VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2012 Pavlína Hrdinová
VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní obchod Reakce obchodní politiky Austrálie a Nového Zélandu na vzestup Asie ve světové ekonomice Bakalářská práce Vypracovala: Pavlína Hrdinová Vedoucí bakalářské práce: Ing. Pavel Hnát, Ph.D. 2
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Reakce obchodní politiky Austrálie a Nového Zélandu na vzestup Asie ve světové ekonomice vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze dne....... Podpis 3
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala Ing. Pavlu Hnátovi, Ph.D., za vedení bakalářské práce a za cenné rady, připomínky a podměty v průběhu jejího psaní. Pavlína Hrdinová 4
Obsah Úvod...6 1 Vzestup Asie a dopad na obchod v regionu...9 1.1 Vzestup Asie ve světové ekonomice...9 1.2 Základní trendy v obchodní politice Austrálie a Nového Zélandu...17 2 Regionální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu...27 2.1 Bilaterální regionální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu...27 2.2 Multilaterální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu...39 Závěr...49 Seznam použité literatury a zdrojů...52 5
Úvod Jako téma své práce jsem si zvolila Reakci obchodní politiky Austrálie a Nového Zélandu na vzestup Asie ve světové ekonomice. Austrálie a Nový Zéland se nacházejí na jižní polokouli, celkem v izolované poloze. Přesto si myslím, že si zaslouží naší pozornost, poněvadž kromě krásných scenérií nabízejí velké množství obchodních příležitostí. Austrálie je ostrovní kontinent, rozkládající se na jižní polokouli, skládající se z šesti států (Nový Jižní Wales, Victoria, Queensland, Jižní Austrálie, Tasmánie), dvou teritorií (Teritorium australského hlavního města, Severní teritorium) a několika menších teritorií (např. Teritorium v Jervis Bay, Kokosové ostrovy, Vánoční ostrov). Austrálie je federativní monarchie s dvoukomorovým parlamentem, hlavou je britská královna Alžběta II., zastoupená v Austrálii šesti guvernéry, administrátorem a generálním guvernérem. Tato země je jednou z nejvíce liberálních a nejvyspělejších ekonomik světa. Podporuje liberalizaci na multilaterální úrovni ve WTO. Má důležitou stabilizační úlohu v jižním Tichomoří, kde poskytuje rozvojovou a vojensko-policejní pomoc. Je velmi bohatá na nerostné suroviny jako je uhlí, železná ruda, měď, zlato, zemní plyn, disponuje obnovitelnými zdroji energie a má největší světové zásoby olova, minerálních písků, stříbra, uranu a zinku. Historie Austrálie je spjata s Velkou Británií. Austrálie bývala kolonií Velké Británie, tím se s ní pojily silné kulturní a ekonomické vazby. Do roku 1966 Velká Británie pro Austrálii představovala hlavního obchodního partnera. Nový Zéland je tvořen skupinou ostrovů v jižním Pacifiku o rozloze, odpovídající např. Japonsku, počet obyvatel je 3,8 milionu. Geograficky se nachází v izolaci, od svého nejbližšího souseda, Austrálie, je vzdálen 2 000 km. Osidlování země Evropany začalo v 19. století pod nadvládou Velké Britanie. Nový Zéland býval také kolonií Velké Británie, tím se s ním pojily kulturní a ekonomické vazby stejně tak jak s Austrálií. Rozkvět země spadá do konce 19. století v důsledku úspěšného vývozu másla, sýra, vlny a masa. Po II. světové válce se země ekonomicky orientuje na Austrálii, jihovýchodní Asii a Spojené státy. Tato orientace nabývá na významu zvláště po roce 1973, kdy Velká Británie vstoupila do Evropského společenství. Dřívější jistoty prodeje zemědělské produkce na britském trhu Nový Zéland ztratil a byl nucen hledat odbyt na jiných světových trzích. Kromě zemědělství se úspěšně rozvíjí i průmysl, zvláště v okolí Aucklandu, zejména průmysl papírenský, textilní 6
a zpracovatelský. Energetickými zdroji jsou převážně vodní elektrárny a geotermální energie. Významným zdrojem potravin je rybolov. Cílem mé práce je vybrat ze zemí Asie ty země, které prošly dynamickým ekonomickým vzestupem v období od roku 1970 do roku 2010. Charakterizovat obchod Austrálie a Nového Zélandu v posledních desetiletích a zjistit, jak Austrálie a Nový Zéland reagovaly svoji obchodní politikou na vzestup těchto asijských zemí. Dále zjistit, zda se větší podíl australského a novozélandského zahraničního obchodu uskutečňuje se zeměmi, se kterými Austrálie a Nový Zéland uzavřely preferenční obchodní dohodu nebo zda větší podíl zahraničního obchodu Austrálie a Nového Zélandu je uskutečňován se zeměmi, se kterými jsou preferenční obchodní dohody v projednávání. Svou práci jsem rozdělila do dvou kapitol. První kapitola se nazývá Vzestup Asie a dopad na obchod v regionu. V první podkapitole první kapitoly, kterou jsem nazvala Vzestup Asie ve světové ekonomice, jsem se zaměřila na ty země Asie, které prošli dynamickým ekonomických vzestupem v období od roku 1970 do roku 2010. Pomocí dat získaných z UNCTAD Handbook of Statistic, jsem vybrala asijské země: Čínu, Japonsko, Indii, Korejskou republiku a země ASEAN. Měřítkem mi byl vývoj podílu HDP těchto zemí Asie na světovém hrubém domácím produktu. V druhé podkapitole první kapitoly se zabývám základními trendy obchodní politiky Austrálie a Nového Zélandu. Druhou kapitolu, ve které se zabývám regionálními obchodními dohodami Austrálie a Nového Zélandu, jsem rozdělila též na dvě podkapitoly. V první podkapitole se zaobírám bilaterálními regionálními obchodními dohodami Austrálie a Nového Zélandu, kde jsem se z těchto uzavřených obchodních dohod více zaměřila na: Bližší ekonomické vztahy Austrálie a Nového Zélandu, Dohodu o volném obchodu mezi Austrálií a USA, Dohodu o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Čínou. Z projednávaných bilaterálních obchodních dohod jsem se více zaměřila na: Dohodu o volném obchodu mezi Austrálií a Čínou, Komplexní dohodu o hospodářském partnerství mezi Austrálií a Indií, Dohodu o volném obchodu mezi Austrálií a Japonskem. V druhé podkapitole se zaobírám multilaterálními obchodními dohodami Austrálie a Nového Zélandu, z uzavřených dohod se jedná o: Dohodu o volném obchodu mezi ASEAN a Austrálií a Novým Zélandem a Trans-pacifické partnerství (TPP). Z projednávaných multilaterálních obchodních dohod jde o: Dohodu o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Radou pro spolupráci v Zálivu, Dohodu Nového Zélandu - Ruska - Běloruska a Kazachstánu o volném obchodu. 7
