Zakarpatská Ukrajina jako cílová destinace pro české turisty

Zakarpatská Ukrajina jako cílová destinace pro české turisty

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít svou bakalářskou práci či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí mé bakalářské práce RNDr. Evě Janouškové, Ph. D. za odborné vedení mé práce, cenné rady a čas, který mi věnovala pro zdárné dokončení mé práce. Dále bych ráda poděkovala všem dotazovaným respondentů, kteří mi odpověděli na můj dotazník, za poskytnuté informace. Moje poděkování patří také panu Ivanu Šahurovi, který mi ochotně poskytl informace o cestovním ruchu v Mižhirském rajonu. V neposlední řadě bych ráda poděkovala mému příteli Vasylu Kopčovi, který jako rodák z Mižhirského rajonu přispěl svými poznatky o této oblasti k dotvoření mé bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ V JIHLAVĚ Katedra cestovního ruchu Zakarpatská Ukrajina jako cílová destinace pro české turisty Bakalářská práce Autor: Anna Prouzová Vedoucí práce: RNDr. Eva Janoušková, Ph. D. Jihlava 2016

Copyright 2016 Anna Prouzová

Abstrakt PROUZOVÁ, Anna: Zakarpatská Ukrajina jako cílová destinace pro české turisty. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Eva Janoušková, Ph. D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016. 81 stran Cílem mé bakalářské práce je zjistit jaký má potenciál Zakarpatská Ukrajina, respektive mnou vybraný Mižhirský rajon, pro cestovní ruch a zda by místní obyvatelé uvítali více českých turistů v jejich kraji. Na konci mé bakalářské práce uvedu možná řešení, které by zlepšily podmínky cestovního ruchu v tomto kraji. Klíčová slova Cestovní ruch. Potenciál cestovního ruchu. Zakarpatská oblast. Mižhirský rajon. Místní obyvatelé. Čeští turisté. Abstract PROUZOVÁ, Anna: Transcarpathian Ukraine as target destination for Czech tourists. Bachelor thesis. College of Polytechnic Jihlava. Department of Travel and Tourism. Bachelor Thesis Supervisor RNDr. Eva Janoušková, Ph. D. Degree: Bachelor, Bc. Jihlava 2015. 81 pages The aim of my bachelor thesis is to find out what potential of Transcarpathian Ukraine is for tourism, respectively Mizhirya Raion selected by myself and whether the local inhabitants would welcome more Czech tourists in their region. At the end of my thesis I bring possible solutions which would improve conditions for tourism in this region. Key words Tourism. Potential of tourism. Transcarpathian Ukraine. Mizhirya Raion. Local inhabitants. Czech tourists 7

OBSAH Analýza současného stavu... 9 Úvod... 9 Teoretická část... 10 1. Zakarpatská Ukrajina... 10 1.1 Historie Zakarpatské oblasti... 10 1.2 Základní informace... 12 1.3 Vývoj cestovního ruchu na Ukrajině... 13 1.4 Potenciál cestovního ruchu... 14 1.4.1 Funkčně - chronologické členění Zakarpatské oblasti... 15 1.4.1.1 Lokalizační předpoklady... 15 1.4.1.2 Realizační předpoklady... 22 1.4.1.3 Selektivní předpoklady... 28 2. Mižhirský rajon... 37 2.1 Lokalizační předpoklady... 37 2.2 Realizační předpoklady... 38 2.3 Selektivní předpoklady... 39 2.4 Významná města, obce Mižhirského rajonu... 40 Praktická část... 42 3. Přehled nabízených zájezdů na Zakarpatskou Ukrajinu... 42 3.1 Hodnocení nabídek CK... 48 4. Provedení kvalitativního výzkumu... 49 4.1 Metodika výzkumu... 50 4.1.1 Řízený strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami... 50 4.1.1.1 Dotazník... 51 4.2 Vyhodnocení dotazníku... 65 5. Diskuzní a návrhová část... 67 5.1 Zhodnocení zjištěných informací a návrh řešení... 67 6. Závěr... 69 Seznam ilustrací... 70 Seznam příloh... 70 Seznam použité literatury... 71 Seznam použitých zákonů... 71 Seznam použitých internetových zdrojů... 72 Přílohy fotografie... 76 8

Analýza současného stavu ZELINKOVÁ, Jana. Analýza rozvojové regionální politiky Ukrajiny. Praha, 2014. Bakalářská práce. Masarykova Univerzita Praha, Fakulta Ekonomickosprávní, obor Hospodářská politika a správa / Regionální rozvoj a správa PRAXL, Ondřej. Zakarpatská Ukrajina a cestovní ruch z ČR. Jihlava, 2013. Bakalářská práce, Vysoká škola polytechnická Jihlava, katedra Cestovního ruchu HRONČEKOVÁ, Lucie. Vzájemný cestovní ruch Ukrajiny a České republiky. Praha, 2009. Diplomová práce, Vysoká škola ekonomická v Praze, Obor Mezinárodní ekonomické vztahy, Cestovní ruch BRANDOS, Otakar. Ukrajinské Karpaty Zakarpatská Ukrajina, Poloniny. Nakl. Sky, 2010.433 s. ISBN:978-80-86774-50-3 Úvod Jako téma mé bakalářské práce jsem si vybrala téma: Zakarpatská Ukrajina jako cílová destinace pro české turisty. Tento námět mě velice zaujal, protože sama jsem Zakarpatskou Ukrajinu navštívila již několikrát a pokaždé jsem zde zažila něco nového. Zvyky, tradice a celkově i lidé na Zakarpatí jsou odlišní. Z našeho pohledu tu lidé toho většinou moc nemají. Vlastní nějaké to políčko, starší domek, chovají pár hospodářských zvířat, jako jsou prasata, krávy, slepice a tak dále. Tito lidé jsou ale hrdí na to, že jsou Ukrajinci. Toto poznáte ze všeho, co dělají a jak o Ukrajině mluví. Proto mě tato oblast obzvlášť oslovila a chtěla bych se jí ve své bakalářské práci věnovat. Vybrala jsem si přímo jednu oblast Zakarpatské Ukrajiny a tou je Mižhirský rajon. Myslím si, že tento rajon je pro nás blízký, jelikož se zde nachází obec Koločava, kterou proslavil náš spisovatel Ivan Olbracht. Ve své práci využiji své vlastní znalosti této oblasti a také znalosti místních obyvatel. Svou bakalářskou práci začnu teoretickou částí, kde popíšu historii Zakarpatí. Poté v grafu znázorním vývoj cestovního ruchu na celé Ukrajině. Dále pomocí funkčněchronologického rozdělení rozčlením Zakarpatskou oblast podle lokalizačních, realizačních a selektivních předpokladů. Poté podle funkčně-chronologického rozdělení popíši mnou vybraný Mižhirský rajon. V teoretické části se také budu věnovat českoukrajinským vztahům a situaci na Ukrajině, která se díky nepokojům na východě země stále mění. 9

