SOPRD/RDGB/0/042/00/02

SOPRD/RDGB/0/042/00/02 Účinnost od: 1.11.2015 Revize: 1 x za 3 roky Kontaktní osoba: Bc. Dalibor Blecha, RDGB, 1408 Garant: Rozsah působnosti: Všichni zaměstnanci RDGB Prim. MUDr. Zdeněk Chudáček, Ph.D., 2236 Po vytištění je dokument platný jen po označení razítkem správce dokumentů Kopie platná do:, jinak se jedná o neřízený dokument. Obsah 1. Pojmy a zkratky... 2 1.1. Pojmy... 2 1.2. Zkratky... 2 2. Související externí a interní dokumenty... 2 3. Základní informace... 3 3.1. Indikace... 3 3.2. Příprava vyšetření... 3 3.3. Provedení vyšetření... 4 3.4. Požadavky na personál... 4 3.5. Požadavky na technické vybavení pracoviště... 4 3.6. Nastavení projekce... 5 3.6.1. RTG lebky, cílené snímky... 5 3.7. Expoziční faktory... 7 3.8. Návod ke snížení radiační zátěže vyšetřovaného a personálu... 7 3.9. Zvláštní podmínky, které mohou komplikovat vyšetření... 8 3.10. Hodnocení kvality zobrazení při výkonu diagnostického ozáření... 8 3.11. Radiační diagnostické referenční úrovně... 8 3.12. Stanovení dávky pacienta při lékařském ozáření v radiodiagnostice... 8 3.13. Potvrzení provedení praktické části ozáření... 8 3.14. Záznamy a archivace... 9 3.15. Odpovědnost... 9 4. Zpracovatelský tým standardu... 10 5. Rozdělovník... 10 6. Klíčová slova... 10 Strana 1 (celkem 10) /

1. Pojmy a zkratky 1.1. Pojmy Pojmy pro účely tohoto standardu: Skiagrafie Skiagrafie je technika statického zobrazení lidských tkání, využívající rozdílnou hodnotu pohlcení procházejícího svazku rentgenového záření v různých tkáních. Jejím výsledkem je trvalý záznam tzv. rentgenový snímek (skiagram). 1.2. Zkratky AEC AP CR CT Cu DICOM DR FN Hz KAP KIS kv kva kw ma mas MDRÚ MZ NRS ORF PA PACS Pb RA RTG SID SIS SÚJB THP W WM expoziční automatika anteroposteriorní computed radiography computed tomography měď Digital Imaging and Communications in Medicine je standard pro zobrazování, distribuci, skladování a tisk medicínských dat pořízených snímacími metodami direct radiography fakultní nemocnice hertz kerma area product klinický informační systém kilovolt kilovoltampér kilowatt miliampér miliampérsekunda místní diagnostické referenční úrovně Ministerstvo zdravotnictví národní radiologické standardy oddělení radiologické fyziky posteroanteriorní Picture archiving and communication systém je systém pro zpracování, přenos a archivování obrazové a textové informace olovo radiologický asistent rentgenový source image distance správa informační sítě Státní úřad pro jadernou bezpečnost technicko hospodářský pracovník watt klinický informační systém WinMedicalc 2. Související externí a interní dokumenty Zákon č. 18/1997, Atomový zákon Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, HLAVA V Lékařské ozáření a klinické audity, v platném znění, a související předpisy, zejména: Vyhl. č. 410/2012 Sb., o stanovení pravidel a postupů při lékařském ozáření Vyhl. č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků Věstník MZ ČR částka 9/2011 Národní radiologické standardy Věstník MZ ČR částka 11/2011 Indikační kritéria pro zobrazovací metody ORR/02 Organizační řád PRR/03 Pracovní řád VR/01 Vnitřní řád FN Plzeň SME/3/008 Hygienický plán SME/3/001 Jednotný postup při vedení a nakládání se zdravotnickou dokumentací v rámci FN Plzeň SME/5/001 Organizace požární ochrany Strana 2 (celkem 10) /