Při zpracování své práce čerpám informace většinou z internetových zdrojů, a to především z UNCTAD Handbook of Statistic, WTO, z australského a novozélandského ministerstva věcí a obchodu, kde je možno získat podrobné informace jak v oblastech mezinárodních vztahů a obchodu, tak i v oblastech umění a sportu, vědy a inovace, dopravy, životního prostředí. Pro tyto zajímavé oblasti v mé práci, bohužel, nezbývá místo. 8
1 Vzestup Asie a dopad na obchod v regionu 1.1 Vzestup Asie ve světové ekonomice V posledních desetiletích v některých zemích Asie docházelo k dynamickému ekonomickému rozvoji. Mezi rychle rozvíjející se země Asie v posledních desetiletích můžeme zařadit Čínu, Japonsko, Indii, Korejskou republiku a některé ze zemí ASEAN. V tabulce číslo 1 můžeme sledovat vývoj podílu HDP v % u vybraných zemí Asie na tvorbě světového HDP. Z tabulky číslo 1 je patrný nejdynamičtější růst Číny za posledních dvacet let. Hrubý domácí produkt Číny neustále roste, v roce 1970 činil 91,5 miliard USD a podílel se 2,78% na světovém HDP. V roce 1980 HDP Číny rychle vzrostlo na 306,52 miliard USD, o dvacet let později dosáhlo hodnoty 1 192,84 miliard USD, čímž se podílelo 3,69 % na světovém HDP. Velmi vysoké dynamiky růstu zaznamenává Čína za posledních deset let, kdy hrubý domácí produkt dosáhl neuvěřitelné hodnoty 5 739,36 miliard USD a čínský podíl na světovém HDP dosáhl 9,10 %. Významný ekonomický vzestup dále můžeme sledovat u Japonska, hrubý domácí produkt japonské ekonomiky v letech 1970 dosahoval 202,86 miliard USD, v roce 1980 vzrostl na 1 070, 97 miliard USD a podílel se 9,01% na tvorbě světového HDP 1. Tabulka 1: Podíl HDP vybraných zemí Asie na světovém HDP (%) Země 1970 1980 1990 2000 2010 Čína 2,78 2,58 1,82 3,69 9,10 Japonsko 6,17 9,01 13,75 14,46 8,66 Indie 1,87 1,55 1,47 1,45 2,73 Korejská republika 0,27 0,54 1,22 1,65 1,61 ASEAN 1,11 1,69 1,63 1,88 2,95 Indonésie 1,12 Malajsie 0,11 0,21 0,21 0,29 0,38 Singapur 0,06 0,10 0,17 0,29 0,35 Thajsko 0,22 0,27 0,38 0,38 0,51 Vietnam 0,08 0,02 0,03 0,10 0,16 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx 1 Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx 9
O dalších dvacet let později, v roce 2000, se japonská ekonomika podílela největší mírou na tvorbě světového HDP a to 14,46%, hrubý domácí produkt dosáhl hodnoty 4 667,45 miliard USD. Za posledních deset let dynamika růstu japonské ekonomiky klesá, v roce 2010 HDP Japonska činilo 5 458,87 miliard USD a japonské HDP na světovém ukazateli se podílelo 8,66%. Dynamický vzestup také zažívá ekonomika Indie, obzvláště za posledních deset let, jak také můžeme vidět v tabulce číslo 1. V roce 1970 hrubý domácí produkt Indie činil 61,47 miliard USD, významnému růstů dochází od roku 1990, kdy hodnota indického HDP činila 326,79 miliard USD. Za posledních deset let nabrala ekonomika Indie nevídaného ekonomického růstu, v roce 1990 z hodnoty 467,79 miliard USD vzrostl hrubý domácí produkt Indie na 1 722,32 miliard USD v roce 2010. Podíl indického hrubého domácího produktu na světovém ukazateli v roce 1990 činil 1,45%, v roce 2010 již 2,73%. Jižní Korea je další zemí Asie, která prošla významným ekonomickým vzestupem, zvláště za poslední čtyři desetiletí. V tabulce číslo 1 můžeme pozorovat růst podílu hrubého domácího produktu Jižní Koreje na světovém ukazateli. V roce 1970 se ekonomika Jižní Koreje podílela 0,27% na světovém HDP, o dvacet let později vzrostla tato hodnota na 1,22%. V roce 1970 hrubý domácí produkt činil 8,94 miliard USD, v roce 1980 vzrostl na 207,4 miliardy USD, v roce 1980 dosáhl hodnoty 533,39 miliard USD a na tvorbě světového HDP dosáhla Jižní Korea svého nejvyššího podílu ve výši 1,65%. V posledním desetiletí o něco málo poklesla hodnota podílu HDP Jižní Koreje na světovém hrubém domácím produktu, přesto došlo k výraznému, téměř dvojnásobnému růstu HDP, a to na hodnotu 1 014,37 miliard USD. Na tvorbě světového HDP se ekonomika Jižní Koreje podílela v roce 2010 1,61%. Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) zaznamenává také významný ekonomický vzestup jako celek. V roce 1970 dosáhl hrubý domácí produkt hodnoty 36,36 miliard USD, o deset let později došlo k výraznému nárůstu na 200,34 miliard USD. V roce 2000 HDP zemí ASEAN činil 606,96 miliard USD a opět v roce 2010 došlo k dynamickému růstu na 1 863,105 miliard USD. Jak můžeme pozorovat v tabulce číslo 1, v roce 1970 se Sdružení národů jihovýchodní Asie podílelo 1,11% na tvorbě světového hrubého domácího produktu. Za posledních deset let došlo k významnému nárůstu podílu HDP zemí ASEAN na tvorbě světového HDP, když v roce 2000 tento podíl činil 1,88% a v roce 2010 vzrostl na hodnotu 2,95%. 10
Sdružení národů jihovýchodní Asie je seskupení deseti států, které se ekonomicky velmi odlišují. Mezi členy ASEAN patří: Indonésie, Malajsie, Filipíny, Singapur, Thajsko, Brunej, Vietnam, Laos, Myanmar a Kambodža. V tabulce číslo 1 je zachycen vývoj ekonomicky vyspělejších zemí ze zemí ASEAN, díky nimž došlo k výraznému růstu podílu hrubého domácího produktu ASEAN na světovém HDP. Jak můžeme pozorovat v tabulce číslo 1, v roce 2010 největší podíl ze zemí ASEAN na světovém HDP má Indonésie, následuje Thajsko, Malajsie, Singapur a Vietnam. V roce 2010 činil hrubý domácí produkt Indonésie 707,45 miliard USD a podílel se 1,12% na světovém hrubém domácím produktu. V roce 1970 hrubý domácí produkt Thajska činil 7,13 miliard USD, o třicet let později 122,73 miliard USD. V roce 2010 HDP Thajska vzrostlo na 318,86 miliard USD a podílelo se na světovém HDP 0,51%. Výrazný nárůst HDP za posledních deset let dále zaznamenala Malajsie a Singapur 2. Vývoj podílu celkového obchodu zboží a služeb na světovém obchodu u vybraných asijských zemí v období od roku 1980 do roku 2010 můžeme pozorovat v tabulce číslo 2. Přední místa v celkovém obchodu zboží a služeb za poslední čtyři desetiletí zaujímá Čína, Japonsko, Singapur a Korejská republika. Tabulka 2: Podíl obchodní bilance zboží a služeb vybraných asijských zemí na světovém obchodu (%) Země 1980 1990 2000 2010 Čína 10,95 11,72 22,11 ASEAN 13,00-2,82 20,20 13,92 Japonsko -16,47 21,24 26,44 9,50 Singapur -1,08 0,66 3,99 6,66 Korejská republika -2,57 0,40 7,21 5,21 Malajsie 1,70 0,69 6,41 3,87 Indonésie 2,20 Thajsko -3,00-5,45 3,33 1,12 Viet Nam -1,23-0,06-0,16-0,64 Indie -7,20-3,92-2,41-6,00 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx 2 Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx 11
