Ekonomická analýza institucionálních služeb pro seniory

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Ekonomická analýza institucionálních služeb pro seniory BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Vedoucí bakalářské práce: Klára ČECHOVÁ Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D., MBA Znojmo, 2013

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Ekonomická analýza institucionálních služeb pro seniory jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu použité literatury. Ve Znojmě, dne 2. dubna 2013.... Vlastnoruční podpis autora

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce paní Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D., MBA za pomoc a cenné připomínky při zpracování práce. Mé poděkování patří dále zaměstnancům domovů pro seniory v Jihomoravském kraji za jejich ochotu a vstřícnost při poskytování informací potřebných pro vypracování praktické části.

Abstrakt Předmětem práce Ekonomická analýza institucionálních služeb pro seniory je detailní zmapování služeb pro seniory, ať už se jedná o služby ambulantní, pobytové nebo terénní. První část je věnována teoretickému seznámení s problematikou, které je nezbytné k dalšímu zpracování. V druhé části je proveden vlastní výzkum v domovech pro seniory formou dotazníků zaměřených na cílovou skupinu seniorů doplněný řízenými rozhovory s vedoucím pracovníkem za účelem seznámení se s otázkami týkajícími se chodu zařízení. Na závěr je podrobně analyzováno jedno ze zařízení, kde je uveden ceník služeb, které jsou klientům zařízení nabízeny a poskytovány, a popsán rozpočet domova pro seniory ve Valticích. Klíčová slova Sociální služby, financování sociálních služeb, senior, domov pro seniory Abstract The subject of the work "Economic analysis of institutional services for seniors" is a detailed mapping of services for the elderly, whether it is concerned an ambulance service, a residential service or a field service. The first part is devoted to the theoretical introduction to the issue, which is necessary to be processed further. In the second part I present my own research in homes for the elderly in the form of questionnaires aimed at the target group of seniors completed with controlled interviews with a manager in order to become familiar with issues relating to the operation of the institution. In conclusion one of the institutions is analyzed in detail and price list of the services which are offered or provided to clients is mentioned too. The budget of home for the elderly in Valtice is also described. Keywords Social services, social services funding, senior, home for the elderly

Obsah 1 ÚVOD... 8 2 CÍL PRÁCE A METODIKA... 9 3 TEORETICKÁ ČÁST... 10 3.1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY... 10 3.1.1 Základní pojmy... 10 3.1.2 Formy poskytování sociálních služeb... 12 3.1.3 Základní činnosti při poskytování sociálních služeb... 12 3.1.4 Dělení sociálních služeb... 13 3.2 STÁŘÍ A STÁRNUTÍ... 18 3.2.1 Členění věkových kategorii... 19 3.2.2 Zřizovatel a poskytovatel sociálních služeb... 20 3.2.3 Financování sociální služeb... 22 3.2.4 Financování pobytových sociálních služeb... 25 3.3 METODIKA PRO PRAKTICKOU ČÁST... 28 3.3.1 Marketingový výzkum... 29 3.3.2 Shrnutí teoretické části... 31 4 PRAKTICKÁ ČÁST... 32 4.1 CHARAKTERISTIKA DOTAZNÍKU... 32 4.1.1 Zpracování dotazníku... 32 4.1.2 Analýza dotazníku... 48 4.2 ŘÍZENÉ ROZHOVORY... 48 4.2.1 Zpracování řízených rozhovorů... 49 4.3 DOMOV PRO SENIORY VALTICE... 52 4.3.1 Ceny poskytovaných úkonů... 53 4.3.2 Rozpočet domova pro seniory za rok 2012... 55 4.3.3 Shrnutí praktické části... 56 5 ZÁVĚR... 57 6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 58 6.1 LITERATURA... 58 6.2 INTERNETOVÉ ZDROJE... 59 6.3 ODBORNÉ ČASOPISY... 60 6.4 OSTATNÍ ZDROJE... 60 6.5 SEZNAMY... 61 6.5.1 Seznam grafů... 61 6.5.2 Seznam tabulek... 63 7 PŘÍLOHY... 64

1 ÚVOD Sociální služby se v současné době řídí zákonem č. 108 z roku 2006. Jím jsou dány podmínky pro poskytování sociální pomoci. Ta patří k velmi vyhledávaným službám a pro velký okruh lidí je nedílnou součástí jejich života. Každý člověk se může ocitnout v situaci, kdy bude potřebovat odbornou pomoc a následně ji i vyhledá, ať už je to osoba s postižením, osoba, která se ocitne v nepříznivé životní situaci, či osoba vyššího věku - senioři. Právě jim se bude má práce věnovat. Pro všechny tyto skupiny lidí jsou sociální služby připraveny a rozděleny do tří následujících skupin, které tvoří sociální poradenství, služby sociální péče a služby sociální prevence. Stáří je přirozený jev v životě každého z nás, ne ovšem všichni dokážou stáří přijmout. Nedokážou se smířit se situací, kdy nejsou již tak soběstační a schopní zvládat činnosti běžného života. Ve většině případů je pro ně z počátku velmi těžké přijmout fakt, že už se nemohou sami o sebe postarat jako dříve a potřebují pomoc další osoby. Ne všichni senioři vnímají svůj věk jen negativně. Najdou se i jedinci, kteří se i přes své omezení snaží přizpůsobit běžnému životu. Svůj věk a snížení soběstačnosti neberou jen jako přítěž, nýbrž si snaží život užívat a žít nadále běžný a kvalitní život. Právě seniorům je určeno velké množství sociálních služeb, nejčastěji však služby terénní, popřípadě pobytové. Patří sem například pečovatelská služba nebo domovy pro seniory. Důležité pro tento okruh lidí je přirozené prostředí, kterým je pro ně domov, rodina a jejich blízcí, proto se sociální služby zaměřují na to, aby klient v tomto prostředí co nejdéle setrval. Tuto pomoc poskytuje terénní služba. V případě, že péče o osobu v domácím prostředí není nadále možná, je možné využít služeb pobytových. Cílem těchto služeb je zachovat co nejdéle soběstačnost klienta, což znamená, že při některých úkonech není podstatné za klienta udělat vše, nýbrž být mu pouze nápomocen a pomáhat mu udržet a zvyšovat jeho soběstačnost. Dále je samozřejmostí poskytovat klientům kvalitní pomoc při zvládání každodenních záležitostí, starání se o vlastní osobu a zapojení do společenského života. 8

