Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Role daně z nemovitostí v Evropské unii Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Břetislav Andrlík, Ph.D. Michaela Solničková Brno 2014
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala panu Ing. Břetislavu Andrlíkovi, Ph.D, vedoucímu bakalářské práce, za poskytnutí cenných rad a připomínek při zpracování této bakalářské práce.
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto práci: Role daně z nemovitostí v Evropské unii vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 3. ledna 2014
Abstract Solničková, M. The role of the real estate tax in the European Union. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2014. The bachelor thesis deals with the analysis of the real estate tax in the member countries of the European Union. The theoretical part provides characteristics of the real estate tax in the EU, including the definition of the object of taxation, the taxpayer, the tax base and tax rates. The practical part focuses on the development of the real estate tax revenue in the member states of the European Union from 1995 to 2011. It also analyses the share of real estate taxes in GDP and total tax revenue of the states. The conclusion of the practical part identifies the specifics of the application of the real estate tax in the European Union. Based on the results, the conclusion of the thesis proposes recommendations for modification of the real estate tax in the Czech Republic. Keywords Tax, real estate tax, object of taxation, tax payer, tax base, tax rate, tax revenue Abstrakt Solničková, M. Role daně z nemovitostí v Evropské unii. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Bakalářská práce se zabývá analýzou daně z nemovitostí v členských zemích Evropské unie. V teoretické části je uvedena charakteristika daně z nemovitostí v EU, včetně vymezení předmětu daně, poplatníka daně, základu daně a daňových sazeb. Praktická část je zaměřena na vývoj inkasa daně z nemovitostí v členských státech Evropské unie v letech 1995 až 2011. Sledován je také podíl daně z nemovitostí na HDP a na celkových daňových příjmech států. V závěru praktické části jsou identifikovány specifika uplatňování této daně v rámci Evropské unie. Na základě dosažených výsledků jsou navržena doporučení na úpravu daně z nemovitostí v České republice. Klíčová slova Daň, daň z nemovitostí, předmět daně, poplatník daně, základ daně, sazba daně, inkaso daně
Obsah 9 Obsah 1 Úvod 19 2 Cíl práce a metodika 21 3 Literární rešerše 22 3.1 Teorie majetkových daní... 22 3.1.1 Daňová spravedlnost majetkových daní... 22 3.1.2 Typy majetkových daní... 23 3.1.3 Význam daně z nemovitostí... 24 3.1.4 Konstrukční prvky daně z nemovitostí... 25 3.2 Daň z nemovitostí v jednotlivých zemích EU... 26 3.2.1 Belgie... 26 3.2.2 Bulharsko... 27 3.2.3 Česká republika... 27 3.2.4 Chorvatsko... 29 3.2.5 Dánsko... 29 3.2.6 Estonsko... 30 3.2.7 Finsko... 31 3.2.8 Francie... 31 3.2.9 Irsko... 32 3.2.10 Itálie... 33 3.2.11 Kypr... 33 3.2.12 Litva... 34 3.2.13 Lotyšsko... 34 3.2.14 Lucembursko... 35 3.2.15 Maďarsko... 35 3.2.16 Malta... 35 3.2.17 Německo... 35 3.2.18 Nizozemsko... 36 3.2.19 Polsko... 36
10 Obsah 3.2.20 Portugalsko... 37 3.2.21 Rakousko... 38 3.2.22 Řecko... 38 3.2.23 Rumunsko... 39 3.2.24 Slovensko... 40 3.2.25 Slovinsko... 41 3.2.26 Španělsko... 41 3.2.27 Švédsko... 42 3.2.28 Velká Británie... 42 4 Praktická část 44 4.1 Vývoj daně z nemovitostí v členských zemích EU... 44 4.1.1 Belgie... 44 4.1.2 Bulharsko... 46 4.1.3 Česká republika... 48 4.1.4 Chorvatsko... 50 4.1.5 Dánsko... 51 4.1.6 Estonsko... 53 4.1.7 Finsko... 55 4.1.8 Francie... 57 4.1.9 Irsko... 59 4.1.10 Itálie... 61 4.1.11 Kypr... 63 4.1.12 Litva... 65 4.1.13 Lotyšsko... 67 4.1.14 Lucembursko... 69 4.1.15 Maďarsko... 71 4.1.16 Malta... 72 4.1.17 Německo... 73 4.1.18 Nizozemsko... 75 4.1.19 Polsko... 77 4.1.20 Portugalsko... 79
Obsah 11 4.1.21 Rakousko... 81 4.1.22 Řecko... 83 4.1.23 Rumunsko... 85 4.1.24 Slovensko... 87 4.1.25 Slovinsko... 89 4.1.26 Španělsko... 91 4.1.27 Švédsko... 93 4.1.28 Velká Británie... 95 4.2 Inkaso daně z nemovitostí v zemích Evropské unie v roce 2011... 96 4.3 Podíl daně z nemovitostí na HDP v zemích Evropské unie v roce 2011... 97 4.4 Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v zemích Evropské unie v roce 2011... 98 4.5 Specifika uplatňování daně z nemovitostí v zemích EU... 99 5 Závěr a diskuse 103 6 Literatura 105 6.1 Knižní publikace... 105 6.2 Elektronické zdroje... 105
12 Obsah
Seznam obrázků 13 Seznam obrázků Obr. 1: Podíl daně z nemovitostí na HDP Belgie v letech 1995 2011 45 Obr. 2: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Belgie v letech 1995 2011 45 Obr. 3: Podíl daně z nemovitostí na HDP Bulharska v letech 1995 2011 47 Obr. 4: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Bulharska v letech 1995 2011 47 Obr. 5: Podíl daně z nemovitostí na HDP ČR v letech 1995 2011 49 Obr. 6: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu ČR v letech 1995 2011 50 Obr. 7: Podíl daně z nemovitostí na HDP Dánska v letech 1995 2011 52 Obr. 8: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Dánska v letech 1995 2011 52 Obr. 9: Podíl daně z nemovitostí na HDP Estonska v letech 1995 2011 54 Obr. 10: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Estonska v letech 1995 2011 54 Obr. 11: Podíl daně z nemovitostí na HDP Finska v letech 1995 2011 56 Obr. 12: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Finska v letech 1995 2011 56 Obr. 13: Podíl daně z nemovitostí na HDP Francie v letech 1995 2011 58 Obr. 14: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Francie v letech 1995 2011 58
14 Seznam obrázků Obr. 15: Podíl daně z nemovitostí na HDP Irska v letech 1995 2011 60 Obr. 16: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Irska v letech 1995 2011 60 Obr. 17: Podíl daně z nemovitostí na HDP Itálie v letech 1995 2011 62 Obr. 18: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Itálie v letech 1995 2011 62 Obr. 19: Podíl daně z nemovitostí na HDP Kypru v letech 1995 2011 64 Obr. 20: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Kypru v letech 1995 2011 64 Obr. 21: Podíl daně z nemovitostí na HDP Litvy v letech 1995 2011 66 Obr. 22: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Litvy v letech 1995 2011 66 Obr. 23: Podíl daně z nemovitostí na HDP Lotyšska v letech 1995 2011 68 Obr. 24: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Lotyšska v letech 1995 2011 68 Obr. 25: Podíl daně z nemovitostí na HDP Lucemburska v letech 1995 2011 70 Obr. 26: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Lucemburska v letech 95 11 70 Obr. 27: Podíl daně z nemovitostí na HDP Maďarska v letech 1995 2011 72 Obr. 28: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Maďarska v letech 1995 2011 72 Obr. 29: Podíl daně z nemovitostí na HDP Německa v letech 1995 2011 74 Obr. 30: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Německa v letech 1995 2011 74
