5/2001 Nezávislý občasník školy TKD ITF Hosin sool Image je na nic, následuj pud sebezáchovy! Harmonogram Sebeobrana Son sonkut tulgi Rozhovor s generálem Velké letní soustředění Bojová umění Soustředění STM A mnoho dalšího... 1
Zásady taekwon-do (Taekwon-do jungshin) Úspěch či neúspěch v tréninku velice závisí na správném porozumění a dodržování zásad taekwon-do, které by měly představovat jakýsi návod každého dobrého taekwondisty. 1. Zdvořilost courtesy (ye ui) Snažte se především řídit následujícími druhy zdvořilosti: Vzájemně si pomáhat Být zahanben vlastní chybou nedbaje chyb ostatních Chovat se slušně a zdvořile Vyzdvihovat spravedlnost a humanitu Mít úctu k instruktoru, ke starším a zkušenějším Dbát na dodržování etiky Respektovat ostatní Být spravedlivý a upřímný Nedávat a nepřijímat dary, u kterých si nejste jisti původem 2. Čestnost integrity (yom chi) Taekwondista musí umět rozlišit dobré od špatného. Když přesto uděláte něco nesprávného, měli byste se cítit zahanbeně a nesnažit se skrýt vlastní vinu. 3. Vytrvalost perseverance (in nae) K dosažení dokonalosti v určité technice je třeba velké snahy a trpělivosti, když se Vám něco nepodaří napoprvé, nezoufejte, poctivým a pravidelným tréninkem dříve či později sklidíte úspěch. Ten, kdo je neporazitelný ve snadných úkolech, snadno vyřeší i těžký problém. (Konfucius) 4. Sebeovládání self-control (guk gi) Tato zásada je velmi důležitá na tréninku i mimo něj, zejména pak při volném souboji nebo v konfliktu s jiným člověkem. Ztráta sebekontroly může v boji způsobit vážné zranění nejen soupeře, ale i sebe sama. Silnější je ten, kdo zvítězí sám nad sebou spíše než nad někým jiným. (Lao-Tzu) 5. Nezkrotný duch indomitable spirit (baekjul boolgool) Každý student taekwon-do by měl být skromný a upřímný, když se však dostane do problémů, nesmí nikdy ukázat strach ani rozpaky. Slib taekwon-do: Budu respektovat zásady taekwon-do. Budu uznávat mistra a starší. Nikdy nezneužiji taekwon-do. Vždy budu stát na straně práva a spravedlnosti. Budu vytvářet mírový svět. 2
Obsah Zásady a slib taekwon-do...2 Obsah, redakce...3 Úvodní slovo...4 Exhibice Miřetín 2001...5 Bojová umění: Kuk sool won...6 Sebeobrana - fotografický seriál...8 Soustředění u Víťy...10 Letní soustředění - Martin...12 Týden aneb Radkovy refleexe z letního soustředění TKD v Čisté...14 Letní soustředění 2001 - jeden z pohledů...15 Soustředění STM 21.-28.7.2001...16 Důležitá upozornění...18 Harmonogram...19 Tréninky, pozvánka na víkendové cvičení...20 Náborový leták, seznam tréninků...21 Rozhovor s generálem Choi Hong Hi - 3. část...22 Son sonkut tulgi...24 Význam a výslovnost korejských výrazů...26 Test - etika na soustředění aneb síla vůle...27 Message Board...29 OSVĚŽUJÍCÍ REDAKCE: Rychlonohá Cola (pravá): Pavel Charvát (tel: 7912649, e-mail: pchar@centrum.cz) Vysokooktanová Fanta: Michal MiKi Kindl, I. dan (tel: 0723089266, e-mail: kindlici@volny.cz) Makrodiabetický Sprite: Martin Zedňa Zámečník, II. dan (tel: 0603302739, e-mail: zamecnik.martin@seznam.cz) Exotická Vazba: Víťa Šmejkal (tel: 0604462715) Bublinky a náhradní sladidla E950 a E951: členové oddílu Hosin sool Upozornění: Není vhodné pro nemocké fenylketonurií. Hlavní informační zdroje: Encyklopedie Taekwon-Do ITF (Gen. Choi Hong Hi) Zajímavé adresy na Internetu: http://www.webpark.cz/tkd-hosinsool Klubová stránka TKD Hosin sool http://www.taekwondo.cz - Český svaz TKD ITF 3
Úvodní slovo Po nejdelší pauze (3 měsíce) držíte v rukou další číslo našeho monumentálního občasníku již 6. v pořadí. Co to znamená? Především to, že redakce zase našla fyzické a psychické síly k tomu, aby se sešla a bičem téměř nenásilné resistence pohnala dobrovolné přispěvatele k jejich závazkům. Za druhé to znamená, že budete mít možnost se poučit a pobavit nejenom na úrovni, ale i daleko daleko nad, pod i za standardní úrovní časopisů o bojových uměních. Nechci Vás zde opět obtěžovat informacemi o redakcí odmítnutých nabídkách prestižních světových žurnálů či strmými ekonomickými křivkami poukazující na vzrůstající poptávku po našem časopise. Naopak, dnes Vám sdělím, koho náš časopis vůbec neoslovil. Na prvních místech tohoto žebříčku v domácím prostředí stojí René Čermák, Miloš Jakeš, Julius Fučík a David Stirber s Erikem Gorolem (jinak by mě stále nevolali kdy, co, v kolik atd ). Ze světových celebrit to jsou především Bin Ládin, Lukašenko, von Mengele a Viktor Kožený. A nakonec tradičně jedna výzva: Jestli nejste KOŽENÝ, tak pište a choďte na tréninky. Naše/Vaše redakce 4
