MENDELOVA LESNICKÁ A ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITAV BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav účetnictví a daní BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Mzdy z hlediska účetního a daňového Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petra Mísařová Vypracovala: Alena Vtípilová BRNO 2008
Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí práce, Ing. Petře Mísařové, za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky, které mi při zpracování práce poskytla, a také za její vstřícný přístup. 2
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Mzdy z hlediska účetního a daňového vypracovala samostatně. Při zpracování jsem použila literaturu, která je uvedena v přiloženém seznamu. V Brně 18.5.2008 3
Abstract VTÍPILOVÁ, A. Wages from accounting and tax point of view. The bachelor thesis. Brno 2008. The bachelor work is specialize in assessment of wage problems from the accounting and tax point of view. It is divided into two parts the theoretical and the practical part. In the theoretical part there are introduced basic concepts concerning wage problems, accounting problems and tax problems. Then there is given course of accounting of wages. The practical part is aimed at calculation of wage in employment, bring to book and interrelated charge, comparison gross and net wage and tax point of view from employer. There are compared different employee s benefits from employee point of view and employer point of view. Abstrakt VTÍPILOVÁ, A. Mzdy z hlediska účetního a daňového. Bakalářská práce. Brno 2008. Bakalářská práce se zaměřuje na posouzení mzdové problematiky z účetního a daňového hlediska. Je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou uvedeny základní pojmy vyskytující se v oblasti mzdové, účetní a daňové problematiky. Dále zde nalezneme postup zaúčtování mezd. Praktická část je zaměřena na výpočet mzdy v pracovním poměru, zaúčtování mzdy a souvisejících nákladů, porovnání hrubé a čisté mzdy zaměstnance a daňový pohled ze strany zaměstnavatele. Ve výpočtech mezd jsou porovnávána různá zaměstnanecká zvýhodnění jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele. 4
Obsah 1. ÚVOD... 7 2. CÍL PRÁCE A METODIKA... 8 3. TEORETICKÁ ČÁST... 10 3.1. Pojmový aparát... 10 3.1.1.Zaměstnanec... 10 3.1.2.Zaměstnavatel... 10 3.1.3.Mzda... 10 3.1.4.Minimální mzda... 10 3.1.5.Sociální pojištění... 11 3.1.6.Zdravotní pojištění... 11 3.1.7.Pojistné za zaměstnance... 11 3.1.8.Pojistné za zaměstnavatele... 11 3.1.9.Účetní doklad... 11 3.1.10.Účetní zápis... 12 3.1.11.Směrná účtová osnova... 12 3.1.12.Náklady... 12 3.1.13 Daň... 12 3.1.14.Poplatník zaměstnanec... 12 3.1.15.Plátce zaměstnavatel... 12 3.2. Mzdy... 13 3.2.1.Základní zásady pracovněprávních vztahů... 13 3.2.2.Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod... 14 3.2.3.Sjednání, stanovení nebo určení mzdy... 16 3.2.4.Naturální mzda... 15 3.2.5.Zdravotní pojištění... 16 3.2.6.Pojistné na sociální zabezpečení... 17 3.2.7.Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr... 18 3.3. Daňové hledisko... 18 3.3.1.Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky... 18 3.3.2.Příjmy ze závislé činnosti osvobozené od daně... 19 3.3.3.Základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků... 21 3.3.4.Nezdanitelná část základu daně... 21 3.3.5.Sazba daně... 22 3.3.6.Sleva na dani... 22 3.3.7.Výpočet měsíční daňové povinnosti... 23 3.3.8.Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění... 25 5
3.3.9.Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků. 26 3.3.10.Daňový dopad mezd a mzdového příslušenství u zaměstnavatele... 26 3.4. Účetní hledisko... 27 3.4.1.Mzdová účtárna... 27 3.4.2.Směrná účtová osnova... 28 3.4.3.Syntetické účty používané pro zaúčtování mezd ČÚS č. 017 č. 019... 28 3.4.4.Vazba zákona o daních z příjmů a účetnictví... 31 4. PRAKTICKÁ ČÁST... 32 4.1. Příklad č. 1... 32 4.1.1.Výpočet mzdy zaměstnance... 33 4.1.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství... 33 4.1.3.Daňový pohled zaměstnance... 34 4.1.4.Daňový pohled zaměstnavatele... 35 4.2. Příklad č. 2... 35 4.2.1.Výpočet mzdy zaměstnance... 35 4.2.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství... 36 4.2.3.Daňový pohled zaměstnance... 36 4.2.4.Daňový pohled zaměstnavatele... 37 4.3. Příklad č. 3... 37 4.3.1.Výpočet mzdy zaměstnance... 38 4.3.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství... 38 4.3.3.Daňový pohled zaměstnance... 39 4.3.4.Daňový pohled zaměstnavatele... 39 4.3.5.Výhody a nevýhody... 39 4.4. Příklad č. 4... 40 4.4.1.Výpočet mzdy zaměstnance... 40 4.4.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství... 41 4.4.3.Daňový pohled zaměstnance... 41 4.4.4.Daňový pohled zaměstnavatele... 41 4.5. Příklad č. 5... 42 4.5.1.Výpočet mzdy zaměstnance... 42 4.5.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství... 43 4.5.3.Daňový pohled zaměstnance... 44 4.5.4.Daňový pohled zaměstnavatele... 44 4.6. Příklad č. 6... 45 4.6.1.Výpočet mzdy zaměstnance... 45 4.6.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství... 47 4.6.3.Daňový pohled zaměstnance... 47 4.6.4.Daňový pohled zaměstnavatele... 48 4.7. Příklad č. 7... 48 6
4.7.1.Výpočet mzdy zaměstnance... 49 4.7.2.Zaúčtování mzdy a mzdového příslušenství... 50 4.7.3.Daňový pohled zaměstnance... 50 4.7.4.Daňový pohled zaměstnavatele... 51 4.8. Souhrnná rekapitulace... 52 4.8.1.Z pohledu příjmů zaměstnance... 52 4.8.2.Z pohledu nákladů zaměstnavatele... 53 5. DISKUZE... 56 6. ZÁVĚR... 57 7. POUŽITÉ ZDROJE... 59 8. Seznam použitých zkratek 61 9. Přílohy 62 7
