SLEDOVÁNÍ VÝVOJE ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ v OKRESE JABLONEC NAD Nisou

Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Škola veřejného zdravotnictví Ruská 85, Praha l0 SLEDOVÁNÍ VÝVOJE ALERGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ v OKRESE JABLONEC NAD Nisou Autor : MUDr. Alena Hájková Konzultant: Doc. MUDr. Ctibor Drbal, CSc. V Jablonci nad Nisou dne 14.8.2001

Sledování vývoje alergických onemocnění v okrese Jablonec nad Nisou Úvod - Alergická onemocnění... 3 1. Alergologie - historie vědního oboru... 4 2. Alergická onemocnění... 6 2.1.Příčiny vzniku alergických onemocnění... 6 2.2.Podstata alergie... 9 2.3.Vyšetřovací postupy... 10 2.4.Léčebná opatření... 10 2.5.Nárůst alergií a průduškového astmatu... 11 3. Vybrané diagnózy alergických onemocnění... 14 4. Astma bronchiale... 16 4.1. Něj závažnější alergická diagnóza... 16 4.2. Vývoj onemocnění u dětí a mládeže v Severočeském kraji od roku 1991... 18 4.3.Životní prostředí... 19 4.4.Pylové zpravodajství... 21 5. Studie vyšetřování alergií v rámci monitoringu ČR... 23 5.1.Sledování alergií v ČR v roce 1997... 23 5.2.Sledování alergií v ČR v roce 99... 24 5.3.Sledování alergií v ČR v roce 2000 a dílčí výsledky za okres Jablonec n. N... 25 6. Dotazníkové šetření pro rodiče alergických dětí... 28 7. Nové poznatky a nové trendy v alergologii a klinické imunologii... 30 8. Závěr...36 9. Literatura...40 10. Přílohy...41

Úvod - Alergická onemocnění Alergologie se jako lékařský obor v medicínské praxi prosadil a rozvíjel po celé 20. století. Již v roce 1922 A. Wright píše: Lékař budoucnosti se stane imunologem". Alergologie a klinická imunologie je příkladem oboru, který patří do medicíny založené na důkazech. Tento lékařský obor se zabývá nemocemi, které se staly svoji četností věcí veřejnou. V roce 1999 podle statistických hlášení pracovalo v tomto oboru v přepočteném počtu 242 lékařů, kteří vyšetřili a ošetřili přes 604 tisíc pacientů a 271 středních zdravotnických pracovníků. Bylo provedeno přes milion a půl kožních testů na různé alergeny a podáno na 280 tisíc dávek specifické alergenové imunoterapie. Je potvrzeno, že příznaky alergických chorob se mění s věkem. Atopická dermatitida startuje velmi časně a v závěsu je sledována prvními projevy astmatu. A dnes již není pochyby o velmi časné senzibilizaci na počátku nejprve potravinovými alergeny, ale záhy již pylovými, zejména travinovými alergeny. Perzistující potravinová přecitlivělost je pak zejména u dětí z alergických rodin výrazným rizikovým faktorem. Cílem práce je poukázat na alergická onemocnění jako na celospolečenskou problematiku civilizační chronické nemoci s naléhavou potřebou věnovat se zajištění nápravy stávající situace. Práce uvádí historii, současnost i plány oboru alergologie a klinické imunologie. Je zaměřena na sledování vývoje alergických onemocnění dětí a mládeže a činnosti alergologických ambulancí ve druhé polovině 90. let v okrese Jablonec nad Nisou v porovnání s některými okresy v ČR. Zhodnocení výskytu nejzávažnějšího alergického onemocnění, astma bronchiale, je provedeno za 90. léta v celém Severočeském kraji a za okres Semily. Dále je věnována pozornost monitorování zdravotního stavu a životních podmínek u alergických dětí v 17 okresech ČR, včetně dílčího zhodnocení situace v okrese Jablonec nad Nisou, kde bylo také provedeno dotazníkového šetření pro rodiče alergických dětí. Závěrem práce je zhodnocen nynější zdravotní stav obyvatel a podmínky, které alergik pro zkvalitnění svého života má. Akcent je kladený na spolupráci různých složek státní správy a výhled do budoucna, nejenom pro obyvatele v okrese Jablonec nad Nisou.

1. Alergologie - historie vědního oboru Slovo alergie" pochází z řečtiny - ally ergeia" znamená změněnou schopnost reagovat. V lékařství tento pojem poprvé použil vídeňský pediatr Clemens von Pirguet v roce 1905. Pojem alergie definoval jako formu obranné reakce, jako odchylku od původního stavu, jako změnu chování normálního jedince. Alergické choroby již byly známy ve starověku - v egyptském papyru z roku 1560 př. n.l. je popsaná choroba podobná průduškové záduše. V 5. století př. n.l. se Celius Aurelianus zmiňuje o nemoci zvané astma. Tento pojem použil i Homér ve své lllias a objevuje se i u Hippokratových žáků. V 1. století n.l. nazval Celsius terminologicky mírný stupeň dusnosti dyspnoe a pro intenzivnější použil termín astma. Ve 2. století se poprvé objevuje popis poruch způsobených vejci, ve středověku obtíže způsobené peřím, včetně návodu s úpravou denního režimu, jak předcházet potížím. Holanďan van Helmont formuloval astma jako místní onemocnění, kdy dochází ke křeči průdušek a za příčinu astmatických stavů označil zejména prach a ryby. Roku 1565 se Botallo jako první zmiňuje o existenci senné rýmy. Již čínský císař v roce 2500 př.n.l. radil těhotným ženám, aby vyloučily ze své stravy ryby, kuřecí a humrové maso, neboť se předpokládalo, že může způsobit kožní ulcerace. Na nežádoucí účinky mléka upozorňoval ve 4. st. př. n.l. Hippokrates. V Lucretiových spisech ze Starého Říma v 1. st. př. n.l. je poznámka co může být pro jednoho člověka potravou, může být pro jiného hořkým jedem". Dvacáté století představuje období mohutného rozvoje alergologie - popsání klinických projevů, výzkum směrem ke probíhajícím dějům v organismu a k možnostem lepší diagnostiky i léčby. Názvem atopie" označil v roce 1920 A.F.Coca takové typy alergie, kde se významně podílí dědičnost. Mohutně se vyvíjí především imunologie. Manželé Ishizakovi z Japonska v roce 1967 prokázali existenci lidských alergických protilátek, které zařadili do třídy imunoglobulinu E. Na studiu struktury a funkce molekuly IgE se významně podílel i náš lékař prof. Vladimír Zavázal. Souběžně se studovala cizorodá látka, která přivádí organismus ke stavu, aby reagoval jinak - alergen. V roce 1924 byly objeveny venkovní plísně, v roce 1930 pyly, v roce 1967 roztoče jako hlavní alergizující složka domácího prachu. Základ k dnešní nomenklatuře položil roku 1966 D. Marsh definicí hlavních alergenů trav. WHO vyhlásila nomenklaturu alergenů v roce 1986, kterou novelizovala v roce 1995. Poznatky o histaminu se datují již od roku 1911, přesto až 60. léta přinášejí explozi poznatků o mediátorech alergické reakce - histaminu a v roce 1979 jsou definovány leukotrieny.. Československá alergologie měla své počátky ve Státním zdravotním ústavu, kde vznikla v období mezi dvěma světovými válkami alergenová laboratoř. Průkopníky oboru byli Feirabend, Drbohlav, Hlaváček a v oblasti dětské alergologie Švejcar. Zakladatelem československé alergologie je Josef Liška, který v roce 1933 na ORL klinice profesora Přecechtěla zavedl první alergenové kožní testy a sledoval

