příjmů jen u méně než 20 % případů, u domácností jednotlivců či jednotlivkyň je toto procento daleko vyšší největší zátěž představují náklady na bydlení pro osamělé ženy (pro třetinu tvoří náklady na bydlení více než 40 % jejich čistých příjmů), ale také sólo rodiče s dětmi. Pokud srovnáváme domácnosti osamělých mužů a osamělých žen, ukazuje se zřetelný rozdíl v neprospěch žen zatímco u mužů tvoří náklady na bydlení 30 a méně procent příjmů u téměř 60 % případů, u žen je to jen 40 %. Osamělé ženy také častěji pobírají doplatek na bydlení (tvoří asi jednu pětinu všech příjemců). Graf 1 také znázorňuje implicitně přítomnou proměnnou pohlaví osamělé ženy a jejich domácnosti jsou náklady na bydlení zatížené mnohem více než osamělí muži a navíc jsou to rovněž v drtivé většině právě ženy, které stojí v čele domácnosti sólo rodičů. Právě specifickým skupinám žen, které jsou z různých důvodů ohroženy nouzí v bydlení, je věnována následující kapitola. Složení domácnosti a podíl nákladů na bydlení na čistých disponibilních příjmech domácnosti ostatní domácnosti 4 dospělé osoby s dítětem/dětmi 4 dospělé osoby bez dětí 3 dospělé osoby s dítětem/dětmi 3 dospělé osoby bez dětí 2 dospělé osoby se 3 a více dětmi 2 dospělé osoby se 2 dětmi 2 dospělé osoby s 1 dítětem 2 dospělé osoby bez dětí 1 dospělá osoba se 3 a více dětmi 1 dospělá osoba se 2 dětmi 1 dospělá osoba s 1 dítětem domácnost jednotlivce - žena domácnost jednotlivce - muž do 30 % 30 až 40 % více než 40 % 0% 20 % 40 % 60 % 80 % 100 % Graf 1: Složení domácnosti a podíl nákladů na bydlení na čistých disponibilních příjmech domácnosti (EU-SILC 2013 podle Šimíková a Vyhlídal, 2015: 13-15) 6

3 Ohrožené skupiny žen a téma bydlení Tato kapitola se zabývá podrobným rozborem situace čtyř skupin žen ohrožených ztrátou bydlení, které považuje autorka za ty nejvíce ohrožené. Těmi jsou: osamělé seniorky, samoživitelky, ženy bez domova (bez přístřeší nebo žijící v ubytovnách), ženy žijící v azylových domech a ženy ohrožené domácím násilím. 3.1 Faktory specifické pro ženy zvyšující ohrožení ztrátou bydlení Ženy jako takové jsou obecně na trhu s bydlením ohrožené v souvislosti s jejich průměrně nižšími příjmy. Mimo jiné je nerovnoměrné odměňování zapříčiněno i faktem, že jsou v české společnosti primárními pečovatelkami většinou ženy, což se promítá i do jejich vlastních priorit ve vztahu k zaměstnání i do předsudků, kterým musí na trhu práce čelit. Péče v průběhu celého života se projevuje například ve výši důchodů, což má za následek ohrožení chudobou a ohrožení ztrátou bydlení ve stáří. Ženy se také v české společnosti výrazně častěji dostávají do situací negativně ovlivňující ekonomickou situaci jejich domácností a ohrožení chudobou, jako je například odchod od násilného partnera nebo samoživitelství. Nižší příjmy se pochopitelně projevují na ohrožení ztrátou bydlení, které se stává o to palčivější, když neexistuje systémové řešení, například v podobě sociálního a dostupného bydlení. Azylové domy nebo ad hoc sdílené bydlení, případně bydlení s rodinou (což bývá často spíše příznakem tzv. skrytého bezdomovectví) nepředstavuje systémové řešení neuspokojivé bytové situace. 