SME/5/002 Zabezpečení BOZP SME/9/001 Poskytování zdravotních služeb s využitím zdrojů ionizujícího záření SME/9/002 Program zabezpečování jakosti při nakládání se zdroji ionizujícího záření v oboru radiodiagnostiky SME/9/003 Program monitorování pro obor radiodiagnostika SME/9/004 Vnitřní havarijní plán pro obor radiodiagnostika SME/9/005 Vymezení kontrolovaných a sledovaných pásem v oboru radiodiagnostiky SLN/002 Identifikační náramky pro hospitalizované pacienty 3. Základní informace Identifikace pracoviště Fakultní nemocnice Plzeň Radiodiagnostické oddělení Edvarda Beneše 1128/13 305 99 Plzeň-Bory Identifikace vybavení Pracoviště B Pavilon 59 Discovery XR 656 fy GE Healthcare přímá digitalizace inv. č. 37004 Radiologické vyšetření prováděné v ambulantních i lůžkových zařízeních, indikované i jako akutní. Skiagrafický zobrazovací systém je určen pro statické dvourozměrné zobrazení absorpce RTG záření v trojrozměrné anatomické struktuře. Ke vzniku obrazu je třeba: a) zdroje RTG záření b) vyšetřovaného objektu a c) záznamového zařízení, na které se obraz promítne a poté se zviditelní. Dochází k sumaci absorpce záření ve vrstvách tkání ve směru ohnisko receptor obrazu. Výsledné zobrazení pak přináší pro lidské oko zřetelnou informaci především o rozdílech v absorpci mezi oblastmi s výrazným rozdílem pohltivosti rentgenového záření, kterými jsou především kostní struktury, ale též plyn, měkké tkáně a tuk. Skiagrafický zobrazovací systém umožňuje dosáhnout velkého rozlišení ve vysokém kontrastu (prostorového rozlišení), a poněkud horšího rozlišení v nízkém kontrastu, ve srovnání s CT vyšetřením. To vše při relativně nízké radiační zátěže pacienta, jednoduchosti metodiky a relativní láci. 3.1. Indikace Indikaci provádí lékař klinického pracoviště. Ten oprávněnost indikace potvrdí svým podpisem na žádance k vyšetření. Indikující lékař si vyhledá, je-li to možné, předchozí diagnostické informace, a posoudí tato data tak, aby vyloučil zbytečné ozáření. Indikující lékař odůvodní požadavek písemně na žádance k vyšetření a postoupí jej aplikujícímu odborníkovi. Nemůže-li být ozáření předem odůvodněno, nesmí být indikováno ani provedeno. Indikující lékař vychází z části Věstníku MZ ČR částka 11/2011 Indikační kritéria pro zobrazovací metody. Klinickou odpovědnost za lékařské diagnostické ozáření nese v rozsahu stanoveném platnými právními předpisy aplikující odborník. 3.2. Příprava vyšetření Zjištění důležitých skutečností: převzetí a ověření správnosti a kompletnosti klinické žádanky k vyšetření. Ověření technické způsobilosti pracoviště ke snímkování. Provádí se průběžně, minimálně však každý všední den od 6:30 do 7:00 hod. (RA o tom provede záznam do provozního deníku pracoviště). THP a RA provede identifikaci pacienta (v případě hospitalizovaného pacienta ověří podle identifikačního náramku dle vnitřního předpisu SLN/02 Identifikační náramky pro hospitalizované pacienty a u ambulantního pacienta si vyžádá kartu pojištěnce, popřípadě druhý identifikační doklad). Následuje zavedení identifikačních údajů do KIS a worklistu RTG zařízení. Ověření indikace a oblasti požadovaného vyšetření. Při diskrepanci mezi požadovaným vyšetřením a klinickým nálezem kontaktovat indikujícího lékaře. Zjištění klinického stavu nemocného ve vztahu k proveditelnosti vyšetření. Při rozporu konzultován indikující lékař event. radiolog. Případné těhotenství u žen fertilního věku ověří aplikující odborník dotazem a provede o této skutečnosti záznam. Příprava pacienta: sejmutí kovových předmětů v oblasti zobrazení pokud je to možné (pokud toto nelze, provedeme o tom záznam do zdravotnické dokumentace), odložení oděvu, který by bránil kvalitnímu zobrazení. Zajištění pohodlné stabilní polohy pacienta při snímkování a nastavení požadované projekce (viz níže). Strana 3 (celkem 10) /