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je analyzovat současné institucionální služby pro seniory a financování sociálních služeb. V teoretické části se zaměřím na zobecnění informací týkajících se sociálních služeb a jejich financování, které doplní statistické podklady pro zpřehlednění. V praktické části bude proveden výzkum, a to jednak formou dotazníkového šetření, které bude zaměřeno na kvalitu poskytovaných služeb, kde jsou cílovou skupinou senioři, a jednak formou řízených rozhovorů, které budou zaměřeny na chod zařízení a financování zařízení. Řízené rozhovory s vedením proběhly v deseti zařízeních Jihomoravského kraje. Dále v praktické části blíže představím domov pro seniory ve Valticích, jedná se o zařízení, které je organizační složkou města, a zaměřím se zde na ceny poskytovaných služeb a rozpočet. Metody, které budou využity v práci: deskripce odborné literatury analýza, syntéza a komparace zjištěných dat dotazníkové šetření řízené rozhovory 9

3 TEORETICKÁ ČÁST 3.1 SOCIÁLNÍ SLUŽBY Tato kapitola se zabývá analýzou teoretického vymezení sociálních služeb, jako jsou sociální služby, jejich cíle, formy, síť sociálních služeb či sociální práce. Sociální služby mají lidem napomáhat žít běžným životem, určitým standardem a pomoci začleňovat člověka do společnosti, a to i v případech, kde už toho není sám schopen. Typickým příkladem jsou senioři, kterým se bude má práce věnovat. S přibývajícím věkem už není člověk schopen se o sebe postarat často sám, proto tito lidé využívají sociálních služeb ať už pobytových, terénních či ambulantních. Díky těmto službám má klient záruku, že o něj bude postaráno, budou uspokojeny jeho základní potřeby, jako je potrava, pitný režim, spánek, čistý oděv i přístřeší. V této kapitole budu především čerpat se zákona č. 108/ 2006 Sb. a vyhlášky č. 505/ 2006 Sb. 3.1.1 Základní pojmy Sociální službou se podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách rozumí činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. 1 Sociální služby jsou služby krátkodobého a dlouhodobého charakteru, poskytované za účelem neustálého zvyšovaní kvality lidského života. 2 Sociální služby pomáhají lidem žít běžným životem - umožňují jim pracovat, nakupovat, navštěvovat školy, navštěvovat místa víry, účastnit se aktivit volného času, starat se sám o sebe a o domácnost apod. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí na 1 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 2 NAVRÁTIL, Pavel. Teorie a metody sociální práce. 1. vyd. Brno: Marek Zeman, Absolonova 35a, 2001. 160 s. ISBN 80-903070-0-0. 10

okraji společnosti. 3 Cíl sociálních služeb Být nápomocen těm, kteří využívají sociální služby, a to takovým způsobem, aby byli schopni se o sebe postarat a žít běžným životem. 4 Snižovat rizika, která jsou úzce spjata se způsobem klientova života. 5 Síť sociálních služeb Síť sociálních služeb (v obci, kraji, celé republice) je obecně jedním z nástrojů, který pomáhá řešit nepříznivé sociální situace lidí, kteří si nemohou nebo neumí pomoci sami. Na úrovni kraje je síť sociálních služeb krajem vymezený, řízený a financovaný soubor činností poskytovaných v rámci sociálních služeb. 6 Sociální práce Jde o činnost, která usiluje o neustálé zlepšování sociálního fungování ať už jednotlivců či skupin. 7 Nizozemská asociace sociálních pracovníků (NOW) vymezila cíle sociální práce takto: sociální pracovník má napomáhat skupinám či jednotlivcům, kteří se snaží fungovat a řešit své problémy sami. Dále také usiluje o zlepšení sociálního fungování jednotlivců a skupin v sociálním prostředí. 8 3 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby poskytovatelé a dostupnost. [online] [cit 2012-10- 24]. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/cs/9>. 4 PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 180 s. ISBN 978-80-7357-255-6. 5 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby. [online] [cit 2012-10-24]. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/cs/9>. 6 MADEJOVÁ, Veronika. Síť sociálních služeb a její parametry. Sociální služby. 2011, roč. 13, č. 12, s. 35. ISSN 1803-7348. 7 NAVRÁTIL, Pavel. Teorie a metody sociální práce. 1. vyd. Brno: Marek Zeman, Absolonova 35a, 2001. 160 s. ISBN 80-903070-0-0. 8 MATOUŠEK, Oldřich a kol. Základy sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2001. 312 s. ISBN 80-7178-473-7. 11

Hodnoty v sociální práci Hodnota je něco, co dává existenci člověka smysl a co člověk potřebuje jako měřítko pro správnost nebo nesprávnost svého jednání. Hodnoty ovlivňují řešení etnických dilemat, promítají se do utváření vztahů s klienty, se spolupracovníky a širší společností. 9 3.1.2 Formy poskytování sociálních služeb Sociální služby jsou poskytovány třemi formami, a to: Ambulantní - služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb, součástí služby není ubytování. Pobytové - služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Terénní - jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. 10 Pro seniory je nejčastěji využíváno služeb pobytových, popřípadě terénních. Dle mého názoru jsou pro seniory nejvhodnější služby pobytové, a to z důvodů zajištění komplexní péče. Samozřejmě na druhou stranu, pokud je senior dostatečně soběstačný, pobytové služby pro něj nejsou nutností. Takový člověk žije ve svém domácím prostředí a v případě, že by potřeboval pomoc, může využít terénních služeb. 3.1.3 Základní činnosti při poskytování sociálních služeb Základní činnosti jsou přesně vymezeny zákonem jako: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, sociální poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, 9 FILIPKOVÁ, Zuzana. Podpora křesťanských etických hodnot v sociálních službách. Sociální služby. 2012, roč. 14, 6-7. ISSN 1803-7348. 10 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 12

sociálně terapeutické činnosti, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí, telefonická krizová pomoc, nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností. 11 Co se týče financování těchto činností, velkou roli zde hraje příspěvek na péči, který je příjmem instituce, ale ze kterého jsou klientům některé poskytované služby placeny. Problémem je, že ne každému je tento druh příspěvku přiznán. V případě, že by klientovi sociálního zařízení příspěvek na péči přiznán nebyl, bude si muset služby, které mu budou poskytnuty, hradit sám. Podmínkou však je, že každému seniorovi musí zůstat vždy minimálně 15 % z důchodu, ta jsou určena zákonem. 3.1.4 Dělení sociálních služeb Dělení sociálních služeb je stejně jako základní činnosti při poskytování sociálních služeb vymezeno zákonem, díky čemuž jsou dostatečně přehledné. Sociální služby jsou rozděleny do tří skupin: sociální poradenství, služby sociální péče, služby sociální prevence. 12 S tímto rozdělením je spjata následující tabulka, kde jsou uvedeny počty sociálních služeb za rok 2009, 2010 a 2011, připojena je také kapacita každého zařízení a počty uživatelů vždy ke konci roku. Z následující tabulky vyplývá, že každým rokem se zvyšuje jak počet služeb, tak kapacita poskytovaných služeb, taktéž i počet uživatelů, kteří jsou zde uvedeni vždy ke konci roku. 11 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 12 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 13

