Řada příruček Jak podporovat politiku malých a středních podniků ze strukturálních fondů Jak využívat strukturální fondy pro politiku malých a středních podniků a politiku podnikání Podniky a průmysl 6
3 Řada příruček Jak podporovat politiku malých a středních podniků ze strukturálních fondů Jak využívat strukturální fondy pro politiku malých a středních podniků a politiku podnikání Podpora soudržnosti v Evropě prostřednictvím ambiciózní politiky malých a středních podniků a politiky podnikání. Příručka o rozvíjení podnikatelského ducha, vytváření podnikatelského prostředí příznivého pro rozvoj malých a středních podniků a podporu podnikatelů během celého životního cyklu projektů ze strukturálních fondů.
4 Tuto příručku vyhotovila Evropská komise a připravili a sestavili ji Johanna Pacevicius Mente a Christina Diegelmann, Shromáždění evropských regionů, France 6 rue Oberlin, 67000 Strasbourg, Tel.: +33 3 88 22 07 07 E-mail: secretariat@aer.eu www.aer.eu, a konečnou revizi provedla Emma La Ferla. Příručka obsahuje informace, které byly odvozeny z mnohaletých zkušeností s regionálními aktéry v rámci řady projektů v celé Evropě a rovněž ze studií provedených v této oblasti. Přestože byla práce prováděna pod vedením úředníků Evropské komise, názory uvedené v tomto dokumentu nevyjadřují nutně stanovisko Evropské komise. Další informace: Evropská komise Generální ředitelství pro podniky a průmysl Oddělení D.4: Small Business Act a politiky malých a středních podniků E-mail: Entr-SME-Envoy@ec.europa.eu URL: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/business-environment Překlady tohoto dokumentu do různých evropských jazyků jsou k dispozici na internetové adrese http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/regional-sme-policies Tato příručka byla vyhotovena s úmyslem poskytnout informace o využívání strukturálních fondů EU, nepředpokládá se však právní odpovědnost za správnost nebo úplnost uvedených informací. Jednotlivé žádosti o využití strukturálních fondů EU musí být vždy posouzeny v rámci použitelných pravidel, která jsou v příslušné zemi platná ke dni podání žádosti. Tato příručka je součástí řady příruček. Doposud byly vydány tyto tituly: č. 1 Rozvoj podnikatelského myšlení a dovedností v EU č. 2 Využívání norem pro podporu růstu, konkurenceschopnosti a inovací č. 3 Usnadnění převodu podniku č. 4 Inteligentní průvodce inovacemi ve službách č. 5 Provádění iniciativy Small Business Act na regionální úrovni č. 6 Jak využívat strukturální fondy pro politickou oblast malých a středních podniků a podnikání č. 7 Podpora internacionalizace malých a středních podniků č. 8 Zadávání veřejných zakázek jako hnací síla inovací v malých a středních podnicích a veřejných službách Další výtisky objednávejte na adrese: http://bookshop.europa.eu/cs/how-to-use-structural-funds-for-sme-entrepreneurshippolicy-pbnbbn13001/issues/?publicationkey=nbbn13001&editionkey=nbbn13001enc_ PDF&CatalogCategoryID=cKYKABsttvUAAAEjrpAY4e5L nebo e-mailem na adrese: Entr-sba@ec.europa.eu Evropská komise ani žádná osoba jednající jejím jménem nenese odpovědnost za jakékoli případné použití informací obsažených v této publikaci, ani za případné chyby, které se v ní mohou i přes její pečlivou přípravu a kontrolu vyskytnout. Tato publikace nemusí nutně vyjadřovat názory či stanoviska Evropské unie. Lucemburk, Úřad pro publikace Evropské unie, 2013. ISBN 978-92-79-41801-3 ISSN 1977-6632 DOI 10.2769/46972 Evropská unie, 2013 Printed in Belgium Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje, není-li uvedeno jinak. Pro použití nebo reprodukci materiálů třetí strany chráněných autorskými právy, které jsou v tomto smyslu označeny, je nutno obdržet povolení od držitele (držitelů) autorských práv.
5 Předmluva Podpora malých a středních podniků (dále jen MSP ) a napomáhání těmto podnikům při zvyšování jejich konkurenceschopnosti je jedním z hlavních prvků úspěšné politiky regionálního rozvoje a zůstává prioritou i pro příští období financování. Regionální konkurenceschopnost a úspěšnost strategií inteligentní specializace velmi závisí na 23 milionech MSP v celé Evropě a jejich schopnosti vytvářet bohatství a vysoce kvalitní pracovní příležitosti. Tato příručka má sloužit jako návod, jak v rámci podpory MSP ze strukturálních fondů EU navrhnout konkrétní projekty, jak podat žádost o jejich financování a jak je realizovat. Vychází do značné míry z předchozích iniciativ v této oblasti a má být pokud možno co nejpraktičtější pro všechny subjekty, které navrhují konkrétní projekt. Poskytuje rovněž konkrétní příklady osvědčených postupů. Tuto příručku doporučujeme tvůrcům politik, zúčastněným stranám a řídicím orgánům, zejména na regionální úrovni, a doufáme, že podnítí konkrétní opatření k dalšímu úspěšnému využívání strukturálních fondů na podporu politik vstřícných vůči MSP. Antonio TAJANI místopředseda Evropské komise odpovědný za průmysl a podnikání Johannes HAHN člen Evropské komise odpovědný za regionální politiku LászlÓ ANDOR člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování
6