Seznam obrázků 15 Obr. 31: Podíl daně z nemovitostí na HDP Nizozemska v letech 1995 2011 76 Obr. 32: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Nizozemska v letech 1995 2011 76 Obr. 33: Podíl daně z nemovitostí na HDP Polska v letech 1995 2011 78 Obr. 34: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Polska v letech 1995 2011 78 Obr. 35: Podíl daně z nemovitostí na HDP Portugalska v letech 1995 2011 80 Obr. 36: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Portugalska v letech 1995 2011 80 Obr. 37: Podíl daně z nemovitostí na HDP Rakouska v letech 1995 2011 82 Obr. 38: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Rakouska v letech 1995 2011 82 Obr. 39: Podíl daně z nemovitostí na HDP Řecka v letech 1995 2011 84 Obr. 40: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu Řecka v letech 1995 2011 84 Obr. 41: Podíl daně z nemovitostí na HDP Rumunska v letech 1995 2011 86 Obr. 42: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Rumunska v letech 1995 2011 86 Obr. 43: Podíl daně z nemovitostí na HDP Slovenska v letech 1995 2011 88 Obr. 44: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Slovenska v letech 1995 2011 88 Obr. 45: Podíl daně z nemovitostí na HDP Slovinska v letech 1995 2011 90 Obr. 46: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Slovinska v letech 1995 2011 90
16 Seznam obrázků Obr. 47: Podíl daně z nemovitostí na HDP Španělska v letech 1995 2011 92 Obr. 48: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Španělska v letech 1995 2011 92 Obr. 49: Podíl daně z nemovitostí na HDP Švédska v letech 1995 2011 94 Obr. 50: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daň. inkasu Švédska v letech 1995 2011 94 Obr. 51: Podíl daně z nemovitostí na HDP Velké Británie v letech 1995 2011 96 Obr. 52: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu VB v letech 1995 2011 96 Obr. 53: Inkaso daně z nemovitostí v zemích EU v roce 2011 v mil. EUR 97 Obr. 54: Podíl daně z nemovitostí na HDP v zemích EU v roce 2011 98 Obr. 55: Podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu v zemích EU v roce 2011 99
Seznam tabulek 17 Seznam tabulek Tab. 1: Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Belgii v letech 1995 2011 44 Tab. 2: Tab. 3: Tab. 4: Tab. 5: Tab. 6: Tab. 7: Tab. 8: Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Bulharsku v letech 1995 2011 v mil. BGN 46 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v České republice v letech 1995 2012 v mil. CZK 48 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Chorvatsku v letech 2002 2011 v mil. HRK 50 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Dánsku v letech 1995 2011 v mil. DKK 51 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Estonsku v letech 1995 2011 v mil. EUR 53 Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Finsku v letech 1995 2011 v mil. EUR 55 Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Francii v letech 1995 2011 v mil. EUR 57 Tab. 9: Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Irsku v letech 1995 2011 v mil. EUR 59 Tab. 10: Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Itálii v letech 1995 2011 v mil. EUR 61 Tab. 11: Vývoj inkasa daně z nemovitostí na Kypru v letech 1995 2011 v mil. EUR 63 Tab. 12: Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Litvě v letech 1995 2011 v mil. LTL 65 Tab. 13: Tab. 14: Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Lotyšsku v letech 1995 2011 v mil. LVL 67 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Lucembursku v letech 1995 2011 v mil. EUR 69
18 Seznam tabulek Tab. 15: Tab. 16: Tab. 17: Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Maďarsku v letech 1995 2011 v mil. HUF 71 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Německu v letech 1995 2012 v mil. EUR 73 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Nizozemsku v letech 1995 2011 v mil. EUR 75 Tab. 18: Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Polsku v letech 2000 2011 v mil. PLN 77 Tab. 19: Tab. 20: Tab. 21: Tab. 22: Tab. 23: Tab. 24: Tab. 25: Tab. 26: Tab. 27: Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Portugalsku v letech 1995 2011 v mil. EUR 79 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Rakousku v letech 1995 2011 v mil. EUR 81 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Řecku v letech 1995 2011 v mil. EUR 83 Vývoj inkasa daně z nemovitostí v Rumunsku v letech 1995 2011 v mil. RON 85 Vývoj inkasa daně z nemovitostí na Slovensku v letech 1995 2011 v mil. EUR 87 Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Slovinsku v letech 1995 2011 v mil. EUR 89 Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Španělsku v letech 1995 2011 v mil. EUR 91 Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Švédsku v letech 1995 2011 v mil. SEK 93 Vývoj inkasa daně z nemovitostí ve Velké Británii v letech 1995 2011 v mil. GBP 95
Úvod 19 1 Úvod Majetkové daně patří mezi nejstarší typy daní vůbec. Byly prvními přímými daněmi, které byly v historii uplatněny. V současném daňovém systému České republiky však mají jen omezený význam. Postupem času byly výnosy majetkových daní zastíněny rostoucími výnosy ostatních přímých daní, tedy daní důchodových. Přesto mají nezastupitelné místo. Vzhledem k tomu, že je majetek, zejména nemovitý, jen velmi málo závislý na vývoji a stavu ekonomiky ve střednědobém horizontu, je výnos majetkových daní značně stabilní. Daň z nemovitostí, která je hlavním tématem této práce, má i přes svůj velmi nízký daňový výnos několik nesporných výhod. Nemovitost se nemůže přesunovat, je viditelná a díky evidenci v katastru nemovitostí ji lze jen obtížně zatajit. V podmínkách rostoucí mezinárodní daňové konkurence a využívání daňových rájů nabývá také na významu základní charakteristika nemovitostí jako nemobilního předmětu daně. Navíc nemovitosti vždy představovaly velmi významnou a relativně stálou součást majetku jednotlivých subjektů. Význam daní z nemovitostí spočívá také v tom, že ve všech státech Evropské unie je výnos daně z nemovitostí příjmem rozpočtu obcí, v jejichž katastru se nemovitost nachází. To je dáno jednak vlivem historie a tradice a jednak to vyjadřuje i uplatnění principu prospěchu. Vlastník nemovitosti totiž spotřebovává některé veřejné statky poskytované na místní úrovni, například zabezpečení požární ochrany, služby policie, provozování rozvodných sítí, veřejného osvětlení atd. Majetkové daně jsou v členských státech EU velmi rozmanité a většinou vycházejí z národních tradic. Místní municipality mají možnost ovlivňovat konečnou výši daně uvalováním různých přirážek a stanovením různých koeficientů. Jelikož nemovitosti nelze přemisťovat, nehrozí zde nebezpečí daňové konkurence v rámci území Evropské unie. Proto legislativa Evropské unie nepředpokládá jakoukoliv harmonizaci v oblasti zdanění nemovitostí. Z výše uvedených důvodů a také z důvodu rychlého vývoje a častých změn v této oblasti, není tato problematika oblíbeným tématem knižních publikací. Proto bych se chtěla touto problematikou zabývat ve své bakalářské práci a vytvořit aktuální přehled o dani z nemovitostí v jednotlivých zemích Evropské unie, tak aby odrážel zákony platné v roce 2013. Úvodní kapitoly práce budou věnovány teorii majetkových daní se zaměřením na daň z nemovitostí. Bude zde pojednáno o daňové spravedlnosti majetkových daní a také o tom, jaké jsou typy majetkových daní. Dále zde budou popsány vlastnosti daně z nemovitostí a její základní konstrukční prvky, kterými jsou předmět daně, základ daně a daňové sazby. Následující kapitoly, patřící ještě do části literární rešerše, budou pojednávat o dani z nemovitostí v jednotlivých státech Evropské unie. U každého státu bude vymezeno, kdo je v aktuální právní úpravě poplatníkem daně, co je předmětem daně, co tvoří daňový základ a jaké jsou v dané zemi aktuálně uplatňované sazby daně z nemovitostí.