Tabulka č. 1 Počet sociálních služeb Zdroj: MPSV. Sociální poradenství Sociální poradenství se člení na: Základní sociální poradenství - je součástí všech druhů poskytovaných sociálních služeb a každý poskytovatel je povinen je zajistit. Odborné sociální poradenství je zaměřeno specificky na jednotlivé sociální skupiny a je poskytováno v poradnách. 13 13 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 382 s. ISBN 978-80-247-3148-3., str. 80. 14

Služby sociální péče Jejich úkolem je zvyšování samostatnosti a soběstačnosti osob, mají těmto osobám napomáhat v navrácení do běžného života. U osob, kde tato možnost není z důvodu zdraví či stáří, je jejich povinností pomoci osobám najít službu, která bude zajišťovat důstojné zacházení. 14 Mezi služby sociální péče patří např.: osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení sociální služby ve zdravotnických zařízeních ústavní péče. 15 Na služby sociální péče navazuje další tabulka, kde jsou uvedeny počty služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů. Poskytovateli jsou zde vymezeny nestátní neziskové organizace, obchodní společnosti, příspěvkové organizace, města a obce. V poslední řadě je zde kolonka ostatní, kam patří například organizační složky státu či školské právnické osoby. 14 PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 180 s. ISBN 978-80-7357-255-6. 15 PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2007. 180 s. ISBN 978-80-7357-255-6., str. 65. 15

Tabulka č. 2 Počet služeb sociální péče vedených v registru poskytovatelů za rok 2010 Zdroj: MPSV. Služby sociální prevence Služby sociální prevence jsou rovněž zákonem vymezeny jako služby, jež napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů. Mezi služby sociální prevence patří např.: raná péče, telefonická krizová pomoc, tlumočnické služby azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, 16

služby následné péče, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociálně terapeutické dílny terapeutické komunity, terénní programy, sociální rehabilitace.ˮ16 Taktéž u služeb sociální prevence je uvedena pro zpřehlednění tabulka s poskytovateli vedenými v registru. Mezi poskytovatele zde patří opět nestátní neziskové organizace, obchodní společnosti, fyzické osoby, města a obce, příspěvkové organizace a opět se zde objevuje složka ostatní, do níž patří například organizační složky státu. Nejpočetnější skupinou poskytovatelů, jak z tabulky vyplývá, jsou nestátní neziskové organizace, přičemž nejmenším počtem zde disponují obchodní společnosti. Tabulka č. 3 Počet služeb sociální prevence vedených v registru poskytovatelů za rok 2010 Zdroj: MPSV. Na závěr kapitoly o sociálních službách je nutné uvést výdaje na sociální služby, které jsou zpracovány v následující tabulce. Jsou zde zpracovány výdaje od roku 2006 do roku 2009 16 MATOUŠEK, Oldřich a kol. Sociální služby. 2. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2011. 200 s. ISBN 978-80-262-0041-3., str. 44. 17

právě na služby sociální péče, sociální prevence a na sociální poradenství. Výdaje jsou uvedeny v Kč vždy za celý rok. Jedná se o výdaje obcí a krajů, nejvíce výdajovou složkou jsou služby sociální péče, které se rok od roku neustále zvyšují. Tabulka č. 4 Výdaje na sociální služby v řádech tisíců Kč Zdroj: MPSV. 3.2 STÁŘÍ A STÁRNUTÍ Stárnutí je přirozený jev v životě každého člověka. Problémem je, že ne každý člověk je schopen tento jev brát jako skutečnost. Lidé se nemohou smířit nejen s přibývajícím věkem, ale také se snižováním soběstačnosti a schopností. Nedokážou se smířit se situací, že už nejsou schopni se o svou osobu postarat sami, a s tím, že potřebují pomoc dalších osob. Samozřejmě je to individuální. Ne všichni staří lidé vnímají tyto změny jen negativně. Jsou i lidé, kteří se své stáří snaží prožít kvalitně jako kteroukoli jinou část svého života. Základní definice vymezující pojmy stárnutí a stáří: Pod pojmem stárnutí se zpravidla rozumí souhrn změn ve struktuře a funkcích organismu, které podmiňují jeho zvýšenou zranitelnost, pokles schopnosti a výkonnosti jedince a jež kulminují v terminálním stádiu a ve smrti. 17 Stárnutí populace je celosvětovým problémem, který je potřeba nejen akceptovat, ale také mu přizpůsobit další vývoj civilizované moderní společnosti, v níž má každý jedinec právo na kvalitní život. 18 17 LANGMEIER, Josef; KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 2. vyd. Praha: Grada publishing a.s., 2006. 368 s. ISBN 80-247-1284-9., str. 202. 18

Stáří (sénium) je označení posledních etap ontogenetického vývoje člověka. Jedná se o projev a důsledek involučních změn probíhajících různou rychlostí a s výraznou interindividuální variabilitou. Na charakteru stáří se podílí řada faktorů, např. zdravotní stav, životní styl, vlivy sociálně ekonomické a psychické. 19 Rozlišujeme dva typy stárnutí: Fyziologické stárnutí probíhá přirozeně, tvoří normální součást života jedince. Patologické stárnutí může se projevovat několika různými způsoby, např. předčasným stárnutím či nepoměrem mezi kalendářním a funkčním věkem, kdy kalendářní věk je nižší než věk funkční. 20 3.2.1 Členění věkových kategorii Stáří je podmíněno věkem jedince. Výši věku lze vymezit na základě několika kritérií. Rozlišujeme: kalendářní (chronologický) věk je určen datem narození, lze jej přesně vymezit. sociální (sociálně-historický) věk vyjadřuje, jak by se měl jedinec určitého biologického věku chovat dle společenských měřítek. Zachycuje změny sociálních rolí, životního stylu, ekonomické situace apod. biologický (funkční) věk vystihuje biologické stárnutí organismu. psychologický věk - jedná se o subjektivní vnímání vlastního věku, poukazuje na psychický stav jedince. 21 18 POKORNÁ, Andrea. Komunikace se seniory. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 160 s. ISBN 978-80-247-3271-8., str. 7. 19 DOBEŠ, Jan; HRABSKÝ, Dominik; KOSATÍK, Tomáš; VYROUBAL, Pavel. Stáří a pohybová aktivita [online]. [cit 2012-10-24]. Dostupné z: < http://www.vemeste.cz/2012/04/stari-a-pohybova-aktivita/>. 20 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 382 s. ISBN 978-80-247-3148-3., str. 14-15. 21 DOBEŠ, Jan; HRABSKÝ, Dominik; KOSATÍK, Tomáš; VYROUBAL, Pavel. Stáří a pohybová aktivita [online]. [cit 2012-10-24]. Dostupné z: < http://www.vemeste.cz/2012/04/stari-a-pohybova-aktivita/>. 19

