A) PODKLADOVÉ INFORMACE PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A 1. - PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, JEVY 1. 36.

A) PODKLADOVÉ INFORMACE PRO ZPRACOVÁNÍ ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ A 1. - PODKLADY PRO ROZBOR UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ, JEVY 1. 36.

1. Vývoj počtu obyvatel počet obyvatel k datu sčítání 1980 508 868 počet obyvatel k datu sčítání 1991 513 740 počet obyvatel k datu sčítání 2001 512 143 počet obyvatel k datu 1. 1. 2008 513 677 počet obyvatel k datu 1. 1. 2010 514 992 počet obyvatel k datu 31. 12. 2011 511 937 počet obyvatel k datu 31. 12. 2012 511 207 počet obyvatel k datu 31. 12. 2013 510 209 Komentář: Populační vývoj kraje po roce 1990 není příliš příznivý. Dlouhodobé vylidňování kraje, ke kterému došlo v 19. a 20. století se sice zastavilo, ale počet obyvatel kraje v posledních dvou desetiletích stagnuje, spíše mírně klesá. V posledním čtyřletém období došlo k výraznějšímu poklesu počtu obyvatel. Mezi kraji ČR klesl Kraj Vysočina na 2. nejnižší místo v lidnatosti kraje, po Jihočeském kraji. K 31. 12. 2013 byly hustota obyvatel 75,1 osob na km 2. Přitom průměrná hustota obyvatel na 1 km 2 je pro Českou republiku 133,3 obyvatel k 31. 12. 2013. Vyšší hustota obyvatelstva je samozřejmě ve městech kraje, nejnižší potom v okrajových částech správních území obcí s rozšířenou působností. 2. Podíl obyvatel ve věku 0-14 let podíl obyvatel 0-14 let k datu 1. 1. 2008 14,8 % podíl obyvatel 0-14 let k datu 1. 1. 2010 14,5 % v ČR 14,2 % podíl obyvatel 0-14 let k datu 31. 12. 2011 14,7 % v ČR 14,7 % podíl obyvatel 0-14 let k datu 31. 12. 2013 14,8 % v ČR 15,0 % Komentář: Věková struktura kraje je v porovnání s ostatními kraji ČR v současnosti mírně podprůměrná. Index stáří, který vyjadřuje poměr obyvatel ve věku 65 a více let, ku počtu obyvatel ve věku 0 14 let, byl k 31. 12. 2013 v Kraji Vysočina 119,6. Přitom v ČR byl tento index 115,7 (nejnižších hodnot dosahuje kraj Středočeský 98,8 a nejvyšších Hlavní město Praha 128,3). Přestože podíl dětské složky od roku 2010 mírně stoupá, vytvářejí se v kraji území s měně příznivou věkovou skladbou obyvatelstva a to zejména při hranicích s jinými kraji. 3. Podíl obyvatel ve věku 65 a více let podíl obyvatel nad 65 let k datu 1. 1. 2008 14,9 % podíl obyvatel nad 65 let k datu 1. 1. 2010 15,6 % v ČR 15,2 % podíl obyvatel nad 65 let k datu 31. 12. 2011 16,6 % v ČR 16,2 % podíl obyvatel nad 65 let k datu 31. 12. 2013 17,7 % v ČR 17,4 % 1

Komentář: V kraji je poněkud vyšší podíl obyvatelstva ve věku 65 a více let (17,7 % oproti 17,4 % v ČR jako celku k 31. 12. 2013). Podíl obyvatel ve věku 65 a více let v kraji Vysočina stejně jako v celé ČR neustále stoupá. Nižší podíl starších obyvatel je především v ORP Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Třebíč a Jihlava, tedy obvody, kde je i vyšší podíl dětské složky obyvatelstva. Vysoký podíl starších obyvatel je v ORP Pacov, Humpolec a Náměšť nad Oslavou, Světlá nad Sázavou. Opět se zde ukazuje, že méně příznivé věkové složení obyvatelstva je v okrajových částech kraje. Průměrný věk je k 1. 1. 2010 v Kraji Vysočina 40,5 a v ČR jako celku 40,6 let. Průměrný věk k 31. 12. 2011 je v Kraji Vysočina 41,1 a v ČR také 41,1 let. Průměrný věk je k 31. 12. 2013 v Kraji Vysočina 41,6 a v ČR jako celku 41,5 let. Průměrný věk neustále stoupá. 4. Podíl osob se základním vzděláním Podíl obyvatel se základním vzděláním z počtu obyvatel 15 a více let k datu 1. 3. 2001 25,3 % k 31. 12. 2005 20,5 % v ČR 20,0 % k 31. 12. 2008 18,1 % v ČR 18,7 % k 26. 3. 2011 18,5 % Komentář: Struktura obyvatel podle vzdělání potvrzuje trend postupného zvyšování vzdělanostní úrovně obyvatelstva. Nejpočetnější skupinou, téměř 162 tisíc, jsou podle výsledků sčítání osoby se středním vzděláním bez maturity (vč. vyučení). Kraj Vysočina má v ČR nejvyšší podíl těchto osob na populaci ve věku 15 a více let. Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby s úplným středním vzděláním (s maturitou) nebo vyšším odborným vzděláním, které představují téměř třetinu obyvatel starších 15 let (více než 134 tisíc). Na Vysočině byl dále zjištěn nejnižší počet obyvatel starších 15 let, kteří jsou zcela bez vzdělání (1 819 osob). Problém vzdělanostní sklady obyvatelstva se vyhrocuje zejména v odlehlejších prostorech s horší dostupností městských center se středními školami a také tam, kde je větší počet obyvatelstva jiných národností. [SLDB 2011 Základní výsledky Kraj Vysočina] 5. Podíl osob s ukončeným středoškolským a vysokoškolským vzděláním Index vzdělanosti, čili podíl osob s úplným SŠ a VŠ vzděláním na obyvatelstvu ve věku 25 a více let k 31.12.2000 45,1 % v ČR 47,2 % k 31.12.2005 45,8 % v ČR 50,1 % k 31.12.2008 49,2 % v ČR 53,5 % Kraj má poměrně stabilizovanou síť základních škol a dostatečnou kapacitu škol středních. V kraji působí dvě vysoké školy Vysoká škola polytechnická v Jihlavě a Západomoravská vysoká škola v Třebíči, které v akademickém roce 2011/2012 navštěvovalo téměř 4 tis. studentů. 2