Patrný je neustálý růst celkového obchodu Číny, kdy v roce 1990 dosahoval hodnoty 14 516,6 milionu USD, podílel se 10,95% na světovém obchodu a v posledním desetiletí dynamicky vzrostl na 271 648 milionu USD. V roce 2010 podíl Číny na světovém obchodu dosáhl nejvyšší míry 22,11%. Tato čísla jasně poukazují na obrovský nárůst objemu obchodu čínského zboží a služeb především v posledním desetiletí. Čína předstihla ekonomiku Japonska a zaujala první místo v objemu obchodu zboží a služeb v roce 2010. Obchodní bilance zboží a služeb Japonska v roce 1980 dosáhla záporných hodnot, od roku 1990 je obchodní bilance kladná. Z tabulky číslo 2 vyplývá vysoký podíl Japonského obchodu zboží a služeb především v letech 1990-2000. V roce 2010 se ekonomika Japonska podílela nejvyšší mírou obchodu na světovém obchodu zboží a služeb, a to 26,44%. Japonská obchodní bilance v roce 1990 z hodnoty 28,1 miliard USD vzrostla na hodnotu 82,6 miliard USD v roce 2000, Japonsko celkovým objemem obchodu zboží a služeb zaujalo první místo před Čínou. V posledním desetiletí dynamika růstu japonského obchodu zboží a služeb klesá. V roce 2010 japonský celkový obchod dosáhl hodnoty 116,7 miliard USD a jeho podíl na světovém obchodu poklesl na 9,5%. Významný podíl na světovém obchodu má také Sdružení jihovýchodní Asie (ASEAN). V roce 1980 se státy ASEAN podílely na světovém obchodu zboží a služeb 13% o dvacet let později tento podíl vzrost na svoji nevyšší úroveň 20,2%. V roce 2000 hodnota obchodní bilance států ASEAN činila 63 miliard USD, svým objemem obchodu zboží a služeb ASEAN zaujal místo za Japonskem a před Čínou. O deset let později vzrostla obchodní bilance zboží a služeb zemí ASEAN na 171 miliard USD, podíl celkového obchodu států ASEAN na světovém obchodu poklesl na 13,93%. V tabulce číslo 2 dále můžeme pozorovat vývoj podílu obchodní bilance zboží a služeb na světovém obchodu některých zemí ASEAN (Singapuru, Malajsie, Thajska, Vietnamu), dále Jižní Koreje a Indie. Tabulka číslo 3 a 4 zachycuje podíl exportu nebo importu u vybraných asijských zemí na světovém exportu nebo importu. Jak je patrné z tabulek číslo 3 a 4, u Číny v období od roku 1990 do roku 2010 vždy převažuje podíl exportu zboží a služeb nad podílem importu čínského zboží a služeb. V roce 2000 export zboží a služeb Číny činil 279,6 miliard USD, import dosáhl hodnoty 243 miliard USD. Výrazný nárůst objemu exportu a importu udávají 12
hodnoty v roce 2010, kdy čínský export dynamicky vzrostl na 1 749,5 miliard USD a import na 1 477,85 miliard USD 3. V roce 1980 celkový japonský import se svojí hodnotou 162,4 miliard USD převýšil hodnotu exportu ve výši 150,7 miliard USD. V následujících letech japonský export zboží a služeb převyšuje jeho import. V roce 2010 export Japonska dosáhl 911,3 miliard USD a na světovém exportu se podílel 4,81%, import činil 794,6 miliard USD a podílel se 4,49% na světovém importu zboží a služeb 4. V tabulce číslo 3 a 4 můžeme pozorovat vývoj u zbývajících vybraných zemí a ASEANu jako celku. Tabulka 3: Podíl exportu zboží a služeb vybraných zemí Asie na světovém exportu (%) Země 1980 1990 2000 2010 Čína 1,58 3,50 9,24 ASEAN 3,43 4,06 6,28 6,72 Japonsko 6,21 7,64 6,87 4,81 Korejská republika 0,92 1,74 2,55 2,90 Singapur 1,00 1,52 2,08 2,45 Indie 0,48 0,52 0,74 1,82 Malajsie 0,58 0,77 1,41 1,23 Thajsko 0,33 0,68 1,04 1,21 Indonésie 0,92 Vie Nam 0,01 0,07 0,21 0,42 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx 3 Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx 4 Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx 13
Tabulka 4: Podíl importu zboží a služeb vybraných zemí Asie na světovém importu (%) Země 1980 1990 2000 2010 Čína 1,28 3,17 8,34 ASEAN 3,15 4,27 5,71 6,23 Japonsko 6,89 7,21 6,07 4,49 Korejská republika 1,03 1,79 2,36 2,74 Indie 0,71 0,67 0,87 2,37 Singapur 1,06 1,55 2,01 2,16 Thajsko 0,43 0,88 0,94 1,22 Malajsie 0,55 0,78 1,20 1,05 Indonésie 0,83 Vie Nam 0,05 0,07 0,23 0,49 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx Příčiny růstu, poklesu HDP vybraných zemí Asie v posledních desetiletích Počátky mimořádných úspěchů v růstu čínské ekonomiky za posledních 30 let spadají do 80. let minulého století, kdy formou experimentu, prosazeného proreformním členem komunistické strany Číny Tengem Siao-pchingem, dostalo čínské hospodářství nový impuls v zavedení vybraných prvků tržního hospodářství na úkor centrálně plánovaného. Z kapitalizmu bylo převzato to, co bylo pro čínské hospodářství výhodné. Kromě této zásadní politické změny došlo v zemi k zakládání "daňově zvýhodněných ekonomických zón pro západní společnosti". Vláda založila prestižní univerzity a do USA poslal stovky vybraných nadaných studentů, podporovaných prospěchovými a sociálními stipendii. Vláda ustoupila v otázce práva na soukromé vlastnictví, zrušila řadu ekonomických regulací, zrušila zemědělskou daň a snížila daně z příjmů chudého venkovského obyvatelstva. Předala více pravomocí místním orgánům, umožnila přístup k informačním technologiím, dovolila lidem cestovat. Některé problematické státní podniky byly zprivatizovány, západním investorům byly prodány podíly ve velkých čínských bankách a bohatým čínským společnostem umožnila vláda skupovat zahraniční podniky 5. Ekonomika Japonska se po II. světové válce rychle vzpamatovala a rostla vysokým tempem: 5 http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-cina06 14
