1. SOCIÁLNÍ DOKTRÍNA ČESKÉ REPUBLIKY

Obsah: 1. Sociální doktrína České republiky 2. Východiska analýzy 2.1. Základní charakteristiky 2.1.1. Historie 2.1.2. Všeobecně o současném Uherském Hradišti 2.1.3. Hospodářská základna 2.1.4. Konverze kasáren armády ČR 2.1.5. Dopravní dostupnost města 2.1.6. Školství 2.1.7. Kultura a sport 2.1.8. Zdravotnictví 2.1.9. Bydlení 2.1.10. Trh práce 3. Demografická charakteristika 3.1. Retrospektiva vývoje obyvatelstva 1868-1991 3.2. Retrospektiva vývoje obyvatelstva 1950-2001 3.3. Populační vývoj města v 90. letech 3.4. Relativní ukazatele pohybu obyvatelstva 1991-2000 3.5. Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku 3.6. Vývoj obyvatelstva do roku 2015 3.6.1. Předpoklady a východiska prognózy 3.6.2. Základní výsledky prognózy pro Uherské Hradiště 4. Citace zákonů 5. Přehled sociálních služeb v Uherském Hradišti 5.1.Služby zabezpečované státem 5.2.Služby zabezpečované městem 5.3.Služby zabezpečované nestátními organizacemi 5.4.Zařízení MŠMT v sociální oblasti 6. Koncepce všeobecně 6.1.Koncepce dle systému sociálních služeb MPSV ČR 6.1.1. Azylové domy 6.1.2. Denní centra 6.1.3. Noclehárny 6.1.4. Domy napůl cesty 6.1.5. Chráněné bydlení 6.1.6. Krizová pomoc 6.1.7. Kontaktní práce 6.1.8. Tísňová péče 6.1.9. Poradenství 6.1.10. Denní stacionáře 1

6.1.11. Raná péče 6.1.12. Domovy pro seniory a občany se zdravotním postižením 6.1.13. Domovy-penziony 6.1.14. Chráněné dílny 6.1.15. Osobní asistence 6.1.16. Pečovatelská služba 6.1.17. Respitní péče 6.2.Výhled dle místních aktuálních požadavků sociální péče 6.2.1. Zařazení tří organizací poskytujících sociální služby do rozpočtu města 6.2.2. Výhledové zařazení dalších takových organizací do rozpočtu města 6.2.3. Vytvoření databáze seniorů a zdravotně postižených občanů města 6.2.4. Spolupráce při zajišťování služeb SOS (zlínské) linky důvěry 6.2.5. Stravování důchodců ve všech částech města 6.2.6. Domovinka 6.2.7. Plavání seniorů 6.2.8. Podpora činnosti Klubu důchodců a akademie třetího věku 6.2.9. Vánoční sbírka 6.2.10. Letní týdenní pobyt pro děti ze sociálně potřebných rodin 6.2.11. Zařízení sociální péče,dps a poskytované služby ve městě 6.2.12. Azylový dům pro ženy a matky s dětmi 6.2.13. Denní centra a noclehárna 6.2.14. Chráněné bydlení 6.2.15. Domy napůl cesty 6.2.16. Hospic 7. Závěr Literatura 2

1. SOCIÁLNÍ DOKTRÍNA ČESKÉ REPUBLIKY Úvodem si dovolujeme citovat některé myšlenky z tohoto programového dokumentu, na němž bezmála tři roky pracovaly desítky odborníků z různých institucí a vědních disciplín. Sociální doktrínu předložil k veřejné diskusi ministr práce a sociálních věcí ČR PhDr. Vladimír Špidla v září 2001. Tento dokument představuje minimální společné programové východisko pro tvůrce a realizátory sociální politiky českého státu v budoucím období. Předkladatelé jej nabízí k diskusi, kritickému posouzení a případnému přijetí celé politické a správní reprezentaci ČR bez ohledu na příslušnost k té či oné politické straně, resortu, úrovni státní správy nebo sdružení. Stále naléhavěji je ČR konfrontována s některými nepříznivými vývojovými trendy: společnost stárne (hlavně proto, že se snižuje porodnost a stále více lidí se dožívá vyššího věku), roste a diferencuje se riziko nezaměstnanosti, zvyšuje se počet rozvodů a osamělých rodičů a stále častěji selhává ve svých funkcích rodina. Vzhledem k těmto trendům i vzhledem k rostoucím rizikům nezaměstnanosti a příjmovým nerovnostem se vynořuje problém chudoby a sociálního vyloučení. Sociální politika se v současnosti zaměřuje na eliminaci výše uvedených rizik, přičemž dosáhla nesporně řady pozitivních výsledků. Jejím nedostatkem je však skutečnost, že spoléhá převážně na přerozdělování a je zaměřena hlavně na odstraňování negativních důsledků zmíněných rizik. V důsledku toho není dostatečně aktivním a dynamizujícím prvkem ve vývoji společnosti. Mnoho lidí se proto dostává do pasti závislosti na sociálních dávkách, někteří je dokonce zneužívají, zatímco jiní postrádají účinnou podporu ze strany společnosti. Sociální politika vytváří rámec, jehož prostřednictvím stát umožňuje svým občanům, aby se cítili pro společnost užitečnými a cennými členy. Sociální politika je investicí do lidí a tím i investicí do sociálního a ekonomického rozvoje společnosti. Základním cílem sociální politiky jsou rovné příležitosti a vytvoření lidsky důstojných podmínek života. Při prosazování rovných příležitostí musejí být věnovány zvláštní pozornost, ohledy a opatření spoluobčanům znevýhodněným zdravotním stavem, věkem, závazkem péče o děti nebo jiné závislé osoby, příslušností k etnickým menšinám. Při podpoře rovných příležitostí je významné, aby rostl lidský potenciál všech členů společnosti: jde především o to, aby vyrůstala zdravá a vzdělaná mladá generace. Česká sociální doktrína je v plném souladu s nároky, které jsou na ČR kladeny v procesu jejího přijímání do Evropské unie. Charakterizuje cíle a vymezuje přístup k řešení sociálních otázek v České republice v širších souvislostech a v dlouhodobé perspektivě. Sociální doktrína představuje rovněž teoreticky zdůvodněný soubor základních hodnot a principů odpovídajících nárokům doby, z nichž by měla vycházet praktická činnost státních orgánů, samosprávných orgánů krajů a obcí, spolupracujících institucí i občanů při realizaci sociální politiky. Musí být proto opřena o souhlas rozhodujících politických sil a vyjadřovat obecné zásady sociální politiky českého státu a být koncipována tak, aby stimulovala a usnadňovala hledání těch nejlepších alternativ při řešení konkrétních sociálních problémů. 3