1. ÚVOD Mzdová oblast představuje jednu z nejnáročnějších ekonomických oblastí vůbec, neboť se zde potkávají zájmy zaměstnance se zájmy zaměstnavatele při současném kodifikování této oblasti z hlediska pracovního práva, daňového režimu, účetnictví, sociálního a zdravotního pojištění a v neposlední řadě i bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílem všech účastníků tohoto procesu je nalezení kompromisu, při kterém budou všechny zúčastněné strany ekonomicky uspokojeny a současně budou dodrženy všechny platné předpisy. V praxi to znamená hledat optimální varianty plynoucí jak z charakteru činnosti zaměstnavatele a jeho ekonomických možností tak z hlediska požadavků zaměstnanců. Nová daňová úprava platná od 1.1.2008 dává zaměstnavatelům v tomto směru široké možnosti. Záleží však také na přístupu pracovníků zaměstnavatele, aby dokázali této oblasti věnovat zvýšenou pozornost a nalézt optimální a všem vyhovující řešení. Bohužel někdy může v praxi nastat situace, že pro zjednodušení činnosti by raději zaměstnavatelé zkonstatovali, že optimalizaci současná právní úprava neumožňuje, než aby hledali cesty, za jakých podmínek optimalizace možná je. Optimalizace je totiž vždy podmíněna aktivním přístupem pracovníků zaměstnavatele a současně klade nemalé nároky na odbornost, soustavné doplňování znalostí je samozřejmostí. Věnovat úsilí optimalizaci je však vždy pro obě zúčastněné strany zaměstnance i zaměstnavatele přínosné, neboť na dále uvedených příkladech je demonstrováno, že i v podmínkách plynoucích z omezení platnými předpisy, lze nalézt výhodnější způsoby řešení odměňování zaměstnanců. Nemalou roli v této oblasti mohou hrát i odborové orgány, pokud ve spolupráci se zaměstnavatelem mají zájem na nalezení všestranně vyhovujícího řešení. Zaměstnanec by však neměl jen spoléhat na to, že pracovníci zaměstnavatele vždy budou hledat optimální řešení v jeho prospěch. Každý by se měl zajímat o to, co aktuální právní úprava umožňuje a zajímat se o její uplatnění v praxi zaměstnavatele. 8
2. CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem práce je objasnění problematiky mezd z hlediska jejich účetního zpracování, poukázání na jejich význam a vliv na ekonomiku firmy z hlediska daňového dopadu. Hlavním cílem je vyhodnotit na konkrétních příkladech možnosti optimalizace odměňování pracovníků, jejímž výsledkem jsou zajímavé rozdíly, které při uplatnění na větším počtu zaměstnanců mohou být pro ekonomiku firmy významné. Dílčím cílem práce je zjištění a posouzení výhod a nevýhod optimální varianty v rámci demonstrovaných příkladů. Toto hodnocení pak může být inspirací pro pracovníky mzdových a personálních oddělení malých firem, kde pro tuto oblast nemají samostatné odborníky. Na konkrétních příkladech, v nichž zaměstnavatel využívá uplatnění zaměstnaneckých benefitů, je demonstrováno, že se zaměstnavateli vyplatí věnovat této oblasti pozornost a optimalizovat tak své náklady při současném uspokojení požadavků zaměstnance. Výchozím podkladem pro zpracování příkladů uvedených v bakalářské práci, na nichž je demonstrováno uplatnění efektivních nástrojů optimalizace mzdových a celkových nákladů z pohledu zaměstnavatele a současně poměr hrubé a čisté mzdy z pohledu zaměstnance, je současně platná právní úprava, která doznala k 1.1.2008 významných změn. V bakalářské práci není poukázáno na všechny možnosti zaměstnaneckých benefitů, které mohou v praxi nastat. Samotná práce je rozčleněna na dvě hlavní kapitoly, teoretickou a praktickou. V teoretické části je přehled platných právních předpisů a vymezení základních pojmů, je zde uplatněna metoda deskripce, jsou zde popsána základní ekonomická, účetní a daňová pravidla mzdové agendy nezbytná pro pochopení dané problematiky. V praktické části jsou pak uvedeny výsledky aplikace teoretických pravidel v praxi. Na sedmi příkladech je metodou analýzy a komparace předveden výpočet mzdy, její zaúčtování, porovnání z hlediska zaměstnance a daňového dopadu z hlediska zaměstnavatele. Práce je zpracována v programu Microsoft Word. 9
3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1. Pojmový aparát 3.1.1. Zaměstnanec Fyzická osoba, která v pracovněprávních vztazích má práva a povinnosti, je způsobilá vlastními právními úkony nabývat těchto práv a brát na sebe tyto povinnosti. Pracovněprávní způsobilost být zaměstnancem vzniká fyzické osobě, není-li zákoníkem práce stanoveno jinak, dosažením 15 let věku. Zaměstnavatel však s ní nesmí sjednat jako den nástupu do práce den, který by předcházel dni, kdy tato fyzická osoba ukončí povinnou školní docházku. [JAKUBKA (2008), s. 60] 3.1.2. Zaměstnavatel Zaměstnavatelem se podle Zákoníku práce rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Zaměstnavatel vystupuje v pracovněprávních vztazích svým jménem a má odpovědnost vyplývající z těchto vztahů. [JAKUBKA (2008), s. 61] 3.1.3. Mzda Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených zákoníkem práce. Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. [JAKUBKA (2008), s. 205] Mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem. Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. [JAKUBKA (2008), s. 215] 3.1.4. Minimální mzda Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci 10
ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. [JAKUBKA (2008), s. 212] Minimální mzda je stanovena nařízením vlády. V roce 2008 se minimální mzda nezvýšila. Její základní sazba činí 8 000 Kč/měsíčně, resp. 48,10 Kč/hod. Hodinová sazba je stanovena na pracovní dobu 40 hodin týdně. [ŠUBRT (2008), s. 87] 3.1.5. Sociální pojištění Sociální pojištění je obecně odváděno státní správě sociálního zabezpečení. Je hrazeno pouze v situaci, kdy určitý subjekt dosahuje vlastních zdanitelných příjmů. [VALOUCH (2007), s. 9] 3.1.6. Zdravotní pojištění Zdravotní pojištění je placeno zdravotním pojišťovnám. Musí ho bezvýhradně platit veškeré fyzické osoby v ČR. [VALOUCH (2007), s. 9] 3.1.7. Pojistné za zaměstnance Je pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění, které je povinen platit poplatník. [ŠUBRT (2008), s. 194] 3.1.8. Pojistné za zaměstnavatele Je pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel. [ŠUBRT (2008), s. 194] 3.1.9. Účetní doklad Účetní doklad je průkazný účetní záznam, který musí obsahovat: a) označení účetního dokladu, b) obsah účetního dokladu, c) peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, d) okamžik vyhotovení účetního dokladu, e) okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem podle písmene d), f) podpisový záznam osoby odpovědné za účetní případ a podpisový záznam osoby odpovědné za jeho zaúčtování. [ÚZ č. 647 (2008), s. 9] 11
3.1.10. Účetní zápis Účetní zápis je účetní záznam, jehož obsah je určen ustanoveními zákona o účetnictví, která se týkají účetních knih. Účetní jednotky jsou povinny provádět účetní zápisy průběžně v účetním období po vyhotovení účetního dokladu takovým způsobem, který neohrozí splnění požadavků rovněž jiných právních předpisů. K účetnímu zápisu musí být připojen podpisový záznam osoby odpovědné za jeho provedení, není-li shodný s podpisovým záznamem osoby odpovědné za zaúčtování účetního případu. Účetní zápisy nesmějí účetní jednotky provádět mimo účetní knihy. [ÚZ č. 647 (2008), s. 9] 3.1.11. Směrná účtová osnova Směrná účtová osnova určuje uspořádání a označení účtových tříd, popřípadě účtových skupin nebo i syntetických účtů pro účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření; toto uspořádání musí zajistit sestavení účetní závěrky. [ÚZ č. 647 (2008), s. 10] 3.1.12. Náklady Náklady se v jejich obecném pojetí vymezují jako na peníze převoditelné vynaložení ekonomických zdrojů, uskutečněné za účelem vytvoření určitých výkonů. Nákladový proces je tak procesem transformace výrobních činitelů v jiné hodnoty. [BÁČA (1997), s. 45] 3.1.13. Daň Zákonem stanovená povinná platba nenávratného charakteru, jež je právně vynutitelná. Je platbou neúčelovou a neekvivalentní a představuje transfer od soukromého sektoru k veřejnému sektoru, při kterém se mění forma vlastnictví peněz. [KUBÁTOVÁ (2006), s. 16] 3.1.14. Poplatník zaměstnanec Je fyzická osoba, jejíž příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky jsou podrobeny dani z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. [ŠUBRT (2008), s. 195] 3.1.15. Plátce zaměstnavatel Je fyzická nebo právnická osoba, která má povinnost vybírat nebo srážet daň nebo zálohy na daň z příjmu vyplaceného poplatníkovi. [ŠUBRT (2008), s. 194] 12
3.2. Mzdy 3.2.1. Základní zásady pracovněprávních vztahů 1) pracovněprávní vztahy podle toho zákona mohou vznikat jen se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele, 2) zaměstnavatel: a) nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance, b) musí zajistit rovné zacházení se zaměstnanci a dodržovat zákaz jakékoli diskriminace zaměstnanců, jakož i fyzických osob ucházejících se o zaměstnání, c) musí dodržovat zásadu poskytování stejné mzdy a platu a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, popřípadě odměny za stejnou práci a za práci stejné hodnoty, d) musí poskytovat zaměstnanci informace v pracovněprávních vztazích a zajišťovat projednání s ním, e) musí seznamovat zaměstnance s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy, f) nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu z pracovněprávního vztahu ukládat peněžní postihy ani je od něho požadovat; to se nevztahuje na škodu, za kterou zaměstnanec odpovídá, g) nesmí požadovat ani sjednat zajištění závazku v pracovněprávním vztahu, s výjimkou konkurenční doložky a srážek z příjmu z pracovněprávního vztahu, h) může dočasně přidělit zaměstnance k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě jen podle 2 odst. 5, s výjimkou případů prohlubování nebo zvyšování kvalifikace u jiné právnické nebo fyzické osoby ( 230 odst. 5 a 231 odst. 3). 3) zaměstnanec v pracovním poměru má právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou kratší pracovní doby ( 80) nebo konta pracovní doby ( 86 a 87), jakož i na rozvržení pracovní doby před zahájením práce, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, 4) zaměstnanec v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele nemůže vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny, 13
5) zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákonem, s ostatními právními předpisy a dobrými mravy. [JAKUBKA (2008), s. 67] 3.2.2. Obecná ustanovení o mzdě, platu a odměně z dohod Mzda, plat a odměna z dohod: 1) za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohod za podmínek stanovených Zákoníkem práce, nestanoví-li zákon nebo zvláštní právní předpis jinak, 2) mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v Zákoníku práce dále stanoveno jinak, 3) plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je: a) stát, b) územní samosprávní celek, c) státní fond, d) příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, e) školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky. 4) mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků, 5) odměna z dohody je peněžité plnění poskytované za práci vykonanou na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. [JAKUBKA (2008), s.205] 14
