VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií. Daňové zatížení české rodiny

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií Daňové zatížení české rodiny bakalářská práce Autor: Jaroslava Tříletá Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2016

Anotace Cílem mé bakalářské práce je ukázat daňové zatížení konkrétní české rodiny v letech 2014 a 2015. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část popisuje daň, její historii, základní pojmy spojené s daněmi a jednotlivé daně, které ovlivňují rozpočet rodiny. Praktická část ukazuje na konkrétních příkladech daňové zatížení modelové rodiny. V závěru této části je ukázáno, jak daně ovlivňují státní rozpočet. Klíčová slova Daň, daňové zatížení, předmět daně, základ daně, sazba daně, daňová povinnost, poplatník, plátce daně. Annotation The aim of my thesis is to show tax burden of a specific Czech family in years 2014 and 2015. The work is divided into two parts, theoretical and practical. Theoretical part describes tax, its history, basic concepts related with taxes and individual taxes which affect family budget. Practical part shows tax burden of a model family. This part concludes with a demonstration how taxes affect the state budget. Keywords Tax, tax burden, subject to tax, tax base, tax rate, tax liability, ratepayer, tax payer.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat své vedoucí práce Ing. Marii Borské za její ochotu a odborné vedení při zpracování bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah Úvod... 9 1. Teoretická část... 10 1.1 Daň... 10 1.2 Historie daní... 10 1.3 Daňové principy... 12 1.4 Funkce daní... 12 1.5 Konstrukční prvky daně... 13 1.5.1 Daňový subjekt... 13 1.5.2 Základ daně... 13 1.5.3 Sazba daně... 14 1.5.4 Sleva na dani... 14 1.5.5 Zdaňovací období... 15 1.5.6 Způsob placení daně... 15 1.6 Třídění daní... 15 1.6.1 Podle vazby na důchod poplatníka... 15 1.6.2 Podle subjektu daně... 16 1.6.3 Podle objektu daně... 16 1.6.4 Podle respektování příjmových poměrů poplatníka... 16 1.7 Daňový řád... 17 1.8 Daňový systém v ČR... 18 1.9 Daň z příjmů fyzických osob... 19 1.10 Daň z nemovitých věcí... 22 1.10.1 Daň z pozemků... 22 1.10.2 Daň ze staveb a jednotek... 23 1.11 Daň z přidané hodnoty... 25 1.12 Spotřební daně... 26

1.12.1 Daň z minerálních olejů... 27 1.12.2 Daň z lihu... 28 1.12.3 Daň z piva... 28 1.12.4 Daň z vína a meziproduktů... 29 1.12.5 Daň z tabákových výrobků... 29 1.13 Ekologické daně... 30 1.13.1 Daň ze zemního plynu... 30 1.13.2 Daň z pevných paliv... 30 1.13.3 Daň z elektřiny... 31 2. Praktická část... 32 2.1 Představení rodiny... 32 2.2 Daň z příjmů fyzických osob... 32 2.2.1 Pan Svoboda... 33 2.2.2 Paní Svobodová... 36 2.3 Sociální a zdravotní pojištění... 38 2.3.1 Sociální pojištění... 38 2.3.2 Zdravotní pojištění... 40 2.4 Daň z nemovitých věcí... 42 2.4.1 Stavby... 42 2.4.2 Pozemky... 43 2.5 Daň z přidané hodnoty... 44 2.5.1 Základní sazba 21 %... 45 2.5.2 První snížená sazba 15 %... 46 2.5.3 Druhá snížená sazba 10 %... 47 2.6 Spotřební daně... 48 2.6.1 Daň z minerálních olejů... 49 2.6.2 Daň z piva... 51

2.6.3 Daň z tabákových výrobků... 52 2.7 Ekologické daně... 54 2.7.1 Daň ze zemního plynu... 55 2.7.2 Daň z elektřiny... 56 2.8 Poplatky... 58 2.9 Daňové zatížení Svobodových... 59 2.10 Státní rozpočet... 62 Závěr... 64 Seznam použité literatury... 65 Seznam obrázků... 68 Seznam grafů... 68 Seznam tabulek... 68

Úvod S daněmi se setkává každý z nás. Daně jsou součástí našeho každodenního života, aniž si to mnohdy uvědomujeme. Asi nejčastěji nás ovlivňuje daň z přidané hodnoty, kterou platíme při nákupu téměř každého zboží a služeb, daň z příjmů fyzických osob a majetkové daně. Platíme ale řadu dalších daní. Téma daní je velmi složité, přesto by měl mít každý aspoň základní povědomí o tom, kolik a za co platí. Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma Daňové zatížení české rodiny. Toto téma jsem si zvolila, jelikož daně jsou velmi diskutované téma a také mě zajímá, kolik peněz za rok rodina na daních zaplatí. Daně mají dlouhou historii. S vývojem státu se vyvíjely i daně. První názory na daně se objevily již ve starověku. Nejdříve se daně vybíraly k financování určité potřeby a k zabezpečení příjmu panovníka. Později se staly pravidelným příjmem státní pokladny. V současné době jsou daně příjmem veřejných rozpočtů, prostřednictvím kterých jsou financovány činnosti státu a vláda pomocí nich realizuje svoji politiku. Tato práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a praktickou. Teoretická část vysvětluje co je to daň a stručně popisuje její historii. Zahrnuje také dělení daní, konstrukční prvky daní a daňový systém ČR. Dále jsou zmíněny a stručně popsány jednotlivé daně, které ovlivňují téměř každou rodinu. V praktické části je na konkrétních výpočtech na modelové rodině ukázáno, jak konkrétní daně rodinu zatěžují. V závěru této části je zhodnoceno daňové zatížení rodiny a ukázáno, jak daně ovlivňují státní rozpočet. Daně jsou téma, které prochází častými změnami, proto jsem pracovala především se zákony, jelikož existující literatura je často neaktuální. Cílem práce je ukázat, jak daně zatěžují typickou českou rodinu. Zhodnotit výsledky z konkrétních výpočtů v letech 2014-2015. 9

1. Teoretická část 1.1 Daň U různých autorů najdeme značné množství definic daně. Kubátová (2009, str. 9) uvádí tuto definici: Daň je povinná nenávratná platba do veřejného rozpočtu. Povinnost je v demokratickém státě ukládána zákonem, je to tedy platba zákonná. Nenávratnost znamená, že poplatník nemá nárok na ekvivalentní protihodnotu, výše daně nezávisí na tom, jaké veřejné služby poplatník využívá. Veřejnými rozpočty se rozumí rozpočty na všech stupních státní správy. 1.2 Historie daní V této kapitole se budu věnovat stručnému přehledu vývoji daní. Informace jsou čerpány z knihy Veřejné finance (Peková, 2002). Starověk První názory na daně se utvářely již ve starověku (např. Aristoteles). Daně byly druhořadým, nepravidelným zdrojem státní pokladny. Většinou byly naturální a často se vybíraly k financování určité potřeby. Středověk Ve středověku se daním připisovala fiskální funkce, tedy zabezpečit příjmy panovníka. Příjmy panovníka byly: Domény výnosy z panovníkova majetku. Regály např. varné právo, právo ražby mincí, právo honitby (poplatky za propůjčení práv, které jinak patřily panovníkům nebo šlechtě). Daně byly zpočátku druhořadým příjmem státní pokladny, avšak v pozdním středověku se staly pravidelným příjmem. 10

