Umírání a péče o nevyléčitelně nemocné Soubor kvantitativních výzkumů pro hospicové občanské sdružení Cesta domů Září 011 / Závěrečná zpráva z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů / Client Service Manager: Barbora Večerková, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a. s.
Hlavní zjištění Úvahy a hovory o smrti Dvě třetiny populace někdy o smrti přemýšlí. Hovořit o smrti a umírání je těžké pro dvě pětiny osob. Na toto téma se svými nejbližšími nemluví nikdy třetina populace, více než tři pětiny ostatních narazí na danou problematiku v hovoru alespoň někdy. V názoru na otázku, zda o smrti a umírání hovořit s dětmi, jsou v rámci běžné populace v mírné přesile ti, co zapojení dětí podporují (9 %). Nejvhodnějším věkem pro takovéto diskuse je období mezi 10. a 1. rokem života. Názor zdravotníků je více polarizovaný směrem k zahrnutí dětí do takovýchto hovorů. Tabuizace konce života a smrti Podle více než tří čtvrtin populace se v rámci společnosti o smrti a umírání dostatečně nemluví. Mezi zdravotníky je osob s takovýmto názorem ještě více 91 %. Mezi nejvýznamnější důvody tabuizace tématu se řadí především obava ze samotného konce života ( %), jeho dlouhodobé opomíjení a neřešení v rodinách (9 %) a mediální nezajímavost problematiky ( %). Obavy z umírání Na samotném umírání se lidé nejvíce obávají bolesti ( %), ztráty soběstačnosti ( %) a důstojnosti ( %) a také odloučení os svých blízkých ( %). Pouze % osob se umírání nebojí. Názory laické i odborné veřejnosti se v tomto případě vcelku shodují, pouze zdravotníci přikládají všem aspektům vyšší důležitost. Místo skonu Mezi místa, resp. zařízení, kde by lidé nechtěli umírat patří zejména LDN (9 %), nemocnice ( %) či různá sociální zařízení ( %), a to jak z pohledu běžné populace, tak i zdravotníků. Neshoda panuje pouze u hospiců, které jsou v případě populace v žebříčku neoblíbenosti hned za LDN a nemocnicí ( %), zatímco zdravotníci je staví na úroveň domácího prostředí ( %). Z pohledu zdravotníků je pro pacienty nejpříjemnější umírat doma ( %) nebo právě v hospicových zařízeních ( %). Na samotném konči života chtějí být lidé obklopeni především svými nejbližšími. Pouze 1 % osob si přeje být v této poslední hodince samo. Pod pojmem důstojné umírání si nejvíce osob představí bezbolestný skon, v klidu, bez strádání, rychlou smrt, pokud možno ve spánku a v rodinném kruhu. Péče o umírající Pokud někomu umírá někdo blízký, více než dvě třetiny osob se mu snaží pomoci, více než čtvrtina ostatních by pomoci chtěla, ale brání ji v tom neznalost toho, jak s umírajícím hovořit. Desetina populace si pak s takovou událostí neví rady, tak raději nic nepodnikne. Dle deklarace respondentů mají bezprostřední zkušenost s umíráním blízké osoby tři čtvrtiny populace. Naprostá většiny běžné populace (9 %) i zdravotníků (99 %) se domnívá, že se mají příbuzní zapojovat do péče o umírajícího. Více než čtyři pětiny osob by pak o svého nejbližšího pečovaly až do konce v domácím prostředí. STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
Hlavní zjištění Pouze osmina by tak neučinila, a to především z důvodů psychického nebo finančního nezvládnutí situace či neznalosti toho, jak se o umírajícího starat. Samotná péče o umírajícího příbuzného může člověku přinést pocit, že toho druhého doprovodil až na konec jeho cesty ( %), že mu umožnil nebýt v této životní etapě sám (9 %). Podle naprosté většiny běžné populace mají děti v průběhu života vidět své vlastní rodiče pečovat o své rodiče (9 %), jejich prarodiče, stejně tak se mají spolupodílet na péči o své nejbližší (91 %). Poslední rozloučení Naprostá většina osob souhlasí s tím, že pohřeb je příležitost k rozloučení se s blízkou osobou (91 %) či, že jde o uzavření životního příběhu ( %). Naopak lidé neberou ve většině poslední rozloučení jako společenskou událost, nutné zlo či jako oběť. Většina populace se také vyslovuje ve