DAŇOVÉ RÁJE Z POHLEDU ČESKÉ REPUBLIKY

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES DAŇOVÉ RÁJE Z POHLEDU ČESKÉ REPUBLIKY TAX HEAVENS FROM CZECH REPUBLIC PERSPECTIVE BAKALÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR'S THESIS AUTOR PRÁCE AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR DAVID ZEMAN JUDr. Ing. JAN KOPŘIVA, Ph.D. BRNO 2014

Vysoké učení technické v Brně Akademický rok: 2013/2014 Fakulta podnikatelská Ústav financí ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Zeman David Účetnictví a daně (6202R049) Ředitel ústavu Vám v souladu se zákonem č.111/1998 o vysokých školách, Studijním a zkušebním řádem VUT v Brně a Směrnicí děkana pro realizaci bakalářských a magisterských studijních programů zadává bakalářskou práci s názvem: Daňové ráje z pohledu České Republiky v anglickém jazyce: Tax Heavens from Czech Republic Perspective Úvod Cíle práce, metody a postupy zpracování Teoretická východiska práce Analýza současného stavu Vlastní návrhy řešení Závěr Seznam použité literatury Přílohy Pokyny pro vypracování: Podle 60 zákona č. 121/2000 Sb. (autorský zákon) v platném znění, je tato práce "Školním dílem". Využití této práce se řídí právním režimem autorského zákona. Citace povoluje Fakulta podnikatelská Vysokého učení technického v Brně.

Seznam odborné literatury: KLEIN, Štěpán. Daňové ráje:...aby nebyly daňovým peklem. 1. vyd. Ostrava: Sagit, 1998, 197 s. ISBN 80-720-8074-1. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie: úvod do problematiky. 2., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2009. 120 s. ISBN 978-80-7357-423-9. LESERVOISIER, L. Daňové ráje. Paris : Presses Universitaires de France, 1992. ISBN 80-86009-07-6. RYLOVÁ, Zuzana. Mezinárodní dvojí zdanění 2012. 4. akt. a rozš. vyd. Olomouc: ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-724-9 ŠIROKÝ, Jan. Daně v Evropské unii: daňové systémy všech 27 členských států EU, legislativní základy daňové harmonizace v EU se základními judikáty SD EU, včetně zapracování Lisabonské smlouvy a novelizací směrnice 2006/112/ES. 4. vydání. Praha: Linde, 2006. 354 s. ISBN 978-80-7201-746-1 Vedoucí bakalářské práce: JUDr. Ing. Jan Kopřiva, Ph.D. Termín odevzdání bakalářské práce je stanoven časovým plánem akademického roku 2013/2014. L.S. prof. Ing. Mária Režňáková, CSc. Ředitel ústavu doc. Ing. et Ing. Stanislav Škapa, Ph.D. Děkan fakulty V Brně, dne 02.06.2014

Abstrakt Tato bakalá ská práce se bude v teoretické části zabývat pojmem daňových ráj, jejich rozd lením, vyuţitím a výb rem. V druhé části budou porovnány t i firmy z České Republiky s obratem v ádech statisíc aţ do n kolika milion a bude na nich demonstrováno, kdy pro n bude výhodné nebo nevýhodné p sobit v daném daňovém ráji oproti setrvání v České Republice. Abstract In the theoretical part this work deals with the concept of tax havens, their distribution, use and selection. The second part compares three companies in the Czech Republic with a turnover of hundreds of thousands to several millions, and it demonstrates which for them would be advantageous or disadvantageous - to operate in the tax haven compared to staying in the Czech Republic. Klíčová slova Daňové ráje, dan, offshore, vyhýbání se daňovým povinnostem, zamezení dvojího zdan ní Keywords Tax haven, tax, offshore, tax avoidance, the avoidance of double taxation

Bibliografická citace ZEMAN, D. Daňové ráje. Brno: Vysoké učení technické v Brn, Fakulta podnikatelská, 2014. 53 s. Vedoucí bakalá ské práce JUDr. Ing. Jan Kop iva, Ph.D.

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe p edloţená bakalá ská práce je p vodní a zpracovala jsem ji samostatn. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramen je úplná, ţe jsem ve své práci neporušila autorská práva Ěve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorskýmě. V Brn dne.. Podpis

Pod kování Zde bych velice rád pod koval svému vedoucímu bakalá ské práce JUDr. Ing. Janu Kop ivovi, Ph.D., za odborné vedení, za velký počet zodpov zených dotaz, ud lených rad a trp livosti p i psaní bakalá ské práce.

OBSAH ÚVOD... 10 CÍLE PRÁCE, METODY ů POSTUPY ZPRůCOVÁNÍ... 11 1 TEORETICKÁ VÝCHODISKů PRÁCE... 12 1.1 Začátky daňových ráj... 12 1.2 Pojem daňový ráj... 13 1.3 Charakteristika daňového ráje... 13 1.4 Druhy daňových ráj... 13 1.5 Sv tové daňové ráje... 14 1.6 Výb r daňového ráje... 15 1.6.1 Výb r státu... 17 1.6.2 Výb r banky... 17 1.6.3 Výb r agenta... 18 1.7 Daňov zvýhodn né subjekty... 21 1.7.1 Offshore společnosti... 21 1.7.2 Partnership... 23 1.7.3 Trusty... 24 1.7.4 Nadace... 27 1.8 Smlouvy o zamezení dvojího zdan ní... 28 1.8.1 Modelové smlouvy... 28 1.8.2 Obsah dvoustranných smluv... 29 1.8.3 Metody vyloučení mezinárodního dvojího zdan ní... 30 1.9 Boj proti daňovým ráj m... 31

1.9.1 OECD... 32 1.9.2 FATF... 33 1.9.3 Česká Republika... 33 1.10 ČR a daňové ráje... 34 2 ůnůlýzů SOUČůSNÉHO STAVU... 36 2.1 Výb r daňového ráje... 36 2.2 Charakteristika Kyperské republiky... 37 2.3 Zaloţení s. r. o. v České republice... 37 2.4 Náklady na zaloţení IBC Ěmezinárodní obchodní společnostě v Kyperské republice... 38 2.5 Výpočty zisk jednotlivých společností... 39 2.5.1 Výpočet čistého zisku společnosti ů v České a Kyperské republice... 39 2.5.2 Výpočet čistého zisku společnosti B v České a Kyperské republice... 41 2.5.3 Výpočet čistého zisku společnosti C v České a Kyperské republice... 43 3 VLůSTNÍ NÁVRHY EŠENÍ... 46 3.1 Společnost ů... 46 3.2 Společnost B... 46 3.3 Společnost C... 47 ZÁV R... 48 SEZNůM POUŢITÉ LITERATURY... 49 SEZNůM TůBULEK, OBRÁZK ů GRůF... 53