3.2.3. Sjednání, stanovení nebo určení mzdy 1) mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem, 2) je-li zaměstnanec statutárním orgánem zaměstnavatele, sjednává s ním mzdu nebo mu ji určuje ten, kdo ho na pracovní místo ustanovil, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, 3) mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet, 4) zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti, [JAKUBKA (2008), s.215] 5) zaměstnavatel může uplatnit jakýkoliv mzdový systém, ať již s tarifní mzdou nebo bez ní, různé formy mzdy (časovou, úkolovou, podílovou, smíšenou z různých forem atd.) a může zavést různé složky čili části mzdy (prémie, odměny, příplatky, tzv. 13. a 14. mzdu aj.). Určité mzdové náležitosti podle platných předpisů však poskytovány být musí kompenzace práce přesčas, kompenzace práce ve svátek, příplatek za práci v noci, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek za práci v sobotu a v neděli. [ŠUBRT (2008), s. 89-90] Součet všech těchto složek pak tvoří hrubou mzdu zaměstnance. Tab. č. 1 - Příplatky u podnikatelských subjektů viz příloha č. 1 3.2.4. Naturální mzda naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých, a to v rozsahu přiměřeném jeho potřebám. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy, jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky, s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek, výkony, práce nebo služby, 15
výše naturální mzdy se vyjadřuje v peněží formě tak, aby odpovídala ceně, kterou zaměstnavatel účtuje za srovnatelné výrobky, výkony, práce nebo služby ostatním odběratelům, obvyklé ceně, nebo částce, o kterou je úhrada zaměstnance za výrobky, výkony, práce nebo služby poskytnuté zaměstnavatelem nižší než obvyklá cena. [JAKUBKA (2008), s. 223-224] 3.2.5. Zdravotní pojištění Toto pojistné je placeno zdravotním pojišťovnám a je z něho hrazena lékařská péče, přičemž je musí platit bezvýhradně veškeré fyzické osoby v České republice (za některé je však hradí stát např. studenti, důchodci atd.), za zaměstnance potom část zdravotního pojištění hradí také zaměstnavatel. [VALOUCH (2007), s. 9] Problematiku zdravotního pojištění upravují v České republice především 2 zákony, a to zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v platném znění a zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů v platném znění. Zdravotní pojištění obecně platí fyzické osoby (zaměstnanci, podnikatelé, ale i osoby bez zdanitelných příjmů), zaměstnavatel zaměstnávající zaměstnance nebo stát. Základní sazba zdravotního pojištění činí 13,5 %. Zaměstnancům je zdravotní pojištění strháváno obecně z jejich hrubé mzdy ve výši 4,5 %, kromě toho část jejich zdravotního pojištění platí zaměstnavatel ve výši 9 % z jejich hrubé mzdy. Pro většinu zaměstnanců zároveň platí, že zdravotní pojištění musí být odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kterým se rozumí minimální mzda. Pokud tedy zaměstnanec v kalendářním měsíci nedosáhne minimální mzdy, je potom povinen prostřednictvím zaměstnavatele doplatit pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu minimální mzdy a skutečně dosaženého příjmu. Minimální vyměřovací základ se však netýká úplně všech zaměstnanců. [VALOUCH (2007), s. 9-10] Pojistné na veřejné zdravotní pojištění sráží a odvádí zaměstnavatel za zaměstnance příslušené zdravotní pojišťovně v termínu určeném v organizaci pro výplatu mezd a platů za příslušný měsíc. Pokud tento termín není určen, je pojistné splatné po uplynutí kalendářního měsíce, za který se odvádí. [VYBÍHAL (2008), s. 85] Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. [ŠUBRT (2008), s. 375] 16
3.2.6. Pojistné na sociální zabezpečení Toto pojistné je obecně odváděno státní správě sociálního zabezpečení a je členěno na 3 samostatné složky: - nemocenské pojištění z něhož jsou hrazeny potom případné nemocenské dávky, je-li fyzická osoba nemocná, - důchodové pojištění z něhož jsou hrazeny především starobní penze, - příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z níž je hrazena např. aktivní státní politika zaměstnanosti rekvalifikační kurzy nezaměstnaných atd. [VALOUCH (2007), s. 9] Problematiku sociálního pojištění upravuje zejména zákon č. 58/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění. Sociální pojištění jsou povinni platit: a) zaměstnavatelé, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složky státu, v nichž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti, a služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci zařazeni k výkonu státní služby, b) zaměstnanci vymezení v 3 odst. 1 písm. b) zákona č 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, v platném znění. [VALOUCH (2007), s. 11] Obecně platí, že při výpočtu zálohy na daň nebo daňové povinnosti se z příjmu poplatníka ze závislé činnosti nebo z funkčních požitků sráží pojistné, a to ve výši 8 % z příjmu jako pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a z toho činí: - 6,5 % důchodové pojištění, - 1,1 % nemocenské pojištění, - 0,4 % příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. [VYBÍHAL (2008), s. 85] Kromě sazeb pojistného srážených z vyměřovacího základu zaměstnance k jeho tíži odvádí zaměstnavatel ještě sociální pojistné ve výši 26 % z vyměřovacího základu zaměstnance, a z toho činí: - 3,3 % na nemocenské pojištění, - 21,5 % na důchodové pojištění, - 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti. [VYBÍHAL (2008), s. 85] 17