Exhibice Miřetín 2001... a kdo by chtěl, může se mnou jet na exhibici do Miřetína k Michalovi na tábor. Jelo by se v pátek 6.7., v sobotu by byla exhibice a v neděli by se jelo zpátky. Dále se bude pořádat velké letní soustředění, na které pojedete ke mě atd... Možná jste poznali, že jsem právě teď na tréninku v Modřanech a doslechla jsem se o exhibici v Miřetíně. Špatnej nápad to není. Mohla by bejt sranda, řeknu Pétě a jedem! A jak jsem si řekla, tak jsem udělala. Až na pár malých nedostatků mi plán s odjezdem vyšel: čas o prázdninách jsem měla, svolení rodičů taky, ale akorát Péťa (zase) nemohla. Nevadí! (kecám, vadilo!!!) V pátek ráno jsem si sbalila svých pár švestek a vydala se na sraz na Masarykovo nádraží. Tam jsem se dozvěděla, že jede jen: Pavel Charvát (ahoj Pavle), Martin se svou přítelkyní a já. Na to, že jsem znala jen Martina a pak MiKiho a malou Janu, kteří jsou už na táboře, kam mimochodem jedem, to bylo celkem dobrý. Cestou do tábora jsme si nemohli odpustit navštívení restaurace a někteří členové výpravy prohlídku hradu (možná to byl zámek), o kterém bych samozřejmě ráda něco napsala, ale jelikož mám psát o exhibici, tak bohužel nemůžu. A tak jsme se kolem sedmé hodiny konečně dostali na místo. První dojmy byly na mě dosti smíšené: Tábor se 120 lidmi je opravdový Tábor. Ihned se nás MiKi ujal a ukázal nám, kde budeme po dobu pobytu (byla mi přidělena vlastní chata, dobrý ne?). Pak jsme byli štědře obdarováni večeří a šli jsme se připravit na zítřejší exhibici. Po pár šocích, co tam vlastně budu dělat, a zkouškách, jsme se mohli konečně odebrat k spánku (ještě předtím mě ještě Pavel rozdrtil v pingpongu). A spalo se dobře! Ráno odjel Martin se svou slečnou Alicí podívat se někam na hrad/zámek. Pavel a já jsme měli tak nějak trénovat na dnešní večer. Tak jsme tedy tak nějak trénovali... MiKi se také vysoce aktivně připravoval: ležel na dece a zdravotnice mu masírovala záda po příliš rychlém vystartování pro míček při hře softball. (Kdo nepochopil, protože z mého výkladu bych asi také nepochopila MiKi si udělal něco se zády, že ho bolel každý krok a nedej bože, aby se pro něco ohýbal.) Asi v 17 hodin, kdy se vrátil Martin, jsme si šli trochu připomenout všechny ty sestavy a sebeobranu pro mě dost obávanou (asi jako běh). A než jsme se nadáli a MiKi se rozhodnul, jestli bude vůbec moci vystupovat, nastala hodina, kdy jsme měli začít. A už jsme všichni stáli a zdravili před 120 lidmi Martina a MiKiho. Nejdříve předvedli něco trenéři a pak vyzvali Pavla, Janu a mě a nadiktovali nám pár sestav, které jsme odcvičili. (Byly to všechny, které umím.) Poté přišlo nějaké to přerážení, které mě při pohledu na to bolelo asi víc, jak Michala nebo Martina. Po sambo matsogi následovala sebeobrana, hmm. Super. Pavel byl narozdíl ode mne v pohodě, a to on mě měl napadat! Tak jsem zatla zuby, nehty a za 3 minutky to bylo za námi. NAŠTĚSTÍ! Pak už měl jen Martin závěrečný proslov a konec. I tato exhibice byla, až na pár nevydařených kousků, skvělá a moc se mi líbila, ale stejně jsem byla ráda, že jsem ji měla bez úhony za sebou. A pak nás čekala už jen druhá poslední noc a pak domů, mě se ale vůbec nechtělo, a to z mnoha důvodů, které ovšem nebudu rozvádět, protože asi také nikoho nezajímaj /*. Ale ještě předtím nás čekala diskotéka, na kterou jsme byli pozváni. Zdali tohoto pozvání všichni využili, to už nevím. Vím jen, že Martin brzo ráno s Alicí odjel, já odpoledne a Pavel v pondělí. Každý někam úplně jinam. Ale stejně byla tahle exhibice super a já děkuju, že jsem na ní mohla jet. Tak tedy DÍKY a někdy papapapapa Gábina Koláčková, 11.9.2001 /* Ftipná poznámka redakce: Nechceme rozvádět, co jsi dělala od 10 do 11 v noci v lese z důvodů, které nikoho nezajímaj... Tvoje oblíbená redakce Exhibice na táboře v Miřetínu u Skutče 5
Bojová umění: KUK SOOL WON Po aikido jsem se rozhodl Vám představit jedno méně známé bojové umění. Pochází stejně jako naše taekwon-do z korejského poloostrova a je přibližně stejně tak staré. Protože se necvičí v naší republice ani pravděpodobně v žádném z přilehlých států, dozvěděl jsem se o něm teprve před pár lety, a to ze zahraničního tisku, kde má již svoje pevné místo. Jmenuje se kuk sool won. Zakladatelem kuk sool won je korejský mistr IN HYUK SUH, X. dan. Kromě toho, že se tento muž samozřejmě nejvíce zasloužil o mezinárodní rozvoj tohoto korejského umění (napsal několik knih a natočil výuková videa), byl také vyhlášen velmi prestižním americkým časopisem, zabývajícím se celosvětovou scénou martial arts, Black Belt Magazine v roce 1984 Mužem roku. Kuk sool won vznikl oficiálně v roce 1958. Mistr Suh uvádí, že při tvorbě kuk sool won