7 Obsah Zkratky...8 Úvod...9 1. Politika soudržnosti EU: cíle a nástroje...11 1.1 Rámec na období 2007 2013... 11 1.2 Budoucí politika soudržnosti (2014 2020)... 12 1.3 Nástroje politiky soudržnosti EU... 13 1.3.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR)... 13 1.3.2 Evropský sociální fond (ESF)... 14 1.3.3 Ostatní fondy... 15 1.3.4 Projekty zapojující zahraniční účastníky... 16 2. Řízení a plánování strukturálních fondů...19 2.1 Jak jsou strukturální fondy řízeny?... 19 2.2 Jak se zapojit do plánování strukturálních fondů?... 21 2.2.1 Partnerský přístup... 21 2.2.2 Podílení se na stanovení priorit... 21 2.2.3 Časový rámec... 22 2.3 Praktické tipy pro optimální využívání strukturálních fondů pro politiku MSP a politiku podnikání... 22 2.3.1 Projektová žádost... 22 2.3.2 Jak je to s finančními prostředky... 24 3. Plánování a vypracování žádosti...25 3.1 Harmonogram... 25 3.2 Informace... 25 3.3 Praktické tipy... 26 4. Příklady osvědčených postupů...27 4.1 Odborná příprava v oblasti podnikání: jak založit podnik... 27 4.1.1 REALIS, aktivní síť pro sociální inovace, podpora z EFRR... 27 4.1.2 ENTREDI Entrepreneurial Diversity, podpora z INTERREG C...29 4.2 Poradenství a odborné vedení pro podnikatele a subjekty zakládající nové podniky... 32 4.2.1 Mechatronika pro MSP, podpora z INTERREG A... 32 4.3 Podpora převodu podniků z jedné generace na druhou... 37 4.3.1 Moderatoren zur Sicherung er Unternehmensnachfolge, podpora z ESF... 37 4.4 Podpora podniků při konsolidaci, růstu, inovacích a internacionalizaci... 41 4.4.1 Programy podpory inovací ( měkká opatření ) pro MSP v Dolním Rakousku, podpora z EFRR... 41 4.4.2 I2I, Innovation 2 Industrialisation for Advanced Micro&Nano Systems (Inovace 2, Industrializace pro pokročilé mikro- a nanosystémy), podpora z EFRR... 46 4.4.3 Growth Forum (Fórum pro růst), podpora z ESF a EFRR... 48 Přílohy...53 Příloha 1: Užitečné odkazy / zdroje informací...53 Příloha 2: Řídicí orgány... 55
8 Zkratky AER Shromáždění evropských regionů CIP Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (2007 2013) CORDIS Informační služba Společenství pro výzkum a vývoj COSME Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (2014 2020) EFRR Evropský fond pro regionální rozvoj EK Evropská komise EMFF Evropský námořní a rybářský fond (2014 2020) EP Evropský parlament ERF Evropský rybářský fond (2007 2013) ESF Evropský sociální fond EÚS Evropská územní spolupráce EZFRV Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EU Evropská unie, založena dne 1. listopadu 1993 dvanácti členskými státy. Jejich počet vzrostl během řady rozšíření na současných 27. EU-12 (1. listopad 1993 31. prosinec 1994): Belgie (BE), Řecko (EL), Lucembursko (LU), Dánsko (DK), Španělsko (ES), Nizozemsko (NL), Německo (DE), Francie (FR), Portugalsko (PT), Irsko (IE), Itálie (IT), Spojené království (UK) EU-15 (1. leden 1995 30. duben 2004): EU-12 + Rakousko (AT), Finsko (FI), Švédsko (SE) EU-25 (1. květen 2004 31. prosinec 2006): EU-15 + Polsko (PL), Česká republika (CZ), Kypr (CY), Lotyšsko (LV), Litva (LT), Slovinsko (SI), Estonsko (EE), Slovensko (SK), Maďarsko (HU), Malta (MT) EU-27 (od 1. ledna 2007): EU-25 + Bulharsko (BG), Rumunsko (RO) GŘ REGIO Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku GŘ EMPL Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování GŘ AGRI Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova GŘ MARE Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov HDP Hrubý domácí produkt HND Hrubý národní důchod IKT Informační a komunikační technologie INTERREG Iniciativa Společenství, jejímž cílem je podněcování meziregionální spolupráce v Evropské unii LEADER Leader je francouzská zkratka výrazu Liaison Entre Actions de Développement de l Économie Rurale, což znamená vazby mezi opatřeními na rozvoj hospodářství venkova MSP Malé a střední podniky NRP Národní a regionální programy OP Operační program SSR Společný strategický rámec SZP Společná zemědělská politika VaV Výzkum a vývoj VaVaI Výzkum, vývoj a inovace 7. RP Sedmý rámcový program (2007 2013)
9 Úvod Podnětem pro vypracování této příručky bylo zjištění, že potenciální nositelé projektů v oblasti malých a středních podniků (dále jen MSP ) a podnikání mají často útržkovité znalosti o možnostech financování, které mohou existovat v rámci strukturálních fondů. Strukturální fondy dlouhodobí podporovatelé MSP se nyní staly důležitým nástrojem při dosahování cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Prostřednictvím sdíleného řízení, a zejména zapojení regionálních zúčastněných stran do vypracovávání a provádění operačních programů, jsou strukturální fondy nejlépe přizpůsobeny místnímu kontextu, v němž se malé a střední podniky rozvíjejí. Programové období 2014 2020 se blíže zaměří na úlohu malých a středních podniků a podnikání při oživení hospodářství a podpoře veřejného blahobytu. Zásadní význam má proto rozsáhlé šíření informací, aby bylo možno financovat regionální iniciativy zaměřené na podporu MSP a podnikání. To zase vytvoří prostředí, v němž mohou podnikatelé a rodinné podniky prosperovat a v němž je odměňována podnikavost. Tato příručka nejprve přezkoumá rámec politiky soudržnosti, její cíle a finanční nástroje. Poté se bude zabývat otázkou řízení fondů a nakonec poskytne praktická doporučení ohledně podávání žádostí o financování. Je v ní představena řada osvědčených postupů a uvedeny názorné příklady toho, čeho lze prostřednictvím financování ze strukturálních fondů dosáhnout v oblasti režimů podpory MSP a podnikání.