prospěch účasti dětí na pohřbech ( %). Na pohřby svých blízkých/spolupracovníků/přátel vůbec nikdy nechodí pouze desetina populace. Třetina ostatních tak činí alespoň občas a více než polovina vždy, když může. Pokud měli lidé uvést, zda již osobně podnikli nějaké konkrétní opatření pro případ svého úmrtí a pohřbu, pak pouze 1 % z nich, tak již učinilo. % populace sice zatím nic konkrétního neudělalo, nicméně o tom uvažuje. Zbylých % osob nejenže nic nepodniklo, ale ani o této problematice neuvažuje. Z jednotlivých opatření, která byla ze strany respondentů podniknuta ve věci případného úmrtí či pohřbu, lze uvést zejména zanechání poslední vůle ( %), uzavření životní pojistky ( %) či vyčlenění finančních prostředků na zařízení pohřbu ( %). Aspekty péče o terminálně nemocné pacienty V otázce tlumení bolesti u nevyléčitelně nemocných a umírajících pacientů se názory běžné populace a zdravotníků určitým způsobem liší. 0 % populace se domnívá, že bolest je u terminálních pacientů tlumena dobře, naopak pětina ostatních zastává názor opačný. V případě zdravotníků jednoznačně převažuje pozitivní hodnocení přístupu k tlumení bolesti ( %, častěji sestry) nad jeho negativním vnímáním ( %). Určitá disproporce mezi laickou a odbornou veřejností panuje i v otázce respektování přání umírajících a jejich rodin. Podle % populace jsou přání pacientů a rodin respektována, podle % naopak nejsou. Názor zdravotníků na danou problematiku je opět pozitivnější tři čtvrtiny dotázaných se vyslovilo ve smyslu respektování přání pacientů a rodin a jen pětina ostatních vidí situaci opačně. V otázce informovanosti umírajícího o jeho nemoci, prognóze a možnostech léčby se názory zdravotníků a populace opět liší. Z pohledu laiků je péče závislá zejména od způsobu přístupu jednotlivých lékařů ( %). Jako velmi dobrou vnímají informovanost pouze % dotázaných, jako často zkreslenou nepřinášející pravdivé informace poté % osob. 1 % respondentů se domnívá, že informovanost pacienta je nedostatečná, že více informací má často rodina STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
Hlavní zjištění než samotná osoba, které se to týká. Jako velmi dobrou až dobrou označilo komunikaci % zdravotníků, čtvrtina ji pak vnímá jako dostatečnou a pouze % lékařů a sester ji hodnotí jako zkreslenou. Největší procento odborné veřejnosti ale zastává názor, že informovaná je především rodina pacienta, a to na jeho úkor ( %). Komunikace zdravotníků s umírajícím a jeho rodinou Obecně lze shrnout, že běžná populace vnímá jednotlivé aspekty komunikace zdravotníků s umírajícími pacienty a jejich rodinami o něco hůře, respektive v odpovědích laické veřejnosti dosahuje pozitivní hodnocení nižších hodnot, než je tomu u zdravotníků. Komunikace zdravotníků s pacientem a jeho rodinou je z pohledu laiků obsahově dostatečná v % případů, nedostatečná ve 9 % případů, z pohledu lékařů a sester je pak uspokojivá v 0 % případů, neuspokojivá v % případů. V případě hodnocení citlivosti je komunikace očima veřejnosti dostatečná opět v % případů, nedostatečná ve 0 % situací, z pohledu zdravotníků je pak uspokojivá až v % případů, nevyhovující v 1 % případů (častěji lékaři). Pokud jde o srozumitelnost této komunikace, tak je s ní spokojeno 0 % běžné populace, nespokojeno je % osob, v rámci zdravotníků je pak srozumitelnost vyhovující pro 9 % osob a nevyhovující pro % respondentů. Přístup zdravotníkům k terminálně nemocným Osmina zdravotníků dle svého vlastního vyjádření neví, jak přistupovat k umírajícímu pacientovi a jeho rodině. Naopak většina odborné veřejnosti dle deklarace takovéto znalosti má. Podle více než tří čtvrtin zdravotníků ( %) je možné se o umírajícího postarat až do konce jeho dnů v domácím prostředí. Opačný názor zastává pouze necelá čtvrtina odborné veřejnosti. Podle vyjádření samotných zdravotníků jsou lékaři pouze v 19 % případů dobře obeznámeni s tím, co může pacientům nabídnout hospicová péče. Ve většině případů ( %) o takovéto péči vědí, nicméně jejich představa je spíše mlhavá. V 1 % případů nejsou lékaři o této péči informováni, o paliativní léčbě mají spíše kusé informace. O neexistenci hospicové péče neví pouze % lékařů. Pokud mají ale zdravotníci hodnotit péči ve vybraných zařízeních, pak je nejlépe vnímaná, jak z pohledu zdravotního, tak i toho zohledňujícího psychickou pohodu pacienta, péče poskytovaná v hospicu. 