Novověk V období novověku daně začínaly plnit další funkce. Vyvíjely se nové daňové teorie, např. nadměrná daň byla považována za hřích (např. T. Akvinský), daň byla chápána jako protihodnota za služby, které stát poskytuje občanovi (např. T. Hobbes, J. Locke), ze zdanění nemá být osvobozena žádná třída (např. J. Bodin). 18. století První ucelené názory na funkce daní najdeme v 18. století u francouzských fyziokratů a klasických anglických politických ekonomů A. Smitha a D. Ricarda. Ricardo považoval daně za zlo, požadoval, aby výše daní byla minimální. Zabýval se daňovým přesunem a dopadem. Smith navrhoval ucelenou daňovou soustavu. Vypracoval soustavu čtyř daňových principů tzv. kánonů, neboli požadavků, které by daně měly splňovat: Daňová spravedlnost schopnost platit daň podle výše majetku, resp. důchodu poplatníka daně. Určitost zdanění měla by být přesně stanovena daň, způsob a lhůty placení daně. Pohodlnost placení pro poplatníka daň by měla být vybírána tehdy, kdy to nejlépe vyhovuje poplatníkovi. Úspornost minimalizovat náklady na správu a výběr daní. 19. století V 19. století daňovou teorii rozvíjel J.S.Mill, který odmítal princip prospěchu, byl zastáncem principu schopnosti platit daň a rovné oběti, tzn. všichni občané mají daní utrpět stejnou újmu. V poslední třetině 19. stol dochází k rozvoji pod vlivem neoklasicismu. Neoklasikové se zabývali teorií daňového břemene a daňového přesunu. Je vymezená redistribuční funkce daní (např. A. C. Pigou). Daň je považována cenou za veřejné statky a externality (např. K. Wicksell). 20. století Ve 20. století se formulovala stabilizační funkce daní v souvislosti se státními zásahy do ekonomiky. Začala se utvářet stabilizační politika státu, v níž významným nástrojem jsou progresivní důchodové daně jako vestavěný stabilizátor (J. M. Keynes). Progresivní daně zvyšují sklon ke spotřebě a mírní výkyvy v efektivní poptávce 11

privátního sektoru během hospodářského cyklu. Keynesiánská politika byla úspěšná po několik desetiletí, než se v 60. letech začaly objevovat problémy, kdy tato politika vedla k inflaci. Dlouhodobě veřejné příjmy nestačily krýt výdaje a státní rozpočty se tak stávaly chronicky deficitní. Neokonzervativní ekonomové se začaly zabývat vlivem daní na chování výrobců na nabídku. Začala se více zkoumat závislost daňového výnosu na daňové sazby (A. B. Laffer a jeho křivka). 1.3 Daňové principy Lajtkepová (2007) uvádí tyto daňové principy: Všeobecnost Spravedlnost (korektnost) daní Efektivnost daní Daňová výtěžnost Stabilita daňového práva (daňová jistota) Právní průhlednost a perfektnost Harmonizace vybíraných daní v rámci Evropské unie Všeobecnost znamená, že daňová povinnost se vztahuje na všechny členy společnosti. Daně jsou spravedlivé, je-li spravedlivá redistribuce bohatství, důchodů nebo spotřeby. Efektivnost daní znamená, aby náklady na daňový systém byly co nejnižší. 1.4 Funkce daní Daně by měly plnit celou řadu funkcí, ty nejdůležitější jsou (Vančurová a kol., 2014): Fiskální Alokační Redistribuční Stimulační Stabilizační Fiskální funkce znamená schopnost naplnit veřejný rozpočet. Alokační funkce se uplatňuje v případě, kdy selhává efektivnost tržních mechanismů. Redistribuční funkce se uplatňuje pro zmírnění rozdílů v důchodech jednotlivých subjektů tím, že se přesune 12

část důchodů od bohatších k chudším. Stimulační funkce využívá toho, že daně jsou vnímány jako újma, proto stát subjektům poskytuje různé formy daňových úspor nebo je vystavuje vyššímu zdanění, když se chovají například nezodpovědně. Stabilizační funkce se používá ke zmírnění výkyvů ekonomického cyklu. 1.5 Konstrukční prvky daně Konstrukce daně je velmi složitá, proto je potřeba posuzovat všechny její prvky. Základní konstrukční prvky daně rozhodují, v jaké míře budou daně na jednotlivé subjekty dopadat. (Vančurová a kol., 2014) 1.5.1 Daňový subjekt Daňový subjekt je osoba, které se daň dotýká. Daňové subjekty dělíme na dvě skupiny, poplatník a plátce daně. Poplatník je daňový subjekt, jehož předmět (zejména příjem nebo majetek) je dani podroben. (Vančurová a kol., 2014, str. 14) Plátce daně je daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností. (Vančurová a kol., 2014, str. 15) Poplatník je zpravidla povinen daň sám platit, je nositelem daňového břemene tzn., že jeho disponibilní zdroje se výběrem daní krátí. Plátce daně sice daň odvádí, má ale možnost ji převést na jiný subjekt, tzn. nesníží se jeho disponibilní zdroje. Plátce odvádí daň vybranou prostřednictvím ceny své produkce. (Vančurová a kol., 2014) 1.5.2 Základ daně K určení daně je potřeba určit základ daně. Základ daně je předmět zdanění vymezený věcně a časově. Je vyjádřen ve fyzických nebo v peněžních jednotkách. (Kubátová, 2009, str. 41) Obvykle není celý předmět zdaněn, některé položky nejsou předmětem daně, část předmětu může být od daně osvobozena. Někdy je možné základ daně upravit tak, že se odečtou odčitatelné položky. (Kubátová, 2009) 13

1.5.3 Sazba daně Prostřednictvím sazby daně se stanoví základní částka daně. Existuje několik druhů sazeb. Sazba daně Dle druhu předmětu daně nebo daňového subjektu Ve vztahu k velikosti základu daně Jednotná Diferencovaná Relativní Pevná Progresivní Lineární Obrázek 1: Druhy sazeb daně (zdroj: Vančurová a kol., 2014, zpracování vlastní) Jednotná používá se na všechny základy daně bez rozdílu. Diferenciovaná je rozdílná pro různé základy daně nebo pro různé subjekty daně. Pevná základ je ve fyzických jednotkách, sazba je vyjádřena jako Kč/jednotka. Relativní základ je hodnota v Kč, sazba je % z této hodnoty. o Progresivní s růstem základu roste výše daně. o Proporcionální sazba je stále stejná bez ohledu výše základu. (Kubátová 2009) 1.5.4 Sleva na dani Sleva na dani se odčítá od základní částky daně. Sleva může být absolutní nebo relativní. Absolutní sleva je vyjádřena pevnou částkou. Relativní sleva je zpravidla vyjádřena v procentech. (Vančurová a kol., 2014) 14