ÚVOD Toto téma bakalá ské práce bylo zvoleno, protoţe daňové ráje jsou v současné dob velice aktuální téma. ůť pro firmy malé, st ední či velké, je problém daní velice d leţitým tématem. Kaţdá obchodní společnost nebo podnikající fyzická osoba se snaţí minimalizovat své daňové náklady. Ve v tšin daňových ráj se platí daň formou paušálního ročního poplatku, který se pohybuje v adu stovek dolar, coţ je samoz ejm pro firmy velikou finanční úlevou, ale není to jediná výhoda pro firmy. V mnohých daňových rájích nejsou pot ebné ţádné audity nebo společnost nemusí vést ani účetnictví. To pro společnosti znamená velké sníţení byrokracie. Samoz ejm firmy sídlící v daňovém ráji musí dodrţovat zákony daného státu, ve kterém podnikají, platit odvody za zam stnance a další poplatky. Kaţdá firma zvaţující p esunutí sídla do daňového ráje musí vzít v potaz, ţe daňové ráje nejsou vhodné pro všechny druhy podnikání. Mezi typické omezení pat í zákaz podnikání na území daného státu, společnost dostane pouze formální číslo. Sídlo firmy m ţe p sobit ned v ryhodn. Nap íklad Seychelly jsou nechvaln známé díky kontroverznímu podnikateli Radovanu Krejčí ovi. Offshore firmy mohou být vyloučeny ze státních zakázek, protoţe nebudou splňovat poţadavky na sídlo firmy, doklady, účetnictví, audit a vlastnických struktur. Nejv tší moţnosti offshore firmy je zejména u online podnikání. Podnikání na internetu v tšinou není závislé na sídle firmy, takţe je pro offshore podnikání jako stvo ené. Dalšími typickými obory jsou r zné konzultační sluţby, bankovní sluţby, právní sluţby, vedení účetnictví nebo server hosting apod. ĚMladýPodnikatel, 2012ě. 10

CÍLE PRÁCE, METODY ů POSTUPY ZPRůCOVÁNÍ Hlavním cílem této bakalá ské práce je maximální daňová optimalizace t ech podnik pomocí daňového ráje. Všechny podniky budou zdan ny dle platných sazeb České Republiky. Následn budou vyčísleny veškeré jejich náklady na dan a byrokracii. Dále bude vybrán nejvýhodn jší daňový ráj, vyčísleny náklady na p esun, náklady na setrvání v n m, daňové náklady a náklady na byrokracii. V záv ru bude vše porovnáno jak podle finanční stránky podniku, tak podle moţného ohroţení d v ryhodnosti firmy z d vod p esunutí do daňového ráje. Práce je rozd lená na t i části. V teoretické části budou poskytnuty informace a základní pojmy daňových ráj, které jsou čerpány z odborné literatury. V druhé část analýza současného stavu bude spočítána nákladová úspora oproti České republice. V poslední části vlastní návrhy ešení budou podány návrhy, zda setrvat v České republice či vyuţít daňový ráj. 11

1 TEORETICKÁ VÝCHODISKů PRÁCE 1.1 Začátky daňových ráj Fenomén daňových rájů se zrodil prakticky s daněmi. Již ve starém ecku se staly malé ostrovy v blízkosti Athén útočišti, v nichž obchodníci skladovali ve vzdálenosti pouhých dvaceti mil zboží, aby se vyhnili dvouprocentní dani, kterou byl zatěžován vývoz a dovoz. Podobně na tom byli i obchodníci, kte í se ve st edověku usídlovali v londýnském City, osvobozováni od všech daní. Od 16. Do 1Ř. Století byly daňovým rájem Flandry, které ve svých p ístavech vytvo ily daňový ráj zvýhodněný minimálními cly a poplatky. Angličtí obchodníci, dodavatelé surovin, raději prodávali zboží do Belgie než do Anglie, která je zatěžovala vysokými cly a daněmi. Nizozemsko bylo v 16. - 1Ř. století útočištěm, ve kterém se vybíraly minimální daně (LESERVOISIER, 1996, s. 5). Ve Spojených státech, není mezinárodní daňový únik novinkou. Jiţ v roce 1721 zam ovaly americké kolonie sv j obchod do Latinské Ameriky, aby se tak vyhnuli poplatk m ĚLESERVOISIER, 1řř6ě. Ve Francii se začali daňové ráje vyuţívat hned po druhé sv tové válce. Dnes se daňové ráje vyvíjejí z velké části díky p ítomnosti zahraničních bank. Existence finančního sektoru p ináší daňovým ráj m výhody v podob pracovních p íleţitostí a p íjm. Existence daňových ráj také pramení zmezinárodňování společností, které zpočátku usilovaly o dobytí nových trh a pozd ji o umíst ní n kterých svých činností do zemí s nízkými mzdami. V další fázi rozmísťovali mezinárodní skupiny společností své filiálky v závislosti na podmínkách daňového zatíţení v hostitelských zemích. Nejv tším uţivatelem daňových ráj jsou ůngličané a ůmeričané. Stáli ostatn u zrodu nejv tší části. D vodem je bezpochyby maximalizovat zisk (LESERVOISIER, 1996). 12

1.2 Pojem daňový ráj Definicí daňových rájů je tolik, kolik takových rájů existuje, Fakticky pro ně nevymysleli definici ani uživatelé, ani specialisté (LESERVOISIER, 1996, s. 9). Pod pojmem daňový ráj si většina lidí p edstaví země, jako jsou Bahamy, Kajmanské ostrovy, Seychely a podobné, většinou ostrovní oblasti. Ovšem ve skutečnosti je daňovým rájem každá oblast, která nezdaňuje určité či všechny ekonomické aktivity nebo majetek, nebo určité subjekty. Pro posouzení toho, zda je ta která oblast daňovým rájem, je proto rozhodující vztah subjektu k této zemi a druh ekonomické aktivity, který hodlá vyvíjet, p ípadně majetek, který hodlá vlastnit (Klein, 1998, s. 7). Skutečných daňových ráj, ve kterých se neplatí ţádné dan, je velice málo. V tšinou i státy nebo oblasti, o kterých si myslíme, ţe jsou daňové ráje, zdaňují své vlastní občany a domácí firmy. Daňové zvýhodn ní se p eváţn týká cizinc a je to součástí konkurenčního boje v oblasti daní ĚKlein, 1998). 1.3 Charakteristika daňového ráje Existenci privilegovaného daňového režimu konstatuje daňová správa v p ípadech, kdy neexistuje daň z p íjmů nebo zisků pocházejících z profesionální činnosti nebo daň z p íjmů, P íjmy nebo zisky vznikající vně tohoto státu nebo teritoria nejsou podrobeny dani z p íjmů nebo důchodů Daně z p íjmů nebo zisků jsou citelně nižší než ve Francii (LESERVOISIER, 1996, s. 9) 1.4 Druhy daňových ráj M ţeme je rozd lit do dvou velkých skupin: První skupinu tvo í v tšinou malé státy nebo závislá území, buď ostrovní 13

ĚBahamy, Cookovy ostrovyě nebo poblíţ bohatých stát jako ůndora nebo Monako. Tyto zem nikdy nezdaňují p íjmy nebo majetek svých občan a prost edky pro chod administrativy získávají n kde jinde, v tšinou jsou to oblíbená turistická centra. Tuto skupinu nazýváme offshore ĚKlein, 1řřŘě. Druhou skupinu tvo í většinou velké státy s vysokým zdaněním ( onshore ), které vyčlení určité oblasti nebo druhy ekonomické aktivity v zájmu jejich rozvoje a pro tato území nebo aktivity je možno získat daňové úlevy, výjimku nebo daňové prázdniny. Do této skupiny pat í nap íklad Irsko, ecko, Holandsko (Klein, 1998, s. 8) 1.5 Sv tové daňové ráje Podle OECD se za daňový ráj povaţuje stát, který splňuje následující charakteristiky: Malé fixní roční poplatky nebo nulové dan Nedostatečná transparentnost tzn., ţe dokumenty a informace nutné ke stanovení daňové povinnosti nejsou b ţné dostupné jako nap. účetní výkazy Zákony, slouţící k zamezení poskytování informací ostatním vládám Tuto definici v současné dob splňuje 3Ř zemí. Mezi daňové ráje podle OECD tedy pat í ůmerické Panenské ostrovy, ůndorra, ůnguilla, ůntigua a Barbuda, ůruba, Bahamy, Bahrajn, Belize, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Cookovy ostrovy, Dominika, Gibraltar, Grenada, Guernsey, Jersey, Kajmanské ostrovy, Kypr, Libérie, Lichtenštejnsko, Malta, Marshallovy ostrovy, Mauricius, Monako, Montserrat, Nauru, Nizozemské ůntily, Niue, Ostrov Man, Panama, Samoa, San Marino, Seychely, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Turkos a Caicos, Vanuatu. Další institucí, která mapuje daňové ráje je Tax Justice Network ĚTJNě. Tato britská nezávislá instituce uvádí aţ 70 státu, které lze povaţovat za daňové ráje (CCBCOMPANY, 2011a). 14