20 Úvod Praktická část práce bude zaměřena na analýzu vývoje inkasa daně z nemovitostí v jednotlivých zemích Evropské unie od roku 1995. U každého státu bude zpracována a interpretována tabulka, která zachycuje příjmy daně z nemovitostí v národní měně dané země. Na základě těchto údajů budou v tabulce uvedeny také jednoduché statistické charakteristiky, které vyjadřují každoroční procentní a absolutní změnu inkasa daně z nemovitostí oproti předcházejícímu období, procentní přírůstek oproti roku 1995 a tempo růstu v procentech. Další statistické ukazatele budou zpracovány graficky. Jedná se o podíl daně z nemovitostí na HDP země v letech 1995 2011 a o podíl daně z nemovitostí na celkovém daňovém inkasu země v letech 1995 2011. V poslední kapitole bude provedeno srovnání výše inkasa daně z nemovitostí všech států Evropské unie vedle sebe za rok 2011. Inkaso daně bude porovnáváno jednak v jednotkovém vyjádření (v Eurech) a jednak v procentuálním vyjádření jako podíl na HDP a podíl na celkovém daňovém inkasu země. V závěru práce se budu zamýšlet nad specifiky uplatňování daně z nemovitostí v zemích Evropské unie a pokusím se navrhnout vhodná doporučení pro úpravu daně z nemovitostí v České republice.
Cíl práce a metodika 21 2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je s využitím analýzy daně z nemovitostí v členských zemích Evropské unie identifikovat specifika uplatňování této daně a na základě dosažených výsledků navrhnout úpravu daně z nemovitosti v České republice. Před samotným zpracováním bakalářské práce bylo nejprve nutné prostudovat odbornou literaturu a získat praktické poznatky. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části a to na část teoretickou a část praktickou. Při zpracování bakalářské práce byly použity metody deskripce, analýzy a komparace a syntézy. V části, která je věnována teorii majetkových daní s důrazem na daň s nemovitostí, je uplatněna metoda deskripce. S využitím této metody jsou popsány následující oblasti daňové teorie: daňová spravedlnost majetkových daní, typy majetkových daní, význam daně z nemovitostí a konstrukční prvky daně z nemovitostí. Informace pro zpracování této části byly získány z odborné literatury zabývající se problematikou majetkových daní. Metoda deskripce byla použita také v části, která je zaměřena na popis daně z nemovitostí v jednotlivých členských zemích Evropské unie, včetně vymezení předmětu daně, poplatníka daně, základu daně a daňových sazeb. Podklady pro Českou republiku byly čerpány ze zákona č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí ve znění pozdějších předpisů. Údaje pro zbývající členské státy Evropské unie byly získány z odborné literatury a dostupných internetových zdrojů. Praktická část, kde jsou použity metody analýzy, komparace a syntézy, je zaměřena na vývoj inkasa daně z nemovitostí v členských zemích Evropské unie, včetně podílu této daně na HDP a na celkových daňových příjmech. Statistická data pro zpracování praktické části práce byly čerpány ze statistického úřadu Evropské komise a z ministerstev financí, daňových správ nebo statistických úřadů jednotlivých států Evropské unie. V praktické části práce jsou s využitím metody analýzy identifikována specifika uplatňování daně z nemovitostí. Pro účely vzájemného porovnání jednotlivých daňových systémů je využita také metoda komparace. Metoda syntézy umožňuje zhodnotit dosažené výsledky a formulovat návrhy a doporučení pro úpravu daně z nemovitostí v České republice.