prvních 14 "pylových pacientů". Alergologii se věnoval pak dalších 47 let, společně se svou ženou Karlou byli našimi prvními alergology. Teprve po druhé světové válce se situace rychle mění. Komise pro alergologii vzniká v roce 1949 z podnětu těchto lékařů - Hlaváček, Hodek, Konopík, Liška. V roce 1952 vzniká alergologická sekce při dermatovenerologické společnosti a samostatná alergologická lékařská společnost byla založena v roce 1957. V roce 1967 vzniká ČSAKI - Společnosti alergologie a klinické imunologie při České lékařské společnosti JEP. Dnes má členská základna téměř 1000 členů, v sekci laboratorní imunologie a sekci SZP. ČSAKI je členem Evropské akademie alergologie a klinické imunologie. Z mezinárodní spolupráce uvádím např. uspořádání Evropského kongresu alergologie a klinické imunologie v Praze v roce 1977, setkání lékařů z celého světa jednajících o problematice dětského astmatu v Praze v roce 1989. ČSAKI iniciovala spolu s pneumology a fyziology a patofyziology dýchání založení České iniciativy pro astma - ČIPA, v březnu 1996 a byla tak vyhlášena naše národní Strategie diagnostiky, prevence a léčby průduškového astmatu v ČR. Nejužší kontakty se vážou na Slovenskou společnost alergologie a klinické imunologie, s níž se pořádají společné sjezdy a vydává společný časopis, vycházející v Bratislavě. Alergologie a klinická imunologie má své institucionální zařazení. Dříve existovala komise alergologie MZ. V současnosti má obor na Ministerstvu zdravotnictví ČR svého hlavního odborníka - prof. MUDr. T. Fučíková, DrSc, oborovou komisi při VR ČLK - prof. MUDr. V. Špičák a velmi aktivně spolupracující Subkatedru alergologie a klinické imunologie IPVZ - doc. MUDr. V. Petrů, Csc.

2. Alergická onemocnění 2.1. Příčiny vzniku alergických onemocnění Alergií za posledních 20-30 let výrazně přibylo a mohou na sebe navazovat nebo nás náhle překvapit. Obecně platí, až na malé výjimky např. u Japonska, že čím vyspělejší společnost, tím vyšší výskyt alergií. Nejvíce alergií se objevuje ve velkoměstech, v rodinách s vyšším vzděláním. Podle statistik Světové zdravotnické organizace výskyt alergických onemocnění kolísá mezi 5-20% dospělé i dětské populace. Jinými slovy řečeno, péči lékaře pro alergické choroby potřebuje jedna pětina obyvatel České republiky - tj. dva miliony alergiků. Alergik je stále a různě ve svém životě ohrožený exacerbací nemoci, jako nemocný má společenské i sociální problémy. Z tohoto úhlu pohledu je vidět důležitost, jakou by měla být věnována pozornost právě alergiím. Lidský organismus se chrání před působením mikroorganismů a jiných škodlivin ze zevního prostředí svým imunitním systémem. Jeho výkonnost znamená souhru vrozených nespecifických mechanismů a mechanismů vývojově mladších, které se v těle vytvářejí až druhotně jako reakce na určitý cizorodý podnět. Jsou známy různé imunodeficientní stavy i autoimunní nemoci. Alergické nemoci vznikají většinou po opakovaném styku organismu s látkou vyvolávající alergii, s alergenem. Podstatou vzniku alergických chorob je imunitní reakce alergenu s protilátkou, např. imunoglobulinem E u časné přecitlivělosti, nebo u vzdálené přecitlivělosti se jedná o reakci se zvláštním druhem bílých krvinek - T lymfocytů. Výsledkem této reakce je uvolnění tzv. mediátorů, které navozují změny na jednotlivých orgánech a systémech. Alergii můžeme definovat jako stav nepřiměřené, přestřelené" obranné rekce organismu na cizorodý podnět. Výsledkem však není ochrana organismu před nepříznivým působením alergenu, ale poškození organismu reakcí, kterou alergen navozuje. Významnou roli po alergenech hraje dědičnost, schopnost organismu se bránit, kvalita funkce nervového a endokrinního systému, působení životního prostředí a další vlivy.

A. Alergeny Alergeny jsou látky většinou bílkovinné povahy. Schopnost alergizovat závisí na druhu a množství alergenu, i na délce působení a místě vstupu do organismu. 1. Alergeny vdechované - inhalované Jsou rozptýlené v ovzduší a při nádechu pronikají spolu se vzduchem do dýchacích cest. Významnou skupinu představují alergeny : pylové - z květů různých rostlin. Pylová zrnka dosahují velkosti od 2 do 150 mikronů, jsou roznášeny větrem kilometry daleko, obsahují samčí součást dědičného kódu rostliny. Jejich zevní obal exin obsahuje skropolenin a ten patří mezi nejodolnější přírodní látky. Pylové alergeny způsobují onemocnění zvané polinóza. Projevuje se jako senná rýma, sezónní alergické postižení spojivek, horních cest dýchacích a pylové astma. prach - domácí, z lůžkovin, koberců, čalouněného nábytku, ze zvířecích chlupů a z kožešin, z mouky, ze sena a slámy, obilí, plísní, členovců. Roztoči mají rádi teplé a vlhké prostředí. Vrchol jejich výskytu je v období od konce léta do začátku podzimních měsíců. řasy a sinice, které se množí ve stojatých vodách, alergizují především v letní sezóně při koupání. Mohou však být přítomny i ve vodních zvlhčovačích v klimatizovaných prostorách. 2. Alergeny potravinové Mezi nejčastější vyvolavatele patří různé druhy potravin : ovoce - pomeranče, mandarinky, citrony, grepy, jahody, rajčata apod. mléko a mléčné výrobky ořechy všech druhů ryby mořské i sladkovodní čokoláda a kakao, med, mouka, luštěniny, zelenina, maso, vaječný bílek, koření, pivo, víno, barviva, konzervační prostředky, antibiotika... Velmi nebezpečná je pro citlivé jedince zkřížená alergie, kdy dochází k reakci mezi hlavními a vedlejšími alergeny příbuzných i nepříbuzných druhů. 3. Alergeny kontaktní: kosmetické přípravky zdravotnické potřeby - leukoplast, dezinfekční roztoky, léky chemikálie, kovy, guma, kožešiny a kůže, umělé hmoty působení chladu a tepla, sluneční světlo.