V následujících dvou tabulkách budou uvedeny dva typy členění věkových kategorií, které jsou popsány v knize Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. Tabulka č. 5 Členění věkových kategorií 30-44 let Dospělost 45-59 let střední věk (zralý věk) 60-74 let senescence (počínající, časné stáří) 75-89 let kmetství (sénium, vlastní stáří) 90 let a více patriarchum (dlouhověkost) - údaje převzaty z MALÍKOVÁ, Eva. Tabulka č. 6 Členění věkových kategorii 65-74 let mladí senioři (problematika penzionování, volného času, aktivit) 75-84 let staří senioři (změna funkční zdatnosti, atypický průběh znalostí) 85 let a více velmi staří senioři (problém soběstačnosti a zabezpečenosti) - údaje převzaty z MALÍKOVÁ, Eva. 3.2.2 Zřizovatel a poskytovatel sociálních služeb Zřizovatelem zařízení sociálních služeb může být jednak MPSV, kraj, obec, soukromý sektor, nestátní neziskové organizace či církev. Sociální služby mohou být poskytovány jen subjekty, které mají oprávnění k poskytování sociálních služeb, a to na základě schváleného rozhodnutí o registraci. Splnění povinnosti registrace se nevztahuje na příbuzné osoby, o které pečují, a na fyzické či právnické osoby pobývající v jiné zemi Evropské unie a poskytující sociální službu na určitou dobu. 22 22 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 382 s. ISBN 978-80-247-3148-3., str. 58. 20

Pro zpřehlednění přidávám tabulku, v níž jsou sociální služby podle zřizovatele za rok 2011. Jsou zde uvedeny druhy a počty služeb, které jsou zřizovány státem, krajem, obcí, církví a ostatními subjekty. Není opomenuta ani kapacita, která je zde rovněž zapracována. V celkovém souhrnu tabulky je uvedeno, že v roce 2011 je celkový počet 3073 zřizovatelských objektů, v nichž je celková kapacita 79 608. Tabulka č. 7 Sociální služby podle zřizovatele v roce 2011 Zdroj: MPSV. Poskytovatelé sociálních služeb mohou být: Obce a kraje dbají na vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociálních služeb, zejména zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení. Nestátní neziskové organizace a fyzické osoby nabízející široké spektrum služeb. MPSV - v současné době je zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče. 23 Poskytovatelé sociálních služeb musí poskytovat ty služby, které uvádí zákon. Pokud chtějí poskytovat tyto služby, musí odevzdat žádost k registraci, kterou vyhodnotí úřad k tomu 23 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Sociální služby poskytovatelé a dostupnost. [online] [cit 2012-10- 24]. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/cs/9>. 21

určený. Ten zhodnotí, zda poskytovatel je schopen všechny služby vhodně poskytovat. 24 Povinnosti poskytovatelů určené zákonem Povinnosti, které jsou poskytovatelům určeny, jsou jasně vymezeny v zákoně o sociálních službách. Poskytovatelem musí být dodržovány, jinak služby sociálního charakteru nebude moci poskytovat. Povinnosti poskytovatelů jsou: Poskytovatel musí být pojištěn. Poskytovat případným klientům všechny informace srozumitelným způsobem. Poskytovat případným klientům informace, které pro něj ze smlouvy vyplývají srozumitelným způsobem. Vytvořit pravidla, která mají být dodržována. Poskytovatel musí uzavřít s žadatelem smlouvu. Utvářet prostředí a poskytovat takové služby, které budou klientům uspokojovat jejich potřeby a naplňovat klientova práva. Naplánovat služby klientovi na míru. Poskytovatel musí mít záznamy i o žadatelích, se kterými smlouva uzavřena nebyla. Poskytovatel musí dodržet standardy kvality. 25 3.2.3 Financování sociální služeb Pokud jde o financování systému sociální péče, jedná se v České republice o vícezdrojové financování. Na financování tohoto systému se podílí v prvé řadě stát prostřednictvím státního rozpočtu (okresním úřadům a obcím jsou ze státního rozpočtu poskytovány účelové dotace). Vedle toho se na financování sociální péče podílejí vlastní zdroje 24 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Otázky a odpovědi k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a k zákonu č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. [online] [cit 2012-10-24]. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/2974/otazky_odpovedi_22-rev.pdf >. 25 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Otázky a odpovědi k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a k zákonu č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách. [online] [cit 2012-10-24]. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/files/clanky/2974/otazky_odpovedi_22-rev.pdf >. 22

okresních úřadů a obcí. Na financování se podílejí také občané jako příjemci dávek a služeb sociální péče, popřípadě jejich rodinní příslušníci, a dále též nestátní subjekty (občanská sdružení, nadace, církve apod.). V rámci sociální péče lze rozlišovat financování sociálních služeb a financování dávek sociální péče. Pokud jde o sociální služby, jedná se o ústavní sociální služby (zejména domovy důchodců a ústavy sociální péče), o pečovatelskou službu a o ostatní služby sociálního charakteru. Pokud jde o dávky sociální péče, jde v převážné většině o financování ze státního rozpočtu (v malé míře jde o prostředky obcí nebo okresních úřadů). V rámci dobročinné činnosti mohou finance poskytovat i nestátní subjekty, avšak jejich prostředky jsou omezené. 26 Financování sociálních služeb dělíme následovně: Dary Dotace ze strukturálních fondů Příjmy od uživatelů Příjmy z veřejného zdravotního pojištění Příspěvky zřizovatelů Příspěvky na péči Příspěvky samosprávních celků Státní dotace a granty Vedlejší hospodářská a mimořádná činnost. 27 Právě do financování patří i náklady na sociální služby, které jsou zpracovány v následující tabulce. Pro zpřehlednění je zde uveden počet sociálních služeb, dále náklady celkem i průměrné náklady na jednu službu. Náklady jsou uváděny v Kč. Jak již vyplývá z tabulky, nejvíce nákladové jsou domovy pro seniory, kde celkové náklady činí 9 889 608 622 Kč. Oproti tomu nejméně nákladová jsou intervenční centra, u kterých jsou celkové náklady 12 487 217 Kč. 26 TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2000. 246 s. ISBN 80-7179-353-1., str. 90-91. 27 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 382 s. ISBN 978-80-247-3148-3., str. 60. 23

Tabulka č. 8 Nákladovost sociálních služeb za rok 2010 Zdroj: MPSV. Jelikož se zabývám stále financováním, uvádím následující tabulku, v níž jsou zpracovány zdroje financování. Jsou zde přehledně rozděleny zdroje financování a služby sociální péče, prevence a sociálního poradenství, které jsou zpracovány procentuelně, nechybí ani celkový součet v Kč. 24

Tabulka č. 9 Zdroje financování Zdroj: MPSV Dále jsou dva druhy poskytování sociálních služeb, a to poskytované bez úhrady a poskytované za úhradu, přičemž poskytované za úhradu jsou služby pobytové. Sociální služby poskytované bez úhrady krizová pomoc, raná péče, služby následné péče, služby sociálně terapeutických dílen, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, sociálně aktivizační služby pro seniory a zdravotně postižené, sociální poradenství, sociální rehabilitace, sociální služby v kontaktních centrech, telefonická krizová pomoc, terénní programy, tlumočnické služby. 28 Sociální služby poskytované za úhradu v centrech sociálně rehabilitačních služeb, domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem, v chráněném bydlení, v týdenních stacionářích, zdravotnických zařízeních ústavní péče. 29 3.2.4 Financování pobytových sociálních služeb Pobytové sociální služby jsou financovány z následujících zdrojů: Z plateb uživatelů sociálních služeb, příjmů z veřejného zdravotního pojištění, příspěvků na péči, státních dotací, 28 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 29 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 25

darů a jiné. 30 Do financování pobytových sociálních služeb patří právě náklady na pobytové sociální služby, které jsou uvedeny v následující tabulce. Jsou zde uvedeny náklady od roku 2007 až do roku 2011 týkající se domovů pro seniory, domovů pro osoby se zdravotním postižením a domovům se zvláštním režimem. Z tabulky vyplývá, že průměrná úhrada od obyvatele ročně je vždy téměř o polovinu nižší než průměrné neinvestiční výdaje. Tabulka č. 10 Náklady na pobytové sociální služby a příjmy z úhrad Zdroj: MPSV. Zde se zaměřím na financování formou příspěvku na péči, který je pro klienty velmi důležitý. Pokud je tento druh příspěvku klientovi přiznán, je příspěvkem, který náleží danému zařízení, ale je z něho placena péče o osobu, pokud senior tento příspěvek nemá, služby si hradí sám, nesmí být opomenuto, že může vydat jen tolik financí, aby mu vždy zůstalo 15 % z důchodu daných zákonem. 30 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2011. 382 s. ISBN 978-80-247-3148-3., str. 60. 26

Příspěvek na péči Příspěvek na péči využívají osoby, které se neobejdou bez cizí pomoci z důvodů zdravotního onemocnění, postižení nebo stáří. Je rozdělen do čtyř stupňů závislostí, a to jako lehká, středně těžká, těžká a úplná. Příspěvek na péči je přiznán osobě, pokud je prokázána u osoby neschopnost uspokojení jejích základních životních potřeb. Stupně závislosti Do 18 let I. stupeň (lehká závislost), přiznán osobám, které dlouhodobě nejsou schopny uspokojit tři životně důležité potřeby. II. III. IV. stupeň (středně těžká závislost), určen osobám, které neuspokojí čtyři nebo pět životně důležitých potřeb. stupeň (těžká závislost), poskytován osobám, které jsou neschopné uspokojit šest nebo sedm životně důležitých potřeb. stupeň (úplná závislost), vyplácen osobám, které nejsou téměř schopny se o sebe postarat, nezvládají osm až deset životně důležitých potřeb. Starší 18 let I. stupeň (lehká závislost), poskytován osobám nezvládajícím tři nebo čtyři životně důležité potřeby. II. III. IV. stupeň (středně těžká závislost), vyplácen osobám, které nejsou schopny uspokojit pět nebo šest důležitých potřeb. stupeň (těžká závislost), týká se osob, jejichž zdravotní stav jim neumožní uspokojit sedm až osm životně důležitých potřeb. stupeň (úplná závislost), nejvyšší stupeň, určen pro osoby, které se o sebe téměř nepostarají, a to neuspokojí své potřeby v devíti až desíti bodech. 31 31 Sociální reforma. Příspěvek na péči od 1/1/2012. [online] [cit 2012-10-24]. Dostupné z: <http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/23>. 27

Způsob posuzování od 1. 1. 2012 Oproti dřívějšímu posuzování je to dnešní dosti zjednodušené. Od počátku roku funguje posuzování stupně závislosti na základě deseti okruhů. Posuzuje se tedy mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. 32 Výše příspěvku na péči V tabulce č. 11 je názorný přehled výše příspěvku na péči podle stupně závislosti v dětství a v dospělosti. Tabulka č. 11 Výše příspěvku na péči Věk Stupně závislosti (v Kč/ měsíc) I. II. III. IV. Lehká středně těžká Těžká Úplná do 18 3000 6000 9000 12000 nad 18 800 4000 8000 12000 Zdroj: Sociální reforma. Příspěvek na péči. 3.3 METODIKA PRO PRAKTICKOU ČÁST V této části práce bude popsána metodika zvolená pro část praktickou. Cílem praktické části je provedení výzkumu ve vybraných zařízeních sociální péče o seniory, průzkum bude zaměřen na kvalitu poskytovaných služeb se zaměřením na cílovou skupinu seniorů. Druhou částí bude provedení řízeného rozhovoru s vedením zařízení, které je označeno jako nezisková organizace, příspěvková organizace a podnikatelský subjekt. Zde bude cílem výzkumu financování a rozdíly ve financování těchto služeb. V třetí části bude proveden výpočet nákladů a výdajů v daném zařízení. 32 Sociální reforma. Příspěvek na péči od 1/1/2012. [online] [cit 2012-10-24]. Dostupné z: <http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/23>. 28