V období let 1950-1960 reálný růst HDP činil 7,9%, v dalším desetiletí 1961-1970 dokonce 10,5%. Ve světové ekonomice dochází v roce 1973 k mimořádné situaci na trhu s ropou, což se zapsalo do dějin pod názvem "ropný šok". Důvodem byla prohraná válka Sýrie s Izraelem, kdy v reakci na tuto událost vyhnaly arabské státy cenu ropy z 3 USD za barel až na 12 USD. Došlo ke změnám, které ovlivnily celosvětové hospodářské cykly a s tím i vývoj Japonské ekonomiky. Japonská ekonomika byla závislá na dovozu ropy, která pokrývala z 90% veškerou energetickou spotřebu země. V roce 1974 zaznamenalo Japonsko roční pokles reálného HDP o 1,2%, dynamika ekonomiky klesá na polovinu. Japonská ekonomika se s touto situací ale vyrovnala lépe než Spojené státy nebo Evropa a dosahovala nadále nadprůměrných výsledků. V následujícím roce Japonská ekonomika opět roste, ale při poloviční dynamice. V roce 1977 vyhlašuje Japonsko opět recesi a na přelomu 80. a 90. let "druhý ropný šok" způsobil další, až trojnásobné zvýšení ceny ropy a recesi prohloubil a prodloužil. 6 V roce 1990 průměrný růst japonské ekonomiky výrazně zpomaluje na 1,7% v důsledku neefektivních investic. V roce 2008 byl zaznamenán prudký pokles investic do podnikání a pokles poptávky po japonském vývozu, což dovedlo zemi do recese. V březnu 2011 postihlo zemi zemětřesení stupně 9.0 a následné tsunami zdevastovalo severovýchodní část ostrova Hónšů, zabilo tisíce lidí a přivodilo katastrofu jaderných elektráren, což silně narušilo energetickou infrastrukturu země. Předpokládané škody jsou odhadnuty na 235 až 310 miliard amerických dolarů. Růst HDP v roce 2011 poklesl na 1%. V roce 2011 figuruje Japonsko na třetím místě v paritě kupní síly, když ho v roce 2001 předběhla Čína. Japonský premiér Yoshihiko Noda navrhnul, aby se zemědělství a sektor služeb otevřely více zahraniční konkurenci a zvýšil se export prostřednictvím členství v Trans Pacifickém partnerství se Spojenými státy, dále prosazuje obchodní spolupráci s Evropskou Unií. Vede se diskuse o restrukturalizaci Japonské ekonomiky a snížení obrovského vládního dluhu ve výši, přesahující 200% HDP. Dalšími dlouhodobými úkoly v oblasti ekonomiky a demografie jsou řešení deflace, závislosti na vývozu a v důsledku stárnutí populace úbytku aktivně činných obyvatel. 7 Indie je rozvojovou zemí s otevřeným tržním hospodářstvím. K urychlenému růstu ekonomiky země dochází počátkem roku 1990 zásluhou ekonomické liberalizace 6 Stuchlíková Zuzana, Japonská ekonomika: Faktory vývoje a hospodářské cykly, Praha 2008 7 Central Intelligence Agency; https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ch.html 15
a průmyslové deregulace při současné privatizaci státních podniků, rozvoji zahraničního obchodu a přísunu zahraničních investic. Od roku 1997 roste ekonomika země v průměru o 7% ročně. V zemi existuje tradiční zemědělství vedle moderního, rozvinutá řemesla i moderní průmyslová odvětví. Zhruba 50% pracovní síly pracuje v zemědělství, ale hlavním zdrojem růstu ekonomiky je sektor služeb, zaměstnávající jednu třetinu pracovních sil, přičemž představuje polovinu produkce státu. Indická populace je poměrně vzdělaná, hovoří anglicky (tisíce studentů se vydalo studovat na prestižní zahraniční univerzity především do anglicky mluvící Velké Británie a do USA), a díky tomu ovládla nejnovější informační technologie. 8 Indická ekonomika profituje z přílivu zahraničního kapitálu a ideálního podnikatelského prostředí, což umožnilo ve velmi krátké době vznik indických společností mezinárodního charakteru. Vznikají i nové malé firmy, které přinášejí nová pracovní místa. Tažnou silou indické ekonomiky jsou telekomunikace. Jejich výkonnost se do roku 2004 zvyšovala ročně o 20 až 30% a jejich podíl na HDP Indie tvořil 4,8%. 9 V roce 1953 byl korejský stát rozdělen 38. rovnoběžkou na Severní a Jižní Koreu. Zemi řídila nejprve vojenská vláda, od roku 1993 pak vláda civilní. Jižní Korea se stala moderním, demokratickým státem s tržní ekonomikou, angažovanost země je globální, konal se zde v roce 2010 summit G-20, v březnu 2012 summit o jaderné bezpečnosti, v roce 2018 se zde budou konat zimní olympijské hry. Napětí na poloostrově způsobuje severní soused svou agresivní politikou a provokacemi. Za poslední čtyři desetiletí se Jižní Korea plně integrovala do mezinárodní ekonomiky, je plně industrializovanou zemí, vybavenou nejnovějšími technologiemi. Vláda preferovala dovoz surovin a technologií na úkor spotřebního zboží, úspory a investice nadřadila nad spotřebou. Asijská finanční krize v letech 1997-98 postihla i Jižní Koreu s vysokým zadlužením a značnými zahraničními úvěry. V roce 2011 Jižní Korea uzavřela se Spojenými státy dohodu o volném obchodu, která přinese kladné výsledky již v roce 2012. 10 8 Central Intelligence Agency; https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/in.html 9 Euroekonom; http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-indie 10 Central Intelligence Agency; https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ks.html 16
1.2 Základní trendy v obchodní politice Austrálie a Nového Zélandu Základní trendy v obchodní politice Austrálie Po úspěšné změně kurzu australské obchodní politiky v roce 2007 se země stala nejvíce otevřenou ekonomikou světa, která se úspěšně vyrovnala se světovou finanční krizí, nic nezměnila na svém liberálním přístupu k obchodu a neuplatnila žádná opatření vůči vlastní měně. Austrálie si udržuje otevřený postoj vůči zahraničním investicím, na transparentnost její obchodní politiky dohlíží jako nezávislý poradní orgán zvláštní komise, která pracuje ve prospěch efektivního obchodu a zaměřuje se na odstraňování technických a ekonomických překážek. Zřejmý je odklon od mnohostranných mezinárodních dohod ve prospěch rozšíření preferenčních obchodních vztahů jak s hlavními obchodními partnery, tak i s regionálními, což se ukazuje na příkladu ASEAN a Transpacifické dohody. Tyto dohody jdou často nad rámec dohod WTO, hlavně v oblasti služeb a investic, je to patrné i v poskytování preferenčních daňových sazeb. Austrálie poskytuje bezcelní obchod v dovozu zboží z nejméně rozvinutých zemí. Tato aktivní politika zlepšuje přístup rozvojových zemí na trh a zvyšuje konkurenceschopnost zúčastněných zemí. Jedním z nástrojů obchodní politiky Austrálie jsou cla, tvoří zdroj příjmů ve výši 1,9%. Cla jsou poměrně silně diferencovaná (snížení se používá např. pro textil, oděvy a obuv a motorová vozidla). Průměrná celní sazba pro zemědělské výrobky je 1,4%, pro průmyslové výrobky je to 3,4%. V rozpětí od 0% do 5% se dnes pohybuje 96% položek daňového sazebníku. Celní odbavování je dnes řízeno počítači, což velice usnadnilo a zrychlilo dovoz i vývoz zboží. Zákazy a omezení jsou na minimální výši a týkají se jen nezbytných opatření pro zachování veřejného zdraví, životního prostředí a bezpečnosti. Důležitým nástrojem hospodářské politiky Austrálie je zadávání veřejných zakázek zaměřených hlavně na podporu rozvoje průmyslu, výzkumu a vývoje služeb. Australský export je podporován pomocí přímých grantů a daňových úlev. Podpora domácí výroby a obchodu se poskytuje různými daňovými pobídkami. Austrálie rovněž rozšířila své mezinárodní závazky na poli ochrany duševního vlastnictví, stanovila právní rámec hospodářské soutěže se zvláštním důrazem na ochranu proti kriminalizaci kartelu. Posílena byla též ochrana spotřebitele. 17
