Variantní Návrh ÚP Polná

PROJEKT ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA POLNÁ JE SPOLUFINANCOVÁN Z PROSTŘEDKŮ EVROPSKÉ UNIE, AF - CITYPLAN, s.r.o. Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 Variantní Návrh ÚP Polná Obec Vyhodnocení vlivů Návrhu ÚP na udržitelný rozvoj území (podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.) Část A Vyhodnocení vlivů Návrhu územního plánu na životní prostředí (podle přílohy zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) Pořizovatel (dle 24 zákona č. 183/2006 Sb.): Město Polná, Husovo náměstí 39 588 13, Polná zastoupené Jindřichem Skočdopole, starostou města Město Jihlava Úřad územního plánování Masarykovo náměstí 1 586 28 Jihlava Zpracovatel ÚPD: Zpracovatel posouzení: Spoluzpracovatelé posouzení: AF-CITYPLAN s.r.o. Jindřišská 17 110 00 Praha 1 Ing. arch. Ladislav Komrska Mladenovova 3234/9, 143 00 Praha 4 Ing. Jan Dřevíkovský Městské sady 666, 284 01 Kutná Hora autorizovaná osoba dle 19 zákona č. 100/2001 Sb. Ing. Hana Ali Bc. Jan Kvasnička AF-CITYPLAN Jindřišská 17, 110 00 Praha 1 Praha, duben 2013

Hlavní řešitel a garant zpracování: Ing. Jan Dřevíkovský, autorizovaná osoba dle 19 zákona č. 100/2001 Sb., osvědčení odborné způsobilosti č.j. 2556/381/OPV/93 ze dne 31.5.1994, prodloužení autorizace č.j. 47644/ENV/06, ze dne 7.7.2006, Městské sady 666, 284 01 Kutná Hora, IČ: 12365670, tel.: +420 322 320 541, e-mail: drevikovsky@seznam.cz oprávněná osoba ke zpracovávání dokumentací o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí ( 5 odst. 3 a 6 odst. 1 a příloha č.3 zákona č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí) a ke zpracovávání posudků hodnotících vlivy stavby, činností a technologií na životní prostředí ( 9 zákona č. 244/1992 Sb.) s číslem osvědčení 2556/381/OPV/93, (podle 24 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí považuje se oprávněná osoba, která získala osvědčení podle zákona č. 244/1992 Sb. za držitele autorizace podle 19 zákona č. 100/2001 Sb.) - MŽP č.j. 4532/OPVŽP/02 ze dne 18.9.2002. Rozhodnutím MŽP č.j. 35532/ENV/06 ze dne 29.5.2006 byla oprávněné osobě prodloužená autorizace podle 19 cit. zákona na dalších 5 let, tj. do 31.12.2011. Rozhodnutím MŽP č.j. 101783/ENV/10 ze dne 29.11.2010 byla oprávněné osobě prodloužená autorizace podle 19 odst. 7 cit. zákona na dalších 5 let, tj. do 31.12.2016. autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability podle ustanovení 4, zákona ČNR č. 360/1992 Sb., zapsán u České komory architektů pod čís. 02 267. oprávněná osoba s autorizací k provádění biologického hodnocení ve smyslu 67 podle 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů dle Rozhodnutí MŽP č.j.oekl/1884/05 ze dne 28.6.2005. Rozhodnutím MŽP č.j. 25521/ENV/10 ze dne 23.3.2010 byla oprávněné osobě prodloužená autorizace v souladu s 45i odst. 3 cit. zákona na dalších 5 let. Spoluzpracovatelé: Ing. Hana Ali, AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, tel. 277 005 513, e-mail: hana.ali@afconsult.com Bc. Jan Kvasnička, AF-CITYPLAN s.r.o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, tel. 277 005 508, e-mail: jan.kvasnicka@afconsult.com Fotografie : Ing. Hana Ali, Bc.Jan Kvasnička V textu použité výřezy výkresů Návrhu ÚP Polná 04/2013, autorizovaný architekt Ing. arch. Ladislav Komrska Poznámka : Vyhodnocení vlivu územně plánovací dokumentace Návrh Územního plánu Polná na životní prostředí neprošla jazykovou úpravou. Autorská práva jsou vyhrazena ze zákona, jedná se o interní dokumentaci, kterou není možno, ani v dílčích částech, bez souhlasu zpracovatele a zadavatele publikovat a rozmnožovat, v případě citování je povinnost uvést tuto citaci podle příslušných právních předpisů. 2

OBSAH ÚVOD 5 1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM.... 7 a. Obsah a cíle návrhu ÚP města Polná... 7 b. Vztah Návrhu ÚP k jiným koncepcím... 11 2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI... 15 3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN NÁVRH ÚP MĚSTA POLNÁ... 17 3.1. Ovzduší a klima... 17 3.1.1. Klimatická charakteristika... 17 3.1.2. Ovzduší... 19 3.2. Vody... 22 3.2.1. Hydrologická charakteristika... 22 3.2.2. Hydrologické poměry... 22 3.2.3. Znečištění vodních toků a nádrží... 26 3.2.4. Zásobování pitnou vodou... 26 3.1.1. Odvodnění území... 29 3.1.1. Záplavové území, aktivní zóna... 32 3.1.1. Chráněná oblast přirozené akumulace vod... 33 3.2. Geofaktory (geologie, geomorfologie, eroze)... 34 3.2.1. Geomorfologické poměry... 34 3.2.2. Geologické poměry... 35 3.3. Odpady, skládky, SEZ... 46 3.4. Biogeografická charakteristika... 52 3.5. Fauna a flóra zájmového území... 54 3.6. Ochrana přírody a krajiny... 60 3.6.1. Obecná ochrana přírody... 60 3.7. Obyvatelstvo... 71 3.8. Hmotný majetek, kulturní, historické, archeologické a jiné památky... 73 3.8.1. Historický vývoj obce a osídlení území... 73 3.9. Hluk... 79 3.10. Pravděpodobný vývoj bez realizace územního plánu... 83 4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM NÁVRHU ÚP MĚSTA POLNÁ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY... 84 5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM NÁVRHU ÚP MĚSTA POLNÁ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI... 88 6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NÁVRHU ÚP MĚSTA POLNÁ, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH... 89 3

