NB 22.9.2008 Politická ekonomie evropské integrace
Freiden v model jako analytický rámec evropské integrace Stanislav Šaroch
Projekt GA R Název: Vít zové a poražení procesu ekonomické a institucionální integrace st edoevropských ekonomik v Evropské m nové unii íslo: 402/06/1445
Ohlédnutí zp t 1) ŠAROCH. Není na co ekat eské ekonomice by prosp lo rychlé zavedení eura (Respekt, 2001, ro. XII,.49, s.8) 2) ŠAROCH,TOMŠÍK, SRHOLEC. Strategie eské hospodá ské politiky k sou asnému procesu rozší ení Evropské m nové unie kdy nahradit eskou m nu eurem. Working Paper IEEP VŠE 5/2003. 3) ŠAROCH, SRHOLEC, TOMŠÍK. Euro Adoption in the New EU Member Countries - Speed Limits on a One-Way Road. Eastern European Economics, 2005, ro. 43,. 2, s. 5 24.
Freiden v model Floating exchange rates Fixed exchange rates Depreciation of the currency Manufacturing, small companies Export oriented, big companies Manufacturing, small companies + export oriented, big companies Appreciation of the currency Public sector Financial and banking sector Public sector + financial and banking sector Manufacturing, small companies + public sector Export oriented, big companies + financial and banking sector
ehled preferencí ke kurzové politice Preferovaný stupe flexibility m nového kurzu a autonomie národní m nové politiky Vysoký Nízký Preferovaná úrove nového kurzu Nízká Import m konkurující producenti obchodovatelného zboží pro domácí trh Exportn orientovaní producenti obchodovatelného zboží Vysoká Producenti neobchodovatelného zboží a služeb Mezinárodní obchodníci a investo i
Co nám íká Freiden v model? 1) Zavedení eura je výhodné pro tu ást ekonomiky (ty subjekty), která preferuje fixní kurz (nebo pro kterou je výhodn jší infla ní kanál nominální konvergence). 2) Na vstup do m nové unie lze pohlížet brýlemi dvouúrov ové hry (národní vládaxec a ECB, národní vláda a domácí zájmové skupiny) 3) Na p ijetí eura se lze dívat i jemn jší odv tvovou optikou
Co nám Freiden v model ne íká (ale m li bychom si uv domit) 1) eská ekonomika žije dlouhodob s negativním úrokovým diferenciálem oproti eurozón, a koliv reálná a nominální konvergence v BS modelu by si žádaly opak. (Pro koho je to výhodné?) 2) Nem že negativní úrokový diferenciál oproti eurozón spolu s rychlejším r stem eské ekonomiky vést (vytvá et ekávání p íznivá) k vytvá ení bublin na trzích aktiv v etn bubliny kurzové? (viz. nekrytá úroková parita a o ekávání) 3) Bude NB v nadcházejícím období turbulencí na sv tových trzích cílovat skute inflaci, nebo bude de facto cílovat nový kurz?
Projekty IGA ŠA VŠ Název projektu ( ešitel) Oce ování spole ností nekotovaných na burze. Moderní metody a trendy. (Ing. Tomáš Krabec, Ph.D., MBA Výstupy v roce 2009 edstavit výsledky a potenciál projektu oblasti E Harmonizace individuálních a kontextuálních edpoklad efektivního vedení a (sebe)rozvoje lidí v organizaci. (doc. PhDr. Karel Pavlica, Ph.D.) 2009 -p edstavení výsledk projektu v oblasti Z Specifika a postupy value based managementu v podnicích automobilového pr myslu. (Ing. Romana Nývltová, Ph.D.) za átkem roku 2009 edstavení výsledk projektu i zasedání oblasti E
Projekty IGA ŠA VŠ Název projektu ( ešitel) Výstupy Brand management v automobilovém pr myslu. (Ing. Pavel Štrach, Ph.D., PhD.) na podzim 2008 prezentace výsledk a cí projektu pro zasedání oblasti P Prograsivní pohled na pr h výrobního procesu s využitím komplexní systémové analýzy dat o pr chodu zakázky eviden ními body. (Ing. Ji í Što ek, Ph.D.) podzim 2009 -p edstavení výsledk projektu v oblasti Z
kuji za pozornost saroch@is.savs.cz