22 Literární rešerše 3 Literární rešerše V následující části je pojednáno o majetkových daních z hlediska daňové teorie se zaměřením na daň z nemovitostí. Jsou zde také popsány základní charakteristiky daně z nemovitosti ve státech Evropské unie, včetně vymezení předmětu daně, poplatníků daně, základu daně a daňových sazeb. 3.1 Teorie majetkových daní Majetkové daně jsou vedle daní důchodových klasickými přímými daněmi. Mezi základní charakteristiky přímých daní patří fakt, že jsou vyměřovány poplatníkovi na základě jeho příjmu nebo majetku a jsou adresné. Na rozdíl od daní nepřímých (daň z přidané hodnoty, daně spotřební) poplatník zná jejich hodnotu, sám tyto daně odvádí a většinou je i povinen si daň sám spočítat, což je pro poplatníka časově i finančně nákladné. (Musil, 2011, s. 17) Majetkové daně se mohou vztahovat jak na movitý majetek (daň silniční, darovací a dědická), tak na majetek nemovitý (daň z nemovitostí, daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí). Majetkovým daním podléhá nejen samotná držba majetku, ale i jeho pouhé nabytí. Majetkové daně nejsou závislé na příjmu poplatníka, jsou odváděny pouze na základě vlastnictví nebo nabytí majetku. (Radvan, 2005, s. 16) Majetkové daně, zejména daně pozemkové, tvořily ve starověku a středověku podstatu přímého zdanění. Postupně však stále více rostl význam ostatních přímých daní. Dnes se majetkové daně svým rozsahem zdaleka nemohou rovnat přímým daním z důchodů a ze zisků. Představují tak již pouze doplňkový zdroj příjmů veřejných rozpočtů. Daň z nemovitostí, která se řadí mezi majetkové daně, je však velmi důležitým zdrojem financování veřejných potřeb na místní úrovni. (Kubátová, 2010, s. 241) 3.1.1 Daňová spravedlnost majetkových daní Zdaňování majetku je v současných daňových systémech považováno za podmínku spravedlivého zdanění podle zásady platební schopnosti i podle zásady prospěchu. (Kubátová, 2010, s. 241) Princip prospěchu představuje požadavek, aby poplatníci dostali za své daně od státu odpovídající protihodnotu (Kubátová, 2009, s. 18). Při uplatňování majetkových daní tento princip spočívá v tom, že veřejné služby, vybudování infrastruktury, osvětlení či propagace lokality a podobné služby poskytované územními jednotkami, které jsou hrazené z daňových příjmů, zvyšují hodnotu nemovitostí. Stát také zaručuje ochranu vlastnictví a nedotknutelnost obydlí. (Široký, 2008, s. 162) Princip platební schopnosti lze velmi zjednodušeně popsat tak, že každý má platit daní právě tolik, kolik odpovídá jeho platebním možnostem. Jinými slovy to znamená, že dva subjekty, které mají stejně, by měly také platit stejně, a ten, kdo má více, by měl také platit více. (Vančurová, 2012, 46 47)
Literární rešerše 23 Velmi obtížné je však samotné měření platební schopnosti daňových poplatníků. Jelikož daňová základna musí splňovat podmínku kvantitativní vyjádřitelnosti, používají se tři různé daňové základny důchod, majetek a spotřeba. Žádná z nich však reálně nevypovídá o tom, kdo je na tom lépe a kdo hůře. (Strecková, 1998, s. 138 139) Princip platební schopnosti se při zdaňování majetku projevuje tím, že majetkové daně plní funkci zmenšování nespravedlnosti mezi poplatníky, kteří řádně platí důchodové daně a těmi, kteří se dopouštějí různých daňových úniků. Je to dáno tím, že majetek, zejména ten nemovitý, jen stěží uniká zdanění. (Kubátová, 2010, s. 242). Pokud tedy mají dva poplatníci stejný důchod, ale jeden z nich má větší majetek, tak by měl platit i vyšší daň. (Široký, 2008, s. 162) Radvan (2007, s. 38) uvádí ještě třetí tzv. ekologický princip zdanění. Původ tohoto principu můžeme hledat v Německu, kde se základ daně z nemovitostí stanovuje na základě katastrální hodnoty, evidované ve speciálních mapách, které však nebyly od roku 1964 aktualizovány. Proto Němci hledali nové řešení. Návrhy ekologické daně odmítají princip prospěchu a směřují ke zdanění spotřeby přírodních zdrojů (půdy a pozemků) jakožto vzácného a obtížně obnovitelného zdroje. Takové řešení by vedlo k hospodárnějšímu využívání půdy, ke stavění menších budov na menších pozemcích či k obnově existujících staveb. Předmětem těchto daní jsou vedle rekreačních objektů výhradně pozemky či stavby, které jsou nevyužívané. 3.1.2 Typy majetkových daní Podle Širokého (2008, s. 162 164) můžeme majetkové daně rozlišovat podle různých kritérií. Jednou z možností je třídění majetkových daní na daně placené pravidelně a nepravidelně. Mezi daně placené pravidelně, obvykle každoročně, patří: daně z čistého bohatství daně z nemovitostí. Do skupiny daní placených nepravidelně při převodu majetku během života či po smrti zůstavitele řadíme: daně z kapitálových výnosů vztahují se na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou majetku daně z kapitálových transakcí vztahují se na hodnotu majetku v okamžiku prodeje daně z kapitálových transferů vztahují se na bezplatný převod majetku formou daru či dědictví V rámci majetkových daní se budu dále zabývat pouze daní z nemovitostí, která je hlavním tématem této práce.
24 Literární rešerše 3.1.3 Význam daně z nemovitostí Jak uvádí Láchová (2007, s. 126) daň z nemovitostí má na národní úrovni jednotlivých členských zemí marginální úlohu. Její význam se přesouvá na nižší úrovně. Jedná se totiž o jedinou obecní daň, která je uplatňována na úrovni místních rozpočtů. Přes malý daňový výnos a malou efektivitu její daňové správy má daň z nemovitostí velký význam z hlediska fiskální decentralizace. Daň z nemovitostí je preferovaným zdrojem příjmů do místních rozpočtů z několika důvodů. V prvé řadě je daňový základ viditelný pro všechny a je těžké se dani z nemovitostí vyhnout. Z pohledu daňové správy je vymáhání daně z nemovitostí poměrně jednoduché, protože na majetek může být uvaleno zástavní právo. Pro místní správu představuje daň z nemovitostí stabilní výnos a v dlouhodobém horizontu přispívá k místnímu ekonomickému rozvoji. Navíc zvyšuje odpovědnost vedení obce, protože vytváří přímou vazbu mezi zaplacenými daněmi a veřejnými službami, které obec z těchto daňových příjmů poskytuje. (Nalas, 2009, s. 10) Nicméně, místní daně z nemovitostí nejsou obvykle v zemích Evropské unie příliš významným veřejným příjmem. Daň z nemovitostí tvoří průměrně 1 % celkových daňových příjmů. Hlavní důvod proti širšímu využívání místních daní z nemovitostí souvisí s otázkou spravedlivého rozdělení příjmů. Daň z nemovitostí je považována za regresivní daň. To znamená, že majitelé nemovitostí s vyššími příjmy platí méně v poměru k jejich celkovým příjmům. Toto tvrzení je však často diskutováno, neboť obecně větší důraz na kapitálově založené daně zvyšuje progresivitu daňového systému v zemi. Místní vlády se v zemích zdráhají vybírat daně z nemovitostí, protože majitelé nemovitostí s nízkými příjmy, mohou vlastnit nemovitosti vysoké hodnoty a zdanění jim může způsobit sociální problémy. (Nalas, 2009, s. 10) Majetkové daně nejsou hodnoceny pouze z hlediska sociální spravedlnosti, ale také i z hlediska ekonomického. Majetkové daně nemají distorzní účinky na práci, tj. nedochází při nich k substituci pracovního úsilí volným časem. Mohou rovněž nabádat vlastníky k racionálnějšímu a efektivnějšímu nakládání s majetkem. Vlastník nemovitosti se například může rozhodnout, že nemovitost bude raději pronajímat, než aby ji nechal ležet ladem. (Kubátová, 2010, s. 246) Někteří ekonomové tvrdí, že teoretické odůvodnění zdanění majetku v podstatě neexistuje. Přijmeme-li předpoklad, že každý majetek byl pořízen z nějakých příjmů a tyto příjmy byly řádně zdaněny, bude se jednat v případě placení majetkových daní minimálně o dvojí zdanění. (Široký, 2008, s. 160) I přesto, že je daň z nemovitostí poměrně nízká a směřuje do místních rozpočtů, kde poplatníci lépe vidí její použití, je velmi neoblíbenou daní. Je to způsobeno tím, že držba nemovitosti sama o sobě nepřináší příjem, ze kterého by bylo možné daň jednoduše odečíst. Vlastníci nemovitostí jsou navíc povinni podat daňové přiznání, zatímco daň z příjmů se většinou strhává přímo u zdroje a nepřímé daně mají skrytý charakter. Dalším argumentem může být skutečnost, že daň z nemovitostí se platí většinou ročně, a to celá najednou, zatímco u ostatních daní mají poplatníci platbu rozloženou na více částí. (Kubátová, 2010, s. 252)