Vysokoškoláci představují, dle SLDB 2011, 9,5 % obyvatel starších 15 let (republikový průměr činí 12,5 %). Podíl vysokoškoláků v Kraji Vysočina je třetí nejnižší ve srovnání s ostatními kraji. Nižší zastoupení má pouze Karlovarský a Ústecký kraj. V rámci kraje mají osoby s VŠ vzděláním nejvyšší zastoupení v okresech Žďár nad Sázavou a Jihlava, relativně nejméně jich je v okresech Havlíčkův Brod a Pelhřimov. Obecně platí, že s růstem velikosti obcí se zvyšuje podíl osob s úplným středním a vysokoškolským vzděláním a klesá podíl osob s nižším vzděláním. [SLDB 2011 Základní výsledky Kraj Vysočina] 6. Sídelní struktura Osídlení kraje je tvořeno spíše menšími sídly. Průměrná populační velikost obce na Vysočině je 725 obyvatel, což je nejméně ze všech krajů České republiky. Nejčetněji jsou zastoupeny obce do 500 obyvatel. V kraji je celkem 704 obcí. Administrativně se území Kraje Vysočina člení na 5 okresů, 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností a 26 obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem. Statut města má v současnosti 34 obcí kraje (mírně podprůměrné v rámci ČR vzhledem k velikosti regionu). Krajským městem je Jihlava, ve které se koncentruje 9,9 % obyvatel kraje a 15,3 % pracovních příležitostí. Ostatní města s výjimkou Třebíče mají méně než 30 tis. obyvatel, Pelhřimov má méně než 20 tis. obyvatel. Více než 10 tis obyvatel má kromě Pelhřimova ještě Humpolec, Nové Město na Moravě a Velké Meziříčí. Podíl městského obyvatelstva dosáhl k 31. 12. 2013 celkem 57 %. Sídelní struktura je od druhé poloviny devadesátých let relativně stabilní. ZÚR KrV vymezují na území kraje centra osídlení a stanovují kategorie center jako vyšší, střední, nižší a lokální. Jako vyšší centrum osídlení je vymezeno krajské město Jihlava. Střední centra jsou: Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Třebíč, Pelhřimov, Humpolec a Velké Meziříčí. Jako nižší centra jsou vymezeny: Nové město na Moravě, Chotěboř, Moravské Budějovice, Bystřice nad Pernštejnem, Světlá nad Sázavou a Telč. Lokální centra jsou: Náměšť nad Oslavou, Pacov, Přibyslav, Třešť, Polná, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Jaroměřice nad Rokytnou, Velká Bíteš, Jemnice, Golčův Jeníkov, Počátky a Hrotovice. Jde celkem o 26 obcí, které jsou v ZÚR KrV vymezeny jako centra osídlení na různé úrovni vybavení. V březnu 2013 vydalo MMR Metodické sdělení MMR ke zpracování sídelní struktury v 2. Úplné aktualizaci ÚAP krajů. Cílem metodiky je sjednotit metody a způsoby zpracování sídelní struktury, zejména s ohledem na následnou koordinaci územně plánovací činnosti obcí, na vymezování rozvojových oblastí, os a specifických oblastí, na vymezování ploch a koridorů nadmístního významu a při delegování nadmístní pravomoci obce. Sídelní struktura musí obsahovat zjištění, které obce poskytují ostatním obcím ve svém okolí určité služby, druh služeb a kategorizace těchto obsluhujících obcí. Centrem sídelní struktury je dle metodiky MMR obsluhující obec, která je současně správní obcí, pracovním centrem a obcí s občanským vybavením. Proto je dle metodiky postup vymezování center sídelní struktury následující: 3

1. zjištění významu obce jako centra veřejné správy 2. zjištění pracovních center 3. Zjištění obcí s občanským vybavením 4. Výsledné zařazení obsluhujících obcí do kategorií center sídelní struktury Ad 1) Význam obce jako centra veřejné správy Význam správní obce je vyjádřen kartograficky níže. Je vybráno 38 obcí. Krajské město v I. kategorii, další 4 města v kategorii II. okresních měst, dalších 10 obcí v kategorii III. Obcí s rozšířenou působností a 23 obcí ve IV. kategorii obcí se stavebním úřadem. 4

Obr. 1 Význam obce jako centra veřejné správy Ad 2) Pracovní centra Vyznačení významu pracovních center a příslušných funkčních městských regionů je vyjádřeno kartograficky níže. Podkladem je Atlas sídelní struktury systému České republiky. V něm jsou určeny pracovní centra a spádové oblasti, tzv. funkční městské regiony. Pracovní centra odpovídají současně dvěma podmínkám. Existuje v nich nejméně 1000 obsazených pracovních míst a směřuje do nich největší podíl vyjíždějících za prací z alespoň jediné jiné obce. Takto je vybráno 22 pracovních center. Význam těchto pracovních center je určen kvantitativně: I. kategorie min 30 tisíc obsazených pracovních míst a nejméně 100 tisíc obyvatel II. kategorie III. kategorie IV. kategorie 10 30 tisíc obsazených pracovních míst a 30 100 tisíc obyvatel 3 10 tisíc obsazených pracovních míst a 10 30 tisíc obyvatel ostatní pracovní centra Pro nižší počet obyvatel není žádné z měst zařazeno do I. kategorie. Mimo počtu obyvatel jsou použita data ze SLBD 2001. 5

Obr. 2 Význam obce jako pracovní centrum Ad 3) Obce s občanským vybavením O významu obce s občanským vybavením rozhoduje společná přítomnost dále uvedených druhů zařízení a služeb (dle metodiky MMR). 6

Tab. 1 Význam obce s občanským vybavením dle druhu, velikosti a množství občanského vybavení Pro terciérní sektor má také výpovědní hodnotu kladný rozdíl mezi podílem obce z celkového úhrnu obsazených pracovních míst v terciéru ČR a z celkového úhrnu obyvatel ČR. Čím je rozdíl vyšší, tím má obec větší váhu v terciéru než v počtu obyvatel. Tento ukazatel má doplňkový význam pro zařazení obsluhující obce do kategorií center sídelní struktury. Pro výpočet ukazatele jsou použita data z SLDB 2001. Vyznačení významu obce s občanským vybavením je znázorněno graficky níže. U této kategorizace již nejsou podklady pro zjištění a vyznačení spádovosti území k určité obci s občanským vybavením. Protože také menší obce jsou vybaveny úplnou základní školou, víceúčelovým sálem, prodejnou a ordinací lékařů, dle předchozí tabulky, je do kategorie IV zařazeno 57 obcí. Ve III. kategorii jsou obce s rozšířenou působností, ve II. kategorii okresní města a v I. kategorii město Jihlava. 7

Obr. 3 Význam obce jako centra s občanským vybavením Ad 4) Výsledné zařazení obsluhujících obcí do kategorií center sídelní struktury Na základě porovnání správního významu obce, významu pracovního centra a významu občanského vybavení v obci, s přihlédnutím ke koeficientu funkční velikosti obce (KFV), je provedeno zařazení obsluhující obce do níže uvedené kategorie centra sídelní struktury: Centra I obce kompletně nebo většinově odpovídající významu I 8

Centra II Centra III Centra IV obce kompletně nebo většinově odpovídající významu II obce kompletně nebo většinově odpovídající významu III obce kompletně nebo většinově odpovídající významu IV Index komplexní funkční velikosti (KFV) obcí je objektivizací velikosti obce, nejen populační, ale také obytné, pracovní a obslužné. Vzorec pro výpočet KFV je součástí metodiky MMR. Pro výpočet ukazatele jsou použita data z SLDB 2001. Vyznačení kategorií center sídelní struktury je znázorněno graficky níže. Obr. 4 Výsledné zařazení obsluhujících obcí do kategorií center sídelní struktury 9

Zařazení obsluhujících obcí do center sídelní struktury je jmenovitě následující: Centrum I: Centra II: Jihlava Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Třebíč, Žďár nad Sázavou Centra III: Centra IV: Jde celkem o 34 obcí. Bystřice nad Pernštejnem, Humpolec, Chotěboř, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Světlá nad Sázavou, Telč, Velké Meziříčí Batelov, Brtnice, Černovice, Golčův Jeníkov, Horní Cerekev, Hrotovice, Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Luka nad Jihlavou, Okříšky, Počátky, Polná, Přibyslav, Třešť, Velká Bíteš, Ždírec nad Doubravou, Žirovnice 7. Ekonomická aktivita podle odvětví Počet ekonomicky aktivních obyvatel celkem k 1.3.2001 253 436 v tom zahrnuto - zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství: 9,7 % - průmysl a stavebnictví: 44,3 % - ostatní odvětví: 46,0 % Počet ekonomicky aktivních obyvatel celkem k 26. 3. 2011 243 720 v tom zahrnuto - zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství: 6,3 % - průmysl: 32,9 % - stavebnictví: 7,2 % - ostatní odvětví: 53,6 % Komentář: Ekonomická aktivita obyvatelstva byla v dnešním Kraji Vysočina dlouhodobě utvářena odvětvově pestrou ekonomickou základnou spojena hlavně nejen s průmyslem, ale i rozvinutějším zemědělstvím a terciárním sektorem To kraj výrazně odlišovalo od některých krajů jiných, např. od Ústeckého či Moravskoslezského, které měly jednostranněji orientovanou ekonomiku na těžký průmysl a slaběji zastoupené zemědělství i poněkud potlačenou terciární sféru. Proces konvergence ekonomiky tudíž nebyl v Kraji Vysočina až na výjimky tak dramatický. V období mezi r. 1991 a 2001 se počet ekonomicky aktivních osob v kraji snížil jen o 0,3 %, počet ekonomicky aktivních v průmyslu se snížil o 10,2 % (pro porovnání v Moravskoslezském kraji o plných 40 % a v Jihomoravském kraji o 18 %). Necelou polovinu populace kraje představují osoby ekonomicky aktivní. Z nich bylo v době sčítání 2011 téměř 23 tisíc nezaměstnaných. Z více než 220 tisíc osob, které práci k datu sčítání měly, pracovaly čtyři pětiny v postavení zaměstnance a zhruba 26 tisíc jako osoby samostatně výdělečně činné. Dalších 7 tisíc pracovalo jako podnikatelé se zaměstnanci. Kraj má v rámci ČR nejvyšší podíl pracujících v zemědělství a nadprůměrný podíl pracujících 10