V praktické části se budu věnovat nabídce českých cestovních kanceláří, kteří nabízí, nebo nabízeli zájezdy na Zakarpatí. Poté zhodnotím nabídku zájezdů a napíši, co by se mohlo v nabídce zájezdů na Zakarpatskou oblast zlepšit. Dále se budu zabývat charakteristikou kvalitativní metody a řízeného rozhovoru. Poté popíši mnou vytvořený dotazník pro místní obyvatele, pomocí něhož budu provádět řízený rozhovor. Poté vyhodnotím odpovědi dotazovaných respondentů. Na základě zjištěných informací ohledně nabídky cestovních kanceláří, nynější situace na Zakarpatí, odpovědí od respondentů, navrhnu určitá řešení, která by pomohla ke zvýšení návštěvnosti českými turisty. Teoretická část 1. Zakarpatská Ukrajina 1.1 Historie Zakarpatské oblasti Historie Zakarpatí se odlišuje od historie Ukrajiny, které je součástí, řadou rysů, jež mají dopad na jiný ekonomický, politický a etnický vývoj regionu. Zakarpatí bylo v různých dobách nazýváno též "Uherská Rus", "Podkarpatská Rus", "autonomní Karpatská Ukrajina", "Zakarpatská Ukrajina" a od roku 1946 část "Ukrajinské SSR". Důležitým zeměpisným umístěním na jižních svazích ukrajinských Karpat bylo Zakarpatí již od starověku jakýmsi mostem spojujícím komunikaci a vztahy mezi Východem a Západem. [1] První zmínky o obydlování Zakarpatí se datují do mladší doby kamenné. Zemi prošlo kvůli řídkému osídlení množství kmenů, mezi jinými Skytové v době železné, Keltové kolem roku 250 n. l. a ve 4. století kmen Karpů, z jehož názvu má být odvozováno jméno Karpat. V době stěhování národů zemi osidlovali nomádští Maďaři (kolem roku 895) a Slovanské kmeny ze severu. V období 9. 11. století bylo Zakarpatí včleněno do sféry vlivu Kyjevské Rusi, dají se tušit i obchodní styky s Velkomoravskou říší. V 10. století vládl Slovanům žijícím na území Zakarpatí kníže Laborec z Užhorodu. Zemi zpustošili ve 13. století Tataři. Za prvního historického vládce Podkarpatské Rusi ve 14. století lze považovat Fedora Korjatoviče z Litvy. Zakarpatské obyvatelstvo se stávalo poddanými uherské správy po nezdařeném selském povstání Jiřího Doži v roce 1514. V roce 1646 založilo pravoslavné kněžstvo v čele s biskupem Basilijem Tarasovičem řecko-katolickou církev. 10

V zemi proběhla v 16. 18. století maďarská kolonizace, dále byly četné nájezdy Tatarů a Turků. V 17. století působí v Šáryšském potoku J. A. Komenský, který se zde věnuje zkoumání a pedagogické činnosti. Jako všude po Evropě i zde probíhá v 19. století národní obrození spojené nejvíce se jménem biskupa Ondřeje Bačinského, který se zasadil především o rozvoj školství a duchovenstva. Spolupracoval též s pražským slávistou Durychem. Důležitým mezníkem je i Slovanský sjezd v Praze roku 1848, kde delegace podkarpatských Rusínů požadovala rovnoprávnější postavení Podkarpatska. Uherské vyrovnání však inteligenci pomaďarštilo. Historie Podkarpatí se spojuje s českou roku 1849, kdy byl kvůli kritice Maďarů a výzvám Rusínů, aby nevstupovali do armády, popraven ve Velké Berezné Čech Martin Sýkora, který na Podkarpatsku pracoval. Na Podkarpatskou Rus v tuto dobu proudí i první obyvatelé z Čech, lesníci, učitelé a řemeslníci. V tuto dobu se objevuje i židovská emigrace z Polska. Na počátku 20. století odtud ale Rusíni jedou za prací do Ameriky a utíkají z chudých poměrů Zakarpatí. První světová válka začala v Zakarpatí hned po roce 1914 obsazením četných měst na východě a středu země ruskými vojáky. V československých legiích v Rusku byl i oddíl rusínských vojáků přeběhnuvších z uherských vojsk. Ve Spojených státech r. 1918 proběhla aktivizace rusínských emigrantů požadujících nezávislost Zakarpatí. Představitel rusínské emigrace právník Žatkovič uzavřel s T. G. Masarykem dohodu o začlenění oblasti Podkarpatské Rusi do budoucího Československa jako její autonomní části. Dne 10. září 1919 byla uzavřena mírová smlouva v Saint-Germain, podle níž se stala Podkarpatská Rus součástí Československa jako autonomní oblast s vlastní místní samosprávou. Připojení bylo uznáno i Trianonskou smlouvou z r. 1920. V letech 1919 1920 byla Podkarpatská Rus pod přímou správou Československa, má svého formálního, ne však faktického, guvernéra i zemského prezidenta. Tím byl roku 1938 Augustin Vološin, který ustanovil autonomní vládu Karpatské Ukrajiny. Arbitrážní Konference ve Vídni z 2. 11. 1938 donutila postoupit Československo Maďarsku jižní část Slovenska a jih Podkarpatské Rusi s Užhorodem, Mukačevem a Berehovem (1. a 2. arbitráž). 15. 3. 1939 pak byla vyhlášena nezávislá republika Karpatská Ukrajina. V období Československa zažila Podkarpatská Rus rozvoj. Obsazování Zakarpatí za druhé světové války se obešlo bez větších bojů. I z těchto oblastí byli deportování židé a Romové nacistickými oddíly SS. Ve válce Rusíni sloužili v československé vojenské jednotce v SSSR. Podkarpatská Rus byla stejně jako 11

Československo rozdělena demarkační linií vedoucí Sevluší Bílky Volovec, východ od této linie byl pod československou správou se střediskem v Chustu a oblast na západ od této linie spravoval sovětský svaz se střediskem v Užhorodu. Oblast nesla název Zakarpatská Ukrajina a měla autonomii do roku 1946, kdy byla zrušena a oblast přejmenována na Zakarpatskou oblast. Roku 1945 bylo území pod československou správou postoupeno i s malou částí Slovenska sovětskému svazu. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se konalo po celé Ukrajině referendum, které schválilo vznik samostatné Ukrajiny. Také zde byl další bod referenda, kde se prosazovala autonomie Zakarpatí v rámci Ukrajiny. V tomto ohledu se ale zatím nestalo nic. V roce 1993 se snažilo Zakarpatí o připojení k Československu, ale to se také nepodařilo. [Pop, 2005] [1] [2] [25] Proto je tato oblast velmi oblíbená pro české turisty. Mohou se zde projít a nechat se okouzlit krásou Karpat, které byly kdysi spojeny i s historií Československa. Najde se zde mnoho historických míst, které připomínají, že Zakarpatí patřilo k Československu. Například v samotném hlavním městě Zakarpatí se nachází park, jenž byl pojmenován po prvním československém prezidentovi T. G. Masarykovi. Nachází se zde i jeho socha. A dalším příkladem je i vesnice Koločava, kterou proslavil náš spisovatel Ivan Olbracht. A jistě by se zde našlo mnoho dalších míst. 1.2 Základní informace Zakarpatská oblast zaujímá 1277 km 2 a jedná se o druhou nejmenší oblast Ukrajiny. Sama o sobě se Ukrajina dělí na 24 provincií a Zakarpatí je rozděleno do 13 rajonů. Jedním z těchto rajonů je i Mižhirský rajon, který jsem si vybrala jako téma mojí bakalářské práce. Jejím hlavním městem je město Užhorod, který leží v blízkosti ukrajinskoslovenských hranic. Název města Užhorod znamená město (ukrajinsky horod) ležící na řece Už (název řeky protékající Užhorodem). Zakarpatí sousedí se čtyřmi státy. Jsou jimi: Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko [3] 13 rajonů Zakarpatí: Berehovský rajon, Chustský rajon, Iršavský rajon, Mižhirský rajon, Mukačevský rajon, Perečínský rajon, Rachovský rajon, Rachovksý rajon, Svaljavský rajon, Tjačevský rajon, Užhorodský rajon, Velikoberezňanský rajon, Vinohradský rajon, Volovecký rajon. [4] 12