4. Alergeny bakteriální a virové Především v raném dětství mají velkou roli, fungují jako spouštěcí různých alergických projevů tím, že vyvolávají opakované infekty horních i dolních cest dýchacích. Způsobují tak poškození sliznice dýchacích cest a zhoršují jejich obrannou schopnost. 5. Alergeny lékové : 6. Alergeny hmyzí: - Dotyk s kůží či sliznicí, inhalace, požití ústy, injekční podání. - Prostředky proti teplotě a bolesti, antibiotika, lokální anestetika, rentgenové kontrastní látky, krevní preparáty, vakcíny, léčebná séra. - Blanokřídlý hmyz, mravenci, ovádi, komáři. Nebezpečný je otok jazyka nebo hrtanu, anafylaktický šok. B. Dědičnost V případě alergií je multifaktoriální, polygenně podmíněná - přenos od rodičů je z více míst určitých chromozomů. Říká se, že se dědí alergický terén", tj. schopnost alergicky reagovat. Bílá kniha o alergii varuje, že 30-40% mladých dospělých Evropanů se řadí k atopikům. Mají vrozenou náklonnost k tomu, aby onemocněli některou alergickou chorobou. Začátek přecitlivělosti může startovat už v těhotenství. Pokud jsou rodiče zdrávi, existuje asi 10% riziko alergického postižení jejich dítěte. Přítomnost alergie u jednoho z rodičů zvyšuje toto riziko na 30%. Jsou-li oba rodiče alergici, je riziko již 50%. V případě, že oba rodiče jsou postiženi stejným typem alergického onemocnění, je jejich dítě ohroženo vznikem alergie až v 70%. C. Porušená obranyschopnost Porucha imunity může být vrozená, v daleko větším počtu se však jedná o poruchu imunity získanou, vlivem častých infekcí, zvláště virových. D. Porucha funkce nervového systému U alergických pacientů je často zjištěna porucha správné činnosti vegetativního nervového systému. Při převaze parasympatického oddílu dochází ke zvýšené stažlivosti stěn průdušek, větší tvorbě hlenu, změnám prokrvení kůže a sliznic. Na poruše reaktivity jedince se podílí i uvolňované látky hormonální a enzymatické povahy.

E. Vliv životního prostředí Životní prostředí ve druhé polovině 20. století zaznamenalo podstatné zhoršení. Ovzduší bylo velmi znečištěno průmyslovými zplodinami, kouřovými i výfukovými plyny. Nejhorší situace byla v průmyslových oblastech republiky. Kontaminace ovzduší je rozdílná nejen podle zeměpisného umístění určité oblasti, ale i v obcích záleží na proudění vzduchu, umístění objektů u silničních tahů a dálnic, v okolí továren. Zdravotní stav obyvatelstva ovlivňuje i mikroklima, životní prostředí domácností, škol, pracovišť. Mnoho vědeckých prací z celého světa dokazuje, že existuje přímá úměrnost mezi kouřením rodičů a stupněm postižení dýchacích cest jejich dětí. Přitom nejtěsnější je vztah mezi kouřením matek a postižením dětí do dvou let. F. Výživa Preference kojení dětí dává předpoklad sníženého výskytu alergických onemocnění, např. atopického ekzému, ochranný vliv kojení je také prokazován u astmatu. Další vývoj dítěte má probíhat dle zjištěné dispozice a ve stravě vědomě nepodávat možné alergeny. G. Ostatní příčiny Projevy alergie mohou také navodit různé vlivy, jejichž mechanismus působení není přesně znám, např. jsou to změny teploty okolí, výkyvy atmosférického tlaku, fyzická zátěž, psychický stres. 2.2. Podstata alergie Rozlišujeme tři typy okamžité alergické reakce, založené na reakci alergenu a vzniklých protilátek specificky proti tomuto alergenu. Čtvrtý typ je oddálená alergická reakce, kdy reaguje alergen s T lymfocyty. I. typ - atopická reakce. IgE jsou navázány na povrchu žírných buněk nebo bazofilů. Při reakci tyto buňky začnou tvořit mediátory, které se uvolní do okolí a jsou přímo zodpovědné za klinický projev alergické reakce. Při prudkém uvolnění velkého množství mediátorů vzniká život ohrožující anafylaktický šok. II. typ - protilátky proti alergenu IgG, IgM se napojí na některé buňky a výsledkem je rozpad těchto buněk. Např. je to léková přecitlivělost, transfuzní příhody. III. typ - projev za 6-9 hodin. Při něm se v organismu vytvářejí řetězce molekul alergenů a protilátek, tzv. imunokomplexy, které poškozují buňky různých tkání - záněty cév, ledvin, kloubů aj. Také vedou k rozvoji klinických projevů lékové alergie, sérové nemoci, astmatu.

IV. typ - proces trvá 48 hodin i déle. Alergen reaguje s různými buňkami a vzniká zánět na podkladě uvolňování různých látek - kontaktní ekzém, bakteriální alergie u astmatu. A. Anamnéza 2.3. Vyšetřovací postupy Je základem k pochopení zdravotních potíží. Skládá se z anamnézy rodinné, sociální, osobní a posouzení nynějšího stavu. B. Testace 1. Kožní: První pokusy s testováním nemocného vpichováním alergenu do kůže prováděl Blacklay v roce 1873 na sobě, protože byl sám alergikem.testy známe: 2. Slizniční: epikutánní - alergen se přiloží většinou na kůži zad. intrakutánní - vpravení alergenu přímo do kůže paže nebo předloktí. Jde o vyhledávací zkoušku, kdy zjištěnou reakci porovnáváme s reakcí na kontrolní vzorek. bodovací test - prick test je šetrnější způsob testování. Kapka alergenu se nanese na kůži a teprve pak se skrz kapku bodne suchá jehla asi 1 mm hluboko a rychle se vytáhne. Zde je nutná spolupráce dítěte -celých 15 minut musí testovaný pacient sedět v klidu. Aplikace zkoumaného alergenu vkapáváním do nosu nebo do očí nebo vdechováním alergenu - inhalační test, kterému předchází spirometrická vyšetření. C. Laboratorní vyšetření Patří sem vyšetření sedimentace, krevního obrazu, moči, rtg plic, vyšetření plic, vedlejších nosních dutin, výtěrů z krku, nosu, imunologie - hlavně IgE. A. Léčba příčiny 2.4. Léčebná opatření Eliminace alergenu - složky potravy, častý úklid, přístroje k čistění vzduchu, omezení pobytu v přírodě apod. Hyposenzibilizace - opakované podávání malého množství alergenu. Slizniční - na sliznici dutiny ústní, za dolní ret nebo pod jazyk. Poprvé použil slizniční metodu v roce 1911 Noon vkapáváním pylových výtažků do spojivek. Injekční - vpichy pod kůži většinou na předloktí nebo na paži. Nyní jsou depotní formy alergenu.

