CASOPIS PRO SKAUTSKE VUDCE JUNAKUSKAUTU NICTVA " s f / z u A VYC H O VAT E LE REP. CeSKOSL. Redakcni kruh: B. Herbenova, Jan Novak, A. B. Svojsik, Dr. J. Simanek, Z redakce odpovida A. B. Svojsik. Ro m'k IV. V Praze, dne 15. cervence 1923 ti'slo 5. J. N.: R o V e r s t V 1. Uvodein. Po rade yoku.su jifistupuje Naeehiictvo Svazu skautu k lipra-. V^^ ^ -1 yl - ^ - - -.1 1 _ O.ie do krajnich mezi vedeiia autonomistieky. Pfedpoklada se jednak pfedbezna vyehova skautska, jednak fysioka a mravni vyspelost hochu roveru. Vycvik veden je ve smyslu ryze skautskem beze vsech postrannich ohledu utilitaaistickych, k cemu by se zdatnosti roveru dalo pouziti. Roveru mozno pouziti ke kazde sluzbe s tou.jednou a jedinou podminkou: ze je to sluzba mravna. Pak muze byti poskytnuta komukoliv, jednotlivci, oddilu, kazdemu bliznimu, uarodu, statifc lidske spolecnosti. Dalsim znakem roverstvi je tuhd prace skautska, vskutku fysieky vyeerpavajici, jak veku teto mladeze je prave jxitfebl Pamatujme vsak, ze pfedevsim a nadevsim je to lisilne p^steni praveho ducba skautskeho. Tezce by hfesil na idejich Badeu- Powellovych, kdo by roverstvim zavadel jen a pouze no'vou forni u skautingu, jak se tii a tarn uz iiabehy k tomu ukazaly.»j e to d uc h a n e forma, j e n z p a d a n a v a h u,«pravil Sir Robert, zahajuje pafizskou meziiiarod. konferenci skautskou. Inteiisivnimu projevu tohoto d u e h a hledame v roverstvi oestu. A tu hned tfeba fici: nepozna se pi'avy rover podle iiejakeho odlisneho odznaku, ale pozua se podle ducha, ktery projevovati se bude v jeho skutcich. Chceme v roverech videti vykvet skautingu, diivame dospelym hochum vyssi metu. Pfibyvii jini vsak take odpovednosti. Na iiich je, aby ukazali, sec jsou.
Strana 66.»V U D C E. Cislo 5. Mestak a zalesiik. reel roverskeho hnuti. Neill tomu tak daviio, co easopi.sy pfiiiesly zpravii o zeiie, ktera byla ve sveiii kraiiie pfepadena iiiuzem a oloupena. Stale se to V zive ulici a za lillelio dne. Kdyz viiniik dal se na iitek, zena ho })rom'isledovala, vola.jlc iia koleniidoiici. aby ho zadrzeli. Jedeii z iiich,se tazal, byl-li muz ozbrojeii, drohy se zene vysmal a vyzyval ni, aby si ho ehytla sama. 2ena skiiteeiie iieiistala a liipice stihala dale. Kdyz zahiml za roh, zmizel.p s oei. Potkala dva naterace, ktefl na dotaz zapfeli, ze ho videli. Ale stateciia zena spatfila zlode.ie, skrjh'a.iiciho se tesne za ninii a sania chopila,je.j za limec. Sondce, ktery vysetfoval tento pflpacl fekl teinto zbabelcum nekolik velmi iiepniych slov. Doul'e.ime, ze ineli jeste dosti sebelicty, ally se asixih st.vdeli. d'ento pfipad podoben,ie jineniu, ktery se stal pfed nekolika lety. Zoufala zena vesla do vody. kracela do hloubky, az,il voda sahala po pas a pak ntonnla pfed zraky nuizu, v jicliz honfn nenalezl se ani jeden statecny, aby se poknsil,ii zachraniti. Neni pfiiemno takove veci slyseti. Bohnzel,.ison tn jeste jine pflklady toho drnhn: muz bije zemi, je hruby a ui-pntny na deti. nkrutny ke zvifatum, vse v nedostatkn nmznosti a jiste rytlfskosti jedne cast! nasich muzu. Tento nedostatek neni vysadon jedne jen tfidy; mame tisiee rozluk manzelstvi, kde niuzi ve vyznaenem postaveni stava.ji se zradci s^^^ch zen nebo jinych muzu, zrovna jako jini stavaji se zradci vlasti, svedeni byvse bezcharakteniimi ag itatoi'y. Viine dobfe, ze za valky nasi imizi dokazali, ze jsou mnzi statecnymi. Maine toho pfiklady v cesko.sloven.skych legiich, kde doslo k projevum statecnosti vskutkii obdiviihodnym. Ten, kdo by se bal o stateonost naseho naroda, at ete nasi historii a pozna, ze na stateenosti, at telesne at duchovni. nechybelo naseinu narodii nikdy, ze dovedl celiti mravne i fysicky vseiii, za okolnosti nejobtiznejsich. Je tfeba divati se vsak na lie i na ruii obrazu. Maine v lidn sveni vyboriiy material a vysledky ukaziiji, jakymi mnzi mohou se stiiti oni, ktefi b.vli vskntkn k muznosti vychovavi'ini. Naproti tomn mozno dokiizati, jake zvrhlosti dosahnou ti, ktefi byli ponechiini v ovzdnsi krcem a vlivn hrubeho, znemravhnjieiho a spnstleho okoli. Po mem soudu zivot ve meste mnoho zavihi^e na hpadku muznosti. Jdete jen do australskych kfovin, jihoafrickych veld, do pralesu Kanady. Tam najdete jine pleme. Mezi nejstateenejsi citam inufe z Noveho Zealandu. V techto krajich musi se clovek chraiiit sani. Neumi-li sledovati stopy zvifat, nedovede-li cisti znameiii z letu ptaku, hyne hladeni a zizni. Na pousti neni vodovodu, ani pekafskych kramu za rohem. Zazehnouti oheh,. zabiti, vy\thnouti a upraviti zvef za potravu, je dennim hkolcni zalesaka. Jest mu postaviti se proti Ivu nebo vlkii s touze pohotovosti, jakoby kdesi v civilisovanem kraji spechal na vlak nebo vskocil do jedouci tramvaje. Pouhou sekyroii dovede vykonati vseehnu tesafskou pnici pocinaje ofezaiiim tuzky az po kiiceiii stromu a roubeni bezpecneho tn'uiioveho smbu.
Cislo 5..V U D C E. Strana 67. Vypravovalo se, jak dosleehli se kdesi v Kaiiade, ze jista zena hodla se usaditi v panenskem tom, ale nehostiunem kraji. Hned pristiho due sjelo se z pastvin a reiicu az dva.cet mil vzdalenych lie meiie nez 40 pastevcix skotu a dfevostepii; kdyz se za dva dny roz.jizdeli do svycli domovu na ruziie strany, zanechali iia miste pekiiy srnh, I'lphie T)fipraveny k bydleiii.jako dar pro pfi'sti soiisedkii. Ackoliv sobestacny, neni zalesak nikdy sobecky. Je to nebrouseiiy demaiit, ale gentleman tak kavalirsky, jako staroveky rytir. Ve zpravach britske Eoyal Humane Society vypravuje Steward E. White tento typicky pfipad: V fece zaklinily se plovouci kmeny a xitvofily zacjm az tfi mile proti proudii. Mxizi pracovali sochory a sekyrami v eele, aby kliidy dostali se opet do pohybu. Pojediiou hradba se ponekud uvoliiila, cast pliila po proudu asi 100 kroku a ziiovu se vzpficila. Tu zpozorovali muzi, ze mezi casti uvolnenou a druhoii zaklineiiou utvofil se iiesiroky pruh vohie vody. Do te spadl jedeii z drvostepii. kdyz i zadni cast voru dala se do pohybu, aiiiz mohl nest'astnik drive vy])lovati. Nic, zdalo se, nemxize chudaka zaehraniti jiz, aby neliyl rozdrcen tramy, az se s prvou casti srazi. Tu jedeii z muzii, Sam.jmenem (pravi hrdinove velmi casto nebyvaji ani ziiami rodiiym jmenem), spechal po plujicich tramech k nesfastnikovi, uchopil jej a zoufale vysvihl se na spoustu dry zrovna V okamaku, kdyz obe casti srazily se za strasliveho praskotu tristicieh se kmenu. Byla to uadherna zachraiia. Kazdy, ki ome techto zeleznych muzu. byl by pfisp6chal, aby blahopfal zachraiienemu a dekoval zachranci. Ale Sam, ktery vyloveneho urzel jeste za limec, zatocil jim a dal mu fadny kopanee se slovy;»cei t te pofad l)ere!«to bylo vse. A haed dali se znovu do prace, aby udrzeli kmeny V pohybu. Podobny pfipad uvefejnen liyl s nadpisem»stateeiiost drvostepova*. Vozka jel pres zamrzle jezero Larsen s nakladem trainu. Najednou se led prolomil, kone i s nakladem jxihrouzili se do hlubiny. Vozka, misto aby hledel sve zachrany, ponofil se do ledove vody, hlnboke la stop a po dlouhem a zoufalem zapase podafilo se mu zachraniti i oha kone. Hovofime-li o lidech z niesta jako o mesfacich, nemyslete, ze bychom jimi pohrdali. Kolik je nas, ktefi jsnie zacali jako»mestaci«. A pfece tolik dobrych skautfx vyrostlo z takovych velkomestskyeh xkvitkii :. Pfipravovali se vsak statecne a roznxyslne k dilxx. Koversky zalesak. Metodv. R. Baden-Poxvell vypi avxxje: Xa me zabrade tabofi zixx' pfiklad toho, co doxifam bude vysledkem techto livah. Doxxtam tak z plna si-dce. Je to x'ovei -scout asi 17 let veku, ktery se snazi stati se mxizem. Pxxtoval sem z diilky s tlumokem na zadech, ve kterem nesl lehky Stan, pokryvku, kotlik a zasobu potravy. MM s sebou tez sekyru a lariat. V race tfimal hul, ozdobenoxx podivne vyfezavanoxx hlaviei (vlastni to jeho prace), jiz bylo mozno k leecenux iioixziti.