10
11 Politika soudržnosti EU: cíle a nástroje Politika soudržnosti nebo regionální politika EU je v prvé řadě investiční politikou, která je zaměřena na zmenšování hospodářských, sociálních a územních rozdílů mezi jednotlivými regiony v Evropě. Její rozpočet je druhý největší po rozpočtu společné zemědělské politiky (dále jen SZP ) a přímo se zaměřuje na projekty na místě. Politika podporuje vytváření pracovních příležitostí, konkurenceschopnost, hospodářský růst, lepší kvalitu života a udržitelný rozvoj. Tyto investice podporují provádění strategie Evropa 2020. Podpora zakládání a růstu podniků představuje hlavní způsob, jak politika soudržnosti pomáhá podporovat regionální ekonomiky. 1.1 Rámec na období 2007 2013 Ačkoli se stávající období financování chýlí ke konci, stále je ještě možné financovat politiku MSP a politiku podnikání v tomto rámci. MSP, páteř evropského hospodářství, stojí ve středu regionální politiky, která podporuje projekty v široké škále oblastí od výzkumu po energetiku a podporu podniků. Politika soudržnosti je založena na třech cílech: Konvergence solidarita s méně rozvinutými regiony Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost zlepšení konkurenceschopnosti a zvýšení přitažlivosti regionů pro podniky a investory Evropská územní spolupráce podněcování přeshraniční spolupráce V rámci cíle Konvergence je financováno 99 regionů. Jedná se o regiony s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru EU a rovněž o regiony, které před rozšířením v roce 2004 a 2007 této prahové hodnoty nedosahovaly. Posledně uvedené regiony budou do roku 2013 dostávat postupně ukončovanou podporu. Zbývajících 172 regionů je způsobilých pro financování v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Regiony, na něž se kdysi vztahovala konvergenční kritéria, nyní však překračují 75% prahovou hodnotu i v rámci EU-15, dostávají dodatečnou postupně zaváděnou podporu 1. Cíl Evropská územní spolupráce (EÚS) se týká všech regionů. 1. Podrobnější informace o jednotlivých kategoriích regionů viz mapa: ec.europa.eu/regional_policy/atlas2007/index_cs.htm
12 1.2 Budoucí politika soudržnosti (2014 2020) Politika soudržnosti pro období 2014 2020 2 soustředí financování na menší počet priorit v souladu se strategií Evropa 2020, zaměří se více na výsledky a zvýší využívání předběžných podmínek. MSP jsou na předním místě programu pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Společný strategický rámec (dále jen SSR ) stanoví klíčové akce, které se zabývají prioritami EU, poskytuje vodítko pro programování vztahující se na všechny fondy 3 a podporuje lepší koordinaci různých strukturálních nástrojů EU. Strategie Evropa 2020 stanoví cíle Evropy v období od roku 2010 do roku 2020 k dosažení inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění. Evropa 2020: přehled HLAVNÍ CÍLE - Zvýšit zaměstnanost u osob ve věku 20 až 64 let ze současných 69 % na nejméně 75 %. - Dosáhnout cíle investovat do výzkumu a vývoje 3 % HDP, zejména zlepšováním podmínek pro investice soukromého sektoru do výzkumu a vývoje, a vytvořit nový ukazatel pro sledování inovací. - Snížit emise skleníkových plynů oproti úrovním roku 1990 nejméně o 20 % nebo, pokud budou podmínky příznivé, o 30 %; zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřebě energie na 20 % a zvýšit energetickou účinnost o 20 %. - Snížit o 25 % počet Evropanů, kteří žijí pod vnitrostátní hranicí chudoby, což vyvede z chudoby přes 20 milionů lidí. INTELIGENTNÍ RŮST UDRŽITELNÝ RŮST RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ INOVACE Stěžejní iniciativa EU,,Inovace v Unii zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, čímž by se posílil inovativní řetězec a zvýšil objem investic v celé Unii. VZDĚLÁVÁNÍ Stěžejní iniciativa,,mládež v pohybu zlepšení výsledků vzdělávacích systémů a zlepšení mezinárodní atraktivity evropských ysokoškolských institucí. DIGITÁLNÍ SPOLEČNOST Stěžejní iniciativa EU,,Digitální agenda pro Evropu urychlení rozvoje vysokorychlostního internetu a využití výhod jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky. KLIMA, ENERGIE A MOBILITA Stěžejní iniciativa EU,,Evropa účinněji využívající zdroje podpora oddělování hospodářského růstu od využívání zdrojů, a to pomocí snížení uhlíku v naší ekonomice, většího yužívání obnovitelných zdrojů energie, modernizace dopravního odvětví a podporyenergetické účinnosti. KONKURENCESCHOPNOST Stěžejní iniciativa EU,,Průmyslová politika pro éru globalizace zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, a podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny, která by byla v celosvětovém měřítku onkurenceschopná. ZAMĚSTNANOST A DOVEDNOSTI Stěžejní iniciativa EU,,Agenda pro nové dovednosti a pracovní místa modernizace racovních trhů prostřednictvím usnadnění mobility pracovních sil a rozvoj dovedností v průběhu celého života za účelem zvýšení účasti na trhu práce a lepšího vyrovnání nabídky poptávky na trhu práce. BOJ PROTI CHUDOBĚ Stěžejní inciativa EU,,Evropská platforma pro boj proti chudobě posílení sociální a územní soudržnosti tak, aby výhody vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve velkém měřítku sdíleny a lidem postiženým chudobou a sociálním vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti. Je důležité, aby iniciátoři projektů v žádosti odkazovali na širší cíle strategie Evropa 2020 v zájmu zajištění optimálního souladu. Regiony budou zařazeny do tří kategorií podle jejich HDP na obyvatele ve vztahu k průměru EU-27: méně rozvinuté regiony s HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru, přechodové regiony s HDP na obyvatele mezi 75 % a 90 % průměru a více rozvinuté regiony s HDP na obyvatele vyšším než 90 % průměru. Zásada partnerství a kodex chování navrhuje se vytvoření evropského kodexu chování. Ten stanoví cíle a kritéria na podporu provádění dohod o partnerství a k snazšímu sdílení informací, zkušeností, výsledků a osvědčených postupů mezi členskými státy. 2. Legislativní návrhy týkající se politiky soudržnosti EU pro období 2014 2020: ec.europa.eu/regional_policy/what/future/proposals_2014_2020_cs.cfm 3. Tzv. fondy SSR jsou Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a budoucí Evropský námořní a rybářský fond (EMFF).