Např. u pylové alergie je třeba začít s užíváním preventivních nosních kapek a sprejů už dříve, 2-4 týdny před očekávanou pylovou sezónou, lze použít léky se složkou antazolin, levocabastin, azelastin. Účinná jsou i antihistaminika, dávkovaná dle závažnosti alergie v podání per os, např. cetirizin, loratadin. B. Léčba projevů nemoci Léky ovlivňující vegetativní nervstvo, bránící vazbě uvolněných mediátorů na tkáně, podpora roztažení průdušek a vykašlávání hlenu, protizánětlivé léky, hormonální léky apod. Je třeba řádně léčit i rýmu -jako prevenci dalších komplikací, např. zánětu vedlejších dutin. Když je znemožněno dýchání nosem, jsou k infekci náchylnější i průdušky. Při dýchání ústy vysychá sliznice v hltanu a v průduškách, a snižuje se tak obranyschopnost organismu proti virům a bakteriím. C. Podpůrná léčba Úprava denního režimu dítěte a rehabilitace, lázeňská léčba, speleoterapie, akupunktura a akupresura. 2.5. Nárůst alergií a průduškového astmatu Alergie jsou v jistém slova smyslu nemocemi moderní společnosti. Ve vyspělých zemích současného světa trpí některou z forem alergií téměř 25 procent populace. Za posledních 30 let došlo k 3-4 násobnému nárůstu alergických onemocnění. Astma je onemocněním multifaktoriálním s polygenním založením. Atopický ekzém patří mezi nejčastější kožní onemocnění. Postihuje přibližně 10-15% evropské populace. Téměř ve dvou třetinách vzniká již v průběhu 1. roku života. Polinóza je nejběžnějším projevem alergické reakce na inhalované alergeny. Ze statistiky vyplývá, že jí trpí 15-30% populace. V poslední době bohužel přibývá počet onemocnění manifestující se již v batolecím či kojeneckém období. Výskyt potravinové alergie se v celém světě odhaduje asi na 3% populace. Diagnostika není snadná a léčba má mnohá úskalí. Intolerance může být způsobena různými mechanismy - jedná se o enzymatické defekty, velký přísun histaminu či biogenních aminů např. ve špenátu, játrech, rybách, plísňových sýrech, konzervovaných potravinách. Histaminoliberační účinek je známý např. u alkoholu, čokolády, jahod, rajčat, ryb - potraviny mohou z žírných buněk či bazofilů uvolňovat biogenní aminy. Manifestace alergických projevů bývá různorodá, nejčastěji se jedná o orální alergický syndrom - edém rtů, svěděni jazyka, dásní a faryngu, provázen rýmou. Zde je alergie na termolabilní antigeny čerstvého ovoce nebo zeleniny, které reagují zkříženě s pylovými alergeny. V České republice je údajně až 4 miliony atopiků, až 2 miliony alergiků, až 600.000 astmatiků, jeden milion osob s alergickou rýmou a až jeden milion ekzematiků.

Na člověka působí v průběhu života antigenní stimulace: 1. Po porodu - nedostatečná : K rozvoji onemocnění mají vztah určité, tzv. kandidátní geny, např. chromozom č. 5. Hygienická teorie" naznačuje, že k rozvoji alergických onemocnění dochází v důsledků nedostatečné antigenní stimulace novorozenců v poporodním období - vysoké nároky na sterilitu v období porodu a v poporodním období, sterilita umělé výživy u nekojených dětí, nedostatečná mikrobiální stimulace v prostředí rodin s jedním dítětem při vysokém hygienickém standardu v domácnostech, což ve svém důsledku vede k přetrvávání Th -2 aktivity, se snadnější možností senzibilizace. Práce českých autorek Lodinové a Tlaskalové prokazují, že včasná poporodní antigenní stimulace - kolonizace střeva nekojených dětí nepatogenními kmeny Escherichia coli navozuje zvýšenou rezistenci vůči nosokomiálním nákazám, četnosti běžných infektů a tento vliv je patrný i po 20 letech. Zdá se, že rozhodujícím faktorem v poporodním období je hladina interferonu gama, jehož nedostatečná tvorba nebo nedostatečná stimulace ke tvorbě je důvodem přetrvávající Th - 2 aktivity. 2. V průběhu života: nárazová a netypická, spojená se západním stylem" života. * Rozvoj životní úrovně přináší výraznou změnu vnitřního prostředí bytů: zateplení, topení, systém větrání, koberce, čalouněný nábytek, podlahové krytiny, hračky, záclony a závěsy, agresivní lepidla, kosmetika, laky, spreje, prací prášky s obsahem volných radikálů, plynové spotřebiče, prodloužení pobytu v místnostech, až 80-90% ze dne, víření bytového prachu, plísně, domácí zvířata v uzavřených prostorách. Po dlouhých diskusích o významu znečištění venkovního prostředí se dnes většina odborníků přiklonila k názoru, že venkovní prostředí má význam z hlediska zdravotního stavu člověka především tehdy, když slouží jako zdroj vzduchu pro interiéry. Proto úprava prostředí v interiérech spolu s režimovými opatřeními má podstatný význam pro odstranění řady dráždivých i přímo alergizujících látek z interiérů. * Vzestup kuřáctví, především u matek a expozice tabákovému kouři, l pasivní kouření bylo identifikováno jako příčina stoupající senzibilizace batolat u dětí. Např. i pískání na hrudníku u dětí do 1 roku života bylo signifikantně zjištěno nejčastěji, když matka kouřila v průběhu těhotenství. * Změnami v hygieně rodin a jejich zdravotním stavu, včetně klesajícího rizika parazitárních infekcí. * Vzestup znečištěného životního prostředí dopravou a průmyslem. Vlivem zrychleného životního tempa a městského způsobu života dochází v civilizovaných zemích k častějšímu a většímu narušení ochranných slizničních bariér. U lidí s deficitem tvorby protilátek Ig A, který má na starosti slizniční obranyschopnost, je výskyt alergických onemocnění až 5x častější.

Na rozvoji slizniční hyperaktivity, což je jeden z nejvýznamnějších předpokladů rozvoje alergie a astmatu, se z globálního pohledu podílí: 1. Znečištěné ovzduší 2. Opakované virové infekce dýchacích cest, které se stávají prostupnější pro vzduchové alergeny, V dětském věku jsou zánětlivá onemocnění horních cest dýchacích až v 75% příčinou návštěvy u pediatra a včetně komplikací jsou v 85% případech příčinou návštěvy u ORL lékaře. Dle literatury se odhaduje, že náklady na léčbu onemocnění HCD se podílejí na celosvětových výdajích na léky v civilizovaných zemích 35%. S přidáním léčby komplikací a následků se tato částka zvyšuje na téměř 40% celosvětových lékových nákladů. Jednou z komplikací HCD je sinusitida. Udává se, že při zduření sliznice o 1 mm dochází ke snížení nosní průchodnosti o 50%. Dochází ke stagnaci sekretu, bakteriální kolonizaci. U alergika se jedná o zvláštní stav zánětu. Pro alergický stav je typicky lividní barva sliznice a hlenové můstky. Pokud tento stav lékař zjistí, jedná se o závažnou skutečnost a je nutné komplexní alergologické vyšetření a odpovídající protialergická léčba. Na výskytu vyššího počtu alergicky reagujících lidí má vliv i infekce rinoviry, která je v dětských kolektivech nejčastější infekcí. K recidivujícím zánětům HCD a sinusitidám mohou vést i zvyky v rodině, kouření, množství prachových částic ve vzduchu, vysoká teplota v bytě a suchý vzduch. Rovněž u alergické polypózy je nutné po léčbě pečlivé sledování stabilizace onemocnění. Vzhledem k tomu, že pouze 25% pacientů s projevy zánětů HCD se sinusitidou se dostane k odbornému vyšetření, stoupá tak počet chronických stavů, pacienti zbytečně trpí a jsou vynakládány zbytečné prostředky do neefektivních léčebných postupů. 3. Kolektivní zařízení - mateřské školy, hromadná doprava, supermarkety, velké průmyslové podniky. 4. Sídliště - nepravidelné ošetřování a péče o kultivované ozelenění sídlištních lokalit před obdobím jejich pylení. Špatné proudění vzduchu mezi věžovými domy. Rozdíly v prevalenci alergie a astmatu jsou dle provedených studií srovnatelných na celém světě v pořadí, město : vesnice : farma zjištěny v tomto poměru 6:3:1. 5. dietní a stravovací návyky - zažívací trakt je zatěžován množstvím tuků, chemikálií, štěpy molekul, nadužíváním antibiotik, používáním netradičních potravin.