Literární rešerše 25 3.1.4 Konstrukční prvky daně z nemovitostí Daň z nemovitostí je daní placenou pravidelně a opakovaně, tzn. je placena ve stejných intervalech (půlroky, roky). Základními prvky konstrukce daně z nemovitostí jsou poplatník daně, předmět daně, základ daně a daňové sazby. (Musil, 2011, s. 33) Poplatník daně Osobou odpovědnou za placení daně z nemovitostí může být fyzická i právnická osoba, která je: vlastník nemovitosti nájemce nemovitosti uživatel nemovitosti V případě, že má nemovitost více spoluvlastníků, jsou dvě možnosti. Buď musí hradit daň z nemovitostí všichni spoluvlastníci společně a nerozdílně, nebo lze každou osobu posuzovat zvlášť podle velikosti vlastnického podílu. (Almy, 2013, s. 23) Předmět daně Předmětem daně z nemovitostí jsou ve většině států pozemky a stavby. V některých zemích jsou poplatníci povinni odvádět daň i z bytů a nebytových prostor. (Radvan, 2007, s. 38). Některé nemovitosti jsou od daně osvobozeny, např. pozemky a budovy ve vlastnictví státu, pozemky a budovy používané diplomatickými misemi, pozemky tvořící veřejná prostranství, veřejné stavby a jiné. (Musil, 2011, s. 33) Základ daně V Evropě jsou uplatňovány zejména dva systémy stanovení základu daně. Rozlišujeme daň z nemovitostí ukládanou jako jednotkovou nebo jako ad valorem. V případě jednotkové daně je základem daně rozloha pozemků, velikost zastavěné plochy, počet podlaží apod. Je zde sice přihlíženo na způsob využití nemovitosti (bydlení, komerce, veřejná služba), ale parametry jako je kvalita, stáří, technický stav, lokalita v rámci daného území, které mají vliv na tržní cenu nemovitosti, zde nejsou zohledněny. Výnosy z těchto daní bývají poměrně nižší, než je tomu u daní ad valorem. Pokud sazby daně nejsou valorizovány v závislosti na inflaci, podíl takových daní na HDP a na příjmech obcí neustále klesá. (Kubátová, 2010, s. 252; Musil, 2011, s. 34) Systém založený na stanovení základu daně ve fyzických jednotkách (m 2 ) má výhodu v tom, že není tak administrativně náročný, jako hodnotově vyjádřený základ daně. Nemusí být shromažďovány a analyzovány údaje o tržních hodnotách nemovitostí a není třeba provádět přecenění. Je také více objektivní, jelikož výměra nemovitosti se dá s přesností určit, na rozdíl od ceny nemovitosti, kterou lze pouze odhadovat. Na druhou stranu je tento systém často považován za méně spravedlivý. Vlastník nemovitosti s vysokou tržní hodnotou může platit stejnou daň jako vlastník nemovitosti s nízkou tržní hodnotou, pokud mají nemovitosti shodnou výměru. Základ daně se proto upravuje různými koeficienty. (Almy, 2013, s. 25)
26 Literární rešerše V případě daně uplatňované ad valorem je základem daně hodnota pozemků a staveb. Výnosy zde bývají vyšší a rostou automaticky s inflací. Hodnota nemovitosti se stanovuje různými způsoby. Jednou z možností je výpočet pomocí výnosu z pronájmu nemovitostí (roční renta snížená o náklady na údržbu a opravy). Ne všechny nemovitosti jsou však pronajaté nebo dokonce pronajímatelné. Další možností je určit základ daně ze speciálních cenových či katastrálních map. Oceňovací předpisy však někdy zůstávají delší dobu nezměněny, z důvodu vysokých finančních nákladů spojených s aktualizací map, což může mít za následek skokový nárůst daně v roce, kdy dojde k přecenění nemovitosti. Pro ohodnocení majetku se také používá kapitálová hodnota, která se odvozuje od tržních cen. Problémem tohoto systém je, že mnohé nemovitosti jsou na trhu zcela neprodejné. (Kubátová, 2010, s. 252; Musil, 2011, s. 34) Daňová sazba Daňová sazba může mít mnoho podob. Podle Musila (2011, s. 38) lze obecně vymezit tři základní typy sazeb: sazba pevně stanovená v právním předpise o poměrná (degresivní, progresivní, lineární) o pevná sazba každoročně se zvyšující v poměru k míře inflace o inflace spotřebitelských cen o inflace cen nemovitostí sazba každoročně stanovována s ohledem na potřeby příslušných rozpočtů o stanoveno centrálně o stanoveno na místní úrovni 3.2 Daň z nemovitostí v jednotlivých zemích EU Evropská unie neukládá členským státům harmonizaci ve zdanění nemovitostí, tj. neexistuje příslušná směrnice. Hlavním důvodem je imobilita předmětu daně a z toho vyplývající minimální možnost daňové konkurence v rámci společného prostoru EU. Uplatňování daně z nemovitostí tak nadále zůstává v pravomoci jednotlivých států. Na většinu daňových pravidel aplikovaných v Evropě má silný vliv tradice a historický kontext. (Musil, 2011, s. 48) 3.2.1 Belgie V Belgii neexistuje klasická daň z nemovitostí. Uplatňuje se zde pouze srážková daň z příjmu získaného z držby nemovitého majetku. (Široký, 2012, s. 223) Předmětem daně jsou podle Musila (2011, s. 128) pozemky a stavby situované v Belgii a poplatníky daně jsou vlastníci nemovitostí. Základem daně je katastrální příjem, za který se považuje roční hodnota nájemného z nemovitého majetku. Tento katastrální příjem však vychází z hodnot
Literární rešerše 27 nájemného z roku 1975. Proto se základ daně upravuje o inflaci. Pro rok 2013 byl stanoven vyrovnávací koeficient 1,6813. (European Commission, 2013) Roční sazba daně se liší podle toho, ve kterém regionu se nemovitost nachází. V Bruselu nebo ve Valonsku se uplatňuje sazba 1,25 % (v některých případech 0,8 %) z odhadní ceny. Ve Vlámském regionu se uplatňuje sazba 2,5 % (ve vymezených případech 1,6 %) z odhadní ceny (Minfin.fgov.be, 2013). Tyto základní sazby uplatňované v rámci regionů jsou dále zvýšeny o provinční a obecní přirážky. V roce 2012 byla průměrná sazba srážkové daně z nemovitostí včetně provinčních a obecních přirážek v regionu Brusel 43,6 %, ve Vlámském regionu 44,4 % a ve Valonsku 53,7 %. (European Commission, 2013) 3.2.2 Bulharsko Předmětem daně z nemovitostí jsou pozemky a stavby a daňovými poplatníky jsou vlastníci těchto nemovitostí. Zemědělská půda a lesy jsou od daně osvobozeny. Základem daně je hodnota majetku stanovená podle tabulek, které jsou ročně upravovány. (Široký, 2012, s. 228) Sazba daně je stanovena obcí, ve které se nemovitost nachází a může se pohybovat v rozmezí od 0,01 % do 0,45 % hodnoty nemovitosti (Bulgaria Angloinfo, 2013, European Commission, 2013). Daň může být placena jednorázově nebo dvakrát ročně. Pokud je zaplacena celá výše daně do 30. dubna příslušného roku, poplatník dostane slevu na dani ve výši 5 %. (Široký, 2012, s. 228) Nárok na slevu na dani ve výši 50 % mají fyzické osoby v případě, že je nemovitost zároveň bydlištěm poplatníka. Pokud je nemovitost bydlištěm osoby se sníženou pracovní schopností, činí sleva 75 %. (Bulgaria Angloinfo, 2013) 3.2.3 Česká republika Daň z nemovitostí v České republice upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Daň z nemovitostí se skládá ze dvou daní: daně z pozemků a daně ze staveb. Daň z pozemků 1 6 Předmětem daně z pozemků jsou podle zákona pozemky, které se nacházejí na území České republiky a jsou vedené v katastru nemovitostí. Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. V případech, které jsou specifikovány zákonem, se poplatníkem může stát i nájemce, případně uživatel pozemku. Základem daně u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů je cena půdy zjištěná vynásobením skutečné výměry pozemku v m 2 s průměrnou cenou půdy na 1m 2, která je stanovena ve vyhlášce vydané na základě 17 tohoto zákona. Základem daně u hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m 2 a částky 3,80 Kč. Základ daně u ostatních pozemků je tvořen skutečnou výměrou pozemku v m 2 zjištěnou k 1. lednu zdaňovacího období.
28 Literární rešerše Sazba daně z pozemků ze zákona činí: 0,75 % u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,25 % u trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním chovem ryb 2,00 Kč/m 2 u stavebních pozemků 0,20 Kč/m 2 u ostatních ploch 0,20 Kč/m 2 u zastavěných ploch a nádvoří. Základní sazba daně se násobí koeficientem: 1,0 v obcích do 1 000 obyvatel 1,4 v obcích nad 1 000 obyvatel do 6 000 obyvatel 1,6 v obcích nad 6 000 obyvatel do 10 000 obyvatel 2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel 2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel 3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských lázních a Poděbradech 4,5 v Praze. (Marková, 2013, s. 95 96) Daň ze staveb 7 11 Předmětem daně jsou podle zákona o dani z nemovitostí stavby na území České republiky. Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně z bytu nebo samostatného nebytového prostoru je tzv. upravená podlahová plocha. Tuto plochu tvoří výměra podlahové plochy bytu v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období, vynásobená koeficientem 1,20. Zákon upravuje také základní sazbu daně, která činí: u obytných domů 2 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy; u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m 2 zastavěné plochy 2 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy, u staveb pro rodinnou rekreaci a rodinných domů využívaných pro rodinnou rekreaci 6 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, 2 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy, u garáží vystavěných odděleně od obytných domů a u samostatných nebytových prostorů užívaných jako garáže 8 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy,
Literární rešerše 29 u staveb používaných pro podnikatelskou činnost a u samostatných nebytových prostor 2 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy (zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství), 10 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy (průmysl, stavebnictví, doprava, energetika a ostatní zemědělská výroba), 10 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy (ostatní podnikatelská činnost), u ostatních staveb 6 Kč za 1 m 2 zastavěné plochy. u bytů a ostatních samostatných nebytových prostorů 2 Kč za 1 m 2 upravené podlahové plochy. Základní sazby daně za 1 m 2 zastavěné plochy u výše uvedených staveb, vyjma posledního bodu, se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m 2 zastavěné plochy zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Základní sazba daně, případně zvýšená v závislosti na počtu nadzemních podlaží se násobí koeficientem pro obec, který je shodný jako u daně z pozemků. (Marková, 2013, s. 96 98) 3.2.4 Chorvatsko V Chorvatsku se vybírá tzv. daň z rekreačních objektů (chat). Předmětem daně jsou domy či budovy nebo jejich části, které se používají příležitostně nebo sezónně. Poplatníky daně jsou fyzické či právnické osoby, které takovéto nemovitosti vlastní. Za rekreační objekty nejsou považovány hospodářské budovy, které slouží pro úschovu zemědělských strojů, nářadí a dalšího příslušenství. Sazba této daně činí od 5 HRK/m 2 do 15 HRK/m 2 užitné plochy, v závislosti na místě, kde se budova nachází, na stáří a stavu budovy a dalších okolnostech. (KESNER ŠKREB, 2010) Dále je zde uplatňována daň z užívání veřejných pozemků, která je vybírána od uživatelů těchto pozemků. Sazby daně stanovují jednotlivé obce či města. ((Boeijen Ostaszewska, 2012, s. 176) Od 1. 4. 2013 by měla být v Chorvatsku zavedena nová daň z nemovitostí. Poplatníky budou majitelé nemovitostí. Základem daně by mělo být 70 % odhadní hodnoty nemovitosti. Předpokládá se zavedení rovné daňové sazby ve výši 1,5 % na všechny nemovitosti. Vlastníci, kteří bydlí v nemovitosti, pronajímají ji, nebo ji používají k jinému účelu, jako je podnikání, mohou dosáhnout daňové úlevy až do výše 95 %. Pro rekreační objekty bude daňová úleva nižší a to maximálně 85 %. (Croatika Week, 2013) 3.2.5 Dánsko Daň z nemovitostí je v Dánsku aplikována na národní a municipální úrovni. Poplatníkem daně je vlastník nemovitosti. Daň z nemovitostí na národní úrovni se vztahuje pouze na stavby, sloužící pro soukromé účely a vypočítává se na základě hodnoty majetku, která se posuzuje
30 Literární rešerše každý druhý rok. Od roku 2002, kdy došlo v Dánsku ke zmrazení daní, je základem daně hodnota majetku, která je posouzena jako nejnižší z následujících možností: hodnota nemovitosti oceněná k 1. 1. 2001 zvýšená o 5 % hodnota nemovitosti oceněná k 1. 1. 2002 hodnota nemovitosti oceněná k 1. 1. běžného zdaňovacího období Sazba daně činí 1 %, pokud je hodnota nemovitosti do 3 040 000 DKK. Pokud hodnota nemovitosti převyšuje tento limit, sazba daně činí 3 %. Majitelům, kteří si zakoupili nemovitý majetek nejpozději do 1. 7. 1998, jsou základní sazby sníženy o 0,2 %. Osoby nad 65 let mají sazbu daně nižší o 0,4 %, přičemž je zde stanovena horní hranice výše slevy 6 000 DKK pro bydliště a 2 000 DKK pro letní sídla. (Global property guide, 2012, European Commission, 2013) Daň z nemovitostí na municipální úrovni se vztahuje na pozemky na území Dánska. Obecní daň z pozemků se nevztahuje na veřejná prostranství, jako jsou hřbitovy, veřejné ulice a silnice, náměstí, železnice atd. Osvobozen je i majetek ve vlastnictví státu nebo obce, pokud není používán ke komerčním účelům. Částečné či úplné osvobození od daně může být uděleno soukromým elektrárnám, plynárnám či vodárnám. (European Commission, 2013) Základem daně je hodnota pozemku. Základ daně je upravován o procento, které je tvořeno odhadovaným nárůstem celkového místního základu daně za zdaňovací období plus 3 procenta. Procento, o které je základ daně upravován, nesmí překročit hranici 7 %. Pro rok 2014 bylo stanoveno ve výši 6,3 %. (Skatteministeriet, 2013) Sazba municipální daně z nemovitosti se pohybuje v rozmezí 1,6 3,4 % a liší se v závislosti na umístění nemovitosti. Sazba daně u půdy využívané k zemědělským