9 % zdravotníků ji hodnotí po zdravotní stránce jako velmi dobrou, 0 % jako dobrou, v případě psychické pohody je péče jako velmi dobrá vnímaná % zdravotníků a jako dobrá 1 % osob. STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
OBSAH Hlavní zjištění strana Realizátor projektu strana Východiska parametry projektu strana Výsledky strana 11 Dotazníky strana
Východiska a parametry projektu Zadání projektu a hlavní cíle Projekt vznikl ve spolupráci hospicového občanského sdružení Cesta domů a agentury STEM/MARK. Studie byla zaměřena na problematiku vnímání konce života a umírání a také na péče o umírající osoby. Šetření bylo realizováno jednak v rámci populace České republiky starší 1 let, jednak na vzorku zdravotnických pracovníků (lékařů a sester různých specializací). Metoda projektu A) Dotazování v rámci populace: Osoby ve věku 1 9 let CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) v rámci internetového panelu společnosti STEM/MARK Osoby od 0 let věku osobní dotazování metodikou CAPI (Computer Assisted Personnel Interviewing) v rámci multitématického šetření Omnibus B) Dotazování zdravotníků: CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) v rámci internetového panelu zdravotníků společnosti STEM/MARK Detaily terénního šetření Počet kompletních dotazníků - populace: 109 Počet kompletních dotazníků - zdravotníci: 100 Lokality: celá Česká republika Termín dotazování: červenec 011 Data: Populace vážená (pohlaví, vzdělání), tak aby soubor odpovídal reprezentativnímu vzorku populace ve věku od 1 let (pohlaví, věk, vzdělání, region) Zdravotníci nevážená data, nejde o reprezentativní soubor zdravotnické veřejnosti z hlediska jednotlivých specializací ani místa působení (nemocnice vs. ambulance mimo nemocnici) Dotazníky: vypracovány občanským sdružením Cesta domů a agenturou STEM/MARK Poznámka: Statisticky významné rozdíly jsou v grafech a tabulkách vyznačeny červeným obdélníkem. Vysvětlivka: něcista = Nevěřím v boha, ale určitě existuje nějaká vyšší síla. Značka v grafu: = statisticky významně více něž je průměr (stojí za pozornost) STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
Realizátor projektu Společnost STEM/MARK Jsme společností zkušených odborníků v marketingovém výzkumu a řídíme se přesvědčením, že kvalitní výzkum musí být dialog. Dialog mezi námi a klientem a dialog s našimi respondenty otevírají cestu k dobrému výzkumu. Dobrý výzkum je předpokladem úspěšného dialogu našeho klienta s jeho zákazníky. Nejlepší služby se rodí z otevřeného dialogu lidí. Marketingový výzkum je dialog. V letošním roce jsme vstoupili do 1. roku existence. Během této doby jsme se stali jednou z předních společností v oblasti marketingového výzkumu na českém trhu. Poskytujeme služby na vysoké profesionální úrovni, prověřené na několika úrovních společnosti nezávislými orgány české asociace agentur pro výzkum trhu SIMAR a odpovídající standardům světové profesní organizace ESOMAR. Výzkumné série, rozsáhlý archiv dat pořízených ve vlastní režii a znalost prostředí nám umožňují znát odpovědi na některé otázky ještě dříve, než nám je klienti položí. Pomáháme zákazníkům správně porozumět výsledkům výzkumu a zvolit optimální marketingovou strategii vedoucí k úspěchu a k dosažení jejich cílů. Tím podporujeme jejich růst a zlepšování pozice na trhu. Je pro nás radost spolupracovat s těmi, kteří své práci rozumějí. Client Service Manager Jan Tuček Telefon: 9 9 E-mail: tucek@stemmark.cz Barbora Večerková Telefon: 9 Mobil: 0 99 E-mail: vecerkova@stemmark.cz Analytik Lenka Beranová E-mail: beranova@stemmark.cz STEM/MARK, a.s. Chlumčanského 9/, 10 00 Praha Telefon: 9 11 Fax: 9 0 E-mail: Info@stemmark.cz Web: http://www.stemmark.cz IČO: 1 991, DIČ: CZ1 991 Bankovní spojení: UniCredit Bank ČR, Praha 1 Číslo účtu: 19 010 00 / 00 STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