(Obrázek č. 1:) Rajony Zakarpatské oblasti Zdroj: [4] 1.3 Vývoj cestovního ruchu na Ukrajině V grafu níže je uveden vývoj příjezdového, výjezdového a vnitřního cestovního ruchu během let 2000 2014 na Ukrajině. Z grafu je patrné, že počet zahraničních turistů navštěvujících Ukrajinu v jednotlivých rocích se více méně nemění a pohybuje se pod hranící 500 000 lidí, pouze v roce 2003 je zde menší nárůst nad 500 000 lidí, jež navštívili v tomto roce Ukrajinu. V roce 2014 rapidně klesá návštěvnost Ukrajiny v důsledku konfliktů na východě země. Výjezdový cestovní ruch od roku 2001 stále roste, pouze v roce 2007 je zde pokles pod hranici 500 000 lidí, jež vycestovali z Ukrajiny. V roce 2013 se zvýšil počet lidí, kteří se zúčastnili výjezdového cestovního ruchu a to nad hranici 2 500 000 lidí díky započatým konfliktům na východní Ukrajině. Vnitřní cestovní ruch má značný podíl na cestovním ruchu státu. V roce 2008 poklesl počet turistů cestujících po Ukrajině, jež zde mají trvalý pobyt a díky válečné situaci na východě země v roce 2014 klesl počet turistů vnitřního cestovního ruchu pod hranici 500 000 lidí. 13

Graf č. 1: Vývoj příjezdového, výjezdového a vnitřního CR na Ukrajině v letech 2000-20014 Zdroj: [36] 1.4 Potenciál cestovního ruchu Potenciál cestovního ruchu na základě regionalizace cestovního ruchu v České republice (2006) chápeme jako souhrn podmínek a předpokladů pro cestovní ruch v daném území, regionu. Zahrnuje vlastní potenciál, ale ovlivňují ho i další faktory jako např. dopravní dostupnost, vzdálenost poptávkových center a jiné. [Linderová, 2013. s. 55] Potenciálem cestovního ruchu rozumíme tedy soubor územních podmínek a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu, které tvoří heterogenní systém. Do něj vstupují aspekty přírodního prostředí, hodnoty kulturně-historického dědictví a projevy aktuální lidské činnosti. [Linderová, 2013, s. 55] 14

1.4.1 Funkčně - chronologické členění Zakarpatské oblasti Za základní vymezení předpokladů rozvoje cestovního ruchu v území považujeme funkčně-chronologické členění podle Mariota (1983) na lokalizační, realizační a selektivní předpoklady. [Linderová, 2013, s.56] Podle funkčně-chronologického členění podle Mariota (1983) jsem rozhodla popsat Zakarpatskou oblast. 1.4.1.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady jsou předpoklady, které tvoří potenciál pro tvorbu produktu cestovního ruchu a určují místo jeho lokalizace. (Plesník, 2008), tedy kulturně-historické a přírodní (příznivé/nepříznivé). K přírodním předpokladům patří reliéf, klima, vodstvo, fauna, flóra a celkový vzhled krajiny (Mariot, 1983). Kulturně-historické předpoklady členíme na kulturně-historické památky (movité/nemovité), kulturní zařízení (muzea, galerie, památníky divadla, hvězdárny, planetária) a společenské akce (kulturní, sportovní, výstavní, kongresové), (Bína 2002, In Franke, 2012). [Linderová, 2013, s. 56] V následujících odstavcích popíši klíčové lokalizační předpoklady Zakarpatské oblasti. Budu se věnovat přírodním předpokladům, které tvoří značnou část potenciálu pro tvorbu produktu cestovního ruchu právě na tomto území a také kulturně historickým předpokladům. Do této kapitoly neodmyslitelně patří svátky, jak kalendářní tak rodinné, které se zde slaví. Přírodní předpoklady Zakarpatí leží v pohoří Karpaty. Nachází se zde Polonina Boržava. Polonina je název pro nezalesněné hřebeny slovenských, polských a ukrajinských Karpat. Označuje hřebeny, které jsou ze spodu ohraničeny pásem lesů a poté blíže k vrcholu se nenachází tak zvaný mezistupeň keřů. Samotné slovo polonina vychází ze staroslovanského slova polnina, které označovalo pusté a neužitečné místo. Polonina Boržava má relativně oblý tvar. K této polonině patří i Polonina Kuk. Tato polonina bývá popisována jako samostatný celek. Délka této poloniny dosahuje 44 km. Další poloninou je Polonina Černá Hora. Zde se nachází i nejvyšší hora Zakarpatí Hoverla se svými 2 061 metry a leží na nejvýchodnější části tohoto území. Další částí jsou Horhany. Skládají se ze samostatných horských masivů rozdělených hlubokými horskými sedly. 15

Polonina Krásna byla popisována jako nejhezčí část Zakarpatí. Tuto oblast popisoval i Ivan Olbracht ve svých dílech. Polonina Krásna totiž končí u vesnice Koločava, kde Ivan Olbracht prožil značnou část svého života. Další poloninou je Polonina Runa a najdeme ji v nejzápadnější části Zakarpatí. Největší poloninou Zakarpatí je Polonina Svidovec. Také se zde nachází Verchovina. Další pohoří Zakarpatí jsou Rachovské hory. Nejnižším bodem Zakarpatí je Ruski Hejevci, který je vysoký 101 metrů a nachází se v Užhorodském rajonu. [3][4][40] Klimatické podmínky jsou zde mírné a kontinentální. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 10 ºC. Teplota je také ovlivňována nadmořskou výškou. V horách se pohybuje roční úhrn vodních srážek okolo 1000 mm. [3],[5] Největší řekou Zakarpatí je Tisa, která pramení nedaleko Rachiva. Ostatní velké řeky jsou jejími přítoky. Například řeka Už (název znamená úzká), která protéká městem Užhorod, dále Latorica, Boržava, Rika, Terebla a Teresva. Největším jezerem Zakarpatí je jezero Siněvir (7 ha), které leží v nadmořské výšce 989 metrů nedaleko vesnice Siněvirská Poljana a je součástí národního přírodního parku Siněvir. Jezero Siněvir se stalo v roce 2008 jedním ze 7 divů Ukrajiny. Dalšími významnými jezery jsou jezera vytvořená člověkem a leží nedaleko města Solotvino. Množství soli, které zde voda obsahuje, je srovnatelné s množstvím soli v Mrtvém moři. Můžeme zde navštívit i vulkanické jezero Siné, Apšinec a Gerešaska. Nachází se zde i vodopády. Největší vodopád se nazývá Prutkovský. Na Zakarpatí se vyskytuje také značné množství minerálních pramenů. [3],[5] Na Zakarpatské Ukrajině nalezneme mnoho druhů rostlin a živočichů, které se odlišují od zbytku Ukrajiny. Můžete zde pozorovat krásu panenské přírody hor a lesů, které jsou domovem zdejších divokých zvířat. Tato oblast Karpat si zachovala svůj vzhled, protože se nachází daleko ve východní Evropě a díky tomu se vyhnula nadměrné výstavbě lyžařských středisek. Na Zakarpatí se vyskytuje druh medvědovitých šelem a tím je medvěd hnědý. Nachází se jich zde pouze okolo 1000 kusů. Medvěd hnědý je příbuzný se severoamerickým grizzlym, ale je menší a není tak nebezpečný. Medvědy můžete nejčastěji potkat v přírodě v období července. Další zvíře, s kterým se zde můžete potkat, jsou vlci. Bohužel jich už v této oblasti žije pouze okolo 500 kusů. Dále v těchto místech můžeme nalézt i rysy, ale ti jsou zde opravdu vzácní. Další zvířata, která se tady vyskytují, jsou losi, zubři, jelen 16