účelům může činit maximálně 1,23 %. (Global property guide, 2012, European Commission, 2013) 3.2.6 Estonsko V Estonsku je uplatňována v rámci daně z nemovitostí pouze daň z pozemků (Musil, 2011, s. 56). Poplatníky daně jsou vlastníci, uživatelé nebo nájemci pozemků (Musil, 2011, s. 130). Předmětem daně jsou všechny pozemky na území Estonska, s výjimkami uvedenými v zákoně o dani z pozemků (European Commission, 2013). Základem daně je odhadní cena pozemku. Při odhadu ceny se vychází z informací, které poskytuje příslušná územní samospráva s ohledem na polohu zdaňované nemovitosti. (Maksu- ja Tolliamet, 2013) Daňová sazba je podle Širokého (2012, s. 243) stanovena příslušnou municipalitou a pohybuje se mezi 0,1 % a 2,5 % zdanitelné hodnoty pozemku. U orné půdy a travnatých porostů využívaných k zemědělské produkci činí sazba daně 0,1 až 2 % hodnoty pozemku. U pozemků, pro které zákon o ochraně přírody stanovil určitá omezení hospodářských činností, je sazba daně snížena na 50 % obecně stanovené sazby. (European Commission, 2013).
Literární rešerše 31 3.2.7 Finsko Daň z nemovitostí se vztahuje na pozemky a budovy situované na území Finska. Předmětem daně nejsou zemědělské pozemky a vodní plochy. Poplatníkem daně je vlastník nemovitého majetku. Základem daně je tržní hodnota majetku. (Valtiovarainministeriö, 2013) Sazby daně jsou každoročně stanoveny místně příslušnými municipalitami, které jsou také příjemci výnosu této daně. Každá municipalita musí stanovit alespoň dvě sazby daně: obecnou sazbu daně a sazbu daně pro budovy, které používané jako trvalé bydliště poplatníka. Kromě toho může obec stanovit sazbu daně pro budovy používané příležitostně (chalupy, letní byty), elektrárny či volné stavební pozemky. Limity, mezi kterými mohou být sazby daně stanoveny, jsou následující: Obecná daňová sazba 0,60 až 1,35 % Daňová sazba pro trvalé bydliště 0,32 až 0,75 % Daňová sazba pro příležitostné obydlí - max. o 0,60 % vyšší než u sazby pro trvalé bydliště Daňová sazba pro elektrárny max. 2,85 % Daňová sazba pro volné stavební pozemky min. o 1 % vyšší, než obecná daňová sazba, max. však 3 % Obec se může od těchto procentních limitů odchýlit, pokud jde o budovy a pozemky ve vlastnictví neziskové organizace, za předpokladu, že je objekt využíván pro veřejné služby nebo jiné veřejně prospěšné účely. (Global property guide, 2012, European Commission, 2013) 3.2.8 Francie Ve Francii se daň z nemovitostí člení na daň z pozemků (daň z pozemků nezastavěných) a daň z budov (daň z pozemků zastavěných). Daň z budov zahrnuje daň z objektů určených k bydlení a také daň z objektů sloužících k podnikání. (European Commission, 2013) Předmětem daně z nemovitostí jsou zastavěné a nezastavěné parcely situované na území Francie. Poplatníkem daně je vlastník, nebo uživatel nemovitosti. (Musil, 2011, s. 128 129) Základ daně u budov je založen na katastrální hodnotě nájemného z 1. 1. 1978. Katastrální hodnota nájemného odpovídá teoretické výši ročního pronájmu, v případě, že by byl majetek pronajat. Každý rok vláda stanoví vyrovnávací koeficient, který upraví katastrální hodnotu tak, aby odrážela změny v nájemném. V roce 2012 činil vyrovnávací koeficient 1,018. Základ daně u pozemků vychází z katastrální hodnoty pozemků oceněné k 1. 1. 1980, taktéž upravené o vyrovnávací koeficient.
32 Literární rešerše Základem daně je: 50 % z katastrální hodnoty nájemného (u budov) 80 % z katastrální hodnoty nájemného (u pozemků) (Impôts locaux, 2013, European Commission, 2013) Výše daňové sazby je plně v kompetenci obcí a pohybuje se v rozpětí 1,69 44,6 % (Musil, 2011, s. 129). Je zde uplatňována řada výjimek, např. je přihlíženo k sociálním aspektům, k tomu zda nemovitosti slouží pro podnikatelské účely, nebo zda je využívána v oblasti zemědělství. (Musil, 2011, s. 50) 3.2.9 Irsko Předmětem místní daně jsou nemovitosti používané k nebytovým účelům, jako jsou budovy, továrny, obchody, železnice, kanály, doly, lesy, a jakékoliv pozemky sloužící pro jiné účely než pro zemědělství, zahradnictví, lesnictví nebo sport. Poplatníkem daně je nájemce či uživatel nemovitosti sloužící k nebytovým účelům. (European Commission, 2013) Daňový základ se v případě daní z nemovitostí stanovuje na základě ocenění nemovitosti. Ocenění provádí oceňovací komisař pro celý stát. Poplatník má právo odvolat se proti rozhodnutí komisaře u oceňovacího tribunálu, případně u vrchního soudu. (Radvan, 2005, s. 72, European Commission, 2013) Sazby daně se každý rok mění a stanovují je místní samosprávy. (Široký, 2012, s. 257) Kromě daně z nemovitostí sloužících k nebytovým účelům existuje v Irsku ještě poplatek z rezidenčních nemovitostí, které nejsou hlavním bydlištěm poplatníka. Jedná se o každoroční poplatek ve výši 200, který byl zaveden v roce 2009 a je vybírán municipalitou, na jejímž území se nemovitost nachází. Odpovědnost za poplatek nese osoba, která je vlastníkem nemovitosti ke dni 31. března příslušného roku. (Boeijen Ostaszewska, 2012, s. 451) Tento poplatek však bude ke dni 31. 12. 2013 zrušen a nahradí jej nově zavedená místní daň z nemovitostí (local property tax LPT), která vstoupila v platnost 1. 7. 2013 (European Commission, 2013). Předchůdcem LPT byl poplatek za domácnost, který byl zaveden s účinností od 1. ledna 2012. Poplatek byl stanoven na 100 EUR a byl uložen majitelům rezidenčních nemovitostí v Irsku, které slouží jako hlavní bydliště poplatníka. Tento poplatek se stal od 1. července 2013 součástí LPT a byl zvýšen na 200 EUR. (Boeijen Ostaszewska, 2012, s. 451, Revenue, 2013) Povinnost platit místní daň z nemovitostí (LPT) mají majitelé irských rezidenčních nemovitostí, bez ohledu na to, zda žijí v Irsku, nebo ne. Rezidenční nemovitostí se rozumí budova sloužící jako obydlí zahrnující jakýkoli přístřešek, kůlnu, garáž a jiné budovy. Základem daně je tržní hodnota nemovitosti ke dni 1. května 2013, kterou je povinen určit daňový poplatník. Ocenění se liší v závislosti na typu, stáří a umístění nemovitosti.