Strana 68. V U D C E Cislo 5. A s timto nakladeni iiosi jeste ninoliem dulezltejsi vec sfastny lisinev na vetrem a shincem osinahle tvafi. Posledni noc spal venku v silnein vetru a desti, ackoliv jsein mu iiabidl pfistfesi. S usnievem v Uci odvetil proste, ze v lete bylo horko a trochu studeneho vetru ze imi bude jen pfijemnou zmenou. Miloval volny vzduch. Uvafil si obed a zafidil se pohodlne s dovednosti stareho tabornika. Dues ukazal zdejsim skautum, jak se iie,jlei)e pouziva sekyry a dokazal, ze dovede neomyliie spoutati cloveka svym lasein. Zna stroniy podle kury a ptaky po zpevu. Dovede vysplhati iia kazdy Strom a slezti kazde skalisko, stojici v ceste. Zkratka, je to zdravj\ yesely a dovediiy mlady zalesak. A pfeee i teiito elilapik je»mesfak«, ovsem takovy, ktery ze sebe udelal Maze..lak mi sdelil, je ucnem ve strojnicke tovariifi ktereliosi velkeho mgste. Tesi jej vylety do volne pfirody, no jen proto, ze jsou mu odpocinkem v praci je svym zamestnaniin eele zaujat ale ze hq vyvadeji z ovzdusi necistych feci a sprostd mluvy, v kterych si jeho soudruzi v pi-aci libuji, domnivajice se, ze jsou projevem»muznosti«. Pfiznal se mi, ze nejednou mel»otekle ucbo«, protoze se neohtel licastniti teto pochybne zabavy a ze jednou nebo dvakrat sam xoteklym uchem«obdaroval toho, od nehoz pozadoval cistsicb myslenek. Dostal se vsak dale nez k tomu. Spise jeho pfiklad nez ony dva stulce, svedl dva, tfi jeho kaniarady, ze zacali se zajimati o jeho inyslenky, jeho vychazky a ze stall se tect rovery jako on sam. Svym pfikladem dal teinto liochum novy nazor na zivot a poskytl jim cosi vyssiho a radostnejsiho, proc by ni61i ziti. I takto prokazal sehopnost svou k Sluzbe. Az potud Sir Robert. A nyni nekolik otazek. Doninivas se byti zdatnym muzein? Ovsem, ze ano; umis cist, psat a t. d.; nu dobra, umis, na pfiklad, plovat?.\no, jiste, ze umis. A pfedpokladam, ze dovedes boxovati s muzem sve vahy, ze dovedes celiti utoku ehvatem dzu-dzicu? Nosis si sam nafadi ke hi-am, dovedes vystopovati jelena, nebo dovedes vytahnouti z vody ulovenou velkoii rybu jednou rukou ci potfebujes k tomu pomocnika? Dovedes podo.iiti kravu, zazchnouti ohen a uvafiti si sam jidlo pfi pfilezitosti nebo musis snad hladoveti, jsa v tecbto veeech odkazan na zenu, ktera by to pro tebe obstarala? Dovedes nedbati sebe a ponioci jinym lidem? Na pf. vis, jak zastaviti splasene kone, zachraniti tonouciho, zastaviti krev pfi poraneni tepny? Nedovedes-li konati malickosti tohoto druhu, dej se k rqveritrn, protoze vseni teinto vecem a jeste cele spouste uzitecnych drobnosti nauci te v dobe velmi kratke a dokonale. Byl jsi vychovavan a vyucovan ve skole jako jeden z c«leho stadce. Naucil ses zakladnim poznatkiim vedeni a povedeli ti tarn, ja k s e m as u c i t i. Ted je na tobe jako j e d n o 1 1i v c i, aby ses naucil sam pro sebe vecem, ktere posilni tvou povahu, pomohou ti k lispechu V zivote a ucini z tebe muze. Zde naznacuje se ti cesta, kterou v kazdem pfiiiade toho dosahnes: stah se roverem.
C'slo 5. V i; D C E. Stratia 69. Cil roverskeho bratrstva. Rovefi jsoii b r a t r s t V o»zivota pod sirym nebeni«a»sluzby«. JsoH to poutnici volnych, iiekonecnych cost, tabormci stinnycb lesu, schopni starati se sanii o sebe, ale prave tak zpusobill a pohotovi poslouziti jinym. Jsou ve skutecnosti odvetvhn skautskeho himti mladi niuzi, stars! 16 let. Ctyfi lilavn! c!le skautskeho vycvikii v zalesactv! rozviim.j! tyto pozadavky: 1. Charakter a inteligenci. 2. Zruciiost a obratnost v rucn! praci. 3. Zdrav! a sllu. 4. Sluzbu jinym a obcanstvi. Neni to jen bratrstvi, ale je to radostne bratrstvi s taborovym pfatelstvlm, s odznaky, krojem, klubovnou, rozsifene po celem svete. Protoze je to bratrstvi poutniku, mazes jako.jeho clen rozsifiti sve cestovani do cizich zeml a tarn uzavfiti nova pfatelstvi s bratry rovery jinych narodu. Tato stranka naseho hnuti neni jen zajimava a vychovna, ale tvofi i skntecny pokrok v zajistsni bndouciho svetoveho mini vzajemnon dobron vuli. Jsi-li jiz skautem, je ti uz s dostatek znamo vse, co o tom mas vedeti. Nejsi-li dosud skautem, opatfi si nejprve dobre boty a pak dobre srdce. Vypros, vypujc nebo kup si»zaklady junactvi«od A. B. Svojsika nebo Svojsik-Novakovn knihn»zakladove skantiii}ju«. Tam najdes vse, co pouci te o: 1. skautingu a skautske praci, 2. tabofeni, 3. taborovem zivote, 4. stoi>ovani, 5. zalesactvi a pfirodnich vedach, 6. zdravi a sile, 7. vernosti, oddanosti, a muznosti, 8. prvni pomoci a zachrane zivota, 9. povinnostech obcanskych. Tam poznas take dve zakladni povinnosti tabornika, totiz; Opustis-li tabor 1. nezanech po sobe ani zdani, zes tarn byl, 2. zanech tarn vsak sviij dik. O taboreni, Na vysost zajimave a jists hodne dobrodi uzne i vychovne bylo by tabofeni v ruznych castech sveta v kanadskych pralesich, V dzunglich stfedni Afriky, v egyptskych poustich, u norvezskych fjordd, v jihoafrickych veldach, ve stinu himalajskych olbfimu vsude nalezl bys jinou krasu. Tva vlast vsak oplyva tolikerymi skvosty pfirody, ze s tezi najdes jinde vzacnejsich, af bys cestoval jakkoliv daleko. Nalezas tu pfilezitost k rozkosnemu tabofeni takfka za dvefmi, s nejmensi moznou vylohou penfiz, casu i namahy. Vykrocivse z dusiveho koufe a spotfebovaneho vzduchu hlucneho m6sta, stoupate osvezujicim vankem rozlehlych kraju, pijete cisty vzduch a ziskavate»novou krev do tepen a novy zivot do mozku*. A jak spejete dal pevnym, muznym krokem, hnid se vain dine a vy oocifujete opravdu, ze»sladko je ziti«. Pfes liory a doly.