karpatský, lišky, svišti a také kamzíci. Mnoho těchto zvířat můžete spatřit v národních parcích. V oblasti Zakarpatí se nachází také přes 280 druhů ptáků. Některé druhy, které zde můžete vidět, se nikde jinde v Evropě nevyskytují. Můžete se zde setkat s konipasem horským, orlem skalním, linduškou nebo se strakapoudem. Mnoho obyvatel Zakarpatí v horách chová huculské koně, kteří jsou svou stavbou těla a výkonností přizpůsobeni zdejšímu způsobu života. Jsou zde nenahraditelným pomocníkem. Většinu horských údolí pokrývají porosty mechů a divokých rostlin. Nejvíce zde rostou krokusy, fialky, oměje a bledule. Velká část Zakarpatí je pokrytá lesy. Většinou jsou tyto lesy tvořeny buky, javory a smrky. Ve vrcholcích hor se nachází stromy, které dosahují až 30 metrů a jejich stáří je odhadované až na 400 let. [Evans, 2004, s. 167-168] Ochrana přírody Zakarpatí je částí Evropy, která má krásnou přírodu, jež si ponechává svojí identitu. Toto se ale postupem času mění. Bohužel se zde nachází množství odpadků. Ve vesnicích a dokonce ani v některých městech není pravidelný odvoz odpadů. Pouze tam, kde se lidé domluví, jezdí traktor, který odpad odváží. Lidé platí za jeden pytel, který traktor odveze kolem 2 UAH (přepočtu 3 CZK), což je velice zanedbatelná částka, ale i tak je pro zdejší obyvatele právě v těchto dobách jednodušší odpad hodit do řeky nebo jej spálit. Poté díky odpadům v řekách, které jsou pak zanesené, jsou tu čím dál častější záplavy. Poté co voda opadne, naskytne se vám hrůzný pohled na koryto řeky, které je celé v odpadcích. V podstatě obyvatelé Zakarpatí si moc neváží krásy přírody, v které se narodili. Mnoho turistů, kteří sem dorazí, dost často také nejsou k přírodě moc ohleduplní. Jezdí svými džípy a motorkami, kde se jim zlíbí, tam kde táboří, nechávají po sobě odpadky a tak dále. Je hezké, že v některých místech, jako jsou národní parky, se platí poplatky, když do nich vstupujete, ale to je opravdu jen symbolický poplatek okolo 5 UAH (přepočtu okolo 6 CZK). Také můžete v blízkosti lesů vidět tabuli na silnicích, kterými projíždíte, abyste dávali pozor v lesích při táboření a nezapříčinili zde požár. Za tu dobu co do těchto míst jezdím, jsem nezpozorovala více věcí, které by se zde pro ochranu přírody dělaly.[14] Co se týká oficiální, státní ochrany zdejší přírody, na Zakarpatí v současnosti existuje několik národních parků. Nejstarším z nich je Karpatský národní přírodní park vyhlášený 17

roku 1986, který zahrnuje masív Černé hory s Hoverlou a rozkládá se podél hranic Zakarpatské a Ivanofrankovské oblasti. Další národní park se nazývá Siněvirský národní park, který byl založen roku 1989 a rozprostírá se na rozloze 40 000 ha. Na jeho území se nachází známé Siněvirské jezero a vyskytují se zde nejrůznější biosystémy. Roku 1997 byl vyhlášen další národní park v pramenité části řeky Už a jejího přítoku Stužica, kde Zakarpatí sousedí se Slovenskem a Polskem. Tento park se jmenuje Užanský národní park.[14] Na Zakarpatí je od roku 1992 mimo národních parků výrazný ochranný prvek místní se statutem biosférické rezervace (Biosférická rezervace Východní Karpaty), která byla vyhlášena v rámci programu MAB organizace UNESCO, díky výskytu pralesních porostů buku, horské jedle, horského javoru a také luční ekosystémy a poloniny. [14] Zákonu O ochraně životního prostředí se budu věnovat níže společně s dalšími zákony, které jsou s cestovním ruchem spojeny a nějakým způsobem jej upravují. Kulturně-historické předpoklady Na území Zakarpatí najdeme zajímavé kulturně - historické památky. Ty nejzajímavější popíši v následující části mé bakalářské práce společně s kulturními zařízeními této oblasti. Dále popíši společenské akce, které se zde v průběhu roku slaví. Kulturně - historické předpoklady Na Zakarpatí se nachází mnoho významných přírodních památek, ale nachází se zde i mnoho historicky významných památek. Po celém Zakarpatí můžeme najít množství dřevěných kostelíků. Některé z nich jsou dokonce vedeny v Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Na území Zakarpatí se nachází také dvanáct hradů. Nejvýznamnějšími z nich jsou Užhorodský hrad, Mukačevský hrad a Chustský hrad. Užhorodský hrad je nejstarším hradem na Zakarpatí vůbec. První zmínky o hradu jsou již z roku 903. Mukačevský hrad se tyčí na vulkanickém vrcholu ve výšce 68 m nad úrovní okolí. Tento hrad měl vytvořené velmi důmyslné opevnění, které zabraňovalo vpádu cizích vojsk. Mukačevský hrad, tak jak ho známe dnes, byl přestaven v 17. a počátkem 18. století. Chustský hrad byl s největší pravděpodobností založen v 13. století uherskými králi. Ostatní hrady Zakarpatí se nazývají: Hradní palác Berehvar u Činadieva, Boržavský hrad, Bronecký Hrad, Viškivský hrad, Vinohradivský hrad Kankov, Dvorský zámek u obce Dlouhé, 18