Poučení pacienta, jak se chovat při expozici. SOPRD/RDGB/0/042/00/VERZE 02 Doporučení postupu v problematice radiační ochrany žen v reprodukčním věku jsou uvedena na ploše monitoru počítače na pracovišti. Ochranné prostředky: použít stínících ochranných prostředků pro ochranu radiosenzitivních orgánů a tkání, pokud se nacházejí v užitečném svazku, nebo v jeho blízkosti (do 5cm) a pokud ochrana nebrání správnému zobrazení. Stínicí schopnost: 0,5mmPb (ochranná zástěra gonád pro šourek), 1mmPb (ochranná zástěra gonád pro vaječníky) Velikost, typ, počet ochranných prostředků se řídí zejména prováděnými výkony (skiaskopie, skiagrafie), skladbou pacientů (dospělí, děti) a variabilitou prováděných vyšetření různých části těla. Ochrana personálu a jiných osob: V případě, že aplikující odborník a jiné osoby (pacienti, doprovázející osoby) v místě expozice nejsou při expozici chráněni stíněním, aplikující odborník zajistí vzdálenost jiných osob v místě expozice co nejdále od zdroje ionizujícího záření. Radiační ochrana osob, které vědomě a z vlastní vůle pomáhají osobám podstupujícím lékařské ozářeni, musí být optimalizována podle 4 odst. 4 zákona č. 18/1997 Sb., přičemž ozáření těchto osob se omezuje v souladu s požadavky stanovenými v 23 odst. 1 vyhlášky č. 307/2002 Sb. Tyto osoby musí být starší 18 let a prokazatelně poučeny o rizicích plynoucích z ozáření, přičemž svůj souhlas s takovým ozářením musí písemně potvrdit. U žen, které jsou nebo mohou být těhotné, bude použito speciálně nastavených expozičních hodnot a filtrace záření (viz dokumentace ORF). 3.3. Provedení vyšetření RTG snímky se zhotovují ve standardních projekcích. Neumožňuje-li klinický stav pacienta zhotovení snímku ve standardní projekci, radiologický asistent tuto skutečnost zaznamená na průvodku k vyšetření, současně pak tuto skutečnost oznámí radiologovi. Ten následně rozhodne o dalším postupu. 3.4. Požadavky na personál Kvalifikace a minimální počty odborníků na pracovišti: Radiolog: popis provádí lékař se specializovanou způsobilostí v oboru radiodiagnostika nebo lékař neatestovaný s kontrolou lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru radiodiagnostika Radiologický asistent: nejméně 1 radiologický asistent způsobilý k výkonu povolání bez odborného dohledu na pracovišti Klinický radiologický fyzik pro radiodiagnostiku: v rozsahu stanoveném programem zabezpečování jakosti schváleném SÚJB Seznam zaměstnanců, způsobilých provádět vyšetření, je uveden v dokumentaci o zdravotnickém prostředku. 3.5. Požadavky na technické vybavení pracoviště RTG zařízení Discovery XR 656 - výr. č. 154478WG2, inv. č. 37004 Rok výroby 2012 Všechny údaje hodnot, pokud nejsou uvedeny specifické tolerance, vykazují typické hodnoty. Síťová připojení: 400 V +-10%, 50/60 Hz třífázový proud Provozní podmínky: Teplota +15 C až +35 C Relativní vlhkost vzduchu 30 % až 60 % Tlak vzduchu 70 kpa až 106 kpa Druh vysokého napětí multipulsní Generátor: JEDI 80 RAD 1T 800 ma při 100 kv/80 kw (podle IEC 60601) Akviziční napětí od 40 do 150 kv, přesnost +/- 5 % Integrátor mas 0,5 mas až 630 mas přesnost +/- 10 % + 0,2 mas Proudový rozsah 80 kw: 10 až 1000 ma, celkem 21 kroků +/- 20 % Doba expozice 2,0 ms až 2 s přesnost +/- 10 % + 1 ms Rentgenka: Dvojohnisková model 2336058 Ohnisko malé 0,6mm, velké 1,3 mm Tepelná kapacita anody 260 kj Strana 4 (celkem 10) /