v průmyslu a stavebnictví. Naopak podprůměrný je podíl zaměstnaných ve službách a dopravě. [SLDB 2011 Základní výsledky Kraj Vysočina] 8. Míra nezaměstnanosti podíl nezaměstnaných osob míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2007 6,9 % míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 10,25 % v ČR 9,24 % počet uchazečů o 1 volné místo k 31. 12. 2009 37,5 v ČR 17,4 míra registrované nezaměstnanosti k 31. 12. 2011 9,44 % v ČR 8,62 % počet uchazečů o 1 volné místo k 31. 12. 2011 27,8 v ČR 14,2 podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2013 8,05 % v ČR 8,17 % počet uchazečů o 1 volné místo k 31. 12. 2013 23,5 v ČR 17,0 podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. 2014 7,35 % v ČR 7,46 % počet uchazečů o 1 volné místo k 31. 12. 2014 12,2 v ČR 9,2 Komentář: Nezaměstnanost je sice v Kraji Vysočina závažným fenoménem, držela se však mírně pod průměrem České republiky. V období mezi r. 2001 a 2007 se sice míra nezaměstnanosti v kraji snížila, toto snižování bylo však pomalejší, než v průměru za celou ČR. V roce 2009 již byla míra registrované nezaměstnanosti nad celorepublikovým průměrem. Na základě dohody Ministerstva práce a sociálních věcí s ČSÚ se počínaje lednem 2013 přešlo na nový ukazatel s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje míru registrované nezaměstnanosti. Tento ukazatel není srovnatelný s předchozím. Na konci roku 2013 a 2014 byl tento ukazatel mírně pod celorepublikovým průměrem. Počet uchazečů o 1 volné místo se v letech 2013 a 2014 držel stále nad republikovým průměrem. Oba ukazatelé, jak podíl nezaměstnaných osob, tak počet uchazečů o 1 volné místo poměrně rychle klesají. Relativně nižší nezaměstnanost je ve SO ORP Humpolec, Pacov a Pelhřimov, vyšší nezaměstnanost je v obvodech Moravské Budějovice, Bystřice nad Pernštejnem, Třebíč a Náměšť nad Oslavou. Při sledování nezaměstnanosti podle obcí se ukazuje souvislé území s vyšší nezaměstnaností ve východní a jihovýchodní části kraje. 9. Vyjíždějící do zaměstnání a do škol Komentář dle výsledků sčítání 2001: Vyjížďka za prací je v Kraji Vysočina mírně nad průměrem celé ČR, a to jak v r. 1991, tak v r. 2001. Mezi rokem 1991 a 2001 se objem pohybu za prací v Kraji Vysočina zvýšil, zatímco v celé ČR došlo ke snížení objemu pohybu za prací. V úhrnu všech obcí kraje vyjíždělo za prací z obce trvalého bydliště v r. 1991 35,1 % ekonomicky aktivních osob (v ČR to bylo 33,2 % a v r. 2001 40,8 % EAO (v ČR 36,2 %). Vysoký podíl vyjíždějících je v SO ORP Náměšť nad Oslavou, Bystřice nad Pernštejnem a Telč 11

ze kterých vyjíždí i více než 50 % ekonomicky aktivních osob. Nízká intenzita vyjíždění je ve SO ORP Jihlava, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou. Při hodnocení vyjížďky za prací podle obcí se ukazuje jednak vyšší míra vyjíždění z obcí v zázemí větších měst a všeobecně nižší intenzita vyjížďky v západní části kraje. Komentář dle výsledků sčítání 2011: Ve srovnání s ostatními regiony má Kraj Vysočina nadprůměrný podíl osob vyjíždějících za prací a do škol mimo obec bydliště. Nejvyšší podíl vyjíždějících mimo obec je v obcích do 499 obyvatel, kde vyjíždí zhruba 93 % pracujících a 97 % žáků a studentů. V Jihlavě vyjíždí mimo obec jen 18 % pracujících a necelá třetina žáků a studentů. V okresech Třebíč Žďár nad Sázavou vyjíždějí mimo obec zhruba dvě třetiny pracujících, zatímco v okrese Jihlava cestuje za prací mimo obec jenom 54 % osob. Do jiného okresu kraje vyjíždí za prací nejvíce osob z okresu Havlíčkův Brod a Třebíč, do jiného kraje vyjíždí nejvíce pracujících z okresu Žďár nad Sázavou téměř 3,5 tisíce osob. [SLDB 2011 Základní výsledky Kraj Vysočina] 10. Dojíždějící do zaměstnání a do škol Komentář dle výsledků sčítání 2001: Dojížďka za prací je v Kraji Vysočina poměrně málo významná. V kraji je jen 6 center do kterých dojíždí více než 5000 ekonomicky aktivních obyvatel (jsou to všechna okresní města), dojížďka mezi 2 a 5 tisíci osob je pouze do Velkého Meziříčí a do Dukovan. Komentář dle výsledků sčítání 2011: Za zaměstnáním v Kraji Vysočina dojíždí přes 57 tisíc osob, z toho téměř 51 tisíc denně (88/9 %). Ve srovnání s celou Českou republikou je podíl denní dojížďky do zaměstnání o 9,2 procentního bodu vyšší. V rámci kraje se podíl osob dojíždějících denně do zaměstnání pohybuje od 86,8 % v pelhřimovském okrese po 90,5 % na Třebíčsku. Na celkovém počtu více než 57 tisíc osob dojíždějících do zaměstnání do některé obce kraje Vysočina se z více než tří čtvrtin (76,1%) podílí dojížďka z jiné obce okresu, dojíždějící z jiného okresu kraje tvoří přes 14%, dojížďka z jiných krajů České republiky téměř 10%. Ve srovnání s celorepublikovou úrovní na Vysočině výrazně převažuje vnitrookresní dojížďka (oproti České republice je její podíl vyšší o 24,7 procentního bodu), naopak podstatně nižší je zastoupení dojížďky z jiného okresu kraje (o 8,8 bodu) a zejména z jiných krajů České republiky (15,9 bodu). Z okresů Kraje Vysočina vyjíždí do zaměstnání a do škol přes 96 tisíc osob, počet dojíždějících do okresů kraje přesahuje 77 tisíc osob. Vysočina tak má celkové negativní saldo dojížďky ve výši téměř 16 tisíc osob, na kterém se více než z poloviny (54,6%) podílí dojížďka do škol. Ukazuje se tak, že vzdor existenci dvou vysokých škol a řady vyšších odborných škol na území kraje musí většina zájemců o další studium hledat svou alma mater mimo území Vysočiny. [SLDB 2011 Kraj Vysočina analýza výsledků] 12