Struktura vzorku respondentů ZÁKLAD: Populace, n=109 Struktura vzorku - POPULACE Struktura vzorku - ZDRAVOTNÍCI ZÁKLAD: Zdravotníci, n=100 Pohlaví Věk Muž Žena 1-9 let 0 - let - 9 let 0 a více let 9 1 Profese Zkušenost s nevyléčitelně nemocnými Lékař Zdravotní sestra Často Občas Zřídka 11 Oblast Velikost místa bydliště Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ do 999 obyvatel 1000-999 obyvatel 000-19 999 obyvatel 0 000-99 999 obyvatel 100 000 a více obyvatel Čechy Morava 1 0 0 1 1 Věk Pohlaví Typ pracoviště - let - let a více let Muž Žena Nemocnici Ambulance mimo nemocnici Ostatní zařízení 1 1 LDN, hospic, soc.zařízení 0% 0% 0% 0% 0% 100% 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
P1 Víra v Boha Věříte vy osobně v Boha? ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=109 ATEISTA - Ne, nevěřím v Boha, ani v žádnou vyšší sílu 0% VĚŘÍCÍ - Ano, věřím v Boha % NĚCISTA - Ne, nevěřím v Boha, ale určitě existuje nějaká vyšší síla % STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 9
P1 víra v Boha Věříte v Boha? ZÁKLAD: Populace, n=109 Věřící = věří v Boha Něcista = nevěří v Boha, ale v nějakou vyšší sílu Ateista = nevěří v nic CELKEM 0 Pohlaví Muž Žena 0 0 1-9 let 0 9 Věk 0 - let - 9 let 0 1 0 a více let 0 Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ 0 9 9 1 9 Území Čechy Morava 0 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 10
VÝSLEDKY
Vnímání umíraní v rámci populace a zdravotnické veřejnosti ÚVAHY A HOVORY O SMRTI Dvě třetiny populace někdy o smrti přemýšlí. Významně častěji se jedná o ženy, příslušníky mladší a střední generace (1 let), vysokoškoláky a obyvatele českých regionů. Starší lidé v průzkumů častěji než ti mladší deklarovali, že na smrt nemyslí. Smrt a umírání může pro ně být citlivé, osobní téma, o kterém se obecně příliš nemluví, zatímco podle mladší generace není tato problematika ve společnosti tabuizovaná tak silně. A možná i to je důvod, proč mladší lidé byli v průzkumu otevřenější. Zároveň pro lidi do 0 let je myšlenka na smrt pravděpodobně více vzdálené, abstraktní téma. Hovořit o smrti a umírání je těžké pro dvě pětiny osob, častěji pro nejmladší generaci (do 9 let). Starší lidé jsou naopak schopni o tomto tématu hovořit s menšími problémy, nicméně v reálném životě je se svým okolím (rodinou a blízkými) sdílejí podstatně méně často, než je tomu v případě mladé a střední generace (osob do let). Obecně o smrti a umírání se svými nejbližšími nikdy nehovoří třetina populace, občas se daným tématem zaobírají téměř dvě třetiny osob. V názoru na otázku, zda o smrti a umírání hovořit s dětmi, se běžná populace dělí na dva tábory. V převaze jsou lidé, kteří zastávají názor, že zapojení dětí do takovýchto diskusí je vhodné - % (častěji se jedná o ženy a osoby ve věku 0 let, s vyšší úrovní vzdělání), menší skupinu pak tvoří ti, kteří by děti z takovýchto rozhovorů vyloučili ( %, častěji osoby se základním vzděláním, starší 0 let a také ateisté). Nejvhodnějším věkem pro zapojení dětí do těchto diskusí je podle pětiny populace období mezi 10. až 1. rokem života, nicméně třetina lidí by o smrti s dětmi mluvila ještě před nástupem (1 %) či v období první roků povinné školní docházky (1 %). Zdravotníci mají v dané věci více jasno, % z nich je pro to, aby se děti takovýchto hovorů účastnily. Za nejoptimálnější věk opět navrhuje nejvíce respondentů období mezi 10. až 1. věkem života, nicméně obecně je začátek toho, kdy je možno s dítětem na dané téma hovořit, posunut k mladšímu věku.