7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ NÁVRHU ÚP A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ... 167 Metody... 167 Varianty... 167 8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 176 8.1 OPATŘENÍ ZAHRNUTÁ V NÁVRHU ÚP MĚSTA POLNÁ... 176 8.2 NAVRŽENÁ OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ DOČASNÝCH NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 177 8.3 NAVRŽENÁ OPATŘENÍ K MOŽNÉ PREVENCI VZNIKU, MINIMALIZACI A KOMPENZACI NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 179 9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚP MĚSTA POLNÁ A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ... 182 10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚP MĚSTA POLNÁ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 183 11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 184 12. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ... 185 13. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI... 186 Závěr formou návrhu stanoviska dotčeného orgánu pro posuzování vlivů na životní prostředí.. 186 14. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PODKLADŮ... 189 SEZNAM ZKRATEK... 191 SEZNAM OSOB PODÍLEJÍCÍCH SE NA POSOUZENÍ... 193 4

ÚVOD Část A Vyhodnocení vlivů variantního Návrhu Územního plánu Polná na životní prostředí SEA (dále jen Vyhodnocení ) ve smyslu ustanovení 10i zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, je provedeno v rozsahu a s obsahem podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ). Vyhodnocení je součástí dokumentace Vyhodnocení vlivů Návrhu Územního plánu Polná na udržitelný rozvoj území. Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, se ve svém Stanovisku k návrhu zadání územního plánu Polná ze dne 9. 1. 2012 (KUJI 1317/2012 OZP 756/2006) z hlediska zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřil následovně (cit.): Krajský úřad Kraje Vysočina, odbor životního prostředí, jako příslušný orgán dle 22 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů požaduje vyhodnocení vlivů územního plánu Polná na životní prostředí dle přílohy stavebního zákona. Důvodem tohoto požadavku je především nevyloučení vlivu na EVL Šlapanka a Zlatý potok a dále návrh zadaní stanoví rámec pro umístění záměrů, u nichž lze předpokládat závažné negativní vlivy na životní prostředí. Jedná se zejména o plochy pro průmysl a bydlení, dopravní obchvat města. Pro zpracování vyhodnocení SEA se stanovují následující požadavky pro řešení předpokládaných problémů a střetů zájmů z hlediska vlivů na životní prostředí v širším dotčeném území: - je třeba vyhodnotit zejména vlivy z hlediska zásahu do krajiny, vliv na krajinný ráz a cenné části přírody (EVL Šlapanka a Zlatý potok, nadregionální biokoridor NRBK K 124 Žákova hora). V souvislosti s vlivem na E V L je třeba řešit způsob odkanalizování a zneškodňování odpadních vod z navržených rozvojových ploch, - vyhodnocení musí komplexně pro řešené i širší dotčené území postihnout vlivy územně plánovací dokumentace na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví; - vyhodnotit vlivy z hlediska dostatečně kapacitního dopravního napojení daných ploch, zvýšení dopravní zátěže provozem na navrhovaných plochách i vůči stávající a navrhované obytné zástavbě (průjezdy městem, hluk, znečišťování ovzduší, prach), zejména narušení faktoru pohody bydlení a na základě vyhodnocení stanovit bližší specifikaci možného využití ploch; - v souvislosti s navrhovanými požadavky vyhodnotit změny budoucího uspořádáni krajiny, účelnost zastavění a vliv na změnu odtokových poměrů způsobených realizováním uvedených požadavků; - ve vyhodnocení je třeba stanovit přípustné varianty a za jakých podmínek jsou tyto přípustné, případně navrhnout kompenzační opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminoval Požadavkem je, aby v dalších fázích ÚPD bylo respektováno vyjádření orgánu ochrany přírody, orgánu ochrany ZPF a vyjádření orgánů z hlediska ochrany vod; - upozorňujeme na ustanovení 45i odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., které stanoví pro případ, kdy nelze vyloučit negativní vliv koncepce na lokality Natura 2000, povinnost zpracovat varianty řešení, jejichž cílem je negativní vlivy na tyto lokality vyloučit nebo zmírnit; - součástí vyhodnocení bude vypracování kapitoly závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného organu ke koncepci s uvedením jasných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s jednotlivými plochami a s územním plánem jako celkem souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění anebo nesouhlasit, - zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí může být pouze osoba k tomu oprávněná podle ust. 19 cit. zákona o posuzování vlivů na životní prostředí ve spolupráci s osobou, která je držitelem autorizace podle 45i zákona č. 114/1992 Sb. 5

Pro účely vydání stanoviska SEA dle 22 písm. e) cit. zákona požadujeme předložení koncepce územního plánu včetně dokumentace Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí, která bude součástí Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj v souladu se stavebním zákonem. 6

1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM. a. Obsah a cíle návrhu ÚP města Polná Cíle územního plánování formuluje zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů: 18 Cíle územního plánování (1) Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. (2) Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. (3) Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. (4) Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. (5) V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. (6) Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Pro výběr cílů ochrany životního prostředí jsou relevantní cíle ochrany hodnot a ochrana nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Územní plán Polná vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj. Z hlediska řešení územního plánu se jedná o jednoznačný úkol jeho základem je stabilizace a ochrana stávajících hodnot, které samy o sobě obsahují potřebné atributy udržitelného rozvoje. Základem vyváženého vztahu je dále důsledná ochrana přírodního prostředí i v intravilánu obcí a respektování vývoje a uspořádání jednotlivých sídel, tj. nejen města Polná, ale i ostatních místních částí. Zachovány jsou přírodní zdroje - maximální schopnost využití zemědělského půdního fondu a lesa, vodoteče a vodní plochy. Navržené změny využití nepředstavují riziko znehodnocení území pro budoucí generace. Veřejný zájem je naplněn respektováním historických a přírodních hodnot území, zájmů dotčených orgánů, vymezením veřejného prostoru a podmínek pro stabilizaci a rozvoj dopravní a technické infrastruktury. Užívání nemovitostí a pozemků soukromých osob je zachováno, zásah do soukromých 7