11. Výstavba domů a bytů Komentář: V posledních letech, tedy od roku 1997 do roku 2009 se v Kraji Vysočina postavilo přes 17 600 bytů určených pro trvalé bydlení. I přes částečné oživení bytové výstavby po roce 2000 se stále jedná o velmi nízkou intenzitu bytové výstavby. Průměrná intenzita bytové výstavby dosahuje v roce 2009 2,7 bytů v přepočtu na 1 000 obyvatel ročně, celorepublikový průměr je 3,7 bytů v přepočtu na 1000 obyvatel. V roce 2011 bylo v kraji dokončeno téměř 1 350 bytů, což představuje meziroční pokles téměř o čtvrtinu. V počtu zahájené výstavby bytů se od roku 2007 projevuje výrazná klesající tendence. V roce 2007 byla zahájena výstavba 1 671 bytů, v roce 2008-1 536 bytů a v roce 2009-1 380 bytů, v roce 2011-1 238 bytů, v roce 2013 881 bytů. Oproti tomu průměrná obytná plocha 1 bytu stoupá, v roce 2007 tato hodnota byla 76,5 m 2, v roce 2009 už 79,4 m 2 a v roce 2011 84,9 m 2. V roce 2013 začala hodnota obytné plochy jednoho bytu mírně klesat na 83,7 m 2. V Kraji Vysočina bylo v roce 2011 vydáno téměř 6 500 stavebních povolení na všechny typy objektů, což oproti roku 2010 představuje zvýšení o 7 %. V roce 2013 to bylo 5022 stavebních povolení. Nejvíce stavebních povolení bylo vydáno v okrese Žďár nad Sázavou. Uvnitř kraje jsou dosti významné rozdíly mezi jednotlivými obvody. Nízkou bytovou výstavbu mají správní obvody ORP Žďár nad Sázavou, Pacov a Bystřice nad Pernštejnem. Vysoká intenzita bytové výstavby je v obvodech Jihlavy, Humpolce a Havlíčkova Brodu. Při hodnocení výstavby bytů v období posledních13 let podle obcí se začíná projevovat intenzivnější výstavba ve městech a jejich zázemí. V řadě obcí, zejména v zázemí větších měst a v dobré dopravní dostupnosti je v posledním desetiletí velká intenzita výstavby bytů, téměř výlučně v rodinných domech. Markantní je to zejména v zázemí Jihlavy, Humpolce, Pelhřimova, Chotěboře, Žďáru nad Sázavou, ale také Světlé nad Sázavou a také v řadě obcí jihovýchodní části kraje, kde se zřejmě projevuje již vliv Brna i ve výstavbě bytů. Jedná se o obce, které mají intenzitu výstavby bytů vyšší než 10 bytů na 1000 obyvatel v ročním průměru. Jsou to obce Michalovice a Vysoká v ORP Havlíčkův Brod, Druhanov v ORP Světlá nad Sázavou, Bílý Kámen, Boršov, Čížov a Rančířov v ORP Jihlava a Jiřice v ORP Humpolec (intenzita bytové výstavby 2001 2007). Při zkoumání intenzity bytové výstavby v rozmezí let 2006 2009 byla zjištěna nejvyšší intenzita bytové výstavby (přes 20 dokončených bytů na 1000 obyvatel) v obcích Slavíkovice, Daňkovice, Vysoká a Věžnice. V období let 2011 2013 dosahují nejvyšších hodnot intenzity dokončených bytů malé obce v zázemí větších měst: Čížov, Oslavička, Petráveč, Hartvíkovice, Valeč, Radešín, Spělkov, Pavlov, Vystrkov, Svépravice, Ondřejov, Bílý Kámen, Žďírec, Měšín (více jak 8 dokončených bytů na 1000 obyvatel). 12. Podíl neobydlených bytů na celkovém fondu neobydlené byty k1.3.2001 32 147 podíl na BF celkem 15,3 % z toho - sloužící k rekreaci 14 207 - podíl neobydlených bytů sloužících rekreaci 44,2 % 13

neobydlené byty k 26. 3. 2011 41 834 podíl na BF celkem 18,2 % z toho - sloužící k rekreaci 17 068 - podíl neobydlených bytů sloužících rekreaci 40,8 % Komentář dle výsledků sčítání 2001: Podíl neobydlených bytů je v kraji mírně nad průměrem ČR. Byty jsou často využívány k rekreaci (44,2 % neobydlených bytů má rekreační využití). Míra takto rekreačně využívaných bytů je podstatně větší oproti průměru ČR. Vyšší podíl neobydlených bytů z bytů celkem svědčí též o menší poptávce a potřebě bytů. Relativně je více neobydlených bytů v SO ORP Pacov a Nové Město na Moravě. Vysoký podíl neobydlených bytů využívaných rekreačně je v SO ORP Nové Město na Moravě, Pelhřimov a Chotěboř. Komentář dle výsledků sčítání 2011: K 26. březnu 2011 bylo v kraji sečteno celkem 136 766 domů, tj. budov určených k bydlení. Z celkového počtu domů jich bylo k datu sčítání obydleno více než 108 tisíc, tedy 79 %. Ve srovnání s celorepublikovou úrovní byl podíl obydlených domů o 4,4 procentního bodu nižší. Nejvyšší podíl obydlených domů je na vysočině v jihlavském okrese (83,8 %), nejnižší v pelhřimovském okrese (72,2%). Nejméně se obydlené domy podílejí na domovním fondu v obcích do 199 obyvatel (67,4%), nejvíce pak v krajském městě (94,1%). Celkem 41 834 neobydlených bytů představuje téměř pětinu bytového fondu Kraje Vysočina. Neobydlené byty se nejčastěji vyskytují v menších sídlech, na Vysočině v obcích do 199 obyvatel představují bezmála třetinu bytového fondu, ještě v obcích s 500 999 obyvateli téměř čtvrtinu. Nejčastějším důvodem neobydlenosti bytu je rekreační využití (40,8%), které převládá zejména u neobydlených bytů v neobydlených domech (přes 55%). [SLDB 2011 Základní výsledky + analýza výsledků Kraj Vysočina] 13. Struktura bytového fondu v roce 2001 počet bytů úhrnem - Trvale obydlené byty celkem 177 386 z toho - trvale obydlené byty v RD 60,1 % - byty bez WC - - byty bez koupelny nebo sprchového koutu - - nájemní byty - Komentář: Podle výsledků SLDB bylo v roce 2001 na území Kraje Vysočina celkem 177 386 trvale obydlených bytů. Znamená to, že v průměru na jeden trvale obydlený byt připadlo 2,89 osob. Vybavenost bytovým fondem je tak podstatně horší než v celé České republice kde připadalo 2,67 obyvatel na byt. 14