Vnímání umíraní v rámci populace a zdravotnické veřejnosti TABUIZACE KONCE ŽIVOTA A SMRTI Pouze podle necelé jedné čtvrtiny populace se o konci života a umírání v naší společnosti dostatečně hovoří. Tento názor je častěji podporován nejmladší generací (do 9 let) a také obyvateli českých krajů. Naopak většina běžné populace ( %) zastává opačné mínění a myslí si, že danému tématu není v naší společnosti věnován dostatečně velký prostor (častěji osoby ve věku nad 0 let, zejména pak osoby starší, věřící). Názor zdravotníků na tabuizaci problematiky je ještě více polarizovaný 91 % z nich (častěji lékaři než sestry) považuje prezentaci témat spojených s umíráním a smrtí v rámci společnosti za nedostatečnou. Důvody, které za tabuizací tématu stojí, lze hledat nejčastěji: v obavách a strachu ze samotného konce života ( % - populace, % - zdravotníci), v dlouhodobém opomíjení a neřešení tématu umírání a smrti v rodinách (9 % - populace, % - zdravotníci) v mediální nezajímavosti tématu ( % - populace, % - zdravotníci) v nedostatku víry ( % - populace, % - zdravotníci) a v nedostatku přímých zkušeností lidí s umíráním svých blízkých (0 % - populace, 0 % - zdravotníci) Pokud měli respondenti ohodnotit míru svého souhlasu s některými výroky týkajícími se vyrovnání se s tím, že člověk jednou zemře, pak jednoznačně nejvyšší souhlas panuje v otázce, že smrt je něco, co je nevyhnutelného a jednou to musí přijít (9 %). % osob v této souvislosti potvrdilo souhlas s obavami z toho, co konec života přinese (častěji ženy, nejméně často osoby nad 0 let věku) a dvě pětiny zúčastněných vnímají smrt jako začátek něčeho jiného (zejména věřící).
Vnímání umíraní v rámci populace a zdravotnické veřejnosti OBAVY Z UMÍRÁNÍ Na umírání se lidé nejvíce obávají: ztráty důstojnosti (1 %, pro většinu důstojnost znamená udržení soběstačnosti) bolesti ( %, více ženy a nejmladší osoby do 9 let), odloučení od blízkých ( %, častěji ženy, osoby do 9 let věku, naopak nejméně často lidé nad 0 let) ztráty důstojnosti ( %, častěji ženy, osoby od 0 do let a lidé s vyšším vzděláním) osamocenosti ( %, častěji ženy, mladší a střední generace) duševního strádání ( %, osoby do 9 let, lidé s vyšším vzděláním) toho, co bude po smrti (1 %, častěji ženy a osoby do 9 let) Pouze % osob deklarovalo, že se na umírání ničeho nebojí (častěji muži a ateisté). Z pohledu zdravotníků, kteří se měli vyjadřovat k obavám svých pacientů, se lidé ve spojitosti s umíráním opět nejvíce bojí především ztráty důstojnosti-soběstačnosti (1 %) a bolesti ( %), osamocenosti ( %), odloučení od blízkých (0 %) či psychického strádání ( %).