Australský trh je silně orientovaný na zemědělskou produkci, která je pod minimální celní ochranou (jen 1,4%), výjimku tvoří sýr, zelenina, oleje tuky a tvaroh, na které jsou stanoveny i celní kvóty. Chráněn je australský rybolov, potírán je rybolov nezákonný. Významným sektorem je australské hornictví podporované zahraničními investicemi, ale s malou vládní podporou. Ta je směrována spíše na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Vládní dotace jsou poskytovány na snížení maloobchodních cen benzínu a motorové nafty a na domácí výrobu etanolu a bionafty pro dopravu. Průmyslová výroba prochází inovacemi s cílem zvyšovat produktivitu práce a konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. Jednostranně došlo k mírnému poklesu celních sazeb, vládní pomoc sektoru průmyslu se pohybuje ve výši 0,1% HDP. Služby jsou nejrychleji rostoucím sektorem rostoucí ekonomiky, vládní pomoc je poskytována ve výši 0,28% HDP. Výhledově se má stát Austrálie centrem finančních služeb v asijské pacifické oblasti. Významné je postavení telekomunikačního podniku Telstra, poskytujícího široké pásmo služeb. Vláda podporuje domácí reklamu a film prostřednictvím televizního vysílání. Zlepšení dopravní infrastruktury je zajištěno plánováním a investicemi projektů v koordinaci federální vlády, územními vládami a soukromým sektorem. Obdobný plán je připraven pro rozvoj letecké dopravy a v oblasti cestovního ruchu. 11 Finanční krize zpomalila australskou ekonomiku z 3,8% v roce 2007 na 1,4% v letech 2008, ale již v dalším období 2009-2010 roste na 2,3%. Růst ekonomiky zajistila poptávka po australské produkci hlavně ze strany Číny a liberální obchodní prostředí: pružný směnný kurz, zdravý bankovní sektor a politicky úspěšně zvládnutá krize při realizaci strukturálních reforem. V důsledku snížení daňových příjmů a zvýšených výdajů na prorůstová opatření se Austrálie pohybuje fiskálně v deficitu. Nezaměstnanost je na nízké úrovni. Ke stabilizaci příjmů z exportu při kolísání cen komodit přispělo zavedení plovoucího směnného kurzu, ovšem za cenu devalvace australského dolaru vůči americkému. Struktura obchodu se zbožím s asijskými zeměmi se přizpůsobuje rostoucímu podílu vývozu Číny, který se téměř zdvojnásobil. 11 World trade organization, Trade Policy Reviews; http://docsonline.wto.org/imrd/gen_searchresult.asp?rn=0&searchtype=browse&q1=%28%28%40meta%5fs ymbol+wt%fctpr%fcs%fc%2a%29+and+%28+%40meta%5ftitle+australia+%29%29&language=1 18
Nárůst exportu a importu zboží a služeb Austrálie v období od 1980 do roku 2010 můžeme pozorovat v grafu číslo 1. Z grafu je patrná převážně záporná obchodní bilance zboží a služeb Austrálie. Od roku 1980, převažuje australský import nad exportem zboží a služeb, až do roku 2008. V roce 2009 prvně australský export svojí hodnotou 195,47 miliard USD převýšil hodnotu importu 194,35 miliard USD. Kladná obchodní bilance zboží a služeb od roku 2009 stále roste 12. Graf 1: Export a Import zboží a služeb Austrálie v období 1980-2010 (milion USD) 300000,0 250000,0 200000,0 150000,0 100000,0 Vývoz Dovoz 50000,0 0,0 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 Zdroj: Graf je zpracovaný na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx V roce 1980 dosahoval australský export zboží a služeb 25,8 miliard USD a import 27,2 miliardy USD. V roce 2000 tato hodnota exportu vzrostla na 83,8 miliard USD, hodnota importu na 84,7 miliard USD. K výraznému nárůstu těchto hodnot došlo v posledním desetiletí, v roce 2010 export zboží a služeb Austrálie činil 260,85 miliard USD, import vrostl na 236,98 miliard USD 13. Tabulka číslo 5 a 6 zachycuje přední exportní, importní trhy zboží Austrálie a jejich změny v procentuálním podílu na celkovém exportu, importu Austrálie v období 1995-2010. V roce 1995 nejvíce australského zboží (20,25%) bylo vyvezeno do Japonska, s velkým odstupem 12 13 Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx 19
následuje trh Korejské republiky a Nového Zélandu. Na Nový Zéland vývoz australského zboží činil 6,96%. V následujících letech dochází k neustálému mírnému poklesu podílu Japonského trhu pro export australského zboží, toto platí i pro trhy Nového Zélandu, Velké Británie a v posledních deseti letech i pro trh Spojených Států. Nejdynamičtější růst podílu můžeme sledovat u Číny. V roce 1995 na čínský trh bylo vyvezeno pouze 3,39% celkového australského exportu zboží, o pět let později tato hodnota činila 5,45%, o dalších pět let podíl vzrostl na 11,56%. V roce 2010 bylo vyvezeno na čínský trh 25,31% australských výrobků a Čína se tak stala největším exportním trhem Austrálie. V tabulce číslo 5 můžeme dále sledovat nárůst podílu australského exportu zboží na trh Indie za posledních 15 let. V roce 1995 bylo do Indie vyvezeno 1,51% australského zboží, v roce 2010 již 7,11%. Tabulka 5: Přední Australské exportní trhy zboží, podíl exportu zboží vybraných zemí na celkovém exportu zboží Austrálie (%) Země 1995 2000 2005 2010 Čína 3,39 5,45 11,56 25,31 Japonsko 20,25 19,76 20,41 18,93 ASEAN 14,53 13,75 11,46 9,43 Korejská republika 7,62 8,20 7,89 8,87 Indie 1,51 1,66 5,02 7,11 Spojené Státy 4,97 9,95 6,68 3,98 Velká Británie 2,78 3,40 3,58 3,61 Nový Zéland 6,96 5,96 6,49 3,47 Thajsko 2,31 1,78 2,97 2,54 Singapur 5,21 5,31 2,89 2,10 Čína, Hong Kong 3,90 3,24 1,92 1,37 Viet Nam 0,21 0,41 0,48 0,66 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx Pořadí předních importních trhů zboží Austrálie se mění, to nám zachycuje tabulka 6. K výraznému nárůstu podílu importu do Austrálie z celkového australského importu zboží dochází nejdynamičtěji u Číny, s odstupem následuje Thajsko. Také významný je růst hodnot zemí ASEAN. V roce 1995 čínský import z celkového dováženého zboží Austrálie činil 4,92%, o deset let později 13,92%. V roce 2010 výrazně vzrostl na 18,68%, a tím se řadí mezi největší 20
