Analýza finanční situace podniku

Analýza finanční situace podniku Diplomová práce Bc. Tereza Růžičková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. Katedra ekonomie a ekonomiky Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Martin Petříček, Ph.D.. MBA Datum odevzdání diplomové práce: E-mail: ruzickova@rovitespa.eu Praha 2016

Master s Dissertation Financial Analysis Selected Company Bc. Tereza Růžičková The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd Department of Economy and Economics Major: Hotel and Spa management Thesis Advisor: Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA Date of Submission: E-mail: ruzickova@rovitespa.eu Prague 2016

Prohlašuji, Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci na téma Analýza finanční situace podniku zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další doplňkové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o. V Praze dne 05.05.2016. Jméno a příjmení autora

Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Martin Petříček, Ph.D., MBA za jeho cenné rady, ochotu, vstřícný přístup a hlavně trpělivost při vedení mé diplomové práce.

Abstrakt RŮŽIČKOVÁ, Tereza. Analýza finanční situace podniku. [Diplomová práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2016. 107 str. V diplomové práci s názvem Analýza finanční situace podniku dojde ke zhodnocení finanční situace firmy VEDI TOURGROUP dle ukazatelů specifikovaných v teoreticko-metodologické části. V práci bude provedeno vyhodnocení jednotlivých absolutních a poměrových ukazatelů, ekonomické přidané hodnoty, bonitních a bankrotních modelů a vyhodnocení vývoje rentability vlastního kapitálu. V návrhové části dojde ke komplexnímu vyhodnocení finanční situace s návrhy pro její zlepšení. Klíčová slova: Bonitní a bankrotní modely, EVA, likvidita, ROA, ROE, zadluženost, zisk, ztráta

Abstract This diploma thesis titled Financial Analysis Selected Company is focused on an evaluation of financial situation of VEDI TOURGROUP company according to ratios specified in the theoretical-methodological part. Evaluation of different absolute and relative financial ratios, economic value added, credibility and bankruptcy models and evolution of return on equity will be performed. In the proposition part, a complex evaluation of the financial situation together with suggestions for its improvement will be performed. Key words: Credibility and bankruptcy models, EVA, liquidity, ROA, ROE, indebtedness, profit, loss

Obsah Úvod... 12 1 Teoreticko-metodologická část... 13 1.1 Zdroje informací finanční analýzy... 13 1.1.1 Rozvaha... 13 1.1.2 Výkaz zisku a ztráty... 14 1.1.3 Přehled o peněžních tocích (cash flow)... 15 1.1.4 Příloha k účetní závěrce... 15 1.2 Uživatelé finanční analýzy... 16 1.2.1 Interní uživatelé... 16 1.2.2 Externí uživatelé... 16 1.3 Metody finanční analýzy... 16 1.4 Absolutní ukazatele finanční analýzy... 17 1.4.1 Horizontální analýza... 17 1.4.2 Vertikální analýza... 17 1.4.3 Bilanční pravidla... 17 1.4.4 Analýza pracovního kapitálu... 18 1.5 Poměrové ukazatele... 20 1.5.1 Ukazatele rentability... 20 1.6 Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu... 30 1.6.1 Funkcionální metoda... 30 1.6.2 Ekonomická přidaná hodnota... 31 1.7 Bankrotní modely... 33 1.7.1 Altmanův model... 34 1.7.2 Taflerův bankrotní model... 35 1.8 Bonitní modely... 35 1.8.1 Kralickův quicktest... 36 1.8.2 Index IN99... 37 1.9 Mezipodnikové srovnání... 37 1.9.1 Spider graf... 38 2 Praktická část... 39