3.2 Osamělé seniorky V České republice bylo podle dat evropského šetření SILC 2013 více než 708 tisíc domácností osamělých žen, více než polovina těchto domácností jsou domácnosti seniorek. Vzhledem k demografickému stárnutí populace bude toto číslo narůstat. V České republice je poměrné zastoupení žen mezi chudými nad 65 let největší v Evropě. Ženy tvoří zhruba 56 % ze všech lidí nad 65 let, ale 87 % ze všech chudých nad 65 let jsou ženy (Úřad vlády, 2011: 42). Jedním z důvodů těžších životních podmínek osaměle žijících seniorek je tzv. pension gender gap, tedy genderově podmíněné rozdíly ve výši důchodů mužů a žen. V roce 2014 podle informací České správy sociálního zabezpečení činil průměrný starobní důchod u žen 10 050 Kč a u mužů 12 259 Kč (rozdíl 19 %). V roce 2014 celkem 17 177 žen pobíralo starobní důchod nižší než 5 000 Kč měsíčně; u mužů to bylo 7 366 důchodců (ČSSZ, 2014). Ženy se setkávají se znevýhodněním na trhu práce po celou dobu života v souvislosti s péčí o blízké (děti, následně starší příbuzné), což má negativní efekt na kariérní možnosti, výši platů i penzí. (Dudová, 2015; Křížková, Maříková a Hašková,2011; Stark, 2005) 100 % Struktura vydání domácností seniorů a seniorek v % 80 % 60 % 40 % 20 % 0% 47,7 % 20,5% 3,9 % 27,9 % 36,8 % 24,3 % 5 % 34,6 % muži (%) ženy (%) další výdaje potraviny a nealkoholické nápoje bytové vybavení, zařízení domácnosti, opravy bydlení, voda, energie, paliva Graf 2: Struktura vydání domácností seniorů a seniorek (ČSÚ, 2015c) 7

Nízké příjmy a naopak relativně vysoké náklady na bydlení jsou významným faktorem ohrožení ztrátou bydlení či sociálním vyloučením. Na bydlení, vodu a energie vynaloží osamělé ženy v průměru 34,6 % čistých příjmů, což je skoro o 7 % více, než v případě domácností osamělých mužů. Můžeme tvrdit, že seniorkám zbyde průměrně na živobytí 6 573 Kč. Tím dochází k nutnosti šetřit na tak důležitých věcech, jako jsou potraviny nebo lékařská péče a léky (Sýkorová, Nytra a Tichá, 2014; Vidovičová, Galčanová, Petrová Kafková a Sýkorová, 2013). Domovy pro seniory často nebývají vhodným řešením situace osamělých seniorek nejen proto, že jsou finančně nákladné, ale často také nejsou dostupné v potřebné lokalitě. Tento fakt může vést k segregaci a odloučení od rodiny, což má negativní vliv mimo jiné na psychiku a kvalitu života seniorek a seniorů. 3.3 Samoživitelky Podle evropského šetření SILC bylo v roce 2013 v České republice asi 165,4 tisíce domácností s dětmi, které živil pouze jeden rodič a to z 90 % žena (ČSÚ, 2015a). Přibližně každá sedmá česká domácnost je domácností sólo rodiče. Fakt, že se jedná v drtivé většině o domácnosti žen, ovlivňuje příjmy těchto domácností. Průměrný plat českých žen je přibližně o pětinu nižší než plat mužů, stejně tak jsou v přístupu na trh práce často znevýhodněny právě v souvislosti s péčí o děti. Samoživitelky jsou více motivované k hledání placeného zaměstnání, protože jsou na něm jejich rodiny doslova existenčně závislé, na druhou stranu jsou často odkázány právě na prekérní práci, případně práci nevyhovující (viz také Hašková, Dudová, Křížková, 2015). Výše popsané skutečnosti vedou k tomu, že domácnosti samoživitelek jsou více ohroženy chudobou, než domácnosti s oběma rodiči - zatímco v případě úplných rodin s dětmi je míra ohrožení příjmovou chudobou průměrně podle dat z roku 2014 9 %, v případě neúplných rodin s dětmi je to průměrně 31,7 %. (ČSÚ, 2015b) Zatímco úplné rodiny podle údajů z roku 2014 na bydlení, vodu a energie vydají jen necelou pětinu (16,9 %) svých čistých příjmů, u neúplných rodin je to průměrně čtvrtina (26 %) (ČSÚ, 2015b). Relativně vysoké náklady na bydlení často řeší rodiny samoživitelek hledáním alternativních strategií, například bydlením s rodiči. Samoživitelky jsou navíc přímo diskriminovány na základě pohlaví v případě přístupu k obecním bytům, pokud podmínky automaticky vylučují ty žadatele či žadatelky, které mají rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství jako jediný příjem (KVOP, 2010). 