Zaměstnavatel je povinen odvádět i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec. Pojistné se odvádí na účet okresní správy sociálního zabezpečení. [VALOUCH (2007), s. 12] Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Tab. č. 2 - Sazby pojistného na zdravotní pojištění a sociální pojištění viz příloha č. 1 3.2.7. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Právní úpravou obsaženou v novém zákoníku práce se výrazně zjednodušují podmínky pro využívání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zaměstnavatelé se mohou rozhodnout, zda výkon práce zajistit pracovním poměrem nebo dohodami. Existují dva druhy těchto dohod. [ŠUBRT (2008), s. 62] 1) Dohoda o provedení práce Tuto dohodu lze uzavřít, jestliže rozsah práce nepřesáhne 150 hodin. Dohoda může být uzavřena písemně i ústně, je třeba prokázat, že rozsah práce nepřesáhne uvedenou hranici. Z příjmu podle dohody o provedení práce se neodvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění. [ŠUBRT (2008), s. 63] 2) Dohoda o pracovní činnosti Dohodu o pracovní činnosti zaměstnavatel může uzavřít, i když rozsah práce nepřesahuje 150 hodin, přitom sjednaný rozsah pracovní doby nesmí překročit v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dohoda musí být uzavřena písemně. Z příjmu podle této dohody se odvádí pojistné na sociální a zdravotní pojištění. [ŠUBRT (2008), s. 63] 3.3. Daňové hledisko 3.3.1. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky Příjmy za závislé činnosti jsou: a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku, 18
b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce, a příjmy za práci likvidátorů, c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějších výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. [MARKOVÁ (2008), s. 9-11] Vybrala jsem jen několik příjmů ze závislé činnosti, které s mojí prací významově souvisí. Ostatní příjmy ze závislé činnosti nejsou pro dané téma práce důležité. Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků je dále označen jako zaměstnanec, plátce příjmu jako zaměstnavatel. 3.3.2. Příjmy ze závislé činnosti osvobozené od daně Určité příjmy, které plynou zaměstnanci od zaměstnavatele v souvislosti s výkonem závislé činnosti, jmenovitě určené v zákoně, jsou od daně osvobozeny. Tato ustanovení zákona vytvářejí příležitosti k uplatnění daňové optimalizace. Příjmy ze závislé činnosti osvobozené od daně: 1) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a rekvalifikací, 2) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům, 3) hodnota nealkoholických nápojů, 4) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z FKSP, ze sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok, 5) zvýhodnění ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek, 19
6) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území ČR, plynoucí zahraničním osobám (nerezidentům) od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související se výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoli období 12 měsíců po sobě jdoucích, 7) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z FKSP podle vyhlášky o FKSP a u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota nepeněžních darů za obdobných podmínek, ze sociálních fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, resp. nákladů, které nejsou výdaji, resp. náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů do úhrnné výše 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance, 8) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů, zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostech sborů a úhrada majetkové újmy podle zvláštního předpisu, 9) náhrady za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů, podle právních předpisů účinných do 31.12.2005, 10) hodnota přechodného ubytování, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, 11) mzdové vyrovnání podle zvláštních předpisů ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění, 12) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992, 13) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti poskytováním bezúročných půjček, 14) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně podle zvláštních právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů, 15) odstupné, 16) příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci, 17) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele, 20
18) naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty naturálního plnění poskytovaná představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území ČR, 19) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštních předpisů, do výše minimálního nároku určeného zvláštním právním předpisem upravujícím pracovně právní vztahy, 20) částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžního plnění zaměstnanci. V převážné většině případů je osvobození výše uvedených příjmů vázáno na splnění určitých podmínek. [VYBÍHAL (2008), s. 98-100] 3.3.3. Základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Základem daně jsou příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních předpisů povinen platit zaměstnavatel sám za sebe. [MARKOVÁ (2008), s. 11] 3.3.4. Nezdanitelná část základu daně Od základu daně lze odečíst: 1) hodnotu darů při dodržení zákonných podmínek, 2) částku úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru a z úvěru poskytnutého v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření, použitých na financování bytových potřeb, 3) příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, 4) pojistné zaplacené poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění, 5) členské příspěvky zaplacené členem odborové organizace odborové organizaci, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. [MARKOVÁ (2008), s. 15] 21