13 Soubor 11 tematických cílů, které se mají přeměnit na klíčové akce pro jednotlivé fondy, obsahuje zvláštní linii týkající se konkurenceschopnosti MSP. Prvky týkající se MSP nebo podnikání může mít většina ostatních tematických cílů: přechod na nízkouhlíkové hospodářství lze například využít k financování projektů, které mají zvýšit energetickou účinnost nebo stimulovat využívání energie z obnovitelných zdrojů v MSP. Tematické cíle dále zahrnují výzkum a inovace, informační a komunikační technologie (IKT) a vzdělávání, dovednosti a celoživotní učení, přičemž všechny tyto cíle jsou důležité pro politiky zaměřené na MSP a podnikání. Všechny členské státy vypracují smlouvy o partnerství (jednu pro každou zemi). Tuto smlouvu bude třeba vypracovat ve spolupráci s regionálními orgány a projednat s Evropskou komisí (EK). Smlouva stanoví závazky partnerů na vnitrostátní a regionální úrovni a EK. Tyto závazky budou spojeny s cíli strategie Evropa 2020 i národními programy reforem. Smlouvy o partnerství budou zahrnovat strategii integrovaného územního rozvoje, která bude podporována všemi fondy SSR, seznam všech operačních programů, cíle založené na ukazatelích, strategické investice a podmínky a rovněž závazky týkající se podávání zpráv. Smlouvy o partnerství mimoto stanoví struktury pro koordinaci, využívají doplňkovost mezi fondy SSR a různými jinými nástroji EU (tj. nástroj pro propojení Evropy, COSME, Horizont 2020 nebo jiné programy ) a zabraňují zdvojování úsilí. Partneři budou členy monitorovacích výborů pro jednotlivé programy. Integrované programování je zdokonaleno zavedením společných pravidel způsobilosti a finančních pravidel a programů financovaných z více fondů s EFRR, ESF a Fondem soudržnosti jako alternativou. Provádění strategií místního rozvoje ze strany místních skupin za účasti místních orgánů, nevládních organizací a hospodářských a sociálních partnerů usnadní rovněž integrovaný přístup k místnímu rozvoji se zapojením místních komunit vycházející z přístupu LEADER v oblasti rozvoje venkova. Jako účinnější alternativa tradičních grantů nebo jako jejich doplněk budou v rostoucí míře využívány finanční nástroje. Je-li to schůdné, mohou být finanční nástroje použity u celé škály politických cílů vyjádřených v programech k poskytnutí nástrojů v projektech, které prokazují náležitou schopnost splacení v případě nedostatků trhu. Členské státy a řídicí orgány je mohou využít jako nástroje upravené na míru nebo jako základ předem stanovených modelů vnitrostátních nebo regionálních nástrojů, které umožňují účinné zavedení operací v souladu s běžnými podmínkami navrhovanými Komisí. Řídicí orgány mohou k finančním nástrojům vytvořeným na úrovni EU přispět zdroji, které budou vyčleněny na investice v souladu s dotyčnými programy. 1.3 Nástroje politiky soudržnosti EU Regionální politika EU je financována ze tří hlavních fondů, a to z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), z Evropského sociálního fondu (ESF), na něž se společně odkazuje jako na strukturální fondy, a z Fondu soudržnosti (FS). Tyto fondy jsou založeny na zásadách spolufinancování a sdíleného řízení. Finanční podpora EU je vždy doplněna vnitrostátním veřejným nebo soukromým financováním. V závislosti na řadě sociálně-ekonomických faktorů může být míra spolufinancování v rozmezí od 50 % do 85 % celkových nákladů zásahů. Pokyny k opatřením EFRR a ESF jsou navrženy na evropské úrovni, zatímco provádění na místě v každém členském státě řídí příslušné vnitrostátní nebo regionální orgány. 1.3.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) EFRR podporuje rozvoj a strukturální změny regionálních ekonomik, včetně přeměny upadajících průmyslových oblastí. Finanční prostředky mohou být přiděleny jako granty nebo jako finanční nástroje. Rozpočet na stávající období 2007 2013 činí 201 miliard EUR z celkového rozpočtu ve výši 347 miliard EUR, což představuje 58 % celkových finančních prostředků ve strukturálních fondech. Fond řídí Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO).
14 V novém programovém období 2014 2020 přispívá EFRR ke všem tematickým cílům, přičemž stanoví řadu investičních priorit 4. V rámci politiky MSP a politiky podnikání mají obzvláštní význam tyto tematické cíle: cíl č. 1: posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací cíl č. 2: zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím, využití a kvality informačních a komunikačních technologií (IKT) cíl č. 3: zvyšování konkurenceschopnosti MSP cíl č. 8: podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil cíl č. 9: podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě. Podpora z EFRR 5 zahrnuje zejména: produktivní investice, které přispívají k tvorbě a ochraně udržitelných pracovních míst, prostřednictvím přímé podpory investic do malých a středních podniků (MSP); rozvoj vnitřního potenciálu prostřednictvím opatření k podpoře regionálního a místního rozvoje a výzkumu a inovací. EFRR však NEPODPORUJE vyřazování jaderných elektráren z provozu, snižování emisí skleníkových plynů v zařízeních spadajících do působnosti směrnice 2003/87/ES, výrobu, zpracování a uvádění tabáku a tabákových výrobků na trh a podniky v nesnázích podle definice v pravidlech státní podpory Unie. Dalším hlavním znakem právních předpisů je rostoucí význam finančních nástrojů. Finančními nástroji mohou být půjčky, záruky atd. Co konkrétně lze financovat z EFRR? Výzkumnou a inovační infrastrukturu, rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací, podnikové investice do výzkumu a inovací, vývoj produktů a služeb, přenos technologií, sociální inovace a aplikace veřejných služeb, stimulaci poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace, technický a aplikovaný výzkum, pilotní linky, opatření k včasnému ověřování produktů, schopnost vyspělé výroby a prvovýroby v oblasti klíčových technologií, šíření technologií pro všeobecné použití Vyvíjení produktů a služeb v oblasti IKT, elektronický obchod, aplikace v oblasti IKT pro elektronickou veřejnou správu, elektronické učení, elektronické začleňování a elektronické zdravotnictví Podnikavost, hospodářské využívání nových myšlenek a zakládání nových podniků; nové obchodní modely pro MSP, zejména pro oblast mezinárodního obchodu Energetickou účinnost a využívání energie z obnovitelných zdrojů v MSP Rozvoj podnikatelských inkubátorů a investiční podporu samostatně výdělečné činnosti a zakládání podniků Podporu materiální a hospodářské obnovy zanedbaných městských a venkovských komunit; podporu sociálních podniků Pokud jde o příklady projektů financovaných z EFRR, viz databáze GŘ REGIO obsahující příslušné projekty 6. Výběr projektů je uveden rovněž v kapitole 4. 1.3.2 Evropský sociální fond (ESF) Cílem Evropského sociálního fondu (ESF) je snižovat rozdíly mezi členskými státy a regiony v EU, pokud jde o bohatství a životní úroveň. ESF má podporovat zaměstnanost v EU a pomáhá členským státům lépe připravit pracovní síly a podniky v Evropě na čelení novým, globálním problémům. Rozpočet ESF ve stávajícím období (2007 2013) činí 76 miliard EUR, tj. 22 % celkových strukturálních fondů. ESF řídí Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL). ESF podporuje návrhy produktivnější organizace práce a rovněž strategie celoživotního učení. Fond prosazuje také přístup k zaměstnání 4. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost, KOM(2011) 614 v konečném znění, kapitola I článek 5. 5. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost, KOM(2011) 614 v konečném znění, kapitola I článek 3. 6. ec.europa.eu/regional_policy/projects/stories/index_cs.cfm