australský importní trh zboží. V posledních 15 letech k výraznému a neustálému poklesu podílu importu do Austrálie z celkového australského importu zboží dochází u Spojených Států, Japonska a Velké Británie. V roce 1995 Spojené státy dovážely 21,34% zboží celkové hodnoty australských dovozů do Austrálie, v roce 2010 se tento podíl snížil na 11,10%. U Japonska tento podíl poklesl z 15,19% v roce 1995 na 8,65% v roce 2010 a u Velké Británie z 5,94% v roce 1995 na 2,76% v roce 2010. Tabulka 6: Přední Australské importní trhy zboží, podíl importu zboží vybraných zemí na celkovém importu zboží Austrálie (%) Země 1995 2000 2005 2010 ASEAN 8,70 14,10 18,01 19,43 Čína 4,92 7,76 13,70 18,68 Spojené státy 21,34 19,97 13,92 11,10 Japonsko 15,19 13,10 10,98 8,65 Thajsko 1,26 2,41 3,09 5,24 Singapur 3,11 3,17 5,57 5,08 Nový Zéland 4,63 3,84 3,47 3,43 Jižní Korea 2,80 4,11 3,33 3,40 Velká Británie 5,94 5,95 3,97 2,76 Viet Nam 0,37 1,83 2,16 1,49 India 0,71 0,63 0,78 0,94 Čína, Hong Kong 1,31 1,10 0,85 0,54 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx Čínský trh se stal největším trhem pro australský export i import zboží. Japonský trh se stal 2. největším pro australský export a 3. největším pro import zboží. Třetí místo pro australský export zaujímá Jižní Korea. V posledních letech v mezinárodním obchodu v oblasti australského exportu služeb opět čínský trh zaujímá prvenství, v australském importu služeb se nachází až na devátém místě. Spojené státy zaujaly druhé místo pro Australský export služeb, následuje Velká Británie, na čtvrtém místě Nový Zéland. Mezi přední Australské importní trhy služeb se v posledních 21
letech na první místo řadí trh Spojených států, následuje trh Velké Británie, Singapuru, Nového Zélandu, Japonska 14. Základní trendy v obchodní politice Nového Zélandu Nový Zéland patří mezi otevřené ekonomiky světa, je zakládajícím členem WTO, kterému byla poskytnuta doložka nejvyšších výhod při obchodování s partnery. Obchodní politika země spočívá v podpoře a posilování liberalizace obchodního systému. Upřednostňuje však preferenční obchodní dohody a vytváří nové obchodní příležitosti. Zlepšuje přístup pro své vývozce zboží a služeb na důležité trhy. Uzavírá proto společnosti, tzv. PTA, což jsou partneři ve vzdělávání, hlavně se zeměmi jako jsou Čína a země ASEAN a Radou pro spolupráci s Indií a Japonskem. Většina uzavřených dohod NZPTA ( NZ PARENT TEACHER ASSOCIATION) se týká kromě vzdělávání hlavně obchodu se zbožím, službami a investicemi. Od roku 2001 poskytl Nový Zéland nejméně rozvinutým zemím celní preference pro bezcelní vstup jejich zboží na novozélandský trh. Hospodářské zákony Nového Zélandu jsou vysoce transparentní a dostupné on line na internetu. Reformní úsilí vlády řadí Nový Zéland mezi přední ekonomiky světa, pokud jde o kvalitu a transparentnost institucí a regulační politiku. Hlavním nástrojem obchodní politiky jsou cla, která tvoří 1,5% zdroje příjmů z daní. Vláda snižovala postupně cla od roku 2008 ze 4,1% na 2,5% a očekává se další pokles. Byla zjednodušena i struktura celních tarifů. Nový Zéland neuplatňuje žádná dovozní omezení a zákazy, pouze na dovoz živočišných a rostlinných produktů se vztahují přísné hygienické a zdravotní zákony. Platí však antidumpingová opatření v dovozu papíru z asijských zemí. Vláda Nového Zélandu prosazuje makroekonomickou politiku a liberalizaci, realizovala v minulém desetiletí restrukturalizaci ekonomiky a přispěla tak ke stabilnímu růstu průměrného reálného DPH ve výši 3,2%. Snížila se nezaměstnanost (na 3,7%) a byl zaznamenán růst domácí spotřeby. Problémy přetrvávají s poklesem růstu produktivity a ve snižování mezinárodní konkurenceschopnosti, což souvisí s recesí v období 2008-2009, životní úroveň stagnuje, inflace se pohybuje v rozmezí 1% až 3%. Určité zlepšení růstu 14 Composition of trade Australia 2010-2011; http://www.dfat.gov.au/publications/stats-pubs/cotfy-2010-11.pdf 22
ekonomiky se projevilo v roce 2009, ale v příštím roce opět hrozila recese. Novozélandská ekonomika však v roce 2010 překvapivě vykázala malý růst ve výši 1,5%. Centrální banka Nového Zélandu udržovala v letech 2004 až 2007 přísnou měnovou politiku s cílem zvýšení domácí spotřeby a udržení nízké inflace. V dalších letech došlo k uvolnění měnové politiky a zároveň k hospodářskému zpomalení. Dochází ke značnému přílivu zahraničního kapitálu hlavně do sektoru realit, což způsobuje "bublinu v ceně aktiv", která působí negativně na úvěrovou politiku. Nutné jsou proto rozpočtové reformy, daňové škrty a přesun vládních výdajů do infrastruktury. Cílem daňové reformy je zlepšení obchodního a investičního prostředí 15. Zahraniční obchod Nového Zélandu se zbožím a službami se v období 2007-2008 pohyboval na úrovni 58,6%, z toho primární komodity činily 69,7%. Vývoj exportu a importu zboží a služeb Nového Zélandu v období od 1980 do roku 2010 můžeme pozorovat v grafu číslo 2. Z grafu 2 je patrná záporná novozélandská obchodní bilance zboží a služeb od roku 1980 do roku 1990. V roce 2000 export zboží a služeb Nového Zélandu dosáhl 18,13 miliard USD a převýšil tak hodnotu importu 17,55 miliard USD. Kladná obchodní bilance Nového Zélandu pokračuje do roku 2003 a opět od roku 2009. V roce 2010 hodnota celkového exportu zboží a služeb dosáhla 40,13 miliard USD a hodnota importu 37,3 miliard USD 16. 15 World trade organization, Trade Policy Reviews; http://docsonline.wto.org/imrd/gen_searchresult.asp?rn=0&searchtype=browse&q1=%28%28%40meta%5fs ymbol+wt%fctpr%fcs%fc%2a%29+and+%28+%40meta%5ftitle+new+zealand+%29%29&language=1 16 Data jsou vybrána z: UNCTADstat ; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx 23