1.5.5 Zdaňovací období Zdaňovací období je pravidelný časový interval, za který se daň vybírá. Základním zdaňovacím obdobím je zpravidla kalendářní rok. Ten se používá například u všech přímých daní. (Vančurová a kol., 2014) 1.5.6 Způsob placení daně Obvyklý způsob placení je vypočítat si daň v daňovém přiznání. Aby bylo vybírání daní účinné, existují způsoby, které rozdělují daně do menších částek. Tyto způsoby zaručí pravidelnější přísuny do veřejných rozpočtů a snižují daňové úniky. Jsou to (Kubátová, 2009): Zálohy jsou placeny na daň, která není předem známá. Splátky jsou určitá část celková daně, která je předem známá. Srážky daně u zdroje subjekt, který vyplácí poplatníkovi příjem, současně srazí z příjmu příslušné procento daně. Daň se platí příslušnému správci daně v české měně. Daň lze platit bezhotovostním převodem z účtu na příslušný účet správce daně, v hotovosti (např. poštovním poukazem, úřední osobě pověřené přijímat tyto platby, šekem), kolkovými známkami, stanoví-li tak zákon, přeplatkem na jiné dani. (Zákon č. 280/2009 Sb., 2016) 1.6 Třídění daní Daně se mohou třídit podle mnoha kritérií. Základní třídění daní podle Širokého (2008): 1.6.1 Podle vazby na důchod poplatníka Podle nejběžnějšího třídění se daně člení na: Přímé daně Nepřímé daně Přímé daně jsou poplatníkovy vyměřeny na základě jeho majetku nebo důchodu. Jsou to daně adresné a přihlížejí k majetkové či důchodové situaci poplatníka. Dále se dělí na důchodové a majetkové. 15

Nepřímé daně jsou vybírány v cenách zboží, služeb, převodů a pronájmů. Momentem zdanění je samotný nákup či spotřeba. Jsou to daně neadresné a nepřihlížejí na majetkovou či důchodovou situaci poplatníka. Dále se dělí na všeobecné a akcízy. 1.6.2 Podle subjektu daně Pro toto třídění je základem vymezení osoby, která daň platí, může to být: Jednotlivec individuální fyzická osoba. Domácnost v případech, kdy je určena hlava rodiny, která odvádí daň za domácnost jako celek. Oba manželé pokud je zavedeno společné zdanění manželů, všechny příjmy manželů se sčítají a dělí dvěma. Všichni členové domácnosti součet příjmů všech osob domácnosti a vydělením bud počtem členů nebo jen počtem výdělečně činných či jiným způsobem. Firma, korporace právnická osoba, která vystupuje jako jedna organizace. 1.6.3 Podle objektu daně Podle objektu se daně člení: Důchodové vztahují se na důchod poplatníka Výnosové jsou většinou odhadované podle vnějších znaků výdělečné činnosti (počet zaměstnanců, druh podnikání) Majetkové zdaňují nemovitý i movitý majetek, jeho údržbu i nabytí. Obratové vztahují se na hrubý nebo čistý obrat výrobce. Spotřební vztahují se na spotřebu všech výrobků, nebo vybraných skupin. 1.6.4 Podle respektování příjmových poměrů poplatníka Podle toho, jak daně zohledňují platební schopnost poplatníka, rozlišujeme: Daně osobní respektují důchodovou situaci poplatníka, vyměřují se z jeho příjmů. In rem daně odvádějí se z vlastnictví či nabytí majetku, nákupu či spotřeby zboží a služeb, jejich výše není závislá na příjmech. 16

1.7 Daňový řád Zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají při správě daní. Správou daní se rozumí správné zjištění daní a zabezpečení jejich úhrady. Správu a výběr daní v ČR vykonávají (Peková, 2002): Finanční úřady Celní úřady u nepřímých spotřebních daní, při dovozu zboží a u silniční daně v případě mezinárodní dopravy Obecní úřady u místních poplatků Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán, kterému je na základě svěřena působnost v oblasti správy daní. Správce daně vede daňová řízení, provádí vyhledávací činnost, kontroluje plnění povinností osob zúčastněných na správě daní, vyzývá ke splnění povinností, zabezpečuje placení daní. Správce daně vykonává svou pravomoc prostřednictvím úředních osob. (Zákon č. 280/2009 Sb., 2016) Daňovým subjektem je osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně. Daňový subjekt má práva a povinnosti týkající se správného zjištění a stanovení daně. (Zákon č. 280/2009 Sb., 2016) Přehled nejdůležitějších pravidel správy daní (Vančurová a kol., 2014): Zákonný postup správci daně musí dodržovat zákonný postup. Neveřejnost správa daně je vždy neveřejná. Mlčenlivost všichni účastníci správy daní jsou vázání mlčenlivostí. Zákaz zneužití pravomocí a přiměřenost správce daně nesmí zneužívat své pravomoci, smí dělat pouze takové kroky, které mu zákon umožňuje, a které daňový subjekt co nejméně omezují. Nahlížení do spisu daňový subjekt má právo nahlížet do svého daňového spisu. Součinnost daňový subjekt má povinnost spolupracovat se správcem daně. Správce daně musí daňový subjekt informovat o průběhu daňového řízení. Rovnost daňových subjektů při správě daní mají všechny subjekty stejná práva a povinnosti. 17

Hospodárnost správce daně může sdružit úkony pro více subjektů, ale nesmí tím daňový subjekt zatěžovat. Dokazování vede ho správce daně, daňový subjekt je povinen prokazovat skutečnosti důležité pro správu daní, např. pravdivost dat. Skutečný stav věci správce daně musí vždy vycházet ze skutečného stavu věci. 1.8 Daňový systém v ČR Daňový systém je souhrn všech daní, které se na daném území, zpravidla státním vybírají. Daňový systém zahrnuje rovněž vztahy mezi jednotlivými daněmi a pravidla, podle kterých se vybírají. (Vančurová a kol. 2014, str. 49) Daňový systém je často chápán jako synonymum daňové soustavy. Široký (2008) je však rozlišuje. Daňová soustava je souhrn daní vybíraný v určitém státě v určitém čase. Z právního hlediska jsou to daně upravené v daňových zákonech. Daňový systém je širší pojem. Zahrnuje kromě daňové soustavy i systém institucí, které zabezpečují správu, vyměřování, vymáhání a kontrolu daní. Je to také systém nástrojů a metod, které tyto instituce uplatňují ve vztahu k daňovým subjektům. Daně Přímé Nepřímé Z příjmů Majetkové Ze spotřeby Sociální pojistné Další daňové příjmy Z nabytí nemovitých věcí Z nemovitých věcí Selektivní Z užívání Všeobecné Obrázek 2: Daně daňového systému České republiky (zdroj: Vančurová a kol., 2014, zpracování vlastní) 18