Vnímání umíraní v rámci populace a zdravotnické veřejnosti MÍSTO SKONU Názory populace a zdravotníků na místo, kde by lidé nechtěli umírat se v určitých aspektech shodují. Jak dotázaní lidé, tak i lékaři a sestry, uvedli na prvním místě léčebnu dlouhodobě nemocných, kde by dle vyjádření běžné populace nechtělo strávit poslední dny života 9 % osob, z pohledu zdravotníků vyjadřujících se ke svým pacientům dokonce % respondentů. Druhým nejméně populárním místem, na kterém se laická i odborná veřejnost shodla, je nemocnice ( % - populace a 9 % - zdravotníci), třetím poté sociální zařízení typu Domova důchodců či Domova s pečovatelskou službou ( % - populace, 1 % - zdravotníci). Shoda panuje i v otázce domácího prostředí, které za nepreferované službou ( % - populace, 1 % - zdravotníci). Shoda panuje i v otázce domácího prostředí, které za nepreferované označilo pouze 1 % populace a jen % zdravotníků. Jediný rozpor panuje v otázce možného umírání v hospicích, které se z pohledu populace řadí v neoblíbenosti na třetí místo za LDN a nemocnici ( %), zatímco z pohledu zdravotníků se dostává na úroveň domácího prostředí ( %). Tato disproporce může být ovlivněna i znalostí, resp. neznalostí daných zařízeních v rámci populace. Z pohledu zdravotníků je pro pacienty nejpřijatelnější umírat v domácím prostředí ( %), případně v hospici ( %, častěji prezentováno zdravotními sestrami). Na samotném konci života by si lidé přáli být obklopeni svoji rodinou (9 %, zejména ženy a osoby do 9 let, věřící, naopak nejméně často lidé starší 0 let), partnerem (9 %, častěji lidé do 9 let, naopak nejméně často osoby nejstarší), případně přáteli a kolegy (1 %). 1 % osob v této souvislosti uvedlo, že by na samotném konci života chtělo zůstat samo (častěji muži, osoby nad 0 let a ateisté). Pod pojmem důstojné umírání si lidé nejčastěji představí bezbolestný skon, v klidu, bez strádání ( %), rychlou smrt (1 %), pokud možno ve spánku ( %), v kruhu rodiny (1 %), slušné zacházení, respekt a citlivou péči (11 %).
P1 - Dvě třetiny osob přemýšlejí někdy o smrti Přemýšlíte někdy o smrti ZÁKLAD: Populace, n=109 Nevím % Ne % Ano % STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 1
P1 - O smrti přemýšlejí častěji ženy a vzdělanější lidé ZÁKLAD: Populace, n=109 CELKEM Přemýšlíte někdy o smrti Ano Ne Nevím Pohlaví Muž Žena 1 0 Věk 1-9 let 0 - let - 9 let 0 a více let 0 1 0 Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ 1 1 19 Území Čechy Morava 0 9 Víra Věřící Něcista Ateista 0 9 19 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 1
P - Pro dvě pětiny osob je těžké o smrti a umírání hovořit Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? ZÁKLAD: Populace, n=109 Rozhodně ne % Rozhodně ano 10% Spíše ano 9% Spíše ne % STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 1
P - Muži mají menší problémy než ženy hovořit o smrti Je pro Vás těžké o smrti a umírání mluvit? ZÁKLAD: Populace, n=109 CELKEM 10 Rozhodně ano Spíše ne 9 9 Spíše ano Rozhodně ne Pohlaví Muž Žena 11 1 0 1 Věk 1-9 let 0 - let - 9 let 0 a více let 10 1 9 1 9 1 1 1 Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ 1 9 1 Území Čechy Morava 10 9 9 9 9 Víra Věřící Něcista Ateista 9 1 9 9 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 19
P - Třetina osob nikdy s blízkými o smrti a umírání nehovoří Mluvíte o smrti, umírání se svými kamarády/rodinou? ZÁKLAD: Všichni respondenti, n=109 Nikdy % Často % Někdy % STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 0
P - O smrti s blízkými častěji nehovoří lidé starší 0 let Mluvíte o smrti, umírání se svými kamarády/rodinou? ZÁKLAD: Populace, n=109 CELKEM Často Někdy Nikdy Pohlaví Muž Žena Věk 1-9 let 0 - let - 9 let 0 a více let 9 Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ 1 0 Území Čechy Morava Víra Věřící Něcista Ateista 1 0 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 1
P/Z1 - Zdravotníci jsou častěji zastánci toho, že o smrti se má hovořit i s dětmi Mělo by se dle Vašeho názoru o otázce umírání a smrti hovořit s dětmi? ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) 100% 1 Rozhodně ano 0% Spíše ano Spíše ne 0% Rozhodně ne 0% 0% 1 0% 11 Populace 1 Zdravotníci STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