vycházel z 31 starých korejských bojových umění, ze kterých zkombinoval tento nový styl. (Nechám již na čtenáři samotném, aby posoudil, jakým způsobem může jediný člověk zvládnout tolik bojových umění. Navíc jsem se ještě nikde nesetkal s více jak asi 10 starými korejskými bojovými styly. Nechci být zde ale kritický a uznávám, že jestliže jsou tyto informace nezavádějící je mistr Suh hoden následování pro kohokoliv, kdo má seriozní zájem o bojová umění.) Příznivci kuk sool won jsou po celém světě sdružováni do organizace World Kuk Sool Won Association, která sídlí v USA v Texasu. Vstoupence tohoto bojového umění poznáte již na první pohled podle netradičního cvičebního úboru černé kalhoty a kabát s roztřepenou sukní s červenými nebo bíločervenými pruhy na okrajích. Pod kabátem nosí bílou košili s dobře viditilnou jihokorejskou vlajkou a límečkem. V boji kromě úderových a, tolik Korejci oblíbených, kopacích technik nejvíce používají pestrou škálu různých pákových a hodových technik, podobně jako jiný, Vám snad známější, korejský bojový systém hapkido. Do systému jsou neodmyslitelně začleněny cvičení se zbraněmi. Nejčastější zbraně kuk sool won jsou meč, tyč, bojový vějíř, kopí, luk nebo nože. 6 Bojové techniky kuk sool won (meč versus tyč)
Zde máte pět základních pravidel (jwa sae) pro trénink kuk sool won bez i se zbraní: oči Váš duch prochází očima. duch každý pohyb musí mít myšlenku a účel. tělo mělo by být nízko, jemné a pružné. nohy jejich práce je základ. Musí mít rytmus a rovnováhu. ruce musí být rychlé a přesné. Zbraň je jejich prodloužením. A nakonec snad jen přání abychom se s korejským bojovým uměním kuk sool won mohli setkat naživo i my ve střední Evropě. Martin In Hyuk Suh, X. dan, zakladatel 7
Sebeobrana fotografický seriál (2. díl) Zde je již druhý díl fotografického seriálu, který jsme připravili na letním soustředění v Kralovicích. Doufáme, že se Vám bude líbit stejně jako ten první. Aktéři: Tomáš Komrska (útočník) versus Gábina Koláčková (obránce) Místo činu: Velké letní soustředění, Kralovice 1. Při náhodné procházce tělocvičnou se Vám může lehce přihodit... 2. Uvolněte loket, jednu ruku vytočte a proti zámku vytrhněte (rotace těla Vám pomůže) 8
3. Malíkovou hranu namiřte na podbřišek nebo např. na slabiny. 4. Proveďte yopchagi. 5. Kop veďte maximální silou. Správný výběr terče sílu několikrát znásobí. 9
Seno, slunce a pár facek... nebo jak to bylo Soustředění u Víťy Pro ty, kdo nezaznamenali, tak druhý týden o prázdninách se konala vskutku famózní akce pětidenní soustředění u Víťy na chatě ve Stříbrných Střimelicích poblíž Sázavy. Takže v pondělí ráno jsme se sešli u Víťy v autě v této sestavě já, Arťom, Tomáš a samozřejmě majitel auta a chaty, oddílový maskot a vypravěč přesto stále ještě nečlen Víťa. Už cesta předznamenala další průběh akce. Zánovní Škoda se totiž stala po opuštění hranic našeho hlavního města téměř nepojízdnou a tak jsme navštívili Víťovo dvojče, které nám se svým kolegou v práci závadu v cukuletu opravili. Zde vidíte, o co my nedvojčata přicházíme. Potom už jenom nákup a byly jsme na Víťově statku. Tréninky probíhaly hodně individuálně díky menšímu počtu účastníků, což mi také umožnilo vařit čínskou kuchyni a více relaxovat. Večer jsme našli občas chvíli na rybník, televizi nebo karty. Trénink byl dvakrát denně plus práce o přestávkách (seno a především rozebírání prvorepublikové mlátičky). Prostě pohodička. Druhý den přijel Petr Kroutil se svou přítelkyní Caroline. Jeho původní plány cvičit zde dva dny poněkud rozházelo tora yopcha jednoho z účastníků. Za což se ti ještě jednou omlouvám a doufám, že už sis vybral úrazy na dost dlouho dopředu hlavně při tvém povolání. Další dny nahradil odjíždějícího Tomáše a Petra přijíždějící Erik Gorol. Takže jedinými účastníky, kteří vydrželi celou akci byl pouze Víťa, Arťom a já. Individuální přístup však přinesl své plody, především to bylo vidět po soustředění na Arťomovi. Jeho poskakování a blbnutí se konečně proměnilo v techniky připomínající taekwondo. Krokové souboje Martin v niunja so sonkal yop taerigi 10
Vrcholem celé akce byla exhibice ve čtvrtek odpoledne na nedalekém dětském letním táboře. Zdárně jsme zacvičili tradiční exhibiční program, včetně silového přerážení, skopávání plechovek z hlavy atd. Vystoupení jsme oslavili v místním cukrárně zmrzlinovým pohárem a colou. Já jsem si koupil kraťasy. A touto důležitou informací bych rád uzavřel tento článek o jednom z mnoha jedinečných soustředění naší školy Hosin sool. Doufám, že příští rok se bude akce podobného charakteru u Víťy opakovat. Přijeďte, Martin Přerážení poprvé...... přerážení podruhé... Víťa, Arťom a Erik Taekwon-do se dá cvičit opravdu všude.... a je to hotovo. 11