15 pro osoby hledající zaměstnání, nezaměstnané osoby, ženy a migranty, a napomáhá tudíž sociálnímu začleňování znevýhodněných osob a boji proti diskriminaci na trhu práce. Usiluje o posílení lidského kapitálu reformou vzdělávacích systémů a vytvořením sítě vzdělávacích zařízení. ESF může být vyžíván všemi regiony, avšak největší alokace je určena pro nejméně rozvinuté regiony. V novém programovém období 2014 2020 bude ESF zaměřen na čtyři tematické cíle 7, přičemž první tři jsou přímo spojeny s politikou MSP a politikou podnikání: cíl č. 8: podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovníků cíl č. 9: podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě cíl č. 10: investice do vzdělávání, dovedností a celoživotního učení cíl č. 11: posilování institucionální kapacity a výkonné veřejné správy. Má dojít k posílení partnerství a sociální partneři a nevládní organizace budou vybízeni, aby se podíleli na investicích ESF. Vyšší míra spolufinancování u specifických prioritních os bude mimoto podporovat sociální inovace a nadnárodní spolupráci. Stejně jako u EFRR se významně zvýší využívání finančních nástrojů. Co financuje ESF? Místní iniciativy na podporu zaměstnanosti, mobilitu pracovníků; trvalé začlenění mladých lidí, podnikání a zakládání podniků (granty, půjčky...); rovnost žen a mužů; pomoc pracovníkům, podnikům a podnikatelům přizpůsobovat se změnám, nadnárodní mobilitu pracovníků (odborná příprava v zahraničí) Omezování předčasného ukončování školní docházky a podporu rovného přístupu ke kvalitnímu vzdělávání; kvalitu, účinnost a otevřenost vzdělávání; celoživotní učení Začleňování a boj proti diskriminaci; sociální ekonomiku a sociální podniky; strategie pro místní rozvoj s vedoucí úlohou komunit Vytváření kapacit v případě zúčastněných stran, které provádějí politiky zaměstnanosti a vzdělávání a sociální politiky 1.3.3 Ostatní fondy Fond soudržnosti je vyhrazen pro členské státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU. Ve stávajícím období je způsobilých všech 12 nových členských států a Portugalsko a Řecko (Španělsko je postupně vyřazováno). Fond soudržnosti je rozdělován na centrální úrovni a řízen na úrovni členských států. Jeho rozpočet činí 70 miliard EUR. Fond financuje transevropské dopravní sítě a rovněž projekty v oblasti životního prostředí, energetiky a dopravy (energetická účinnost, využívání energie z obnovitelných zdrojů, rozvoj železniční dopravy, podpora intermodality, posílení veřejné dopravy atd.). Tento fond má pro politiku podnikání a politiku MSP menší význam, jelikož financuje především infrastrukturu. Ačkoli níže uvedené dva fondy nejsou součástí politiky soudržnosti, patří k tzv. fondům SSR 8 a mohou subjektům připravujícím projekty v oblasti MSP a podnikání ve venkovských a přímořských regionech nabízet zajímavé příležitosti: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) financuje programy členských států v oblasti rozvoje venkova. Má strukturu složenou ze 4 os: zlepšení konkurenceschopnosti zemědělského a lesnického odvětví ochrana životního prostředí a krajiny vyšší kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova LEADER, metodika zavádějící možnosti financování místních přístupů k rozvoji venkova. 7. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu, KOM(2011) 607 v konečném znění/2. 8. Viz oddíl 1.2. Budoucí programové období (2014 2020).
16 Podpora z EZFRV v programovém období 2007 2013 činí celkem 96,2 miliardy EUR. Fond řídí Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI). EZFRV nabízí podnikatelům a podnikům v oblastech, v nichž tento fond působí, širokou škálu možností financování. To zahrnuje opatření k řešení problémů spojených se strukturálními změnami a vyšší konkurencí na globalizovaných trzích s potravinami, zachováním biologické rozmanitosti a cenné krajiny, udržitelným hospodařením s vodou, zmírňováním změny klimatu a obnovitelnou energií, investicemi a inovacemi ve venkovském hospodářství a venkovských komunitách. V novém programovém období 2014 2020 obsahuje nařízení 9 pravidla týkající se vypracování, schvalování a revize programů, která do značné míry odpovídají stávajícím pravidlům, a otevírá možnost podprogramů (např. mladí zemědělci, malí zemědělci, horské oblasti, krátké dodavatelské řetězce), jež mají prospěch z vyšší intenzity podpory. Inspirujte se! Širokou škálu projektů v rámci rozvoje venkova představuje databáze Evropské sítě pro rozvoj venkova týkající se této oblasti 10. Evropský rybářský fond (ERF) 11 má podporovat společnou rybářskou politiku. Fond stanoví 5 priorit: přizpůsobení rybářského loďstva EU akvakultura, vnitrozemský rybolov, zpracování produktů rybolovu a akvakultury a jejich uvádění na trh opatření společného zájmu udržitelný rozvoj rybolovných oblastí technická pomoc. ERF má na období 2007 2013 rozpočet ve výši 4,3 miliardy EUR. Fond řídí Generální ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov (GŘ MARE). Financování je dostupné pro všechna odvětví. Zvláštní pozornost je věnována rybářským společenstvím, jichž se nejvíce dotýkají nedávné změny v odvětví, a to prostřednictvím podpory pro diverzifikaci a posílení hospodářského rozvoje. V novém programovém období 2014 2020 navrhla Komise vytvoření nového fondu, který nahradí stávající ERF: Evropský námořní a rybářský fond (EMFF) 12. Pro MSP a podnikatele působící v této oblasti mohou být obzvláště zajímavé tyto priority: zajištění ziskovosti rybolovu, podpora drobného rybolovu, rozvoj udržitelné akvakultury, zlepšení vědeckých poznatků. 1.3.4 Projekty zapojující zahraniční účastníky 1.3.4.1 Evropská územní spolupráce Cíl Evropská územní spolupráce (EÚS) má odstranit fyzické, administrativní a regulační překážky soudržnosti a rovněž zmírňovat hraniční efekt mezi územími a regiony s cílem umožnit jim řešit společně stejné problémy. Cíl Evropská územní spolupráce je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Jeho celkový rozpočet v současnosti činí 8,7 miliardy EUR; tj. 2,5 % celkového rozpočtu. V novém programovém období 2014 2020 byla úloha Evropské územní spolupráce uznána a blíže vymezena ve zvláštním nařízení 13. V rámci EÚS existují tři oblasti: Přeshraniční spolupráce (INTERREG A) je přeshraniční spolupráce mezi přilehlými regiony na podporu integrovaného regionálního rozvoje. INTERREG A je z hlediska rozpočtu a počtu programů zdaleka největší oblastí. INTERREG IVA má 52 operačních programů, z nichž každý pokrývá část pohraniční oblasti mezi členskými státy EU. Organizace nebo orgán se může programu INTERREG IVA účastnit pouze tehdy, nachází-li se ve způsobilé oblasti tohoto programu. 9. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), KOM(2011) 0627 v konečném znění. 10. enrd.ec.europa.eu/policy-in-action/rdp_view/en/view_projects_en.cfm 11. Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu. 12. Návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o společné rybářské politice KOM(2011) 425. 13. Legislativní návrhy týkající se politiky soudržnosti EU pro období 2014 2020: ec.europa.eu/regional_policy/what/future/proposals_2014_2020_cs.cfm