P Lidé ve věku 0- let jsou častěji pro to, aby se s dětmi o smrti hovořilo Mělo by se dle Vašeho názoru o otázce umírání a smrti hovořit s dětmi? ZÁKLAD: Populace, n=109 Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne CELKEM 1 1 11 Pohlaví Muž Žena 1 1 0 9 11 10 Věk 1-9 let 0 - let - 9 let 0 a více let 1 1 1 1 0 1 9 0 1 Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ 1 1 1 Území Čechy Morava 1 1 0 1 1 10 1 Víra Věřící Něcista Ateista 1 1 1 1 1 10 1 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
Z1 Pouze podle 1/ zdravotníků se o umírání nemá hovořit s dětmi Mělo by se podle Vašeho názoru o otázce umírání a smrti hovořit s dětmi? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=100 Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne CELKEM 1 Profese Lékař Zdravotní sestra 1 1 9 Zkušenost s nevyléčitelně nemocnými Často Občas Zřídka 10 1 1 1 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
P/Z1 Zdravotníci posouvají věk dítěte níže Od jakého věku by se dětmi mělo hovořit o smrti a umírání? ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) POZNÁMKA: Respondenti odpovídali spontánně. Předškolní věk -9 let 1 1 10-1let 0 MĚLO by se hovořit OD VĚKU 1 a více let Populace Bez odpovědi, neví 1 Zdravotníci O smrti by se dětmi hovořit nemělo 1 0% 0% 0% 0% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
P/Z Podle většiny populace i zdravotníků se o umírání nemluví ve společnosti dostatečně 100% 1 Rozhodně ano Spíše ano 0 Spíše ne 0% Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) Rozhodně ne 0% 0 9 0% 0% 0% 1 Populace 1 Zdravotníci STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
P Nejmladší generace se častěji domnívá, že se o problematice dostatečně hovoří ZÁKLAD: Populace, n=109 CELKEM Mluví se v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne 0 9 1 Pohlaví Muž Žena 1 0 1 19 Věk 1-9 let 0 - let - 9 let 0 a více let 1 1 1 0 10 11 Vzdělání Bez maturity S maturitou VŠ 1 19 1 1 1 1 0 Území Čechy Morava 1 9 1 19 Víra Věřící Něcista Ateista 1 9 9 1 1 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
Z Podle naprosté většiny zdravotníků se o smrti dostatečně nehovoří Mluví se podle Vašeho názoru v rámci společnosti dostatečně o konci života a umírání? ZÁKLAD: Zdravotníci, n=100 Rozhodně ano Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne CELKEM 1 0 1 Profese Lékař Zdravotní sestra 1 1 11 Často 1 Zkušenost s nevyléčitelně nemocnými Občas 1 9 1 9 Zřídka 1 9 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
P/Z9 Čtvrtina populace, ale pouze desetina zdravotníků si nemyslí, že smrt a umírání je v dnešní době společenské tabu Z jakého důvodu si myslíte, že je v dnešní době smrt a umírání tzv. tabu? ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) POZNÁMKA: Možnost více odpovědí Populace Zdravotníci Smrt je tabu, protože Obava, strach Dlouhodobé opomíjení a neřešení tématu umírání a smrti v rodinách Je to mediálně nezajímavé Nedostatek víry 9 Lidé nemají s umíráním svých blízkých přímou zkušenost 0 0 Nemyslí si, že je smrt tabu 9 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 9
P Smrt je pro většinu něco nevyhnutelného, co jednou musí přijít Jak se vyrovnáváte se skutečností, že jednou umřete? ZÁKLAD: Populace (n=109) Zcela souhlasím Spíše nesouhlasím Spíše souhlasím Zcela nesouhlasím Něco nevyhnutelného, co jednou musí přijít 1 1 Bojím se toho, co konec života přinese 1 1 Začátek něčeho jiného 1 1 0 Vůbec o tom nepřemýšlím 1 0 1 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 0
P9/Z1 Obavy z umírání - ztráta důstojnosti (soběstačnosti) a bolesti Čeho se lidé na umírání nejvíce obávají? ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Seřazeno sestupně podle Populace. Populace Zdravotníci Ztráty důstojnosti (soběstačnosti) 1 1 Bolesti Odloučení od blízkých 0 Osamocenosti Psychického strádání Toho, co bude po smrti 1 Na umírání se ničeho nebojím Nevím, nepřemýšlel/a jsem o tom 1 1 Významně častěji uvádějí lidé nad 0 let. 0% 0% 0% 0% 0% 100% Pozn. Zdravotníci se vyjadřovali k pacientům. (Čeho se podle Vás obávají pacienti?) STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana 1