Největší počet osob na jeden byt připadá v méně zalidněných SO ORP s převahou rodinných domů (Velké Meziříčí, Nové Město nad Metují, Moravské Budějovice). Nejnižší počet osob na 1 byt mají SO ORP Jihlava, Pelhřimov, Pacov, Humpolec, tedy jednak obvody s převahou bytů v bytových domech (Jihlava, Pelhřimov), nebo ORP s nižším zájmem o bydlení v území a trvale vystěhovalecké (Pacov). V kraji je obecně poněkud odlišnější struktura bytového fondu nežli v jiných krajích. V rodinných domech se nachází relativně podstatně vyšší podíl bytů (60,1 % proti 42,6% v ČR jako celku). Je to především v důsledku nižšího podílu obyvatel ve větších městech. V kraji je rovněž řada obcí, ve kterých jsou zastoupeny jen rodinné domky. Zvláště vysoký je podíl těchto obcí v obvodu Chotěboře, Telče, Humpolce, Náměšti nad Oslavou a Třebíče). Mezi jednotlivými spádovými obvody ORP je vysoký podíl bytů v rodinných domech v obvodech Telč, Náměšť nad Oslavou, Velké Meziříčí, Chotěboř. Nízký podíl bytů v rodinných domech je ve spádových obvodech ORP s velkými městy (Třebíč, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou a Jihlava). Struktura osídlení kraje a jeho emigrační charakter mají vliv na poměrně vysoký podíl neobydlených bytů. V celé ČR je podíl neobydlených bytů 12,3 %, v Kraji Vysočina to je 15,3 %. Nižší podíl neobydlených bytů je ve SO ORP Jihlava, Třebíč a Žďár nad Sázavou, tedy ve spádových obvodech s poměrně velkými městy, atraktivními pro bydlení a vyšší mírou využívání bytového fondu. Vysoký podíl neobydlených bytů je v obvodech Pacov, Nové Město na Moravě a Chotěboř. Se vzrůstajícím podílem neobydlených bytů roste současně i podíl těch z nich, kde jako důvod neobydlenosti je uváděno využití k rekreaci a naopak. Nejvyšší podíl neobydlených bytů využívaných k rekreaci je opět v obvodech Nové Město na Moravě, Pelhřimov, Pacov a Chotěboř. Struktura bytů podle období výstavby v kraji je relativně příznivá, podíl starších bytů je podstatně nižší proti průměru ČR (21,1 % v kraji, 26,6 % v ČR celkem). Vyšší podíl starších bytů je v obvodech Telč a Moravské Budějovice, zastoupení bytů postavených do r. 1945 je zde vyšší než v průměru za celou ČR. Naproti tomu je nízký podíl starších bytů v těch správních obvodech, ve kterých se především v období druhé poloviny minulého století došlo k velkému, zpravidla průmyslovému rozvoji (Žďár nad Sázavou, Světlá nad Sázavou, Třebíč). Technické vybavení bytů je v kraji na celkem dobré úrovni, zejména pokud jde o podíl bytů vybavených vodovodem. V ČR jako celku bylo těchto bytů v r. 2001 98,5 %, v Kraji Vysočina to bylo 98,6 %. Mezi jednotlivými SO ORP nejsou z hlediska vybavení vodovodem velké rozdíly. Nejpříznivější je situace v obvodech Žďár nad Sázavou, Humpolec a Jihlava. Méně příznivá je situace, pokud jde o podíl bytů vybavených napojením na kanalizaci. V kraji je na kanalizační síť napojeno 70,6 % bytů, v ČR je to 74,8 % bytů. Nejvyšší podíl bytů napojených na kanalizaci je ve správních obvodech Humpolec, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou nejnižší podíl napojených bytů na kanalizaci je v obvodech Bystřice nad Pernštejnem Nové Město na Moravě a Náměšť nad Oslavou. Poměrně velmi výrazné územní rozdíly jsou v napojení na plyn. Kraj Vysočina má jen 51,3 % bytů, které byly v r. 2001 napojeny na plyn, v celé ČR to bylo podstatně více (64,1 %). V některých obvodech bylo napojení na plyn velmi nízké (v SO ORP Světlá nad Sázavou to bylo v r. 2001 jen 13,8 % bytů napojených na plyn), nízké bylo napojení i v SO ORP Bystřice nad Pernštejnem a Nové město na Moravě. Vyšší podíl bytů napojených na plyn byl ve spádových obvodech Jihlava, Moravské Budějovice a Třebíč. 15

V posledních 10-15 letech dochází k rychlému rozvoji technické infrastruktury a tak mají uvedené údaje spíše orientační hodnotu. Struktura domovního a bytového fondu podle SLDB v roce 2011 Převážnou většinu obydlených domů v Kraji Vysočina představují rodinné domy (91%), což je oproti celé ČR o 4,7 bodu více. Jediným okresem v kraji, v němž rodinné domy tvoří méně než devět desetin obydlených domů, je okres Jihlava (88 %). Rodinné domy logicky převládají zejména v malých sídlech, v obcích do 199 obyvatel a s 200 až 499 obyvateli představovaly více než 97 % obydlených domů. Zdaleka nejnižší byl jejich podíl v Jihlavě (70,3 %), tomu odpovídá i nejvyšší zastoupení bytových domů v kraji (27 %). Rozhodujícím vlastníkem obydlených domů na Vysočině jsou fyzické osoby /86,4 %), za nimi následuje spoluvlastnictví vlastníků bytů (7,3 %). Třetím nejdůležitějším vlastníkem je obec či stát (necelá 2 %). Ve srovnání s celou ČR je v kraji podíl domů ve vlastnictví fyzických osob vyšší o 3,1 bodu. Nejvíce trvale obydlených domů bylo na Vysočině postaveno nebo rekonstruováno v letech 1920 1970 (přes 32 %), nejintenzivnější bytová výstavba však v kraji probíhala v dekádě 1971 1980, z níž pochází přes 18 % domů. V letech 2001 2011 bylo postaveno nebo prošlo rekonstrukcí 11 % trvale obydlených domů v kraji, naproti tomu téměř 10,5 % pochází z doby před rokem 1920. Z posledního desetiletí před sčítáním 2011 pocházelo nejvíce domů v okrese Jihlava (13 %). Nejstarší zástavba je zastoupena nejvíce v obcích do 199 obyvatel, domy pocházející z doby před rokem 1920 (15,3 %). Průměrné stáří obydleného rodinného domu dosáhlo v roce 2011 v Kraji Vysočina 46 let, bytového domu 44 let. Domovní fond v kraji je o 3,3 roku mladší u rodinného domu a o 8,4 roků u bytového domu než v celé ČR. Na kanalizační síť bylo k datu SLDB 2011 napojeno více než šest desetin obydlených domů v kraji, vodovod byl zaveden téměř do 94 % domů a plyn do více než 56 % domů. Ústředním topením bylo na Vysočině vybaveno přes osm desetin obydlených domů. Tyto hodnoty se těsně blíží k celorepublikovým podílům. U některých prvků technické vybavenosti existují v rámci kraje značné rozdíly mezi okresy a velikostními skupinami obcí. Obydlené byty na Vysočině mají nejčastěji čtyři obytné místnosti s plochou 8 a více m 2 (29,2 % obydlených bytů). Za nimi těsně následují byty s pěti a více obytnými místnostmi (26,9 %). Na byty s jednou místností připadá v kraji minimální podíl (3,5 %) a i podíl se dvěma obytnými místnostmi nepřekračuje deset procent. Průměrná obytná plocha obydleného bytu k 26. Březnu 2011 činila na Vysočině 68,9 m 2 a byla tak o 3,6 m 2 větší než na celorepublikové úrovni. Průměrná obytná plocha bytu v rodinném domě dosáhla v kraji 79,6 m 2. Průměrná velikost obydleného bytu v bytovém domě byla v kraji prakticky stejná jako v České republice celkem 52,5 oproti 52,6 m 2. Průměrná obytná plocha na osobu je na Vysočině stejná jako v celé ČR 32,5 m 2. Při srovnání jednotlivých velikostních skupin obcí je vidět, že největší obytná plocha na osobu připadá v obcích do 199 obyvatel (35,3 m 2 ) a s rostoucí velikostí obce se obecně snižuje. Z jednotlivých okresů kraje je tato plocha nejmenší na Žďársku (31,1 m 2 ), největší v pelhřimovském okrese (33,8 m 2 ). 16

Kvalita bytů na Vysočině je ve srovnání s celorepublikovou úrovní mírně vyšší, standardní byty se podle výsledků sčítání na celkovém počtu obydlených bytů podílejí 93,9 % (o 2,2 bodu více než v celé ČR). [SLDB 2011 Základní výsledky Kraj Vysočina] 14. Místně obvyklé nájemné Dle zjištění za rok 2008 podle typu nájemného 88,5 % domácností v Kraji Vysočina neplatí žádný nájem (vlastní bydlení), 8% platí regulované nájemné a 3,5% tržní nájemné. Největší podíly ve struktuře nákladů na bydlení tvořila platba za elektřinu 32,6 %, plyn 20,6 %, nájemné 14,4 % a teplo a teplou vodu 9,5 %. V ČR v roce 2012 podíl výdajů na bydlení z celkové konečné spotřeby domácností dosáhl 26,3%. Podíl výdajů na bydlení roste s rostoucí velikostí obcí (měst) s výraznějším vlivem nájemného, dodávek vody i tepla. V roce 2011 zpracoval Institut regionálních informací, s.r.o. mapu nájemného. Jde o orientační údaj - odhad výše nájemného zjištěný dle posudku znalce pro standardní byt. Je zpracován pro určené obce, které měly více než 2000 obyvatel podle ČSÚ k 1. 1. 2010. Obec Okres Obvyklé nájemné (Kč/m 2 /měsíc) Golčův Jeníkov Havlíčkův Brod 45,4 55,5 Havlíčkův Brod Havlíčkův Brod 67,7 74,9 Chotěboř Havlíčkův Brod 54,4 62,6 Ledeč nad Sázavou Havlíčkův Brod 50,4 58,0 Přibyslav Havlíčkův Brod 51,2 62,6 Světlá nad Sázavou Havlíčkův Brod 50,6 58,2 Ždírec nad Doubravou Havlíčkův Brod 50,8 62,2 Batelov Jihlava 62,4 76,2 Brtnice Jihlava 67,2 82,1 Jihlava oblast 1 Jihlava 80,5 85,4 Jihlava oblast 2 Jihlava 75,7 80,3 Jihlava oblast 3 Jihlava 77,8 82,6 Luka nad Jihlavou Jihlava 61,6 75,2 Polná Jihlava 70,0 80,5 Telč Jihlava 75,0 86,3 Třešť Jihlava 67,7 77,9 Humpolec Pelhřimov 61,6 68,1 17