Strana 70. * V U D C E» Cislo 5.se Hcenevii, ineiu'ci' se za kazdym krokein, citite, ze,jste voliiyiiii lidmi. Tki.ie sii-y rozhled, vybizejici vas, abyste se pokochali jeho krasou, je vani v oliio jiti dale, nnizete se zastaviti, svobodiie vyberete si misto, kde se iitabofite. Zavisi na vasi povaze a iialade, diite-li pfednost piitovaiii ve spolecnosti iiebo tesi'-li vas toulati se saiiiy. V i)fu-ncee >The Ramblers Assoeiation«mulseny tiilak (tramp) pfiznava, ze vefi jen v samotu, aby mohl ]>iti zazraky nebes i zeme. Pravi:»Od plaiiych zvanihi. reformatorskyeb iiihivku, lidi, studujicicli povahy soudrulni. politikii, liraeii golfu a vsech bada.iicich pfirodovedcu vysvobod' mis, l aiie!«kozkos volneho zivota. Neni rozkose, ktera by se vyroviiala te, ktt roa ik)cit'ujete, pfipravujete-li si za soumraku na malem olmieku ve zliavem popelu svu.i ix)kim a zadna vune nevyroviia se te, kteron dyeha konfem oheii smolnebo dfivi. Neni krasnejsi vyhlidky, nezli z vasebo stanu na zalesnene vrcholy skal. Nikde nespi se sladce.ii nez na vohiem vzdnchn, mate-li teplou pokryvku nebo nekolik vrstev j)ai)i]-u ixxl seboii. (»Vice pod sebou nez nad sebou«je tajemstvi ti'aniini, chteji-li lezeti V noci v teple.) Tajemne zvuky noci a sousedstvi zvefe a ptakii pnsol)i. ze citite se byti vsem pfateli v neobsahlein ili-atrstvi pfirody. Dest? Zirna? Ano, jsem jist, ze pfijdoii. Vy vsak jinii pohrdnete, jste4i uz zvykli pravideluemu tydenninin tal)ofeni. At jsi osamely tabornik, at tabofis ve spolecnosti, nebo spolecne s drnzinou ijfatel vse je stejne dobi-e. R. L. Stevenson di:»neni nikoho, kdo by ve vekn pod 30 let nepocitil, jak srdce se mu boufneji zacbviva pfi pohledu na cikansky tabor...jest jeste zivot v cloveceiistvti a mladi nacbazi ted a znovu padne slovo, aby odsoudilo zniekcilost l)oliatstvi a vyhleda si pfilezitost, aby dalo se na potulku s rancem na zadech.«clenove podivneho cechu tulaku, ktere na cestach potkavate, volny nazor techto lidi volne pfirody, poskytne vam mnoho novych myslenek a svezi i rozsifeny rozhled ))o zivote z niznyeb novych hledisek. Kdyz pak se povaze vasi otevi-ou nove obzory lidskosti. nuizete chcete-li putovati jako bludni i-ytifi, konajice dobre skutky vsem a tak rozmanite, jak se vam i>rave pfilezitost naskytne. Jak se staiies roverein. Aby ses stal roverem, ucinis nejlepe, pfipojis-li se k druzine roveru nektereho oddilu skautskelio, nebo k sainostatnenm oddiln roverskemu, je-li takovy v miste. Kazdy viidce, skautsky cinovnik nasi orfranisace ti poradi V teto veci a pomuze ti v pfani tvem, stati se roverem. Kdyby nebylo ani skautu ani roverii v tvem okoli, nitizes se stati»osamelym roverem*. V tom pfipade dopis do kancelafe Svazu Junaku-skautu, Praha II., Petrske nabfezi, Skautsky domov, kde budes zapsan jako»osamely I over* s ton podniiiikou, ze podniknes roversky vycvik a budes ziti podle skautskelio zakona jak nejlepe dovedes. Pak bude.s opravneii nositi kroj a odznaky, kterych si zaslouzis. Jsou jeste jina podobiia sdruzeni s velmi lakavynii nazyy. Nektei'a z nich jsou podobna skautskemu hnuti, jsou to vsak jen pasti, aby pocbytaly neopatme na vnadidlo zalesactvi do ]x>litic-
Cislo 5. V U D C E «Sirana 71. kycli (lohi-ojlnizstvi velmi poehybne podstaty. Videli uspel-h skautskelio hmiti, ktcn-ym hyl pi'ovazen jeho lozvo.j a snazi se iiziti techze ivh'tod, ally zi'skali pfivi-zence pro.sve cile. Jdete tndiz s»vidou- (o'rna ocinui!'- Staiies-li se rovereiii, Inuleis iiiiti ixiteseni iiajiti imiczstvi rdzii.vrh podi-oliiiosti, ktere ti pomolioa iizi'vati zivota i taborovelio prat( listvi' toboto I3ratrstva. Mezi ninii budou: Stopovani lidi, zvifat, dopravnicdi prostfedkii atd. a eteiii zprav z iiicb. Kozdeluvani ohne po zpnsobu Indiaiiu a jinycb zalesaku. Pouba brst boficibo dfivi nebo zbavebo popele staci uvafiti co potrebiijes. Mimochodem, jako pfiklad, bad uvedeno,.jak iimohy, ktery unikl jako sbeb rakoaskeiim otroctvi k vo.iskiim spratelenycb statu, prave tenii zpusoby, ktere skauti pestuji pfi plizeiii, kryti, zablazovani stop, vafeni na nepatrnem obnicku, zaebranil si iie.ieii zivot, ale mold bo iiabidnouti vlasti, aby ji osvobodil. Nedbe.jte tedy tobo, plse-li iiekdo o stopovani, plizeni, kryti v uvozovkacdi. Ukaza.je.ieii, ze veei proste neroznmi a ze by tedy o ni mel mlcet, kdyby dovedl bj'ti poetivym. Vafeni tiiii zpusobem, k^ery Iiidiani nazyva.ii»clplokvorgaii«ei ohiiata vrha,.jez iiese kotlik iiad obiiem, neb zpusobem»mulkva- K'an«, dfevmiou vidliei, kolein niz mbzes ovinouti cbleboa e testo a na jejiz spici nabodnes maso, aby se uiieklo. Stan dovedes postaviti i sbaliti v nekolika miiiutaeb. Vdzdni uzlu a pouziti.iebly a nite, nezbytna dovednost kazdeho taboriiika. Sekyra, a to nejen vedomost, jak ji ponziti, ale i jak ji opatrovati, coz je nemene dulezito. Cteni map a urcovani smeru, cest jiodle mapy, koinpasu, livezd, vetru atd., veci zrovna tak zajiniave jako nutne. a.jeho obsab iiauci te, s jak maleni celkem musi.s vystaeiti a vystacis pfi svtoi putovani. Zrakoi'd schopnost tva posilena bade o znacny stupen, zejmena jsi-li mestskeho puvodu a nemel-lis kdy pfilezitost divati se dale nez 500 metru kolem sebe. Sluch posilen bude naslouchaniiu tajemiiym a tlumenjhu z^ ukum za noci; smysl cicbovy je ti tez velmi cennyin, cdices-li se v.vznati kudy a kam, anebo poznati pfitomnost jinycb lidi ve tme. Odhadovdni i^zddlcnosti je umeni, jez se vyvine cvikem ua vychiizkach. Predpoved pocasi je nepostradateluon pro cloveka, zijiciho V pfirode, ktery brzy zmocni se toboto pfedmetu vlastnim pozorovanim. Shidhim phrody stane se druhou pfirozenosti cloveka zijiciho V pfirode a poskytiie mu novy zajem i radost ze zivota. Tdborove potreby a pfislusenstvi tfeba casto pofizovati teinef z niceho, coz nauci kazdeho mnohe zrucnosti a vynalezavosti.»nasi mladi muzi pomohli zachraniti Britanii a Evropu ve valee tim, ze oddali se svym prvotnim pudum. Vyzva mluvila spise k horsim.strankam jejich povahy nez k lepsim, k hnevu, bojovnosti, k vuli vrazditi. Nejkrasiiejsi praci ze vsebo zbj'va vykonati.
Strana 72.» V U n C E Cislo 5. Mohou pomoci k zaclirane Britaiiie i Evrop.v v nuru podrobeiiiin teehto pudii a oddaniin se iiejvyssiin statkuin, ktere ma civilisovaiiy clovek: roziimu, snaselivosti, pfatelstvi a spolupraci.«tak nai)sal Trevor Allen v knize»the Y o u n jr Men who Won the W a r«(mladi, ktefi vyhrs'ili valkn). Slusl pfidati jen, ze take pouzitlni priniitivnleh pudu po volneni zivote, tahoreni, skautingu mohou rozvi.ieti sve zdravl, inteligenci, zrucnost, sehopnost pomoci ninemn a tak slati se lepsimi lidmi a lepsimi ohcany. Zalesac'tvi. Ve vede a tradici zalesaku.ie cosi, co se pfirozene prijima rovery. Cikani, at' u nas, nebo v jizni Eyrope, na britskych ostrovech ci na Dalnem Vychode maji sve zvyky, ziiameni a mluvn. Rndosi maji svou malebnou tradici a obfady, podobne i Arabove, Maori, Zuluove, Masajove a jini vsichni jsou zajimavi a hodni studia, zejrnena pro sve romanticke podnety. Ackoliv Indiani byli nejcasteji a nejvice napodobeni, nejsou uz nasi soucasniei tohoto plemene s to, aby byli nam vzorem, jako jejich praotci. S vyjimkon nekolika kmemi indianskych, ktere jeste potnlnji se hvozdy, je to Arab (ovsem piivodni rasy), ktery je vetsim gentlenianem, Zulu ndatnejsim bojovnikem, indicky cikan lepsim lovceni, Maori lepsim sportovcem a australsky cernoch lepsim stopafem. Kazdy z nicb ma sve vyznacne pfednosti, pokud nepfijde do zahubneho proh vlivu civilisace a alkoholn. Pravy zalesak miluje a prijima ninohe z malebnych piwku divosskeho umeni a z vedomosti teehto kmenii. Dejiny a svetovy vyznam Totemu jsou studiem sani5' o sobe a prakticke pouziti znakomluvy tvofi universalni jazyk, ktery je pfijat a kteremu rozumi se n vsech bratni volneho zivota. Bud' pripraveii. >'Bud' pfipravens je heslo skautii i rovei ii. Jen kratce vyznacen byl smysl jeho pfi tahoreni a putovani, jako vseobeeny pfiznak, pi'otoze vedle vseho, at jiz jsou zabavne nebo zdravi prospesne, jsou to jen stupne, po kterych vystupujete k budouciniu cili sveniu, to jest, b y t i p f i p r a v e n u k muznosti. Ovsem, rnate-li stesti ziti v nove se vyvijejici nel)o necivilisovane zemi, maji pro vas pfimy uzitek. Bud tomu jakkoli, jejich provadenim ziskate si zrucnost, znalost a sebeduveni zalesaku, jez vas uzpusobi k mnohem vetsi schopnosti pro vase zivotni dilo, at je jakehokoliv druhu, ziskate moznost oceniti a pochopiti zazraky a krasy prirody, a co zvlaste, ucini vas zdatnejsimi, abyste mohli slouziti jinym jako dobfi obeane. Spatnym obcanem je ten, kdo hledi si jen sveho vlastniho blaha; dobr.vm obcanem je ten, kdo je botov kdykoli propujeiti sily a schopnosti sve spolecnosti. Nepravi se»ocboten«ale»hotov«; velka cast lidstva je ochotna; dostane-li se vsak do okolnosti, jak se casto stava, kdy ma pomoci, nevi jak, protoze se tomu neucila a je tu snaha jeji bezeeuna. Proto je povolanim roveru, nauciti se, jak»byti pfipraven«a jak»byti botov«vykonati pravon vec v pravy cas a na pravem miste, aby v kritickein okamziku dbano bylo dobra ostatnich. Proto najdete v nasledujicich kapitolach dalsi stupne, kterymi se rover pfipravuje k tomu sam za pomoci metod organisovaneho skautskeho hnuti roverskeho. (Pfiste dale.)