12 Letní soustředění Martin H. Předem upozorňuji, že toto veledílo je moje první a jak znám Martina, tak ne určitě poslední. Tak ale zpět k soustředění. Můj příjezd na vlakové nádraží Dejvice byl uspokojivý - asi tak 30 minut před odjezdem. V metru jsem cestou potkal ještě Pavla Charváta, takže cesta MHD byla mnohem příjemnější. Očekávaný odjezd byl v 8:31, což všichni účastníci soustředění stihli. Až na né moc důležitou osobu, Martina (Zedňu). Ten zavolal Tomášovi asi kolem 8:24, že to nestíhá, a tak aby se postaral o nákup lístků, doplatků za soustředění atd. Takže odjezd byl v pohodě, bez stresu a v klídku. Za zmínku při cestě vlakem stojí pouze náš útok na stánek s občerstvením, kde jsme vykoupili všechny bramboráky a hamburgery. Pro Test nezkrotného ducha... orientaci, bylo to v Rakovníku. Tento útok byl záměrný, protože neurčité zdroje nás informovali, že je na soustředění HLAD. S tím nemohu, alespoň já, v žádném případě souhlasit. Určitě se mnou budou všichni nebo alespoň většina účastníků za jedno, že jídlo a veškerá strava byla přinejmenším dobrá. Když jsem u toho jídla, tak musí připomenout, že každá dobrá stránka má i svou špatnou, a tou byl úklid po jídle (služba v kuchyni, příprava jídla a mytí nádobí). Ale samozřejmě, že duch TKD zvládne i takto náročnou zkoušku. Příjezd do Čisté proběhl v pohodě. Dojeli jsme všichni a dokonce i v pořádku. Po krátkém telefonování s Martinem zněly instrukce čekat na Víťu na nádraží, dokud nepřijede. Víťa dorazil během krátké chvíle s další instrukcí, abychom se vydali pěšky do chaty. Byla to opravdu nečekaná zpráva, protože jinak to ani nešlo. Na chatu, jak většina z vás ví, to je jen kousek, takže jsme tam došli za pár minut. Musím se přiznat, že příroda, ve které mají Zámečníkovi chatu, se mi moc líbí. Je to údolíčko s krásnými lesy okolo, ale také jsou tam moc pěkná pole, kterými samozřejmě vedou polní cesty. Tyto cesty se pro některé účastníky stali noční Tradiční matsogi v podání nejmenších můrou. Ale o tom až později. Takže chvíli poté, co jsme dorazili na chatu, byl první nástup letního soustředění TKD v Čisté u Zámečníků. Na tomto nástupu jsme byli
přivítáni a také jsme se dozvěděli důležité informace o průběhu soustředění. Jako například v kolik hodin jsou nástupy, kterými začínají jednotlivé tréninky a že za každý pozdní příchod na nástup jsou tzv. BONUSY (kliky, sedy lehy, nebo například běh po již zmíněné polní cestě od chaty k železniční trati a zpět). Dále kolik bude tréninků denně a jak budou asi probíhat. Poté padla otázka, samozřejmě z mých úst, kde kdo bude spát. Sami uznáte, že na takovém soustředění jde o velmi důležitou otázku. Následně nato jsme dostali krátkou odpověď, na kterou po skončení nástupu všichni reagovali odchodem do chaty, aby se tam ubytovali. Až na pár opravdových chlapů, kteří zůstali venku ve stanech (Víťa, Tomáš, Ondra, Radek, Petr a já). Poté, co jsme se všichni ubytovali, byl oběd. Když jsme trochu vytrávili, začal asi v 15:00 první trénink letního soustředění. Ten proběhl pozvolna a relativně v klidu. Po tréninku následovala večeře a odpočinek. Kolem 19:00 byl nástup na další trénink, na kterém se hrál fotbálek a nohejbálek prostě pohoda. Jenže to bylo jen zahřátí, po kterém přišel, alespoň pro mě, opravdový trénink TKD. A to trénink ve vodě. Pro děti, které to brali jako srandu, to byla pohoda. Ale pro mě, jako jednoho z nejstarších, šlo o ukázku opravdového ducha TKD. Následující dny probíhaly obdobně. Ráno snídaně, pak trénink, po tréninku oběd s odpočinkem, následoval odpolední trénink a večeře s odpočinkem, večer odchod na hřiště, kde se hrál fotbálek a nohejbálek. Jako perlička na konec dne posilováníčko a trénink ve vodě. Vyjímkou byl čtvrtek, kdy byl celodenní výlet. Ten den ráno jsme byli na nástupu rozděleni do tří skupin. Každá skupina dostala za úkol na určené trase zjistit nějaké údaje, jako například, kolik stojí pivo nebo smažák, otevírací dobu muzea, architekta nějaké stavby apod. Dále musela každá skupina koupit určené suroviny do kuchyně. Posledním bonbónkem bylo přinést co největší kládu. Pátek byl posledním tréninkovým dnem v Čisté u Zámečníků. Začal velmi optimisticky, a to pěkným lijákem. Mimochodem, tento déšť vydržel až do soboty. Tréninky nicméně proběhly jako každý jiný den. Až na trénink ve vodě, který byl dobrovolný. Malá zpráva pro všechny, kteří to vzdali bylo to úplně nejlepší koupání z celého soustředění. Po koupání jsme se rozdělili na nezletilé a