Literární rešerše 33 Daň se vypočte použitím daňové sazby na střed oceňovacího pásma (19 oceňovacích pásem do 1. mil. EUR). Sazby daně jsou následující: u nemovitostí s tržní hodnotou do 1 000 000 EUR: 0,18 % u nemovitostí s tržní hodnotou nad 1 000 000 EUR: 0,18 % z 1 000 000 EUR a 0,25 % z částky přesahující 1 000 000 EUR (Revenue, 2013) 3.2.10 Itálie Předmětem daně jsou pozemky a stavby na území Itálie. Poplatníkem daně je vlastník nemovitosti, mající trvalé bydliště v Itálii i v zahraničí. Daň je vybírána dále od italských daňových rezidentů z nemovitostí, které vlastní v zahraničí. (Musil, 2011, s. 128 129) Základ daně z nemovitostí vychází z katastrální hodnoty pozemků i staveb. Katastrální hodnota je dále upravena multiplikátorem, který zohledňuje tržní hodnotu nemovitosti. (Musil, 2011, s. 51) S účinností od zdaňovacího období 2012, jednotná obecní daň (Imposta municipale propria IMU) nahrazuje dřívější obecní daň z nemovitostí (Imposta Comunale sugli immobili ICI). Zákon stanovuje základní daňové sazby IMU, které mohou obce změnit v předem stanoveném rozmezí: 0,4 % základní sazba pro hlavní bydliště (min. 0,2 %, max. 0,6 %) 0,76 % základní sazba pro ostatní nemovitosti (min. 0,46 %, max. 1,06 %) Před rokem 2012 se sazba ICI pohybovala v rozmezí 0,4 0,7 % v závislosti na konkrétní municipalitě. Sazba daně u staveb, sloužících jako hlavní bydliště poplatníka byla nulová. (Boeijen Ostaszewska, 2012, s. 475, Imposta municipale, 2013) 3.2.11 Kypr Předmětem daně z nemovitostí je nemovitý majetek situovaný na Kypru. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem nemovitosti. Základem daně je odhadovaná tržní cena nemovitosti ke dni 1. 1. 1980. (European Commission, 2013) Do 1. ledna 2012 byla sazba daně pro majetek v hodnotě nižší než 170 860 EUR nulová. Na majetek ve vyšší hodnotě, než je tento limit, byla uvalena progresivní daňová sazba ve výši až 0,4 % z majetku, který přesahuje hodnotu 854 300 EUR. (Široký, 2012, s. 266) Od 1. ledna 2012 jsou sazby daně následující: 0 % u hodnoty majetku do 120 000 EUR 0,4 % u hodnoty majetku 120 001 170 000 EUR 0,5 % u hodnoty majetku 170 001 300 000 EUR 0,6 % u hodnoty majetku 300 001 500 000 EUR
34 Literární rešerše 0,7 % u hodnoty majetku 500 001 800 000 EUR 0,8 % u hodnoty majetku nad 800 000 EUR (European Commission, 2013) 3.2.12 Litva Daň z nemovitostí Předmětem daně z nemovitostí jsou budovy a stavby na území Litvy. Poplatníkem daně je fyzická nebo právnická osoba (litevské i zahraniční subjekty), která je vlastníkem zdanitelné nemovitosti v Litvě. Daň z nemovitého majetku, který je ve vlastnictví fyzické osoby, ale užívá jej právnická osoba, hradí tato právnická osoba. Základem daně je průměrná tržní cena nemovitosti určená na základě hromadného přecenění. Ocenění se liší v závislosti na tom, k jakému účelu nemovitost slouží a v jaké lokalitě se nachází. U některých skupin nemovitého majetku je za základ daně považována reprodukční hodnota. Daňoví poplatníci mohou požádat o použití hodnoty získané vlastním oceněním, pokud se tato hodnota liší o více než 20 % od průměrné tržní hodnoty nebo reprodukční hodnoty. Roční sazba daně se může pohybovat v rozmezí od 0,3 % do 1 % zdanitelné hodnoty nemovitého majetku. Konkrétní daňové sazby si stanovují jednotlivé obce. Pokud jde o obytné nemovitosti, sazba daně 1 % se vztahuje pouze na zdanitelnou hodnotu přesahující 1 milion LTL. Obytné nemovitosti, jejichž zdanitelná hodnota nepřesahuje 1 milion LTL, jsou od daně osvobozeny. (Boeijen Ostaszewska, 2012, s. 542) Daň z pozemků Předmětem daně jsou pozemky na území Litvy, s výjimkou lesních pozemků. Poplatníkem daně je vlastník pozemku. Základem daně je průměrná tržní hodnota pozemku, která se vypočítá podle postupu stanoveného vládou Litevské republiky. Jednou za pět let dochází k hromadnému přecenění. S účinností od 1. ledna 2013 je sazba daně stanovena obcí a pohybuje se v rozmezí od 0,01 % do 4 %. Sazba daně před rokem 2013 byla fixní a činila 1,5 % (European Commission, 2013) 3.2.13 Lotyšsko Předmětem daně z nemovitostí jsou pozemky, budovy a stavby na území Lotyšska (Široký, 2012, s. 276). Poplatníkem je vlastník, nebo uživatel nemovitosti (Musil, 2011, s. 129). V Lotyšsku se jako základ daně využívá katastrální hodnota nemovitosti (Musil, 2011, s. 56). Obecná daňová sazba činí 1,5 % z katastrální hodnoty nemovitosti. Rezidenční nemovitosti jsou zdaněny sazbami v závislosti na hodnotě majetku: 0,2 % z katastrální hodnoty pod 40 000 LVL 0,4 % z katastrální hodnoty od 40 000 LVL do 75 000 LVL