17 Jak se MSP podílejí na přeshraničních projektech? INTERREG A podporuje vytváření přeshraničních klastrů, jako je například Biovalley 14, třístranný klastr v oblasti věd o živé přírodě, jenž je spolufinancován z programu Horní Rýn, který spojuje 600 společností. Podporuje výzkum a vývoj (VaV), jako například projekt interdisciplinárního výzkumu a přenosu TKV FO 15 spolufinancovaný z programu Deutschland Nederland, a rovněž vytváření nových činností a zachování silné průmyslové struktury MSP prostřednictvím projektu Benefits 16 spolufinancovaného z programu France (Channel) England. Nadnárodní spolupráce (INTERREG B) zahrnuje nesousedící regiony z různých zemí, které spolupracují, jelikož mají společné nebo srovnatelné problémy. INTERREG IVB je rozdělen na třináct různých operačních programů (OP). Každý OP je řízen sekretariátem a pokrývá určitou část území EU. INTERREG IVB se mohou účastnit všechny členské státy, avšak pouze tehdy, pokud se daná organizace nebo orgán nachází ve způsobilé oblasti některého z programů. Jaký to má význam pro MSP a potenciální podnikatele? INTERREG B usnadňuje inovace a podnikání v jihovýchodní Evropě, a to podporou dovedností v oblasti hodnocení výzkumu, technologií a inovací prostřednictvím projektu Eval-Inno 17. Prostřednictvím projektu CREA NET 2.0 18, který je spolufinancován z programu Jihozápadní Evropa, podporuje i-labs a podnikatelskou tvořivost obecně. Meziregionální spolupráce (INTERREG C) byla navržena s cílem posílit účinnost politik a nástrojů v oblasti regionálního rozvoje prostřednictvím rozsáhlé výměny informací a sdílení zkušeností (sítě). Ačkoli se z hlediska rozpočtu jedná o nejmenší program, zahrnuje všechny regiony v EU. Jak sdílení osvědčených postupů zlepšuje podnikatelské prostředí? INTERREG C umožňuje sdílet ověřené zkušenosti, jako je vzdělávání učitelů v oblasti podnikání v Östergötlandu Framtidsfron-Future Seeds 19, v celé Evropě prostřednictvím projektu YES pro mladé podnikatele. Podporuje rovněž přenos úspěšných iniciativ v oblasti podpory podniků, jako je model 4+1 20, který vytvořilo centrum pro zakládání podniků Kompass ve Frankfurtu a který byl přenesen v rámci projektu ENTREDI. 1.3.4.2 Nadnárodní spolupráce v rámci OP Meziregionální spolupráce může být zahrnuta rovněž do operačních programů ESF a EFRR, a to buď s využitím horizontálního přístupu (který umožňuje meziregionální spolupráci ve všech oblastech, jichž se OP týkají), nebo prostřednictvím specifické prioritní osy (umožňující meziregionální spolupráci v jedné konkrétní oblasti). Zahrnutí meziregionální spolupráce do OP zajišťuje větší flexibilitu, jelikož nositelé projektů nemusí čekat na zveřejnění výzvy INTERREG k podávání žádostí a při výběru svých partnerů mají větší prostor pro manévrování. Výměna zkušeností iniciovaná v rámci INTERREG C má být přenesena zejména do operačních programů na základě cíle Investice pro růst a zaměstnanost 21. 14. www.biovalley.com/ 15. www.hs-niederrhein.de/forschung/highlights/tkvfo/ 16. interreg4a-manche.eu/index.php?option=com_sobi2&sobi2task=sobi2details&catid=3&sobi2id=3095&itemid=&lang=en 17. www.eval-inno.eu/ 18. www.creabusinessidea.com/ 19. www.framtidsfron.se/ 20. www.em3supportforbusiness.org.uk/the-4-1-model/ 21. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, a o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti, KOM(2011) 0615 v konečném znění, hlava I Programy, kapitola Obecná ustanovení o fondech SSR, článek 87.
18 Jaký druh meziregionálních projektů lze začlenit do OP? Region Limousin (F) zahrnul do svého OP pět strategických priorit, přičemž pátou prioritou je usnadnění partnerství v rámci meziregionální a mezinárodní spolupráce 22. Region zaměřil své úsilí na využití výsledků, sdílení zkušeností, rozvoj stávajících mezinárodních sítí a kontinuitu opatření, která byla provedena s cílem podnítit šíření a přejímání osvědčených postupů. V tomto rámci je příkladem meziregionální spolupráce zahájené v rámci projektu INTERREG C projekt RUR@CT 23, který je zaměřen na sdílení osvědčených postupů a v současnosti je financován z EFRR na základě regionálního OP pro přenos těchto úspěšných iniciativ. Přenesené osvědčené postupy se objevují v široké škále projektů rozvoje venkova, včetně podpory pro zakládání a převod podniků, jak je tomu v případě iniciativy Objectif Création 24. 22. Operační program Limousin je k dispozici ve francouzštině na adrese: www.europeenlimousin.fr/upload/documentation/fichiers/po2011.pdf, shrnutí je k dispozici na adrese: ec.europa.eu/regional_policy/country/prordn/details_new.cfm?gv_pay=fr&gv_reg=all&gv_pgm=1122&gv_defl=7&lan=7 23. www.ruract.eu 24. www.region-limousin.fr/objectif-creation, 321
19 Řízení a plánování strukturálních fondů 2.1 Jak jsou strukturální fondy řízeny? Zatímco pokyny k opatřením ESF jsou navrženy na evropské úrovni, provádění na místě v každém členském státě řídí příslušné vnitrostátní nebo regionální orgány. Tyto orgány připravují OP a vybírají a sledují projekty. Decentralizované řízení strukturálních fondů znamená, že tyto jsou k dispozici ve všech členských státech a regionech a že projekty nejsou financovány přímo z Bruselu. Finanční prostředky jsou spravovány na vnitrostátní a/nebo regionální úrovni. Žádosti by proto neměly být zasílány EK, nýbrž řídicímu orgánu EFRR nebo ESF ve vašem regionu nebo zemi. Dalším rozhodujícím aspektem financování politiky soudržnosti je skutečnost, že finanční podpora EU je vždy doplněna vnitrostátním veřejným nebo soukromým financováním. Zásah na úrovni EU je spojen se situací na místě. V závislosti na řadě sociálně-ekonomických faktorů může být míra spolufinancování v rozmezí od 50 % do 85 % celkových nákladů zásahů. Členské státy nebo regiony určí pro každý OP řídicí orgán, certifikační orgán a funkčně nezávislý auditní orgán. Operační programy (OP) 25 jsou víceleté programy, které jsou schváleny na vnitrostátní nebo regionální úrovni a poté projednány s Evropskou komisí. Tyto programy stanoví priority financování pro konkrétní oblast politiky nebo region a výši finančních prostředků z různých nástrojů financování, která bude poskytnuta. OP jsou buď tematické, nebo regionální a provádí je široká škála organizací z veřejného i soukromého sektoru. K těmto organizacím patří celostátní, regionální a místní orgány, instituce vzdělávání a odborné přípravy, nevládní organizace a dobrovolný sektor, různé organizace zastupující podniky, jako jsou rozličné komory (obchodní komory, živnostenské komory atd.), a rovněž sociální partneři, například odborové svazy a rady zaměstnanců, odvětvová a profesní sdružení. 25. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, a o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti, KOM(2011) 0615 v konečném znění, hlava I Programy, kapitola Obecná ustanovení o fondech SSR, článek 87.