2.1 VEDI TOURGROUP s.r.o.... 39 2.2 Analýza absolutních ukazatelů... 40 2.2.1 Vertikální analýza... 40 2.2.2 Horizontální analýza... 45 2.2.3 Bilanční pravidla... 48 2.2.4 Analýza pracovního kapitálu... 52 2.3 Analýza poměrových ukazatelů... 54 2.3.1 Ukazatele rentability... 54 2.3.2 Ukazatele likvidity... 58 2.3.3 Ukazatele aktivity... 60 2.3.4 Ukazatele zadluženosti... 64 2.3.5 Ukazatele produktivity práce... 65 2.4 Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu... 65 2.5 Ekonomická přidaná hodnota... 72 2.6 Bankrotní modely... 74 2.6.1 Altmanův model... 74 2.6.2 Taflerův bankrotní model... 74 2.7 Bonitní modely... 75 2.7.1 Kralickův quicktest... 75 2.7.2 Index IN99... 76 2.8 Mezipodnikové srovnání... 76 3 Návrhová část... 82 3.1 Vývoj rentability VK... 85 3.2 Souhrn návrhů a zlepšení... 86 Závěr... 88 Literatura... 91

Seznam tabulek Tabulka 1: Tabulka pro vyhodnocení ZETA skóre... 35 Tabulka 2: Tabulka pro vyhodnocení Taflerova bankrotního modelu... 35 Tabulka 3: Kralickův quicktest... 36 Tabulka 4: Tabulka pro vyhodnocení indexu IN99... 37 Tabulka 5: Vertikální analýza aktiv (výtah)... 41 Tabulka 6: Poměr dlouhodobého majetku na aktivech... 42 Tabulka 7: Vertikální analýza pasiv... 43 Tabulka 8: Poměr cizích zdrojů na pasivech... 43 Tabulka 9: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát... 44 Tabulka 10: Zlaté bilanční pravidlo konkurenčních podniků... 49 Tabulka 11: Pravidlo vyrovnání rizik konkurenčních podniků... 51 Tabulka 12: Skutečná potřeba ČPK... 54 Tabulka 13: Cash Flow... 54 Tabulka 14: ukazatele rentability... 55 Tabulka 15: Rentabilita vlastního kapitálu... 56 Tabulka 16: Rentabilita investovaného kapitálu... 57 Tabulka 17: Pohotová likvidita... 59 Tabulka 18: Ukazatele aktivity... 60 Tabulka 19: Obrat a doba obratu zásob, obratu a doba obratu zboží... 63 Tabulka 20: Ukazatele zadluženosti... 64 Tabulka 21: Ziskový účinek finanční páky... 65 Tabulka 22: Produktivita práce... 65 Tabulka 23: Vývoj rentability vlastního kapitálu... 67 Tabulka 24: Ekonomická přidaná hodnota (tis. Kč)... 73 Tabulka 25: Altmanův model... 74 Tabulka 26: Taflerův bankrotní model... 75 Tabulka 27: Kralickův quicktest... 76 Tabulka 28: Index IN99... 76

Seznam grafů Graf 1: Vertikální analýza aktiv... 42 Graf 2: Horizontální analýza oběžných aktiv... 46 Graf 3: Horizontální analýza cizích zdrojů... 47 Graf 4: Horizontální analýza tržeb, výkonové spotřeby a přidané hodnoty... 48 Graf 5: Zlaté bilanční pravidlo... 49 Graf 6: Pravidlo vyrovnání rizik... 50 Graf 7: Pari pravidlo... 51 Graf 8: Poměrové pravidlo... 52 Graf 9: Vývoj čistého pracovního kapitálu... 53 Graf 10: Rozklad ukazatele rentabilita aktiv... 56 Graf 11: Rentabilita tržeb... 58 Graf 12: Běžná likvidita... 59 Graf 13: Peněžní likvidita... 60 Graf 14:Obrat aktiv... 61 Graf 15: Doba obratu DM... 62 Graf 16: Obchodní deficit... 63 Graf 17: Spider grafpro rok 2009... 77 Graf 18: Spider graf pro rok 2010... 78 Graf 19: Spider graf pro rok 2011... 79 Graf 20: : Spider graf pro rok 2012... 80 Graf 21: Spider graf pro rok 2013... 81