1.6 Výb r daňového ráje České firmy odcházejí do daňových ráj z mnoha d vod a kaţdá firma m ţe mít ten d vod trošku jiný. Zdaleka se nejedná pouze o sníţení náklad na dani. Pro jednu firmu m ţe být hlavní d vodem ochrana majetku nebo soukromí p ed v iteli a dalšími subjekty. Dalším pádným d vodem m ţe být lepší právní prost edí a vymahatelnost práva, mén sloţitá administrativa, naprostá anonymita vlastníka a v neposlední ad samoz ejm velice nízké nebo nulové dan. Díky anonymit a tomu, ţe se v n kterých daňových rájích nemusí vést účetnictví, nebo není pot ebný audit, m ţe pro n které vn jší subjekty být firma podez elá. To jsou d vody, proč kaţdý musí správn volit daňový ráj, do kterého chce p emístit své sídlo. Správný výb r daňového ráje je d leţitou součástí daňového plánování a vychází z činností a pot eb společnosti. Kaţdé ešení musí splňovat základní poţadavky. T i obecné poţadavky jsou legálnost, bezpečnost, funkčnost. Legálnost - Co se týká zákon offshore oblastí, zjistíme, ţe umoţňují v tšinu aktivit, které nejsou evidentn nelegální nebo nepoškozují danou oblast. Kvalifikovanou radu bude nejlepší hledat u dobrého daňového právníka nebo agenta z dané oblasti. Bezpečnost - Je velice d leţité, abychom m li sv j majetek kvalitn zabezpečený. Funkčnost - Krom toho, ţe daňové schéma musí být legální a kvalitn zabezpečeno, je velice nutné, aby bylo i funkční. Tím je myšleno, ţe společnost musí být schopna dané operace provád t bez dalších zbytečných náklad ĚKlein, 1řř6). Další poţadavky, podle kterých by se m li firmy ídit, bude uţ záviset na konkrétních firemních poţadavcích. Politická a ekonomická stabilita - Jelikoţ společnosti v daňových rájích soust eďují své zisky, musí mít jistotu, 15

ţe o n na základ vyvlastn ní nep ijdou. Stát musí nabízet bankovní systém garantující ochranu vloţených prost edk. Moderní, flexibilní, d v ryhodná a ov ená legislativa Pouţívané obchodní právo - Jde hlavn o to jakou máme moţnost volby právní formy podnikání a zp sobu ručení. Existence dohody o zamezení dvojího zdan ní - Velice d leţité kriterium pro firmy, které minimalizují sráţkové dan s p evodem dividend do zahraničí. D v ryhodnost - M ítkem je p edevším absence daného daňového ráje na seznamu zemí, které podporují praní špinavých pen z. Tento seznam vede FůTF ĚFinanční akční výbor proti praní špinavých pen zě. Kvalitní infrastruktura - Posuzujeme hlavn dostupnost daného státu a komunikační infrastrukturu. Jelikoţ n které procesy, včetn zahraničních plateb, je d leţitá i kvalitna telekomunikačních technologií. Specializace - T ţko bychom hledali daňový ráj, který by byl ideální pro jakékoliv mezinárodní transakce. Daňové ráje se tak specializují na určité skupiny podnikatelských činností a ostatní jsou zdaňovány b ţným zp sobem. Existence ţádoucích podmínek - oznamovací povinnost a byrokracie - nízké poţadavky na základní kapitál - moţnost realizovat valné hromady kdekoli na sv t -absence nebo volný výb r povinných účetních doklad (CCBCOMPANY, 2011). Na základ t chto hledisek budeme vybírat stát Ědaňový rájě, banku, agenta. 16

1.6.1 Výb r státu Legálnost operací závisí na zvolené metod daňového plánování, p edm tu činnosti, daňových vztazích jednotlivých zemí a dalších kriterií. Legálnost operací, musíme posuzovat p ípad od p ípadu v závislosti na konkrétních situacích. Bezpečnost posuzujeme p edevším podle politické stability v oblasti, vztahem vlády a politických subjekt k daňovým úlevám či výjimkám, existence devizových omezení, anonymním vlastnictví společnosti. Z hlediska funkčnosti je p edevším d leţité aby poplatník dob e ovládal ú ední či obchodní jazyk daného státu. Další velice d leţitým kritériem je spojení, p edevším letecké, telefonní, poštovní ĚKlein, 1řř6). 1.6.2 Výb r banky Daňový ráj nemusí nutn znamenat nejlepší místo pro umíst ní fyzického majetku. Nestačí pouze to, ţe bude majetek osvobozen od zdan ní. Musí být umíst n i bezpečn. Z t chto d vod budu rozlišovat dva pojmy: Daňový ráj jako místo, kde poplatky placené místní správ nejsou závislé na účetních výsledcích. Bankovní ráj jako místo, kde existují nejlepší podmínky pro finanční majetek z hlediska výnosu a bezpečnosti. Z d vod toho, ţe offshore společnosti a bankovní účty t chto společností jsou vyuţívány pro praní špinavých pen z, jsou banky mnohem opatrn jší p i výb ru svých klient. Je n kolik zp sob jak se banky chrání. Nejvyuţívan jší jsou bankovní reference, nep ijímání počátečních vklad v hotovosti a další postupy známé pod názvem Know-your-customer, tedy znej svého zákazníka. Podle t chto informací se banky ídí p i vybírání svých klient ĚKlein, 1řř6). Není nutné, aby banka sídlila ve stejné zemi, jako offshore společnost. V n kterých p ípadech by to mohlo být i nebezpečné. 17

Banku budeme vybírat podle toho, a) v jakém stát se nachází, Stát, který si vybereme, musí být ekonomicky stabilní. Dobré vodítko nám m ţou poskytnout informace zve ejňovaná hodnocení mezinárodních ratingových agentur ĚStandard and Poor, Moodys, Fitchě. Dalším významným faktorem je vztah místní legislativy k bankovnímu tajemství. V Evrop mezi nejlepší pat í zejména Lucembursko, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. b) jaká je to banka, Nejv tší jistotou budou pobočky mezinárodních bank, pop ípad banky se státní účastí. c) jaký mají vztah k České Republice, P edevším budeme zkoumat, zda má daná banka v České republice pobočky, významné obchodní zájmy a podobn, kv li kterým by mohla být vystavena jakémukoliv nátlaku. d) jaké sluţby nabízí, Hlavn nás budou zajímat bankovní úloţky, burzovní obchody, kreditní karty, depozitní schránky, úv ry a jejich podmínky. e) jaká jsou další kritéria, Ty budou záviset na pot ebách klienta. M ţe to být nap íklad dostupnost, zp sob spojení, jednací jazyk, poplatky atd. (Klein, 1996). 1.6.3 Výb r agenta ůgentem je myšlena společnost, která se profesionáln zabývá zakládáním společností. Tyto společnosti také velice často fungují jako správci společnosti. Základní kritéria Podnikání v zakládání offshore společností a správy majetku má svá specifika. Z t chto d vod nelze nap íklad poskytovat seznam referencí a poplatník musí výb r provád t nep ímo, posuzováním nap íklad velikosti společnosti, rozsahu sluţeb. Je samoz ejm moţné p edb ţn konzultovat tuto otázku s n kterým z českých daňových poradc se zkušenostmi z této oblasti. 18