zletilé. Nezletilí odešli zpět do chaty a zletilí naposled navštívili místní hospůdku. Této hospůdce jsme ihned po první návštěvě (což bylo v pondělí) dali název A to je konec... U Kaprfílda. Důvodem toho bylo, že zde obsluhoval sám velký mág a kouzelník Kaprfíld, který si zde o prázdninách přivydělával, aby si mohl koupit potřebné rekvizity. Na adresu mága bych chtěl poznamenat, že své triky den ode dne opravdu zdokonaloval (voda na čaj, sekaná, velká zásoba sušenek atd.). Soustředění dále pokračovalo víkendem v Kralovicích, kam jsme dorazili během poledne. Po příjezdu byla malá pauza a hned po ní trénink. Po obědě se naskytla chvilka na procházku po Kralovicích. Druhý trénink v Kralovicích byl od půl páté a trval asi dvě a půl hodinky. Dále pak odpočinek a dlabanec. Kolem půl deváté dorazili Martin s Michalem s tím, že objevili rybník a tak že bude trénink ve vodě. Naše reakce byla hodně rozdílná, a tak kdo nechtěl, zůstal ve škole a ostatní šli do KINA!!! Opravdu do kina. Neděle asi jako vždy patřila závodům a přezkoušení. Na závodech bylo asi nejzajímavější tradiční matsogi. Přezkoušení (bylo moje první) proběhlo docela dobře. Ale to nejlepší nakonec byla sázka mezi Zeďnou a Mikim. Šlo o to, kdo udělá dokonalejší svíčku. Tím je míněno 180 yopchagi (úplný rozštěp). Ke spokojenosti obou soutěžících nevyhrál nikdo. Takže nakonec oblíbenou Exotik FANTU vypili spolu. A tím vlastně skončilo letní soustředění. Pak už následovalo jenom balení a odjezd. Do Prahy jsme dojeli v pohodě asi v 19:15. Za CLUB OLDIES Martin Heřman 13
TÝDEN aneb RADKOVY REFLEEXE Z LETNÍHO SOUSTŘEDĚNÍ TKD V ČISTÉ Zmiňovat se v úvodu mého příspěvku o nutkavých vnitřních potřebách, které mě vedly k napsání tohoto článku, myslím ani není potřeba. A o problému již dokonale propracovaných donucovacích prostředků Martina Z. (viz hlavně hrozba fyzické likvidace či zmrzačení) už vůbec ne. Přes veškeré vědomí hrozby fyzické likvidace se mi podařilo jaksi pozapomnět (samozřejmě neúmyslně) odeslat svůj příspěvek v daném termínu. Už už jsem si myslel, že se na mou povinnost zapomnělo. To však byl hrubý omyl, protože paměť naší redakce je bezchybná. Co to však pro budoucí zapomnětlivce znamená? Asi tolik, že když si už myslíte, že se na Vás zapomnělo, tak v tu nejneočekávanější chvíli dostanete telefonát, který začíná asi takto: Panáčku, nezapomněl jsi náhodou na něco?. Nejenže díky hroznému panickému strachu o svůj život slíbíte, že článek dodáte hned další den, ale také s radostí přijmete dalších několik úkolů navrch (jako např. rozdávání letáků v doboku v centru Prahy a ještě v sedm hodin ráno). Myslím, že ani nemusím zmiňovat osobu, která je schopna Vás díky takovému přátelskému pozdravu donutit dělat tyto velmi zvláštní věci. Ale raději zpět k tématu, které mi bylo zadáno je to pro mě přece jen bezpečnější. Úkol, o který jsem se sám a zcela dobrovolně přihlásil, bylo napsat něco o letním soustředění z mého úhlu pohledu. Jelikož letní soustředění velmi kvalitně popsal Martin Heřman, já bych si dovolil (i když vím, že by mi nebylo dovoleno, kdybych se zeptal) pozastavit se a možná také trochu ohodnotit pouze některé okamžiky a události. Nejdříve něco k ubytování. Sám a teď již zcela a opravdu dobrovolně jsem si vybral bydlení ve stanu. V tom by nebyl žádný problém, protože místa na zahradě bylo opravdu dost. Ale, že mi někteří jedinci zakopávali o šňůry od stanu, to už v pořádku nebylo. A to nebudu jmenovat toho mamlase, který mi o jednu šňůru od stanu zakopl třikrát a to asi v rozmezí 45 vteřin. A aby toho nebylo málo, tak té šňůře skoro vynadal, že tam vůbec je. Prostě neuvěřitelné. Nakonec jsem poslední večer prostě musel zakopnout také. Dále něco ke stravě. Tak tato součást soustředění má u mě velmi kladné hodnocení. Glo-glo-glo... Psychicky jsem byl připraven na určité strádání, ale to co zažili moje chuťové buňky, tak to byl fantastický zážitek. Přesto k tomu musím mít také připomínku, která se týká přípravy jídel a mytí nádobí. První připomínka se týká zaúkolování mé osoby v mém volném čase. Dolování mrkve z vyprahlé hlíny opravdu není můj koníček. Hlavně když musíte najít přes dvacet mrkví, které mají být alespoň 25 centimetrů dlouhé. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale pro mě je prostě mission impossible. No a konečně nádobí. Od doby, kdy jsme se dozvěděli, že budeme pomáhat v kuchyni s přípravou jídel a s likvidací nádobí, tak jsem věděl, že nechci hlavně službu v sobotu dopoledne. V tuto dobu nastává obrovský přesun do Kralovic a tím pádem se musí uklidit celá chata. Každému musí být jasné, že jsem tu službu v sobotu dopoledne samozřejmě dostal. Budiž mi útěchou, že jsem tam měl spoustu spolutrpitelů. Myslím, že to je maličkost, která by se mohla příště změnit (spíše tomu však nevěřím). Další věc, na kterou bych chtěl reagovat, je večerní koupáníčko. K tomu nemám výhrady, ale pravdou je, že kdyby nebylo našeho hospodského Copperfielda, tak bych to dost blbě snášel. Moje poslední výhrada se týká tamějších, a dle mých zkušeností dosti zparchantělých, rejsků (či jakýchsi polních hlodavců). To, že jeden spal v apsidě mého stanu bez dovolení, to bych ještě překous. Ale když jsem ho tam odsud slušně vyhodil a on se následně pokusil vlézt přímo do stanu, a to tím, že ho celý oběhl, tak to považuji za opravdovou troufalost. Musím se však přiznat, že jsem se také trochu bál, zda jsem si ho potom náhodou nepřibalil do batohu. Kdybych ho totiž vybalil spolu s věcmi, tak by to moje máma asi už nerozdýchala. Závěrem bych chtěl podotknou, že tento článek píši s určitým časovým odstupem od konce soustředění, tudíž jsem zapomněl na ty nepříjemné či drsné chvilky (kterých stejně zase tolik nebylo) a zbyly mi pouze dobré vzpomínky na příjemně strávený konec léta. S pozdravem Radek teď už pravděpodobně mrtvolka či mrzák Pěkný 14
Nevím proč, ale napadlo mě přiblížit Vám letní soustředění v Čisté u Kralovic tak trochu od konce. Když jsem se v neděli 2.9 večer unavený dopotácel domů, shodil své zavazadlo, které vážilo asi tak 1/10 (slovy jednu desetinu) vesmíru, byl jsem šťastný, že jsem. Pohled do zrcadla mě ovšem ujistil, že blouzním. Neviděl jsem tam totiž sebe, ale nějakýho drsňáka podobnýho no, tomu od A.., jestli myslíte našeho Arťoma, tak to se mýlíte, já tam viděl Arnolda a k tomu Schwa ani nevím jak se to píše, ale Vy všichni víte koho mám na mysli. Mimochodem Arťom je pěkná paštika, když se vymlouvá na to, že zaspal. Ale zpátky k Arnoldovi. Ten vypadal docela drsně, jako by právě dostal pořádně přes dr..(ústa) od převálcovanýho Terminátora II. Takové pěkné podlitiny do modré přes žlutou až po zelenou neumějí udělat ani ti nej. maskéři z filmu Deník Bridgite Jonesové. Nejvíce si se mnou pohrál hlavní maskér Martin Yopcha-Heřman při matsogi, jehož make up smývám dodnes. Dále nelze opomenout hlavní asistenty hlavního maskéra Pavla a Víťu jenž mají stejné příjmení a to zní Dobrýblok a ostatní členy teamu, kteří se více či méně podílely také. Jestli jste čtenáři nabili dojmu, že jsme tam jenom něco celý týden filmovali a byla to prdel, tedy sranda, máte částečně pravdu. Ještě dnes mám v živé paměti ten neutichající smích a přímo řev jistých jedinců (Dominika, Matěje a Davida) při večerní rozplavbě na 4 x 100m. Tihle panáčkové se asi domývali, že ve slané vodě se plave mnohem rychleji a protože pytlík se solí si vždy zapomněli v chatě, řešili to na místě po svém. Existuje i druhá hypotéza a to, že snad nechtěli zamrznout uprostřed rybníka. Chlapy, víte snad, že voda nad 0 C nezamrzá??!! Kdyby Vám bylo už 18 let mohli jste přijít pro radu ke mně. A tak jsem nadále hleděl do zrcadla na Arnolda a vybavovali se mi další živé vzpomínky na letní soustředění. Jen tak namátkově, abyste věděli o co všechno přicházíte, když nejedete s námi. Výborná jídla. Vyvářelo se jako na královském dvoře. Doopravdy pochvala šéf kuchaři. Slušné běháníčko. V mém podání v tandemovém závěsu za Davidem Löblem, který mě přímo dokopal do cíle ve stanoveném limitu. O cvičení a posilování nejenom fyzické stránky snad nemusím ani psát. I když sil někdy ubývalo docela rychle a psychické síly jsem musel například načerpat i od komára co mě vysával (nemusíte se obávat, nesnědl jsem ho, ale musel jsem s radostí ukončit jeho tankování). Nezapomenutelný byl i kouzelník světového jména, který si odskočil do kempu přivydělat na kokosových a vanilkových sušenkách. Super bylo letní kino v Kralovicích. Neméně důležité bylo nedělní přezkoušení na zkoušky a závodní disciplíny v matsogi. To byl jen zlomek událostí a akcí, které mi vypluli na mysl při psaní tohoto článku. Snad nebudete mít příště problémy s rozhodováním a dáte 100% přednost TKD (možná se dočkáte i objednaného zeleninového salátu). Drazí čtenáři děkuji Vám a těším se zase někdy. Čau čau TOM Komrska Tréninky v přírodě 15