Kvasovský hrad (nedaleko Boržavy), Královský hrad (nedaleko Koroleva), Nevický hrad, a Serednjanský hrad. [6] Na Zakarpatí můžete vidět mnoho krásných kostelíků, které jsou postavené v určitém stylu, podle druhu náboženství. Na první pohled je vidět rozdíl mezi pravoslavným kostelem a mezi řeckokatolickým kostelem. Zatímco pravoslavné kostely mají velké honosné kopule, řeckokatolický kostel je podobný těm římskokatolickým, jaké známe u nás. Kulturně historická zařízení Nachází se zde také mnoho muzeí například Obrazové muzeum pro Zakarpatskou oblast, které naleznete v Užhorodském hradu, Zakarpatské muzeum národní architektury a práce ve městě Užhorod, Mukačevské historické muzeum, Muzeum ekologie hor a historie přírodních věd v ukrajinských Karpatech ve městě Rachiv, Muzeum Ivana Olbrachta ve vesnici Koločava a mnoho dalších.[41] Mezi významné památníky, které se na Zakarpatí nacházejí, můžeme jmenovat památník kněžny Ilony Zriny a jejího desetiletého syna. Tento památník najdete v Mukačevském hradě ve městě Mukačevo. Dalším významným památníkem je památník T. G. Masaryka ve městě Užhorod. Dalším památníkem ve městě Užhorod, který nemůžeme opomenout, je památník Augusta Voloviče, jenž byl prezidentem Zakarpatské Ukrajiny a byl zde brán jako hrdina. Také můžeme jmenovat památník, který byl věnovaný padlým koločavským vojákům v obci Koločava. Celkově po celém Zakarpatí se nachází mnoho pomníků, které jsou věnovány vojákům, jenž padli v období válek. Společenské akce Jak jsem se již zmínila, společenské akce mohou být sportovní, kulturní, kongresové a tak dále. Patří sem i různé svátky, které lidé slaví díky jejich tradicím a zvykům po celá staletí. V celém Zakarpatí jsou hluboce zakořeněny tradice a zvyky, proto si toto místo stále ponechává svojí identitu, i když síla globalizace působí i zde a některé svátky už nejsou slaveny, tak jako byly dříve. V další části mé bakalářské práce popíši podle mého názoru nejzajímavější festival, který se zde konal a svátky, které se zde slaví. Mezinárodní festival vína Růže Karpat Jako nejzajímavější akci, která se na Zakarpatí konala v roce 2015, jsem si vybrala Mezinárodní festival vína Růže Karpat. Tento festival se konal 18. 19. května v centru 19

obce Seredne. Ten kdo se rozhodl tento festival navštívit, se zde seznámil s historií a tradicemi vinařství. Také se jim zde naskytla možnost rozluštit různá tajemství ohledně vinařství na Zakarpatí a na příhraničních oblastech Maďarska a Slovenska. [18] Tradice a zvyky Obyvatelé Ukrajiny a tudíž i obyvatelé celého Zakarpatí jsou silně věřící. Na Zakarpatí se vyskytuje větší diversita náboženství než na dalších územích Ukrajiny. Všechny svátky a tradice jsou tedy ovlivněny jejich vírou, ať už jsou věřící pravoslavného, římskokatolického nebo řeckokatolického náboženství. Lidé oslavují buď rodinné, nebo kalendářní svátky. Rodinné události (svatba, pohřeb, atd.) jsou oslavovány dle daných zvyklostí a oslavují okamžiky v životě člověka. Oproti tomu kalendářní svátky oslavují přírodu, její život a činnosti lidí. [33] Kalendářní svátky Vánoce Začátek Vánoc na celé Ukrajině připadá na 6. ledna a slaví se další dva následující dny. Tento den se nazývá svjatij večir (svatý večer). V každé domácnosti na Zakarpatí se tento večer zapálí svíčka. Před večeří se celá rodina pomodlí a společně povečeří. Večeře musí být postní, tudíž pokrmy nesmí obsahovat žádné maso, sýry ani vejce. Obvykle by měla být večeře složena z 12 jídel, podle 12 apoštolů Ježíše Krista. Podávají se různé saláty, smažené brambory, houby, fazole, zelí, vše na různé způsoby. Na Ukrajině se jako hlavní jídlo tento svatý večer podává tak zvaná kuťa, která je zhotovena z pšenice, máku, mletých ořechů, cukru a medu. Na Zakarpatí se ale toto jídlo obvykle na slavnostním stole neobjeví. Tento večer se pije také červené víno, které symbolizuje krev Páně. Po večeři rodina čeká na koledníky. Koledníci se oblékají jako pastýři, andělé, čerti a další postavy a celá skupina koledníků chodí do každého domu ve vesnici, kde zpívají koledy např. Nová radost nastala, Bůh se narodil a tak dále. Koledníci jsou většinou děti z vesnice, které v každém domě dostanou za koledování peníze. Minimálně polovinu peněz, které vykoledují, dávají děti kostelu a zbytek si mezi sebou rozdělí. Druhý den 7. ledna, který se nazývá Narození Ježíše Krista, se ráno všichni vypraví do kostela. Po mši se skupinka mužů rozdělí na dvě části. První skupina začíná koledovat od jednoho konce vesnice, druhá od druhého konce. Koledníci chodí se zvonečkem a opět zpívají koledy, za které dostávají peníze, které dávají poté kostelu. V každém domě je čeká samozřejmě i pohoštění. Celý den poté lidé chodí na návštěvy příbuzných a přátel. 20

Další den se opět vypraví všichni lidé do kostela, kde kazatel káže mši. Tento den se v kostele zpívají koledy a modlí se. Mezi vánoční svátky také patří oslava starého Nového roku, který se slaví 14. ledna na svatého Vasilija. Ten den ráno muži obchází příbuzné a sousedy, aby přišli ten den jako první do domu. Tímto mají přinést do nového roku jistotu a peníze. Znovu se podává pohoštění a panuje veselá nálada. Po starém Novém roce je svátek 19. ledna., který se nazývá Vodochrestě (Křest vody). O tomto dnu kněz obchází domy ve vesnici a posvěcuje je svěcenou vodou, protože tento den Jan Křtitel pokřtil Ježíše Krista v Jordánu. Lidé znovu přispívají na kostel. Tímto dnem končí vánoční svátky. Velikonoce (Paska) Velikonoce se slaví tři dny: neděle, pondělí, úterý. Jedná se o nejdůležitější svátek, který stejně jako u nás má oslavovat Kristovo zmrtvýchvstání. Před Velikonocemi se dodržuje přísný čtyřiceti denní půst, kdy lidé nesmí jíst nic živočišného původu: mléko, maso ani vejce. O velkém pátku se nesmí jíst nic, jedná se tedy o nejpřísnější den z půstu. Tento den ženy pečou chleba, kterému se říká paska. O velikonoční neděli se tento chleba a další jídlo jako je sýr, vajíčka, máslo a sůl nese v košících do kostela, kde se nechá posvětit od kněze v brzkých ranních hodinách. Lidé poté snídají pouze jídlo, které bylo posvěcené. V pondělí je svátek, kdy se lidé mezi sebou polévají vodou. V úterý je poslední den Velikonoc a nazývá se Kopřivové úterý. Tento den lidé natrhají kopřivy, kterými se poté šlehají. Toto se dělá, aby lidé byli zdraví. Pouť Stejně jako se u nás pořádá Matějská pouť, Bartolomějská pouť a tak dále, se pořádají poutě i na Zakarpatí. U nás se konají pro zábavu, ale na Zakarpatí mají duchovní význam. V každé vesnici se může pořádat buď jednou, nebo i dvakrát do roka. Na těchto poutích nejsou žádné atrakce. Prodávají se zde ale lízátka, které lidé dělají sami doma. Lidé v tento den chodí do kostela na mši. Rodinné svátky Svatba Svatby jsou zde velkou oslavou, kterou slaví s novomanželi celá vesnice. Týden, 14 dní před svatbou kmotry nařežou rostlinu, které se říká barvinok a vydají se do domu 21