Kamenice nad Lipou Pelhřimov 53,4 65,3 Pacov Pelhřimov 61,5 70,8 Pelhřimov Pelhřimov 68,4 75,6 Počátky Pelhřimov 45,0 55,0 Žirovnice Pelhřimov 57,8 70,6 Jaroměřice nad Rokytnou Třebíč 67,8 82,8 Jemnice Třebíč 68,6 83,8 Moravské Budějovice Třebíč 71,4 82,2 Náměšť nad oslavou Třebíč 78,9 90,8 Okříšky Třebíč 66,2 80,8 Třebíč Třebíč 76,3 84,4 Bystřice nad Pernštejnem Žďár nad Sázavou 63,4 72,9 Nové město na Moravě Žďár nad Sázavou 75,1 83,1 Velká Bíteš Žďár nad Sázavou 68,4 78,7 Velké Meziříčí Žďár nad Sázavou 88,3 97,5 Žďár nad Sázavou Žďár nad Sázavou 72,7 80,3 Tab. 2 Obvyklé nájemné pro vybrané obce Kraje Vysočina k 1. 1. 2010 15. Rekreační oblasti s celoročním a sezónním využitím Významnými rekreačními oblastmi jsou zejména: Žďárské vrchy, Jihlavské vrchy, Železné hory, Svratecká hornatina a lokality s koncentrací památek UNESCO a řada dalších přírodně hodnotných území a řada míst s kulturně historickým rekreačním významem. Z řady vodních ploch v kraji můžeme uvést velké Dářko, Sykovec, vodní nádrž Dalešice. Komentář: Území Kraje Vysočina se nachází téměř celé na Českomoravské vrchovině. Vzhledem k této poloze zde jsou velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. Celková přírodní atraktivita je dána společným působením geomorfologických, klimatických, hydrologických, biogeografických a společenských podmínek a polohových charakteristik. V Kraji Vysočina je velké množství přírodních atraktivit. Celé území kraje má mimořádnou estetickou a enviromentální hodnotu a vytváří tak velmi příhodné podmínky pro trávení volného času. V území jsou ve značné rovnováze zastoupeny jak přírodně hodnotná území, tak řada kulturních památek. Vzájemná interakce mezi málo narušeným přírodním prostředím a kulturními památkami vytváří z území Kraje Vysočina mimořádně hodnotné území. 18

16. Počet staveb (domů) pro rodinnou rekreaci V roce 2001 celkem 14 334 domů sloužících rekreaci. V roce 2011celkem 17 079 neobydlených bytů z celkového počtu 41 834 neobydlených bytů slouží k rekreaci. Nejvíce je těchto neobydlených bytů sloužících k rekreaci v ORP Pacov, Pelhřimov, Světlá nad Sázavou, Chotěboř a Nové Město na Moravě. 17. Kapacita a kategorie ubytovacích zařízení V roce 2007 hromadná ubytovací zařízení (HUZ) 358 zařízení s celoročním provozem - zařízení se sezónním provozem - počet pokojů celkem 6 622 počet lůžek celkem 19 750 V roce 2009 hromadná ubytovací zařízení 354 podíl na ČR 4,7% počet pokojů celkem 6 481 počet lůžek celkem 19 532 podíl na ČR 4,2% hosté celkem 358 863 podíl na ČR 3,0% V roce 2011 (k 31. 12. 2010) hromadná ubytovací zařízení 346 podíl na ČR 4,8 % počet pokojů celkem 6 828 podíl na ČR 3,9 % počet lůžek celkem 19 954 podíl na ČR 4,4 % počet míst pro stany a karavany 3 319 podíl na ČR 6,7 % hosté celkem 407 720 podíl na ČR 2,7 % V roce 2013 (k 31. 12. 2013) hromadná ubytovací zařízení 505 podíl na ČR 5,1 % počet pokojů celkem 8 877 podíl na ČR 4,1 % počet lůžek celkem 25 749 podíl na ČR 4,6 % počet míst pro stany a karavany 3 518 podíl na ČR 7,1 % hosté celkem 448 401 podíl na ČR 2,9 % Komentář: Podmínky pro rekreaci se odráží v počtu a rozmístění ubytovacích zařízení. Podíl kraje na počtu hromadných ubytovacích zařízení je oproti ČR jako celku mírně podprůměrný. Stejná situace je i v počtu pokojů a počtu lůžek. Struktura ubytovacích zařízení v kraji se významně odlišuje od průměru ČR a to především nižším podílem ubytovacích zařízení hotelového typu. V kraji je výrazně vyšší podíl lůžek v chatových osadách a turistických ubytovnách. Ubytovací zařízení jsou v kraji rozmístěna nerovnoměrně, tak jak to odpovídá rekreačnímu potenciálu území. Největší kapacita HUZ 19

byla na konci roku 2010 koncentrována v okrese Žďár nad Sázavou, kde bylo soustředěno 33,8 % zařízení, 35,4 % pokojů a 35,7 % lůžek z celkového počtu. Nejméně atraktivní je z hlediska cestovního ruchu podle koncentrace ubytovacích kapacit okres Havlíčkův Brod. Nejvíce míst pro stany a karavany bylo v roce 2010 evidováno v okrese Havlíčkův Brod, naopak v okrese Jihlava byl počet míst velmi nízký. Kraj Vysočina se dlouhodobě řadí spolu s krajem Ústeckým a Pardubickým krajem k těm, které jsou nejméně navštěvovány zahraničními hosty. Důvodů je několik: V Kraji vysočina nejsou vysoká pohoří jako v příhraničních oblastech. Nelze konkurovat regionům s velkými rekreačními vodními plochami. Většina zahraničních návštěvníků bývá ubytována v hlavním městě a za památkami v našem kraji pouze dojíždí. Na území kraje nejsou lokalizovány lázně. Kraj Vysočina byl vždy destinací zejména pro domácí návštěvníky. Je vhodným místem pro pobytovou turistiku, pro zážitkovou turistiku poznávací a kongresovou turistiku. [Stručná analýza odvětví cestovního ruchu v Kraji Vysočina v roce 2011] V roce 2013 výrazně stoupl počet hromadných ubytovacích zařízení a počet lůžek oproti roku 2011. Tím také stoupl podíl těchto zařízení na hodnoty ČR. Průměrný počet přenocování byl v roce 2013-2,6, což znamená pokles oproti předchozímu roku, kdy byla zaznamenána hodnota 2,7. 18. Počet a rozložení pracovních sil Údaje o počtu pracovních míst byly získány bilancí z počtu ekonomicky aktivních zaměstnaných osob a počtu vyjíždějících a dojíždějících podle národohospodářských sfér. Mezi r. 1991 a 2001 se počet obsazených pracovních míst v Kraji Vysočina snížil o 13,1 %, toto snížení zhruba odpovídalo vývoji v celé ČR, kde se počet obsazených pracovních míst snížil o 12,3 %. V období po r. 1989 došlo k výrazné změně skladby pracovních příležitostí (obsazených pracovních míst). Vývoj počtu pracovníků v období 1991 2001 je odlišný od vývoje v ČR zejména z těchto hledisek: vývoj celkového počtu pracovníků se odlišuje jen málo v kraji se méně snížil počet pracovníků v sekundéru vývoj terciéru je srovnatelný se situací v celé ČR Pozitivním jevem je to, že restrukturalizace průmyslu proběhla v kraji tak, že vznikla řada nových firem a to se pozitivně projevuje i v menší nezaměstnanosti, především na Jihlavsku. V kraji nebyly velké průmyslové formy, které by svým propadem negativně ovlivnily sociální klima. Na druhé straně řada nových firem je v odvětví automobilového průmyslu. To pozitivně ovlivňuje současnou zaměstnanost, na druhé straně je tato skladba nebezpečná v případě hrozícího útlumu automobilového průmyslu. Největší koncentrace pracovních míst v kraji Vysočina je ve správním obvodu ORP Jihlava, ten je také jediný, který je ziskový pohybem za prací. Ostatní SO ORP, ve kterých je koncen- 20