Seznam zkratek A CF CZ ČPK DI DHM DM HNM DOP DOZ EAT EBIT EBT EVA KFM L1 L2 L3 OA OCP p.b. re rf rfinstab rfinstru rla rpodnikatelske ROA ROCE ROE ROS UM UZ VK WACC Z Aktiva Cash flow Čistý zisk Čistý pracovní kapitál Doba obratu pohledávek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Doba obratu krátkodobých závazků Doba obratu zásob Čistý zisk Zisk před úroky a zdaněním Zisk před zdaněním Ekonomická přidaná hodnota Krátkodobý finanční majetek Peněžní likvidita Pohotová likvidita Běžná likvidita Oběžná aktiva Obrátkový cyklus peněz Procentní bod Alternativní náklady na vlastní kapitál Bezriziková sazba Riziková přirážka za finanční stabilitu Riziková přirážka za finanční strukturu Riziková přirážka za velikost podniku Riziková přirážka za podnikatelské riziko Rentabilita aktiv Rentabilita investovaného kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita tržeb Úroková míra Úplatné zdroje Vlastní kapitál Vážené průměrné náklady kapitálu Zisk před zdaněním

Úvod Téma Diplomové práce Analýza finanční situace podniku, bylo zvoleno ze dvou hlavních důvodů. Prvním a hlavním důvodem je práce autorky v oboru ekonomie jako pomocná účetní analyzovaného podniku. Druhým důvodem je důležitost vypracování finanční analýzy pro větší podniky, zvláště v době, kdy je konkurence téměř v každém odvětví velmi vysoká. Analyzovaným podnikem byla zvolena firma VEDI TOURGROUP s. r. o., kde autorka pracuje necelý rok na pozici účetní. Tato finanční analýza tedy bude sloužit i jako cenný dokument vrcholovému managementu analyzované firmy. Cílem diplomové práce je zhodnotit vývoj podniku za 5ti leté období pomocí vybraných ukazatelů finanční analýzy, který zvolí autorka práce za nejvhodnější a na základě toho identifikovat stav podniku a příčiny, které k tomuto vývoji vedly. Součástí práce budou i doporučení, která by v budoucnu vedla k vylepšení finanční situace. V práci dojde k ověření hypotézy, že analyzovaný podnik má ve sledovaném období, s odchylkou 1 p.b., stejný vývoj rentability vlastního kapitálu jako konkurenční podniky VIOLA travel s.r.o, Czech holidays - ck, s.r.o. a ALEXANDRIA, spol s. r. o. Práce bude vycházet převážně z veřejně dostupných dat a informací, přičemž hlavním zdrojem se stanou zveřejňované výsledky účetních závěrek. Diplomová práce bude rozdělena do tří hlavních částí, teoretickometodologická část, která se blíže zaměří na metody finanční analýzy a jednotlivé postupy výpočtu, které budou dále aplikovány v analytické části. V analytické části bude vypracována komplexní finanční analýza pro pětileté období 2009 2013, která odhalí silné a slabé stránky podniku. Návrhová část bude soustředěna na zhodnocení výsledků zjištěných v analytické části a jejich posouzení a návrhy pro vylepšení ukazatelů vykazující nepříznivé hodnoty. Komplexní shrnutí bude uvedeno v závěru práce se stručným shrnutím celé práce a odhalením problémů, které sestavení práce provázelo. 12

1 Teoreticko-metodologická část Finanční analýza slouží ke komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku. Pomáhá odhalit, zda je podnik dostatečně ziskový, zda má vhodnou kapitálovou strukturu, zda využívá efektivně svých aktiv, zda je schopen včas splácet své závazky a celou řadu dalších významných skutečností. (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, str.17). V první teoreticko-metodické části budou nejprve popsáni uživatelé finanční analýzy a zdroje, které jsou nezbytné pro její sestavení. Konkrétněji pak budou přiblíženy vybrané poměrové a absolutní ukazatele a bilanční pravidla. V práci též nebude chybět rozbor ekonomické přidané hodnoty, bonitní a bankrotní modely a mezipodnikové srovnání. 1.1 Zdroje informací finanční analýzy Důležitým, hlavním a nejvíce dostupným zdrojem, pro zpracování jakékoli finanční analýzy, jsou bezpodmínečně účetní výkazy. Tyto výkazy jsou zpravidla součástí jednotlivých výročních smluv podniku a jejich zveřejňování je povinné. 1.1.1 Rozvaha Rozvaha udává přehled o stavu majetků a zdrojů jeho krytí. Z rozvahy se získávají stavové ukazatele a základní členění se dělí na aktiva a pasiva. Strana aktiv udává již zmiňovaný přehled o stavu majetku rozdělující se na majetek dlouhodobý a na aktiva oběžná. Dlouhodobý majetek je zpravidla dělen do tří částí, dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. Dlouhodobý majetek se zpravidla vyjadřuje dobou používání delší než 1 rok. Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je zpravidla pořizován z důvodu dlouhodobé investice, kdy podniku na jeho počátku vznikne jednorázový výdaj, ale majetkové části budou poté používány po delší časové období. Zde tedy také vznikají odpisy, které představují postupné opotřebení. Odpisy se dále dělí na účetní a daňové, kdy odpisy daňové mají jasně stanovenou dobu odepisování a jednotlivé části majetku jsou zařazovány do odpisových skupin. Účetní odpisy naopak vyjadřují skutečné opotřebení majetku a výběr metody je plně v kompetenci 13