3.3.5. Sazba daně Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %. [MARKOVÁ (2008), s. 16] Od roku 2008 tedy došlo k významné změně v sazbě daně, a sice progresivní sazba daně byla nahrazena sazbou jednotnou. Tato sazba má být dále s účinností od 1.1.2009 snížena na 12,5 %. 3.3.6. Sleva na dani 1) Podle 35ba zákona o dani z příjmů 1) poplatníkům uvedeným v 2 se daň vypočtená podle 16, případně snížená podle 35, 35a nebo 35b za zdaňovací období snižuje o částku: a) 24 840 Kč na poplatníka, b) 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 38 040 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu mimořádných výhod III. stupně (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) průkaz ZTP/P (dále jen průkaz ZTP/P ), zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek, c) 2 520 Kč, pobírá-li poplatník částečný invalidní důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, d) 5 040 Kč, pobírá-li poplatník plný invalidní důchod nebo jiný důchod z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, e) 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P, f) 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. 2) poplatník může uplatnit snížení daně podle odstavce 1 písm. b) až f) o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny. [MARKOVÁ (2008), s. 38] 22
Tab. č. 3 - Roční daňové slevy viz příloha č. 1 2) Podle 35c zákona o dani z příjmů 1) poplatník uvedený v 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti (dále jen daňové zvýhodnění ), ve výši 10 680 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle 35a nebo 35b. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu, 2) slevu na dani podle odstavce 1 může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění podle odstavce 1 vyšší než daňová povinnost vypočtená podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 52 250 Kč ročně. [MARKOVÁ (2008), s. 38-39] Tab. č. 4 - Daňové zvýhodnění na děti viz příloha č. 1 3.3.7. Výpočet měsíční daňové povinnosti Pro uplatnění slev na dani a tedy pro výši výsledné zálohy na daň je vždy rozhodné, máli poplatník u plátce podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (dále jen Prohlášení ). 1) má-li zaměstnanec podepsáno Prohlášení, nesmí je mít podepsáno současně u více plátců. Základ daně pro výpočet zálohy na daň se zaokrouhlí nahoru na celé koruny do 100 Kč základu daně a na celé 100 Kč u základu daně nad 100 Kč. Z takto stanoveného základu daně se vypočte měsíční záloha na daň ve výši 15 %. Vypočtená záloha na daň se následně sníží o částky uplatněných slev na daň podle 35ba DZ ve výši 1/12 ročního nároku, pokud byly podmínky pro poskytnutí slevy splněny k prvnímu dni kalendářního měsíce, 2) nemá-li zaměstnanec podepsáno Prohlášení, např. proto, že zaměstnavatel je jeho dalším souběžným plátcem příjmu ze závislé činnosti a poplatník má podepsáno Prohlášení u jiného zaměstnavatele, pak záloha na daň činí 15 % ze základu daně a nelze slevy na dani podle 35ba DZ ve výši 1/12 ročního nároku uplatnit. [ŠUBRT (2008), s. 216-217] 23
Tab. č. 5 - Měsíční daňové slevy viz příloha č. 1 Tiskopis č. 1 Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob a ze závislé činnosti a z funkčních požitků viz příloha č. 2 Poplatník s podepsaným Prohlášením, bez vyživovaných dětí: HRUBÁ MZDA + POJISTNÉ placené zaměstnavatelem = ZÁKLAD DANĚ pro výpočet zálohy (superhrubá mzda) ZÁLOHA NA DAŇ stanovená jednotnou sazbou daně 15 % - SLEVA NA DANI podle 35ba DZ = KONEČNÁ ZÁLOHA NA DAŇ Dále se záloha na daň po slevě podle 35ba DZ sníží o uplatněné daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle 35c DZ. Pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost, rozdíl představuje daňový bonus až do výše celkového nároku na daňové zvýhodnění za předpokladu, že jsou splněny veškeré podmínky pro jeho výplatu. Poplatník s podepsaným Prohlášením a vyživovanými dětmi HRUBÁ MZDA + POJISTNÉ placené zaměstnavatelem = ZÁKLAD DANĚ pro výpočet zálohy (superhrubá mzda) ZÁLOHA NA DAŇ stanovená jednotnou sazbou daně 15 % - SLEVA NA DANI podle 35ba DZ = DAŇ PO SLEVĚ - DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ podle 35c DZ = KONEČNÁ ZÁLOHA NA DAŇ Poplatník bez podepsaného Prohlášení s příjmem nad 5 000 Kč HRUBÁ MZDA + POJISTNÉ placené zaměstnavatelem = ZÁKLAD DANĚ pro výpočet zálohy ZÁLOHA NA DAŇ stanovená jednotnou sazbou daně 15 % 24
Poplatník bez podepsaného Prohlášení s příjmem do 5 000 Kč Pro výpočet srážkové daně u příjmů (hrubé mzdy) do výše 5 000 Kč za měsíc se základ daně stanoví jako součet hrubé mzdy a případného pojistného. HRUBÁ MZDA + POJISTNÉ placené zaměstnavatelem = SAMOSTATNÝ ZÁKLAD DANĚ DAŇ SRÁŽKOU 15 % 3.3.8. Roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků a daňového zvýhodnění Jestliže poplatník ve zdaňovacím období pobíral zdanitelnou mzdu (příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků), může po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) požádat plátce daně o provedení ročního zúčtování záloh na daň. Poplatník může požádat o roční zúčtování za těchto podmínek: 1) ve zdaňovacím období pobíral příjmy od více plátců, ale příjmy od jednotlivých zaměstnavatelů měl postupně za sebou, včetně mezd zúčtovaných nebo vyplacených plátci dodatečně v době, kdy poplatník pro ně již nevykonával závislou činnost, 2) podepsal u všech těchto plátců prohlášení k dani, a to po vstupu do zaměstnání k plátci do 30 dnů, nejpozději však do 15. února na zdaňovací období, nebo nejpozději do 15. února roku následujícího, po uplynutí zdaňovacího období, 3) písemně požádal o roční zúčtování posledního z plátců daně ve zdaňovacím období, tj. v kalendářním roce, nejpozději do 15. února, po uplynutí zdaňovacího období, přičemž roční zúčtování provádí vždy poslední plátce daně ve zdaňovacím období, u kterého měl poplatník příjmy ze závislé činnosti, jestliže poplatník nemůže požádat o roční zúčtování posledního plátce daně, protože plátce zanikl bez právního nástupce, požádá o provedení ročního zúčtování záloh na daň finanční úřad v termínu do 15.