3.4 Ženy bez domova a ženy v azylových domech Pro skupinu žen bez domova a žen, které přebývají v azylových domech a podobných sociálních zařízeních, je téma dostupného bydlení snad nejpalčivější. Ztrátou domova jsou nejvíce ohroženy: osaměle žijící seniorky, samoživitelky, ženy zažívající domácí násilí nebo ženy po rozvodu, ale také mladé ženy opouštějící ústavní výchovu, imigrantky, ženy závislé na omamných látkách, ženy prostitutky nebo gamblerky (Hetmánková 2013). 3.4.1 Co je to bezdomovectví? Typologie ETHOS (FEANTSA, 2013) vychází z principu, že pojetí domova lze chápat ve třech oblastech, jejichž absence může vést k bezdomovectví. Mít domov může být chápáno jako: mít přiměřené bydlení, které může osoba a její rodina výlučně užívat (fyzická oblast); mít prostor pro vlastní soukromí s možností sociálních vztahů (sociální oblast); mít právní důvod k užívání (právní oblast). Z toho vyplývají čtyři formy vyloučení z bydlení: bez střechy, bez bytu, nejisté bydlení, nevyhovující bydlení všechny tyto situace ukazují na absenci bydlení. ETHOS tedy člení osoby bez domova podle jejich životní situace nebo situace jejich bydlení. 8

3.4.2 Ženy na ulici, ženy v azylových domech Mezi lidmi bez domova je pouze asi pětina žen, často se jedná o ženy mezi 20 24 lety (ČSÚ, 2012; Kuchařová, Peychlová, 2015). Ženy jsou však často postiženy tzv. skrytým bezdomovectvím setrvávají v nevyhovujících vztazích z obav ze ztráty bydlení, pobývají u rodiny či známých, případně navazují krátkodobé vztahy právě za účelem bydlení (Hetmánková 2013). Žen bez domova obecně přibývá, zejména v souvislosti s nárůstem tzv. pracující chudoby. Ženy ohrožené ztrátou domova často využívají služeb azylových domů. Podle dat z výzkumu Kuchařové a Peychlové (2015: 25) je v azylových domech 35 % dospělých žen, přičemž mužů je 38 % a dětí do 18 let 27 %. Ženy ve věku 18 40 let jsou nejčastěji těmi, které v azylovém domě žijí s další osobou, většinou s dítětem nebo dětmi. Nejvíce azylových domů spadá do Moravskoslezského kraje a hlavního města Prahy, celkem jich je v České republice 216. 75 % žen pobývajících v azylových domech se setkalo s nějakou formou domácího násilí (Kuchařová, Peychlová, 2015: 44). V azylových domech se lidé nejčastěji zdržují 1 3 měsíce, analýzy ale nemohou potvrdit, jak velká část těchto lidí se do nich vrací opakovaně. Za pobyt v azylových domech se v ČR musí platit, což často představuje problém pro ženy s nízkými příjmy a to zejména v době, kdy ještě nepobírají žádnou formu sociální pomoci (Budinová, 2012). Kvůli početní převaze mužů v azylových domech mají ženy bez domova často obavy o svou bezpečnost (Hetmánková, 2013). 3.5 Ženy ohrožené domácím násilím Specifická skupina ohrožená bytovou nejistotou a nebydlením jsou ženy ohrožené domácím násilím nebo domácí násilí zažívající. Podle evropského výzkumu FRA zažila nějakou formu genderově podmíněného násilí přibližně třetina českých žen, podle výzkumu organizace Profem je to až 40 %, tedy přibližně 1,4 milionu žen, které někdy ve svém životě zažily domácí násilí (Kunc, 2012: 22). Vedle nesporného faktu, že takové násilí zanechává často fyzické i psychické následky, má rovněž negativní ekonomické