nevěsty. Zde se schází celá rodina nevěsty i ženicha a oslavuje se. Kmotry zpívají a pletou věnečky, které pletou pro nevěstu a ženicha a poté i pro družičky a družby. První den svatby ženich jde vykoupit nevěstu do jejího domu. Celou svatbu vede starosta, který má na starosti zařídit zábavu po celou dobu svatby. Ženich čeká před vraty domu nevěsty na svou vyvolenou. Rodiče nevěsty přivádějí postupně nevěsty, které nabízí ženichovi za pár hřiven. Většinou se jedná o převlečené starší ženy. Starosta musí vždy říci, že pro tuto nevěstu si nepřišli, ať nabídnou další. Pokud stále nejsou spokojeni s nabízenou nevěstou starosta nabídne větší sumu, za kterou ženich vykoupí již svou vyvolenou. Svatebčani ze strany ženicha se hostí a čekají než ženich nevěstu vykoupí a zamíří se do kostela. Obřad v kostele trvá okolo jedné hodiny. Zde nevěsta a ženich dostanou věnečky, které pletly jejich kmotry. Poté jedou na silskou radu (městský úřad), kde je razpišet (oddá) starosta města. Poté se buď jezdí novomanželé fotit, nebo celé shromáždění jede do restaurace, kde se slaví až do rána. Starosta po celou dobu vymýšlí různé hry a zábavu pro nevěstu, ženicha a svatebčany. Ženich i nevěsta můžou mít mnoho družbů a družiček, ale první družba má za úkol hlídat nevěstu. Pokud mu nevěstu unesou, musí splnit úkol, aby mu nevěstu pro ženicha vrátili. Úkolem, který má splnit, je například předvedení striptýzu samozřejmě v rámci slušnosti. Dále první družba musí uhlídat střevíček nevěsty. Pokud opět neuhlídá, musí ze střevíčku vypít namíchaný koktejl, který je vytvořen z různých druhů alkoholu. Na svatbě se také může tančit tanec s nevěstou, kdy se družbové snaží s nevěstou dotancovat k připravené židli na tanečním sálu a posadit jí tam. Pokud by se to nějakému družbovi povedlo, znamenalo by to, že nevěsta nepatří jen ženichovi. Je to zajímavá hra, ale pro nevěsty celkem stresující. Družbové pokud jsou už trochu v náladě, se mohou opravdu snažit nevěstu posadit a kdyby se jim to povedlo, byla by to velká ostuda. Samozřejmě také nevěsta hází kyticí a na konci svatby družičky nevěstě sundají závoj a uváží jí šátek, který má symbolizovat, že se z ní stala manželka. Poté nevěsta tančí se všemi dívkami, které nejsou vdané tak zvaný tanec se závojem. Po celý večer jsou podávány teplá jídla a pití. Nejsou zde výjimkou svatby, které slaví až 200 lidí. Poté se slaví i druhý den odpoledne, ale to už je oslava pouze pro členy rodin ženicha a nevěsty. Je to opravdu velký zážitek. 1.4.1.2 Realizační předpoklady Realizační předpoklady jsou nadstavbou lokalizačních faktorů. Zpravidla umožňují samostatnou realizaci cestovního ruchu. Tento druh faktorů zahrnuje dopravní 22

infrastrukturu a služby spojené s cestovním ruchem, jako je stravování, ubytování apod. (Mariot, 1983), tedy komunikační a materiálně technické podmínky rozvoje cestovního ruchu. [Linderová, 2013, s. 56] Komunikační a materiálně technické podmínky rozvoje cestovního ruchu na Zakarpatí Na Zakarpatí naleznete množství komunikačních systémů například silniční a železniční infrastrukturu, která podporuje rozvoj cestovního ruchu, ale bohužel nejsou v tom nejlepším stavu. Pokud budete cestovat po Zakarpatí autem nebo autobusem, bohužel se nevyhnete množství jam. Protože silnice nejsou opravovány místní správou, můžete se setkat s tím, že si lidé opravují silnice sami, ale tato oprava nemá dlouhé trvání. Většinou lidé jámy opravují tak, že jámu vymyjí a zadělají jí asfaltem. Ten je obvykle odstraněn prvním autem, které po opravené jámě přejede. Výjimkou jsou hlavní silnice, které vedou do velkých měst. Ty jsou v celkem dobrém stavu. Významným dopravním prostředkem právě pro tuto oblast je vlak, který je místními používám hlavně, pokud se cestuje na větší vzdálenosti do velkých měst. V této části se budu zabývat komunikačními systémy a materiálně technickou základnou pro cestovní ruch na Zakarpatí. Dopravní infrastruktura Významný vliv na životní úroveň kraje má pozemní doprava. Železnice Zakarpatí jsou Lviv - Chop, Lviv - Mukačevo a Vuzlovoye - V. Bychkiv, Nadvirna Dilove, Berehovo- Kušnica. Zde se nachází tři východy na národní železniční sítě. Důležitou dopravou je zde i autobusová doprava. [12] Vlakové spojení Vlakem poté můžete procestovat Zakarpatí. Vlakové spojení jsou zde rozdělené na systémy příměstské a dálkové dopravy. Celé Zakarpatí a okolí je tu spravované Lvovskou železnicí. Pokud budete cestovat vlakem, ceny jsou zde velice nízké. [11] 23

Obrátek č. 2: Cena jízdenek Tjačevo Užhorod, Chust Užhorod; vlak Zdroj: [37] V tabulce je označeno vlakové spojení z Tjačeva do Užhorodu a z Chustu do Užhorodu. Cena jízdného se pohybuje okolo 30 hřiven, což je přibližně v přepočtu 32,5 CZK podle kurzu ze dne 1. 11. 2015 (1 UAH = 1, 083 CZK). Tento kurz budu využívat v celé mé bakalářské práci, pro srovnání cen na Zakarpatí a v České republice. Automobilová doprava Dálnice Zakarpatí jsou vytvořené následovně. Lviv Chop, Kyjev Chop, Užhorod Jacinja, Dolina Chust, Chust Chop. Tyto silnice jsou v přepočtu dlouhé 3 429 kilometrů. [12] Samotná autobusová doprava v městech na Zakarpatí je celkem dobrá, pokud cestujete z města. Je zde autobusové nádraží, kde si můžete zakoupit lístek, ale ani ten vám nezaručí, že budete mít nárok na místo k sezení. Autobusy, které jezdí na větší vzdálenost, jezdí poměrně včas. Pokud cestujete autobusem z menší vesničky, je to zde horší. Nikde zde není vyznačená zastávka na autobus. Místo, kde autobus staví, poznáte podle toho, kde stojí skupinka lidí. A už vůbec na tomto místě nenajdete časový harmonogram odjezdů autobusů. Lidé čekají, dokud autobus nejede. Takovéto cestování je obvyklé, pokud jedete z vesnice do vesnice nebo z vesnice do města. 24

Obrázek č. 3: Cena jízdenek Mižhirja Koločava; autobus Zdroj: [38] V této tabulce můžete vidět ceny jízdného autobusového spojení mezi Mižhirjí a Koločavou. Autobus projíždí vesnicí Strihalny, do které, pokud budete cestovat, zaplatíte 4 hřivny (kolem 4,3 koruny) a je vzdálená 7 km od města Mižhirja. Do samotné Koločavy, která je vzdálená od města Mižhirja 35 km, zaplatíte 17 hřiven (18,4 CZK). Na stránkách s autobusovými spojeními na Zakarpatí také můžete najít sloupeček s tak zvanou nadežností, což ve své podstatě znamená, že je zde označeno v procentech, jaká je naděje, že autobus pojede. Jak vlaková nádraží, tak i autobusová nádraží jsou bohužel vybavena tak zvanými tureckými záchody. Tento název ve své podstatě označuje díru v zemi, která může být vybavena splachovacím zařízením. Takovéto toalety jsou obvyklé v chudších zemích. Obyčejný splachovací toaletu byste zde hledali marně. Letecká doprava Na Zakarpatí se nachází i jedno mezinárodní letiště a to v krajském městě Zakarpatí Užhorodě. Mezinárodní letiště Užhorod má 4 třídy H. Může přijímat letadla typu An 12, 24, 26, 32; Jak 40, 42; Mul 18. Na Zakarpatí v městě Mukačevo najdeme také vojenské letiště.[12] Cestování z České republiky na Zakarpatí Na Zakarpatí můžete jet autobusem nebo mikrobusem. Jezdí sem společnosti, které se specializují na dopravu na Zakarpatí. Pokud se rozhodnete jet autobusem, vyjde r jedna 25