února, nebo může podat daňové přiznání, 4) nepodal nebo není povinen podat daňové přiznání, 5) jestliže poplatník splní podmínky stanovené pro provedení ročního zúčtování, plátce daně provede výpočet daně z úhrnu všech mezd nejpozději do 31. března. Přeplatek z ročního zúčtování převyšující 50 Kč vrátí plátce poplatníkovi 25
nejpozději při zúčtování mzdy za březen. Nedoplatek na dani vzniklý z ročního zúčtování se od poplatníků nevybírá. [VYBÍHAL (2008), s. 103-104] Tab. č. 6 - Přehled režimu zaokrouhlování viz příloha č. 1 Tiskopis č. 2 Výpočet daně a daňového zvýhodnění u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků viz příloha č. 2 3.3.9. Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti: 1) mzdové listy obsahující zákonem stanovené náležitosti, 2) rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období. [MARKOVÁ (2008), s. 38-46] Tiskopis č. 3 Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků viz příloha č. 2 3.3.10. Daňový dopad mezd a mzdového příslušenství u zaměstnavatele Obchodní společnosti, družstva a podnikající fyzické osoby jsou ve smyslu 7 zákoníku práce zaměstnavateli, pokud zaměstnávají fyzické osoby v pracovněprávních vztazích. Zaměstnancům, společníkům, členům orgánů právnických osob a jiným fyzickým osobám mohou plynout z pracovněprávních vztahů plnění ve formě mezd, odměn členů statutárních orgánů či jiných orgánů společnosti, dividend, podílů na zisku a tantiém. Hrubé mzdy přiznané v souladu s příslušnými pracovními smlouvami jsou u zaměstnavatele daňově účinným výdajem (nákladem), a to za předpokladu, že zaměstnanci, společníci a členové orgánů společnosti jsou zároveň v zaměstnaneckém poměru a byla sražena záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a zákonná pojištění. Do základu daně zaměstnavatele vstupují mzdy v okamžiku jejich předpisu v účetnictví. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, které byly v souladu s předpisy o účetnictví zúčtovány na vrub účetních nákladů, jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem) do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné, a to jen tehdy, pokud byly 26
zaplaceny nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období. Pokud je pojistné zaplaceno po výše uvedených termínech, je daňovým výdajem (nákladem) v tom roce, kdy bylo zaplaceno. Dále se nově od roku 2008 za daňový výdaj (náklad) považují veškerá práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud zákon o dani z příjmů v platném znění nebo jiný předpis nestanoví jinak. [JAROŠ (2007), s. 154-158] Toto ustanovení poskytuje zaměstnavateli prostor pro hledání cest poskytování plnění zaměstnancům zvýhodněných z hlediska daňového režimu jak z pohledu zaměstnavatele, tak z pohledu zaměstnance. Nejpříznivější formou plnění je takové plnění, které je pro zaměstnavatele uznatelným nákladem a současně pro zaměstnance osvobozeným příjmem. Tab. č. 7 - Poskytování výhod zaměstnancům a jejich dopad do nákladů a daňového základu viz příloha č. 1 3.4. Účetní hledisko 3.4.1. Mzdová účtárna Výpočet a evidence mezd a platů, dávek nemocenského pojištění a sociálních dávek, srážek záloh na daň z příjmů, zdravotního a sociálního pojištění a dalších srážek z mezd a položek souvisejících se mzdovou oblastí je předmětem pracovní náplně mzdové účtárny. Na požádání zaměstnance provádí mzdová účtárna též roční vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. Tato účtárna zodpovídá zejména za: vedení analytické evidence mezd a platů zaměstnanců, výpočet hrubých mezd, náhrad mezd, cestovních nákladů a dávek nemocenského pojištění, zúčtování výplat odměn hrazených z nákladů, zúčtování výplat odměn, prémií a podílů na hospodářských výsledcích, provádění všech srážek z mezd, sestavení souhrnných výkazů o mzdách, dávkách nemocenského pojištění, srážek z mezd, popř. zabezpečení dalších informací pro útvary vlastního podniku i pro jiné instituce. 27
Typickými základními prvotními doklady zpracovávanými v této oblasti jsou pracovní a mzdové lístky, kontrolní lístky a řada dalších prvotních dokladů. Mzdová účtárna zabezpečuje zejména informace o vynaložených jednicových a režijních mzdách podle útvarů a provedených výkonů. Pro všeobecnou účtárnu zajišťuje agregované údaje pro vedení syntetické evidence a analytické evidence prvního stupně. Kmenové údaje o mzdách a platech podle jednotlivých zaměstnanců se zde vedou na mzdových listech a souhrnně ve výplatní listině. Práce ve všeobecné účtárně pak představují finalizaci procesu zpracování informací. Jeho výsledkem je souhrnné průřezové zobrazení celého reprodukčního procesu, a to jak pokud jde o strukturu majetku podniku z hlediska jeho formy a krytí, tak pokud jde o hospodářské procesy uskutečňované v podniku. Všeobecná účtárna přejímá ze mzdové účtárny informace o celkových hrubých mzdách, srážkách a obstávkách mezd, o zdravotním a sociálním pojištění, čisté mzdě a ostatních položkách pro zúčtování mezd se zaměstnanci. Konkrétní forma přejímaných informací závisí na míře využívání výpočetní techniky. [BÁČA (1997), s. 