Hodnotová východiska české sociální doktríny Humanismus Svoboda a odpovědnost Rovnost Solidarita Sociální spravedlnost Sociální politika jako zdroj ekonomického bohatství a kulturního rozkvětu Lidská a sociální práva páteř sociální doktríny Česká sociální doktrína vychází z občanských práv deklarovaných v Listině základních práv a svobod občanů. Páteř sociální doktríny tvoří nezadatelná sociální práva. Jejich vymezení se odvíjí od mezinárodních úmluv ratifikovaných Českou republikou: Paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Všeobecné deklarace lidských práv, Evropské sociální charty a klíčových úmluv Mezinárodní organizace práce. Jde o následující práva : Právo na práci Právo na uspokojivé pracovní podmínky Právo na důstojné životní minimum Právo na zdraví Právo na rodinu Právo na sociální zabezpečení Právo na svobodu sdružování Právo na vzdělání Způsoby uplatňování sociální doktríny v praktické sociální politice V praktické sociální politice je třeba uplatňovat princip subsidiarity ( tedy odpovědnosti a spoluodpovědnosti odpovídající možnostem daného subjektu), a to v pořadí jednotlivec, rodina, obec, kraj, stát, při širokém prostoru a podpoře svobodné a dobrovolné účasti nestátních subjektů. Tento požadavek ovšem předpokládá podporu a vytváření příznivých podmínek pro aktivity a iniciativy jednotlivců a dalších subjektů státem. Ten vytváří právní rámec a soustřeďuje ve svých rukou největší zdroje a pravomoci včetně mechanismů kontroly. Ve vztahu k reformě české veřejné správy bude jedním z nejdůležitějších úkolů nejbližších let hledání, vymezení a uplatnění nové funkční dělby práce mezi státem, vzniklými samosprávnými kraji, obcemi a dalšími subjekty podílejícími se na tvorbě a realizaci sociální politiky tak, aby i v této oblasti představovala reforma veřejné správy jednoznačný přínos především pro samotné občany. Stát uznává prostřednictvím sociální doktríny své cíle a závazky, a nemůže-li vždy naplnit to, co vymezuje jako spravedlivé, jasně občanům sděluje, co je v jeho současných možnostech a co je jeho záměrem do budoucna. Ekonomický růst a postupné rozšiřování ekonomických zdrojů je v dlouhodobé perspektivě žádoucí využít pro aktivní sociální politiku. Ta musí být provázána s hospodářskou, ekologickou a kulturní politikou. Předpoklady pro realizaci české sociální doktríny vytváří trvalý politický dialog mezi vládou, opozicí a představiteli odborné a občanské veřejnosti o sociálně politických otázkách. 4

Českou sociální doktrínu nelze formulovat jednou provždy. Počítá se s její neustálou konfrontací s realitou a s jejím vývojem, a to v přímé závislosti na poznání, na společenském vývoji a na získávání zkušeností při správě veřejných záležitostí. Každé takové změně však musí předcházet odborná i občanská diskuse. 5

2. Východiska analýzy 2.1. Základní charakteristiky 2.1.1. Historie Historie někdejšího královského města je bohatá a sahá do dávné minulosti. Osídlení je doloženo již ve starší době kamenné. V 8. a 9. století vznikl ostrovní pevnostní systém, který byl osídlen na počátku 9. století. Sídelní areál na území dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů patřil nepochybně k centrům Velké Moravy. Byla zde soustředěna mocenská správa, řemeslná výroba a obchod i náboženská a kulturní sféra. Ve 13. století se jihovýchodní Morava stala terčem častých nepřátelských nájezdů. Dnem 15. října 1257 byla založena pevnost a listina krále Přemysla Otakara II. dosvědčuje, že město bylo založeno na ostrovní půdě, náležící velehradskému klášteru, aby ochraňovalo nejen konvent, ale zejména blízkou zemskou hranici. V roce 1294 je město poprvé pojmenováno Hradištěm. Přívlastek Uherské se poprvé objevil v roce 1587, častěji se však užíval na konci 17. a 18. století. V průběhu staletí prodělalo Uherské Hradiště dlouhý a složitý historický vývoj, narušovaný neustálými nájezdy a boji s nepřáteli českého státu. Dobyto bylo však pouze jedenkrát, a to v roce 1742 pruskými vojsky. Funkci pevnosti přestalo plnit o čtyři desetiletí později. Postupné rozrůstání města vně hradeb započalo v závěru první poloviny 19. století. V 90. letech 19. století byla postavena řada významných budov, např. justiční palác, nová radnice, náměstí F. Palackého. V prvním desetiletí 20. století byla stavební činnost zaměřena na výstavbu několika průmyslových podniků. Příznivý vývoj přerušila až 1. světová válka. 2.1.2. Všeobecně o současném Uherském Hradišti Město Uherské Hradiště je centrem regionu Moravského Slovácka, proslulého svébytným folklórem a řadou zachovaných lidových tradic. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou. Z hlediska morfologie město leží na rovině, kterou vyrovnávaly náplavy řeky Moravy do nadmořské výšky 178 180 m. Na západní straně se terén úměrně zvedá do výšky 205 m, na opačné straně (východně městské části Mařatice) je údolí ohraničeno kótou 230 m n. m. Plocha uherskohradišťského katastru činí celkem 2 127 ha. Okolí města je charakteristické rozmanitou krajinou a přírodními zvláštnostmi, řekou Moravou s rozsáhlými lesy s původní flórou a faunou. Nedaleko se nachází pohoří Chřiby a Bílé Karpaty. Blízkost Velehradu, velkomoravského Starého Města Veligradu, hradu Buchlova, zámku v Buchlovicích a všech dalších památek, činí z města atraktivní turistické centrum. Uherské Hradiště prožívá v několika posledních letech bouřlivý rozvoj stavební činnosti. Vzniklo mnoho nových staveb, rekonstrukce se dočkaly historické budovy. Město se svým návštěvníkům představuje novou tváří s širokou nabídkou služeb, obchodů a kulturního vyžití. 6

2.1.3. Hospodářská základna Uherské Hradiště, resp. celá sídelní aglomerace, představuje významné průmyslové centrum jihovýchodní Moravy a Zlínského kraje. Dominuje zde průmyslový sektor s tradičními strojírenskými obory jako např. letecká technika a přesné strojírenství, výroba přístrojů, elektrotechnika, kovovýroba aj. Kromě strojírenství a elektrotechniky má na Uherskohradišťsku dlouhodobou tradici potravinářství, dále textilní průmysl a oděvnictví a chemická produkce. V Uherském Hradišti a okolí působí řada podniků či pobočných závodů podniků se zahraniční kapitálovou účastí. Město Uherské Hradiště vytvořilo oblast průmyslové zóny, která je platným územním plánem města určena pro lehký průmysl, služby a sklady (územní plán průmyslové zóny Jaktáře schválilo Zastupitelstvo Města Uh. Hradiště v roce 1997). Jedná se o lokalitu o celkové rozloze 18 ha, která se nachází na katastrálním území místních částí Mařatice a Jarošov, ve vzdálenosti 1,5 km od centra města. 2.1.4. Konverze kasáren armády ČR Areál kasáren o rozloze 17 ha se nachází východně od centrální části města. Je z větší části zastavěn objekty ubytovacími, administrativními a skladovacími do tří nadzemních podlaží a z hlediska původního využití většinou v uspokojivém stavebně technickém stavu. Severní, méně zastavěná část, která je od moravního nábřeží odblokována stávajícím zastavěním a která se nachází v klidovém prostředí, je navržena pro rozvoj nové bytové výstavby (cca 200 bytových jednotek). Intenzivněji zastavěná střední a jižní část areálu (ubytovací, administrativní, hospodářské, skladovací objekty a garáže) přiléhá k dopravně frekventované silnici, která vychází přímo z centra města a sousedí s rozsáhlým, sportovně rekreačním areálem na náměstí Míru. Právě tato část areálu kasáren je navržena k funkční transformaci na občanskou vybavenost umožňující postupnou přestavbu stavebního fondu pro účely: - obchod, služby, bezkonfliktní výroba, - administrativa, státní správa a samospráva, - školství a vzdělávání (SŠ,VŠ), - sociální a zdravotní, - ubytování (např. penzion, internát apod.) - rekreace, sportu, kultury a dalších volnočasových aktivit 2.1.5. Dopravní dostupnost města Výhodná poloha města na křižovatce komunikačně významných dopravních tras umožňuje relativně snadnou dopravní dostupnost hned několika sousedních států (Rakousko, Maďarsko, Slovensko, Polsko). Uherskohradišťsko sousedí se Slovenskem (s krajem Trenčín). Od hranice s Evropskou unií je město vzdáleno 70 km (jižní hranice ČR s Rakouskem). 7

Městem prochází významné silniční a železniční komunikace: silnice silnice I. třídy I/55 Olomouc Přerov Otrokovice Uherské Hradiště Hodonín- Břeclav, kde se napojuje na dálnici D2 Bratislava Brno silnice I. třídy E 50 (součást transevropské magistrály západ východ), která je pokračováním dálnice D1 (60 km od Uherského Hradiště) Praha Brno - Uherské Hradiště - Uherský Brod - Trenčín, kde se napojuje na dopravní infrastrukturu Slovenské republiky (mj. dálnice Bratislava Žilina Košice) železnice železniční trať č. 330 Břeclav Hodonín St. Město/Uherské Hradiště Otrokovice Přerov. Trať je součástí tzv. II. železničního koridoru ČD. železniční trať č. 340 Brno Veselí nad Moravou Kunovice Uherský Brod Brumov Bylnice pokračující do Slovenské republiky (Trenčanská Teplá). letecká doprava díky tradiční výrobě v Kunovicích má Uherské Hradiště k dispozici kvalitní letiště s potřebnou infrastrukturou i pro mezinárodní provoz. Statut mezinárodního veřejného letiště byl přiznán kunovickému letišti Ministerstvem dopravy ČR v roce 1993. 2.1.6. Školství Ve městě je 12 mateřských škol, 8 základních škol, 2 zvláštní školy, 1 speciální škola (pro tělesně handicapované děti), 1 základní umělecká škola. Zdravotně a mentálně postižené děti získají základní vzdělání ve Speciální škole pro žáky s více vadami a ve Středisku Diakonie Českobratrské církve evangelické, Stacionář Cesta pro děti s těžší formou a komplikovaným postižením. Pro mimoškolní aktivity je určen Dům dětí a mládeže ŠIKULA. Uherské Hradiště je centrem středoškolského vzdělávání nejen pro populaci většiny území regionu, ale také jako spádová území okresů sousedních. Některé střední školy mají výrazně nadregionální působnost Střední uměleckoprůmyslová škola v Uherském Hradišti nebo Soukromá SOŠ a VOŠ, s.r.o. V Uherském Hradišti a okolí působí 12 středních škol a učilišť. EPI Evropský polytechnický institut, s.r.o. soukromá škola v Kunovicích s akreditací MŠMT, nabízí bakalářské studium v několika oborech zaměřených hlavně na management a marketing, finance a daně, informatiku a počítače. 8

2.1.7. Kultura a sport K nejvýznamnějším současným kulturním aktivitám, konaným ve městě i nejbližším okolí, patří mezinárodní Festival hudebních nástrojů lidových muzik, druhý největší filmový festival v České republice Letní filmová škola, setkání ochránců přírody Týká se to také tebe, Buchlovská svíca a mnohé další. Současné kulturní dění se soustřeďuje kolem stálé divadelní scény Slováckého divadla, Slováckého muzea s bohatými národopisnými sbírkami, Umělecko-průmyslové školy, Klubu kultury, Městských kin, několika galerií a soukromých pořadatelských agentur. V Uherském Hradišti působí řada folklórních, pěveckých a zájmových souborů a kroužků, které pořádají další akce, např. hody s právem v jednotlivých částech města, besedy u cimbálu, koncerty apod. Tradiční se staly jarmarky na Masarykově náměstí a Den otevřených památek. Ve městě lze využívat širokou nabídku zařízení pro sport a volnočasové aktivity. Vrcholoví, výkonnostní, ale i rekreační sportovci a celá sportovní veřejnost má možnost využívat následující sportovní zařízení: víceúčelovou sportovní halu, městský stadion, zimní stadion, krytý plavecký bazén, koupaliště, tenisové kurty, squash centrum, lyžařský svah s umělým povrchem, tělocvičnu Gymnázia, Sokolovnu,Orlovnu, sportovní areál na sídlišti Východ v Mařaticích. 2.1.8. Zdravotnictví Státní zdravotnické zařízení Nemocnice s poliklinikou v Uherském Hradišti patří ke středně velkým nemocnicím. Zajišťuje zdravotní péči lůžkovou i ambulantní pro obyvatele okresu Uherské Hradiště. Nemocnice disponuje 835 lůžky pro lůžkovou péči v 16 odbornostech podporovaných činností 9 oddělení. Celkem 59 lůžek je vyčleněno pro poskytování intenzivní péče nemocným se selháváním jedné nebo více základních životních funkcí. Soukromou zdravotní péči může podle zákona ČNR č. 160/92 provozovat fyzická nebo právnická osoba, která má oprávnění podle tohoto zákona. Na území města Uherského Hradiště vykonává činnost: - 21 samostatných ordinací praktických lékařů pro dospělé, - 5 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, - 16 stomatologických ordinací - 4 gynekologické ordinace, - 20 ordinací lékařů specialistů různých odborností (chirurgie, neurologie, ortopedie, alergologie a další) Nejbližší lázeňské zařízení, Sirnaté lázně Ostrožská Nová Ves, se nachází 8 km od Uherského Hradiště. Lázně jsou založeny na léčivém pramenu s velkým obsahem sirovodíku (4 mg/l) a jsou zaměřeny na léčbu pohybového ústrojí. 9

2.1.9. Bydlení Přehled počtu bytů ve vlastnictví města k 31. 12. 2001 Byty podle velikosti Počet bytů 1+0 86 1+1 361 2+1 629 3+1 475 4+1 51 Celkem 1 602 Zdroj: OSMM Odbor správy majetku města evidoval ke stejnému datu celkem 331 žádostí o nájem městského bytu. Evidence však není vedena s tím, že by rozlišovala, zda se jedná o žadatele jednotlivce, či rodiny s dětmi. Podrobně se problematikou bydlení v Uherském Hradišti bude zabývat v současné době připravovaný Program rozvoje bydlení (OARM). Aktuální úhrady za městské byty v porovnání velikostí a kategorií k 31. 12. 2001: Byty 1+0 (č.popisné/č.bytu) I. kategorie II. kategorie 60/9 728,- Kč V UHA není 420/2 682,- Kč V UHA není 114/2 529,- Kč V UHA není Byty 1+1 I. kategorie II. kategorie 107/5-567,- Kč 371/4 950,- Kč - 420/1 825,- Kč - 445/3-827,- Kč Byty 2+1 I. kategorie II. kategorie 107/4-678,- Kč 405/5-1 093 Kč 405/6 1 405,- Kč - 1035/7 844,- Kč - Byty 3+1 I. kategorie II. kategorie 208/4-1 279,- Kč 703/5 1 665,- Kč - 806/2-1 145,- Kč 703/6-1 054,- Kč 1035/1 1 312,- Kč - Byty 4+1 I. kategorie II. kategorie 705/3 1 658,- Kč - 896/2 1 476,- Kč - Zdroj: R.K.Servis Uherské Hradiště 10

Zálohy na služby spojené s užíváním bytu, stanoveny na 1 osobu: osvětlení společných prostor 10,- Kč studená voda 175,- Kč výtah 20,- Kč septik 20,- Kč Další zálohy na služby spojené s užíváním bytu, stanovené na 1 byt: teplo a teplá voda dle velikosti bytu 900,- Kč - 1 500,- Kč kominické služby 3,- Kč STA 9,- Kč Nelze jednoznačně stanovit průměrnou cenu za nájem a služby v městských bytech, neboť výsledná kalkulace je tvořena dle počtu osob v jednotlivých bytech žijících. Výše uvedené částky jsou předkládány jako příklady pro představu finanční náročnosti bydlení v městských bytech. Kapacita holobytů, Sadová 1384, Uherské Hradiště je celkem 24 ubytovaných. V současné době zde bydlí 15 občanů. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu dlužníků a podaných žalob na vystěhování je pravděpodobné, že do budoucna kapacita holobytů nebude dostačující. 2.1.10. Trh práce Podle posledního sčítání (k 1.3.2001) bylo vykázáno v okrese Uherské Hradiště ekonomicky aktivní obyvatelstvo v počtu 63 951 osob (podle sčítání před deseti lety to bylo 75 546 osob), za deset let došlo k poklesu o 11 595 (!) ekonomicky aktivních osob, tj. pokles o 15,3 %, při stejném počtu obyvatel. Průměrná měsíční mzda dosáhla v okrese Uh. Hradiště (na přepočtené zaměstnance viz. Statistický bulletin zlínský kraj) v I. III. čtvrtletí r. 2001 výše 11 971 Kč (ve stejném období činila průměrná mzda ve Zlínském kraji 12 854 Kč, v celé ČR 14 588 Kč). Nejen výše průměrných mezd, ale i jejich růst je v okrese Uherské Hradiště podprůměrný. V okrese Uherské Hradiště byl zaznamenán od měsíce února 2001 růst zaměstnanosti, avšak od měsíce dubna došlo ke stagnaci a počet uchazečů ukončujících evidenci na ÚP se výrazně snížil. Jako stagnaci lze hodnotit celé druhé pololetí, dokonce se zhoršením na přelomu roku. Celkem bylo celý rok 2001 nahlášeno zaměstnavateli 2 363 všech volných pracovních míst z okresu Uherské Hradiště (tento počet byl o 200 nižší než v předcházejícím roce). Klesající počet volných pracovních míst má hlavní příčinu v míře nezaměstnanosti, ale také v aktivitě osob hledajících práci neevidovaných úřadem práce. Jednoznačně je pak počet volných míst odrazem ekonomické recese či naopak oživení. 11

K 31.12.2001 evidoval Úřad práce v Uherském Hradišti celkem 5 318 uchazečů o zaměstnání a 387 volných pracovních míst. Podíl uchazečů se ZPS se opět zvýšil, nyní činí 18,13 %, absolutně jejich počet vzrostl o 132 osob. Velká pozornost je ze strany Úřadu práce v Uherském Hradišti věnována také další problémové skupině žen matek s dětmi. Rozpočet na aktivní politiku zaměstnanosti byl pro okres Uherské Hradiště na r. 2001 stanoven ve výši 20 300 tis. Kč. Bylo vytvořeno 394 nových pracovních míst a díky těmto finančním prostředkům bylo v chráněných dílnách udrženo 298 pracovních míst (přímo v Uherském Hradišti se jednalo o chráněné dílny Oblastní charity, Sdružení EKO a středisko Obzor Zlín v Uherském Hradišti). Rekvalifikační kursy absolvovalo 652 uchazečů, z toho 393 absolventů bylo po rekvalifikaci umístěno. V průběhu roku 2001 bylo uzavřeno 11 dohod na zřízení 11 nových pracovních míst s částečnou úhradou nákladů a 163 dohod na umístění uchazečů patřících převážně do problémových skupin s částečnou úhradou mzdových nákladů (celkem bylo na vytvoření společensky účelných pracovních míst vyplaceno 5 417 tis Kč). V roce 2001 bylo uzavřeno 82 dohod na veřejně prospěšné práce, umístěno 83 uchazečů, z toho 61 mužů a 22 žen ( na Uherskohradišťsku bylo umístěno tímto způsobem 24 uchazečů). Pracovní využití bylo v průběhu celého roku zaměřeno zejména na: úklidové práce v obcích a městech, údržbu veřejné zeleně, stavební práce při údržbě budov, práce na úpravách komunikací a práci v sociální oblasti. V roce 2002, zejména v I. pololetí, se projeví hromadné propouštění ohlášené zaměstnavateli před koncem minulého roku. Celkově se očekává mírný růst nezaměstnanosti. Na základě současných znalostí předpokládá ÚP pro I. pololetí roku 2002 následující stav v nezaměstnanosti: Počet evidovaných uchazečů o zaměstnání Počet proplácených uchazečů o zaměstnání Skutečnost Prognóza k 31.12.1999 k 31.12.2000 k 31.12.2001 k 31.3.2002 k 30.6.2002 5111 5089 5318 5 750 5 720 2721 2376 2379 2 700 2 400 Míra nezaměstnanosti v % 6,94 7,18 7,26 7,8 7,8 Z toho mikroregiony: - Chřiby 6,64 7,13 7,41 8,7 8,3 - Uherskohradišťsko 6,58 6,83 7,11 7,5 7,3 - Uherskobrodsko 6,88 6,87 6,67 7,2 7,0 - Bílé Karpaty 8,89 9,46 9,15 10,4 14,5 Zdroj: ÚP Uh. Hradiště 12

3. DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA Město Uherské Hradiště se rozkládá na 2 127 ha a má 7 částí (Uherské Hradiště, Rybárny, Mařatice, Jarošov, Sady, Vésky, Míkovice) Dlouhodobá perspektiva počtu obyvatelstva dnešního Uherského Hradiště byla sestavena za jeho území k 1. lednu 2001. Retrospektiva začíná údaji o výsledcích prvního novodobého sčítání lidu v roce 1868 a končí posledním předválečným censem v roce 1930. Druhá řada začíná rokem 1950, kdy bylo provedeno první kompletní poválečné sčítání lidu, domů a bytů a končí posledním sčítáním provedeným 1. března 2001. 3.1. Retrospektiva vývoje obyvatelstva 1868-1930 Jedním ze základních ukazatelů poskytujících obraz o postavení a významu daného sídla je jeho populační velikost a dynamika jejího dlouhodobého vývoje. V době prvního novodobého sčítání lidu na našem území bydlelo v obcích, které nyní tvoří město Uherské Hradiště, celkem 5 659 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel Uherského Hradiště v období let 1868 1930 rok 1868 1880 1890 1900 1910 1921 1930 Počet obyvatel 5 659 6 663 7 232 8 925 9 451 10 051 10 554 Index 1868=100 100 117,7 127,8 157,7 167,0 177,6 186,5 Řetězový index 100 117,7 108,5 123,4 105,9 106,3 105,0 Pramen: SLDB, ČSÚ. V období mezi prvními cenzy město rostlo tempem kolem 9 % za desetiletí. Tempo růstu populace se zrychlilo v posledním desetiletí 19. století, kdy celkový přírůstek obyvatelstva Uherského Hradiště dosáhl 1 693 osob, tj. 23 %. V dalším období, tj. do posledního sčítání před 2. sv. válkou v roce 1930 se populační vývoj města zpomalil. Průměrný intercenzální přírůstek v období let 1900 1930 nepřesáhl 6 %. 3.2. Retrospektiva vývoje obyvatelstva 1950-2001 Počet 10 554 obyvatel v roce 1930 se zvyšoval i ve válečném období, kdy v českých zemích počet obyvatelstva do roku 1950 klesl celkově o 16,7 % a ve městech o 3,2 %. V Uherském Hradišti však došlo ke zvýšení o 27 % na 13 402 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel Uherského Hradiště v období let 1950 2001 Rok 1950 1961 1970 1980 1991 2001 Počet obyvatel 13 402 15 616 19 427 25 015 26 765 27 049 Index 1950=100 100 116,5 145,0 186,7 199,7 201,8 Řetězový index 100 116,5 124,4 128,8 107,0 101,1 Pramen: SLDB, ČSÚ. Dynamika vývoje obyvatelstva Uherského Hradiště byla ve všech poválečných desetiletích vyšší, než byl průměrný relativní růst za úhrn českých měst. Tento pozitivní vývoj měl v jednotlivých desetiletích různé příčiny. V padesátých letech se na růstu obyvatelstva podílela poválečná industrializace. Výstavba několika nových průmyslových závodů ve městě a okolí se projevila mezi lety 1950 až 1961 zvýšením počtu obyvatel o 16,5 %, což byla vyšší intenzita růstu než byl průměr za ČR (úhrn měst českých zemí zaznamenal přírůstek 12,5 % obyvatel). 13

V roce 1961 se město stalo sídlem nově zřízeného okresu Uherské Hradiště. Posílení administrativní funkce města tak bylo, společně s dalším rozvojem průmyslu v regionu, hlavním stimulem populačního růstu města v šedesátých letech. Přírůstek počtu obyvatel za období let 1961 1970 dosáhl 24,4 %, zatímco počet obyvatel úhrnu měst republiky vzrostl o 10,6 %. Nejvyšším tempem se počet obyvatel města zvyšoval v sedmdesátých letech, tzn. v normalizačním období státních pronatalitních opatření a masivní hromadné, panelové bytové výstavby. Uherské Hradiště vykázalo populační bilanci v roce 1980 o téměř 29 % vyšší než v roce 1970, úhrn měst v Česku měl aktivní bilanci ve výši 11,6 %. V následujícím období se tempo populačního vývoje výrazně zpomalilo, avšak uvedené zjištění o nadprůměrném tempu vývoje Uherského Hradiště v rámci všech měst České republiky platilo i v období 1980 1991, kdy v Uherském Hradišti vzrostl počet obyvatel o 7%, zatímco v úhrnu měst ČR se počet obyvatel zvýšil o 4,7 %. V posledním intercenzálním období 1991 2001 se počet obyvatel města zvýšil o 1,1 %, avšak města ČR jako celek v tomto desetiletí již zaznamenala úbytek obyvatelstva. Dominantní složku celkového přírůstku Uherského Hradiště představoval vždy migrační přírůstek, podporovaný rozsáhlou bytovou výstavbou. Vývoj počtu obyvatel Uherského Hradiště v období let 1950-2001 30000 25000 ( počet obyvatel ) 20000 15000 10000 5000 0 1950 1961 1970 1980 1991 2001 ( rok ) 14

3.3. Populační vývoj města v 90. letech Po roce 1989 nastal v demografickém chování populace České republiky prudký zlom, který se projevil především poklesem uzavřených sňatků a porodnosti. Tyto trendy se projevily plošně po celém území republiky, tedy i v populačním vývoji Uherského Hradiště. Pohyb obyvatelstva Uherského Hradiště v letech 1991-2000 Střední Přirozená měna Stěhování Celkový Rok stav živě zemřelí Přirozený přistěhovalhovalí migrace obyvatel vystě- saldo Přírůstek obyvatel. narození Přírůstek 1991 26 790 324 270 54 791 684 107 161 1992 26 982 333 244 89 755 620 135 224 1993 27 237 318 228 90 772 577 195 285 1994 27 440 268 250 18 579 476 103 121 1995 27 533 260 258 2 552 488 64 66 1996 27 583 254 225 29 456 451 5 34 1997 27 568 223 248-25 519 559-40 -65 1998 27 458 240 265-25 455 585-130 -155 1999 27 287 190 239-49 424 562-138 -187 2000 27 149 220 247-27 435 496-61 -88 1991-2000 26 907 2 630 2 474 156 5 738 5 498 240 396 Pramen: Bilance obyvatelstva podle obcí okresu Uh. Hradiště 1991-2000, ČSÚ. Z tabulky je patrný především výrazný pokles počtu narozených dětí, zejména ve druhé polovině devadesátých let. Rok 1996 byl posledním rokem, kdy ve městě bylo registrováno více narozených dětí než zemřelých osob. Od roku 1997 tak lze hovořit o přirozené depopulaci města. Zároveň se od počátku devadesátých let začíná snižovat objem migrace. U počtu přistěhovalých docházelo k postupnému snižování a v roce 2000 byl tento ukazatel nižší o 45 % než v roce 1991. U vystěhovalých byl rozdíl pouze 27 %. Výsledkem bylo nepravidelné narůstání migračních úbytků, zejména počet přistěhovalých. Objem stěhování přes hranice města se mezi rokem 1991 a 2000 snížil z 55,1 osob na tisíc obyvatel na 34,3 promile, tzn. o 37,7 %. Toto snížení objemu migrace bylo v Uherském Hradišti mnohem výraznější než v celostátním měřítku, neboť v rámci ČR se objem stěhování v téže době snížil o 16,8 %. V roce 1997 je poprvé po mnoha desetiletích zaznamenám celkový úbytek obyvatelstva, který je vyvolán přirozeným úbytkem (počet živě narozených je nižší než počet zemřelých) a záporným migračním saldem (počty vystěhovalých převyšují počty přistěhovalých) současně. 3.4. Relativní ukazatele pohybu obyvatelstva 1991 2000 Ukazatele pohybu obyvatelstva v přepočtu na 1 000 obyvatel středního stavu se nazývají hrubé míry. Hrubé míry počítané na 1 000 žijících obyvatel nejsou sice zcela přesné, neboť neeliminují odchylky vyplývající z rozdílů věkového složení hodnocených populací, avšak přesnější ukazatele nejsou za menší území (okresy, města) k dispozici. 15

Pohyb obyvatelstva Uherského Hradiště v letech 1991-2000 Přirozená měna Stěhování Celkový Rok živě zemřelí přirozený přistěhovalhovalí migrace obyvatel vystě- saldo Přírůstek narození přírůstek na 1 000 obyvatel 1991 12,1 10,1 2,0 29,5 25,5 4,0 6,0 1992 12,3 9,0 3,3 27,9 23,0 4,9 8,2 1993 11,7 8,4 3,3 28,4 21,2 7,2 10,5 1994 9,8 9,1 0,7 21,1 17,3 3,8 4,5 1995 9,4 9,4 0,0 20,0 17,7 2,3 2,3 1996 9,2 8,2 1,0 16,5 16,3 0,2 1,2 1997 8,1 9,0-0,9 18,8 20,3-1,5-2,4 1998 8,7 9,7-1,0 16,6 21,3-4,7-5,7 1999 7,0 8,8-1,8 15,6 20,6-5,0-6,8 2000 8,1 9,1-1,0 16,0 18,3-2,3-3,3 1991-2000 9,7 9,2 0,5 21,3 20,4 0,9 1,4 Pramen: Bilance obyvatelstva podle obcí okresu Uh. Hradiště 1991-2000, ČSÚ, výpočty OARM Důležitý poznatek pro určení vstupních parametrů prognózy vývoje obyvatelstva se získá z tempa snížení ukazatele porodnosti, který je důležitý z hlediska volby parametrů vývoje očekávané porodnosti v období let 2000 2015. Hrubá míra porodnosti se ve sledovaném období snížila o 33,1 %, což koresponduje s úbytkem počtu živě narozených dětí o 32,1 %. Míra celkové úmrtnosti kolísala meziročně v důsledku kolísání ročního absolutního počtu zemřelých a na rozdíl od vývoje porodnosti po celé sledované desetiletí oscilovala kolem hladiny 9 promile. Důležitými údaji z hlediska prognózy vývoje obyvatelstva do roku 2015 jsou údaje o stěhování. Od roku 1997 se na depopulaci města podílejí totiž nejen přirozené, ale i migrační úbytky. 3.5. Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku Věková struktura obyvatel města byla v minulosti příznivě formována především vysokými migračními přírůstky. V současnosti však v obyvatelstvu Uherského Hradiště, obdobně jako v celé republice, dlouhodobě klesá podíl dětské složky (0 14let) a naopak roste podíl obyvatel v produktivním (15 59 let) a poproduktivním věku (60 a více let). V roce 1993 poprvé klesl podíl obyvatel ve věku 0 14 let pod hranici 20 % a do roku 2001 se snížil až na 16,2 %. Podíl osob starších 60 let v 90. letech zatím stagnuje přibližně na úrovni 17 %. Tato stagnace je však pouze dočasná, vzestup podílu osob v tomto věku bude v nejbližších letech důsledkem přesunu početně silných generací do věku nad 60 let, zlepšení úmrtnosti ve vyšším věku a poklesu porodnosti. Věková struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin Území 3. 3. 1991 1.3. 2001 0-14 let 15-59 let 60 a více let 0-14 let 15 59 let 60 a více let Uherské Hradiště 22,4 63,3 14,3 16,2 66,4 17,3 Okres Uh. Hradiště 21,6 60,7 17,7 16,5 64,7 18,8 Zlínský kraj 21,7 61,1 17,2 16,8 64,9 18,3 Česká republika 21,0 61,2 17,8 16,5 65,3 18,2 Pramen: SLDB 1991, 2001 16

3.6. PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ OBYVATELSTVA DO ROKU 2015 Český statistický úřad zpracovává demografické projekce v nejmenším měřítku za okresy a bez migrace. Z uvedeného důvodu jsme stáli před problémem konstrukce samostatné prognózy za město Uherské Hradiště. Prognóza (projekce) vývoje obyvatelstva Uherského Hradiště byla zpracována úplnou komponentní metodou, tj. podle pohlaví, věku a s promítnutím migrační bilance. Výchozím rokem projekce (prahem projekce) byl stav obyvatelstva k 31.12. 2000, horizontem byl stav k 31.12. 2015 s mezidobími ke konci let 2005 a 2010. Výpočet projekce vycházel z tendencí vývoje obyvatelstva v letech 1991 2000. Modelovaný vývoj počtu obyvatel podle pětiletých věkových skupin byl spíše pomocným výpočtem, zreálňujícím rozsah migrace a eventuálně upozorňujícím na problémy ve vývoji věkové struktury obyvatel. 3.6.1. Předpoklady a východiska prognózy Prognóza vývoje obyvatelstva Uherského Hradiště do roku 2015 vycházela z následujících východisek: ve vývoji budoucího počtu a věkové struktury obyvatelstva se projeví skutečnost, že od začátku osmdesátých let klesá počet narozených dětí. Proto se (i přes úbytek zemřelých) snižoval přirozený přírůstek obyvatelstva, který se od roku 1997 změnil na úbytek. Dlouhodobý a výrazný pokles porodnosti se ve druhé polovině devadesátých let zpomalil a jeho další podstatné snížení se jeví jako nepravděpodobné. Nepravděpodobné je však i podstatné zvýšení úhrnné plodnosti a zcela nereálné by bylo očekávání jejího návratu na úroveň osmdesátých let, významný pokles úmrtnosti obyvatel pokračující proces desurbanizace nejen v České republice jako celku, ale také v okresech Zlínského kraje, tzn. migrační úbytky obyvatelstva měst a populační růst obcí v jejich zázemí (vyvolaný zejména lepšími podmínkami pro rozvoj individuální bytové výstavby). 17

3.6.2. Základní výsledky prognózy pro Uherské Hradiště Projekce obyvatelstva 2000 2015 podle pohlaví a pětiletých věkových skupin (stav k 31.12. daného roku) věk 2000 2005 2010 2015 muži ženy muži Ženy muži ženy muži Ženy 0 4 517 531 633 597 637 599 616 580 5 9 749 719 516 530 631 596 635 598 10 14 926 938 748 719 515 530 631 595 15 19 959 925 924 937 747 718 514 529 20 24 1139 1107 954 924 920 936 743 717 25 29 1144 1121 1133 1105 950 922 915 934 30 34 943 1010 1138 1118 1127 1102 945 920 35 39 1048 1061 936 1007 1129 1115 1119 1099 40 44 999 952 1033 1056 923 1001 1114 1109 45 49 980 1047 975 944 1009 1047 900 993 50 54 895 1017 942 1033 937 931 970 1033 55 59 735 904 843 995 888 1011 883 911 60 64 605 709 672 873 771 961 812 976 65 69 484 680 528 671 586 827 672 909 70 74 369 596 394 621 431 612 478 755 75 79 277 404 268 501 286 523 313 516 80 84 73 216 170 291 163 359 173 376 85 + 75 201 53 159 91 192 100 236 Celkem 12 917 14 138 12 862 14 080 12 740 13 981 12 532 13 784 Pramen: OARM Nejdůležitějším výsledkem prognostické práce je získání poznatků o budoucím věkovém složení obyvatelstva města. Absolutní data ukazují, že do roku 2015 se počet obyvatel sníží o 2,7 %, u mužů o 3,0 % a u žen o 2,4 %. Věkové složení obyvatelstva 2000 2015 podle základních věkových skupin a pohlaví věk 2000 2005 2010 2015 muži ženy muži Ženy muži ženy muži ženy 0 14 2 192 2 188 1 897 1 846 1 783 1 725 1 882 1 773 15 59 8 842 9 144 8 878 9 122 8 630 8 783 8 103 8 245 60+ 1 883 2 806 2 085 3 116 2 328 3 474 2 548 3 768 Celkem 12 917 14 138 12 862 14 080 12 740 13 981 12 532 13 784 Pramen: OARM Vyšší počet žen v mladém plodném věku by měl způsobit, že i přes pokračující nízkou úroveň plodnosti bude počet narozených do roku 2010 mírně přibývat. 18

Úhrn obyvatelstva 2000 2015 podle základních věkových skupin Věk Absolutní počet Podíl věkových skupin v % 2000 2005 2010 2015 2001 2005 2010 2015 0 14 4 380 3 747 3 508 3 655 16,2 13,9 13,1 13,9 15 59 17 986 18 000 17 413 16 348 66,5 66,8 65,2 62,1 60+ 4 689 5 201 5 802 6 316 17,3 19,3 21,7 24,0 Celkem 27 055 26 948 26 723 26 319 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: OARM Proces demografického stárnutí obyvatel (tzn. růst podílu obyvatel v poproduktivním věku) bude zrychleným tempem pokračovat i v dalším desetiletí, kdy do důchodového věku budou postupně přicházet početně silné poválečné ročníky. Značné změny věkové struktury obyvatelstva budou v budoucnu přinášet problémy ve všech oblastech života města. Očekávané změny věkového složení jsou ve svých důsledcích a sociálně-ekonomických souvislostech mnohem závažnější než samotný fakt stagnace, resp. postupného snižování počtu obyvatel. Podíl dětského obyvatelstva by se měl podle prognózy snížit ze 16,2 % v roce 2000 na 13,1 % v roce 2010, podíl osob starších 60 let vzroste ze 17,6 % v roce 2000 až na 21,7 % v roce 2010. 19

4. Citace zákonů Zákon č. 100/1988 Sb. o sociálním zabezpečení, dosud základní zákon v sociální oblasti, praví: Sociální péčí zajišťuje stát pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří jí potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo nepříznivé životní poměry. V oblasti sociální péče stát zajišťuje poradenskou a výchovnou činnost, zejména výchovu k odpovědnému rodičovství, k upevňování rodinných vztahů a k vzájemné pomoci mezi občany, především pomoci občanům těžce zdravotně postiženým a starým občanům, a poskytuje další dávky a služby. Při plnění úkolů sociální péče státní orgány úzce spolupracují se společenskými a jinými organizacemi. Sociální péče zahrnuje zejména péči o rodinu a děti, občany těžce zdravotně postižené, staré občany, občany, kteří potřebují zvláštní pomoc, občany společensky nepřizpůsobené. V rámci sociální péče se poskytují zejména tyto dávky a služby : peněžité dávky, věcné dávky, výchovná a poradenská péče, sociálněprávní ochrana, pracovní rehabilitace, ústavní sociální péče, péče v ostatních zařízeních sociální péče, pečovatelská služba, stravování, kulturní a rekreační péče, mimořádné výhody pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených, bezúročné půjčky. Sociální služby mohou poskytovat též organizace a občané. Výčet dávek a služeb sociální péče i typů zařízení sociální péče je uveden zejména ve vyhlášce č. 182/1991 Sb. Působnost jednotlivých orgánů v jejich zabezpečování pak upravuje zákon č.114/1988 Sb. Citace zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení: 14 : Obce a okresní úřady organizují a poskytují sociální péči občanům v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Za tím účelem ve spolupráci se státními orgány, občanskými sdruženími, církvemi, charitativními a jinými organizacemi a jednotlivci vyhledávají občany, kteří potřebují sociální péči. 37 : Obec v samostatné působnosti a) rozhoduje o přijetí do ústavů sociální péče, které spravuje, o ukončení pobytu v nich, o přemístění do jiných ústavů, které spravuje, o úhradě za služby v ústavech poskytované a o případné úhradě za služby poskytované v ostatních zařízeních sociální péče, pokud je spravuje, b) zabezpečuje účast starých občanů na společném stravování, c) napomáhá zapojení starých občanů do kulturního a společenského života, d) podílí se na řešení otázek bydlení starých občanů 20

40 : Obec v samostatné působnosti a) působí k překonávání nepříznivé životní situace občanů, kteří potřebují zvláštní pomoc, b) poskytuje občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc, zejména dětem a mládeži, systematickou výchovnou a poradenskou péči v zařízeních sociální péče, která spravuje. Sociální služby jsou mimořádně významnou částí aktivit : - státu - samosprávy - nestátních subjektů Řešení problémů jednotlivců, rodin a skupin občanů ovlivňuje pozitivně sociální klima celé společnosti. Sociální služby nejsou významné proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale proto, že bez jejich působení by se nikoliv nevýznamná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti, bylo by tak znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení. Pro optimální fungování systému sociálních služeb je důležité, aby místo každého subjektu bylo přesně vymezeno. V sociálních aktivitách, které jsou pro stát komplikované, ale veřejnosti a jednotlivým občanům prospěšné (např. práce s nepřizpůsobivými občany, denní zařízení pro zdravotně a mentálně postižené) má pak nestátní subjekt řadu předností. Může postupovat mnohem pružněji tam, kde se aktivity týkají těch sociálních skupin, které nemají podporu veřejnosti (bezdomovci, drogově závislí atd). Přímá pomoc státu či obce by byla předmětem kritiky daňových poplatníků. Nestátní subjekt může pečovat o tyto skupiny s podporou státu či obce v zástupné pozici. 21

5. Přehled sociálních služeb v Uherském Hradišti Sociální služby mohou být ve své různorodosti a podle míry potřebnosti zajišťovány přímo městem, a to zejména, pokud je město považuje za nezbytné nebo je chce uchovat ve své kompetenci.dále je mohou poskytovat jiné subjekty za podpory města formou zajištění nebytových prostor, poskytování darů a dotací. Tato forma je pro všechny zainteresované vhodnější. 5.1. Služby zabezpečované státem Služby v největším počtu doposud poskytuje Okresní ústav sociálních služeb Uherské Hradiště. Jedná se tedy o oblast, která je v Uherském Hradišti v kompetenci státu. Se zánikem činnosti okresního úřadu, který je zřizovatelem i provozovatelem OÚSS, však bude řešen přenos zřizovatelských kompetencí na kraj. Domov důchodců Uherské Hradiště, Štěpnická 1139 Úkolem domova důchodců je zajišťovat pro seniory komplexní služby: stravování, bydlení, ošetřovatelskou péči, kulturně zájmovou činnost. Domov důchodců nacházející se na území našeho města je v provozu od května 1985. Počet ubytovaných se pohybuje přibližně v počtu 160, kteří jsou ubytovaní v 34 jednolůžkových, 54 dvoulůžkových a 6 třílůžkových pokojích. Služby stravování využívají v ojedinělých případech i někteří občané s pobytem mimo domov důchodců. Pečovatelská služba (OÚSS), Štěpnická 1139 Pečovatelská služba poskytuje pomoc těžce zdravotně postiženým a starým občanům, kteří si nejsou schopni sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby, nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují další osobní péči. Pečovatelská služba se poskytuje občanům zejména v jejich domácnostech, v domech s pečovatelskou službou a v zařízeních pečovatelské služby. Pečovatelská služba na území našeho města v roce 2001 zabezpečovala služby u 121 občanů, v 75 případech se jednalo o rozvážku obědů a v 46 případech o služby pečovatelské. Nemocnice s poliklinikou, Purkyňova 365, Uherské Hradiště poskytuje domácí péči a to převážně zabezpečováním různých zdravotnických úkonů, jako jsou převazy, aplikace injekcí, odběry biochemického materiálu apod. V průběhu roku 2001 tyto služby byly poskytovány celkem u 120 nemocných a celkový počet ošetření činil 3 990 (počet výkonů 8 986). Služba je zabezpečovaná 7 dnů v týdnu 12 hodin denně. Azylový dům, Růžová 436, Uherské Hradiště Jedná se o ubytovnu pro muže bez přístřeší o kapacitě 12 lůžek. Ty jsou ve třech místnostech po třech, čtyřech a pěti lůžkách. V roce 2001 zde bylo průměrně ubytováno 9 občanů, z toho pouze 1 ubytovaný je nyní přímo z Uherského Hradiště. Každý ubytovaný má za denní úhradu 35,- Kč k dispozici válendu s úložným prostorem, skříň s nádstavcem a noční stolek. Využít může také společnou kuchyňku a umývárnu (je zde pračka i ždímačka). 22

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, Hradební 1250, Uh. Hradiště Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy poskytuje poradenskou a terapeutickou pomoc při řešení osobních a rodinných krizí a traumat. Preventivně je zaměřena na manželství ohrožená rozvodem a úpravu vzájemných vztahů rozvedených rodičů s dětmi. Pomáhá při zvládání zátěže spjaté s nezaměstnaností i zdravotním postižením jedince. 5.2. Služby zabezpečované městem Penzion pro důchodce příspěvková organizace, Kollárova 1243, Uherské Hradiště Domovy penziony pro důchodce jsou určeny pro staré občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a pro občany, kteří jsou plně invalidní a jejich celkový zdravotní stav je takový, že nepotřebují komplexní péči, za předpokladu, že jim budou poskytnuty služby potřebné vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu. Město Uherské Hradiště rozhodnutím ZM č. 85/VIII. ze dne 15. února 2000 zřídilo od 1.5.2000 příspěvkovou organizaci Penzion.V zařízení je k dispozici 35 jednopokojových a 19 dvoupokojových bytových jednotek, z toho 4 byty bezbariérové. O umístění v Penzionu ústavu sociální péče, mohou požádat občané s trvalým bydlištěm na území celé ČR. Je jim poskytováno ubytování a základní péče, ale i další placené služby. O umístění do uvolněných bytových jednotek rozhoduje Komise pro přijímání občanů do Penzionu jmenovaná RM v souladu s právními předpisy platnými v sociálním zabezpečení. Na OSSZ je evidováno celkem 77 žádostí, z toho 42 žádostí je občanů trvale žijících v Uherském Hradišti. Domy s pečovatelskou službou Samotná existence domů s pečovatelskou službou vychází z odst. 1 10 zák. č. 102/1992 Sb., jenž upravuje zák. č. 509/1991 Sb., který upravuje občanský zákoník a zmiňuje ji i odst. č. 2 49 vyhlášky 182 /1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, v platném znění. V domech s pečovatelskou službou je zajištěn soustředěný výkon pečovatelské služby. Byty jsou pronajímány občanům, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu nebo jim byl přiznán plný invalidní důchod, a kteří potřebují nebo u nichž lze předpokládat, že v nejbližší době budou potřebovat pečovatelskou službu. Byty v domech s pečovatelskou službou jsou pronajímány občanům trvale žijícím na území města Uh. Hradiště. Dům s pečovatelskou službou, Rostislavova 488, Uherské Hradiště V DPS je 16 jednopokojových bytových jednotek, z toho jeden byt využívá jako zázemí pečovatelka. Pečovatelskou službu zde zajišťuje OÚSS. V roce 1999 se uskutečnila celková rekonstrukce, kterou v plném rozsahu hradilo Město Uherské Hradiště. Na OSSZ je evidováno 5 žádostí o pronájem bytu. Dům s pečovatelskou službou, Na Návsi 114, Jarošov, Uherské Hradiště Tento DPS byl rekonstruován s využitím státní dotace. Devět bytů o velikosti 1+0 a tři byty o velikosti 2+0 slouží k pronájmu nájemníkům, v jednom z bytů má zázemí pečovatelská služba Oblastní charity, která kromě těchto služeb zajišťuje také úklid v domě. Tímto způsobem vyšlo Město Uherské Hradiště vstříc Oblastní charitě a souhlasilo se symbolickým pronájmem bytu, ve kterém mají pečovatelky zázemí. Na OSSZ jsou v současné době evidovány 4 žádosti o pronájem bytu. 23

5.3. Služby zabezpečované nestátními organizacemi Je nepopiratelnou zásluhou nestátních subjektů, že vytvořily široké spektrum nabídky sociálních služeb, které řeší velké problémy, byť třeba jen malých skupin lidí. Oblastní charita Uherské Hradiště, Velehradská třída 247, Uherské Hradiště Oblastní charita Uherské Hradiště je nestátní nezisková organizace, která působí v oblasti sociální, zdravotní a humanitární pomoci v našem regionu. Tým kvalifikovaných pracovníků, ale také dobrovolníků zabezpečuje tyto služby : Charitní ošetřovatelská a pečovatelská služba v rodinách (CHOPS) Adresa: Velehradská tř. 247, Uherské Hradiště Provoz zahájen : 1.3.1993 CHOPS je nestátní zdravotnické zařízení, které poskytuje komplexní péči klientům všech věkových kategorií v domácím prostředí. Ošetřovatelské výkony doporučené lékařem jsou doplňovány pečovatelskými službami tam, kde sociální situace rodiny a zdravotní stav klienta to vyžaduje. Služby jsou poskytovány zdravotními sestrami, ošetřovatelkami a pečovatelkami 14 hodin denně (dle požadavků je možno rozšířit až na 24 hodin) včetně sobot, nedělí a svátků, 384 klientům, z toho 186 klientů je přímo z Uherského Hradiště. Služeb využívají občané z 33 obcí Uherskohradišťska. Chráněná dílna Adresa: Šafaříkova ul. 961, Uherské Hradiště (Smlouva o pronájmu s MěÚ v Uh. Hradišti) Provoz zahájen : 1.9.1995 Chráněná dílna byla zřizována za účelem pracovního uplatnění občanů, kteří na trhu práce obtížně hledají zaměstnání. V košíkářské a šicí dílně pracuje 11 zaměstnanců, z toho 73% se sníženou pracovní schopností. Do budoucna plánují rozšíření počtu pracovních míst. Stacionář sv. Ludmily Adresa: Velehradská tř. 247, Uherské Hradiště Provoz zahájen: 1.1.1998 Stacionář je denní zařízení pro mentálně postižené od 18 let věku. Devět mladých lidí, pod odborným vedením dvou terapeutů, se formou zájmové činnosti věnují tkaní na stavech, paličkování, vyšívání, malování na skle a hedvábí a různým dalším technikám. Kontaktní a poradenské centrum (KPC) Adresa: Velehradská tř. 247, Uherské Hradiště Provoz zahájen : 1.4.1996 Toto středisko je rozděleno do tří sekcí: Centrum volného času zajišťují 2 pracovnice, které se snaží o smysluplné využití volného času dětí a mládeže od 10 do 17 let. Mládež oslovují na nádražích, ulicích ve středu města a na sídlištích v Uh. Hradišti. V klubovně na Charitě se učí základům vaření, šití, společenskému chování, vztahu k lidem, úctě, zodpovědnosti k sobě a jiným. Věnují se sportu, hudbě, výletům do přírody. Cílem je, aby tito prozatím problémoví jedinci, našli v sobě zájem o výše zmiňované aktivity a tak se postupně odpoutávali od vznikající závislosti na alkoholu, cigaretách a drogách. 24