Zakládat offshore společnost pomocí českých subjekt nebo zahraničních subjekt, kte í p sobí p ímo na území České republiky, není p íliš efektivní, protoţe subjekty podnikající v České republice a to ať, domácí nebo zahraniční, zde mají daňovou povinnost a to znamená, ţe finanční ú ad m ţe provést k íţovou kontrolu účt. Poplatník by si m l uv domit, ţe i dobrý agent v daňovém ráji nejspíš nebude znát dob e české právo. Pokud ho zná, existuje zde riziko v oblasti bezpečnosti informací. Z t chto d vod je velice d leţité, aby poplatník konzultoval své operace s n kým, kdo a) je schopen profesionáln poradit, b) je vázán mlčenlivostí ohledn t chto záleţitostí, c) není zainteresován na samotném faktu zaloţení offshore společnosti ĚKlein, 1996). Ceny Podle toho do jakých jurisdikcí firmy p esouvají svá sídla, se m ní i ceny za jednotlivé sluţby. Zde uvádím tabulku s orientačními cenami jedné české společnosti, která se zabývá p esouváním sídel a správu společností v daňových rájích. 19

Tab. č. 1: Orientační ceník základních poloţek Jurisdikce Typ společnosti Poplatky za zaloţení a 1. rok správy Obnovovací poplatky v dalších letech Seychely IBC $ 990 $ 790 Marshallovy ostrovy IBC $ 1.190 $ 990 Belize IBC $ 1.390 $ 1.090 Britské ostrovy panenské IBC $ 1.390 $ 1.090 Panama S A. - Non Resident $ 1.390 $ 1.090 Nevis IBC, LLC $ 1.390 $ 1.090 Kypr IBC (Limited) 3.řř0 + 1Ř % DPH 2.4ř0 + 1Ř % DPH Velká Británie Velká Británie Limited Liability Company Limited Liability Partnership 1.230 řř0 1.230 řř0 USA LLC $ 1.390 - $ 2.490 $ 990 Hong Kong Limited $ 2.590 $ 1.990 (Zdroj: DANOVYRAJ, 2014) Jak je vid t z tabulky minimální ceny za první dva roky správy v daňovém ráji se pohybují okolo $ 1.800. V t chto cenách není započítáno zaloţení a vedení bankovního účtu, které se pohybuje okolo $ 500 (DANOVYRAJ, 2014). Sluţby Kvalitní agenti poskytují zejména tyto služby: - založení společnosti nebo p evod již založené společnosti, - žádost o tax-free status (osvobození od daně), - poskytnutí sídla společnosti, - poskytnutí nominálních akcioná ů, - poskytnutí nominálních editelů společnosti, - poskytnutí místních editelů či tajemníků společnosti, - sekretá ské služby, - likvidace společnosti, 20

- poradenské služby (Klein, 1996, s. 27). Konflikt zájm klienta a agenta V offshore oblastech se m ţeme setkat s daňovými konzultanty, kte í budou tvrdit svým klient m, ţe dostatečnou anonymitu získají vytvo ením v tšího počtu offshore společností nebo trust. Tyto konzultanti jsou dost často spojeni s podnikáním v oblasti zakládání a správy společností, tedy čím více zaloţí či spravují společností, tím více vyd lají pen z. Dalším rizikem p i z izování trust nebo pouţívání nominálních editel je to, ţe m ţou mít skutečnou kontrolu nad majetkem nebo bankovním účtem klienta ĚKlein, 1řř6). 1.7 Daňov zvýhodn né subjekty V této kapitole nalezneme informace o nejd leţit jších formách podnikání, které lze v daňových rájích nalézt. Nejv tší pozornost se bude ubírat k Trust m Ěv ČR sv enecké fondy), a to z d vodu, ţe od 1. 1. 2014 umoţňuje Občanský zákoník zakládat tyto společnosti i u nás. 1.7.1 Offshore společnosti Tyto společnosti jsou asi nejvyuţívan jší subjekty, které jsou zakládány v daňových rájích. D vodem je jednodušší a rychlejší proces zaloţení, niţší náklady a univerzáln jší pouţití v daňovém plánování. Tyto společnosti m ţeme rozd lit do t í kategorií: Společnosti zaloţené podle speciálních zákon Offshore centra v tšinou nabízí zaloţení jednotlivých společností podle zákon, které jsou odlišn od zákon, podle kterých se zakládají a zdaňují společnosti domácí. Offshore společnosti zaloţené podle tohoto zákonu se nazývají International Companies Ěmezinárodní společnostiě nebo International Business Companies, IBC Ěmezinárodní obchodní společnostiě. U t chto společností se vyuţívá mnoţství výhod, které pramení liberálních ustanovení zákona. 21

Tento zákon byl vydaný v roce 1řŘ4 na Britských panenských ostrovech a pozd ji k n mu p istoupili i další státy. Zde je uvedeno n kolik dalších stát, které k tomuto zákonu p istoupili Ěůnquilla, ůntigua a Barbuda, Bahamy, Belize, Libérie, Mauritius, Nauru, Niue, Seychely, Svatý Kryštof, Nevis, Svatý Vincent, Grenadiny, Turks Caicos, Vanuatu a Západní Samoaě, ĚPetrovič, 1řřŘ). Společnosti zaloţené podle všeobecného zákona Jsou to společnosti zaloţeny podle práva, kterým se ídí všechny společnosti. O společnosti zaloţené podle tohoto zákona hovo íme o nerezidentních společnostech a jsou osvobozeny od zdan ní, protoţe nepodnikají a nemají ţádné p íjmy ze zem zaloţení ĚOFFSHORE, 1řřřě. Daňové osvobozené společnosti Status daňov osvobozené společnosti není p isuzován automaticky, ale musí o n j být zaţádáno. Společnost musí mít na území registrované sídlo a agenta. ůgentem je ve valné v tšin p ípad specializovaná firma, která dohlíţí na to, aby společnost plnila poţadavky stanovené zákonem ĚOFFSHORE, 1999). Výhody t chto společností a) Daň z p íjmu: Jednou z nejv tších výhod je nesrovnateln niţší daňová zát ţ. Ve v tšin daňových ráj jsou offshore společnosti osvobozeny od placení daní a náhradou za to je placení paušálního poplatku, který se pohybuje ve stovkách dolar ĚPetrovič, 1řřŘě. b) Další výhody: Zatímco úplné osvobození od daně z p íjmu nebo alespoň výraznou daňové zvýhodnění nabízí drtivá většina offshore center, další výhody jsou specifickou záležitostí jednotlivých zemí a objevují se v různé intenzitě. Mezi ty, které se vyskytují poměrně často, pat í: osvobození od daně z kapitálových zisků, osvobození od daně z dividend, osvobození od daně z p íjmů fyzických osob, osvobození od placení kolkovného, osvobození od DPH, daňové prázdniny, 22