Graf 2: Export a Import zboží a služeb Nového Zélandu v období 1980-2010 (milion USD) 45000 40000 35000 30000 25000 20000 15000 Vývoz Dovoz 10000 5000 0 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 Zdroj: Graf je zpracovaný na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx Tabulka číslo 7 a 8 zachycuje přední exportní, importní trhy zboží Nového Zélandu a jejich změny v procentuálním podílu na celkovém exportu, importu Nového Zélandu v období 1995-2010. V roce 1995 nejvíce novozélandského zboží (20,42%) bylo vyvezeno do Austrálie, Japonska, Spojených států, Velké Británie. Na trh Japonska vývoz novozélandského zboží činil 16,22%. V následujících letech dochází k neustálému poklesu podílu Japonského trhu v exportu novozélandského zboží, platí to i pro trhy Velké Británie, Spojených států a Korejské republiky. Austrálie i nadále zůstává největším exportním trhem Nového Zélandu, v roce 2010 bylo vyvezeno 23,03% novozélandského zboží do Austrálie. Dynamický růst podílu můžeme sledovat u Číny. V roce 1995 na čínský trh bylo vyvezeno pouze 2,53% celkového novozélandského exportu zboží, o deset let později tato hodnota činila 5,08%. V roce 2010 bylo vyvezeno na čínský trh 11,09% výrobků a Čína se tak stala druhým největším exportním trhem Nového Zélandu. V tabulce číslo 7 můžeme dále sledovat nárůst podílu novozélandského exportu zboží na trh Indie za posledních 15 let. V roce 1995 bylo do Indie vyvezeno 0,58% novozélandského zboží, v roce 2010 již 2,07%. 24
Tabulka 7: Přední exportní trhy zboží Nového Zélandu, podíl exportu zboží vybraných zemí na celkovém exportu novozélandského zboží (%) Země 1995 2000 2005 2010 Austrálie 20,42 20,37 21,38 23,03 Čína 2,53 3,18 5,08 11,09 ASEAN 7,66 8,58 7,67 10,08 Spojené státy 10,01 14,52 14,21 8,64 Japonsko 16,22 13,51 10,58 7,76 Velké Británie 6,05 5,20 4,65 3,51 Korejská republika 5,16 4,49 3,51 3,25 Indie 0,58 0,60 0,76 2,07 Hong Kong 3,03 2,70 1,70 1,99 Singapur 1,40 1,67 1,39 1,90 Thajsko 1,34 1,15 1,10 1,56 Německo 2,40 2,36 2,56 1,51 Vietnam 0,29 0,58 0,50 0,97 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx Změny v pořadí předních importních trhů zboží Nového Zélandu nám zachycuje tabulka 8. K výraznému nárůstu podílu importu do Nového Zélandu z celkového novozélandského importu zboží dochází nejdynamičtěji u Číny. Také významný je růst hodnot zemí ASEAN, import z ASEAN z celkového dováženého zboží Nového Zélandu vzrostl na 14,5% v roce 2010. V roce 1995 Čínský import z celkového dováženého zboží Nového Zélandu činil 3,54%, o deset let později 10,82%. V roce 2010 vzrostl na 15,96%, a tím se řadí mezi druhý největší novozélandský importní trh zboží. Austrálie po celou dobu zůstává největším importním trhem Nového Zélandu, v roce 2010 bylo dovezeno 18,18% australského zboží do Nového Zélandu. V posledních 15 letech k výraznému neustálému poklesu podílu importu z celkového novozélandského importu zboží dochází u Spojených Států, Japonska a Velké Británie. V roce 1995 se Spojené státy podílely na dovozu z 18,7% z celkové hodnoty novozélandských dovozů, v roce 2010 se tento podíl snížil na 10,41%. U Japonska tento podíl poklesl z 13,87% v roce 1995 na 7,33% v roce 2010 a u Velké Británie z 5,86% v roce 1995 na 2,25% v roce 2010. 25
V posledních letech se pro novozélandský export i import zboží stal předním místem trh Austrálie, následuje trh Číny, Spojených států, Japonska a Jižní Koreje. Tabulka 8: Přední importní trhy zboží Nového Zélandu, podíl importu zboží vybraných zemí na celkovém novozélandském importu zboží (%) Země 1995 2000 2005 2010 Austrálie 21,57 22,14 20,61 18,18 Čína 3,54 6,26 10,82 15,96 ASEAN 6,00 7,16 10,96 14,50 Spojené státy 18,70 17,39 10,96 10,41 Japonsko 13,87 11,21 10,95 7,33 Německo 4,76 4,25 4,84 4,11 Singapur 1,94 1,67 3,33 3,83 Malajsie 1,76 2,60 2,54 3,59 Korejská republika 1,71 2,20 2,75 3,27 Velká Británie 5,86 3,82 3,19 2,25 Indonésie 1,57 1,53 Indie 0,54 0,57 0,60 0,87 Viet Nam 0,06 0,23 0,27 0,53 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx Aby mohl Nový Zéland řešit své ekonomické problémy, neobejde se bez značných zahraničních investic, které slouží k nákupu technologií a know-how. Ročně proudí do země více než 4 miliardy USD přímých zahraničních investic. Pro ekonomiku Austrálie a Nového Zélandu nabízejí mnohostranné obchodní dohody v procesu WTO největší potenciální zisky, ale procesy jsou příliš zdlouhavé a zájmy příliš široké. Z tohoto důvodu vlády obou zemí dávají přednost preferenčním obchodním dohodám v rámci širší obchodní strategie, což přináší v kratší lhůtě nové obchodní příležitosti a zlepšuje přístup vývozců zboží a služeb na klíčové trhy v regionu. Preferenční obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu uvádím v kapitole druhé. 26
2 Regionální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu 2.1 Bilaterální regionální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu Uzavřené a projednávané bilaterální obchodní dohody Austrálie a Nového Zélandu zachycuje tabulka 9 a 10. Austrálie má pět uzavřených bilaterálních preferenčních obchodních dohod a to s Novým Zélandem, Chile, USA, Singapurem a Thajskem. Dalších šest bilaterálních preferenčních dohod Austrálie je v projednávání, a to s Čínou, Indií, Japonskem, Korejskou republikou, Malajsií a Indonésií. Nový Zéland uzavřel šest bilaterálních obchodních dohod a to s Austrálií, Singapurem, Thajskem, Čínou, Malajsií a Hong Kongem. Čtyři bilaterální dohody Nový Zéland projednává a to s Indií a Jižní Koreou, Investiční protokol o užších investičních vztazích projednává s Austrálií a Hong Kongem. Při porovnání teritoriální strategie je zřejmé, že obě země mají shodně uzavřeny bilaterální preferenční dohody pouze se Singapurem a Thajskem. V projednávaných bilaterálních smlouvách se shodují s Indií a Jižní Koreou. V současné době má Austrálie šest uzavřených dohod o volném obchodu, dalších devět dohod o volném obchodu je v projednávání. První uzavřená preferenční obchodní dohoda Austrálie je s Novým Zélandem v roce 1983, dále se Singapurem v roce 2003, s Thajskem a USA v roce 2005, s Chile v roce 2009. Největší a nejkomplexnější dohodu o volném obchodu uzavřela Austrálie spolu s Novým Zélandem a se Sdružením národů jihovýchodní Asie (AESAN) v roce 2009. Projednávají se dohody například s Čínou, Indií, Japonskem a Korejskou republikou 17, více v tabulce č. 9. 17 Australian Department of Foreign Affairs and Trade. Trade Agreements 27