zájmů je minimalizován zmíněnou stabilizací přírodních prvků, dopravní a technické infrastruktury. Vymezení zastavitelných ploch, zajištění prostupnosti krajiny a přístupu zemědělské půdy a lesa bylo v průběhu zpracování návrhu územního plánu konzultováno nejen s vlastníky, ale zejména s pověřeným zastupitelem pro zpracování územního plánu. Ve variantním návrhu územního plánu jsou uplatněny veškeré zjištěné veřejné zájmy a záměry vyplývající ze zvláštních předpisů. Zjištěné soukromé záměry jsou uplatněny tak, aby vůči veřejným zájmům a záměrům nebyly konfliktní. VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Rámec řešeného území tvoří město Polná, skládající se z 5 katastrálních území Polná, Hrbov, Skrýšov u Polné, Janovice u Polné, Nové Dvory u Kamenné. Město spadá do územní působnosti kraje Vysočina (viz obrázek č. 1). Základní souhrnné informace obce Status: Město Typ města: Pověřený obecní úřad ZUJ (kód obce): 587711 ID obce 12549 NUTS5: CZ0632587711 LAU 1 (NUTS 4): CZ0632 - Jihlava NUTS3: CZ063 - Kraj Vysočina NUTS2: CZ06 - Jihovýchod Obec s pověřeným obecním úřadem: Polná Obec s rozšířenou působností: Jihlava Katastrální výměra (ha): 3 776 Počet bydlících obyvatel k 1.1.2012: 5 142 Nadmořská výška (m n.m.): 490 Zeměpisné souřadnice (WGS-84): 15 43' 8'' E, 49 29' 13'' N První písemná zpráva (rok): 1 242 Počet katastrálních území: 15 Počet místních částí města: 15 PSČ: 588 13 Zdroj: [http://mesta.obce.cz/, risy.cz] Základní sídelní jednotky města: kód ZSJ výměra počet obyvatel rok 1991 rok 2001 Horní Město 31410 33 172 206 Hrbov 04795 716 227 242 Janovice 05706 715 175 184 Kalvárie 31413 53 596 651 Nad Peklem 31415 406 28 13 Nové Dvory 06275 458 124 147 Podhora 31411 105 1698 1681 Polná-historické jádro 12549 20 807 715 Skrýšov 05707 295 27 21 U nádraží 31412 66 836 980 V rovinách 31414 909 1 29 8

Zdroj: [www.risy.cz] Obr.č. 1 Lokalizace města Polná mapa širšího území Zdroj: [maps.google.com] 9

Obr.č. 2 Základní členění území města Polná Zdroj: [AF-Cityplan, ÚAP] Návrh územního plánu je zpracován ve dvou variantách, které představují odlišný rozsah rozvoje města. Základní varianta A je konformnější vůči platnému územnímu plánu a při svém naplnění generuje kolem 1200 nových obyvatel. Ve variantě B, které by bylo možné říkat rozvojová, se uplatňují dva způsoby rozvoje současně, a to jak plošný rozvoj města, tak rozvoj směrem dovnitř v podobě vymezených ploch přestavby uvnitř zastavěného území a s menšími nároky na infrastrukturu. Varianta B představuje až 2000 obyvatel. Urbanistická koncepce je založena na rozvoji města Polná jako přirozeného centra se spádovou oblastí cca 10 km s vybaveností a zázemím pro okolní obce. V souladu se zadáním podporuje rozvoj Polné, místní části vnímá především jako obytné celky. Urbanistická koncepce vychází z realizace nadmístních staveb dopravní infrastruktury ve sledovaném období cca 15 ti let. Urbanistická koncepce rozvíjí variantně ostatní místní části na podnět zpracovaných studií, besedy s občany Hrbova a podle požadavků Občanské komise Nové Dvory. Urbanistická koncepce akceptuje některé žádostí vlastníků pozemků na změnu využití území. Charakter zástavby vymezují podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití v rozsahu a měřítku územního plánování = zastavění, počet podlaží, výška zástavby. V obecné poloze je uplatněn požadavek na zachování charakteru zástavby z hlediska architektonických forem, tvaru a sklonu střech a použití charakteristických stavebních technologií, materiálů a barevnosti. V odůvodněných případech je požadováno zpřesnění zástavby konkrétní rozvojové plochy územní studií. Zde je sledováno zejména vymezení veřejného prostranství a komunikačního systému. 10

b. Vztah Návrhu ÚP k jiným koncepcím POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE Pro územní plán Polná vyplývají z Politiky územního rozvoje 2008 (schválené usnesením vlády České republiky č. 929, ze dne 20. 7. 2009) republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Dále jsou vybrány republikové priority se vztahem k životnímu prostředí: 1) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, ochranu těchto hodnot a území provázat s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje, bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů, 2) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. 3) Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu), hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. 4) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a podporovat případná kompenzační opatření, pokud možno respektovat ochranu hodnot ve veřejném zájmu (biologická rozmanitost, kvalita životního prostředí), a to zejména důslednou ochranou zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněných oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), nerostného bohatství, zemědělského a lesního půdního fondu (ZPF, PUPFL), vytvářet územní podmínky pro vytváření a ochranu územních systémů ekologické stability (ÚSES) a udržování či zvyšování ekologické stability území obecně, tj. jak ve volné krajině, tak ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěném území, vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajin. 5) V rozvojových oblastech a rozvojových osách vymezovat a chránit před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy), umožňující prostupnost krajiny, její rekreační využití (nenáročná krátkodobá rekreace) a zachování či rozvoj lesních porostů v bezprostředním okolí velkých měst. 6) Zlepšovat dostupnost území, a to zejména v rozvojových oblastech a osách, rozšiřováním a zkvalitňováním sítě veřejné hromadné dopravy šetrné k životnímu prostředí a veřejnému zdraví, novou výstavbu posuzovat s ohledem na to, jaké vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy, vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy a ochrany obyvatel před hlukem a emisemi z dopravy. 7) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.), a to územní ochranou ploch vhodných pro umístění staveb a opatření na ochranu před povodněmi, ochranou území určených k řízeným rozlivům povodní a vytvářením podmínek pro zvyšování přirozené retence krajiny, v zastavěných a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod. 8) Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika) při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst atraktivních z hlediska cestovního ruchu turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). 11