3. Vybrané diagnózy alergických onemocnění Dispenzarizace dětí trpících různými alergiemi vzrostla v ČR od roku 1980 téměř pětkrát, dispenzarizace astmatiků čtyřikrát. Na 10.000 dětí v roce 1980 připadalo 150 případů některého alergického onemocnění, z toho 33 případů pro astma. V roce 1998 činila tato relace již 747 případů u alergií celkem, z toho bylo 133 případů astmatu. Prevalence alergických onemocnění narůstá. V ČR se od roku 1995 sledují 4 nejčastější typy alergických onemocnění, od roku 1997 pak na výkazu A010 přibylo rozdělení astmatu i na alergické astma. Tyto nemoci zahrnují až 95% alergických onemocnění. Potřebné údaje jsem získala na regionálních pracovištích ÚZIS - Ústavu zdravotnických informací a statistiky v Liberci, Ústí n.l, Hradci Králové a v Semilech. Další informace o obyvatelstvu jsem zjistila u ČSÚ - Českého statistického úřadu v Jablonci n.n., Ústí n.l. a Semilech. Vývoj jednotlivých onemocnění jsem sledovala v okresech Jablonec nad Nisou /příloha č.1 - tabulka č.1/, Liberci, České Lípě, Teplicích a v Semilech. Jablonec nad Nisou vykazuje ve věkové kategorii do 14 let nejvyšší údaje v roce 1996 a pak dochází k jejich snížení, přesto se od roku 1998 objevuje opět nárůst dětských pacientů s diagnózou polinóza a od roku 1999 s diagnózou astma bronchiale. Ve věkové kategorii 15-24 let zaznamenávají od roku 1996 všechna sledovaná alergická onemocnění, na rozdíl od předpokladu, pokles výskytu. Polinóza dosahuje hodnot jako u dětských pacientů, /příloha č.2 - grafy č.1 a 2/ Liberec má přesto u dětí do 14 let v roce 2000 téměř dvojnásobek polinóz nežli Jablonec n.n., astmatu je v porovnání s Jabloncem shodně. U mládeže do 24 let se nejčastější diagnóza polinózy a astmatu bronchiale pohybuje ve srovnání s Jabloncem ve stejné výši a také dosahuje v roce 2000 nejvyšších hodnot, jako u dětí. Nejnižší výskyt byl u všech diagnóz zaznamenán v roce 1995. /příloha č.3 -grafy č. 3 a 4/ V okrese Česká Lípa dosahuje nejčastější diagnóza u dětí - polinóza v roce 2000 srovnatelných hodnost s Libercem, pro mládež je situace srovnatelná s oběma okresy, zde se však astma bronchiale blíží četností polinóze! /příloha č.4 - grafy č. 5 a 6/ Překvapivě je u dětí v Teplicích zachyceno nejméně polinózy, u mládeže pak naopak nejvíce případů, četnosti roku 1996 a 1997 není dosaženo. V roce 2000 je zde dále nejvíce alergického astmatu. Nápadně nízké hodnoty jsou kompletně uvedeny za rok 1998. /příloha č.5- grafy č.7 a 8 / V Semilech opět překvapivě oproti předpokladům, pravidelně lineárně vzrůstá především polinóza u dětí do 14 let od roku 1997, u mladých do 24 let sledované diagnosy polinózy a alergické rýmy dosahují postupný nárůst a největší hodnoty z popisovaných 5 okresů, /příloha č.6- grafy č.9 a 10/

Situaci pro vybrané diagnózy alergických onemocnění u věkové skupiny 15-24 let na 10.000 obyvatel ve vybraných okresech, Severočeském kraji a v ČR za rok 1999 dokumentuje příloha č.7 - graf č.11. Zde je patrné, že údaje za okres Jablonec n.n. nedosahují průměrných hodnot ČR ani Severočeského kraje. Situace v Jablonci nad Nisou. V listopadu 1992 byl vytvořen Klub rodičů a přátel dětí s alergickým onemocněním" pro trvalé zlepšování zdravotních a sociálních podmínek alergicky nemocných. Klub má tyto cíle : trvalé prohlubování spolupráce nemocných, jejich rodinných příslušníků a zdravotníků. zabezpečování potřebných léčebných přístrojů a technických pomůcek organizování ozdravných pobytů pro nemocné vytvoření zdravotního centra, specializovaného na komplexní terapii alergických onemocnění. seznamování širší veřejnosti s existencí tohoto onemocnění. V samostatném objektu vily Husova 3 v Jablonci nad Nisou vznikl z podnětu MUDr. Haasové v roce 1993 Léčebný dům. Stacionář poskytoval komplexní péči o alergicky nemocné děti, včetně alergologické ambulance a rehabilitace, sauny a dvou tříd pro děti předškolního věku se zvláštním denním režimem. Od roku 1997 zde pracuje MUDr. Vondrušková. Od roku 2001 došlo ke změně statutu, stacionář zanikl a v budově vzniklo nestátní zdravotnické zařízení alergologické ambulance pod vedením MUDr. Vondruškové, rehabilitace a dále dvě oddělení 4. mateřské školy se speciálními třídami. Rodiče těchto dětí si vytvořily v červnu 2001 Unii rodičů ČR - sdružení. Mají zájem na prohlubování spolupráce rodičů, pracovníků mateřské školy, zdravotníků alergologie, ordinace dechové rehabilitace i zřizovatele a výše uvedeného klubu. Dále se rodiče chtějí podílet na organizování ozdravných pobytů pro děti i dalších aktivitách pro zkvalitnění nebo zpestření práce MŠ. Děti se mohou zapojit i do aktivit Pískání pro zdraví. Počet pracovníků v oboru alergologie je sledován dle výkazu A010. Tabulky 2-7 /příloha č.8/ dokladují, že v průběhu sledovaných šesti let došlo k nárůstu pracovníků v tomto oboru u lékařů i středních zdravotnických pracovníků. Přesto však vzhledem k situaci, která existuje a dalšímu očekávanému nárůstu alergických onemocnění, je třeba se ptát, proč řada specializovaných lékařů se věnuje práci alergologa pouze v částečném úvazku! Svoji činnost vykazují ambulantní alergologové dle výkazu A010, kde je sledován počet ošetření a vyšetření. Vývoj posledních let ve vybraných okresech, který dokladuje nárůst činností alergologů, je uveden v příloze č.9, v grafu č. 12.