cesta okolo 1200 CZK. Autobusem se můžete dostat nejen do Užhorodu, ale také do Mukačeva nebo Chustu na Zakarpatí. Pokud ale nehodláte strávit dovolenou pouze v těchto městech, dále musíte cestovat autobusem nebo vlakem. Je možnost také jet mikrobusem. Tuto možnost často využívají místní obyvatelé, kteří jedou domů nebo zpátky do ciziny za prací. Výhodou těchto mikrobusů je, že vás vyzvednou z místa, kde žijete, a dovezou do místa, kam chcete dorazit. Tudíž nemusíte nikde přestupovat a můžete mít s sebou více zavazadel. Samozřejmě poté je i cena jiná. Zatímco pokud jedete autobusem, zaplatíte okolo 1200 CZK, pokud pojedete mikrobusem, zaplatíte kolem 2 500 CZK za jednu cestu za osobu. Když cestujete na Zakarpatí, také zažijete dlouhé čekání na hranicích, jelikož Ukrajina není členem Evropské unie, tudíž se zde stále nachází hranice mezi ní a sousedními státy. Stravovací zařízení V celém Zakarpatí se nachází mnoho stravovacích zařízení, kde můžete zkusit místní stravování. Na naše poměry je stravování v restauracích na Zakarpatí poměrně levná záležitost. Oběd nebo večeře se dá pořídit už okolo 25 UAH (27 CZK). Nyní se ceny k ohledu na současnou situaci na Ukrajině zvýšily, ale stále je cena jídel v restauraci značně nízká. Samozřejmě zde najdete různé typy stravovacích zařízení, jakou jsou: jídelny, restaurace, bufety, pizzerie. Podle vybraného stravovacího zařízení je samozřejmé, že se odvíjí i cena za jídlo. V mnoha restauracích jsou většinou v nabídce pouze místní jídla. Nedaleko obce Koločava se nachází staročeská restaurace, kde vaří i jídla české kuchyně. Ubytovací zařízení Na Zakarpatské Ukrajině se nachází mnoho možností ubytování v různé cenové relaci. Na stránce www.karpatia.cz se nachází seznam ubytovacích zařízení na Zakarpatí. Je zde možnost vybrat si oblast, ve které chcete strávit dovolenou a můžete si zde zadat i třídu hotelu. Můžete se ubytovat také v kempu, chatě, botelu, karavanu, léčebně, lázních, bungalovu a například svou dovolenou můžete strávit na některém z místních statků. [10] V Berehovském rajonu se můžete ubytovat v 51 ubytovacích zařízeních. Nachází se zde dvouhvězdičkové hotely, například hotel Gracija v Berehovu, nebo penziony, příkladem je penzion Boržava v Boržavě. Také svou dovolenou můžete strávit v kempu Bumerank v Dijdě. Můžete se zde ubytovat i levně ve třech ubytovacích zařízeních. Příkladem je 26

hotel F. Koka v Berehovu. Cena za dvoulůžkový pokoj za noc zde vychází na 190 UAH (207 CZK). [10][42] Dalším rajonem je Iršavský rajon. Nachází se zde pouze deset možností ubytování. Můžete zde najít například dvouhvězdičkový hotel Oskar přímo v Iršavě a nebo rekreační středisko v obci Sobatin. Ubytovat se můžete také v malém penzionu se čtyřmi pokoji nedaleko obce Vilchivka. Je zde možnost chytit si pstruha v jedné z osmi nádrží, který je poté před vámi připraven kuchařem. Toto místo jsem sama navštívila a v té době se tento penzion nově otevíral. Cena za pokoj za noc se pohybuje okolo 400 UAH (436 CZK). [10] V Mukačevském rajonu se nachází 33 ubytovacích zařízení. Mnoho z nich je soustředěno přímo v městě Mukačevo. Najdete zde tříhvězdičkové i čtyřhvězdičkové hotely. Možnost ubytování je tu v tříhvězdičkovém hotelu Inturist v Mukačevu. Cena za pokoj se pohybuje okolo 14 EUR, v přepočtu tedy přibližně 378 CZK za noc na osobu. V tomto hotelu mají také uvedeno vybavení pokojů (sprcha, televizor, WC), také další služby (nehlídané parkoviště, restaurace, terasa) a také možnosti stravování (beze stravy, plná a polo penze). V Mukačevu se nachází i čtyřhvězdičkový hotel Star. Tento hotel nabízí ubytování v 61 pokojích. Můžete se zde ubytovat i v prezidentském apartmá. Hotel disponuje i společenskými místnostmi pro uspořádání banketů a kongresů. Pokud se budete chtít v tomto hotelu ubytovat, cena za jednolůžkový pokoj na jednu noc je 478 UAH (517,7 CZK). Dvoulůžkový pokoj poté vyjde v přepočtu na 703 CZK za noc. Tyto ceny jsou pro turisty ze zahraničí příjemné, ale pro obyvatele Ukrajiny jsou vysoké.[7] [10] Také se zde nachází lázně Sinjak. Léčí se zde gynekologické problémy, onemocnění kloubů a cévní onemocnění, kožní onemocnění, nervový systém, poruchy pohybového systému, trávící poruchy a kardiovaskulární systém. Hlavním léčebným prostředkem je Sinjanská voda, které obsahuje sirovodík. Voda má namodralou barvu a proto se lázně jmenují Sinjak, v překladu Modrák. Dvoulůžkový pokoj stojí 580 UAH, což je v přepočtu okolo 628 CZK za noc.[8] V Rachovském rajonu se nalézá nejvíce ubytovacích zařízení na Zakarpatí. Je jich zde 73. Můžete se ubytovat ve třech dvouhvězdičkových hotelech a jednom tříhvězdičkovém. Tyto hotely se nachází v městech Jasinja a Rachiv. Také se zde nachází chaty a penzion. Taktéž se zde můžete ubytovat v soukromí obyvatel Jasinja. [10] 27