Stojan na zeď: Pouzdro detektoru výška < 53 cm, šířka < 69 cm Výška od podlahy min. 28,5 cm (+/- 0,5 cm) do středu panelu max. 178,5 cm (+/- 0,5 cm) Posun svisle 150 cm ± 1 cm Naklápění 90 (vodorovně) přes 0 (svisle) až do -20 Vyšetřovací stůl: Rozměry 89 cm x 225 cm Nosnost max. hmotnost pacienta 220 kg neomezeně max. hmotnost pacienta 320 kg deska stolu v centrální poloze Elevace od 57 cm do 82 cm Mřížka: Mřížka stolu Pb 12/70, Fo = 90 až 120 cm Mřížka stojanu 100 cm Pb 13/70, Fo = 90 až 118 cm Mřížka stojanu 180 cm Pb 13/70, Fo = 145 až 245 cm Expoziční automat: Kolimátor ACSS Ionizační komora se třemi políčky Automatické i ruční nastavování formátu kolimátoru Měřicí komora pro měření KAP Filtrace: Vlastní (celková) 3,3 mm Al Přídavné filtry 0,1 mm/0,2 mm/0,3 mm Cu Detektor: Uhlíkatá vlákna s grafitovým rentgenovým oknem, amorfní silikon, scintilátor CsJ Velikost pole 40,4 x 40,4 cm (2022 x 2022 pixelů) 3.6. Nastavení projekce 3.6.1. RTG lebky, cílené snímky Většina cílených snímků lebky, vychází z přehledných snímků lebky (PA, AP, bočné) s využitím různých sklonů centrálního paprsku (kaudálně, kraniálně) nebo natočením lebky pod různými úhly. LEBKA zadní jáma lební, týlní otvor, skalní kost Předozadní projekce (AP anteroposteriorní) Pacient leží na zádech, brada přitažena k tělu. Opět dbáme na to, aby frankfurtská horizontála probíhala kolmo ke stolu. V případě potřeby vypodkládáme. V závislosti na druhu projekce skláníme centrální paprsek v rozmezí 20-45 kaudálně. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. Předozadní šikmá projekce dle Mayera Pacient leží na zádech, brada přitažena k tělu. Opět dbáme na to, aby frankfurtská horizontála probíhala kolmo ke stolu. V případě potřeby vypodkládáme. Hlavu pootočíme o 45 k vyšetřované straně. Centrální paprsek skloněn 45 kaudálně. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. Zadopřední projekce (PA posteroanteriorní) Pacient leží na břiše. Opírá se o čelo a nos, tak aby frankfurtská horizontála probíhala kolmo ke stolu. V případě potřeby vypodkládáme. Centrální paprsek skláníme 30 kraniálně. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. Axiální projekce (submentovertikální) Pacient leží na zádech na stole. Pod zády vypodložen tak, aby se temenem opíral o úložnou desku stolu. Frankfurtská horizontála by měla být rovnoběžná s úložnou deskou. Centrální paprsek je kolmý na frankfurtskou horizontálu a míří na střed záznamového média, který je na středu spojnice brady a štítné chrupavky. V některých případech využíváme sklonu centrálního paprsku až na 10 kraniálně. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. Axiální projekce (vertikosubmentální) Pacient leží na břiše na stole, bradu má co nejvíce vysunutou dopředu. Ostatní jako předchozí projekce. Strana 5 (celkem 10) /

LEBKA vedlejší dutiny nosní SOPRD/RDGB/0/042/00/VERZE 02 Zadopřední poloaxiální projekce dle Waterse Pacient sedí nebo stojí u vertigrafu. Ústa jsou otevřená a pacient se opírá o bradu a horní ret. Nos je o 1cm oddálen. Spojnice zvukovod ústní koutek je kolmá na vertigraf. Centrální paprsek míří kolmo na střed záznamového média. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. Za stejných podmínek lze tuto projekci provést vleže na stole při úrazech lebky. LEBKA očnice Zadopřední projekce Pacient leží na stole na břiše nebo stojí u vertigrafu, za stejných podmínek jako u PA projekce lebky. Čelo a nos se dotýkají povrchu. Brada přitahována tak, že frankfurtská horizontála je kolmá k záznamovému médiu. Centrální paprsek skláníme 20-30 kaudálně. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. LEBKA oční kanálky Šikmá okcipitoorbitální projekce dle Rheseho (Jankera) Pacient leží na břiše, hlava otočena tak, aby snímkovaná očnice naléhala na střed záznamového média. Sagitální rovina lebky svírá se záznamovým médiem úhel 55. Očnice se dotýká stolu 3 body: svým horním okrajem, hranou jařmové kosti a přitlačenou špičkou nosu. Centrální paprsek kolmý na střed záznamového média. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. Podle některých autorů má centrální paprsek směřovat 20 kaudálně. Vždy musíme zhotovit snímky obou kanálků. LEBKA horní čelist Zadopřední projekce (PA posteroanteriorní) Pacient leží na břiše na stole nebo vstoje u vertigrafu. Hlava opřená o čelo a nos, ústa otevřená. Centrální paprsek směřuje 10-20 kraniálně na střed záznamového média. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. LEBKA dolní čelist Subokcipitodentální projekce Pacient leží na břiše na stole, hlava je přitažena ke krku tak, že zevní zvukovody jsou kolmo nad horními okraji orbit. Vhodné vypodložit pacientovi hrudník. Čelo pacienta se opírá o úložnou desku. Podélná centrační čára jde sagitální rovinou lebky. Centrální paprsek je kolmý na střed záznamového média. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. Šikmobočná projekce Pacient leží na stole na boku snímkované strany, pod krkem vypodložen klínem, aby horizontální rameno dolní čelisti naléhalo na kazetu. Centrální paprsek skloněn 10-20 kraniálně a míří na střed záznamového média. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. Pacient může ležet na břiše jako při bočné projekci lebky. Při této projekci je třeba polohu pacienta modifikovat tak, aby se obě poloviny dolní čelisti nepřekrývaly. LEBKA jařmové oblouky Kraniosubmentální projekce Pacient leží na stole na břiše, opírá se o bradu, ústa otevřená. Špička nosu nesmí naléhat na úložnou desku. Oba zevní zvukovody musí být stejně vzdáleny od stolu. Centrální paprsek je skloněn kaudálně tak, aby probíhal kolmo na rovinu jařmových oblouků (na frankfurtskou horizontálu). Paprsek míří do poloviny této horizontály. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. LEBKA cílené snímky v bočních projekcích Bočné projekce Pacient leží jako při přehledném snímku lebky v bočné projekci. Cloníme na příslušnou oblast zájmu (Turecké sedlo, vedlejší dutiny nosní, očnice, nosní kůstky) Pacient leží na břiše, hlava otočená na příslušném boku (snímkujeme tu stranu, u které je podezření na poranění). Paže na naléhající straně leží podél těla, druhá se opírá o ruku tak, aby byla lebka spolehlivě v bočné projekci. Její sagitální rovina musí být vodorovná s úložnou deskou stolu. Lze si pomoci vypodložením brady, u obézních pacientů vypodkládáme celou lebku. Hlava pacienta přitažena ke krku tak, aby frankfurtská horizontála probíhala rovnoběžně s krátkou stranou stolu. Centrální paprsek míří na střed záznamového média. Strana 6 (celkem 10) /

Bočné projekce cílené snímky se sklonem centrálního paprsku Pacient leží jako při přehledném snímku lebky v bočné projekci. LEBKA temporomandibulární kloub, spánková kost Bočná projekce dle Schüllera Centrální paprsek skloněn 25-30 kaudálně a míří na střed záznamového média. Míří 1 2cm před a 6cm nad nenaléhajícím zvukovodem. Zhotovujeme obě strany. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. V některých případech snímkujeme s otevřenými a zavřenými ústy. Bočná projekce dle Clementschitsche Centrální paprsek skloněn 25 kraniálně. Míří v mediosagitální rovině lebky ve výši zevního ústí zvukovodu. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. LEBKA skalní kost Bočná projekce dle Schüllera Centrální paprsek skloněn 25-30 kaudálně a míří na střed záznamového média. Míří 5cm nad nenaléhajícím zvukovodem. Zhotovujeme obě strany. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. Bočná projekce dle Runströma Jako bočná projekce dle Schüllera. Centrální paprsek skloněn 15 kaudálně a míří 2 prsty nad zevním zvukovodem nevyšetřované strany v čáře zevního zvukovodu (Runströmova projekce I.) a 35 kaudálně a míří 4 prsty nad zevním zvukovodem nevyšetřované strany v čáře zevního zvukovodu (Runströmova projekce II.). Cloníme na příslušnou oblast zájmu. Šikmá zadopřední projekce dle Stenverse Pacient leží na břiše na stole, nosem a čelem se opírá o úložnou desku, hlavu otočenou o 45 na vyšetřovanou stranu. Frankfurtská horizontála je kolmo na stůl. Centrální paprsek skloněn 10-15 kraniálně. Vstupuje na odvrácené straně 3cm od protuberantia occipitalis externa směrem k nosu a 1cm kaudálně. Zhotovujeme obě strany. Cloníme na příslušnou oblast zájmu. 3.7. Expoziční faktory RTG zařízení používaná ke skiagrafickému vyšetřování mají vypracovanou a při vyšetření dostupnou expoziční tabulku (ve formě přednastavených protokolů). Expoziční tabulka je sestavena tak, aby u RTG zařízení umožňovala dosažení požadované kvality zobrazení podle kriterií kvality stanovených v místním radiologickém standardu při minimalizaci radiační zátěže pacienta. Nastavené hodnoty v expoziční tabulce zajišťují, že nebudou překročeny diagnostické referenční úrovně stanovené pro pracoviště radiologickým fyzikem. Ten rovněž zodpovídá ve své působnosti za tuto skutečnost. Protokol DUTINY vertigraf LEBKA PA vertigraf LEBKA lat vertigraf LEBKA PA/AP stůl LEBKA LAT stůl LEBKA Lysholm volně Nosní kůstky vertigraf SID (cm) Napětí (kv) Elektrické množství (mas) AEC Ohnisko Filtrace (mm Cu) Sekundární mřížka 180 85 N/A O X O velké 0 ano 180 75 N/A O X O velké 0 ano 180 73 N/A O X O velké 0 ano 100 73 N/A O X O velké 0 ano 100 70 N/A O X O velké 0 100 57 50 ne velké 0 ne 180 60 6,3 ne malé 0 ne ano 3.8. Návod ke snížení radiační zátěže vyšetřovaného a personálu Změny níže uvedených parametrů musí být vždy v optimálním rozmezí s ohledem na ovlivnění výsledné kvality zobrazení (kontrast, šum). Strana 7 (celkem 10) /

Zvýšení napětí rentgenky při současném snížení mas (zvýšení kv o 15% umožní snížení mas o 50 %) Zvýšení celkové filtrace Snížení velikosti radiačního pole Snížení elektrického množství (mas) Relativní zesílení signálu zobrazení Použití stínících prostředků Použití fixačních pomůcek Optimalizace nastavení diagnostického monitoru (jas, kontrast) Nepoužívat sekundární clonu, kde to není nutné 3.9. Zvláštní podmínky, které mohou komplikovat vyšetření Komplikace na straně pacienta: Řešení komplikací: Pacient nespolupracuje, pohyb pacienta během expozice, věk pacienta, habitus pacienta Uložení pacienta do pohodlnější polohy je-li toto možné, zklidnění pacienta ve spolupráci s indikujícím lékařem, fixace, přidržení způsobilou doprovázející osobou, dosažení co nejkratší expozice vhodnou volbou expozičních hodnot. 3.10. Hodnocení kvality zobrazení při výkonu diagnostického ozáření Splnění ukazatelů kvality z pohledu technického provedení hodnotí radiologický asistent, který praktickou část postupu vyšetření provedl. Musí být dosaženo shody následujícího minimálního rozsahu ukazatelů a) shoda indikované oblasti s oblastí zobrazenou na radiogramu b) ostrost zobrazení c) kontrast zobrazení d) absence artefaktů e) viditelnost anatomických struktur V případě, že radiologický asistent zjistí technicky nesprávné provedení radiogramu, může maximálně dvakrát rozhodnout o opakování expozice