Soustředění Středisek talentové mládeže (STM) 21.-28.7.2001 Stejně jako ostatní školy, tak i náš oddíl Hosin sool je zapojen do programu STM. STM je speciální program pro mládež za účelem výchovy nadějných členů v dobré taekwondisty a závodníky. Kromě vlastních pravidelných tréninků a závodů pořádá také soustředění. A o takovém jednom týdenním letním soustředění bude právě tento článek. Soustředění se zúčastnili 3 členové oddílu Hodin sool (Erik, Dominik a Petr V.) a samozřejmě já. Na sraz jsme přišli všichni včas, ale každý na úplně jiné místo. Myslel jsem, že informace sraz u pokladen na Hlavním nádraží je naprosto nezpochybnitelná. A tak se stalo, že zatímco všichni účastnící čekali před nepřehlédnutelnou řadou asi 15 kas, tak výprava Erik-Dominik-Petr čekali před jednou doplatkovou pokladnou pro výdej junior a senior pasů. Toto však nebyl zdaleka jediný zádrhel, který poukazoval na speciální výjimečnost našeho oddílu. Erik-Dominik (tradičně) měli jako jediní větší zavazadla než oni sami a tím pádem i zdaleka největší. Zavazadla zúčastněných pubertálních děvčat na mě působila ve srovnání s bagáží zmiňované dvojky pouze jako o něco větší chlebníky. Cesta probíhala v pohodě. Kluci se zapojili do kolektivu obdivuhodně rychle a já se zase po letech s radostí pozdravil s Petrem a Katkou z oddílu Toi-Gye (II. a I. dan, trenéři). Petr Smejkal je jeden z mála mezinárodních rozhodčí v ČR, ale to není důvod, proč se s ním znám. (I když člověk-trenér-závodník nikdy neví, co se mu může hodit!). Dozvěděl jsem se, že i oni se připojili k těm davům čtenářů našeho časopisu, na který se se zaujetím vyptávali. Při jejich dřívějším odjezdu jsem jim tedy dvě poslední čísla věnoval. (Takže Petře, očekávám, že až někdy na závodech zkazím třeba tul, najde se minimálně jeden mezinárodní rozhodčí, který vůbec nic neviděl.) Soustředění začalo obědem, z čehož byli někteří jedinci značně potěšeni. Ovšem to, co následovalo překvapilo asi všechny první trénink. Sám o sobě nebyl až tak náročný, ale závěr byl monumentální série výskoků, 32 přítahů nadhmatem za krk, 200 kliků, 200 sedů-lehů, záda a série sprintů do kopce. Tomu všemu předcházelo Milošovo (Miloš Veselý, III. dan, vedoucí a trenér školy Kerberos) upozornění, že to bude pouze lehký trénink, protože někteří někteří členové přijedou až zítra a určitě by jim bylo líto, kdyby o něco takového přišli. Těžší trénink už nebyl. Velmi svéráznou kapitolou bylo koupání v místním bazénu, který byl napájen z kolem protékající Sázavy. Jen tak pro informaci bazén měl 1.den 16-17 stupňů a teplota nikdy nepřesáhla 20. Zde se odehrály všechny dopolední tréninky často více než hodinové (vodní pólo, zápasy, vybíjená, techniky TKD, výskoky atd.). Když jsem tam poprvé vlezl, zjistil jsem, že nemohu zimou upažit (kdo nezažil, nechápe!). Po chvíli, co jsem se musel bazénem pohybovat, asi tak rychle jako australské torpédo Ian Thorp v Sydney, abych neumrzl, jsem se zahřál a začal jsem pobaveně pozorovat okolní zmítající se kolegy. Myslím, že kdyby byl na místě nějaký plavecký odborník, nestačil by registrovat nové plavecké styly. Nám, co máme pod kůží ještě nějaký ten centimetr izolační vrstvy bylo umožněno vytrvat v bazénu i delší dobu. Už jenom proto, že vzduch byl častokrát studenější, i když na druhou stranu se z nás žen po výstupu z bazénu stávali zase (hodně) pomalu muži. Při těchto příležitostech jsem často vzpomínal na nesrovnatelně studenější koupání v horské Otavě 16
v 7:00 ráno na soustředění oddílu Ge-Baek. Mimochodem jedna taková reminiscence: nechápu, proč Dominik s Davidem Löblem v Čisté při koupání tak řvali, když David zažil koupání v Otavě a Dominik v bazéně na STM! Většinu tréninků vedl Miloš, ale několikrát musel kvůli pracovním záležitostem odjet, takže jsem nastoupil já a Martin řečený koala. Nenechte se zmást roztomilou představou ohroženého zvířete, jehož aktivita se omezuje téměř pouze na nevinné žvýkání mladých eukaliptových lístků. Jedná se totiž o hodně statnou koalu připomínající postavou spíše znatelně namakanějšího Romana D. (viz Message board Jsem zpátky ). Dodnes nechápu, jak jsem mohl koalovi v bazénu při zápasech ponořit hlavu pod vodu, především, když mě předtím z bazénu několikrát málem vyhodil, ale v jednu chvíli se mi podařilo uchopit jednou rukou jeho zátylek a druhou bradu a protisměrný pohyb pažemi už udělal své (ahoj Radku!). A tak zatímco já jsem od druhého večera kulhal, díky nataženému svalu na zadní straně nohy (ahoj Pavle!), koala si stěžoval, že ho bolí za krkem ( Koalo, jestli toto čteš a právě ses rozhodl upravit naše vzájemné skóre v obdobných disciplínách, oznamuju ti, že jsi kontumačně vyhrál. No, uvidíme se zase někdy na STM. ). Za zmínku určitě stojí i noční karetní pařby hry zloděj, které překonaly pouze slety šílených desetiletých pokémon-maniaků na pokoji, kde jsem spal. A tak jsem musel několikrát za soustředění rozehnat hejno prepubescentních hráčů pokémonů, přestože už byly 2 hodiny ráno. Myslím, že všem účastníkům našeho oddílu se soustředění STM líbilo a motivovalo je do dalšího cvičení. Byl jsem tam 6 dní a naučil jsem je zloděje a ukázal jim náš časopis, což některým asi rapidně změnilo život. Nashledanou na příštím STM Martin 17