Daňový systém České republiky je ve svých hlavních znacích podobný systémům vyspělých a obzvláště evropských zemí. Daňové příjmy pocházejí zhruba ve stejné míře z nepřímých a přímých daní. (www.financnisprava.cz) 1.9 Daň z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob se považuje za nejznámější daň. Je to dáno hlavně tím, že jí každá osoba vidí na výplatním lístku nebo v daňovém přiznání. (Široký, 2008) Je to daň, která je součástí každého moderního daňového systému. Na tuto daň jsou kladeny nejvyšší požadavky, i proto je její konstrukce velmi složitá. (Vančurová a kol., 2014) Daň z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Poplatníky daně jsou fyzické osoby, které jsou buď daňovými rezidenty ČR nebo daňovými nerezidenty. Daňovými rezidenty jsou osoby, které mají na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržují (osoby, které na území ČR pobývají alespoň 183 dnů ročně). Tito poplatníci mají daňovou povinnost jak z příjmů na území ČR, tak i z příjmů plynoucích ze zahraničí. Ostatní poplatníci jsou daňovými nerezidenty, kteří odvádí daň pouze z příjmů na území ČR. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: a) příjmy ze závislé činnosti ( 6), b) příjmy ze samostatné činnosti ( 7), c) příjmy z kapitálového majetku ( 8), d) příjmy z nájmu ( 9), e) ostatní příjmy ( 10). Příjmy ze závisle činnosti jsou: příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník je povinen dbát příkazů plátce, funkční požitky, příjmy za práci člena družstva, společníka společnosti s ručením omezeným, komanditisty komanditní společnosti, odměny člena orgánu právnické osoby, likvidátora. 19

Příjmy ze samostatné činnosti jsou: příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjem ze živnostenského oprávnění, příjem z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku. příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku příjem z výkonu nezávislého povolání. Příjmy z kapitálového majetku jsou: podíly na zisku z obchodní korporace a úroky z držby cenných papírů, podíly na zisku tichého společníka a z účasti na podnikání, úroky a výhry, výnos z jednorázového vkladu, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem a další. Příjmy z nájmu jsou: příjmy z nájmu nemovitých věcí nebo bytů, příjmy z nájmu movitých věcí, kromě příležitostného nájmu. Ostatní příjmy jsou: příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného nájmu movitých věcí, příjmy z převodu nemovitých věcí, cenných papírů, příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně autorských práv, přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky, výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží, ceny z veřejných soutěží a další. Součtem příjmů uvedených v 6 až 10 získáme základ daně. 20

Základ daně se snižuje o nezdanitelné částky, mezi které patří např.: Dary poskytnuté obcím, krajům, organizačním složkám státu a právnickým osobám se sídlem na území ČR a to například na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní atd. Hodnota daru musí přesáhnout 2 % ze základu nebo musí být vyšší než 1 000 Kč. Odběr krve nebo jejích složek se oceňuje částkou 2 000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč. Příspěvek na penzijní připojištění, penzijní spoření a doplňkové penzijní spoření v úhrnu max. 12 000 Kč. Pojistné na soukromé životní pojištění max. 12 000 Kč. Základ daně snížený o nezdanitelnou část základu daně zaokrouhlíme na celá sta Kč dolů, z takto upraveného základu daně můžeme vypočítat daň, jejíž sazba je 15 %. Od vypočítané daně se může odečíst sleva na dani. Slevy na dani: Sleva na poplatníka 24 840 Kč, Sleva na manžela (manželku) žijící ve společné domácnosti, pokud nemá vlastní příjmy přesahující 68 000 Kč 24 840 Kč, Základní sleva na invaliditu prvního nebo druhého stupně 2 520 Kč, Rozšířená sleva na invaliditu třetího stupně 5 040 Kč, Sleva na držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč, Sleva na studenta 4 020 Kč. Poplatník má dále nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti a to ve výši 13 404 Kč na jedno dítě, 15 804 Kč na druhé dítě a 17 004 Kč na třetí a další dítě. Zdaňovacím obdobím daně z příjmů fyzických osob je kalendářní rok. (Zákon č. 586/1992 Sb., 2016) 21

1.10 Daň z nemovitých věcí Daň z nemovitých věcí patří mezi daně majetkové, které patří mezi nejstarší typ daní. Její výběr je relativně jednoduchý, povinnost platit ji vzniká na základě vlastnictví majetku. Tato daň je příjmem rozpočtu obcí, v jejichž katastru se nemovitost nachází. (Vančurová a kol., 2014) Daň z nemovitých věcí upravuje zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí. Daň z nemovitých věcí zahrnuje daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Poplatníkem daně z nemovitostí je vlastník pozemku nebo vlastník zdanitelné stavby nebo jednotky. Pokud jde o pozemek, stavbu nebo jednotku ve vlastnictví ČR je poplatníkem organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní podnik atd. Pokud jde o pozemek, stavbu nebo jednotku ve svěřenském fondu, v podílovém fondu, ve fondu obhospodařovaném penzijní společností, jsou poplatníkem tyto fondy. U pozemku nebo jednotky, která je pronajatá nebo propachtovaná je poplatník vždy nájemce nebo pachtýř. V případě pozemku, u kterého není majitel znám, je poplatníkem uživatel pozemku. U pozemku, který je zatížený právem stavby, je poplatníkem stavebník. Zdaňovacím obdobím daně z nemovitostí je kalendářní rok. (Zákon č.338/1992 Sb., 2016) 1.10.1 Daň z pozemků Předmětem daně jsou pozemky na území ČR evidované v katastru nemovitostí. Tabulka 1: Základ daně pozemků (zdroj: 5 zákona č. 338/1992 Sb., 2016, zpracování vlastní) Druh pozemku Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocné sady, trvalé travní porosty Hospodářské lesy a rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb Ostatní pozemky Základ daně cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m 2 průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m 2 cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m 2 a částky 3,80 Kč. skutečná výměra pozemku v m 2 zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období 22

Tabulka 2: Sazba daně pozemků (zdroj: 6 zákona č. 338/1992 Sb., 2016, zpracování vlastní) Druh pozemku Sazba daně Orná půda, chmelnice, vinice, zahrada, ovocné sady 0,75 % Trvalé travní porosty, hospodářské lesy a rybníky s intenzivním a 0,25 % průmyslovým chovem ryb Pozemky užívané k podnikání sloužících pro zemědělskou 1,00 Kč prvovýrobu, lesní a vodní hospodářství Pozemky užívané k podnikání sloužících pro průmysl, 5,00 Kč stavebnictví, dopravu, energetiku, ostatní zemědělskou výrobu a ostatní druhy podnikání Stavební pozemky 2,00 Kč * koeficient Ostatní plochy 0,20 Kč Zastavěné plochy a nádvoří 0,20 Kč Základní sazba daně pro stavební pozemky se dále násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu (viz tabulka 3). 1.10.2 Daň ze staveb a jednotek Předmětem daně jsou jednotky a stavby, které se nacházejí na území ČR. Stavba nebo jednotka musí být dokončená nebo užívaná. Základem daně u staveb je výměra zastavěné plochy v m 2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Zastavěná plocha je podle stavebního zákona nadzemní část stavby. (Zákon č. 338/1992 Sb., 2016) Základem daně u jednotek je tzv. upravená podlahová plocha. Ta se vypočítá jako součin výměry podlahové plochy a koeficientu. Pokud s jednotkou není spojen vlastnický podíl na jiném pozemku, než zastavěném domem použije se koeficient 1,20. Pokud je součástí jednotky související pozemek použije se koeficient 1,22. (Vančurová a kol., 2014) 23