4. Astma bronchiale 4.1. Nejzávažnější alergická diagnóza Je onemocnění charakterizované záchvaty nebo stavy výdechové dusnosti důsledkem zhoršené průchodnosti průdušek a průdušinek. Alergické astma, které se vyvíjí na podkladě l. typu alergické reakce se nazývá atopické astma, u IV. typu mluvíme o infekčně alergickém astmatu. Nealergické astma je způsobeno přetrvávající chronickou infekcí dýchacích cest, fyzickou námahou, psychickými vlivy. Děti s chronickým astmatem bývají menšího vzrůstu i hmotnosti, mají typické deformity hrudníku - soudkovitý tvar hrudníku, dopředu vystupující hrudní kost, horizontální rýhu v místě úponu bránice. Provádí se funkční vyšetření plic - PEF, měření vrcholové rychlosti, tzv. výdechoměrem v rámci domácího monitorování astmatu. Dýchací cesty se při každém nádechu rozšiřují a při výdechu zužují. U astmatiků jsou v důsledku stahu hladké svaloviny, otoku sliznice a hromadění vazkého hlenu zúžené. Proto vázne výměna vzduchu mezí plícemi a okolím a vzniká dusnost. Astmatický záchvat se objevuje hlavně v noci a k ránu. Nemocný sedí, opírá se rukama o podložku, hlasitě sípavě dýchá, má prodloužený výdech, dusivě kašle, občas vykašle bílé zpěněné a husté hleny. Při těžším stavu nemůže pacient ani mluvit, má bledou až namodralou kůži, je neklidný, má strach. Záchvat však může přijít i náhle. Za preastmatické onemocnění je považována obstrukční - dříve spastická bronchitida, Věková hranice prvních projevů astmatu se neustále snižuje, přes 50% nemocí začíná do 3 let věku. Nejhorší je situace u kojenců, kteří mají počet hlenových žlázek vzhledem k ploše dýchacích cest nejvyšší - proto se setkáváme s relativně nejsilnější produkcí vazkého hlenu, přičemž průsvit dýchacích cest je malý. U těchto dětí může dojít i k rozvratu metabolismu. Ve spojení s dalšími projevy alergie, nejčastěji s ekzémem, se tato kombinace, která znamená obtížnější průběh nemoci, nazývá dermorespirační syndrom. Astmatický záchvat může sice spontánně ustoupit, ale obvykle je nutná lékařská pomoc. Jestliže není základní zánětlivý proces adekvátně léčen, zvyšuje se s každou příští expozicí alergenům nebo spouštěčům" pravděpodobnost dalších záchvatů. Nemoc pak přechází do chronického stádia a vede k trvalému poškození zdraví. Astma může překvapit svým průběhem i změnami. GINA - Globální iniciativa pro astma vyhlásila pod záštitou WHO 3. květen roku 2000 za Světový den astmatu, k různým akcím se zapojilo na 80 zemí. EFA -Evropská federace asociace astmatiků a alergiků se připojila vyhlášením Evropského dne alergie. Ústřední heslo této významné události vyjadřovalo universální právo každého člověka na této planetě na zdravé dýchání. Je to myšlenka jasná, pochopitelná, ale hůře splnitelná. Proto stále máme co vylepšovat!

Prevalence astmatu se za posledních 15 let ve světě zdvojnásobila. Začátek nemoci je pozorován již v raném dětství a více než 10% dětí má příznaky astmatu, např. v Kanadě, Austrálii a Velké Británii dosahuje až 30%. V České republice existují pro astma tyto skutečnosti: - dochází k vzestupu astmatiků i alergiků - je nízký záchyt astmatiků v primární péči - vysoké procento astmatiků, kteří nejsou diagnostikováni - léčeni - rizikovost profesionálních skupin - kladné výsledky zavedení nových léčebných postupů ve snížení hospitalizace, pobytů na JIP - příznivé farmakoekonomické důsledky nové léčebné strategie - úspory v nákladech na léčbu - zvyšování záchytnosti astmatiků po absolvování edukačních kurzů Astmatické děti jsou přecitlivělé na domácí roztoče až v 85%. Malí členovci velikosti do 0,3 mm mohou v kobercích a lůžkovinách dosahovat až několik tisíc kusů na m 2. Plísně a roztoči jsou jako časovaná bomba. Člověk za týden ponechá v postelích kolem 5 g kožních šupinek a lupů, což postačí uživit až 10 000 roztočů. Člověk se v noci i potí, roztoči mají rádi vlhko a tmu. Svůj generační cyklus dokončí roztoči během sedmi až deseti dnů. Proto se doporučuje měnit povlečení těmto alergickým dětem každý týden. Téměř každý pátý alergik trpí astmatem alergickým. Pacient nemůže vydechnout a má strach, že se udusí, obvykle mezi 3. - 6. hodinou ranní. Smíšené astma je takové, kdy k záchvatu astmatu dochází po nealergických vlivech, např. po cigaretovém kouři, tělesné námaze apod. Nejrizikovější skupinou pro vznik astmatu jsou atopici, zvlášť významným rizikovým faktorem se jeví alergická rýma. Astma je nemocí všech věkových skupin. Jsou k dispozici dvě základní skupiny léčiv: úlevové léky bronchodilatačního charakteru a léčiva pro dlouhodobou preventivní léčbu protizánětlivou - inhalační kortikosteroidy, které blokují zejména pozdní fázi alergické reakce a snižují bronchiální hyperreaktivitu. Dále lze použít nesteroidní kromony a antileukotrieny, které patří do skupiny léků stabilizujících membrány žírných buněk. Snižuje se tak významně potřeba hospitalizace pro těžké akutní stavy, snižují se pobyty na JIP. Astma se stává chorobou ambulantní. Přesto jsou ve všech směrech rezervy. Průměrná doba pro stanovení astmatu je více než 3 roky a ještě delší je zahájení léčby. Efekt léčby klesá, pokud již došlo k rozvoji chronických irreverzibilních změn, které jsou důsledkem perzistence zánětu. Rezervy jsou i v edukaci pacientů a jejich rodin. Každý astmatik by měl mít s sebou adrenalin v autoinjektoru - aplikátoru a doporučené beta - mimetikum, být řádně poučen a zacvičen v užívání těchto pomůcek záchranné svépomoci.