3.3.1 Marketingový výzkum Kotler definuje marketingový výzkum jako funkci, jež propojuje spotřebitele, zákazníky a veřejnost s firmou pomocí informací, které jsou používány pro identifikaci a definici marketingových příležitostí a problémů, vytváření, zlepšení a hodnocení marketingových aktivit, monitoring marketingového výkonu a lepší porozumění marketingovému procesu. 33 Oproti tomu McDaniel říká, že marketingový výzkum zahrnuje plánování, sběr a analýzu dat, která jsou relevantní pro marketingová rozhodování a komunikaci výsledků této analýzy řídícím pracovníkům. 34 Druhy marketingového výzkumu Primární primární výzkum tvoří údaje, které získáváme z terénu. Získáváme je přímo od skupiny, kterou jsme si zvolili jako cílovou. Tento druh výzkumu je rozdělen dále ještě na kvantitativní a kvalitativní. Kvantitativní výzkum, který bude prováděn i v této práci, zkoumá větší množství respondentů, tudíž je možno dále provést statistickou analýzu. Mezi techniky patří experiment, pozorování a dále osobní rozhovory a písemné dotazování, které budou v práci provedeny. Co se týče výzkumu kvalitativního, je osloveno menší množství respondentů, není tak časově náročný jako kvantitativní a bude méně nákladný. Sekundární jedná se o výzkum, kdy už se nemusí provádět sběr informací jako v primárním výzkumu, nýbrž jsou převzaty údaje, které byly shromážděny už dříve někým jiným za účelem dalšího a dodatečného využití. 35 Postup výzkumu 1. definování marketingového problému a cílů výzkumu, 2. sestavení plánu výzkumu, 33 KOTLER, Philip. Principles of marketing. 5th ed. Upper Saddle River, N.J.: Pearson Prentice Hall, 2008, 1020 p. ISBN 978-0-273-71156-8. 34 MC DANIEL, Carl; GATES, Roger. Marketing Research: The Impact of the Internet. 5th ed. Cincinnati (OH): South-Western College Publishing, 2002. 768 p. ISBN 978-0470003572. 35 Foret, Miroslav. Marketingový výzkum: Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s, 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. 29

3. shromáždění informací, 4. jejich statistické zpracování a analýza, 5. prezentace výsledků, včetně praktických doporučení. 36 Typy výzkumu prováděné v praktické části V praktické části bude provedeno dotazování, a to písemné i osobní. Písemné dotazování bude probíhat formou dotazníků, kdy do vybraných zařízení pro seniory byly zaslány dotazníky, které se předaly klientům a nechaly od nich vyplnit, nebo které se s klienty vyplňovaly osobně. Dále se bude provádět zpracování na základě odpovědí, které senioři vyplnili. Co se týče dotazování osobního, budou provedeny rozhovory s vedoucími osobami zařízení zřizovanými krajem, městem, církví či neziskovou organizací. Cílem je získání informací o financování těchto zařízení a jejich následné zpracování. Druhy otázek: 1. otevřené typ otázek, kdy respondent může odpovídat pouze vlastními slovy a projevit se. Výhodou je právě možnost projevit svůj názor. Nevýhodou těchto otázek je náročnost při zpracování. Další typy otevřených otázek jsou asociační, dokončení obrázku, povídky, tematického námětu, dokončení věty či otázky volné, 2. polootevřené pokud respondent vyplňuje otázku polootevřeného typu, má na výběr z několika možností, v případě, že ani jedna možnost není vhodná, je možné dopsat vlastní odpověď, 3. uzavřené u uzavřených otázek není možnost vyjádřit vlastní názor, respondent si vybírá jednu z daných variant odpovědí. Při vyhodnocení jsou tyto otázky nejjednodušší na zpracování, což je výhodou. Nevýhodou může být právě typ těchto otázek, kdy respondentovi nevyhovují varianty odpovědí. I uzavřené otázky se mohou ještě dále dělit, a to na dichotomické, polytomické, výběrové a výčtové. 37 36 FORET, Miroslav. Marketingový výzkum: Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s, 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2., str. 23. 37 FORET, Miroslav. Marketingový výzkum: Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s, 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. 30

3.3.2 Shrnutí teoretické části Teoretickou část jsem rozdělila na tři kapitoly. Jde o kapitoly Sociální služby, Stáří a stárnutí a třetí část tvoří kapitola, která seznamuje s následující praktickou částí, konkrétně s její metodikou. V první kapitole o sociálních službách jsem se zaměřila na seznámení se základními pojmy. Další část věnuji formám poskytování sociálních služeb, kterými jsou formy ambulantní, terénní a pobytové. Jelikož je práce zaměřena na cílovou skupinu seniorů, právě jimi jsou nejčastěji využívány formy pobytové, popřípadě formy terénní, jde- li o dostatečně soběstačného seniora. Dále je v první kapitole obsažena část s názvem Základní činnosti při poskytování sociálních služeb, kam patří například pomoc při starání o vlastní osobu, pomoc při hygieně či zajištění stravy nebo poskytnutí ubytování. Poslední část v první kapitole nese název Dělení sociálních služeb, které je rozděleno, vysvětleno a k němu připojeno statistické zpracování počtu sociálních služeb. Druhou kapitolou je Stáří a stárnutí, kde je uvedeno členění věkových kategorií, dále se zde zaměřuji na zřizovatele, poskytovatele a hlavně financování sociálních služeb. Vše je řádně doloženo statistickým zpracováním pro porovnání. V poslední řadě je zpracována kapitola s názvem Metodika pro praktickou část, kde probíhá seznámení s praktickou částí. V teoretické části mé práce je dodržen cíl práce, tedy analýza současných institucionálních služeb pro seniory a financování sociálních služeb. Je zde provedeno zobecnění informací a připojeny statistické podklady pro zpřehlednění. Sociální služby jsou hrazeny jak z plateb od klientů, pojišťoven, dotací či zřizovatele, tak příspěvků na péči. Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že příspěvky jsou adekvátní, neboť pečující osoby nejsou omezeny, co se týče pracovního nasazení. Tyto osoby se ale brání tím, že některé osoby potřebují neustálou péči a dohled, tudíž nemohou chodit do práce a jsou odkázány na finance z příspěvků na péči. Navíc si stěžují na posuzování stupně závislosti, tvrdí, že posudky nejsou objektivní, a to z důvodů, že posuzovatel je s handicapovanou osobou pouze v daný okamžik, a nemůže tedy přesně posoudit, kterých úkonů je osoba schopná a kterých naopak ne, hodně závisí na momentální náladě posuzované osoby. Například osoby s Alzheimerovou chorobou mají výkyvy nálad a pokaždé jsou schopny jiných úkonů. 31