Z1 Podle více než 1/ zdravotníků je nejpřijatelnější pro pacienta umírat v hospici Kde lidé "umírat chtějí" - nejpřijatelnější prostředí ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Seřazeno sestupně podle Populace. Populace Zdravotníci Domácí prostředí Hospic Sociální zařízení Nemocnice Léčebna dlouhodobě nemocných 10 9 9 1 Populace příliš nerozlišuje mezi hospicem, nemocnicí, soc. zařízením. Většinou u sebe chceme mít rodinu (9 %), partnera (%) nebo přátele (1 %) - před zdravotníky (%) nebo řádovými sestrami ( %) Bez NIKOHO po boku by přálo umřít 1 % lidí (častěji ti starší) Jinde 1 Např. při záchraně jiných lidí, uprostřed zábavy v hospodě, v lese, v přírodě apod. 0% 0% 0% 0% 0% 100% Soc. zařízení ( dům seniorů, dům s pečovatelskou službou) STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
P10/Z1 Hospic v laické veřejnosti vnímán významně hůře než u zdravotníků Kde lidé umírat nechtějí ZÁKLAD: Populace (n=109), Zdravotníci (n=100) POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Seřazeno sestupně podle Populace. Populace Zdravotníci Léčebna dlouhodobě nemocných 9 Nemocnice Hospic Sociální zařízení 1 9 Vědí vůbec lidé, co je hospic? % respondentů (1-9 let) si myslí, že ví. ALE: často ho chápou jako něco mezi LDN a domovem důchodců Domácí prostředí 1 Citace: čekárnu na smrt, služby nechci popisovat hrůza Jinde asi jako domov důchodců, s lepší péčí a větším soukromím. 0% 0% 0% 0% 0% 100% Pozn. Zdravotníci se vyjadřovali k pacientům. (Čeho se podle Vás obávají pacienti?) STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
Co je hospic? Je to v podstatě LDN, Domov důchodců dohromady. Hospic je dlouhodobá ubytovna pro nemocné. Hospic je hotel pro umírající, většinou pod záštitou církve. Něco jako domov důchodců na dožití. Dle mého je to něco mezí LDN a domovem pro seniory. Je to taková domácnější nemocnice. Myslím, že je tam méně odborné lékařské péče než v LDN, ale více než v domovech pro seniory. Zařízení pomáhající lidem při umírání. Domnívám se, že se jedná o domov pro seniory se stálou pečovatelskou službou, ale s tím, že ten kdo tam je si může žít po svém. Starají se o těžce a smrtelně nemocné. Poskytují jim péči, kterou jim jiná střediska nedají. Zařízení kde je poskytnuta péče o občany,kteří jsou připoutáni na lůžko a nemají žádnou rodinu. Dům, v němž jsou lidé, kteří už z důvodu nemoci, ví, že umřou. Starobinec. Domov pro přestárlé s osobními asistenty. Zařízení pro ty, kteří umírají a nechtějí na to být sami. Asi jako domov důchodců,s lepší péčí a větším soukromím. STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
P11 Na konci života chtějí mít lidé kolem sebe své blízké Koho byste chtěl/a mít na blízku na samotném konci života? ZÁKLAD: Populace, n=109 POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Rodinu 9 Partnera Přátele, kolegy 1 Ošetřovatelky Zdravotnický personál Řádové sestry Někoho jiného Např. kněze, milenku Nikoho 1 Významně častěji muži a starší lidé (0+). 0% 0% 0% 0% 0% 100% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana
P1 Důstojné umírání = bez bolesti, v klidu, ve spánku Co si představíte pod pojmem dobré nebo důstojné umírání? ZÁKLAD: Populace, n=109 POZNÁMKA: Možnost více odpovědí. Respondenti odpovídali spontánně. Bez bolesti, strádání, v klidu Ve spánku Rychle V blízkosti blízských, nebýt sám Slušné zacházení, respekt, důstojnost, úcta, citlivá péče V prostředí k tomu určeném Doma Smířen/a (s lidmi, se smrtí, se sebou s Bohem) Nebýt na obtíž, soběstanost Dlouhý žívot, až ve stáří, sešlost věkem Být při smyslech, slouží mozek Udržení hygienických podmínek Eutanasie, možnost rozhodnout Jiné Nevím, nic, bez odpovědi 1 1 11 9 1 Slovo Eutanazie explicitně zaznělo pouze ve % případů. 0% 0% 0% 0% STEM/MARK, a. s. Umírání Cesta domů, září 011 strana