V Užhorodském rajonu se nachází 40 ubytovacích zařízení. Přímo v Užhorodě se můžete ubytovat v 19 ubytovacích zařízení. Nachází se zde i pětihvězdičkový hotel Old Kontinent, který nabízí 30 pokojů k ubytování. Cena za dvoulůžkový pokoj je 2400 UAH v přepočtu tedy 2599 CZK za noc. Také jsou zde prostory pro konference a bankety. [9] [10] V Tjačivském rajonu se můžete ubytovat v 21, Veliko-berezňanském rajonu v 18, Voloveckém rajonu v 27, Chustském rajonu v 47, Perečinském rajonu v 21, Svaljavském rajonu v 35 a Vinohradském rajonu v 7 ubytovacích zařízeních. V Mižhirském rajonu se nachází 33 ubytovacích zařízení. Mižhirský rajon je tématem mé bakalářské práce, proto ubytovací zařízení v tomto rajonu popíšu více později. Celkem se na Zakarpatí nachází 416 ubytovacích zařízení. Ubytování zde najdete v průměru kolem 550 CZK za noc za dvoulůžkový pokoj v hotelu. [10] V současné době bylo vybudováno mnoho nových restaurací a hotelů, v kterých není problém najít splachovací toaletu, ale bohužel v restauracích či hospodách, které byly stavěny dříve, nenajdete tento typ toalety, ale pouze v jejich blízkosti naleznete tak zvaný suchý záchod. Může se zde nacházet také takzvaný turecký záchod, který jsem již popisovala výše. Sportovní zařízení Na Zakarpatí se nachází mnoho sportovních hřišť většinou ve městech, kde se může hrát fotbal, který tu je společně s boxem brán jako národní sport. Jiná sportovní zařízení, jako jsou například bazény a aquaparky se zde nachází v minimálním počtu. 1.4.1.3 Selektivní předpoklady Selektivní předpoklady stimulují vznik a rozvoj cestovního ruchu. Řadíme k nim objektivní faktory, tedy politické (politický systém, vnitropolitické uspořádání země), demografické, administrativní, urbanizační, personální, ekologické a sociologické (životní úroveň, fond volného času, kulturní a vzdělanostní úroveň) předpoklady (vlivy). [Linderová, 2013, s. 57] Demografické předpoklady V Zakarpatské oblasti žije okolo 1,25 milionů obyvatel. Na rozdíl od zbytku Ukrajiny, Zakarpatí netrápí pokles populace, ale udržuje si její mírný růst. Na Zakarpatí žije 80,5 % Ukrajinců, ale také zde žije 12,1 % Maďarů. Také zde žijí i další národy jako jsou Rumuni 28

(2,6 %), Rusové (2,5 %), Romové (1,1 %) a Slováci (0,5 %). Samotní Ukrajinci mají etnické dělení na Ukrajince a Rusíni, ale nyní jsou Rusíni uznáni ukrajinskou administrativou za Ukrajince. Rusíni jsou původem z východních Karpat. [3] Ve vysokých horách a smrkových lesích žijí Huculové, kteří se liší od tradičních rolníků žijících v Karpatech. Jejich kořeny sahají až k dávným Skytům. Mají své tradice a své tradiční tance. Huculové mluví jazykem, který je kombinací rusínštiny, přejatých maďarských, rumunských slov a některých vlastních slov. Tomuto jazyku běžný Ukrajinec nerozumí. Huculové chovají ovce vysoko v horách. Nosí tradiční vlněný červený kabátek, červené kalhoty a vysoké boty. V kuchyni Huculů se často objevuje smetana, houby, kukuřičné placky a karpatský sýr zvaný Brynza. Současní Ukrajinci si Huculů váží. [Evans, 2004, s. 169] Jak jsem se již zmínila, na Zakarpatí je větší podíl náboženské diversity než v jiných oblastech Ukrajiny, jelikož Zakarpatí je blíže střední Evropě. Na Zakarpatí vyznává pravoslavné náboženství 40 % Ukrajinců, řeckokatolické náboženství 25 % Ukrajinců a ke katolické víře se hlásí 20 % Ukrajinců. [3] Můžeme říci, že na Zakarpatí se nenajde nevěřící člověk. Náboženství ovlivňuje do jisté míry život lidí nejen na Zakarpatí, ale také na celé Ukrajině. Značný vliv víry, je v této zemi poznat zejména podle svátků, které se zde slaví. Jedná se jak o kalendářní, tak rodinné svátky, o kterých jsem se již zmínila. Oficiálním jazykem Zakarpatské oblasti je ukrajinština. Tímto jazykem mluví 81 % obyvatel. Také zde můžeme najít obyvatele, kteří mluví maďarsky (12,7 %), rusky (2,9 %), rumunsky (2,6 %) a rusínsky (0,5 %). Rusínštinu někteří lingvisté považují za dialekt ukrajinštiny, někteří ho považují za samostatný jazyk.[3] Urbanizační předpoklady Na Zakarpatí se nachází sedm větších měst. Největším je již zmíněný Užhorod se 116 tisíci obyvateli, druhým největším městem je Mukačevo s 83 tisíci obyvateli, dalšími většími městy je Chust s 28 tisíci obyvateli, Berehovo s 25 tisíci obyvateli, Vinohradiv s 24 tisíci obyvateli, Svaljava s 16 tisíci obyvateli a Rachiv s 14 tisíci obyvateli. [3] Zákony Ukrajiny související s cestovním ruchem Rozhodla jsem se popsat podle mého názoru čtyři nejdůležitější právní předpisy a zákony Ukrajiny, jenž souvisí s cestovním ruchem. Těmito zákony jsou následující: Ústava 29

Ukrajiny, Zákon Ukrajiny pro oblast cestovního ruchu, Zákon Ukrajiny O střediscích a Zákon O ochraně životního prostředí. Конституція України - Ústava Ukrajiny Ústava Ukrajiny v roce 1996 stanovila obecná pravidla právní regulace cestovního ruchu, stejně jako systém práv a svobod, které se v Brežněvově doktríně, jenž měla řídit sovětskou zahraniční politiku od roku 1968, neobjevily. Poprvé v historii ukrajinského základního zákona byl více rozepsán obsah práv a svobod člověka a občana. Zvláštní místo mezi nimi má právo na svobodu pohybu, právo svobodně opustit území Ukrajiny, a právo občanů Ukrajiny, kdykoliv se vrátit na Ukrajinu (čl. 33), jsou založeny na univerzálních hodnotách úcty k právům a uznání jeho práva na osobní svobodu. Součástí práva na svobodu pohybu je právo cestovat a svoboda cestování. [34] Закон України Про туризм Zákon Ukrajiny Pro oblast cestovního ruchu Zákon Ukrajiny v oblasti cestovního ruchu je rozdělen do 37. článků. V článcích naleznete například definice základních termínů pro cestovní ruch, jimiž například jsou: Cestovní ruch, turista, produkt cestovního ruchu, typické turistické zboží a služby, propagace turistického produktu a mnohé další. Dále jsou zde uvedeny Právní předpisy Ukrajiny v oblasti cestovního ruchu, Turistické zdroje Ukrajiny, Organizační formy a druhy cestovního ruchu, Rozvoj cestovního ruchu na Ukrajině, také jak má vypadat Smlouva o cestovních službách, ubytovacích službách, voucher, práva a povinnosti turistických subjektů a tak dále. Já jsem se rozhodla více popsat článek sedmý, jež popisuje Orgány, které regulují cestovní ruch a článek třináctý, který se věnuje Bezpečnosti v cestovním ruchu. Článek sedmý Orgány, které regulují cestovní ruch Nejvyšší rada Ukrajiny, kabinet ministrů Ukrajiny, ústřední výkonný orgán v oblasti cestovního ruchu. Nejvyšší rada Ukrajiny v oblasti cestovního ruchu má pravomoci k určení hlavních směrů státní politiky v oblasti cestovního ruchu, stanovení právních zásad, které upravují vztahy v oblasti cestovního ruchu, definicím v zákoně o státním rozpočtu Ukrajiny a výše finančního zajištění cestovního ruchu. Na cestovním ruchu se také podílí reprezentativní orgány místní samosprávy, jimiž jsou obec, město a městské rady. Tyto orgány mají pravomoci ke schvalování programu místního rozvoje cestovního ruchu, přijmutí opatření na podporu podnikatelských subjektů, které poskytují turistické služby. 30