Cislo 5.»V U DC E. Strana 73. Artikule vudcovske. Tal>oj- tot pfisti vlast v miniatofe. Vudce, ktery ma.stale za Inbeiii nejaky napad»co delat«rozdava to nejdrazsi na svetfc rado.st ze zivota. 1 do pekla piijde za nini jeho oddil. Cert vezmi vsecky, ktefi pfichazeji do tabora, aby kritisovali. Pfijctte k nani do tabora vsicbni, kdo vite a nmite iieeo noveho. (Pfiklady tabiiou). Chlapci velmi radi niluvi a jednaji jako velci.iako»iimzi«. Jak to, ze to projeviiji nejeasteji hrubosti? Pfiroda dava iiepfebrane a nevycerpateliie prostfedky k radostne praci toiiui, kdo ovsem unu videt a myslit. Pytel sisek pytel stesti. Vudce ma niluvit sice kratce ale strucne. Mnolio iiiodfin a bouli mnolio zkuseiiosti. Kdo je vudceni? Bratr, ktery nia nejvice povinnosti. Jeho autorita v oddile povida jasne, jak je plni. Tof vse. Nejlepsini vudcem zda se mi takovy, jehoz mezi bralry nelze rozeznat. Vykat vudci iiebo tykat. Je to bratr diisledny do krajnosti (zejmena k sobe) je iiejzkusenejsi srdce na dlani v jehoz pfitomnosti je tak bezpecno. X e ni o h u mu jinak fiei. nez ty bratre. Vest oddil ziiamena ueit ehlapce a take licit se od chlapcu. Skautsky odziiak je dosti velky. Ale i kdyby byl jako osatka, nezakryje hnibstvi. Historie lidstva jest denni cetbou vudce. Krasa zpevu nezalezi prave v tom, jak daleko je to.slyset. Les je chramem. Jsoii to z])ravidla lide z mest, ktefi v lese hiihikaji. o
Sfraiia 74.» V U D C E Cislo 5. Les laa sva tajenisitvi. Chces je poznat! Toz chod' leseiu potielni. Dobry vudce zfidka rozhoduje saiu. Jeho bratfi znaji dobfe cestii k poradni skale. Plati-li pro dfevorubce, ze»iednou ranou dub iiepadne«, tifsickrat to plati pro skautskelio vudce. (Rybafum!) Nechytej ryb poblize tabora, v nemz kazdy skaut dovede uijravit patuact jidel. Tam ryby»neberou«jsorr stale syty, zatim co tabor piska Idady. Stan pod sti'omem dvakrat zmokne. Krasa dobreho ciuu iiezalezi v tom, jak daleko ie to videt. Co zbyva tomu, kdo iiechee myslit, iiapi'nat fautasii? Napodobovat kopirovat. Nenadclnie-li kluka gentleman, nadcline ho pobuda. 0 Ohlapce uchvatls tlm, cim A'ynikas. Samozfeime, ze v dobreni i mizernem. Zdobime si klubovny, abychom si dovedli_ vyzdobit svuj byt,. V prve fade musi vyzdoba uspoko.iovat nas. (Protirani oci.) Dobi y vudce vycliovava cblapce ve vkusu ne.ivice poukazovanim na veci nevkusne. (Zdrcujici kritikou.) Neumis-li neco vysvetlit prosim te, radeji mlc! (Ze smutnych zkuseiiosti.) Bratfe vudce, kam mam jit na dfivi? Bratfe vudce, kam s timhlet Bratfe vudce, co mam delat? Bratfe! Bratfe vudce! Bratfe viidceee! Ach, iak mail ti chlapci pana vudce radi! (pravi navsteva). Z tohoto oddilu nevyjde ani ieden vudce, ale sami nesamostatni lide (pravi skromny Tommy). Nevykladat debatovat. Nezapominei dvou veci: Za prve: 2e to, CO se kolem tebe v tabofe mrholi, jsou dsti. (Tfeba. sestmictilete.)
Cislo 5. V U D C E. Strana 75 Zii (Irulie: ^ Zc z tolio, CO se koleni tebe mrholi, iiiaji byt.svobodni obcane..lak, ty iieziias smyslu zivota? A kaiii veiles svoje liochy Cliees byt vyteciiym Tiklcem? Uniis se ovladat! Pak ji'm jsi. Tot vse. jnlnolio by se dalo o vlastnoslech vudcovyeh mluvit. Lepe vsak o nicdi myslit. Tonrmy. Osvobozene mladi. Pail prof. Seifert vydal letos v kiiilioviie»pro dite«knihn Osvobozene ni 1a d i«. Pfednieteni, ktery se tu projednava, je reforiiia skoly a vycbovy iiiladeze vubec. V pod state veci neiiitize byti rozdilu mezi iianii a p. S., nebof uz to, ze praciijeme ve skantiiigii, ktery.je obrodiiym himtiin mladeze, je niini prukazeiii,.iak veliiii iiiiiii zalezi iia diikladiie a pronikave zmeiie vseeh eest, siiieru a ci'lu, kudy a kam lua byti vedeiia mladez, aby dospfila k mete vziieseiieho, idealniho, cisteho lidstvi. Ovsein V metodach,.jak k tomuto ideiilu dospeti, to nz se s p. S. rozcduiziine. On, ac»v obcanskem zivote ze soucitn odklada (ale.ien odkladii, ne zamita p. r.) revoluci, jezto by neniohla byti nekrvava a spoko.jnje se s pomalym vyvo.iem«, pfeee ve vychove revolnce, pfevratu zada. Jako pfirodovedec, jenz pfirodu a zivot V 111 klade za uhelny kamen sve vychove, met by znat, ta ze nikde ve svem rozvoji nepostnpuje revoluci a pfevrateiu, ale^ v>yo.iem, evolnci. A jestli kdy vysine se beh jeji z pfirozeneho vyvoje, pak.seje jenoni zkfizn a zmar vsemu tvorstvu. Cello mini dosahnouti tim, zrnsi-li na pf.»pfisernou iiistitnci povinne dochazky skolni«. jak o tom mluvi na str. 55.? Co pocne si dues s o.svobozenou niladezi, jsou-li mu dnesni ncitele a profesofi»lide, kterym je to zamestnani jen zlabein, remeslem dosti pohodlnyni«(str. 21.), jsou-li mezi nimi»kantofi-alkoholici«(str. 9.),»opilci«(str. 8.)? Je-li liroveii ucitelstva skutecne vseobecne tak nboha, a p. S. pravi, ze»mluvi ze svycli zkusenosti«, kam se podeje tech jeho male»vzacnych a uslechtilych lidi«, az k nim vztahnou ruce ony tisice a tisice mladeze»zanedbane, zdeformovane, bez nadseni, bez lasky k zivotu?«koniu svm-i jeji vedeni! Nu je to s vychovou zle, ale tak hrozne, jak to p. S. lici, to jifece neni. Kdyby skola, ucitelstvo, cela yefejna yychova byly opravdu tak mrzke, jak je p. S. vidi, jak to, ze nam prece vyrostlo a nepochybne i vyrusta tolik lidi, nefku snad skvelych, ale jist6 dobrych, fadnych, poctivych, mnzu a zen, ktefi nejsou pfece ani narodu ani lidstvu k iiecti? A neucini takove»osvob. mladi«mladezi tezke bfime skolni jeste tezsim a nesnesitelnejsim?»mirny pokrok v mezich zakona«, chceme reformu pronikayon, diikladnon, ale takovou, ktera stvoi-i inim ne.jprve noveho clove-
Siraiia 76. V U D C E. Cislo 5. ka. Ahychoiii iiiluvili koiikretne, zajdeme iia pole, kde se prave n a i n nejviee vyeitek cini, na pole sociahu vyehovy. Je nani jasiio, ze nelze tu pominouti mlceniin nyiiejsi hospodafskou sou.stavu, ktera je pficiiiou, vedoucl lidstvo k stalyni konfliktiiiii. Hude tfeha stale upozoriiovati na dennieli zjevecli na nespravedlnost teto soaistavy, Iniditi hluboky cit a smysl pro spravedlnost, teply soncit s hospodafsky porobenyrai a utlacovanyml tak, aby vyvolan l)yl pro spolecenskon spravedlnost a pravo zasadni smysl a phino fysicka bolest nad jejich porusoaovnlni. T a k vstiplme veskere mladezi hlnboky sociahu cit, jehoz projev ninsi se promitnonti A*e zniene hospodafske soustaa^y a' t o m sniysln, aby A ylioa OA ala A sem. NeA eflme A'sak a- pfeta'ofeni SA-eta rea-oinci! N e eh ce me a nebudemc" zavadeti ani A-e vychoa-e noa^e fady.se starym eloa-ekem! Zejmena A'sak nepujdeme a' fesenl problemn tak, abychojn si postaa^enini jakyclisi nesplnitelnych snn a ntopii znechntili a otiai- Adli A sechnn praei.»xoa a«skola llcl se a knize p. S. takto: Jezera a feky nechf nalezaji pfed A raty sa-elio domova, aby moldy jezditi po lod'kiicli a konpati se v lete, brusliti a- zinie; kolem svycb sidtd at nachazejl sady, jez jim daji rostlinnon potraaoi a ucitii z nicli zahradnlky; a- lesich nedalekych nechf sbiraji sve dojm y nabozenske; nechf json tu krasne cesty pekne zametene, ahy tn moldy pobihati podle sa-eho pohodli, Inciny, aby si m oldy hrati a provozovati hazenou neb tennis; hodne prostoru a hodne kontkh a ziikouti, aby mohly nalezti samotn, pfeniysleti a sniti; kryte besidky pro destive dny; a konecne af nn'i kazde t f i mistnosti pro sebe: loznici, kteron si samo A-yzdobi, koupelnu a stndovnu...