231-232] 3.4.2. Směrná účtová osnova Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, v platném znění, obsahuje směrnou účtovou osnovu. Účtová osnova (směrná účtová osnova) je seznam účtů, které lze v rámci účetnictví použít. Na jeho základě si sestavuje každá účetní jednotka svůj vlastní účtový rozvrh, což je seznam účtů, které bude při vedení účetnictví daná účetní jednotka používat. Účetní jednotka stanoví takový účetní rozvrh, aby minimalizovala problémy při sestavování rozvahy a výsledovky. Účtová osnova obsahuje 10 účtových tříd (0-9). Ty se pak dále dělí do účtových skupin 3.4.3. Syntetické účty používané pro zaúčtování mezd ČÚS č. 017 č. 019 331 Zaměstnanci Účtují se zde závazky z pracovněprávních vztahů včetně sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění k zaměstnancům, popř. jiným fyzickým osobám (s výjimkou závazků ke společníkům ze závislé činnosti), a jejich zúčtování. Analytická evidence 28
se vede podle jednotlivých zaměstnanců na mzdových listech. [ÚZ č. 647 (2008), s. 130] Dle zákona o účetnictví může účetní jednotka jako účetní záznamy použít zejména mzdové listy, daňové doklady nebo jinou dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů. 333 Ostatní závazky vůči zaměstnancům Zde se účtují různé závazky vůči zaměstnancům, např. nárok zaměstnanců na náhradu cestovních výdajů apod. [ÚZ č. 647 (2008), s. 131] 335 Pohledávky za zaměstnanci Účtují se zde různé pohledávky za zaměstnanci, např. poskytnuté zálohy na cestovní výdaje, zálohy k vyúčtování, uplatnění náhrady za zaměstnanci. [ÚZ č. 647 (2008), s. 131] 336 Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Ve prospěch tohoto účtu se účtují závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění k příslušným institucím, jak v zákonné výši, tak z dobrovolného plnění, a sice se souvztažnými zápisy buď na vrub příslušných účtů účtové skupiny 52 Osobní náklady u částek hrazených zaměstnavatelem, nebo na vrub příslušných účtů závazků vůči zaměstnancům z pracovněprávních vztahů a příslušného účtu účtové skupiny 36 - Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva u částek hrazených zaměstnancem. Na vrub účtu se účtují nároky na výplaty sociálních dávek se souvztažnými zápisy ve prospěch příslušných účtů závazků vůči zaměstnancům z pracovněprávních vztahů. [ÚZ č. 647 (2008), s. 131] Účet 336 je nutné analyticky členit podle druhu pojištění a v jeho rámci podle jednotlivých pojišťoven. 342 Ostatní přímé daně Účtuje se zde daň z příjmů, jejíž odvod finančnímu orgánu zajišťuje účetní jednotka jako plátce daně za daň vybranou od poplatníků nebo sraženou poplatníkům daně, např. zaměstnancům. [ÚZ č. 647 (2008), s. 131] 29
366 Závazky ke společníkům a členům družstva ze závislé činnosti Účtují se zde závazky ke společníkům ve společnosti s ručením omezeným a komanditistům komanditních společností a členům družstev ze závislé činnosti, tj. z pracovněprávních vztahů včetně sociálního zabezpečení, a jejich zúčtování. [ÚZ č. 647 (2008), s. 133] 521 Mzdové náklady, 522 Příjmy společníků a členů družstva ze závislé činnosti Na těchto účtech se účtují veškeré požitky zaměstnanců včetně příjmů společníků a členů družstva ze závislé činnosti. Na těchto účtech se účtují mzdy zásadně v hrubých částkách. Do hrubé mzdy musí být zahrnuta také naturální mzda, je-li součástí mzdy. Nepeněžní plnění mezd (naturální mzda) se účtuje v ocenění podle zvláštních předpisů. [ÚZ č. 647 (2008), s. 139] Náklady jsou měřítkem spotřeby práce pracovníků. Vhodný systém evidence nákladů zajišťuje potřebné informace o hospodaření s prací a měl by umožňovat pohled na náklady z hlediska: - co bylo spotřebováno, - na jaký účel to bylo spotřebováno, - případně kde to bylo spotřebováno. Základní hledisko co bylo spotřebováno zajišťuje v účetnictví členění nákladů podle nákladových druhů. Účelový vztah k výkonům je pro náklady charakteristický. Třídění nákladů je z hlediska místa spotřeby, resp. místa vzniku nákladu důležité u větších, vnitřně členěných účetních jednotek. Lze je zabezpečit v závislosti na druhu a rozsahu činnosti buď pomocí analytické evidence v rámci druhového členění nákladů nebo střediskovou evidencí. [MÜLLEROVÁ (1997), s. 193] 524 Zákonné sociální a zdravotní pojištění Zde se účtují náklady zaměstnavatele z titulu sociálního a zdravotního pojištění, k němuž je povinen dle platných zákonů. Základní účetní souvztažnosti jsou přehledně uvedeny v tabulce základních účetních souvztažností pro zúčtování mezd. [JINDRÁK (2008)] Tab. č. 8 - Účtování viz příloha č. 1 30
3.4.4. Vazba zákona o daních z příjmů a účetnictví Analytické účty v účtové třídě 5 je třeba přizpůsobit ustanovením zákona o daních z příjmů. Zejména je nutno u účtů, na nichž se zachycují připočitatelné a odpočitatelné položky pro zjištění základu pro výpočet daňové povinnosti, sledovat tyto položky odděleně; u položek, které se z hlediska ovlivnění daňového základu uznávají podle ustanovení zákona o daních z příjmů jen ve zvlášť stanovených případech (např. cestovné, dary), je nutné zajistit v účetnictví podklady pro analýzu těchto položek z hlediska daňového. [ÚZ č. 647 (2008), s. 138] Uplatnění těchto principů je obzvlášť důležité v situacích, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům svoz zaměstnanců do práce, závodní preventivní péči, pojistné na důchodové a životní pojištění, přechodné ubytování, příspěvek na dovolenou, rekreaci a další složky, které nejsou součástí hrubé mzdy, znamenají však pro zaměstnance získání určitého prospěchu a jsou významnou položkou daňové optimalizace vztahů zaměstnance a zaměstnavatele. 31