Základní sazba za 1 m 2 zastavěné plochy: Zdanitelné stavby Budova obytného domu 2 Kč * koeficient Budovy pro rodinnou rekreaci 6 Kč Garáže 8 Kč Budovy a stavby pro podnikání Ostatní zdanitelné stavby 6 Kč Budova příslušenství k obytnému domu 2 Kč * koeficient Budova s doplňkovou funkcí k budovám pro rodinnou rekreaci 2 Kč Zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč Průmysl, stavebnictví, doprava, energetika, ostatní druhy podnikání 10 Kč Obrázek 3: Sazby daně ze staveb (zdroj: Vančurová a kol., 2014 a 11 zákona č. 338/1992 Sb., 2016, zpracování vlastní) U budovy obytného domu, budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu, u garáže a ostatních staveb se za každé nadzemní podlaží přesahující dvě třetiny zastavěné plochy zvyšuje základní sazba o 0,75 Kč. U stavby k podnikání se za každé nadzemní podlaží přesahující jednu třetiny zastavěné plochy základní sazba zvyšuje také o 0,75 Kč. (Zákon č. 338/1992 Sb., 2016) Základní sazba za 1 m 2 upravené podlahové plochy: Zdanitelné jednotky Pro bydlení 2 Kč Pro podnikání Jako garáž 8 Kč Ostatní 2 Kč * koeficient Zemědělská prvovýroba, lesní a vodní hospodářství 2 Kč Průmysl, stavebnictví, doprava, energetika 10 Kč Pro ostatní druhy podnikání 10 Kč Obrázek 4: Sazby daně z jednotek (zdroj: Vančurová a kol., 2014, a 11 zákona č. 338/1992 Sb., 2016, zpracování vlastní) 24

Základní sazba daně u budovy obytného domu, budovy tvořící příslušenství k budově obytného domu a u ostatní jednotky se dále násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu (viz tabulka 3). (Zákon č. 338/1992 Sb., 2016) Tabulka 3: Koeficient jednotlivých obcí (zdroj: 6 a 11 zákona č. 338/1992 Sb., 2016, zpracování vlastní) Počet obyvatel Koeficient 1 000 6 000 1,4 6 000 10 000 1,6 10 000 25 000 2,0 25 000 50 000 2,5 >50 000 a statutární města, Františkovy lázně, Luhačovice, 3,5 Mariánské lázně, Poděbrady Praha 4,5 Obec může obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovité věci na území celé obce stanovit jeden místní koeficient ve výši 2, 3, 4 nebo 5. Tímto koeficientem se vynásobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo zdanitelných jednotek, popřípadě jejich souhrny, s výjimkou některých pozemků. ( 12 zákona č. 338/1992 Sb., 2016) 1.11 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je nepřímou daní. Je to daň, kterou někdo jiný platí (poplatník, neplátce DPH) a někdo jiný od poplatníků vybírá a odvádí do veřejného rozpočtu (plátce DPH). (Strouhal, Bokšová, 2015) Je to daň, která zatěžuje především konečné spotřebitele, tj. osobní spotřebu občanů, stát a jím zřízené organizace a další subjekty, které neprovádějí ekonomickou činnost. Přitom ji odvádějí daňové subjekty, které jsou registrovány jako plátci DPH. (Havel, 2011) 25

Výrobci a obchodníci daň sice odvádějí do veřejného rozpočtu, ale předpokládá se, že o částku daně zvýší své ceny. Tímto dopadne daň především na spotřebitele. (Kubátová, 2009) Podstatou daně z přidané hodnoty je zdanění přidané hodnoty, tj. hodnoty zboží, kterou si plátce této daně přidává k hodnotě nakoupeného zboží, jež se jako polotovar stává součástí tohoto nového výrobku. (Široký, 2008) Tuto daň upravuje zákon č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty. Předmětem daně je dodání zboží nebo poskytnutí služby v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, pořízení zboží z jiného členského státu v rámci uskutečňování ekonomické činnosti uskutečněné v tuzemsku, pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu. Základní sazba daně je 21 %, první snížená sazba daně je 15 % a druhá snížená sazba daně je 10 %. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. (Zákon č. 235/2004 Sb., 2016) 1.12 Spotřební daně Spotřební daně jsou nepřímými daněmi, které patří mezi nejstarší daně vůbec. V současnosti se spotřební daně vztahují na několik druhů výrobků, které jsou zdaňované vysokými sazbami. (Kubátová, 2009) Uvádějí se tři důvody pro zdanění těchto výrobků (Kubátová, 2009): Odrazení lidí od škodlivé spotřeby, příliv peněz do státní pokladny, harmonizace daní v EU. Spotřební daň zpravidla nenese výrobce, nebo dovozce, ale konečný spotřebitel. Povinnost daň přiznat nebo zaplatit vzniká při uvolnění do volného daňového oběhu. Jsou to tedy daně, které se uplatňují pouze jednou, jsou ale součást daně pro výpočet daně z přidané hodnoty, což jejich ekonomický dopad zvyšuje. (Vančurová a kol., 2014) 26

Spotřební daně upravuje zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daní. Mezi výrobky podléhající spotřební dani patří minerální oleje, líh, pivo, víno a meziprodukty a tabákové výrobky. Daňová povinnost vzniká výrobou vybraných výrobků na daňovém území Evropské unie nebo dovozem vybraných výrobků na daňové území Evropské unie. ( 8 zákona č. 353/2003 Sb., 2016) Základem daně u spotřebních daní je množství vybraného výrobku a u cigaret také cena pro konečného spotřebitele. (Vančurová a kol., 2014) Daň se vypočte jako součin základu daně a sazby daně stanovené pro příslušný vybraný výrobek. ( 10 zákona č. 353/2003 Sb., 2016) Zdaňovacím obdobím pro vybrané výrobky s výjimkou dovážených vybraných výrobků je kalendářní měsíc. ( 17 zákona č. 353/2003 Sb., 2016) 1.12.1 Daň z minerálních olejů Předmětem daně jsou motorové benziny, nemotorové benziny, letecké pohonné hmoty, střední oleje a těžké plynové oleje, těžké topné oleje, odpadní oleje, zkapalněné ropné plyny a jakékoliv jejich směsi. Základem daně je množství minerálních olejů vyjádřené v 1 000 litrech při teplotě 15 o C. (Zákon č. 353/2003 Sb., 2016) Tabulka 4: Sazby daně minerálních olejů (zdroj: 48 zákona č. 353/2003 Sb., 2016, zpracování vlastní) Minerální oleje Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu s obsahem olova do 0,013 g/l včetně Motorové benziny, ostatní benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu s obsahem olova nad 0,013 g/l Střední oleje a těžké plynové oleje Těžké topné oleje Odpadní oleje Zkapalněné ropné plyny Sazba daně 12 840 Kč/1000 l 13 710 Kč/1000 l 10 950 Kč/1000 l 472 Kč/t 660 Kč/1000 l 3 993 Kč/t 27