podniku. Výběr metody je zpravidla součástí přílohy k účetní závěrce. Druhou částí strany aktiv jsou pak oběžná aktiva, která postupně mění svojí podobu a jejich hlavním úkolem je zajistit plynulý reprodukční proces podniku. Oběžná aktiva mají formu věcnou a peněžní a jsou v rozvaze seřazeny dle likvidity od nejméně likvidních (zásob) po pohledávky k nejvíce likvidní složce oběžných aktiv (krátkodobý finanční majetek). Zdroje krytí majetku udává strana pasiv, která má dvě základní složky, vlastní kapitál a cizí zdroje. Složka vlastní kapitál se dále skládá z kapitálu základního, který je zpravidla vytvářen v kapitálových obchodních společnostech. Dále do vlastního kapitálu spadají kapitálové fondy, rezervní fondy, a výsledky hospodaření jak minulých let, tak běžného účetního období. Cizí kapitál představují zdroje, které podnik získal od jiných právnických nebo fyzických osob a jež mu byly zapůjčeny na určitou dobu; obvykle podnik platí za zapůjčení cenu, která se nazývá úrok (Kislingerová, 2007, str. 44). Strukturu cizích zdrojů tvoří rezervy, dlouhodobé a krátkodobé závazky, bankovní úvěry, finanční výpomoci a časové rozlišení. 1.1.2 Výkaz zisku a ztráty Výkaz zisků a ztrát, označovaný zkratkou VZZ, udává přehled výnosů (peněžní částky získané podnikem z veškerých činností za dané účetní období, bez ohledu zda došlo k jejich inkasu) a nákladů (peněžní částky vynaložené podnikem na získání výnosů, bez ohledu zda došlo k jejich zaplacení). Rozdíl výnosů a nákladů pak udává výsledek hospodaření. Každý řádek výkazu je označen buď písmenem označující náklady, nebo římskou číslicí označující výnosy. Výkaz zisků a ztrát se dělí na provozní, finanční a mimořádný. Provozní výsledek hospodaření poukazuje, jak si podnik vedl v hlavní výdělečné činnosti. Finanční výsledek hospodaření vzniká odečtením finančních nákladů od finančních výnosů a zpravidla bývá u nefinančních podniků záporný. Sečtením provozního VH a finančního VH vzniká výsledek hospodaření za běžnou činnost. Přičtením mimořádného VH se pak dostává výsledek hospodaření za účetní období. Nejen u výkazu zisků a ztrát, ale v průběhu celé diplomové práce, budou uváděny různé formy zisku. Obrázek číslo 1 objasňuje vybrané formy zisku, které budou v průběhu práce nejvíce používány. 14