investiční úlevy, možnost využívat zrychleného odepisování, široká škála daňově uznatelných nákladů, absence devizové kontroly, minimální kontrola ze strany ú adů či vlády, žádné nebo minimální požadavky na p edkládání účetních výkazů nebo na povinný audit, liberální požadavky na výši akciového kapitálu, druh a počet emitovaných akcií, občanství a trvalý pobyt akcioná ů, statutárních zástupců či společníků, neomezenost p edmětů činnosti podnikatelských subjektů, liberální imigrační legislativa, existence sítě smluv o zamezení dvojího zdanění, existence zón volného obchodu a bezcelních zón, snadná registrace lodí a jachet ve vlastnictví offshore společnosti, garance uvedených výhod na určitou dobu v p ípadě změny legislativy, anonymita vztahující se k offshore společnosti a jejím vlastníkům ĚPetrovič, 1řřŘ, s. 3řě 1.7.2 Partnership Zem označované za daňové ráje p ejaly angloamerický právní systém a od n ho odvozené formy podnikání a to z d vodu, ţe v tšina zemí byla součástí Britského společenství národ nebo závislým územím Velké Británie. Z tohoto práva pochází i pojem partnership (OFFSHORE, 1999) Partnership se pouţívá jako označení typu právnické osoby nebo jako vztah mezi dv ma organizacemi nebo lidmi, kte í spolu spolupracují. Partnership jako právnická osoba musí být vlastn na alespoň dv ma lidmi nebo společnostmi, kte í se d li o zisk i rizika spojena s podnikáním. Je hojn vyuţívána v ad zemí USů, Velká Británíe, Kanada, ůustrálie, N mecko, Čína a další (MANAGEMENTMANIA, 2013). Partnership se zakládá smlouvou mezi dv ma subjekty. Tento druh společnosti mohou zaloţit minimáln dva subjekty a maximáln dvacet. Nejsou ţádné p edepsané formy, jak by m la smlouva vypadat. Samoz ejm smlouva by m la být sepsána písemn, aby se p edešlo pozd jším rozpor m. Ve v tšin p ípad společníci ručí celým svým majetkem, tudíţ je d leţitá d v ra mezi společníky. Výhodou partnership je, ţe neexistuje jakákoliv formální organizační struktura. Další výhoda je, ţe oproti ostatním 23

společnostem, jsou zde pom rn nízké finanční náklady. Podnikání touto formou zajišťuje nezanedbatelné daňové výhody. Z pravidla se neplatí daň z p íjm, ale pouze paušální poplatek a pak jsou zdan ny aţ p íjmy jednotlivých společník. Velikou nevýhodou je nejistá doba trvání, protoţe partnership zaniká v tu chvíli, kdy zem e nebo zanikne kterýkoliv z partner. Další nevýhodou je, ţe společník platí daň z p íjm fyzických osob vypočítanou ze svého pom rného podílu na p íjmech společnosti bez ohledu na to, zda byl zisk skutečn vyplacen nebo ne (OFFSHORE, 1999). Existují dva základní druhy partnership společností general partnership a limited partnership. U první z nich společníci mají rovnocenné postavení, to znamená, ţe ručí celým svým majetkem za veškeré závazky společnosti. ů mají právo podílet se na ízení a rozhodování. V druhém p ípad minimáln jeden společník ručí za závazky neomezen a ostatní pouze do výše svého vkladu Ělimited partnerě. Tento partner má omezenou odpov dnost. Na druhou stranu zase nem ţe zasahovat do ízení společnosti ani za ni jednat. Samoz ejm má právo na podíl ze zisku ĚOFFSHORE, 1řřřě. 1.7.3 Trusty Trust, česky sv enecký fond je u nás velkou neznámou. To by se m lo ovšem zm nit, protoţe od 1. 1. 2014 je moţnost tento institut zakládat i v České Republice. Definuje ho nový občanský zákoník a klade si za cíl napodobit účinky trustu, který je široce rozší en v zemích s anglosaským právním systémem ĚKůMINůRI, 2011ě. Ve státech s kontinentálním právem se s pojmem trust aţ na pár výjimek nesetkáme, protoţe pojetí trustu neuznávají ĚPetrovič, 1řřŘě. Majetek vloţený do trustu p estává být vlastn n, tím kdo je tam vloţil, tedy zakladatelem. Zakladatel nemá dále k majetku p ístup. Musí se ustanovit správce a ten s majetkem nakládá tak jak bylo stanoveno v trustové smlouv, kde bude i stanoveno za jakých podmínek bude moci být poskytnuto pln ní obmyšleným osobám neboli beneficient m (VANEKPARTNERS, 2013). Podstatou trustu je správa cizího majetku správcem ve prosp ch beneficienta. Jak je výše napsáno zakladatel p estává být vlastníkem majetku, jeho vlastníkem se ovšem 24

nestává ani správce, beneficient a dokonce ani sv enecký fond, protoţe ten nemá právní subjektivitu. Trust je vlastn souborem majetku, který nemá vlastníka, ale pouze své určení stanovené zakladatelem ĚKůMINůRI, 2011ě. Trust svojí podstatou je velice výhodný nástroj jako ochrana majetku p ed nároky t etích osob. Nap íklad v p ípad komplikovaných rozvod, nep íznivých soudních rozhodnutí nebo dalších nárok v itel. Zaloţením trustu se m ţe p edejít nep edvídatelným událostem, které by mohli nep ízniv ovlivnit náš majetek. Dále m ţe slouţit jako legální forma sniţování daňové povinnosti. Hlavn m ţe omezit majetkové a d dické dan ĚPetrovič, 1řřŘě. Další výhodou trustu je, ţe zakladatel, m ţe být sám beneficientem, kdyţ zaloţí trust ve prosp ch sebe samého. Zároveň platí, ţe správce nem ţe být beneficientem. Ovšem jsou i výjimky, nap. pokud je beneficient více ĚPetrovič, 1řřŘě. Velice d leţitou skutečností je, ţe zakladatel ztrácí vlastnická prává nad svým majetkem, coţ m ţe být nevýhodou. V n kterých offshore zemích zákony tolerují formu trustu, kde zakladatel je zároveň správcem. Obecn samoz ejm platí, ţe správce nesmí být zakladatelem. Z t chto d vod by m l být správce vybrán z co nejv tší opatrností. V dnešní dob jsou nejčast ji správcem stanovovány trustové společnosti, které za úplatu spravují majetek Ěnejčast ji banky nebo právnické firmyě. Zakladatel má dva nástroje pomocí, kterých m ţe dohlíţet na správce. Díky nim neztrácí úpln vliv na vloţený majetek. Jde o funkci protektora a takzvané listiny p ání neboli letter of wishes ĚPetrovič, 1řřŘě. Zakladatel si ustanoví protektora, pokud chce mít na trust vliv. Ten má za povinnost ve spojení se správcem dohlíţet na to, aby byla spln na p ání zakladatele. Protektor má dokonce právo zbavit správce funkce a stanovit nového za p edpokladu ţe není spokojen s jeho činností. Protektor musí jednat v nejlepším zájmu beneficient a v ţádném p ípad prosazovat své vlastní zájmy. Dalším nástrojem zakladatele m ţe být letter of wishes. Jde o dokument, který v tšinou má d v rný charakter a jeho obsah by m l být znám pouze zakladateli a správci. Pomocí letter of wishes vyjad uje zakladatel p ání, které ale nezavazuje správce k jejich pln ní ĚPetrovič, 1řřŘě. 25