1.12.2 Daň z lihu Předmětem daně je líh (etanol) včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2 % objemových etanolu. Základem daně je množství lihu vyjádřené v hektolitrech etanolu při teplotě 20 o C. (Zákon č. 353/2003 Sb., 2016) Tabulka 5: Sazby daně z lihu (zdroj: Vančurová a kol., 2014, zpracování vlastní) Líh, lihoviny a destiláty Líh Líh v ovocných destilátech z pěstitelského pálení Sazba daně 28 500 Kč/hl etanolu 14 300 Kč/hl etanolu 1.12.3 Daň z piva Pivem se rozumí výrobek obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu, nebo směsi piva s nealkoholickými nápoji uvedené obsahující více než 0,5 % objemových alkoholu. Základem daně je množství piva vyjádřené v hektolitrech. (Zákon č. 353/2003 Sb., 2016) U spotřební daně z piva je sazba daně rozdílná podle subjektu, který pivo vyrobil. Velikost pivovarů je dána množstvím piva, které pivovar za kalendářní rok vyrobí. Pro většinu pivovarů v ČR, které vyrábí více než 90 % produkce piva, se používá sazba základní. Pro malé nezávislé pivovary se používá sazba snížená. Čím menší pivovar, tím nižší sazba se používá. (Vančurová a kol., 2014) Tabulka 6: Sazby daně z piva (zdroj: 85 zákona č. 353/2003 Sb., 2016, zpracování vlastní) Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary Základní sazba do 10 000 včetně Velikostní skupina podle výroby v hl ročně nad 10 000 do 50 000 včetně nad 50 000 do 100 000 včetně 28 nad 100 000 do 150 000 včetně nad 150 000 do 200 000 včetně 32,00 Kč 16,00 Kč 19,20 Kč 22,40 Kč 25,60 Kč 28,80 Kč

1.12.4 Daň z vína a meziproduktů Předmětem daně jsou vína a fermentované nápoje a meziprodukty, které obsahují více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu. (Zákon č. 353/2003 Sb., 2016) Základem daně je množství vína a meziproduktů vyjádřené v hektolitrech. ( 95 zákona č. 353/2003 Sb., 2016) Tabulka 7: Sazby daně z vína a meziproduktů (zdroj: 96 zákona č. 353/2003 Sb., 2016, zpracování vlastní) Vína a meziprodukty Šumivá vína Tichá vína Meziprodukty Sazba daně 2 340 Kč/hl 0 Kč/hl 2 340 Kč/hl 1.12.5 Daň z tabákových výrobků Předmětem daně jsou cigarety, doutníky, cigarillos a tabák ke kouření. (Zákon č. 353/2003 Sb., 2016) Základem daně pro procentní část daně u cigaret je cena pro konečného spotřebitele, základem daně pro pevnou část daně u cigaret je množství vyjádřené v kusech, základem daně u doutníků a cigarillos je množství vyjádřené v kusech a u tabáku ke kouření množství vyjádřené v kilogramech. ( 102 zákona č. 353/2003 Sb., 2016) Tabulka 8: Sazby daně z tabákových výrobků (zdroj: 104 zákona č. 353/2003 Sb., 2016, zpracování vlastní) Sazba daně Tabákové výrobky Procentní část Pevná část Minimální Cigarety 27 % 1,39 Kč/kus celkem nejméně však 2,52 Kč/kus Doutníky, cigarillos 1,64 Kč/kus Tabák ke kouření 2 142 Kč/kg 29

1.13 Ekologické daně Ekologické daně byly v České republice zavedeny 1. 1. 2008 na základě zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Jedná se o daň ze zemního plynu a některých dalších plynů, daň z pevných paliv a daň z elektřiny. (Široký, 2008) Smyslem ekologických daní je cenově znevýhodnit ekologicky nešetrné věci, aby se ekologické věci postupně stávaly finančně výhodnými. Plátcem těchto daní je vždy jejich dodavatel. (Strouhal, Bokšová, 2015) Ekologické daně jsou uvalovány jednorázově, při prodeji konečnému spotřebiteli. Jejich smyslem je snížení spotřeby energie a tím i emisí CO2 v souladu s mezinárodními úmluvami. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. (Vančurová a kol., 2014) 1.13.1 Daň ze zemního plynu Předmětem daně je plyn určený k použití, nabízený k prodeji nebo používaný pro pohon motorů, pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla, pro stacionární motory. (Zákon č. 261/2007 Sb., 2016) Základem daně je množství plynu v MWh spalného tepla. ( 6 zákona č. 261/2007 Sb., 2016) Tabulka 9: Sazby daně ze zemního plynu (zdroj: Brychta a kol., 2015, zpracování vlastní) Plyn Zemní plyn pro pohon motorů Ostatní plyny pro pohon motorů Pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla Pro stacionární motory Sazba daně 68,40 Kč/ 1 MWh 264,80 Kč/1 MWh 30,60 Kč/1 MWh 30,60 Kč/1 MWh 1.13.2 Daň z pevných paliv Předmětem daně je černé uhlí, brikety, bulety, hnědé uhlí, hnědouhelné brikety, koks a polokoks, ostatní uhlovodíky pokud jsou určeny k použití, nabízeny k prodeji nebo používány pro výrobu tepla, rašelina též pokud je určena k použití, nabízena k prodeji nebo používána pro výrobu tepla. (Zákon č. 261/2007 Sb., 2016) 30

Základem daně je množství pevných paliv vyjádřené v GJ spalného tepla v původním vzorku. Sazba daně činí 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku. ( 6 zákona č. 261/2007 Sb., 2016) 1.13.3 Daň z elektřiny Předmětem daně je elektřina. Základem daně je množství elektřiny v MWh. Sazba daně je 28,30 Kč/MWh. (Zákon č. 261/2007 Sb., 2016) 31