Tabulka 9: Uzavřené a projednávané preferenční obchodní dohody Austrálie Uzavřené preferenční obchodní dohody Dohoda o volném obchodu mezi ASEAN a Austrálií a Novým Zélandem Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Chile Bližší ekonomické vztahy Austrálie a Nového Zélandu Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a USA Dohoda o volném obchodu mezi Singapurem a Austrálií Dohoda o volném obchodu mezi Thajskem a Austrálií Projednávané preferenční obchodní dohody Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Čínou Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Radou pro spolupráci v Zálivu (GCC) Komplexní dohoda o hospodářském partnerství mezi Austrálií a Indií Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Japonskem Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Korejskou Republikou Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Malajsií Komplexní dohoda o hospodářském partnerství mezi Austrálií a Indonésií Transpacifické ekonomické partnerství Pacifická dohoda o bližších ekonomických vztazích (PACER) Plus Zdroj: Australian Department of Foreign Affairs and Trade. Trade Agreements http://www.dfat.gov.au/fta/index.html V současné době má Nový Zéland osm uzavřených preferenčních obchodních dohod a dalších sedm obchodních dohod je v projednávání. První uzavřená preferenční obchodní dohoda Nového Zélandu je s Austrálií v roce 1983, dále se Singapurem, platná od roku 2001, s Thajskem od roku 2005. Dohodu o Transpacifickém strategickém ekonomickém partnerství (P4) uzavřel Nový Zéland v roce 2005, v roce 2008 uzavřel preferenční obchodní dohodu s Čínou. Největší a nejkomplexnější dohodu o volném obchodu uzavřel Nový Zéland spolu s Austrálií a se Sdružením národů jihovýchodní Asie (AESAN) v roce 2009 s platností 1.1.2010. Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Malajsií je platná od roku 2010 a poslední platná dohoda "Bližší ekonomické vztahy Nového Zélandu, Číny a Hong Kongu" vstoupila v platnost roku 2011 18. Projednávají se dohody například s Ruskem, Běloruskem, Jižní Koreou, Indií, více udává tabulka č. 10. 18 New Zealand ministry of foreign affairs and trade; http://www.mfat.govt.nz/trade-and-economic- Relations/2-Trade-Relationships-and-Agreements/index.php 28
Tabulka 10: Uzavřené a projednávané preferenční obchodní dohody Nového Zélandu Uzavřené preferenční obchodní dohody Bližší ekonomické vztahy Austrálie a Nového Zélandu Bližší ekonomické vztahy Nového Zélandu a Singapuru Bližší ekonomické vztahy Nového Zélandu a Thajska Transpacifické strategické ekonomické partnerství (P4) Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Čínou Dohoda o volném obchodu mezi ASEAN a Austrálií a Novým Zélandem Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Malajsií Projednávané preferenční obchodní dohody Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Radou pro spolupráci v Zálivu Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Ruskem, Běloruskem, Kazachstánem Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Indií Dohoda o volném obchodu mezi Novým Zélandem a Jižní Koreou Transpacifické strategické ekonomické partnerství Investiční protokol o užších investičních vztazích mezi Novým Zélandem a Austrálii Investiční protokol o užších investičních vztazích mezi Novým Zélandem a Hong Kongem Bližší ekonomické vztahy Nového Zélandu a Hong Kongu Zdroj: New Zealand ministry of foreign affairs and trade; http://www.mfat.govt.nz/trade-and-economic- Relations/2-Trade-Relationships-and-Agreements/index.php Bližší ekonomické vztahy Austrálie a Nového Zélandu Bližší ekonomické vztahy Austrálie a Nového Zélandu představuje první bilaterální preferenční obchodní dohoda Austrálie, nazývaná jako ANZCERTA (Australia-New Zealand Closer Economic Relations) nebo CER Agreement (Closer Economic Relation). Je to komplexní soubor obchodních a ekonomických opatření, která jsou základem pro obchodní toky se zbožím, službami, investicemi, prací a pohybu osob mezi oběma zeměmi. Této obchodní dohodě, která vstoupila v platnost roku 1983, předcházela dohoda o volném obchodu NAFTA (New Zealand Australia Free Trade Agreement). NAFTA vstoupila v platnost roku 1966, podepsání dohody vedlo k značnému odstranění cel a množstevního omezení. Roku 1983 ANZCERTA, jež je jedna z nejvíce komplexních, efektivních a mnohostranně kompatibilních dohod o volném obchodu, nahradila dosavadní dohodu NAFTA. Mezi hlavní cíle ANZCERTA patří posílení vztahů mezi Austrálií a Novým Zélandem, rozvinutí bližších hospodářských vztahů prostřednictvím růstu vzájemného obchodu mezi Novým Zélandem 29
a Austrálií, rozvoj obchodu mezi nimi za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže a postupné a progresívní odstraňování překážek obchodu v dohodnutém časovém harmonogramu s minimálním narušením. Od ledna 1989 zahrnuje ANZCERTA obchod se službami, od července 1990 byla odstraněna veškerá cla a množstevní omezení na zboží. V únoru 2011 obě země podepsaly investiční dodatek k ANZCERTA, který umožní snazší a účinnější investiční obchod a přispěje k ekonomickému růstu obou zemí 19. Preferenční obchodní dohoda ANZCERTA podpořila od svého podpisu průměrný 8% vzájemný obchodní roční růst po celou dobu svého trvání. Od podepsání dohody ANZCERTA se struktura obchodu mezi Austrálií a Novým Zélandem dramaticky změnila. Nový Zéland pro Austrálii představuje důležitý exportní trh, stal se 7. největším australským obchodním partnerem 20. Austrálie pro Nový Zéland představuje hlavní exportní trh, stal se 1. největším obchodním trhem. V roce 2010 australský export zboží na Nový Zéland činil celkovou hodnotu ve výši 7,18 miliard USD. V tabulce 5 můžeme pozorovat, že v roce 2010 bylo vyvezeno na trh Nového Zélandu 3,47% australského zboží. V roce 2010 vývoz zboží Nového Zélandu do Austrálie činil 7,12 miliard USD, podílel se z 23 % na celkový novozélandských vývozech zboží, více zachycuje tabulka 11. Mezi hlavní exportní australské položky na Nový Zéland patří počítače a příslušenství, ropa, osobní motorová vozidla, léky a papír. V tabulce 11 můžeme sledovat objem těchto předních exportních komodit Austrálie v miliardách USD od roku 1995 do 2010. Tabulka 11: Přední exportní komodity Austrálie vyvážené na Nový Zéland v období 1995-2010 (miliard USD) Komodity 1995 2000 2005 2010 Stroje a dopravní prostředky 1,43 1,04 1,88 1,73 Léčiva a farmaceutické výrobky 0,18 0,15 0,35 0,36 Papír 0,08 0,17 0,24 0,23 Motorová vozidla pro přepravu osob 0,24 0,17 0,34 0,23 Zdroj: Tabulka je zpracovaná na základě údajů z: UNCTADstat; http://unctadstat.unctad.org/reportfolders/reportfolders.aspx 19 Australian Department of Foreign Affairs and Trade. Australia-New Zealand Closer Economic Relation Trade Agreement 20 Australian Department of Foreign Affairs and Trade. Country and region fact sheets 30