20 Řídicí orgán je útvar, který přebírá celkovou odpovědnost za určitý OP. Řídicí orgány jsou organizovány na celostátní, regionální nebo místní úrovni a mohou jimi být orgány veřejné moci nebo veřejné/soukromé subjekty. Tyto orgány odpovídají za účinné a efektivní provádění fondů, což znamená řadu funkcí spojených s řízením a monitorováním programů, finančním řízením a kontrolami a rovněž výběrem projektů. Řídicí orgány podporuje jeden či více zprostředkujících subjektů. Společně s členskými státy odpovídají řídicí orgány za zajištění toho, aby jejich komunikační strategie byla prováděna způsobem, který oslovuje všechny občany. Řídicí orgány fungují jako kontaktní místo pro Evropskou komisi, certifikační a auditní orgány a rovněž pro nositele projektů nebo potenciální příjemce. Certifikační a auditní orgány mimoto zaručují správnost účetnictví, dodržování použitelných pravidel Unie a vnitrostátních pravidel a rovněž kontrolu systémů řízení 26. Žádosti o investice z ESF a EFRR jsou obvykle podávány v reakci na časově omezené výzvy k předkládání návrhů, které vydávají řídicí orgány. Využívání výzev je v Evropě rozšířeno v různé míře a někdy je možné předložit projekt rovněž v rámci probíhajících programů. Příjemci navrhují jednotlivé projekty, žádají o finanční prostředky a v případě, že jsou poskytnuty, provádějí projekt a podávají řídicímu orgánu zprávy o pokroku. Příklad výzvy k předkládání návrhů v rámci EFRR Výzva týkající se priority 2 Stimulace rozvoje podniků usiluje o žádosti podané organizacemi, které se zaměřují na poskytování podpory malým a středním podnikům v oblasti West Midlands s cílem podporovat podniky a stimulovat růst. Vybízí se k předkládání návrhů žádostí týkajících se zcela nových projektů a prodloužení nebo rozšíření stávajících projektů v rámci priority 2 EFRR West Midlands. West Midlands, výzva zveřejněna dne 3. října 2012 www.communities.gov. uk/regeneration/regenerationfunding/ europeanregionaldevelopment/ westmidlands/applyingfunding/ callsforproposals/ Příklady výzev k předkládání návrhů v rámci ESF Spolková země Bádensko Württembersko systematicky využívá ESF k podpoře zakládání podniků a jejich převodu. Rozhodujícím prvkem úspěchu podniku je příprava na zahájení činnosti a individuální podpora fáze růstu. Pozornost se proto zaměřuje na zvyšování informovanosti, odbornou přípravu a poradenství poskytované osobám, které zakládají nebo přebírají určitý podnik. Mezi rokem 2007 a 2012 byla zveřejněna řada výzev k předkládání návrhů s cílem podporovat podnikatelského ducha ve školách a na univerzitách v jednotlivých regionech napomáhat při zakládání podniků na základě znalostí, a to pomocí poradenství a technické podpory poskytované univerzitními inkubátory podporovat převody podniků prostřednictvím zprostředkovatelů poskytovat vzdělávací kurzy pro subjekty zakládající nové podniky nebo přebírající stávající podniky podporovat zvláštní cílové skupiny, např. ženy-podnikatelky nebo podnikatele pocházející z rodin migrantů podporovat malé podniky, které využívají mikrofinancování, prostřednictvím zvláštního poradenství týkajícího se financování zakládání podniků poskytovat poradenství týkající se zakládání podniků prostřednictvím poukázek na poradenské služby. Jednotlivé výzvy a balíčky žádostí jsou k dispozici na adrese: www.esf-bw.de/esf/ index.php?id=66 26. Fondy SSR, KOM(2011) 0615 v konečném znění, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zvláštních ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj a cíle Investice pro růst a zaměstnanost, KOM(2011) 614 v konečném znění, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ESF, KOM(2011) 0607 v konečném znění.