2. Praktická část 2.1 Představení rodiny Rodina Svobodových žije v rodinném domě v obci Náměšť nad Oslavou, která leží na Vysočině nedaleko města Třebíč. Manželé Svobodovi mají dvě děti. Dceru, která studuje druhým rokem vysokou školu a syna, který studuje v prvním ročníku střední školy. Svobodovi mají jednoho psa. Pan Svoboda pracuje jako řidič nákladního automobilu. Měsíčně odvádí 1 500 Kč na penzijní pojištění a 1 200 Kč na životní pojištění. Paní Svobodová pracuje jako recepční v hotelu. Měsíčně odvádí 500 Kč na penzijní pojištění a 750 Kč na životní pojištění. Paní Svobodová chodí dvakrát ročně bezplatně darovat krev. 2.2 Daň z příjmů fyzických osob V ČR byl v roce 2014 výnos daně z příjmů fyzických osob 98,22 miliard korun a v roce 2015 103,05 miliard korun. (www.mfcr.cz) Rozpočtové určení daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti je: 8,65 % kraje, 24,37 % obce a zbytek 66,98 % jde do státního rozpočtu. (Zákon č. 243/2 000, Sb.) Správcem daně z příjmů fyzických osob jsou příslušné finanční úřady. Tabulka 10: Slevy na dani v Kč (zdroj: www.mesec.cz, zpracování vlastní) Slevy Rok 2014 Rok 2015 Na poplatníka 24 840 24 840 Na dítě 13 404 1. dítě 13 404 2. dítě 15 804 Daň z příjmů fyzických osob se týká všech ekonomicky aktivních obyvatel. 32

2.2.1 Pan Svoboda Rok 2014 Tabulka 11: Souhrn zdanitelných příjmů pana Svobody za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní) Příjmy ze závislé činnosti 365 562 Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel 124 291 Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnanec 40 212 Dílčí základ daně 489 853 Sražená daň 22 348 Čistá mzda 303 002 Podle 38ch může poplatník, který ve zdaňovacím období pobíral mzdu pouze od jednoho nebo od více plátců daně postupně a podepsal u těchto plátců prohlášení k dani, požádat písemně o provedení zúčtování záloh, a to nejpozději do 15. února po uplynutí zdaňovacího období. Výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provede plátce daně nejpozději do 31. března z úhrnu mezd zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi všemi plátci postupně. Tabulka 12: Výpočet daňové povinnosti pana Svobody za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní) Příjmy ze závislé činnosti 365 562 + Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel 124 291 = Dílčí základ daně 489 853 - Nezdanitelné části daně penzijní pojištění životní pojištění 6 000 12 000 = Daňový základ snížení o nezdanitelné části daně 471 853 Daňový základ zaokrouhlený na stovky dolů 471 800 * Sazba daně 15 % 70 770 - Sleva na poplatníka 24 840 - Daňové zvýhodnění na vyživované dítě 26 808 = Daňová povinnost po slevě 19 122 - Sražená zálohová daň 22 348 = Výsledná daňová povinnost (- přeplatek, + nedoplatek) - 3 326 33

Pan Svoboda má pouze příjmy ze závislé činnosti, jsou to příjmy z hlavního pracovního poměru. Dílčí základ daně se vypočítá sečtením příjmů ze závislé činnosti a úhrnem pojistného na zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatele, tím zjistíme superhrubou mzdu. Dílčí základ pana Svobody v roce 2014 je 365 562 Kč. Podle 15 si může od dílčího základu daně odečíst nezdanitelné části daně. V případě pana Svobody je to penzijní a životní pojištění. Pro obě pojištění má potvrzení od pojišťovny. Pan Svoboda odvádí měsíčně 1 500 Kč na penzijní pojištění, tj. 18 000 Kč za rok. Tuto částku musí snížit o 12 000 Kč, tzn., že za penzijní pojištění si může odečíst 6 000 Kč. Na životní pojištění si každý měsíc přispívá částkou 1 200 Kč, tj. 14 400 Kč ročně. Maximální částka, kterou si může odečíst je podle 15 12 000 Kč. Po odečtení nezdanitelné části daně je daňový základ 471 853 Kč. Podle 16 zaokrouhlíme daňový základ na celá sta Kč dolů, tj. 471 800 Kč. Takto upravený základ daně vynásobíme sazbou daně z příjmů fyzických osob, ta je podle 16 15 %. Daňová povinnost pana Svobody je tedy 70 770 Kč. Podle 35 se daňová povinnost snižuje o slevy na dani. Základní sleva na poplatníka činní 24 840 Kč. Sleva na jedno dítě v roce 2014 byla 13 404 Kč, pan Svoboda má dvě děti, na které může uplatnit slevu, tj. 26 808 Kč. Po slevách je daňová povinnost 19 122 Kč. Nakonec se odečte zálohová daň 22 348 Kč. Po odečtení vyjde přeplatek 3 326 Kč. Daňová povinnost pana Svobody v roce 2014 činila 19 122 Kč. Rok 2015 Tabulka 13: Souhrn zdanitelných příjmů pana Svobody za rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní) Příjmy ze závislé činnosti 382 925 Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel 130 195 Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnanec 42 121 Dílčí základ daně 513 120 Sražená daň 21 821 Čistá mzda 318 980 34

Tabulka 14: Výpočet daňové povinnosti pana Svobody za rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní) Příjmy ze závislé činnosti 382 925 + Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel 130 195 = Dílčí základ daně 513 120 - Nezdanitelné části daně penzijní pojištění životní pojištění 6 000 12 000 = Daňový základ snížení o nezdanitelné části daně 495 120 Daňový základ zaokrouhlený na stovky dolů 495 100 * Sazba daně 15 % 74 265 - Sleva na poplatníka 24 840 - Daňové zvýhodnění na vyživované dítě 29 208 = Daňová povinnost po slevě 20 217 - Sražená zálohová daň 21 821 = Výsledná daňová povinnost (- přeplatek, + nedoplatek) - 1 604 V roce 2015 má pan Svoboda také pouze příjmy ze závislé činnosti, jsou to příjmy z hlavního pracovního poměru. Dílčí základ pana Svobody v roce 2015 je 382 925 Kč. I v roce 2015 si pan Svoboda přispíval na penzijní a životní pojištění a to stejné částky jako v roce 2014. Od dílčího základu daně tedy opět odečteme 6 000 Kč za penzijní pojištění a 12 000 Kč za životní pojištění. Po odečtení nezdanitelné části daně je daňový základ 495 120 Kč. Daňový základ zaokrouhlíme na celá sta Kč dolů, tj. 495 100 Kč. Takto upravený základ daně vynásobíme 15% sazbou daně. Daňová povinnost pana Svobody je tedy 74 265 Kč. Daňovou povinnost snížíme o slevu na poplatníka 24 840 Kč. Sleva na první dítě v roce 2015 je 13 404 Kč, a na druhé dítě 15 804 Kč. Po slevách je daňová povinnost 20 217 Kč. Nakonec se odečte zálohová daň 21 821 Kč. Po odečtení vyjde opět přeplatek 1 604 Kč. Daňová povinnost pana Svobody v roce 2015 činila 20 217 Kč. 35