trováno více než 20 tis. pracovních míst (Třebíč, Havlíčkův Brod, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou) jsou pohybem za prací již ztrátové. O intenzitě pracovních míst vypovídají spíše relativní, než absolutní údaje. V případě Jihlavy se projevuje určitá superpozice a exploatace jejího užšího i širšího zázemí. Více než 10 tis. pracovních míst mají pouze okresní města, více než 2 tis. pracovních míst mají města Chotěboř, Ledeč nad Sázavou, Světlá nad Sázavou, Polná, Třešť, Telč, Humpolec, Pacov, Jemnice, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, obec Dukovany, Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě a Velké Meziříčí. K 26. 3. 2011 má Kraj Vysočina celkem 243 720 ekonomicky aktivních obyvatel. Z toho je 220 743 zaměstnaných. Podle výstupů ze SLDB 2011 je zřejmá ekonomická činnost dle odvětví : Odvětví ekonomické činnosti Vysočina % ČR % Zaměstnaní celkem 220 743 4 580 714 Zemědělství, lesnictví, rybářství 13 872 6,28 % 124 284 2,71 % Průmysl 72 732 32,95 % 1 161 216 25,35 % Stavebnictví 15 999 7,25 % 313 662 6,85 % Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel 20 088 9,10 % 466 324 10,18 % Doprava a skladování 11 021 4,99 % 257 645 5,62 % Ubytování, stravování a pohostinství 5 437 2,46 % 144 136 3,15 % Vzdělávání 13 274 6,01 % 276 436 6,04 % Tab. 3 Zaměstnaní Kraje Vysočina dle odvětví k 26. 3. 2011 Podle ukazatelů stupně ekonomické aktivity se řadí Kraj Vysočina na jedno z posledních míst v republikovém srovnání. Příčiny je třeba hledat zejména v nepříznivé věkové skladbě populace (zastoupení nejstarší složky obyvatel je třetí nejvyšší v republice). Do ekonomické aktivity se promítá i venkovský charakter osídlení nízký podíl ekonomicky aktivních v malých obcích, méně pracovních příležitostí pro ženy a pracující důchodce v souvislosti s nejnižším zastoupením zaměstnaných v terciérním sektoru, nízká úroveň mezd, náklady na dopravu, předčasné odchody do důchodu aj. Projevuje se odchod části mladých obyvatel kraje za lépe placenou prací do větších center, ale také návrat některých osob v důchodovém věku do klidného venkova Vysočiny. V rámci kraje byla zjištěna nejvyšší intenzita ekonomické aktivity ve správním obvodu Jihlava, kde se výrazně projevuje vliv krajského města. Naopak podprůměrné hodnoty podílu ekonomicky aktivních z obyvatel v produktivním věku byly zjištěny ve správních obvodech Pacov, Telč, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou nebo Bystřice nad Pernštejnem tj. v periferních územích kraje s vysokým podílem malých obcí, horší nabídkou a dostupností pracovních příležitostí. Struktura zaměstnaných podle odvětví ekonomické činnosti ukazuje, že Kraj Vysočina zaujímá v rámci ČR tradičně dominantní postavení v podílu pracujících v zemědělství (6,3%) a má rovněž nejvyšší procento pracujících v průmyslu (32,9%). Nadprůměrné je i zastoupení 21

pracovníků ve stavebnictví (7,2%), naopak velmi nízké proti průměru ČR jsou podíly zaměstnaných v obchodě, službách, ubytování, stravování a pohostinství (terciární sféra). [SLBD 2011 Kraj Vysočina analýza výsledků 2011] 19. Zemědělství a lesnictví Obsazená pracovní místa v zemědělství a lesnictví se ve skladbě pracovních míst uplatňují výrazněji ve SO ORP Pacov, Telč a Nové Město na Moravě. Naproti tomu je jejich nízký podíl v SO ORP Jihlava, Žďár nad Sázavou a Třebíč. V období mezi rokem 1991 a 2001 se počet pracovníků v zemědělství a lesnictví v Kraji Vysočina snížil méně než v celé ČR. Zatímco v celorepublikovém průměru došlo ke snížení počtu pracovníků o 66,1 %, v Kraji Vysočina to bylo o 58,1 %. Proces snižování podílu pracovníků v zemědělství byl intenzivní především V SO ORP Náměšť nad Oslavou, Velké Meziříčí a Jihlava. Naproti tomu byl mírnější pokles v obvodech Pacov, Nové Město na Moravě a Havlíčkův Brod. Dle SLDB 2011 pracovalo 6,28 % z celkového počtu zaměstnaných v odvětví zemědělství, lesnictví, rybářství. To je výrazně vyšší hodnota oproti celé ČR 2,71 %. Kraj Vysočina má dlouhodobě nejvyšší podíl pracujících v primárním sektoru. Na toto postavení kraje nemá vliv ani skutečnost, že zaměstnaných osob v zemědělství obecně ubývá, neboť tento pokles se týká všech krajů. Zemědělství, lesnictví a rybářství má v rámci kraje dlouhodobě nejnižší podíl v okrese Jihlava, nejvyšší zastoupení je v okrese Pelhřimov. Po složitém období transformace se zemědělství kraje i nadále vyznačuje velkovýrobním způsobem hospodaření. Většina zemědělských podniků se zaměřuje na kombinaci rostlinné a živočišné výroby, větší specializaci je možno sledovat u menších výrobních jednotek samostatně hospodařících rolníků. Celková plocha obilovin v roce 2009 činila více než 150 tisíc hektarů, sklizeň dosáhla téměř 680 tisíc tun při poklesu průměrného hektarového výnosu na 4,42 tun. Celková sklizeň brambor v kraji činila 275 tun a představuje více než třetinu produkce brambor v ČR. Intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy představovala v roce 2009 hodnotu 57 kusů a byla nejvyšší z krajů ČR. V produkci masa (více než 51 tisíc tun bez drůbeže) se kraj zařadil na 1. místo v ČR. Celková plocha obilovin v roce 2011 činila přes 147 tisíc hektarů, sklizeň převýšila 748 tisíc tun při vzrůstu průměrného hektarového výnosu na 5,06 tun. Celková sklizeň brambor v kraji činila 300,7 tisíc tun a představuje více než třetinu produkce brambor v ČR v roce 2011. Plocha brambor zůstala pod úrovní předchozího roku, celková sklizeň i výnosy vzrostly. Intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy dosáhla v roce 2011 hodnoty 58 kusů a byla nejvyšší z krajů ČR. Průměrná roční dojivost jedné krávy přesáhla 7 tisíc litrů. V produkci masa 52,2 tisíc tun (bez drůbeže) se kraj v roce 2011 zařadil opět na první místo v ČR. Celková plocha obilovin v roce 2013 činila téměř 143 tisíc hektarů, sklizeň převýšila 690 tisíc tun při nárůstu průměrného hektarového výnosu na 4,86 tun. Celková sklizeň brambor v kraji činila necelých 200 tisíc tun a představuje více než třetinu produkce brambor v České republice. Plocha brambor a výnosy zůstaly pod úrovní předchozího roku, takže celková sklizeň výrazně poklesla. Intenzita chovu skotu na 100 ha zemědělské půdy dosáhla v roce 2013 hodnoty 58,2 kusů a byla nejvyšší z krajů ČR. Průměrná roční dojivost jedné krávy přesáhla 22