«tohle pry json nejprostsi pozadaa'ky, oda-ozene z psycholotrie ndadi. Budiz! Ani my nejsme nadsenymi zastanci a pfiatzenci kasarnickeho stylu nasich skol, reslemeutovanych iia nitf i yne. I my bychom ze srdce kazdemu diteti pfali, aby bylo ncastno te krfisy a toho stesti, ktei-ymi ma oplya^ati nova skola. Ale jakou rea oinci doufii toho p. S. zltra, za tyden, za mesic, za rok dosah- nouti? Zabranim nejakeho zamkn, A'elkostatkn? Nam nejde o to, abychom meli u nas jeden, da'a, deset»domovu det.stvl«, kde by nekoiik houfku detl se tesilo z nahodileho, casto protekcl ziskaneho stesti. My chceme, jak sily staci a pfitomne pomery dovolnji, i>omoci lined pokud niozno A^sem. A proto, jaky to A ysmech, A^sechno tohle basneni a filosofovani, dokud miliony smrtelnikii json odsouzeny k A^ecne tme a zlocinnosti! Zde hrstka pestnje vznesene N a p f e d pomuzenie teinhle A-stat a vzpfimit se, zavedenie.je aspon na chvili do pfirody, aby okfali, opatfime jim aspoh f-iste, pohodlne Inzko na tn loznici s koupelnon a studoa iion coz je dues pfepychem skoro i pro dite milionafoa-o si jeste nejakon jfeneraci pockame. A le tohle vsechno neni abychom b y li n iifim n i hlavni p ficin o u, proc se zm ihnjem e o knize, je jiz n azory js o n p o S e ife rto v - sku hodne k onfn sn i a je jiz cte n i a d octeni je pro m y slicih o cloveka p rav on m nkon v ziiplave slov m noho m lm icich a m alo poa-idajicich, o p eru jicich plane tfp y tn o u d ialektik o n ShaAvovych im rad oxii a HalloA-ych hyiierbol. Mladi dice p. S. osa'oboditi jumictvim, totiz tini s a-y m, ktere jedine je praa'e, nefalsoa'ane, jedine diia cryhodne proa'enienee. Jaky dia% ze tu o p d dostiivame, a hodne, my. Xeehapeme, o kolik honn bnde mladez blize SA'enin»osvobozeni«, kdyz se p. S. hrnbe otfe po-
Cfsio 5.. V U D C E. Strana 77. kud moziio casto o Svaz. Vime, ze jsme mu soli v ocich prave proto, ze na^ uietody, positiyni a vseobecne, maji vetsi uspech vii^jsi i vnitfin, nez jeho matozne idealy a originalita za kazdou eeiiii. Vzdyt, i>ro paiia, sani fika, ze pracuje stejne dlouho v tomto oboru jako Svo.jsik, kde jsou tedy vysledky jeho desitilete prace'? Kdopak se do r. 1922 o lum jen zminil, kdo mu branil v praoit Co vsak nejvic eharakterisuje jeho dilo, jsou uektere iisudky o skautiuku Badeii-Powellove. Pi of. S. patriie pfedpoklada, ze kiiiha xpfirodou a zivotem«je rozehrana, a ctenafi»osvobozeiieho inladi«ze zai)omneli, co tarn jeduou cetli. Je uzasne zajimavo porovnati Seiferta z uiiora 1920 se Seifertem z lediia 1922. Uvedeme doslovue eitaty obou knih, ctenafi af soudi sami. P f i r. a z i V., str. 12.:»Neztracejme rozhledu po svete a nedejme se zaslepiti zdaiilivymi lispechy ang lieke soustavy skautske, jejiz sifeiii je beztoho trochu podezfele, neni-li nasledek a g i t a c e, neni-li pohou o r s a n i s a e i.«p f i r. a z i V. str. 15.:»Na snahy nekterych ctitelu Baden-Po^yellovych, ktefi se ve vsem a vsudy odvolavaji iia aiiglicke formy, nutno kfiknouti hodne hlasite:»zadrzte!«pro cesky iiiirod byl by auglieky skauting asi takovym n e- s t e s 11 m jako football.* A nyni slyste novou zvest! 0 s V. mladi, str. 15.:»Zakladatele S ir K. Baden- Powell a E. Thompson-Seton napsali uchvatne knihy, kterymi 1nuti Ztilozili a navzdy mu zajistili zivot. Tak jako kfestanstvi se vzdy obrozovalo zxoveho zakona, z vlastnich slov Kristovych, pres vsecky ty zastupy jeho epigoiiu, vykladaeil a horlitelu, takze skoro po tislei leteeh mohl pfijiti takovy Tolstoj a objevit zastfeiiou dosud hlubokou, prostou a jediioduchou pravdu techto slov, tak knihv»scouting for boys* (Baden-Powellova), nebo»the book of Woodcraft* (Thompson-Setonova) jsou e v a n g e 1i e m hnuti pro vsechn.v easy, pokud uepfijde snad genius jeste vetsi.* Tedy: v r. 1920 football, podezfela agitaoe, v r. 1922 evangeliumi P f i r. a z i V., str. 17.: V Baden-Powellove systemu neui mraviii h 1o u b k y, je pfilis povrchni..jemu.je idefilem fadne obcanstvi.* 0 s V. mladi, str. 16.:»Ani knize»scouting for boys* 11 e 1z e u p f i t i geniality. Je to kniha psami zivotni zkuseiiosti, 1) o h a t a p o k 1a d u i e e pedagogickych pokynu, jichz nevj ceriiiite po cely zivot.* Jiny pfiklad: O s V. mladi, str. 22.:»Ale pojednou pfisel general, zalozil hnuti, jez pomalu pujde celym svetem a nehal se myslenky tak d e m o k r a t i c k e.«p f i r. a z i V., str. 15.:»Nuze, pfiserne stiny lezi na anglickem skautiiigu. Zakladatelem je general.* Tamze, str. 16.:»Baden-Powell vynasi policistu jako vzor skauta a gentlemana.* Tamze, str. 18.:»V Anglil skaut je pomoenikem polieie.* Co tedy: pfiserny stin a polieajt ci demokraticky geueriil'? Osv. ml., str. 25.:»Tito duchaplui vychovatele (Baden- Powell a Thompson-Set on), byf byli jen praktikove z lidu, laikove a ne theoreticky yzdelani v psychologii a iiedagogiee,.jsou pfeee znameniti p s y c h o 1o g o v e. Pronikli dusi
Slrana 78. V U D C E Cislo 5. jtili'ideze ve A'sech jejicli Adastiiostech, jiniiz se tolik lisi od dnse dospelelio cdoveka.«p f i r. a z i V., str. 18.; ^Auglicky skauting je veniyiii obrazem aiigliekeho stafiulio zivota; kro.i, praporecky, odziiaky, sahitovain zkratka,.je v nein pfilis t. zv. ; f a n g 1i ( - k a f.s t V Opel; bud' znaiiieiiily ])sycholog iiiladeze iiebo faiiglickaf? 0 s V. Ill I., str. 4:i. -VA'chova jmiacka, spo.imie-li oba sy s 1e in y s k a ii 1i n g ii, Badeii-PoAvelluv a Thompsoii-Setuiniv (loliroiiiady a oiiraviiiie-li je a dophiinie tiin, co iiezyratiie iiase.slovaiiska duse a iiase ee.ska husitska tradiee do lias vklada jest jiejkrasiiejsiiii iirovedeiiim A sech techto zasad, jich iiadliei iiyiii d o v r ise n i in a u c e 1e ii i m.«p f i r. a zi v., str. 21.: Ma-li eeske juiiactvi nabyti vyziiaiiui pro inks iiarod, nmsi slaveli SA e zaklady iia Setoiiovi a 11 i k o 1i 11 a B a d e ii - P o \v e I1o a i.«t a iiite z, str. 38.: >N e ji r i j i'iii I'l in e Badeii-PoAA-elloA a iiiiperialismu (7!) aiii a' nejiiieii,siin.