4 PRAKTICKÁ ČÁST 4.1 CHARAKTERISTIKA DOTAZNÍKU Sestavila jsem dotazník, který obsahuje 23 otázek zaměřených na kvalitu poskytované péče v zařízeních pro seniory. Cílovou skupinou jsou senioři, jak muži, tak i ženy, kteří v zařízeních bydlí a služby využívají. Dotazníkové šetření probíhalo v listopadu a prosinci 2012, v devíti domovech pro seniory v Jihomoravském kraji, v kterých mi bylo umožněno tento výzkum provádět. Na dotaznících se podílelo 252 respondentů. Jelikož respondenty byli senioři, bylo nezbytné šetření provádět s nimi z důvodů zrakové, pohybové či jiné indispozice. Celý výzkum byl tedy velmi časově náročný. S každým respondentem, tedy klientem zařízení, jsem strávila v průměru od patnácti do třiceti minut. V některých případech potřebovali respondenti více času z důvodu své nezpůsobilosti. S každým klientem jsem procházela otázku za otázkou, na kterou mi odpovídali, někteří respondenti byli velmi vstřícní a výmluvní, dotazníky pro ně byly zpestřením, jiní naopak zamlklí, nevrlí, neochotní a dotazník vnímali spíše negativně jako přítěž. 4.1.1 Zpracování dotazníku Dotazník, který byl připraven pro seniory za účelem zhodnocení poskytované péče v zařízení, bude následně zpracován do grafů. Otázka č. 1 Graf č. 1 Pohlaví 42% 58% Muž Žena 32

Z grafu č. 1 jasně vyplývá, že v zařízeních, kde bylo dotazníkové šetření prováděno, je více žen než mužů. Z 252 respondentů vyplňovalo dotazník 147 žen, což je 58%, a 105 mužů což je 42%, jak je již viditelné v grafu. Otázka č. 2 Graf č. 2 Věková skupina 22% 46% 6% 26% 60-64 65-74 75-84 Nad 85 let Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nejčastější věkovou kategorií v zařízeních pro seniory v Jihomoravském kraji je kategorie mezi 75. až 84. rokem. Tento věk má až 46% z dotazovaných respondentů, přesněji 116 klientů. U kategorií věku 65 až 74 let a nad 85 let je výsledek bez větších rozdílů, tedy 26% u osob 65 až 74 let, což uvedlo 66 respondentů, a 22% u osob nad 85 let, tedy u 56 osob. Nejméně obsazenou kategorií je kategorie ve věku 60 až 64 let, tu tvoří pouze 6% dotazovaných osob, což je 14 klientů z devíti dotazovaných domovů. Tato kategorie je nejméně obsazována z důvodů, že se jedná o věk tzv. mladého seniora, většinou jsou tyto osoby soběstačné vzhledem ke svému věku a nepotřebují péči další osoby. Přesto se ale v malém množství i tato věková kategorie vyskytuje v zařízení. Většinou jsou to osoby sociálně slabší, o které se nemá kdo postarat a u nichž je pobyt v zařízení pro ně příznivým řešením. 33

Otázka č. 3 Graf č. 3 Vzdělání 4% 35% 14% 47% Základní Vyučen Středoškolské Vysokoškolské Co se týče vzdělání, je z grafu zřejmé, že skoro polovina, přesněji 47%, tedy 118 respondentů má základní vzdělání. Celkem početnou skupinou jsou i osoby s vyučením, 35%, tak odpovědělo 88 respondentů. Středoškolské vzdělání označilo 14% dotazovaných, tedy 36 respondentů. Nejméně je osob s vysokoškolským vzděláním, pouhá 4% osob uvedla, že má nejvyšší vzdělání, jednalo se o 10 klientů. Nejčastějším odůvodněním dosaženého vzdělání u dotazovaných osob bylo, že dříve neměly tak velké možnosti studovat, jako je dnes běžné. Většinou na studium nezbýval čas a respondenti museli místo studia nastoupit co nejdříve do práce. Otázka č. 4 Tabulka č. 12 Místo bydliště před nástupem do zařízení Praha 0% Liberecký 0% Středočeský 0% Jihočeský 1% Moravskoslezský 1% Ústecký 0% Jihomoravský 92% Olomoucký 2% Vysočina 2% Karlovarský 0% Pardubický 0% Zlínský 1% 34

Nejčastěji se v zařízeních Jihomoravského kraje vyskytují klienti právě z tohoto kraje, je to celých 92%, tedy 231 dotazovaných. Dále jsou zřídka v zařízeních klienti z Vysočiny, Jihočeského, Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje, to je ale převážně 1% nebo 2%. Je zde i 1% klientů, kteří před nástupem bydleli v zahraničí. Otázka č. 5 Graf č. 4 Jste osobou s omezením? 46% 31% Ano, s pohybovým Ano, se sluchovým 12% 5% 6% Ano, se zrakovým Kombinované omezení Bez omezení Co se týče respondentova omezení, byl výsledek překvapivý. Téměř polovina dotazovaných, celkem 46%, uvedla, že jsou osobou bez omezení, což jsem nepředpokládala. Od dotazníkového šetření jsem spíše očekávala, že většina respondentů bude s omezením, ba dokonce s kombinovaným omezením, přičemž to uvedlo jen 12% dotazovaných. Podobný výsledek měly osoby se sluchovým omezením a zrakovým omezením, jednalo se o 6% a 5%. Celkem obsáhlou kategorií byli lidé s omezením pohybovým, jednalo se o 31% respondentů. Pro osoby s pohybovým omezením byla všechna zařízení dle mého zjištění zcela přizpůsobena a součástí jejich zařízení byl výtah. 35

Otázka č. 6 Graf č. 5 Je zařízení zcela přizpůsobeno Vašemu omezení či potřebám? 10% 90% Ano Ne Jak již vyplývá z grafu, téměř většina, celých 90%, odpověděla kladně, což bylo 226 osob. Záporně odpovědělo jen 10% dotazovaných, tedy 26 osob. Jelikož jsem v rámci dotazníkového šetření měla možnost si zařízení projít, musím podle vlastních poznatků usoudit, že zaměstnanci zařízení se snažili co nejvíce v rámci možností svým klientům zařízení přizpůsobit, aby se zde cítili co nejlépe. Otázka č. 7 Graf č. 6 Podle čeho jste si zařízení vybírali? 27% 10% Nejblíže k místu bydliště 59% Podle velikosti Z doporučení 4% Jiné 36