21 Poznejte svůj řídicí orgán! Řídicí orgán představuje referenční místo poskytující aktuální informace specifické pro daný region, které se týkají toho, jak přesně podat žádost o financování ve vašem regionu. Postupy podávání žádostí se mezi jednotlivými zeměmi a dokonce mezi jednotlivými regiony v téže zemi liší. Na svůj řídicí orgán se obraťte nejen proto, abyste zjistili priority stanovené v operačních programech, nýbrž rovněž proto, abyste se dověděli o otevřených výzvách a postupech podávání žádostí. K vyhledání kontaktních údajů svého řídicího orgánu si prostudujte oddíl Podpora ve vaší zemi 27 na internetových stránkách GŘ EMPL nebo oddíl Ve vaší zemi 28 na internetových stránkách GŘ REGIO. Pokud váš projekt spadá do oblasti působnosti podpory z ERF/EMFF, můžete více informací získat u svých vnitrostátních orgánů pro rybolov 29. Jestliže chcete získat více informací ohledně toho, jak financovat iniciativu na podporu podnikatelů a MSP z EZFRV, obraťte se na své ministerstvo zemědělství 30. 2.2 Jak se zapojit do plánování strukturálních fondů? 2.2.1 Partnerský přístup Partnerský přístup 31 znamená, že se na vypracovávání a provádění politik podílejí místní a regionální samosprávy a příslušní aktéři, například komory. Tato víceúrovňová správa zajišťuje větší odpovědnost a využívá zkušenosti a know-how zúčastněných stran. Pokud jde o vypracování politik, tento přístup, který ještě více vyzdvihuje důležitost obohacení dialogu o vlastní připomínky a nápady, nejlépe dokládají smlouvy o partnerství. Partneři podílející se na vypracovávání smluv o partnerství a zpráv o pokroku se budou podílet rovněž na přípravě, provádění, monitorování a hodnocení programů. Příkladem partnerského přístupu v praxi je sdílené řízení strukturálních fondů a také společné postupy monitorování a hodnocení. Řídicí orgán musí schválit složení monitorovacího výboru a sám je v tomto výboru zastoupen společně se zprostředkujícím subjektem a partnery. Monitorovacímu výboru předsedá buď členský stát, nebo řídicí orgán. Monitorovací výbor představuje další konkrétní příklad partnerského přístupu. Jeho úlohou je sledovat programy s cílem ověřit provádění a pokrok při plnění cílů programu. Členy monitorovacího výboru jsou rovněž výše uvedení partneři. Evropský kodex chování stanoví cíle a kritéria pro podporu provádění dohod o partnerství a k snazšímu sdílení informací, zkušeností, výsledků a osvědčených postupů mezi členskými státy. 2.2.2 Podílení se na stanovení priorit Předpokládané tematické zaměření v období 2014 2020 uloží všem regionům povinnost využívat strukturální fondy pro projekty týkající se MSP a podnikání. Více rozvinuté regiony, přechodové regiony a rovněž méně rozvinuté regiony budou muset přidělit minimální podíly financování z EFRR na výzkum a inovace, konkurenceschopnost MSP a přechod na nízkouhlíkové hospodářství, a to v rozmezí od 50 % (v případě méně rozvinutých regionů) do 80 % (v případě více rozvinutých a přechodových regionů). Toto představuje pro MSP skutečnou příležitost. Aby však bylo zajištěno, že obecný rámec umožňuje tvorbu politik uzpůsobených na míru, je vhodná účast v počátečních fázích vypracovávání OP. Základ OP bude tvořit smlouva o partnerství uzavřená mezi členskými státy a Evropskou komisí. Ve smlouvách o partnerství bude třeba zmínit rovněž tematické priority a velké projekty. Proto je důležité být aktivní a zapojit se do vypracovávání smluv o partnerství hned teď. Ačkoli Evropská komise doporučuje organizovat partnerství s řadou zúčastněných stran, skutečná míra účasti regionálních 27. ec.europa.eu/esf/main.jsp?catid=45&langid=cs 28. ec.europa.eu/regional_policy/manage/authority/authority_cs.cfm 29. Seznam vnitrostátních orgánů pro rybolov: ec.europa.eu/fisheries/cfp/eff/apply_for_funding/national_authorities.pdf 30. Odkazy na ministerstva zemědělství jednotlivých členských států, kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí: http://ec.europa.eu/agriculture/links-to-ministries/index_en.htm 31. Návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, KOM(2011) 615 v konečném znění/2, část dvě hlava I článek 5 Partnerství a víceúrovňová správa.
22 účastníků bude velmi záviset na způsobu, jakým členské státy tento proces zorganizují. Podmínkou smluv o partnerství bude existence strategie, ať už v oblasti VaV a inovací nebo podnikání 32. Aby bylo zajištěno, že pro MSP je vyčleněna přiměřená výše finančních prostředků, je důležité zapojit se do vypracovávání těchto strategií. Před vypracováním smluv o partnerství provedou členské státy a regiony územní analýzu, aby posoudily účinnost politik, posoudily potřeby, přednosti a nedostatky. To bude představovat základ pro vypracování smluv o partnerství. Zajistěte, aby byl váš hlas slyšet! - Podělte se o své zkušenosti s podporou MSP a podnikání, v této fázi jsou velmi vítány údaje a postřehy z praxe, které zajistí větší soulad mezi operačními programy a místními potřebami. - Podílejte se na přípravě smluv o partnerství, aby bylo zajištěno, že politika MSP a politika podnikání patří k prvořadým prioritám a jsou náležitě financovány. - OP bude obsahovat konkrétní prvky (ukazatele, vyčíslené cíle...) přispějte i vy! Operační programy by měly stanovit prioritní osy podle tematických cílů, vypracovat ucelenou intervenční logiku, aby mohly řešit zjištěné rozvojové potřeby a stanovit rámec pro hodnocení výkonnosti. Měly by rovněž obsahovat další prvky nutné pro podporu účinného a efektivního provádění těchto fondů. Jinými slovy, cíle, ukazatele, očekávané výstupy a hospodářské, sociální a územní dopady bude nutno stanovit již v OP, aby bylo zajištěno, že projekty zaměřené na MSP a podnikání zapadají do daného rámce a mohou být financovány ze strukturálních fondů. Potřebujete informace o smlouvách o partnerství? Jestliže se chcete dovědět více o přípravě smlouvy o partnerství a o OP ve vaší zemi nebo regionu a o možnostech, jak se zapojit do vypracování, obraťte se na svůj řídicí orgán! To představuje optimální způsob přípravy na další postup při provádění účinné politiky podnikání a politiky MSP s podporou ze strukturálních fondů. 2.2.3 Časový rámec Konzultace při přípravě smluv o partnerství (které stanoví výši finančních prostředků, jež obdrží jednotlivé priority) již byly zahájeny. Dosud je však možné poskytnout informace (např. statistické údaje). Obraťte se proto na svou podnikatelskou organizaci na regionální úrovni nebo na svůj řídicí orgán. Dohoda o Partnerstí musí být předložena do 4 měsíců po schválení legislativy pro příští programové období 2014-2020. Co se týče operačních programů, ty je nutno předložit během 3 měsíců po předložení Dohody. Co se týká operačních programů, ty by měly být vypracovány do června-července 2013. V případě OP, jež se zabývají konkrétnějšími projekty, to závisí na ukazatelích, které vyberete a které budou určovat, jaký druh projektů přijímáte. I zde je třeba se obrátit na podnikatelské organizace na regionální úrovni nebo na příslušný řídicí orgán. 2.3 Praktické tipy pro optimální využívání strukturálních fondů pro politiku MSP a politiku podnikání 2.3.1 Projektová žádost 2.3.1.1 Kdo může žádost podat? V závislosti na konkrétním OP mohou být výzvy zaměřeny na konkrétní subjekty připravující projekty (např. univerzity) nebo mohou vyžadovat existenci partnerství několika subjektů (různých komor, podnikatelských organizací, veřejných subjektů...). 32. Návrh nového nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, KOM(2011) 615 v konečném znění/2, příloha IV Předběžné podmínky, bod 1 a 8.