dopady v souvislosti se znevýhodněním žen na trhu práce, které se logicky projevují i v oblasti bydlení. Ekonomickou situaci znesnadňuje fungování výživného v České republice, které je obvykle poměrně nízké (pohybuje se mezi 2000 Kč a 3500 Kč) a navíc je až z jedné třetiny placené nepravidelně, pokud vůbec. V České republice také neexistuje institut náhradního nebo zálohovaného výživného. Je důležité podotknout, že oběti domácího násilí často trpí posttraumatickou stresovou poruchou a dalšími obtížemi s tím spojenými, které mohou jejich uplatnění například na trhu práce rovněž komplikovat. 9

4 Koncepce sociálního bydlení v České republice 2015 2025: stručné shrnutí z pohledu žen Koncepce sociálního bydlení v České republice 2015 2025 (MPSV, 2015) je strategickým dokumentem, který se systematicky zabývá analýzou a strategií nastavení systému sociálního a dostupného bydlení. Koncepce byla schválena vládou České republiky v říjnu 2015. Koncepce v některých kapitolách rozebírá zmíněné genderové aspekty problému, například bezdomovectví, nejedná se nicméně o dimenzi, která by se vyskytovala v celé analýze jako celku. Pro zhodnocení potenciálních dopadů sociálního a dostupného bydlení v České republice na ženy je nicméně důležitá zejména část strategická. Koncepce ve svých principech podporuje antidiskriminační přístup: Systém sociálního bydlení nesmí podporovat diskriminaci v přístupu ke konkrétním složkám sociálního bydlení. Vždy je nutné posuzovat individuální situaci každé osoby, které vzniká nárok na vstup do systému, zejm. ve vztahu k sociální situaci a bytové nouzi. Diskriminace na základě rasy, věku, pohlaví, sexuální orientace apod., ani zadluženost osoby či domácnosti nesmí být bariérou ke vstupu do systému. (MPSV, 2015: 118) Pozitivním rysem Koncepce je, že sjednocuje systém sociálního bydlení a definuje okruh cílových skupin, které budou mít určitý nárok na vstup do systému sociálního bydlení. Koncepce definuje, co je sociální bydlení v České republice, stanovuje jeho hlavní poskytovatele (města a obce) a zároveň posiluje postavení měst a obcí při výběru poskytovatelů sociálního bydlení. 4.1 Co by nemělo chybět v zákoně o sociálním bydlení Zákon, který bude upravovat systém sociálního a dostupného bydlení v České republice, by s ohledem na výše zmíněné skutečnosti rozhodně neměl opomenout: zajištění práva pro osoby v bytové nouzi na vstup do systému sociálního bydlení ze strany obcí a státu; definovat podmínky přístupu k sociálnímu bydlení a zajistit transparentnost výběru; systém by měl být postaven na antidiskriminačních mechanismech a měl by být vymahatelný; zajistit, aby se v kritériích výběru neodrazilo: pobírání rodičovského příspěvku, pobírání peněžité pomoci v mateřství, počet dětí nebo členů domácnosti atd.; posuzování pro vstup žadatele či žadatelky do systému sociálního bydlení musí být založeno na bytové nouzi jako takové; na rozdíl od běžného pronajímatele, který může stanovit jako kritérium výběru budoucího nájemce i výši jeho příjmu v libovolné výši, musí obec vážit i přiměřenost požadované výše příjmu budoucího nájemce tak, aby nebylo porušeno právo na rovné zacházení žadatelů; páteř systému by měly tvořit nájemní byty v obecním vlastnictví; upravit možnost návratu do sociálního bydlení pro ty osoby, které neuspějí s hledáním bydlení v tržním segmentu, případně se opakovaně setkají s problematickou situací (např. zadlužení, domácí násilí). 10

Literatura BUDINOVÁ, Adriena, 2012. Rizika chudoby žen postižených domácím násilím a jejich dětí [online]. Praha: profem, 67 s. [cit. 2015-10-16]. ISBN 978-80-904564-2-6. Dostupné z: http://www.osf.cz/wp-content/uploads/2015/08/profem-zprava-web.pdf ČSÚ, 2012. Výsledky sčítání bezdomovců [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-03-09 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/sldb/vysledky_scitani_bezdomovcu ČSÚ, 2015a. Samoživitelky: Jak žijí a za co utrácejí u nás a v Evropě? [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/26828110/csav022715.pdf/05b02590-6371-4a9ba49b-eab44bea757f?version=1.0 ČSÚ, 2015b. Tab. 3b. Domácnosti s vyživovanými dětmi podle typu rodiny, počtu dětí a pracujících členů. In: Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů - doplňující třídění 2014 [online] Praha: Český statistický úřad, 22.09.2015 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20561775/1600191532.pdf/2f534484-ea38-4b66-a8ce- 63a5a3ec2af3?version=1.0 ČSÚ, 2015c. Tab. 5. Domácnosti bez pracujících členů a bez vyživovaných dětí. In: Vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů - doplňující třídění 2014 [online] Praha: Český statistický úřad, 22.09.2015 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20561775/1600191552.pdf/dd944d53-27ba-4091-af08-cdc6699fb3ef?- version=1.0 ČSSZ, 2014. Statistická ročenka z oblasti důchodového pojištění 2014 [online]. Praha: Česká správa sociálního zabezpečení - odbor ekonomický a odbor komunikace, 2015 [cit. 2015-10-20]. ISBN 978-80-87039-42-7. Dostupné z: http://www.cssz.cz/nr/rdonlyres/58a96b78-77aa-4d81-adb0-6b1669ae275a/0/sr_2014.pdf DUDOVÁ, Radka, 2015. Péče anebo práce: Koncepce a realizace sociální a rodinné politiky v ČR se zaměřením o seniory i o děti. Praha: Alternativa 50+. ISBN 978-80-905711-3-6. FEANTSA, 2013. Evropská typologie bezdomovství a vyloučení z bydlení v prostředí ČR [online]. Brusel: Fédération Européenne d Associations Nationales Travaillant avec les Sans-Abri AISBL [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: http://www.feantsa.org/spip.php?action=acceder_document&arg=221&cle=8e3e51a42f60896a7e21557b9fda79992e7f8833&file=pdf%2fcz.pdf HAŠKOVÁ, Hana, Alena KŘÍŽKOVÁ a Radka DUDOVÁ, 2015. Ekonomické náklady mateřství: co znamená odpovědnost za péči o dítě/děti pro ženy z hlediska jejich pracovního uplatnění a ekonomického postavení [online]. Praha: Gender a sociologie, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.. [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: http://www.genderstudies.cz/download/sekundarni%20analyza%20zprava%20final_format.pdf HETMÁNKOVÁ, Radka. Zpátky ze dna: Zaostřeno na ženy [online]. Praha: Jako doma, 2013 [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: http://jakodoma.org/wp-content/uploads/2014/04/zprava_final.pdf KŘÍŽKOVÁ, Alena, Hana MAŘÍKOVÁ, Hana HAŠKOVÁ a Lenka FORMÁNKOVÁ, 2011. Pracovní dráhy žen v České republice. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 258 s. ISBN 978-80-7419-054-4. KUCHAŘOVÁ, Věra a Kristýna PEYCHLOVÁ, 2015. Analýza velikosti a struktury skupin osob bez domova a osob vyloučených z bydlení: Výstupy z realizovaných šetření, analýzy statistických dat a resortních databází. VÚPSV, v.v.i. KUNC, Kamil, 2012. Ekonomické dopady domácího násilí v ČR [online]. Praha: profem, 71 s. [cit. 2015-10-16]. ISBN 978-80-904564-1-9. Dostupné z: http://www.profem.cz/shared/clanky/103/profem-studie2b-web_1.pdf KVOP, 2010. Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu[online]. Brno: Kancelář veřejného ochránce práv, [cit. 2015-10-16]. Dostupné z: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/diskriminace/doporuceni/obecni_byty.pdf MPSV, 2015. Koncepce sociálního bydlení České republiky 2015-2025 [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí. 155 s. [cit. 2015-10-15] Dosupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/22514/koncepce_soc_bydleni_2015.pdf STARK, Agneta, 2005. Warm Hands in Cold Age On the Need of a New World Order of Care. Feminist Economics [online]. 11(2): 7-36 [cit. 2015-10-16]. DOI: 10.1080/13545700500115811. ISSN 1354-5701. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/13545700500115811 SÝKOROVÁ, Dana, Gabriela NYTRA a Iva TICHÁ, 2014. Bydlení v kontextu chudoby a stáří [online]. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 70 s. [cit. 2015-10-16]. ISBN 978-80-7464-493-1. Dostupné z: http://projekty.osu.cz/vedtym/dok/publikace/seniori.pdf ŠIMÍKOVÁ, Ivana a Jiří VYHLÍDAL, 2015. Popis velikosti a struktury skupin osob, které by mohly představovat cílovou skupinu sociálního bydlení: (na základě analýzy dat EU-SILC 2013 a databáze příjemců dávek hmotné nouze 2014). VÚPSV, v.v.i. VIDOVIĆOVÁ, Lucie, Lucie GALČANOVÁ, Marcela PETROVÁ KAFKOVÁ a Dana SÝKOROVÁ, 2013. Stáří ve městě, město v životě seniorů. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 371 s. Studie (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-80-7419-141-1. ÚŘAD VLÁDY, 2011. Zpráva o rovnosti žen a mužů v roce 2010 v České republice. Praha: Úřad vlády. Dostupné také z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12200/5_zprava-o-rovnosti_priority_15-9-2011.pdf 11

12 Alternativa 50+, o.p.s. Obecně prospěšná společnost Alternativa 50+ byla založena v roce 2008 expertkami na rovné příležitosti žen a mužů a rozvoj lidských zdrojů Evou Ferrarovou a Alenou Králikovou. Organizace Alternativa 50 + si klade za cíl rozvíjet rovné příležitosti v české a evropské společnosti a to především v oblasti postavení různých věkových skupin a žen a mužů. Organizace vychází z přesvědčení, že diverzita na úrovni zaměstnavatelů, organizací i společnosti je nejvhodnějším nástrojem pro zapojení různorodých skupin obyvatel, využití jejich talentu a také nástrojem proti diskriminaci, která negativně ovlivňuje nejen dotčené jedince, ale také celou společnost. Usilujeme také o rozvoj mezigenerační solidarity. Dalším záměrem organizace je poskytovat přímou poradenskou a další navazující pomoc obětem diskriminace na základě pohlaví a věku a mnohonásobné diskriminace. Další důležitou cílovou skupinou organizace jsou lidé, kteří pečují o závislé členy rodiny či blízké.

Projekt podpořila Nadace Open Society Fund Praha z programu Dejme (že)nám šanci, který je financován z Norských fondů. Prostřednictvím Norských fondů přispívá Norsko ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů a posílení vzájemné spolupráce v Evropě. Podporuje především ochranu životního prostředí, výzkum a stipendia, rozvoj občanské společnosti, péči o zdraví, děti, rovnost žen a mužů či zkvalitnění justice. Program Dejme (že)nám šanci podporuje rovné příležitosti žen a mužů v pracovním i osobním životě a prevenci a pomoc obětem domácího násilí v České republice. Spravuje ho Nadace Open Society Fund Praha, která od roku 1992 rozvíjí hodnoty otevřené společnosti a demokracie v České republice. ISBN: 978-80-905711-6-7