Obrázek 1: Formy zisku Zdroj: Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, str. 44 1.1.3 Přehled o peněžních tocích (cash flow) Peněžním tokem se rozumí pohyb peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů; předmětem přehledu o peněžních tocích je prokázat změnu jejich stavu za uplynulé účetní období a dále rozčlenit přírůstky a úbytky do položek vztahující se k činnosti provozní, investiční a finanční (Kislingerová, 2007, str. 58). Provozní činnost tvoří jádro celého podniku a zahrnuje základní výdělečné činnosti podniku a záporné cash flow ve víceletém časovém období z provozní činnosti je u nefinančních společností známkou vážných problémů. Investiční činnost zahrnuje pořízení a prodej DM a činnosti související s poskytováním půjček, úvěrů a výpomocí nesouvisející s provozní činností. Záporné investiční cash flow nasvědčuje investicím do dlouhodobého majetku. Finanční činností se zpravidla rozumí změny vedoucí ke změně velikosti dlouhodobých závazků a vlastního kapitálu. Cash flow lze sestavit pomocí dvou metod a to přímé a nepřímé, přičemž metodu si volí účetní jednotka sama. 1.1.4 Příloha k účetní závěrce Cenné informace též poskytuje příloha k účetní závěrce, která podává doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Pro externí uživatele je to nezbytný zdroj informací o použitých účetních metodách, způsobech ocenění a účetních zásadách. 15

1.2 Uživatelé finanční analýzy Vypracovaná finanční analýza není užitečným zdrojem jen pro manažery samotného podniku, ale je užitečným zdrojem informací i pro řadu externích uživatelů. 1.2.1 Interní uživatelé Výhodou interních uživatelů je i přístup k vnitropodnikovému účetnictví, vnitropodnikovým evidencím a kalkulacím. Nejvíce z interních uživatelů jistě využívají finanční analýzu manažeři, pro které jsou výstupy cenným podkladem pro operativní a strategické finanční řízení podniku a mají též nejlepší výchozí postavení pro zpracování finanční analýzy, neboť disponují i informacemi, které nejsou veřejně dostupné. Zaměstnanci představují uživatele finanční analýzy především z důvodu zainteresovanosti na prosperitě, finanční a hospodářské stabilitě podniku, která jim dává jistotu zaměstnání. Zaměstnanci jsou též někdy považováni za uživatele externí, protože všichni nemají přístup k vnitropodnikovým informacím. 1.2.2 Externí uživatelé Externí uživatelé mohou čerpat pouze z veřejně dostupných zdrojů. Významným externím uživatelem jsou banky a ostatní věřitelé, pro které představuje finanční analýza především přehled o schopnosti dlužníka hradit své závazky v době splatnosti. Investoři zpravidla zkoumají finanční situaci podniku pro získání dostatečných informací při rozhodování o případných investicích. Hlavní pozornost se soustřeďuje k míře rizika a výnosu spojených s vloženým kapitálem. Druhým důvodem je získání informací, jak podnik nakládá se zdroji, které již investoři podniku poskytli (Kislingerová, 2007, str. 32). Stát a jeho orgány poté zajímá především správnost vykázaných daní. Schopnost hradit splatné závazky, tedy pozornost na likviditu, zadluženost a solventnost zajímá především obchodní partnery. 1.3 Metody finanční analýzy Metody finanční analýzy se liší dle publikací, autorů jakož i účelu, pro který má finanční analýza sloužit. Základy jsou ovšem vždy stejné a budou více přiblíženy 16

v následujících kapitolách. Metody finanční analýzy se dělí do dvou základních částí, rozbor procentuální, který zkoumá absolutní data pomocí horizontální a vertikální analýzy a analýzy poměrové. Dále v práci budou sestaveny bonitní a bankrotní modely, pyramidový rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu a sestavena bude také ekonomická přidaná hodnota. 1.4 Absolutní ukazatele finanční analýzy Princip metody absolutní využívá data zjištěná přímo v účetních výkazech. Absolutní ukazatele dávají informace o vývojových trendech pomocí horizontální analýzy a procentuálnímu rozboru jednotlivých výkazů pomoci vertikální analýzy. 1.4.1 Horizontální analýza Vedle sledování změn absolutní hodnoty vykazovaných dat v čase (obvykle s retrospektivou 3 až 10 let) se zjišťují také jejich relativní (procentní) změny (tzv. technika procentního rozboru) (Sedláček, 2011, str. 16). Název horizontální získala tato analýza, jelikož jsou data sledována horizontálně. Důležitým závěrem z této analýzy je, zda u jednotlivých položek došlo k nárůstu či poklesu a jak tato změna byla zásadní. 1.4.2 Vertikální analýza Ve vertikální analýze dochází k bližšímu přiblížení struktury rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Sestavení vertikální analýzy spočívá v určení základu, zpravidla u rozvahy jsou tomu celková aktiva/pasiva a u výkazu zisku a ztráty se volí velikost tržeb. Výhodou vertikální analýzy je odhalení důležitých složek podniku, na které je poté dobré se více zaměřit. 1.4.3 Bilanční pravidla Bilančními pravidly se rozumí obecná doporučení, kterými by se měli řídit finanční manažeři při financování podniku, aby byla zajištěna jeho dlouhodobá stabilita a finanční zdraví (Synek, 2011, str. 350). 17