9) Úroveň technické infrastruktury, zejm. dodávku vody a zpracování odpadních vod, koncipovat s ohledem na zajištění kvality života v současnosti i v budoucnu. Priority PÚR v oblasti životního prostředí jsou respektovány a dále zohledněny i v ZÚR kraje Vysočina. Koncepční ochrana přírodních hodnot území s provázáním na ostatní pilíře udržitelného rozvoje je základním úkolem územního plánu, který toto respektuje a zohledňuje podrobný pohled na ovlivnění jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje je ve Vyhodnocení vlivů ÚP Polná na udržitelný rozvoj území. V ÚP je maximálně stabilizováno nezastavitelné nezastavěné území, rozvoj se však nikdy nevyhne zásahům do volné krajiny, snahou je pak minimalizace její fragmentace a rozvojové plochy jsou tak navrhovány zásadně v návaznosti na současnou kompaktní zástavbu. Obdobně je přistupováno k přírodním hodnotám (střety s přírodními limity využití území), tj. lokalitě soustavy Natura 2000, VKP, památným stromům aj., kde je do těchto hodnot zasahováno minimálně a pokud, tak pouze v rámci preference urbanistické koncepce. Zachovány jsou i plochy veřejné zeleně, která je silně podporována zobytňováním a vytvářením prostoru pro tvorbu uličních profilů, a to jak v současné, tak i v navrhované zástavbě. Výraznější zásah ovlivnění krajiny a její fragmentace představuje navržený dopravní koridor, který má plnit funkci obchvatu města. V současném ÚP je navržen jako územní rezerva, tedy nebude mít v této fázi negativní dopad, spíše pozitivní ve formě konzervace současného stavu, případně dalšího samovolného vývoje. Dopravní stavby jako takové nejsou v ÚP řešeny do technického detailu, avšak plošnými průměty se ponejvíce drží stávajících dopravních tras a vazeb, v případě rozvojových ploch využívají i místní obslužné a účelové komunikace tak, aby nevytvářely nové liniové prvky a malé segmenty území. V území není zásadní problém s hlučností způsobenou dopravou, jedná se zde spíše o problematiku vlastních technických dopravních závad v území (prostorové uspořádání, průjezdnost, obslužnost apod.), z hlediska ochrany veřejného zdraví před emisní zátěží způsobovanou dopravou je rozšiřován uliční prostor, je dbáno na oddělování rozdílných funkcí z hlediska produkce hluku a ochrany před hlukem (tj. funkce bydlení od výrobních apod.). Prevence a ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami, posilování retence řešené území je charakteristické výskytem mnoha vodních prvků a toků, území samotné je velmi vodnaté; ÚP nenavrhuje v aktivních zónách vodních toků žádný rozvoj, v záplavových územích dovoluje pouze plochy s nezastavitelnou funkcí např. pokud je zde navrženo bydlení, na ploše záplavy může být pouze soukromá zeleň, dále je v rozdílném funkčním způsobu využití ploch zakotven i zákonný předpoklad prioritního zaskování dešťových vod na pozemcích, v území jsou dále pro podporu retence navrženy 2 vodní plochy. Podrobně z hlediska jednotlivých složek životního prostředí, jak krajiny, krajinného rázu, VKP, ÚSES, vodního prostředí a dalších, je vyhodnocen vliv každé jednotlivé plochy a v kumulaci rozvojových oblastí v příslušné kapitole Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území - Vyhodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) a dále ve Vyhodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000. ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE KRAJE VYSOČINA Zásady územního rozvoje kraje Vysočina byly schváleny zastupitelstvem kraje Vysočina dne 16. 9. 2008 (nabyly účinnosti 22. 11. 2008). Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Kraje Vysočina byla schválena zastupitelstvem kraje Vysočina dne 18. 9. 2012 (nabyly účinnosti 23. 10. 2012). Vydáním aktualizace ZÚR po schválení Zadání územního plánu Polná jsou některé požadavky uvedené v Zadání již překonány. Soulad návrhu územního plánu se ZÚR je tedy hodnocen ve vztahu k aktualizované verzi ZÚR. Požadavky vyplývající ze ZÚR jsou vyjmenovány v odůvodnění návrhu územního plánu v kapitole 2a Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Zde citujeme z této kapitoly způsoby splnění těchto požadavků: 12

Návrh územního plánu respektuje požadavky z hlediska ochrany kvality podzemních a povrchových vod, jsou respektována záplavová území a je navrhována retence dešťových vod zejména v rozvojových územích. Rozvoj sídel odpovídá jejich stávajícímu charakteru zástavby, rozvojové plochy vyplňují stávající proluky v území, nebo navazují přímo na zastavěné území. Rozvoj lokálních sídel ve volné krajině není připuštěn. Návrh ÚP sleduje posílení stability krajiny i její rozmanitosti především tím, že vymezuje ÚSES na lokální úrovni, a to v podrobnosti na parcely a vč. interakčních prvků, v případě nefunkčních prvků ÚSES vytváří předpoklady k nápravě tohoto stavu stanovením veřejně prospěšných opatření. Dosavadní ÚPNSÚ řešil pouze k.ú. Polná, některé další prvky lokálního ÚSES byly vymezeny v ÚAP, ale komplexní návrh lokálního ÚSES pro celé řešené území do této doby neexistoval, v převážné části řešeného území jde tak o zcela nový prvek. Dalším způsobem podpory rozmanitosti a stability krajiny je respektování a stabilizace stávajících ploch zeleně sídelní i krajinné (veřejná prostranství, veřejná zeleň, zeleň zahrad a sadů, lesní plochy, přírodní zeleň, zeleň v rámci nezastavěných ploch smíšených), vodních ploch, ale i přírodně cenných lokalit (registrované VKP, lokality výskytu zvláště chráněných druhů, EVL Šlapanka a Zlatý potok). Do těchto lokalit nejsou umisťovány rozvojové plochy. Celé řešené území náleží k oblasti krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko, navíc v nivě Šlapanky je vymezeno tzv. specifické místo krajinného rázu SMKr Polná Peklo. Znaky významné pro vymezení SMKr Polná Peklo nebudou nijak dotčeny, v daném koridoru nejsou navrhovány nové rozvojové plochy. Jinak je tomu v případě znaků utvářejících OKR Havlíčkobrodsko, které budou jednoznačně negativně ovlivněny umístěním rozsáhlých ploch výroby v západní části Polné a přestože se návrh ÚP v jednotlivých variantách liší rozsahem navržené zeleně veřejných prostranství i rozsahem navržených ploch výroby, jsou obě varianty co do velikosti ovlivnění charakteristik krajinného rázu oblasti srovnatelné. Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina (2008) v této souvislosti uvádí jako obecný negativní prvek umisťování co do měřítka a stavebních objektů nadměrných průmyslových zón na okrajích sídel. Tento koncepční materiál dále uvádí město Polná jako jedno ze sídel, jehož obraz a silueta by měly být předmětem zvýšené ochrany, přitom upozorňuje na současný trend, kdy je mnoho sídel v kraji narušeno právě necitlivě umístěnou, oproti stávající zástavbě objemově a proporčně zcela odlišnou zástavbou průmyslových zón. Rozvojové plochy jsou navrženy tak, že nezasahují do ploch lesa, resp. ochranného pásma lesa, výjimkou je několik malých rozvojových ploch v Polné a Nových Dvorech. Složitější je situace v případě záboru ZPF, kdy zejména v k.ú. Polná je velký objem rozvojových ploch navrhován na vysoce bonitních půdách I. a II. tř. ochrany, nicméně část těchto ploch je přebírána z platného ÚPNSÚ. Kromě těchto nedostatků, které jsou řešitelné pouze vynětím rozvojových ploch (s rizikem uplatnění náhrad za změnu v území), jinak návrh postupuje podle obecných zásad ochrany ZPF, když v zastavěném území vymezuje plochy přestavby nebo nové plochy v prolukách (zejm. v k.ú. Polná) a nové rozvojové plochy vymezuje přednostně v rámci zastavitelného území v přímé návaznosti na stávající zástavbu. Podrobné vyhodnocení jednotlivých ploch z hlediska ochrany ZPF a PUPFL, vč. tabelárního přehledu a zdůvodnění je uvedeno v kap. 4d Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL. Ke zvýšení fragmentace krajiny dojde návrhem rozvojových ploch výroby a souvisejících ploch dopravní infrastruktury v západní části Polné (II/352 nové propojení III/3503), s nárůstem intenzit dopravy na nové komunikaci i navazujících úsecích dojde ke zvýšení bariérového efektu silnice v širším okolí, než představuje vlastní propojení. Zcela novou bariéru v krajině představuje severní obchvat Polné, ten je v tuto chvíli navržen formou územní rezervy, která bude ještě prověřována, míra fragmentace krajiny by měla být také předmětem prověřování. Každopádně ani jedna z uvedených komunikací neprochází žádným tzv. migračně významným územím ani neprotíná dálkový migrační koridor. Taková území (a ve větší podrobnosti koridory) jsou vymezena v místech vhodných z hlediska prostupnosti krajiny pro volně žijící druhy velkých savců. Veřejná prostranství a plochy veřejné zeleně jsou v obou sídlech (ale nejvíce v Polné) stabilizovány. 13

Ochrana přírodních hodnot území je zajištěna v co možná největší míře (viz komentář k zajištění priorit ÚP dle ZÚR), zejména respektováním a zpřesněním vymezení ÚSES, vč. lokálního ÚSES, stabilizací ploch registrovaných VKP, koordinací rozvoje s ochrannými podmínkami území soustavy Natura 2000 EVL Šlapanka a Zlatý potok (viz závěry naturového hodnocení), stabilizací veřejné zeleně v zastavěném i nezastavěném území atd. Navržena je úprava a zajištění parametrů silnic II352, II/348 a II/351 na kategorii silnice I. tř., dále je alternativně navrženo převedení dopravy procházející městem na S obchvat Polné. Zlepšením parametrů silnic a zajištěním snazší průjezdnosti centra lze očekávat určité zlepšení z hlediska emisí a hluku z automobilové dopravy, nedojde-li ovšem na druhé straně ke zvýšení intenzit dopravy. Návrh ÚP pak vytváří předpoklady ke snižování dopravní zátěže zejména tím, že výhledově navrhuje převedení dopravy na S obchvat města. Návrhem dopravní infrastruktury v západní části Polné v souvislosti s rozvojovými plochami výroby nedochází k zásahu do cenných přírodních hodnot (ÚSES, VKP, Natura 2000, známé lokality zvláště chráněných druhů apod.), nicméně právě ve spojení s rozvojovými plochami dochází k zásahu do hodnot krajiny, tj. některých znaků charakterizujících oblast krajinného rázu OKR Havlíčkobrodsko. Vymezením těchto ploch a koridorů se také zvyšuje míra fragmentace krajiny, toto je také jedno z hledisek, která je třeba prověřit v rámci územní rezervy pro S obchvat Polné. ÚP Polná respektuje veškeré přírodní hodnoty kraje (lokality soustavy Natura 2000, nevyhrazená současně těžená ložiska atd.), kulturní hodnoty (památková zóna, historicky a architektonicky cenné objekty) i krajinné (v řešeném území v obecné rovině ochrany krajinného rázu, není zde stanovena krajinná památková zóna, přírodní park ani další). Pro kraj Vysočina byla zpracována Strategie ochrany krajinného rázu, která je v ÚP zohledněna. Vymezení přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území, včetně urbanistického a architektonického dědictví bylo převzato z územně analytických podkladů. Návrh územního plánu zobrazuje nemovité kulturní památky. Respektování všech zjištěných jevů je obsahem urbanistické koncepce. 14

2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Návrh ÚP Polná je vymezen administrativním územím celého města, kde jsou uplatňovány všechny obecné cíle ochrany životního prostředí, stanovené pro nespecifikovaná území ČR v relevantních koncepčních materiálech na různých úrovních (např. Státní politika životního prostředí, Akční plán zdraví a životního prostředí ČR, Státní program ochrany přírody a krajiny, Strategie udržitelného rozvoje ČR apod.) a platnou legislativou. Další sledovanou úrovní je krajská, jejíž strategické dokumenty jsou harmonizovány s národními cíli v oblasti ochrany životního prostředí. Z hlediska ochrany životního prostředí v úrovni územního plánování je zásadně třeba zohlednit území, jejichž ochrana vyplývá ze zvláštních právních předpisů, jejich respektování je nutné při každé územně plánovací i stavební činnosti (území chráněná z hlediska ochrany vod, ochrany přírody a krajiny, ochrany nerostného bohatství apod.). V oblasti ochrany přírody a krajiny jsou to jednak území se zvláštní ochranou (zvláště chráněná území - ZCHÚ), jejichž využívání je ve značné míře ovlivněno plány péče schválenými příslušnými orgány ochrany přírody a krajiny. Dále jsou to území a fenomény s obecnou ochranou (např. VKP, ÚSES, přírodní parky). Mimo rámec zvláštní obecná územní ochrana stojí území soustavy Natura 2000, která zajišťují ochranu určitých zájmových druhů a typů stanovišť evropského významu. Zvláště chráněná území ani přírodní parky se v řešeném území nenacházejí, ostatní prvky s územní ochranou jsou v posuzovaném Návrhu ÚP zohledněny a respektovány; jejich plošná lokalizace vychází a navazuje na schválené nadřazené ÚPD. Cíle v oblasti životního prostředí jsou na národní, krajské a regionální úrovni stanoveny příslušnými strategickými dokumenty. Návrh ÚP z těchto cílů vychází a zahrnuje je do celkového přístupu a pohledu na organizaci a rozvoj území. Návaznost a koordinace vychází především z dokumentů a strategií v oblastech územního rozvoje a ochrany životního prostředí (přírody a krajiny), které nárokují soulad nejen s cíli v oblasti ochrany životního prostředí, ale rovněž koordinaci v ostatních sektorech rozvoje území. Klíčovým dokumentem, jenž je nadřazen územnímu plánu, jsou Zásady územního rozvoje kraje Vysočina, jež zohledňují vnitrostátní cíle ochrany životního prostředí v regionálním měřítku. Národní úroveň Národní strategický referenční rámec Národní rozvojový plán Politika územního rozvoje ČR 2008 Strategie regionálního rozvoje ČR pro léta 2007 2013 ÚPD sousedních krajů Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod Státní politika životního prostředí Strategie udržitelného rozvoje ČR Národní program snižování emisí ČR Národní strategie ochrany biologické rozmanitosti Národní program snižování emisí ČR Akční plán zdraví a životního prostředí ČR Národní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie Plán odpadového hospodářství ČR Státní energetická politika Regionální úroveň Zásady územního rozvoje kraje Vysočina Program rozvoje kraje Vysočina 15

Plán odpadového hospodářství kraje Vysočina Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina včetně jeho změn Program ke zlepšení kvality ovzduší kraje Vysočina (včetně aktualizací) Zdravotní plán kraje Vysočina Strategie ochrany krajinného rázu kraje Vysočina Výše uvedené koncepční dokumenty byly v ÚP adekvátně zohledněny, a to přiměřeně dle rozsahu a oblastí řešených územním plánem a specifik řešeného území. Relevantní cíle a priority uvedených národních i regionálních koncepčních dokumentů byly využity zpracovatelem SEA při sestavování sady referenčních cílů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Vzhledem k výstupům hodnocení ÚP města Polná lze konstatovat, že ÚP města Polná je v souladu s cíli relevantních národních a regionálních koncepčních dokumentů. Za cíle v oblasti životního prostředí lze považovat v kompetenci územního plánování lokální úrovně respektování přírodních hodnot a limit využití území, dále přístup k urbanistické koncepci a celkovému navrženému rozvoji v řešeném území. V obecné koncepční rovině lze konstatovat, že samotný přístup k území respektuje přírodní, kulturní i technické hodnoty území, což je vlastním cílem a zadáním tvorby územního plánu. Následující kapitoly vyhodnocení se tímto zabývají jednotlivě pro každou navrhovanou lokalitu. 16

3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYL UPLATNĚN NÁVRH ÚP MĚSTA POLNÁ 3.1. Ovzduší a klima 3.1.1. Klimatická charakteristika Celé zájmové území leží dle Quitta E. (1971) v mírně teplém regionu MT3. Obr.č. 3 Klimatická charakteristika Zdroj: [mapový portál INSPIRE] Klimatické charakteristiky jednotlivých rajónů jsou následující: MT3 Tento rajón se vyznačuje krátkým létem, které je mírné až mírně chladné, suché až mírně suché. Zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. Přechodná období jsou mírná, normální až dlouhá. Tab.č. 1 Klimatické charakteristiky teplých oblasti MT3 Počet letních dnů 20-30 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a 120-140 Počet mrazových dnů 130-160 Počet ledových dnů 40-50 Průměrná teplota v lednu -3 / -4 Průměrná teplota v červenci 16-17 Průměrná teplota v dubnu 6-7 Průměrná teplota v říjnu 6-7 Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a 110-120 Srážkový úhrn ve vegetačním období 350-450 Srážkový úhrn v zimním období 250-300 17

Počet dnů se sněhovou pokrývkou 60-100 Počet dnů zamračených 120-150 Počet dnů jasných 40-50 Průměrný srážkový úhrn (mm) roční 600 650 minimální v lednu 40 50 maximální v červenci 70 80 Pozn. teplota ve C a srážky v mm Nejbližší profesionální měřící stanice ČHMÚ se nachází v Havlíčkově Brodu a Přibyslavi, ve Štokách je dále automatizovaná srážkoměrná stanice. Obr.č. 4 Stanice v okolí města Polná Obr.č. 5 Průměrná roční teplota vzduchu za období 1961-1990 [ C] Zdroj:[http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_3_Mapy_cha r_klim] 18

Obr.č. 6 Průměrný roční úhrn srážek 191-1990 [mm] Zdroj:[http://portal.chmi.cz/portal/dt?menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_3_Mapy_cha r_klim 3.1.2. Ovzduší Kvalita ovzduší Na základě hodnocení kvality ovzduší na území ČR jsou Ministerstvem životního prostředí vyhlašovány oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Tyto oblasti se vymezují jako území (správní obvod příslušného stavebního úřadu), na kterém došlo k překročení hodnoty imisního limitu pro jednu nebo více znečišťujících látek. Řešené území do OZKO nepatří. Dle naměřených údajů Českého hydrometeorologického ústavu na území města v roce 2010 byla kvalita ovzduší nejpříznivější pro látky SO 2, NO 2 a CO, horší byla situace s O 3 a PM 10. V rámci území došlo pouze k překročení cílového imisního limitu včetně přízemního ozonu, a to v rámci sledované veličiny hodnoty expozičního indexu AOT40 (průměr za 5let). [ČHMÚ] Nejbližší měřící stanice pro kvalitu ovzduší je ve městě Jihlava. Obr.č. 7 Pole 36. Nejvyšší 24hod. koncentrace PM 10 v roce 2011 19

Obr.č. 8 Pole roční průměrné koncentrace PM 10 v roce 2011 Na sledovaném území nebyly překročeny průměrné roční koncentrace jak pro PM 10, tak ani pro PM 2,5. Obr.č. 9 Roční průměrné koncentrace PM 2,5 na stanicích v roce 2011 20

Obr.č. 10 Pole 26.nejvyššího max. denního 8hod. klouzavého průměru koncentrace přízemního ozonu v průměru za 3 roky, 2009-2011 V okolí města Polná se nevyskytují žádné evidované zdroje znečišťování ovzduší, nejbližším zdrojem je areál Petr DUBEN dle OKEČ pěstování obilí a jiných kulturních plodin ve Ždírci. Další ze severu jsou zdroje u Přibyslavi ACO Industries (výroba ostatních kovodělných výrobků), PRIBINA, spol. s r.o. plynová kotelna (zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny), v obci Šlapanov je dále ČEPRO a.s. (manipulace s nákladem a skladování). Obr.č. 11 Zdroje znečišťování za rok 2010, okres Jihlava Zdroj:[ČHMÚ EMIS] 21

3.2. Vody 3.2.1. Hydrologická charakteristika Z hydrologického hlediska ve smyslu vyhlášky č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, ve znění pozdějších předpisů, spadá zájmové území do: dílčího povodí: Dolní Vltava (na hranici s dílčím povodím Dyje) povodí 3.řádu: Sázava po Želivku, číslo hydrologického pořadí (č.h.p.) 1-09-01 tok: Šlapanka č.h.p. 1-09-01-044/0, 1-09-01-046/0, 1-09-01-048/0, 1-09-01-052/0 Zhořský potok č.h.p. 1-09-01-045/0 Skrýšovský potok č.h.p. 1-09-01-049/0, 1-09-01-051/0 Ochozský potok č.h.p. 1-09-01-047/0 Bijavický potok č.h.p. 1-09-01-050/0 Ždírecký potok č.h.p. 1-09-01-058/0 Zlatý potok č.h.p. 1-09-01-063/0 Obr.č. 12 Výřez z vodohospodářské mapy 1-13-02-021/0 Zdroj:[http://heis.vuv.cz] Hlavním vodním tokem odvodňujícím širší území je Šlapanka, protékající Polnou v jihoseverním směru. Do ní se v řešeném území vlévá několik vodních toků zejm. Zhořský, Ochozský a Skrýšovský potok (pravostranné přítoky). Na všech vodních tocích v širším území jsou četné rybníky. 3.2.2. Hydrologické poměry 22

Z hydrogeologického hlediska ve smyslu vyhlášky č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí, ve znění pozdějších předpisů, spadá zájmové území do: rajonu: Krystalinikum v povodí Sázavy (ID 6520) skupina rajonů: Krystalinikum Českomoravské vrchoviny geologická jednotka: horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika 23

Obr.č. 13 Výřez hydrogeologické mapy Jedná se o oblast s nevymezeným kolektorem s převahou metamorfitů, s volnou HPV, puklinovou propustností, s nízkou transmisivitou (<0,0001), mineralizací = < 0,3g/l; chemický typ Ca-Na-HCO 3. 24

Zdroj: [http://mapy.geology.cz] Charakteristika hydrogeologického rajonu Krystalinikum v povodí Sázavy Tab.č. 2 Základní charakteristika hydrogeologického rajonu Základní odtok Třída Rok Měsíc [m 3 Rok Měsíc Základní Třída /s] kvality odtok [m 3 /s] kvality 2007 1 2,96 2008 1 2,71 1 2007 2 6,52 2008 2 3,04 1 2007 3 9,35 2008 3 3,41 1 2007 4 8,71 2008 4 3,23 1 2007 5 4,62 2008 5 2,03 1 2007 6 2,74 2008 6 1,65 1 2007 7 2,13 2008 7 1,09 1 2007 8 1,86 2008 8 0,81 1 2007 9 3,04 2008 9 0,66 1 2007 10 3,26 2008 10 0,65 1 2007 11 5,79 2008 11 0,73 1 2007 12 9,75 2008 12 0,92 1 2009 1 1,1 A 2010 1 2,18 1 2009 2 1,13 A 2010 2 2,06 1 2009 3 5,85 A 2010 3 3,38 1 2009 4 6,09 A 2010 4 4,9 1 2009 5 2,54 A 2010 5 4,02 1 2009 6 1,74 A 2010 6 4,51 1 2009 7 2,83 A 2010 7 2,86 1 2009 8 2,53 A 2010 8 4,26 1 25

2009 9 1,64 A 2010 9 4,15 1 2009 10 1,4 A 2010 10 4,17 1 2009 11 1,63 A 2010 11 3,21 1 2009 12 1,8 A 2010 12 2,85 1 Zdroj:[ http://hydro.chmi.cz/mnozstvi/hgr_list.php] 3.2.3. Znečištění vodních toků a nádrží Dle VÚV TGM se řadí toky v řešené oblasti k tokům se střední kvalitou až poškozeným, např. v měřeném profilu Věžnička na toku Šlapanka je tok v rámci všeobecných ukazatelů řazen do střední jakostní třídy (2006-2008), obdobně je na tom i profil Šlapanka - Dolní Věžnice (Zdroj:[http://prvk.krvysocina.cz/prvk]). Zdrojem znečištění povrchových vod jsou v území především splachy ze zemědělské půdy a odpadní vody z ČOV. Důsledkem je zanášení a eutrofizace především vodních nádrží. 3.2.4. Zásobování pitnou vodou Místní části Skrýšov, Hrbov, Nové Dvory nemají v současné době vybudovaný vodovod, obyvatelé jsou zásobováni vodou ze soukromých studní. V části Nové Dvory je zřízen vodovod pouze pro potřeby zemědělského družstva se zdrojem vody o vydatnosti 0,7 l/s. Místní část Janovice disponuje veřejným vodovodem, k zásobování využívá místních zdrojů. Tab.č. 3 Potřeba vody Zdroj:[Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina, Polná karta obce:b_05_208] Městská část Polná má vybudovaný veřejný vodovod, který je součástí skupinového vodovodu Polná - Dobronín. Vodovodní síť byla vybudována v letech 1906, 1966, 1974-1977, 1982, 1993-1996 z materiálu litina DN 50-150, ocel DN 50 a 300, PE, PVC DN 50-200. Zdrojem pitné vody pro skupinový vodovod je Jamenský potok s tabulkovou vydatností 16 l/s, ale v období sucha klesá vydatnost až na 10 l/s. Z jímacího území je voda gravitačně přiváděna do čerpací stanice (výkon 35 l/s), odkud je výtlačným řadem čerpána do ÚV o výkonu 40 l/s. Dalším zdrojem surové vody je Ochozský potok (10 l/s) s odběrným objektem v rybníce Panák, který však v letních měsících vykazuje zvýšený obsah dusičnanů. Proto je zdroj používán jako provizorní. Voda z rybníku je přiváděna do ČS a dále výtlakem čerpána na ÚV. Upravená voda je dále čerpána samostatným 26