pro získání technicky správného provedení radiogramu. Poté rozhodne o dalším postupu lékař. Popisující lékař zodpovídá za definitivní podobu snímkové dokumentace, za její diagnostickou výtěžnost a hodnotitelnost, a za detekci a řešení zjistitelných závad. Splnění ukazatelů z pohledu diagnostické výtěžnosti pro danou indikaci hodnotí popisující radiolog, který dále rozhodne a) o případném doplnění dalších obrazů b) o ukončení vyšetření Radiolog hodnotí digitální snímek výhradně na certifikovaném diagnostickém monitoru, starší analogový snímek na negatoskopu. 3.11. Radiační diagnostické referenční úrovně Aplikující odborník porovná nebo sleduje výsledek porovnání (v případě automatického porovnání příslušným programovým vybavením) zjištěnou hodnotu příslušné veličiny radiační zátěže pacienta s referenční diagnostickou úrovní v tabulce místních diagnostických referenčních úrovní stanovených radiologickým fyzikem a umístěných na webové adrese \\helena\orf_dokumenty\0-fnp-rd\1-fnb_rd-provozní dokumentace\mdrú. Součástí tohoto místního radiologického standardu je stanovení místních diagnostických radiologických úrovní (MDRÚ), které spadá do kompetence Oddělení radiologické fyziky FN Plzeň. Pro jednotlivé přístroje jsou hodnoty MDRÚ uvedeny na webové adrese \\fnpm\fnzok\orf_dokumenty\3-fnp-orf\2-mdrú RD Bory a metodika jejich stanovení na webové adrese \\inesa\orf. 3.12. Stanovení dávky pacienta při lékařském ozáření v radiodiagnostice Místní radiologický fyzik určí konkrétní postup pro konkrétní místní standard pro stanovení a hodnocení dávky pacienta pomocí MDRÚ a postup pro účely posuzování rizika nežádoucích účinků ionizujícího záření v souladu s příslušným národním radiologickým standardem pro radiologickou fyziku. V detailech odkazujeme na dokumentaci Oddělení radiologické fyziky na webové adrese \\helena\orf_dokumenty. 3.13. Potvrzení provedení praktické části ozáření Aplikující odborník, který provedl nebo se podílel, na provedení praktické části ozáření podle tohoto standardu, potvrdí tuto skutečnost svým podpisem na žádanku a je uveden v KIS. Na žádance zaznamená Strana 8 (celkem 10) /

i expozice, které nevedly ke vzniku použitelné snímkové dokumentace. Opakování ozáření je zaznamenáno do deníku opakovaných expozic společně s příčinou jeho opakování. Na pracovišti jsou vedeny záznamy opakování ozáření, prováděny analýzy opakování ozáření a účinnosti nápravných opatření přijatých a provedených ke snížení počtu opakovaných ozáření. Splnění ukazatelů kvality z hlediska radiační ochrany pacientů hodnotí klinický radiologický fyzik. 3.14. Záznamy a archivace Informovaný souhlas k vyšetření: se s ohledem na nízké radiační i jiná rizika vyšetření nevyžaduje, předpokládá se přitom dostatečná úroveň společenského vědomí o možných škodlivých účincích radiace v České republice. U gravidních žen, dětí a mládeže se předpokládá, že indikující lékař jednoznačně uvážil naléhavou potřebu zhotovení skiagramů a dal toto najevo písemnou indikací na žádance k vyšetření. Řádně vyplněná žádanka k vyšetření (údaje o nemocném, jasná indikace vyšetření, cíl a očekávaný přínos vyšetření, kontraindikace vyšetření). Žádanku vystavuje a podepisuje indikující lékař a provedení praktické části ozáření podpisem stvrzuje aplikující odborník, který praktickou část vyšetření provedl. Žádanka musí odpovídat vnitřní směrnici SME/3/001. Záznam o ozáření v provozním deníku pracoviště: obsahuje popis vyšetření (hodnoty parametrů pro stanovení a hodnocení dávek z vyšetření). Záznam provádí radiologický asistent, který praktickou