< Toiiiiihle se fi'ka iiiii, ideoa-y A"y\'oj, diistediiost a jediioticd priiicip ^vsem podle p. S. Kdo zainysli se iiad toiito rozeklaiiosti nazoru a pfesyedcein', siiadiio poeliopi, jak iiialo skiiteciie niyshoich pfia'rzeiicu muze tohle slepe tapaiii za seboii strliiioiit. A siiad ti'inlile fakteni bj^ se inel zaiiiysliti i ]>. S. a iiak by iii'mi siiad iielal, doa^ede-li to. Za to, ze Badeii-Pow ella A^ytabl z kalu sa'ycdi iiia'ektia a posiiieskii, poti'ipi tain hloiibeji m'ls. OdpoA'i'nie iiiii strucne k jeho roztoiiiilosteni. 2e mill. skolstau', bez jakeliokolia" iiaseho iificiiieiii, A yfadilo jelio kiiiliu,»a yziiameiiaiioii«iiiiiiistersta eiii zdraa-otiiieta-i, ze i-kol. kiiilioa eii zakoa skycb, iiadaaa SAmjsikoA'i a NoA'akoA i /propag.itoru c. k. skaiitiiigii«! Jak bloupe a iibolie! Kiiiha byla A iiasicli casopisetdi posoiizeiia beze A Sech postraiiiiieli ohledii iiodle iiaseho s a' e- d o 111 1, a to pri'iau) si iiikym upirat iiedame. Pi meli jsme si ty»spatiie cliaraktery«a podobne libeziiosti p. S. dat za kloboiik a mleet! S tini by oa seni hrdiiia razii p. S. byl soiihlasil. J'roehii bloupe je iiz zaiiienoauiiii pojiiiu iiarodiil obraiia < a»aa'elioam pro braiiiiost. Jak muze lobriiiiit narod ten, kdo postradii A'lastiiosti, tvorieicli»braiinost«jediiotlia ce? A kazda v y - choaui nilade geiierace po straiice diiclioanii i fysieke je saiiia selion spo'ntanni A'ychovoii braniiosti indiaidiia, at' to fekiieme nahlas, nebo to jen stydlia'e iseptame. Ale to se to poriid oinila, aby se pak nioblo A'yrukoA ati s iniperialismem a militarismein. Dejte s timiiz pokoj, na tenhle lep nenacliytate ani hlonpeho hejla. Jum'ictA i je pry proniisledoauino fediteli skol, neni-li tiin lifednini, oficielne podporoaanym a schauilenym skautingein. A tiin je patrne skaiitiiig SA azoa y, podle p. S. To podiioroauiiii a sclnalovani! Za Rakoiiska, pokiid jsme se dovedeli, byly to dam denniiciace ceskyeh lidi. ktere luim ke»sehau'ileiil«jiste velmi pomohly, kdyz mis oznacoauily jako protistatni. A za repiibliky? '^zponuiianie jen na nepfatelsky A ynos o skautingii, A'ydaiiy zeni. skol. radon pro Cechy, A'zpominame sa^^ch boju o kazdy haler, o kazde iiejniensi praa'o a spraa^edlia-e uziiani. Vzpominame kategorickeho vyhazoa ii nasi kancelafe na iilici a podobiiych krasiiych A'eci. Aiio, ano, p. S., my jsme ot'ieieliie tuze podporoauini. A znova iiam A^ycitate placlity a taboriiicke potfeby!»diies sloiizi beztolio tato arm/ula jen k zaprodani idealu a cti za plaehty a tciboriiieke potfeby.* (Str. 83.) Probiili, cozpak jste uz zapoinnel, jak se»i)etem SAobody* rozdi'ia-aly plaehty? A neiiamatiijete se, ze
Cislo 5.»V U D C E<. Strana 7Q. stedry jejich daree, p. j)rof. Muller, musel vas o zaplacein' jich upominat doijiseiu? A tylo plaehty, rozdavane vasl oi-jjanisaci, strasi dosud a nam se iiahi'zi' eest je za v a s zap! a tit niinisterstvu Xarodni obrany; iieverite-li, jdete se zeptat do V. odb. luiii. zdravotnictvi. Je jisto, ze plaehta je pro taboruika iieoceiiitelny poklad, ale ani jediiiy oddi'1 nebyl u mis za ta leta, co trvanie, za))san s ton podmiiikou, ze dostaiie od luis plaehty. Tuhle vejieku niely jeii vase Deti svobody*. Proto sapienti sat! Xa str. 16. vytykii se Svojsikovyni '»Zakla(hiin<, ze misto iiejceiine.isieli poziiiimek vychovatelskych ze»seoutiii}if for boys< vsuuuty.isou tarn cliiiiky domacich autorii, epici n a m n o z e pfi.seriiym rakusactvim«. Padi bycdioni dali p. S. pfi'lezitost, aby iiaznaeil, ktefi to byli ti rakusactl pfispevatele do Zakladii«, vydaiiych V r. 1912. Jak urazlive je tvrzeiii p. S., vysvitiie lined, uvedeme-li tyto»rakusaekev autory: dr. Fr. Drtina, dr. Fr. Ciida, di-. K. Kraimif, V. Klofiic, F. V. Krejci, dr. E. Fait, dr..1. Guth-Jarkovsky, Jos. Holeeek, Al. Jirasek, Kar. Vanlcek, dr. J. Thoma.jer, K. V. Pais, F. S. Procliazka, B. Rause, Fr. Bily, K. Kovafovic, K. Hoffmeister, dr. J. Lost iik, dr. K. Weig iier, dr. Z. Wirth, dr. J. Simsa, J. Kleiika, dr. K. Veleniinsky, P. Dejmek, dr. V. Sokol, V. Pohleiia, Alois Svojsik a»pi-oj)as ator c. k. skautingii«, J. Novak. Ovsem, tilde lide vsicliui vefejiie praeovali i za Rakouska pro blaho sve vlasti i dobro skautiiigu, co p. S. sam o sobe flkii, ze byl xzalezly V lesich. To se niu to ovsem dues lehko mhivi. Jeste pak tohle z imiohelio vybizi ke zmiiiee. Na str. 63. pravite: Ve.skeren dnesni rozvrat v juiiactvi zpusobeny jednak tfidluiiii rozdily lidstva, jediiak hanebnymi stvaiiiceini za karierou osob, jez s(> postavily demagog-ieky v celo., by] by razeni zastaven, kdyby juiiactvi ebo]iili se ucitele, pravlin, ucitele, iie v.sak lifady a miiiistei-stva. ua sir. 59. dite: >.Vycliovny vliv pfirody na ty vyrostky, ktefi jdoii do lesii s cigaretami v listeeh, stfeluymi zbraiieiiii, rozvrzaiiou iiejakou liariiioiiikou, ba dokonce i za poblavnimi chtici, jak to vidinie dues, kdy skautstvi stiivii se iiiodou, siiortem, ba zvrhlosti a dostiiva jeste puiic pravosti, jeii kdyz se zaplati pfispevky, oblekne stejiiokroj a pfilibisi v orgaiiisaci, kde licel sveti prostfedky (licel; chvastati se tisicililavjhni ziislupy, ovliidnouti cely- cesky skauting', ziskati karieru!), je neiiatrny nebo skoro zfuiny. Pada skvostuyeh ])fiznani! Tedy i vj' pokladiite politicky skauting, ktery pnive je ziv ztieiiavisti a stvanice tfidiii za zriidu, kterii junactvi rozvraci? Tedy jen to hodne Idasile vykfikujte ve svycli kruzicb, my ve sve org anisaci podobne bolesti nemame. Polilavni chticet I to uplatnite dobfe na sveiii bfeliu, u mis je nestvurny, 'koedukaeni skauting<' nadobro vymyeen. A ta clianitivost po kariefef Povezte mini, prosime vas, hoiiem, kde jsou usazeni ti nasi karieriste, kam se dosplhali Svazovi lide, strbnete pecef tajemstvi z telo zalezitosti a ukazte ua ne pfiiiio, prstem! Spatne se vain zvedii ruka, vidte! Xu, poniiizenie vam! Jest jeden jediny' clovek V ceskoslovenskem jumictvi, ktery se dodelal kariery a dostal se do ininisterstva a to jste vy! Xepochopitelno bylo by, ze jste se dotfel az na toto misto, toinu, kdo bj za pravdu bral vase tvrzeni, ze skauting neskonsoliduji lifady a niinisterstva. Proc jste tarn tedy sell Vsecky revoluce jdou pfece zdola. Ale v a in pnive prostfedky svetily licel; byl by^ste lacino dosalil kyselych brozira tisicihlavych ziistupu, kterynii se takto»chvastaji«jini, byl byste ovladl cely cesky skauting, odineiioval»hodne«a trestal»zle«a lilavne ziskal jste karieru! Vsak jste se take s nejakoii ziilibou podepisoval: n s yi e k t o r s k a u t i n g u v C s 1. r e i) n b 1i c e«.