výtlakem do VDJ Polná Nový 2 x 900 m 3 (525,0/521,0 m.n.m.). Vzhledem k tomu, že kapacita zdroje je nedostačující, byl vybudován do vodojemu Polná přivaděč DN 200 (PVC) z VDJ Lesnov 2 x 400 m3 (557,2/553,05 m.n.m.). Tento přivaděč je v současné době nevyužívaný. Obec Polná je vodou z vodojemu zásobena gravitačně. V roce 2007 v lokalitě Nad Háječkem bylo realizováno prodloužení vodovodního řadu v délce 79 m. Dále v lokalitě rodinných domů Palackého sever - II. etapa bylo provedeno prodloužení vodovodního řadu v celkové délce 396 m včetně automatické tlakové stanice. Pro průmyslovou zónu byl vybudován vodovodní řad v celkové délce 86 m. V roce 2008 pro lokalitu rodinných domů Palackého sever I. etapa bylo realizováno prodloužení vodovodního řadu v celkové délce 242 m. V roce 2009 byla na Karlově náměstí realizována rekonstrukce vodovodního řadu v celkové délce 483 m. V roce 2010 pro obytný soubor šesti rodinných domů Pod Vodárnou byly realizovány vodovodní řady v délce 200 m. Název skupinového vodovodu: Polná - Dobronín Provozovatel vodovodu: VAS a.s. Brno, divize Jihlava Adresa: Žižkova 93, 586 01 Jihlava Vlastník skup. vodovodu: Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko 27

Obr.č. 14 Vodovodní síť karta Polná Zdroj:[Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina, Polná karta obce:b_05_208] Rozvoj 28

Hrbov doporučuje se napojení na rozvodnou síť obce Polná. Janovice doporučuje se napojení na SV Polná společně s obcí Záborná. Nové Dvory doporučuje se napojení na VDJ Polná. Skrýšov doporučuje se napojení na SV Polná společně s obcí Záborná. Polná je navržena rekonstrukce vodovodu v ul.komenského, Karlovo nám., Havlíčkova, a to při celkové rekonstrukci vozovek; nutné je řešit II. tlakové pásmo, realizace prodloužení vodovodu Alej Svobody II. etapa a obytného souboru Palackého-sever. Zdroje Pro obec Polná se neuvažuje o nových zdrojích. Pro místní části Hrbov, Janovice, Nové Dvory a Skrýšov se uvažuje se zásobením z ÚV Polná a ÚV Hosov. 3.1.1. Odvodnění území Provozovatelem kanalizace je v území VAS a.s., divize Jihlava, pobočka Polná. Místní část Hrbov, Janovice, Nové Dvory, Skrýšov ani jedna nemá vybudovanou veřejnou kanalizační síť, ani ČOV. Odpadní vody jsou individuálně zachycovány v jímkách nebo septicích. Polná - město Polná má z let 1906, 1960 a 1969, 1973-1976, 1983, 2000 a 2003 vybudovanou jednotnou kanalizační síť v rozsahu 23 752 m z materiálu beton, kamenina a PVC v profilech DN 150-1200, která je zakončena ČOV. V ulici U Pekla byla v roce 2006 realizována splašková kanalizace v celkové délce 571 m a domovní čistírna odpadních vod Topas 5 u rodinného domu č.p. 666, včetně zaústění do rybníka Peklo. V roce 2007 v lokalitě Nad Háječkem bylo realizováno prodloužení veřejné kanalizace v délce 120 m. Dále v lokalitě rodinných domů Palackého sever - II. etapa bylo provedeno prodloužení veřejné kanalizace v celkové délce 485 m. Pro průmyslovou zónu byla vybudována splašková kanalizace v celkové délce 1047 m. V roce 2008 pro lokalitu rodinných domů Palackého sever I. etapa bylo realizována prodloužení veřejné kanalizace v celkové délce 223 m. V roce 2009 byla na Karlově náměstí realizována rekonstrukce splaškové kanalizace v celkové délce 621 m. V roce 2010 pro obytný soubor šesti rodinných domů Pod Vodárnou byla realizována splašková kanalizace v délce 36 m. Provozovatel ČOV a kanalizace: VAS a.s. Brno, divize Jihlava Adresa: Žižkova 93, 586 29 Jihlava Vlastník ČOV a kanalizace: Svaz vodovodů a kanalizací Jihlavsko ČOV Polná je mechanicko-biologická s oběhovou aktivací, s řízenou nitrifikací a denitrifikací a aerobní stabilizací kalu. ČOV byla uvedena do provozu v r. 1998 a je projektována pro 5 089 EO. ČOV má platné povolení k vypouštění odpadních vod ze dne 15. 10. 2003. Kal z ČOV je předáván k likvidaci oprávněné firmě. Technologická linka se skládá z: Mechanického čištění - strojní česle - vírový lapák písku - dešťová zdrž Biologické čištění - 2x oběhové aktivační nádrže s jemnobublinnou aerací - dosazovací nádrže Kalové hospodářství - aerobní stabilizace kalu 29

- odvodňování kalu Pomocné provozy - chemické hospodářství Tab.č. 4 Základní údaje ČOV, kanalizace - Polná 30

Obr.č. 15 Kanalizační síť Polná Zdroj:[Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina, Polná karta obce:b_05_208] 31