Zlaté bilanční pravidlo Zlaté bilanční pravidlo dává doporučení jak sladit časovou vázanost jednotlivých částí majetku s dobou trvání jednotlivých zdrojů. Dlouhodobý majetek by tedy měl být financován z dlouhodobého kapitálu a krátkodobý majetek z kapitálu krátkodobého. Pravidlo vyrovnání rizik Pravidlo vyrovnání rizik poměřuje cizí zdroje s vlastními zdroji a říká, že cizí zdroje by měly být menší nebo alespoň v poměru 1:1 ke zdrojům vlastním. Důležité je při tomto porovnání brát v úvahu efekt finanční páky, který se snižováním cizích zdrojů klesá. Pari pravidlo Dle pari pravidla by měl být dlouhodobý majetek převážně krytý vlastními zdroji. Důležité je si zde ovšem také uvědomit, že cizí zdroje jsou zpravidla levnější než zdroje vlastní. Poměrové pravidlo Poměrové pravidlo říká, že tempo růstu investic by nemělo být vyšší než tempo růstu tržeb, jelikož při vysokých investicích by byla do budoucna ohrožena, likvidita, využívání kapacit i rentabilita. 1.4.4 Analýza pracovního kapitálu Bezpochyby nejvýznamnějším rozdílovým ukazatelem je čistý pracovní kapitál, který je dán rozdílem mezi oběžným majetkem a krátkodobými cizími zdroji. Aby si podnik zajistil dostatečnou likviditu, musí mít dostatečnou výši volného pracovního kapitálu. Čistý pracovní kapitál představuje majetek financovaný dlouhodobým kapitálem. Vysoká míra čistého pracovního kapitálů je příznivá pro věřitele, ale snižuje rentabilitu podniku, a proto by se podnik měl spíše než vysoké výše snažit dosáhnout optimální výše čistého pracovního kapitálu. 18

Metody výpočtu čistého pracovního kapitálu se liší především v započítávání nevyfakturovaných krátkodobých pohledávek a závazků nebo příjmů a výdajů příštích období. V práci bude použit vzorec pro nejzákladnější variantu: ČPK = Oběžná aktiva krátkodobé dluhy (1) Zdroj: Sedláček, 2011, str. 35 Do krátkodobých závazků budou řazeny závazky z obchodního styku, krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci. Optimální výše čistého pracovního kapitálu Optimální výše čistého pracovního kapitálu se vypočítá jako násobek obratového cyklu peněz a jednodenních nákladů. Tato optimální výše by měla být úroveň toho, kolik provoz podniku potřebuje, aby byl stále hospodárný. Potřeba ČPK = OCP Jednodenní náklady (2) Zdroj: Synek, 2011, str. 337 OCP neboli obrátkový cyklus peněz představuje dobu obratu zásob (DOZ) a dobu splatnosti pohledávek (DI), od které se odečte doba splatnosti krátkodobých závazků (DOP). Podnik by se měl snažit OCP držet co nejkratší, jelikož představuje dobu, kterou musí podnik profinancovat od platby dodavatelům, než inkasuje peníze od odběratelů. OCP = DOZ + DI DOP Jednodenní náklady = Celkové náklady 360 (3) Zdroj: Synek, 2011, str. 337 19

1.5 Poměrové ukazatele Základem finanční analýzy jsou finanční poměrové ukazatele; ty vznikají jako podíl dvou absolutních ukazatelů (Synek, 2011, str. 353). