I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 13 Kožní soustava Pro potřeby projektu MAN zpracovala: Mgr. Lucie Adamusová
1. Úrazy a nemoci kůže Ve skupinách prodiskutujte: Které úrazy mohou postihnout kůţi / koţní soustavu? Která kožní onemocnění znáte? Stručně popište příznaky: 2. Tepelná poškození organismu 1, 2 A/ Roztřiďte následující příznaky na ty, které se objevují u podchlazení, přehřátí, případně u obou tepelných poškození: 1. pokles srdeční a dechové frekvence 2. arytmie 3. červené zbarvení kůţe 4. hypoxie mozku (bez kyslíku) 5. zvracení 6. zmatenost 7. moţnost poruch zraku (mţitky) a sluchu (hučení) 9. horečka (40 C i více) 10. únava, malátnost 8. ztráta koordinace, nemotornost, pacient se přestane pohybovat 11. slabost, ospalost 12. pomalá ztráta vědomí 13. pocení 14. povrchní dech 15. nízká tělesná teplota (35 C i méně) 16. poruchy vědomí aţ bezvědomí 17. třes 18. zvýšená tepová frekvence 19. zrychlené dýchání 20. bledost 21. pocení
Přehřátí Podchlazení Obě tepelná poškození Jak můţeme pomoci člověku, který utrpěl přehřátí? Jaká je první pomoc při podchlazení? B/ Popáleniny a omrzliny 1. Určení hloubky poškození 1, 2 Podle následujících příznaků určete, o jaký stupeň omrzliny nebo popáleniny se jedná a napište do druhého sloupce tabulky. Příznaky - puchýře, otoky, poškozena i vnitřní vrstva kůţe (podkoţí), hojí se několik týdnů, nejbolestivější - necitlivá, naţloutlá kůţe s puchýři - nenávratně odumřelá tkáň, postiţené části těla křehké, rozpadají se, kdyţ přestane tepelný podnět působit, amputace - zčervenání, bolestivost, zasaţena pouze vnější vrstva kůţe, hojí se několik dnů - kombinace puchýřů a objevující se nekrózy (odumření tkáně), zuhelnatění, bílá kůţe, hojí se měsíce, ale méně bolestivé, často nutná transplantace, zůstávají jizvy - bledá, nafialovělá, málo citlivá kůţe - naprosté zničení tkáně, nekróza pronikající všemi vrstvami kůţe a zasahující i orgány a tkáně pod kůţí Omrzlina/Popálenina - stupeň
2. První pomoc při popáleninách 2 Dokončete neúplné věty: 1. Odneste postiţeného... Jestliţe mu hoří oděv,...... 2. Jestliţe popáleniny zasáhly více neţ jednu část těla, nebo je-li postiţen obličej, ruce, nohy nebo genitálie, a jestliţe se zdá, ţe jde o popáleniny 3. aţ 4. stupně,... 3. Je-li postiţená osoba v bezvědomí,... 4. Dříve neţ dojde k otokům, odstraňte z popálené části těla... Neodstraňujte... Nefoukejte na... 5. Je-li popálená plocha menší, neţ je velikost hrudi postiţeného, přikryjte ji volně látkou namočenou ve studené vodě a vyţdímanou, nebo na ni nechte téct... na tak dlouho, dokud... 6. Je-li popálená plocha větší, neţ je velikost hrudi postiţeného,... 7. Zdvihněte popálenou část nad úroveň..., aby... 8. Pokud postiţený nezvrací nebo není v bezvědomí,... 9. Je-li postiţený v bezvědomí, ale stále dýchá,... ZAPAMATUJTE SI!!! Nepřikládejte na popáleninu led, masti, tělová mléka, máslo nebo sodu! Nestrhávejte puchýře! Nepouţívejte náplasti, obvazy nebo vatové tampony! Přilepí se na kůţi. 2 3. První pomoc při omrzlinách Dokončete neúplné věty: 1. Dopravte postiţeného... 2. Uvolněte mu... a odstraňte... 3. Má-li postiţený omrzliny na rukou nebo na nohou,...
Ostatní části těla s omrzlinami... 4. Nemáte-li k dispozici teplou vodu, pouţijte... 5. Opatrně vysušujte postiţenou plochu, aţ je měkká a teplá a vrátí se jí cit a barva. Přikryjte ji suchou, čistou tkaninou, rovněţ mezi omrzlé prsty vloţte suchou tkaninu. Přikládáním dalších vrstev suché tkaniny udrţujte omrzliny v teple. ZAPAMATUJTE SI!!! Nepouţívejte přímé teplo, např. z elektrických přikrývek nebo ohně! Omrzlou kůţi nemasírujte! Nedovolte postiţenému kouřit nebo pít alkohol! Postarejte se o to, aby zmrzlá kůţe nerozmrzla, jestliţe by mohla před příchodem pomoci znovu zmrznout. Opakované zmrznutí zranění zhorší! 2 C/ Závěrečné otázky 1, 2 a) Ovlivňuje věk riziko podchlazení? Jak? b) Co kromě nízkých teplot napomáhá podchlazení? c) K čemu můţe vést silné podchlazení či přehřátí? d) Proč nepodáváme při podchlazení alkohol? e) Proč při těţkém podchlazení nehýbeme s končetinami? f) Které faktory ovlivňují (na čem závisí) závaţnost popálenin? g) Jak souvisí závaţnost popálenin s věkem? h) Jaké % poškození kůţe vyvolává šok u dospělých a u dětí?
i) Kdy na popáleniny nedáváme sterilní krytí? j) Proč jsou popáleniny 3. stupně méně bolestivé neţ popáleniny 2. stupně? 3. Domácí úkol - Práce s textem - I.N.S.E.R.T. 3 Přečtěte si následující text. V průběhu čtení si informace v textu označujte znaménky: známé myšlenky + neznámé nové informace - nesouhlasím, myslel(a) jsem, ţe je to jinak? chci se dozvědět více Nemusíte označovat kaţdou informaci, kterou text obsahuje. Po analýze textu doplňte tabulku pod ním (nejdůleţitější informace). Rakovina kůže Rakovina kůţe se můţe se rozvinout u kaţdého, ale největší nebezpečí hrozí lidem se světlou pletí. Většina případů rakoviny je vyvolána dlouhodobým vystavováním se UV záření obsaţenému ve slunečních parscích, přičemţ při náhodných spáleninách je pravděpodobnost vzniku větší neţ při chronickém působení slunečního záření. Statistické údaje také ukazují, ţe lidem pravidelně se opalujícím v soláriích hrozí vyšší nebezpečí rakoviny kůţe, podobně jako lidem s oslabenou imunitou. Pokud se nemoc zachytí včas, dá se většinou vyléčit. Důleţité je vyhledat lékařskou pomoc, pokud změny na kůži trvají déle než dva týdny. Mezi změny, kterých je nutno si všímat, patří: skvrna, pupínek, krvácející nebo strupem pokrytá šupinatá plocha nehojící se vřed mateřské znaménko, které se zvětšuje, strupovatí, svědí, začíná krvácet, mění barvu a má rozmazané okraje Mezi časté druhy rakoviny patří karcinom z rohovatějících buněk, bazálních buněk, Kaposiho sarkom a zhoubný melanom. I. Karcinom z bazálních buněk (basaliom, bazocelulární karcinom) vzniká z malých kulatých buněk pokoţky. Málokdy se vyskytuje před dovršením středního věku a je častější u muţů. Většinou vzniká na tváři. Mezi příznaky patří perlově zbarvený nebo lesklý projev na kůţi, často s důlkem uprostřed a zvýšenými okraji, který se časem rozšiřuje; skvrna na kůţi, která svědí, krvácí, bolí nebo se vytvoří strup; otevřený bolák, který se měsíc nehojí, nebo se zavře a znovu otevře. Basaliom roste pomalu a málokdy se šíří do jiných oblastí těla. II. Karcinom z rohovatějících buněk (spinaliom) se rozvíjí hlavně na částech těla vystavených nejdéle slunečnímu záření (na obličeji, rtech, okraji ucha), někdy ale vzniká
v místech v minulosti poškozených slunečním zářením. Zpočátku je šupinovitý, později se vytváří strupy a můţe krvácet nebo připomíná bradavici. Roste rychleji neţ basaliom, můţe dosáhnout značné velikosti a dále se šířit. III. Kaposiho sarkom je dnes čím dál častější. Postihuje pacienty s AIDS a má vztah k herpetické infekci. Projevuje se jako růţově hnědé skvrny. IV. Zhoubné melanomy vznikají hlavně u muţů a nejohroţenější jsou lidé s velkým mnoţstvím mateřských znamének nebo pih. Vzniká z nich asi třetina melanomů. Zhoubná mateřská znaménka svědí, zvětšují se, jejich okraj začíná být nepravidelný, pomalu červenají a mohou se zanítit. Na kůţi mohou vznikat také tmavá místa nebo krvácející hrbolky bez pigmentace, nejčastěji na dolních končetinách. Obr. 1 Zhoubný melanom 4 Příčinou maligního melanomu je abnormální proliferace melanocytů - buněk tvořících tmavý pigment melanin, který má chránit kůţi před působením UV záření. Primární nádor můţe zůstat poměrně malý, ale velké sekundární nádory mohou vznikat kdekoli, např. v oku, pod nehtovým lůţkem, v nose, sliznici vnitřních orgánů. Hlavní druhy maligního melanomu jsou: a) Povrchově se šířící - asi 70 % všech melanomů, u muţů se vyskytuje většinou na zádech, u ţen na nohou. Nádorové buňky se šíří nejprve plošně, pak do hlubších vrstev kůţe. Včasné rozpoznání umoţňuje rychlé odstranění melanomu, ještě před jeho šířením se do hloubky. b) Uzlovitě se šířící melanom vzniká jako uzel, který můţe krvácet. Často bývá na hrudníku nebo zádech. Šíří se jen do hloubky a velmi pravděpodobně zasáhne i jiné orgány (metastazuje). c) Okrajově se šířící melanomy se objevují na dlaních, chodidlech, v blízkosti nehtu nebo pod ním, kde mohou ztrácet barvu. d) Ploché tmavohnědé skvrny jsou často patrné u starších lidí na kůţi obličeje poškozené sluncem. Šíří se po mnoha letech latentního stavu.
Druhy léčby: operace elektrodesikace - vysušení tkáně pomocí vysokofrekvenčního elektrického proudu kyretáž - vyškrábnutí nádoru speciální lţičkou kryoterapie - zmrazení tekutým dusíkem léčba laserem radioterapie a chemoterapie krémy nebo emulze obsahující protinádorově působící látky fotodynamická terapie - na zničení nádorových buněk pouţívá speciální lampu podávání interferonu (látky tvořené buňkami) a retinoidů (látek odvozených od vitaminu A) Mohnova mikrochirurgie - postupné seškrabování nádoru při lokálním umrtvení. Kaţdá vrstva se zkoumá pod mikroskopem, dokud se neodstraní všechny nádorové buňky. Odstraní-li se velký nádor, musí se většinou aplikovat koţní štěpy, aby se podpořilo hojení a jizvy byly menší. očkování - vyvíjejí se vakcíny, v nichţ se pozměněné buňky melanomu injikují do těla, aby podpořily jeho imunitní reakci proti nádorovým buňkám Pacienti s rakovinou kůţe mívají dobré vyhlídky, 86 % se vyléčí. Celková úspěšnost léčby nádorů z bazálních a rohovatějících buněk je přímo závislá na stadiu choroby na začátku léčby. Prognóza u zhoubného melanomu závisí na tom, jak hluboko prorostl nádor do kůţe. Pokud melanom zasáhl kromě lymfatických uzlin i vzdálenější orgány, např. plíce nebo játra, je uţ rakovina neléčitelná. Lze sice pouţít chemoterapii, ale k uzdravení nedojde. Prevence Vzniku rakoviny kůţe lze zabránit: pouţíváním opalovacích krémů s vysokým ochranným faktorem vyhýbáním se pobytu na slunci v době největšího ţáru zkrácením doby pobytu na slunci, hlavně u lidí se světlou pletí nošením oděvů s dlouhými rukávy a nohavicemi, klobouků chránících uši nenecháváním dětí příliš dlouho na slunci vyhledáním lékaře při změnách na kůţi, mateřských znaménkách 5, 2 + -?
Poznámky: 1. BYDŢOVSKÝ, Jan. První pomoc. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2001. 76s. ISBN 80-247-0099-9. 2. Praktický rodinný lékař. 2. vyd. Praha : Práh, 2005. 240s. ISBN 80-7252-057-1. 3. ČECHOVÁ, Barbara a kol. Nápadník pro rozvoj klíčových kompetencí ve výuce. 1. vyd. Praha : www.scio.cz, s.r.o., 2006. 192s. ISBN 80-86910-53-9. 4. Melanom. In Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikimedia Foundation, 2001-, strana naposledy edit. 2010-03-06 [cit. 2010-04-11]. Dostupný z WWW: <http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=melanom&oldid=5049361>. 5. ABRAHAMS, Peter. Rodinná encyklopedie zdraví. 1. vyd. Praha : Ottovo nakladatelství, 2006. 256s. ISBN 80-7360-296-2.