Důležitá upozornění Na soustředění v Čisté se na základě aktuálních událostí sešla disciplinární komise (Radek T., Tomáš K., Petr K., Martin Z.) v plné síle a udělila v souladu s disciplinárním řádem našeho oddílu podmínečné vyloučení s dobou trvání 1 měsíc ode dne 30.8.2001 žákům Dominiku Čeňkovi, Davidu Löblovi a Matějovi Čisteckému za opakované porušování zásad TKD, odmítání cvičit v době tréninku a narušování chodu celého soustředění. Jak si můžete všimnout na harmonogramu, tak v prosinci mezi svátky bude zimní soustředění. Cena 1950 Kč, záloha (vratná v případě včasné omluvy) 1000 Kč. Bude se opětovně odehrávat v Čisté nebo v Praze (dle zájmu atd...). Máte-li zájem o oddílová trika (možná s nějakou změnou), dejte o sobě ihned vědět. Cena nepřesáhne 250 Kč. Sháníme dřevěné desky. Máte-li možnost nějaké sehnat zadarmo nebo levně (do 35 Kč), dejte o sobě vědět. Přiveďte na trénink všechny, co mají zájem cvičit. A nejenom mládež, ale třeba i rodiče máme pro ně spoustu tréninků. Měli-li byste zájem o jarní soustředění (třeba na lyžích, třeba v době Velikonoc či jarních prázdnin), dejte o sobě vědět. Kdo máte zájem jezdit v úterý do Kouřimi, řekněte mi to. Potřebujeme především lidi s autem. Nezapomeňte, že můžete platit také na náš oddílový účet. Směr. kód peněžního ústavu: 0800 Číslo účtu peněžního ústavu: 000000-0081186379 Specifický symbol: 0000000000 Nezapomeňte však přinést potvrzení nebo doklad o převodu, jinak bude částka považována za nezaplacenou. Martin 18
2001: září Harmonogram akcí 2001 (upravená varianta) exhibice na všech působištích 26.-28.9. seminář s gen. Choi Hong Hi, Paraguay 28.9.-30.9. víkendové cvičení, příprava na zkoušky a závody, Kouřim říjen rozšíření tréninků na další lokace a exhibice 4.10. zkoušky, ZŠ Campanus, 14:30 5.-6.10. Republiková soutěž B juniorů a seniorů Třeboň 5.-7.10. seminář s mistrem Choi Jung Hwa Kolín n. Rýnem, Německo 12.-14.10. seminář s mistrem Jong Soo Park (IX. dan) Budapešť 13.10. oblastní závody Prahy, Černý Most 19.-20.10. Mistrovství Čech a Mistrovství Moravy seniorů seniorů Třeboň? možná oslava zkoušek a závodů 26.-30.10. II. podzimní soustředění 3.-4.11. Mistrovství ČR juniorů a seniorů Třeboň 15.-17.11. seminář s generálem Choi Hong Hi, Jamaika 24.11. víkendové cvičení, Chodov 7.12. oslava 2. výročí založení oddílu 25.12. 31.12. III. zimní soustředění 2002: leden/únor květen poslední týden v srpnu zkoušky Mistrovství Evropy Třeboň V. letní soustředění Toto je další varianta seznamu akcí. Budeme se snažit, abychom termíny dodrželi, ale jistě víte, že např. termíny zkoušek nebo exhibice nezáleží skoro vůbec na nás. Stejně tak akce svazu nebo semináře s mistrem či závody dostanou jistě přednost např. před víkendovými cvičeními. V těchto případech se budeme snažit naši akci přemístit maximálně o jeden týden. S pozdravem hojné účasti Martin 19
Tréninky Zde máte seznam tréninků pro tento rok. Doufáme, že se už nebudou dít žádné podstatné změny zde uvedených časů a lokací. Je však téměř jisté, že se počty tréninků rozšíří. Budeme se snažit zorganizovat ještě jeden úterní trénink v Praze a nějaké tréninky mimopražské (Roudnice nad Labem, okolí Kouřimi atd.). Bude to však velmi náročné a byl bych velmi rád, kdyby se mi někdo nabídl s pomocí. Jak vidíte, už takhle Vám náš oddíl nabízí zase více tréninků. Před třemi lety to byly dva, před dvěmi lety čtyři, minulý rok sedm a nyní minimálně jedenáct! Vytiskli jsme zde celý leták, abyste měli možnost si ho nafotit a dát kamarádům. Martin Pozvánka na víkendové cvičení Kdy: 28.9. 30.9.2001 Kde: Kouřim (chata Petra Kroutila) Cena: 700 Kč nebo 250 Kč za každý den. V ceně vše (cesta, jídlo, náklady na ubytování, tréninky, případně tělocvična). Co: Příprava na zkoušky, závěrečné přezkoušení, příprava na závody, nominace na závody a speciální program pro nováčky. Kdo: Všichni. Kapacita je ale omezená, kdo zaplatí první zálohu 400 Kč, ten jede! Sebou: Dobok, průkaz TKD, karimatku, spacák a běžné hygienické věci a oblečení. Cesta: Čas srazu a příjezdu bude upřesněn později, podle počtu lidí nabízejících auto atd. Vzkaz pro sirény a chromé: Na koupání či běhání nebudeme mít čas. 20 Upozornění: Toto cvičení je pro vás extrémně důležité. Všichni se snažte přijet alespoň na 3 dny. Nemůžete-li přijet pouze z finančních důvodů, domluvte se se mnou. Řešení je spousta. Martin