Co se týče výběru zařízení, většina dotazovaných osob, tedy 60%, uvedla, že zařízení vybíraly, aby byly co nejblíže místu svého bydliště před nástupem do zařízení. Důležitá pro ně byla blízkost rodiny a známých, možnost s nimi zůstat co nejvíce v kontaktu. 27% dalo na doporučení svých známých, 4% dotazovaných lpěla na velikosti zařízení. Ve většině případů uváděli respondenti, že jim jsou milejší menší zařízení, kde mají neustálou péči a dostatečné soukromí a klid. Ze všech osob 10% uvedlo, že zařízení vybírali podle jiných kriterií, než která byla na výběr. Jednalo se zde o situace, kdy se o klienta neměl kdo starat, o nepříznivou životní situaci nebo o nepříznivé vztahy v rodině. Otázka č. 8 Graf č. 7 Jste spokojeni s prostředím, ve kterém žijete? 7% 93% Ano Ne Jak je již uvedeno v grafu výše, 93% respondentů, tedy většina, je s prostředím, ve kterém nyní žije, spokojena. Uváděli, že jsou spokojeni nejen s prostředím, ve kterém je příjemná atmosféra, ale také s kvalitou poskytovaných služeb, personálem či aktivním vyžitím v daných zařízeních. 7% dotazovaných uvedlo, že spokojeni nejsou. Jednalo se především o osoby s handicapem, např. o osoby na vozíku. 37

Otázka č. 9 Graf č. 8 Výše důchodu 3% 11% 41% 45% Do 8000 Kč Do 10000 Kč Do 12000 Kč Jiná částka Co se týče výše důchodu, uvádí respondenti v 45%, že mají důchod do 10000 Kč. Podobný výsledek, tedy 41%, je u osob, které pobírají důchod do 12000 Kč. 11% osob uvedlo výši důchodu do 8000 Kč. 3% dotazovaných uvedla, že mají důchod v jiné výši, z vlastních poznatků mohu podotknout, že se jednalo především o respondenty s vysokoškolským vzděláním. Pokud si uvedeme srovnání důchodů na příkladu Valtického zařízení, průměr důchodů za rok 2012 činí 10740 Kč. Nesmíme opomenout, že z této částky musí seniorům zůstat 15% daných zákonem, což činí po odečtení 9129 Kč, kterými může klient hradit služby zařízení. Ceny ve Valtickém zařízení se pohybují v rozmezí 8518 9369 Kč, to závisí na typu pokoje a stravy. Pokud má klient k dispozici 9129 Kč a bude ubytován v jednolůžkovém pokoji s diabetickou stravou, není schopen uhradit částku 9369 Kč, která za tento typ služeb náleží. Rozdíl mezi náklady na lůžko a stravu a financemi, které má klient k dispozici je 240 Kč. Z čehož vyplývá, že rozdíl doplácí město, jako zřizovatel zařízení. I rozdíl, který musí město doplatit, může být jeden z případů, díky kterým se dostává zařízení do ztráty. Je nutno uvést, že rozdíly mohou být odlišné od výše uvedeného a to z důvodu, že příklad není uváděn na reálném důchodu klientů daného zařízení, ale na průměrném důchodu České republiky. 38

Otázka č. 10 Graf č. 9 Zbývá Vám měsíčně z důchodu více než 15% daných zákonem? 18% 82% Ano Ne Z grafu číslo 9 jasně vyplývá, že 82% dotazovaným, přesněji 206 osobám, zbývá měsíčně více než 15% daných ze zákona, zatímco 18% dotazovaných, tedy 45 osobám, zbývá jen právě 15% daných zákonem. Pokud tedy seniorům, kteří pobírají důchod 8000 Kč, zůstane jen 15% ze zákona, jedná se o částku 1200 Kč měsíčně, jež seniorům zůstává. Pokud se jedná o seniory, kteří mají měsíční důchod 10000 Kč, 15% ze zákona zde činí 1500 Kč měsíčně, které mají senioři k dispozici. Jestliže senioři pobírají důchod 12000 Kč, musí seniorům zůstat opět minimálně 15% z důchodu, která jsou dána zákonem, v tomto případě se jedná o částku 1800 Kč měsíčně. Otázka č. 11 Graf č. 10 Byl Vám přiznán příspěvek na péči? 43% 57% Ano Ne 39

V případě příspěvků na péči je příspěvek uznán osobám v 57% a neuznán osobám v 43%. Otázka č. 12 Graf č. 11 Který stupeň příspěvku pobíráte? 16% 42% 1. stupeň (800 Kč) 24% 6% 12% 2. stupeň (4000 Kč) 3. stupeň (8000 Kč) 4. stupeň (12000 Kč) Žádný Příspěvku na péči se věnuje i graf 11, kde můžeme vidět, že 42% příspěvek na péči nepobírá, což už víme z předchozího grafu, dále z něj vyplývá, že 16% dotazovaných byl přiznán první stupeň, který je ve výši 800 Kč měsíčně. Druhý stupeň příspěvku, jehož výše je 4000 Kč, byl přiznán 24% z dotazovaných. Třetí stupeň příspěvku na péči ve výši 8000 Kč přiznali 12% respondentům. Nejvyšší, tedy čtvrtý stupeň, ve výši 12000 Kč byl přiznán pouze 6% z 252 dotazovaných respondentů. Je důležité zmínit, že příspěvky na péči nejsou vypláceny klientům zařízení, ale přímo dané instituci. Peníze slouží organizacím jako příspěvky na různé služby, procedury či potřeby klienta. Velmi časté je, že klientovi je přiznán první stupeň, zatímco by mu měl být přiznán alespoň stupeň třetí, zařízení žádá o opakované projednání a zvýšení, ale v mnohých případech i osoby s velkým omezením mají nižší stupně příspěvku, než který by jim opravdu náležel. 40

Otázka č. 13 Graf č. 12 Máte v případě stravy možnost výběru z více jídel? 32% 67% 1% Ano, ze 2 jídel Ano, ze 3 jídel Nemáme V případě stravy jsem zjišťovala, zda mají klienti zařízení možnost výběru z více jídel nebo pouze z jednoho. 67% dotazovaných respondentů uvedlo, že nemají možnost vybírat si z více jídel. 32% dotazovaných uvedlo, že mají možnost výběru ze dvou jídel, pouhé 1% respondentů uvedlo, že si vybírají ze tří jídel. Někteří respondenti uváděli, že mají výběr z více jídel, i když ostatní spolubydlící nemají na výběr, nebo naopak měli pouze jedno jídlo, když ostatní klienti měli na výběr ze dvou jídel. Jednalo se o osoby například s dietami nebo diabetem. Otázka č. 14 Graf č. 13 Jste se stravou spokojeni? 26% 74% Ano Ne 41