4.2. Vývoj onemocnění u dětí a mládeže v Severočeském kraji od roku 1991 Astma bronchiale patří k nejzávažnějším alergickým onemocněním. Pokud onemocní astmatem dítě, jeho další život je tímto stavem poznamenán. Lékař, rodiče, malý pacient i další blízcí dítěte by měli dodržovat předepsané, dohodnuté léčebné a další podpůrné postupy, které budou směřovat k snadnějšímu překonávání žití. Pacient pod dohledem všech zainteresovaných může mít relativně dlouhé období klidu a může se tak vyhnout těžším projevům exacerbace, nebo dokonce hospitalizaci. Vývoj onemocnění astmatu, dle 10. MKN uvedené pod klasifikací J 45.- u dětí ve věku do 14 let a u adolescentů dle pediatrů v 10 okresech Severočeského kraje v roce 1999 dokumentuje graf č. 13 /příloha č.10./. Za Jablonec nad Nisou je dle pediatrů vývoj nemoci astmatu v letech 1991-2000 pro mládež uveden samostatně na grafu č. 14 /příloha č. 11/. Dospěla jsem k zajímavému zjištění, které nabízím k diskusi. Shromáždila jsem údaje o astmatu ze dvou zdrojů: alergolog používá výkaz A 010 praktický lékař pro děti a dorost používá výkaz A 016. Dle 10. revize MKN se jedná o diagnózu J 45.9 a diagnózu J 45.- Po převedení absolutního počtu četnosti dané nemoci a v přepočtu k dané věkové kategorii a uvedením do souladu na 10.000 jedinců, mi vycházela daná čísla. Sběr dat od lékaře 1. linie a lékaře specialisty, vykazují v prevalenci nemocí astmatu diskrepanci. Dle mého výkladu má metodicky při použití dané klasifikace nemocí diagnostika lékaře první linie obsahovat širší soubor, více onemocnění, ale vždy tomu tak není. Jak je to možné? Napadají mě tyto otázky: Stále není dostatek lékařů specialistů? Proč není vždy počet případů nemocí od pediatrů vyšší? Pediatři diagnostikují závažnou nemoc bez podkladů specialisty? Vázne komunikace vzájemné mezi lékaři? Je v praxi uplatňován multidisciplinární přístup k dané nemoci? Je přesně definován chorobný stav, co značí astma bronchiale? Jsou s definicí choroby všichni lékaři seznámeni? Jakým způsobem jsou děti léčeny? Mají všichni lékaři 1. linie možnost provést potřebná vyšetření? Využívají této možnosti k upřesnění diagnostiky nemoci? Rozdíl v diagnostice astmatu a jeho prevalence u dětí do 14 let od alergologů a od pediatrů je znázorněn v grafech č.15-18/příloha č. 12/. Nejvíce se shodují lékaři v Liberci, od roku 1998 se diagnostika pediatrů a alergologů výrazně přibližuje ke shodě v Jablonci n.n., v České Lípě se diagnostika takřka kryla v období let 1997-1999. V Teplicích hodnotí soubor astma jako celek

častěji pediatři. Situaci v Semilech a za celý Severočeský kraj je znázorněna v následující tabulce, č.2. 4.3. Životní prostředí Za posledních deset let v ČR poklesly emise oxidů síry téměř o dvě třetiny, o více než 80% klesly také emise tuhých látek, které bývají hodnoceny z hlediska dopadů na lidské zdraví jako rizikovější. Situace se zlepšila zejména díky náhradě paliv s vysokým obsahem síry kvalitnějším uhlím, náhradě pevných paliv zemním plynem, instalací odsiřovacích zařízení a zaváděním energeticky méně náročnějších technologií. Zvyšuje se však podíl dopravy, mezi lety 1992-1997 se podíl mobilních zdrojů na emisích ze 30% téměř zdvojnásobil. Množství znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší sleduje Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší REZZO, který je v závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonech členěný na typy: REZZO 1 : zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW- velké zdroje znečišťování. REZZO 2 : výkony od 0,2 do 5 MW- střední zdroje znečišťování. REZZO 3 : výkony nižší než 0,2 MW- malé zdroje znečišťování. REZZO 4 : pohyblivá zařízení - motorová a kolejová vozidla, plavidla a letadla - mobilní zdroje znečišťování. Imisní limit je nejvýše přípustná hmotnostní koncentrace znečišťující látky obsažená v ovzduší. Přípustné průměrné roční koncentrace jsou stanoveny v mikrográmech na 1 m 3 pro tyto škodliviny: oxid siřičitý SO2 polétavý prach - 60 PM 10-48 oxidy dusíku - 80 Hodnoty polétavého prachu v měřící stanici Tanvald, okres Jablonec n.n. a v něm stanovená množství těžkých kovů, arsenu a kadmia, uvádějí grafy č. 19 a 20.

letních dnů 30,6 a počet mrazových dnů činí 123,0. Vlhkost vzduchu 80%, srážky za rok 989 mm, výška sněhové pokrývky 31 cm. Úhrn srážek a hustota zalidnění obyvatelstva v ČR jsou znázorněny v příloze č. 13 /obrázky č.1-2/. Na Jablonecku jsou lidé vlivem nepříznivých klimatických podmínek častěji postiženi akutními respiračními onemocněními, je zde jedna z nejvyšších pracovních neschopností v republice. Na opakované infekce horních cest dýchacích pak může jedinec reagovat alergicky. 4.4. Pylové zpravodajství Astmatu často předchází alergická rýma a polinóza. Pylový informační systém - PIS zahájil svoji činnost v roce 1993 v Brně, za vedení MUDr. Rybníčka. Ke spolupráci se připojily stanice v Praze, Bratislavě a Ústí nad Orlicí. Monitorovací stanice v Liberci funguje od roku 1995, nyní za vedení Ing. Štillerové. Přístrojové vybavení a mikroskopická analýza se provádí standardní metodikou jednotnou pro celou evropskou síť pylové služby. Zjištěný počet spormofor /souhrnně pylová zrna a spory/ může být potom použit jako denní průměr v 1m 3 vzduchu. Časové vztahy v přírodě zkoumá vědní obor zvaný chronobiologie, vývojové fáze rostlin zkoumá vědní obor fenologie. Liberec má stanici umístěnou ve výšce 425 m.n.m. Zpracování prvních týdnů pylové sezóny bývá ovlivněno nočními nebo ranními mrazíky, vyšší vhlkostí vzduchu - pyl tolik nelétá a chladnějším podnebím i více deštivými dny než např. v Praze. U 4 hlavních pylových alergenů břízy, trav, pelyňku a ambrózie je porovnána četnost jejich výskytu, začátek, vrchol a konec sezón v závislosti na pořadí týdne. Podmínky uvolňování pylu, vliv teploty a vlhkosti: Bříza - betula je hlavní jarní alergen vyskytující se na našem území, na Liberecku má vrchol sezóny mezi 19. - 21. týdnem. Pro uvolňování pylu břízy do ovzduší je potřeba teplot nad 15 C, optimálně 22 C, slunné počasí a jen mírný až středně silný vítr. Přeháňky v dopoledních hodinách značně snižují obsah pylu břízy ve vzduchu. Pyl břízy výborně létá vzduchem a může se vyskytovat v dostatečně velké koncentraci i desítky kilometrů od zdroje. Trávy - poaceae jsou další alergen, který následuje po bříze nebo se s ní v úzkém rozmezí kříží. Počátky sezón jsou zhruba mezi 18. a 19. týdnem a konec v týdnu 36.Trávy tvoří jednoleté až vytrvalé porosty, najdeme je prakticky všude. Vzhledem k jejich druhové rozmanitosti a postupnému vykvétání jejich sezóna má dlouhé trvání. Ke vzniku polinóz přispívají též kultivované druhy trav - obilniny, v období prvního maxima květu trav se pravidelně objevuje také větší množství pylu především žita ( Secale), v druhé polovině července to je kukuřice (Zea). Sezóna trav se většinou vyznačuje několika vrcholy, ve městech v závislosti na četnosti sečení trávy kvetou až do září. Trávy po pokosení opakované vymetají do květu. Pelyněk - artemisia je v našich krajích dominujícím alergenem pozdního léta, začátek pylové sezóny tohoto alergenu je obvykle kolem 29. a 3O.týdne, konec pak asi 38. týden. Patří k bylinám s minimálním meziročním kolísáním začátku