Obrázek č. 1: Schéma trustu (Zdroj: AKONT, 2010) Hybridní společnosti Legislativa v offshore zemích se snaţí být maximáln flexibilní, protoţe je pod velkým vlivem z mnoha stran. Na jedné stran na ni tlačí uţivatelé, kte í vyuţívají offshore sluţby, na druhé stran na n tlačí vlády cizích stát a nakonec konkurenční offshore zem. Proto se zde vyvinula ada právních norem, které nemají v ostatních právech obdoby (EPRAVO, 2003). a) Companies limited by guarantee Ěspolečnosti s garancíě Společníci nesplácejí členský vklad. Místo toho se zavazují, ţe v p ípad nesolventnosti uhradí p edem garantovanou částku, která v tšinou nep esahuje 100 USD. Pokud činnost společnosti není podnikání, tak společníci platí roční poplatky, které slouţí jako p íjem ĚEPRůVO, 2003ě. Stejn jako trust je tento typ společnosti pouţíván k ochran majetku, ale nabízí v tší flexibilitu p i ízení a hlavn je moţné ji zaloţit i ve státech se zvykovým právem (EPRAVO, 2003). 26

b) Companies limited by guarantee and having shares Ěspolečnost s garancí a na akcie) Má dv t ídy člen, akcioná e a garanční členy. ůkcioná i splatí sv j vklad a obdrţí akcie. Skupina garančních člen nemá akcie a ručí za závazky společnosti do určité Ěgarantovanéě výše, kterou budou muset zaplatit p i nesolventnosti společnosti Ěv tšinou do 100 USDě. Díky této struktu e je moţné odd lit ízení od práv na zisk a to v tom p ípad, kdy akcioná i mají hlasovací práva, ovšem nemají právo na dividendy a naopak ĚEPRůVO, 2003ě. c) Limided Life Company Ěspolečnost s omezeným trvánímě Tento druh společnosti je hlavn zakládán osobami z USů, protoţe z hlediska daňových je brána jako partnership, tedy p íjmy a výdaje společnosti jsou brány jako p íjmy a výdaje společník. Hlavním znakem této společnosti je, jak z názvu vyplývá, ţe je zaloţena na určitou dobu, po které zaniká a dojde k likvidaci. Z pravidla je to 50 let, ale ve stanovách lze tato doba prodlouţit aţ na 150 let (EPRAVO, 2003). d) Limided Liability Company Ěspolečnost s ručením omezenýmě Tento druh společnosti je pouţíván ve všech státech USů a ve v tšin offshore zemích. Je velice podobná české společnosti s. r. o. upravené podle anglosaského práva. Je za azena mezi hybridní společnosti, protoţe z hlediska USA se jedná o spojení partnership a společnosti ĚEPRůVO, 2003ě. Ve státech ůrkansas, Delaware, New York stačí na zaloţení společnosti pouze jeden společník. V ostatních státech je pot eba k zaloţení společnosti minimáln dvou společník. Je postačující jeden jednatel, p ičemţ to m ţe být právnická osoba (EPRAVO, 2003). 1.7.4 Nadace Nadace je právnická osoba. Její majetek je sloţen z vklad zakladatel a po dobu fungování je odd len od osobního majetku zakladatel. Nadace musí být zaloţena za 27

nekomerčním účelem. Práva d dic či t etích stran jsou v či tomuto majetku t ţko uplatnitelná z d vod odd lení majetku od osobního vlastnictví ĚPetrovič, 1řřŘě. Nadace má n které podobné prvky jako trust. Rozdíl je v tom, ţe nadace je právnická osoba, která je definována zákony. Oproti tomu trust je prakticky vztah dvou osob a nem ţe vstupovat do soudního sporu. Základním rozdílem je, ţe zakladatel nadace m ţe spravovat majetek nadace, coţ u trustu ve v tšin p ípad nelze ĚPetrovič, 1řřŘě. 1.8 Smlouvy o zamezení dvojího zdan ní Jiţ Československá republika zahájila uzavírání smluv o zamezení dvojího zdan ní. Byly uzav eny smlouvy s Jugoslávií, Polskem a Rumunskem. Ovšem hospodá ská politika totalitního reţimu m la jiné priority, proto uzavírání dalších smluv začala aţ počátkem 70. let. Pomocí nich cht la Československá republika zvýšit konkurenceschopnost ekonomiky Ěuzavírání SZDZ vedlo k částečnému otev ení ekonomiky). V dnešní dob má ČR uţ uzav eno více neţ Ř0 smluv (Sojka, 2013). 1.8.1 Modelové smlouvy Jiţ v této dob existovaly dva modely smluv, které byly akceptované mezinárodn. Modelová smlouva OECD, ta byla určena pro smluvní vztahy mezi státy, které m ly srovnatelnou hospodá skou úroveň. Tento model akceptuje zdan ní p íjm v zemi sídla či bydlišt daňového poplatníka. Modelová smlouva OSN, m la ochraňovat daňové p íjmy smluvní strany s nesrovnateln niţší ekonomickou výkonností a klade d raz na zdan ní p íjm v zemi jejich zdroje (Sojka, 2013). Oba modely mají velice podobnou strukturu a mnoho spojujících prvk. Současný vývoj vede ke sblíţení t chto smluv. Model OSN se dnes vyuţívá jen z ídka. První smlouvy byly uzav eny podle modelu OECD a to se státy Francie, Nizozemsko a Finsko. První smlouvy uzav eny podle modelu OSN byly s Čínou, Kyprem, Nigérií a Tuniskem. V současnosti se uzavírají smlouvy na základ modelu OECD a v n kterých p ípadech jsou do této smlouvy zahrnuty prvky z modelu OSN (Sojka, 2013). 28

Mezinárodní dvojí zdan ní lze popsat jako situaci, kdy stejný p íjem poplatníka podléhá dani ve dvou nebo více státech Ěnap. v situaci, kdy má fyzická osoba v jednom stát trvalé bydlišt, ve druhém se obvykle zdrţuje a ve t etím má stálý bytě, ĚKlein, 1998, s. 153). Dvojí zdan ní výrazn sniţuje p íjem, tím pádem sniţuje i zájem poplatníka o podnikání za takovýchto podmínek. Proto se státy snaţí zamezit dvojímu zdan ní a to buď formou jednostranných opat ením, nebo pomocí smlouvy zamezení o dvojím zdan ní s dalšími státy. Cílem t chto smluv je: - určit, jakému státu p ipadne právo zdanit, - rozd lit daňové výnosy mezi jednotlivé státy ĚKlein, 1řřŘě. 1.8.2 Obsah dvoustranných smluv OECD p ijalo vzorovou smlouvu o zamezení dvojího zdanění z p íjmů a majetku v roce 1ř63. Od té doby p edstavuje návod, podle kterého jednotlivé členské země OECD uzavírají vzájemně mezi sebou a vůči t etím zemím mezinárodní dohody o zamezení dvojího zdanění p íjmů a majetku. Základním principem p i azení p íjmů konkrétnímu státu je princip země rezidentury ĚLáchová, 2007, s. 33ě. To znamená, tam kde má poplatník rezidentury, tak ten stát má právo zdanit poplatníkovi celosv tové p íjmy. Tento základní princip, p i azení rezidentury, vyuţívají p i tvorb mezinárodních smluv i nečlenské zem OECD ĚLáchová, 2007). Smlouva svým rozsahem dává vyčerpávající odpověď na otázku, ve kterém státě a v jaké výši může být zdaněn jakýkoliv druh p íjmů, který má zdroje v jednom státě (T ma, Báča, 1994, s. 21) Modelová smlouva je rozd lena do 30 článk. Prvních p t vymezuje základní pojmy, jako osoby a dan, na které se smlouva vztahuje a dále definice základních pojm jako rezident a stálá provozovna ĚLáchová, 2007ě. Článek 7 a Ř upravuje p íjmy z podnikání, článek 10 aţ 12 p íjmy z investovaného kapitálu, článek 6 a 13 p íjmy plynoucí z uţívání majetku, článek 14 aţ 20 upravuje specificky uvedené druhy p íjm a článek 21 všechny ostatní druhy p íjm 29