7,5 tisíce litrů. V produkci masa 36,6 tisíc tun (bez drůbeže) se kraj zařadil na třetí místo v ČR. 20. Průmysl a stavebnictví Je silněji zastoupen v obvodech Světlá nad Sázavou, Bystřice nad Pernštejnem a Žďár nad Sázavou. Nízké je zastoupení odvětví sekundární sféry v obvodech Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě a Havlíčkův Brod. V období 1991-2001 se počet pracovníků v odvětvích sekundární sféry snížil v Kraji Vysočina o 11,2 %, v celé ČR bylo snížení o 24,6 %, tedy více než dvojnásobné. To svědčí o příznivém rozvojovém potenciálu odvětví a v něm zejména stavebnictví. V jediném obvodě (Telč) se počet pracovníků zvýšil a to především díky příznivému vývoji ve stavebnictví. Relativně menší byl rovněž úbytek počtu pracovníků v sekundární sféře ve SO ORP Jihlava a Moravské Budějovice. Naproti tomu byl silný úbytek počtu pracovníků v těchto odvětvích ve SO ORP Bystřice nad Pernštejnem, Náměšť nad Oslavou a Humpolec. Nosným odvětvím průmyslové výroby v kraji je automobilový průmysl soustředěný především do Jihlavy. V celém kraji se podílí 19 % na průmyslové zaměstnanosti. Do tohoto odvětví patří první, třetí a čtvrtý průmyslový podnik v kraji podle počtu pracovníků. Dle SLDB 2011 pracovalo 32,92 % z celkového počtu zaměstnaných v odvětví průmyslu a 7,25 % ve stavebnictví. To jsou výrazně vyšší hodnota oproti celé ČR 25,35 % v průmyslu a 6,85 % ve stavebnictví. Podíl pracujících v průmyslu z celkového počtu zaměstnaných se zjištěným odvětvím ekonomické činnosti patří v Kraji Vysočina k nejvyšším v rámci ČR (36,3%). Na tom se podílejí zejména okresy Žďár nad Sázavou a Jihlava, ve kterých mají sídlo největší průmyslové podniky v kraji. Nejvyšší podíly pracujících v průmyslu byly zjištěny ve správních obvodech Chotěboř, Světlá nad Sázavou a Bystřice nad Pernštejnem, kde rovněž sídlí významné průmyslové podniky. Relativně nejméně zaměstnaných v průmyslu se nachází ve správním obvodu Náměště nad Oslavou (vliv vyššího počtu osob v odvětví veřejná správa a obrana v souvislosti se sídlem letecké základny). Z průmyslové výroby mají v kraji význam zvláště odvětví strojírenské a kovodělné, textilní, dřevozpracující a potravinářské. Průmyslové podniky utržily v roce 2009 za vlastní výrobky a služby téměř 90 miliard Kč, což je bezmála o čtvrtinu méně než v roce 2008. V Kraji Vysočina bylo v roce 2009 vydáno téměř 6900 stavebních povolení na všechny typy objektů, což oproti roku 2008 představuje pokles bezmála o 5%. Počtem bytů se Vysočina řadí na 12. místo mezi kraji ČR. Dokončeno bylo přes 1400 bytů, což představuje meziročně pokles téměř o pětinu. Zmodernizováno bylo přes 300 bytů. Průmyslové podniky utržily v roce 2011 za vlastní výrobky a služby více než 111 miliard Kč, což je o 10,8 % více než v roce 2010. Údaje se týkají 131 společností se 100 a více zaměstnanci. Průmyslovými centry jsou zejména bývalá okresní města, vedle nich ale i další města s dobrou dopravní dostupností. V Kraji Vysočina bylo v roce 2011 vydáno téměř 6 500 stavebních povolení na všechny typy objektů, což oproti roku 2010 představuje zvýšení o 7 %. Počtem zahájených bytů se vysočina řadí na 10. místo mezi čtrnácti kraji ČR. Dokončeno bylo v kraji téměř 1 350 bytů, což představuje meziroční pokles téměř o čtvrtinu. 23

Průmyslové podniky utržily v roce 2013 za vlastní výrobky a služby téměř 123 miliard Kč, což je o 7% více než v roce 2012. Údaje se týkají 136 společností se 100 a více zaměstnanci. Z průmyslové výroby mají v kraji význam zvláště odvětví strojírenské a kovodělné, dřevozpracující, potravinářské a energetika. V Kraji Vysočina bylo v roce 2013 vydáno přes 5 000 stavebních povolení na všechny typy objektů, což oproti roku 2012 představuje pokles o více než 13%. Počtem zahájených bytů se Vysočina řadí na 10. místo mezi čtrnácti kraji ČR. Dokončeno bylo v kraji 1 194 bytů, což představuje meziroční pokles o více než 6%. 21. Terciární sféra SLDB 2001: Podíl obsazených míst v odvětvích občanské vybavenosti a služeb je vyšší v obvodech Náměšť nad Oslavou (armáda), Havlíčkův Brod a Nové Město na Moravě. Nízký podíl pracovních míst v terciární sféře je v obvodech Pacov, Světlá nad Sázavou a Chotěboř. V období 1991-2001 se terciární sféra v kraji jako celku vyvíjela jen o něco málo pomaleji (přírůstek 13,1 %) než v ČR jako celku (přírůstek 14,8 %). Větší přírůstky počtu pracovníků terciéru byly ve SO ORP Náměšť nad Oslavou, Velké Meziříčí a Humpolec. Malé přírůstky byly v obvodech Havlíčkův Brod, Telč a Třebíč. SLDB 2011: Zastoupení pracujících v terciálním sektoru je na Vysočině nejmenší ze všech krajů (48% ze zaměstnaných se zjištěným odvětvím ekonomické činnosti). To pochopitelně odpovídá relativně vysokým počtům zaměstnaných v primárním a sekundárním sektoru a rozdrobené sídelní struktuře kraje. Nejvyšší procento osob v nevýrobní sféře pracuje ve správním obvodu Náměště nad Oslavou (vliv letecké základny). Více než 50% osob v nevýrobních odvětvích pracuje rovněž ve správních obvodech největších měst (Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod) a ve správním obvodu Humpolec. V ostatních oblastech kraje je zastoupení zaměstnaných v terciálním sektoru podprůměrné. 22. Podnikatelské aktivity Počet podnikatelských subjektů připadající na 1000 obyvatel svědčí jednak o výskytu různých druhů společností (obchodní společnosti jako jsou akciové společnosti, veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným a podobně) a zejména o tom, jaké jsou podnikatelské aktivity vlastního obyvatelstva. Evidence počtu podnikatelských subjektů má závažná metodická úskalí a může sloužit jen hrubé orientaci. Relativní počet podnikatelských subjektů je v Kraji Vysočina nižší oproti průměru ČR (187,4 ekonomických subjektů na 1000 obyvatel v kraji proti 233,0 v ČR jako celku). Největší počet podnikatelských subjektů na 1000 obyvatel není ale ve SO ORP Jihlava, kde je poměrně nízká míra podnikatelských aktivit v zázemí Jihlavy, ale v obvodech Pelhřimova, Humpolce Třebíče. Nízká míra podnikatelských aktivit je ve SO ORP Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě a Náměšť nad Oslavou. Při sledování intenzity podnikání podle obcí se ukazuje vyšší intenzita ve větších obcích a městech a v jejich bezprostředním zázemí. Ke konci roku 2009 bylo v kraji podchyceno téměř 101 tisíc ekonomických subjektů, což je v rámci ČR předposlední místo před Karlovarským krajem. 24