2.2.2 Paní Svobodová Rok 2014 Tabulka 15: Souhrn zdanitelných příjmů paní Svobodové za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní) Příjmy ze závislé činnosti 240 568 Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel 81 793 Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnanec 26 462 Dílčí základ daně 322 361 Sražená daň 19 803 Čistá mzda 194 303 Tabulka 16: Výpočet daňové povinnosti paní Svobodové za rok 2014 v Kč (zdroj: vlastní) Příjmy ze závislé činnosti 240 568 + Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel 81 793 = Dílčí základ daně 322 361 - Nezdanitelné části daně životní pojištění darování krve 9 000 4 000 = Daňový základ snížení o nezdanitelné části daně 309 361 Daňový základ zaokrouhlený na stovky dolů 309 300 * Sazba daně 15 % 46 395 - Sleva na poplatníka 24 840 = Daňová povinnost po slevě 21 555 - Sražená zálohová daň 19 803 = Výsledná daňová povinnost (- přeplatek, + nedoplatek) + 1 752 Paní Svobodová má pouze příjmy ze závislé činnosti a to za hlavní pracovní poměr. Její dílčí základ daně je 322 361 Kč. Od této částky odečteme nezdanitelné části daně. Paní Svobodová chodí dvakrát ročně darovat bezplatně krev. Podle 15 si za jedno bezplatné dárcovství krve může odečíst 2 000 Kč. Paní Svobodová si přispívá na penzijní a zdravotní pojištění. Na penzijní pojištění částku 500 Kč měsíčně, tj. 6 000 Kč ročně. Od této částky se musí podle 15 odečíst 12 000 Kč. Paní Svobodová si tedy tuto částku nemůže odečíst. Na životní pojištění si přispívá 750 Kč měsíčně, tj. 9 000 Kč. Tuto částku může uplatnit celou. Po odečtení nezdanitelných částí daně činní 36

základ daně 309 361 Kč, po zaokrouhlení na stovky dolů 309 300 Kč. Po vynásobení 15% sazbou daně, vyjde daňová povinnost 46 395 Kč. Od té se odečte sleva na poplatníka 24 840 Kč. Jelikož slevu na děti uplatňuje již pan Svoboda, paní Svobodová tuto slevu využít nemůže. Daňová povinnost po slevě je 21 555 Kč. Od té se odečte zálohová daň 19 803 Kč. Vyjde nedoplatek 1 752 Kč. Ten musí paní Svobodová zaplatit do 2.4.2014 a to buď na pokladně finančního úřadu, složenkou nebo na bankovní účet příslušného finančního úřadu. Daňová povinnost paní Svobodové v roce 2014 je 21 555 Kč. Rok 2015 Tabulka 17: Souhrn zdanitelných příjmů paní Svobodové za rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní) Příjmy ze závislé činnosti 248 785 Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel 84 587 Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnanec 27 366 Dílčí základ daně 333 372 Sražená daň 23 095 Čistá mzda 198 324 Tabulka 18: Výpočet daňové povinnosti paní Svobodové za rok 2015 v Kč (zdroj: vlastní) Příjmy ze závislé činnosti 248 785 + Úhrn pojistného na zdravotní a sociální zabezpečení - zaměstnavatel 84 587 = Dílčí základ daně 333 372 - Nezdanitelné části daně životní pojištění 9 000 darování krve 4 000 = Daňový základ snížení o nezdanitelné části daně 320 372 Daňový základ zaokrouhlený na stovky dolů 320 300 * Sazba daně 15 % 48 045 - Sleva na poplatníka 24 840 = Daňová povinnost po slevě 23 205 - Sražená zálohová daň 23 095 = Výsledná daňová povinnost (- přeplatek, + nedoplatek) + 110 37

V roce 2015 má paní Svobodová opět příjmy ze závislé činnosti a to za hlavní pracovní poměr. Dílčí základ daně činní 333 372 Kč. Od této částky odečteme nezdanitelné části daně, což je případě paní Svobodové 4 000 Kč za darování krve a 9 000 za životní pojištění. Po odečtení nezdanitelných částí daně činní základ daně 320 372 Kč, po zaokrouhlení na stovky dolů 320 300 Kč. Po vynásobení 15% sazbou daně, vyjde daňová povinnost 48 045 Kč. Od té se odečte sleva na poplatníka 24 840 Kč. Slevu na děti opět uplatnil pan Svoboda. Daňová povinnost po slevě je 23 205 Kč. Od té se odečte zálohová daň 23 095 Kč. Vyjde nedoplatek 110 Kč. Podle 38 se daň neplatí, nepřesáhne-li částku 200 Kč. Daňová povinnost paní Svobodové v roce 2015 je 23 205 Kč. 2.3 Sociální a zdravotní pojištění 2.3.1 Sociální pojištění Sociální pojištění upravuje zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje pojistné na důchodové pojištění, pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistné je příjmem státního rozpočtu. Poplatníci pojištění jsou zaměstnavatelé a zaměstnanci. Vyměřovacím základem pro pojistné je úhrn příjmů. Sazba pojistného u zaměstnance je 6,5 %, u zaměstnavatele 25 %, z toho 2,3 % na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. Zaměstnavatel musí odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné odvedené za zaměstnance srazí zaměstnavatel z jeho příjmů, které mu zúčtoval. Zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. (Zákon č. 589/1992 Sb., 2016) 38

Rok 2014 Výpočet: Příjmy ze závislé činnosti pana Svobody Podle 5 se vyměřovací základ zaokrouhluje na celé koruny nahoru Sociální pojištění zaměstnanec Sociální pojištění zaměstnavatel Příjmy ze závislé činnosti paní Svobodové Podle 5 se vyměřovací základ zaokrouhluje na celé koruny nahoru Sociální pojištění zaměstnanec Sociální pojištění zaměstnavatel 365 562Kč 365 600 Kč 365 600 Kč * 0,065 = 23 764 Kč 365 600 Kč * 0,25 = 91 400 Kč 240 568 Kč 240 600 Kč 240 600 Kč * 0,065 = 15 639 Kč 240 600 Kč * 0,25 = 60 150 Kč Svobodovi za rok 2014 zaplatili za sociální pojištění dohromady 39 403 Kč. Za pana Svobodu 23 764 Kč a za paní Svobodovou 15 639 Kč. Zaměstnavatelé za manžele Svobodovi odvedou 151 550 Kč. Za pana Svobodu 91 400 Kč a za paní Svobodovou 60 150 Kč. Rok 2015 Výpočet: Příjmy ze závislé činnosti pana Svobody Podle 5 se vyměřovací základ zaokrouhluje na celé koruny nahoru Sociální pojištění zaměstnanec Sociální pojištění zaměstnavatel Příjmy ze závislé činnosti paní Svobodové Podle 5 se vyměřovací základ zaokrouhluje na celé koruny nahoru Sociální pojištění zaměstnanec 382 925 Kč 383 000 Kč 383 000 * 0,065 = 24 895 Kč 383 000 * 0,25 = 95 750 Kč 248 785Kč 248 800 Kč 248 800 Kč * 0,065 = 16 172 Kč 39