ĚT ma, Báča, 1řř4ě. Ostatní články eší metody zamezení dvojího zamezení, vým nu informací, ešení p ípad dohodou, územní p sobnost atd. ĚLáchová, 2007). 1.8.3 Metody vyloučení mezinárodního dvojího zdan ní Mezinárodní dvojí p ípadn vícenásobné zdan ní vzniká, kdyţ r zné státy zdaňují stejný p edm t Ěnap. p íjem nebo majetek) dvakrát či vícekrát a výrazn omezuje zájem daňových nerezident o podnikání na území státu zdroje p íjm ĚRylová, 2012). K zamezení dvojího zdanění se užívá různých metod a jejich různých forem, které mohou být buďto jakožto jednostranná opat ení p ímo zapracovány v daňovém systému jednotlivých států, nebo jsou součástí dvoustranných, pop. mnohostranných mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění ĚT ma, Báča, 1994, s. 56). Jednostranná opat ení Pomocí nich zamezuje stát rezidenta dvojí zdan ní ve vlastních zákonech. V České Republice jednostranná opat ení ve významném rozsahu platili pouze do konce roku 2000. V současné dob zamezování dvojího zdan ní p enecháno na ujednání smluv o zamezení dvojího zdan ní ĚSojka, 200Řě. Dvoustranná opat ení Dvoustrannými opat eními jsou smlouvy o zamezení dvojího zdan ní. Podle nich se určí, který stát má právo zdanit ĚSojka, 200Řě. V podstat existují t i metody jak vyloučit mezinárodní dvojí zdan ní: metoda vyn tí, metoda zápočtu a metoda zahrnutí dan zaplacené v zahraničí do náklad ĚT ma, Báča 1994). Metoda vyn tí byla vyuţívána ve starších smlouvách. Nikdy se neuplatňuje proti p íjm m z dividend, úrok a licenčních poplatk. V nov jších smlouvách se nepouţívá v bec. Hlavní podstatou tohoto druhu vyn tí je, ţe stát rezidenta určité dosaţené p íjmy vyjme a v bec je nezdaní. Má dv základní metody a to vyn tí úplné a vyn tí s výhradou progrese. a) Vyn tí úplné: Nastává v p ípad, pokud p íjem ze zahraničí, který podléhá této metod, v bec nebere v úvahu p i zdan ní dalších p íjm v zemi rezidenta (Sojka, 2008). 30

b) Vyn tí s výhradou progrese: P íjem, který je vyjímán se nezahrne do základu dan, ale pro výpočet dan bude pouţita sazba podle pásma, kterému odpovídá souhrn všech p íjm tedy i vyjmutých. Tento zp sob má význam pouze, pokud s rostoucím p íjmem roste daňové zatíţení Ěprogresivní daňě. Tento zp sob se snaţí reagovat na celkovou majetkovou situaci poplatníka ĚT ma, Báča, 1994). Metoda zápočtu umoţňuje poplatníkovi daň z celosv tových p íjm sníţit o daň, kterou zaplatil v zahraničí. Pouţívají se dv základní metody a to úplný zápočet a prostý zápočet. a) Úplný zápočet: Podle této metody musí smluvní státy akceptovat celou zaplacenou daň z určitého p íjmu ve stát zdroje. M ţe se stát, ţe odečtená daň ve stát zdroje sníţí i daň, která se vztahuje k jiným p íjm m (Sojka, 2008) b) Prostý zápočet: Tato varianta vychází z p edpokladu, že daň zaplacená v zahraničí se započte na daňovou povinnost v tuzemsku, maximálně však do výše daně, která by p ipadala poměrně na zahraniční p íjem v tuzemsku ĚT ma, Báča, 1994). Daň zaplacenou v zahraničí jako náklad sniţující základ dan ani nelze povaţovat za zamezující metodu, ale spíše metodu, která zmírňuje dvojité zdan ní. Daň lze zahrnout do náklad pouze v p ípad, kdy p íjem je zahrnut v základu dan. Z toho vyplývá, ţe tento zp sob nelze pouţít u p íjm, které podléhají metod vyn tí ĚSojka, 200Řě. 1.9 Boj proti daňovým ráj m V současné dob se v boji proti daňovým ráj m angaţují hlavn dv organizace. FůTF Ěmezinárodní organizace na boj proti praní špinavých pen zě a OECD (Organizace pro hospodá skou spolupráci a rozvojě, ĚůKONT, 200řě. 31

1.9.1 OECD OECD v roce 1řřŘ sestavila seznam zemí, které označila za daňové ráje a vyzvala je k tomu, aby ukončili moţnost pro fyzické i právnické osoby vyhýbat se daním, ve svých mate ských zemích. Definice daňového ráje podle OECD zní: ţádné, či pouze nominální dan, nedostatek transparentnosti a existence zákon, které zamezují, aby se vlády ostatních zemí nemohli dostat k informacím o poplatníkovi. Dále OECD vyzvala zem, které splňují tyto kritéria, ke spolupráci. Spolupráci si p edstavovala tak, ţe tyto státy umoţní informovanost o poplatníkovi a daňovou transparentnost ĚKubátová, 2009). Cílem OECD je eliminování všech p ekáţek p i vým n informací pro správné určení daňové povinnosti. OECD rozlišuje t i skupiny zemí podle míry spolupráce. Zem, které pln spolupracují Ěbíla listinaě, zem, které spolupracují, ale ne úpln Ěšedá listinaě a zem, které nespolupracují v bec Ěčerná listinaě. 2. dubna 200ř byl vytvo en seznam, který rozd luje jednotlivé zem do listin. Bílá listina: ůmerické Panenské ostrovy, ůrgentina, ůustrálie, Barbados, Česká republika, Čína, Dánsko, Finsko, Francie, Guernsey, Irsko, Island, Japonsko, Jersey, Jiţní ůfrika, Itálie, Kanada, Korea, Kypr, Maďarsko, Malta, Mauritius, Mexiko, N mecko, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, ostrov Man, Polsko, Portugalsko, Rusko, ecko, Seychely, Slovensko, Spojené arabské emiráty, Spojené království, Špan lsko, Švédsko, Turecko, USů. Šedá listina: Andora, Anguila, Antigua a Barbuda, Aruba, Bahamy, Bahrain, Belgie, Belize, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Brunei, Cookovy ostrovy, Dominika, Filipíny, Gibraltar, Grenada, Guatemala, Chile, Kajmanské ostrovy, Kostarika, Libérie, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Malajsie, Marshallovy ostrovy, Monako, Montserrat, Nauru, Niue, Nizozemské ůntily, Panama, Rakousko, Samoa, San Marino, Singapur, Svatý Kryštof a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny, Švýcarsko, Turks a Caicos, Uruguay, Vanuatu. Černá listina: Od 2. dubna 2009 v černé listin nejsou ţádné zem ĚůKONT, 200řě. 32