a vrcholu pylové sezóny. Sezóna pylu začíná obvykle koncem července a trvá do září. Pelyněk díky své schopnosti se adaptovat na půdy špatné kvality (skládky, rumiště a ladem ležící pozemky), vytváří hustě pokryté plochy. Početné květy tvoří latnatá květenství, jejichž květy jsou otevřeny každý den brzy zrána, takže šíření pylových zrn probíhá za pomoci atmosférického proudění. Ambrózie - ambrosia je plevelná rostlina, která se poměrně rychle šíří po Evropě a je zodpovědná za řadu polinóz. Stále více se vyskytuje v podunajských státech a odtud byla pravděpodobně zavlečena i k nám na Moravu a do Polabí, zatímco v Brně jsou hodnoty léta sice nejvyšší, ale stabilní, vzrůstá počet zrn zachycený v Praze, kde jde o pyl takříkajíc z domácích zdrojů. Ambrózie - ďábel se vznešeným jménem, je původem severoamerický plevel, který byl do Evropy zavlečen až v době první světové války. Až v 80. letech vypuklo v Evropě zděšení. Alergie na pyl postihuje lidi i ve věku nad 70 let. Její drobný pyl je často unášen větrem na velké vzdálenosti a tak se taky při převažujícím jihovýchodním proudění dostane do našeho libereckého regionu, s výskytem od 32. do 40. týdne. Pylový kalendář je uveden v příloze č.14 /obrázek č.3/ - pro lidi příklad prevence, jak se v daném období mají chovat. Doba květu je závislá na klimatických podmínkách. Důležité je pro postižené lidi plánovat výběr dovolené. Největší výskyt pylů je v ranních hodinách, za větru, slunečných dnů. Pylová informační služba z Krajské hygienické stanice v Liberci poskytuje aktuální informace pro občany Jablonecka od 22.5.2001 na místní TV. Ve spolupráci jsou data v pylové sezóně zasílána e-mailovou poštou i na OHS Jablonec n.n.

5. Studie vyšetřování alergií v rámci monitoringu ČR V České republice provozuje hygienická služba ve 30 okresech Systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí - Monitoring v šesti základních subsystémech. Realizován je podle Usnesení vlády ČR č. 369 z roku 1991. Z hlediska provozu monitorovací sítě a zpracování výsledků je monitoring v provozu nyní osmý rok. Na různých mezinárodních setkáních je vládám Evropy doporučen v Akčním plánu životního prostředí a zdraví pro Evropu". Monitorování alergických onemocnění spadá do subsystému č. 1 - Zdravotní důsledky a rizika znečištěného ovzduší. Zde patří mezi základní ukazatele incidence akutních respiračních onemocnění a prevalence alergických onemocnění v dětské populaci 17- ti sledovaných měst. Okres Jablonec nad Nisou je zapojen do sledování ukazatelů ARO, do sledování alergických onemocnění se zapojil v roce 2000, kdy probíhalo šetření u 17-ti leté mládeže. Informace o zdravotním stavu alergických dětí jsou získávány od rodičů a praktických lékařů pro děti a dorost na základě připravených dotazníků. Pro adolescenty je připojen také osobní dotazník. 5.1. Sledování alergií v ČR v roce 1997 Respondence od 5.556 dětí činila 93,4%. Z hodnocení souboru jako celku je zřejmé, že alergiků přibývá s věkem a že chlapecká část populace je v daných věkových skupinách více postižena. Celkový podíl alergiků byl 16%. Celkově je ověřeno alergologem 73% závažných a 68% všech alergických onemocnění. Více než polovina onemocnění začíná po 5. roce života, do 3 let onemocní 27% všech dětí. - Bronchiálním astmatem trpí 3,7% celkového souboru - statisticky významný rozdíl v neprospěch chlapců. - Polinózou trpí 6,6% celkového souboru, statisticky významný rozdíl mezi pohlavími, v neprospěch chlapců. - Atopickým ekzémem trpí 4,2% všech dětí souboru, se statisticky významným rozdílem v neprospěch dívek, hlavně v nižším věku. - U pětiletých alergiků je hlavním problémem vedle atopického ekzému také astma, u 9 až 13ti - letých převažuje obě výše zmíněné diagnosy polinóza. Tato zjištění odpovídají údajům z šetření v roce 1996. Opět se potvrdilo jako v roce 1996 : - Význam pozitivní rodinné anamnézy jako výrazného rizikového faktoru - Při posuzování předčasné zátěže bílkovinou kravského mléka, jako prokázaným alergenem bylo zjištěno, že celkově jsou děti kojeny krátkou dobu. Více než 6 měsíců bylo kojeno 26% dětí - v roce 1996

pouze 7%, rozdíl nebyl analyzován. V tomto souboru není prokázán rozdíl v kojení mezi alergiky a dětmi bez alergie. Je vysoce výrazný rozdíl mezi alergiky a dětmi bez alergie v neprospěch alergických dětí z hlediska vysoké nemocností na akutní respirační onemocnění v raném dětství. Při posouzení skupiny dětí se závažnými alergiemi byl rozdíl ještě zřetelnější. Zvíře v bytě chová téměř 44% rodin, z toho 40% jsou rodiny závažných alergiků, což je velmi vysoký podíl. Tento údaj je za rok 1997 nový. Obdobně jako v roce 1996 se kouří ve vysokém počtu rodin s dětmi, 32% a ve čtvrtině rodin těžkých alergiků! 5.2. Sledování alergií v ČR v roce 1999 Studie případů a kontrol provedená v roce 1999 navázala na šetření z roku 1996 a 1997. Ze souboru 9.947 dětí bylo celkem 152 dětí s kombinovanými závažnými alergiemi - astma polinare, dermorespirační syndrom. K nim bylo vybráno ze souboru dětí, které netrpěly žádným alergickým onemocněním, v poměru 1:3 celkem 456 dětí. Data byla zpracována v systému Epi Info 6 a dalším statistickým zpracováním. Odds ratio vyjadřuje, kolikrát je větší riziko sledovaného onemocnění v exponované populaci danému rizikovému faktoru než v populaci kontrolní. Uvedené výsledky jsou statisticky významné. 1. Období před narozením dítěte, těhotenství matky : - věk matky dítěte: starší 35 let 7,3% oproti 2%. OR = 3,8. - vzdělání matky : SŠ 51% oproti 39% OR = 3,1 - rizikové těhotenství: 34% oproti 24% OR = 1,6 / v 1. trimestru 1,8 / - stres matky : 25% oproti 17% OR = 1,6 - alergie matky v těhotenství: OR = 3,3 2. V období porodu a pobytu v porodnici: - komplikovaný porod : 13% oproti 9% OR = 2,1 u chlapců, / nejvíce císařský řez / - léčení dítěte v porodnici: 23% oproti 15% OR =1,7 - kříšení dítěte během porodu : OR u chlapců = 2,5 3. V období do 5. roku života dítěte : - častá nemocnost bronchitidami: OR = 4,6 - zároveň častější podání ATB : OR = 2,7 - první alergické reakce dítěte na léky nebo potraviny do dvou let: OR = 4 - venkovní prostředí: - zdroj znečištění v bezprostřední blízkosti bytu OR = 1,4 - zátěž z dopravy OR =1,5 Závěr: Dříve potvrzené skutečnosti: pozitivní rodinná anamnéza, vysoká nemocnost respiračními onemocněními v raném věku, zejména bronchitidami. Nové: prokázal se význam vyššího věku matky v době narození dítěte, její prožitý stres v době těhotenství, rizikovost těhotenství, zejména v l. trimestru. Naznačen byl