část vyšetření provedl. U moderních zařízení probíhá ukládání potřebných dat automaticky a za data nese odpovědnost SIS. Provozuje se v digitální podobě a tiskne se na pracovišti do podoby písemné. Záznam diagnostického zobrazení a protokol o ozáření: jsou ukládány standardně do systému PACS/KIS FN Plzeň ve formátu DICOM3. Za kompletnost snímkové dokumentace vyšetření v tomto systému nese zodpovědnost provádějící RA a popisující lékař a to včetně záznamů případných postprocessingových rekonstrukcí. Do tzv. uzamčení události může lékař měnit obsah snímkové dokumentace. Poté pouze se souhlasem SIS. Správcem obrazové digitální dokumentace je SIS, která ji zabezpečuje proti ztrátě a zneužití. Po tzv. uzamčení události za ni zodpovídá v plném rozsahu. Záznam o nálezu: záznam o nálezu zhotovuje provádějící lékař, a nakládání s ním vychází z vnitřní směrnice SME/3/001 a dále z provozního řádu RDG oddělení. Lékař odpovídá za úplnost obsahu a formu nálezu, za administrativní zpracování včetně předání nálezu indikujícímu lékaři nesou plnou odpovědnost THP pracovnice podle rozpisu práce. Záznam s údaji určenými pro zúčtování a evidenci jednotlivých výkonů: je součástí systému PACS/KIS, do kterého se příslušné údaje ukládají a plnou odpovědnost za jejich správnost a úplnost má radiologický asistent provádějící vyšetření spolu s THP kodérkou provádějící přepis údajů do KIS. Forma záznamů musí být vždy písemná podle Vyhlášky o zdravotnické dokumentaci, současně je vedena i forma elektronická (digitální archiv spravovaný SIS). Záznamy z vyšetření musí být vedeny formou, která umožňuje statistické vyhodnocení radiační zátěže pacienta a její srovnání mezi pracovišti. 3.15. Odpovědnost Indikující lékař odpovídá za správné a řádné vyplnění všech údajů na žádance k vyšetření, a to s ohledem na správnou indikaci vyšetření na základě klinického nálezu. Dále odpovídá za řádnou informovanost pacienta o potřebě a riziku výkonu což potvrzuje písemně na žádance. Žádanka je podmínkou provedení výkonu a je dodána s pacientem na provádějící pracoviště. Zde je pak zpracována a v opisu archivována. Radiolog odpovídá za správné zhodnocení snímkové dokumentace, návrh doplňkových vyšetření a dodatečné zhodnocení diagnostické výtěžnosti a rizika výkonu pro pacienta. Na nedostatky upozorňuje dodatečně indikujícího lékaře. Dále zodpovídá za kompletnost a správnost obrazové dokumentace, a provádí vyhodnocení (popis) vyšetření. Určuje pořadí jednotlivých výkonů podle jejich klinické naléhavosti, je-li toto nutné. Radiologický asistent odpovídá za technicky správné provedení snímkové dokumentace podle standardů oddělení a ve speciálních případech dle pokynů lékaře. Dále odpovídá za uložení digitálních dat do systému PACS/KIS, za správné zpracování údajů nutných pro vyúčtování výkonu (spolu s THP kodérkou), za bezpečnost a pohodlí pacienta a doprovodu od převzetí pacienta po jeho odchod (odjezd) z pracoviště. Zajišťuje plynulé zásobení pracoviště potřebným zdravotnickým materiálem. Kontroluje technický stav pracoviště a hlásí i podezření na nesrovnalosti v tomto směru nadřízenému pracovníkovi. THP kodérka spolupracuje s radiologickým asistentem v rámci svých kompetencí, především se zabývá kompletací dat pro vyúčtování výkonu. Není oprávněna jednat přímo s pacientem. Strana 9 (celkem 10) /

4. Zpracovatelský tým standardu Bc. Dalibor Blecha Prim. MUDr. Zdeněk Chudáček, Ph.D. 5. Rozdělovník všichni zaměstnanci RDGB 6. Klíčová slova skiagrafie rentgenový projekce centrální paprsek národní radiologické standardy Strana 10 (celkem 10) /