Strana 80. V U D C E. Ci'slo 5. Ifdy tohle jste nemel psat, vzdyf vas uz dues u nas vsichni dohfe ziiaji, a vzbudite jeii posmech svym mentorstvim na vysokeiii kothurmi mravokarce ve veeech, v nichz vezite sani az po usi. A mm byste iiani uz dati pokoj.»osvol)ozu.ite«si mladez po svem frustu, ale neprovoku.jte nas sti'de a jeste k tomu tak bezhlave, jako V pfitorane knizce. Xa konec pak: aiio, jiinacka skola, junaeky ucitel, junacka mladez. V tom bycbom niobli s vami bez vybradv soublasiti, kdvby : Na str. 79. pisete:_»ne.ikrasnejsi poesie, kterou vyslovili mudrci, zdstala na papife a v knibach, ponsvadz nebylo lidstvo pfiprayeno podle ni zit. A zacali-li nekde. ostatni je prosts vyvrazdili.^ To se stalo Indianum v Americe, Adamitum u nas, Taboritum atd.«2e by Indian! a Taborite byli vyvrazdeni»pro nejkrasnejsi poesii«, o tom cteme ve vasi knizce po prve. Ale konecns, je to vase pravo, tvrdit, co chcete. Jine je to pro nas s tend Adamity. Historicka pravda nas uei, ze to byli nefestnici, lupici, palici, vrazi. Pekna»poesie«! Bozi bojovnik 2izka musil je rozehnati mecem, Tabofi jich nenavideli pro hnus jejich zivota, CeSti Bi-atfi o iiich pravi, ze jsou»lide zlych uniyslu, u vife zkazeni, v milosti telesne«. A v a m jsou idealem nejkrasnejsi poesie. Ovsem, vdm! Vezte tedy: Kdyby myslenka junacka mela vesti mladez k»nejkrasnejsi poesii* Adamitu, pak nebylo myslertky, zasluliujici vetsiho opovrzeni a horsiho prokleti. Na stesti vsak je na svete dosti lidi jasnych mysli, cistych srdci a vroucich dusi, ktefi vidi poesii jinde nez v adamitstvi. A ti dovedou mladez k zafnym metam, ktere ji vytycili Thompsoii-Seton a Baden-Powell, bez revoluce, cestou snad dlouhou, tvrdou a linavnou, protore se tn tvofi Lizasne dilo; novy clov6k ale bezpecnou a jistou. A tato cesta skantiiiffn ma se k ceste za adamitstvim jako mlecna draha ke stoce. To si pamatnjte! Jk. II* riezinarodni kongres hnuti mladeze na pomoc detem ve dnech 2., 3. a 4. dubna 1Q23. V Palais Mondial, ktery jest cast! statniho belgickeho musea. konal se 2., 3. a 4. dubna II. mezinarodni kongres»hnuti mladeze na pomoc detem«. Tento kongres byl svolan»sekretariatem mladeze na pomoc detem«, ustanovenym roku pfedesleho pfi prvnim zasedani hnuti mladez v Zeneve. Drive, nezli se obrdtim k vlastnimu i)rubehu jednani, pokladam za vhodne, zminiti se o zalozeni mezimirodniho sekretariatu a o jeho cinnosti v roce uplynnlem. Lonskeho roku 25. bfezna byly svolany do Zenevy organisace, jez se zabjhmji vychovou mladeze a snazi se zmiriiovati hmotnou i moralni bidu tisicu nevinnych bytosti. Tento prvy sjezd byl svolan Mezinarodnim cizineckym Svazem. Heslo ssalvate parvulos«(zachrante malickych) melo byti heslem vsech zucastn^nych organisaci. Prvym bodem jednani bylo projednavani pomfiru mezi organisacemi a Mezinarodnim sekretariatem, jenz se m l stati pojitkem mezi organisacemi navzajem. Ustanoveno, ze organisace pozivaji neobmezene svobody, ze se vsak sjednocuji proto, aby pracujice ruznymi methodami na vychov6 mladeze a zmirhovani jeji bidy, postupovaly sjednocenfi pfi poskytovani pomoci zemim obzr\'l:\ste bidou postiienym. Na to byl zvolen Mezinarodni sekretariat
Cislo 5.. V U D C E Slrana 1. se sidlein v 2eneve, jehoz likolein bylo vejiti ve styk s ostatnimi org-aiiisacerni niladeze, jez se prveho koiiffresu nezueastnily a to hlavne s hinitim skautskyiii a orgauisacemi nabozeiiskymi. Yysledek tolio byl, ze Svetovy iiacelnik Sir E. Badeii-Powell zasila na^ vsecbny skautske orgaiiisaee svou vyzvu ke skantum, aby se ziic^tnili akce, vedene na zaopatfeni potravin a odevu pro nialoasijske ileti a i)ro tfi tisice skautu, ktefi se mezi iiimi iialezali. Delegati iiieziiiarodni'bo sekretariatu ziicastiiili se v ininulem roee ruznyeb koiigresii, iia iiichz byla projediiavana otazka pomoci nestastnyiii deteni. Pfediiaskami, filmy a casopisy byl vzbuzen velky zajeiii na teto akci a misledek tobo byl, ze bylo mozno vcas zaslati Ziisilky satstva i potravin do Jizniho Euska, Male Asie, Bosny, zriditi ozdravovny pro podvj-zivou trpiei deti ve F'rancii, Rakouskn a Macfarsku. (A u nas iiic?) Dniby meziuarodiii koiigres byl koiiaii v Brnselu. Program byl rozdeleii na tyto casti: I. Zprava mezinarodnibo sekretariatu za rok 1922. II. Spolni)race s bnutim skautskym, mibozeuskym, dmnickym, zenskym a s Dorostem Cervenebo Kfize. III. Ilozpeti a budoncnosl bnuti, finanee a sidlo mezinarodnibo sekretariatu. Delegatu se zueastnilo 86. Tito representovali 17 statu. Po slavnostnim zabajeni kongresn pfedsedou Mezinarodnibo sekretariatu u.jiinaji se slova zastni)ci belgicke vlady a naroda. Sloucenimi oficielnibo zjihfijeni kongresu, sbromazdeni na navrb pfedsedy ustanovuje vybor kongresu: p. Tournier, clen poradniho sboru M. S., si. N. van Bercben, gen. tajemniee, p. Seebebay, taj. kongresn, p. Bot, franc, skauti, p. Cbartar, bnuti romanske mladeze, Svyeary, si. E. Gaulova, dorost C. K., Bulbarsko, p. Lindbolm, dorost svedsky, pi. Petkovie, C. K., Jugoslavie, p. Tippet,»Mlada Anglie«, Londyn, di-. Vos, C. K., Holaudsko, V. Zidlicky, Svaz skantii Cs. Po velmi zive debate, trvajici vice nez dve bodiiiy, byla u- sne.sena naslednjiei resoluce, nazvana»pfani;<, a odeslana Mezinarodnimu Skautskemu Bureau v Londyne. Jeji doslovny pfeklad je nasledujici: Pfani pfedlozene skautskymi delegaty 11. mezinar. kongresn Hnuti Mladeze v Brusehi (3, a 4. dubna 1923) a zaslane Meziiuir. Skautskemu Bureau v Londyne: I. Skautsti delegati problasuji nutnost uskutecnovati vice pomoc bliznimu jakoz i povinuost pracovati k zmirneni bidy nesfastne mladeze podle idealu rytifskosti a spolupomabani. II. Hnuti skautske ma v umyslu spolupracovati s kazdou organisaci, jez speje za tymz cilem a idealem solidarity a velkodusnosti, t. j., ze je ocbotno spohipracovati se Sekretariatem Hnuti mladeze na pomoc- detem a pfinfeti mu pfispeni v ramci vlastiii organisace. III. Skautsti delegati navrbuji Mezinarodnimu Bureau jmenovani skautske komise, povefene: 1. vejiti ve styk s Mezinar. sekretariatem a ostatnimi organisacemi, zabyvajicimi se pomoci, 2. sludovati a navrbovati zpusob pomoci. Tato komise bude slozena ze tfi az peti representantu hnuti narodnicb, jez budou v ])fimem styku se stfedisky poniocnych akci V 2eneve. K zajisteni vykomi tolioto tmesa bude kazdy Vybor Narodni skautske organisace pozadan jmeuovati cinovnika, povefeneho pouze k utuzovani styku s Komisi, jmenovanoxi Skautskym Mezinarodnim Bureau a studovati otazku neasti skautu na podnicich narodnicb a mezinarodnich, jichz cisty zisk je urcen na pomoc detem.
Strana 82.»V U D C E. Cislo 5. IV. Skaiitsti deleg'fui navrlmji Skaiitskeiiiu jviezinar Bnreati a Xar. organisaeim vsecli zemi propiljceni jieli scliopiiosti k velkemu mezinar. taboru, iireeiieiiiu pro deti nest astiie ze zenu obzvlaste dotcenycli bidou. K.jeho uskutecneiu vejdou ve styk se Zahraiiio. sekretariatem, ktery podal Kongresu iiavrh oi ganisace tohoto tabora. y. Ke zminieni bidy deti v kazde zemi a k praktickemu iisyitecneiii ideahi pomabati blizninm, skautsti delegati navrhu.ji Narodnini organisaeini pofadaiii kazdorociiieli tal)orii pro deti potfel)iie a neskaut.ske. Tyto tiibory budou uskuteeiieiiy spolecayin lisilim skautii te neb one zeme podle -vzorn tabora inezinarodniho, prostiidovanelio iia toiiito Koiigresn. imiiiio to byla pfijata resoluce pofadati v Rakoiiskn tabor pro tisic deti podvyzivnycdi ze stfedni Evropy. Podle nejnove.isicli zprav na nskuteeneiii se praenje s ne.ivetsi borlivosti a pofadatele doufaji, ze tabor pine spliii sviij iikol. Minio porad skantskych delegatu, byly koiiany v teze dol)e scliiize odboni na.bozenskycli, zenskycdi a deliiiokycli. Vysledek teehto porad bylo usneseni praeovati s Hnutini. Kongres byl zakoncen promitanini zdafilych filnui a diapositivu z cinnosti Himti. Kozc-hiizeli jsme se z Kongresn s vedoniim, ze ackoliv to, eo ztle bylo udelaiio, jest jeste stale kai>kou do moi e bidy tisieii neviniiycb obeti valky, jlcli nasledkti s rozvratein rodinnyeh krbii na prvnini miste, pfece ze timto krokeni bade alespon poniozeno teiu, ktefi toho nejvice ])otfebiiji. V. Zidlick.i). CasojDi'secka hh'dka. Skauting. Roe. III., c. 1. a 2. Otiskuje z Vudce-. c. 1. tohoto roe. Baden-Powellovo po.selstvi mirn. Fr. Knobloeli podle knihy *How to mn a patrol* od J. Lewise uci».iak vesti druzimr*. K. J. Svab nia e.lanek Pj o viidee vlcat*. Pokracu je bibliografie skautske literatury. Skautske jeviste pfinaki pfeklad G. E. Biirgerovy hry; 'Po stope v5 zvedaeove. Referat ze skautskeho sveta (skauti na dalnein Vycliode) a literatura doplnuji 1. cislo. V cisle drnhein jc vyzva k diskusi o skautingu. K. Svab pokracuje v clanku^»pro viidce vlcat«a F. Knobloch»Jak vesti drnzinu*. Uvefejneny jsou skautske bry v niistnosti. spoznamky o vycviku roveru«pfeklada B. Vavrda. Nasleduji obsahla abstinentni hlidka, i)okraeovani div. hry a zavira se referateni ze skautskeho sveta. K cishmi pfilozen jc prvy a druhy arch : Pfirucky ceskoslov. vlcat«. Vatra, roc. I., c. 7. pfinasi v pfekladu ui yvky z knih Totem board«,»kibbo KifG.»Tribal Training* (od byvaleho druha Badeii- Powellova, dues odstepence Hargrava), Balu pise o»dubnu, hiesici travy a divokych kacheii \ Cerny Medved uci hotoviti»panovu pist alkuv, Bila Liska hovofi o»junakove kfepkem tele«, R. luii rozpravu:»orli pera pocty za vykony«, uci se hotoviti»indianske hrnce«, o»zivote pohlavnim' ])ise Milos Seifert. Ke»Spravedlnosti k nizsim rasani* nabada Waldegrave. Vyrocniniu siieniu Ligy lesiii moudrosti uvefejhuje poselstvi jeji nacelnik. Organisator»Zalesacke Ligy«navazuje styky s Johnem Hargravem Bilou Liskou, ktery pokousi se rozvratit skauting v Anglii, kde byl dosud jednotn>^ Rovny rovneho si hledii. Odsuzuji se intriky Svazii, ktery