Členské zem OECD: Zakládajícími státy jsou Rakousko, Belgie, Kanada, Dánsko, Francie, Německo, ecko, Island, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Norsko, Portugalsko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie a USA. Dodatečně se členskými státy staly (rok p ístupu v závorce): Japonsko (1ř64), Finsko (1ř6ř), Austrálie (1ř71), Nový Zéland (1ř73), Mexiko (1řř4), Česká republika (21. prosince 1995), Maďarsko (1řř6), Polsko (1řř6), Korea (1řř6) a Slovenská republika (2000), (MPSV, 2007) 1.9.2 FATF FATF vznikl na summitu G-7 v roce 1řŘř jako organizace proti praní špinavých pen z a proti financování teroristických aktivit. V roce 2000 FůTF vydal černou listinu a zahrnulo do ní 15 státu jako Lichtenštejnsko, Bahamy, Rusko a Izrael. V roce 2001 se rozrostl počet zemí v černé listin na 1ř a v dalších letech uţ zem jenom ubývaly. Jako poslední zem byla vy azena v roce 2006 Barma Ědnešní Maymarě a od té doby je seznam prázdný. V dnešní dob jsou v n m za azeny pouze zem označené jako problémové, pat í mezi n Irán, Uzbekistán, Turkmenistán, Pákistán, Svatý Tomáš a Princ v ostrov ĚůKONT, 200řě. 1.9.3 Česká Republika Česká Republika pouţívá n kolik zp sob jak zamezit dvojímu nezdan ní a jak donutit podnikatele, aby své p íjmy zdanili u nás a ne v daňových rájích. V této kapitole bude uvedeno n kolik p íklad. Sráţkové dan Pomocí této dan se snaţí ČR zdanit nerezidenty, kte í p ijímají platby od rezident. Tato metoda bude úsp šná hlavn v p ípad, kdy SZDZ nesniţuje tyto sráţkové dan. P íklady p íjm, které postihuje sráţková daň: - p íjmy ze sluţeb poskytovaných na území daného státu, - p íjmy z prodeje a uţívání nemovitostí a jiných aktiv registrovaných v daném stát, 33

- p íjmy z jiných činností poskytovaných na území daného státu Ěsportovci, um lci, apod.ě, - p íjmy za poskytnutí práva na uţití nehmotného majetku, - podíly na zisku Ěnejčast ji dividendyě, - úroky a jiné výnosy z p jček a drţby cenných papír ĚůKONT, 2013) Zajišt ní dan Jedná se o jednostranné opat ení ČR, aby zamezila dvojímu nezdan ní. Zajišt ní dan se provádí u p íjmu daňových nerezident, které nepodléhají sráţkové dani a zdaňují se na základ daňového p iznáni. Zajišt ní dan se nevztahuje na rezidenty Evropské unie a zemí Evropského hospodá ského prostoru ĚSojka, 2008). Stálá provozovna ČR zdaňuje subjekty společnosti nejen podle sídla, ale podle toho odkud je ízena. To v praxi znamená, ţe pokud společnost odejde do daňového ráje a má v n m sídlo, ale ízení firmy probíhá z ČR, tak společnost podléhá zdan ní u nás. Pokud společnost vykonává u nás podnikatelskou činnost Ěv tšinou delší neţ 6 m síc ě vzniká stálá provozovna. D vodem zavedení stálých provozoven je to, ţe sazby sráţkových daní jsou obvykle niţší neţ sazby standardní (AKONT, 2013). 1.10 ČR a daňové ráje Kaţdým rokem zv tšující se tlak USů a EU proti daňovým ráj m stále neodrazuje české podnikatele p ed odchodem do daňových ráj. Ke konci roku 2013 dosáhl počet českých firem, které mají vlastníka se sídlem v daňovém ráji 13047. Meziročn se zvýšil o 371 Ě2,ř %ě. Majitelé z daňových ráj kontrolovali 3,3 % český firem a investovali do základního kapitálu t chto firem 3řř,Ř miliardy korun, to je více neţ 16 % základního kapitálu českých firem ĚBISNODE, 2014ě 34

Tab. č. 2: Počet českých firem s vlastníkem z daňového ráje (Zdroj: BISNODE, 2014) 35

2 ůnůlýzů SOUČůSNÉHO STAVU V této části budou vyčísleny a porovnány náklady na zaloţení společnosti s ručením omezeným v ČR a IBC Ěmezinárodní obchodní firmaě na území vybraného daňového ráje. Dále bude u t ech firem provedena daňová optimalizace pomocí daňového ráje a vyčíslena daňová úspora oproti ČR. ůby mohli společnosti být porovnány, budou se všechny společnosti zabývat stejnou podnikatelskou činností. Pouze se budou lišit jejich náklady, výnosy a výsledek hospoda ení. Tyto společnosti se budou zabývat dodávkami solárních systému, kotl, tepelných čerpadel, rekuperací, klimatizací a všech pot ebných komponent do České republiky. O p ímý prodej koncovým zákazník m se postarají čeští odb ratelé, s tím ţe společnosti počítají, ţe v budoucnu si budou zajišťovat p ímý prodej samy. 2.1 Výb r daňového ráje Vybrat správn daňový ráj není jednoduchá záleţitost. I kdyţ všechny daňové ráje mají velice podobn podmínky a odlišují se vícemén v detailech, tak práv na tyto drobné rozdíly si musí dát společnost pozor. Doporučený daňový ráj, do kterého budou začlen ny t i společnosti je Kyperská republika. Mezi hlavní d vody pat í, ţe Kypr je vhodný pro p ímý prodej zboţí či sluţeb do České republiky a to díky smlouv o zamezení dvojího zdan ní mezi Kyprem a Českou republikou ĚPROFISPOLECNOSTI, 2013ě. Další výhodou je, ţe Kypr je člen EU, to znamená, ţe se neuplatňuje sráţková daň. V Kyperské republice je jedna z nejniţších daní v EU, mezinárodní obchodní společnosti jsou zdan ny sazbou 10 % ĚŠIROKÝ, 2006ě. P íjmy ze zahraničí, kdy p íjem není vytvo en na Kypru je sazba 0 % (ZAKLADANISPOLECNOSTINAKYPRU, 2011). 36

2.2 Charakteristika Kyperské republiky Kyperská republika v roce 2004 vstoupila do EU a tím se stala velice vyhledávaným daňovým rájem pro evropské společnosti. D íve se Kypr adil mezi ráje s mírným zdan ním Ě4,5 %ě o které p išel, na nátlak EU a OECD, p i vstupu do EU. Nyní je na Kypru sazba dan 10 % Ěnejniţší sazba v EU), (AKONT, 2008). Základním typem offshore společnosti na Kypru je Private Company Limited by Shares, jedná se o hybrid mezi a.s a s. r. o. Podle Kyperských zákon jsou společnosti povinni vést účetnictví a je povinný i audit. Obchodní rejst ík je v tomto stát ve ejný, takţe pokud je vyţadována anonymita tak se pouţijí jako akcioná i vytvo ené firmy v jiných daňových rájích, kde je rejst ík neve ejný jako nap íklad Seychely nebo Svatý Vincent. Kypr má podepsaných n kolik desítek smluv o zamezení dvojího zdan ní a dokonce i s n kterými daňovými ráji. Díky tomu lze p enést daňovou povinnost nap. na Seychely, kde je daň z p íjmu 0 %. Kypr má smlouvu o zamezení dvojího zdan ní i s Českou republikou. Kyperská společnost je v p ípadech, které stanovuje mezinárodní smlouva vhodná pro p ímý prodej do ČR (PROFISPOLE4NOSTI, 2013). 2.3 Zaloţení s. r. o. v České republice Jako první krok je pot eba mít zvolený název obchodní firmy, sídlo, p edm t podnikání, základní kapitál a jména, data narození a adresy trvalého bydlišt zakladatel a jednatel ĚNOTůRFIůNOVů, 2011). Všechny tyto informace budeme pot ebovat p i setkání s notá em, který sepíše zakladatelskou listinu nebo společenskou smlouvu. Tímto krokem je společnost zaloţena, ovšem ješt nevznikla. Dále musí být podán návrh na zapsání do obchodního rejst íku. Je zapot ebí zakladatelské listiny a písemného prohlášení o splacení vklad. S. r. o. vzniká aţ ke dni zapsání do obchodního rejst íku. Jako poslední je zapot ebí získat podnikatelské nebo ţivnostenské oprávn ní (READYMADESPOLECNOSTI, 2011). 37