r Ci'slo 5.» V U D C E. Strana 83. pry iia venkov rozlilasoval sukriitiiy uesmysks ze Psolilavei ripliie splymili se Svazein. Faktmii je, ze piivodiii a pravi»psohlavei dra Hofejsilio seiiikli se org aiiisaciie se Svazem. Za to demagogicky a antokraticky Seifertem uchvacena Csl. Obec Psohlaveu a Horiuch Clilapcti, eili Zalesaeka Liga esl., cili Liga lesni nioiidrosti (tech jmeii!) trva dale a jsou pry peviii»jako zula«. Skaiit prukopiiik, roe. til., c. 5. pfal 1)5* si u nas»troehu ainerikanisinu". Otiskuje z 1. c. III. roc. easoi)isii Skauting»Badeu- Powellovo poselstyi uiira«. Oba casopisy shodn.ii se v tom, ze otisku.ji vlastne claiiek z 1. 2. eisla Vudce roe. IV., bohu^l l>ez iidani jirameiie a pfekladatele. j\iohou-li vsak vzficna slova Baden- Powelloya.jakymkoliv zpiisobem posloiizit k dorozumeni mezi skaiitskyiiii orgaiiisaeemi az dosiid temef ])rotichudiiymi, tesime se loniii iivefe.iiieiii, tfeba jsme byli, snad iieiimyslne, pominuti. Odpiirei Badeii-Powellovi meli by studovati a promysliti i jebo soeialiii iiazory. 2e iietrva iia ayiiejsini spoleceiiskem radii, jak se mu stale s.jiste straiiy podklada, o tom svedei slova jeho, najjsana v r. 1919: ; de to ziieucteiii nas vsech, muze-li v nasi vlasti trvati spolecensky fad, ktery neehavii sve lidske bratry ziti v kalu a spine po e-ely zivot.ien ])roto, ze v kalu a spine pfisli na svet a nikdy jiin nebyla dana pfilezitost, aby se z nich vymanili.«a jinde oiiet: >'V l)udouenosti zadny mirod nemuze svoliti, aby v jelio lilecli fadili kofistniei a trubci, ktefi vlivein spatnyeh zafizeni mohli faditvminulosti.«to je, mysliin, mlnva jasna, a uznava-li se v kruzicli Skautn prukopniku blizkyeh, ze mirove linnti skaiitske je jednoii ze sil, zenoucich k idealu mezinarodni solidarity praoujicich tfid a ze 1)0 te strance ani Badeu-Powellovi, pres nmohe namitky, ktere jeste maji, nelze upfit dobre viile a silne vide k tomu, pak aiii luim nemizi ve tmach tfeba jen malounkd bvezdicka nadeje, ze i u nas lide dobfe a poctive soeialisticky smyslejiei mohli by se ve skautingn sejiti na jedne linii, bnde-li ovsem jednano obapol Iqyalne a bez postrannich limyslu politickych. Dale pise Maugli livahii»pfed pi-azdninami«, Pavlovska o male skautce»hfibe«. Akela nia taborove momentky, jirobira se telesna vycliova. Sesit ukoncuje»organisacni zprava«,»astroiiomicka zprava«a Literatura. Cisln pfidana je pfiloha»xasim vlcatum«, razn beletristiekelio. Oheii, e. 3., 4., roc. II. je easopis vyliraneiie tfidni, koumnisticky. Pro skauty jsoii tani clanky >Skaut jako komunista«, dvoniunista a pfiroda, K propagaei skautingn prace«. Fr. Pisek ma livalin»telesna vychova?, Jos. Hora biiseh»vice svetla«a >Jaro«. Je tu T)ovidka >Muz se 100 tvafemi«, vyzva >'Skautiijte«, >)Deti a klerikalisniusk, nkonceno je >Jvronikoii', z niz nas zajiimi sloupek: Svaz skautu ceskoslov. rep. Uvefejhnji se tu nase statisticka data. Vytykii se nam: ze pocitanie s»papirovym elenstvem«(!), ze je u nas mnoho delnicke mladeze proletiifske. Sympatisujeine pry s angliokym imperialismem, niiime vlasteneeko-militaristicke tradice starelio Rakouska a dosiiivame dues az k fascismii. Probub, cq jeste? Pisatel ve sve vzboufene fantasii videl :horkokrevne mlade pany«ze Svazu s odznaky pfi kociciniich prazskeho. Nahnuti* (narodnibo hnuti) a vi, ze i celni funkcionafi Svazu pracuji ve fascistiekycb oi-ganisacicb. Nu, tolik povim vsevedoucimu pisateli tolioto objevn: Za orthodoxnim ruskyni luarxismem nepujdeme, teu striivil sam sebe. Nam staci nase poctive socialistieke nazirani na svetovy fad ve smyslu vyvojovem, jakym eesta jebo sla a take pujde. Ale take fascisty nejsme. Nepotfebujeme jimi byti. 0 tom marne pisatel blouzui a snazi se postrasiti tim mladez. A ze.je u nasbodne mladeze proletafsket To je svedectvim, ze se ji u nas dobfe vede.
Sfaran 84.. V U D C E < Ci'slo 5. 5se ji nikdo»burzoasiie«iieziiasilfiuje, iiaopak vede mladez jako wlek V smeru socialniho uvedonieni a povzneseni, k cemuz pfispeje jiste moudre, rozvazne slovo daleko vie, nez Ceniikovo zmatene povidani s iiazvem»toulky po Americe*. Totem. Noyy casopis»sdruzem zalesakfi«v republ. csl. (American scouting) (!?), c. 3, roa I. Jsou tu clanky»poznani krasy«od Thakura,»Mesic sazenics,»tajemstvi ohne«,»proc zijeme«,»vychova vlcat«(zvlastni, ze vsiehni kopirn.ii Baden-Powella v tonito smeni, pfece ani Seton ani»anierican scouting* v 1c a t nezua, oysem tohle zalesticke vice je podle obrazkn zavality.skautik s indianskyni warbonnetem niezi stany s podsadanii podivna kombinace), pak nasleduje clanek»na silnici*,»,tak se stal Frantik z a 1e s a k e m«a organisacni zpravy. Vestnik sokolsky, z kvetna 1923, pfinasi clanek A. Ocenaska»l)o pfirody*, ktery zastfene sice, ale velmi vyrazne a pfikfe vyslovnje se proti nekterym zakladnim prvkiim zivota v pfirode (tabofeni, taborovy ohen, koupani a sluneni a pod.), jak je pes[tu,ie i skauting. 2e A. Ocena^k neni pritelem skantingn, neni nain iiezndmo. Litujeme jen, ze po»telocviku«a»beseddch«utoei se na nas bezprostfednfi i v oficielnim casopise Csl. Obce sokolske. Chovali jsme se yzdy naprosto loyalne a v cne a doninivame se initi pravo na totez i s druhe stvany. Na te vsak neni pro to pochopeni, proto bude na nas, abychom i my sviij pomer k Sokolstvn konecne si ujasnili a zrevidovali. Besedy sokolskeho dorostu, z kvetna 1923 necliavame si naposled. Otiskli tarn eelostrankovy obrazek, karikujici, zesmesnujici a uraze.iici pravou myslenku skautskou a poctive obrodne hnuti toto. Obrazek byl b e z n a p i s u, jen u jednotlivych casti byla hesla, aby ctenaf»pochopil«. Namitnou nam, ze msli na mysli»divoke* skauty, namalovali si vsak vsechny se spravnym krojem nasim, ne ony ostudne trampy, masopustni maskary. A v tom je prave ono certovo kopytko, onen skryty, ale pfece tuze okate prorazejici iimysl, zasahnout skauting vfibec. Nedovedeme pochopit, jak piisobi na V z d e 1a n i sokol. dorostu obrazek kluka s holkou ve vihiem objeti, cim pros^je se ideji Tj rsove hrubym a nesetrnym urazenim jinych. Poslali jsme redakei prohlaseni, ze musime se cititi dot&- nyrai formou teto kreslifske ubohosti a poukazali zejmena k tomu, ze spolecny skauting je u nas naprosto zakazan, a kde se objevil jen mibeh k nemu, provinily oddil ztrestan; ze hosi nasi chodi tabofit i deset let na jedno misto, jsou tarn radi videni a ac jsme rozeslali tisice letaku s poukazemi jak poznati nase svazove skauty, s zadosti, aby kazdy pfestupek byl nam pfimo oznamen, pfece ne- doslo mis stiznosti ani jedine. ITvidime, dovedou-li byti v red. Besed tak i)octivi, aby (lali misto nasemu prohlaseni. Spektotor. Vyzva. Nacelnictvo Svazu Junaku-skautu R. C. S. usneslo se yydati painatkovou publikaci na»skautske narod. slavnosti*, konane y letfi r. 1923. Redakei povefen byl podepsany a proto zada, aby obrazky, fotografie, kresby a pod. byly mii posilany na adresu»s v a z J XI n a k u-s k a u t u R. C. S., Praha II., P e t r s k e n a b f.«; po pofizeni stocku budou podle pfani vraceny. Po prazdninaeh rozcj slan bude oddilum dotaznik, tykajici se slavnosti, na jehoz zaklade a na zaklade archivniho materialu bude zpracovana cast textova. Jan Novak, mistonacelnik Svazu. Knihtiskari a V. Palasek a Fiant. Kraus v Praze I., Marianske l amesti c. 159.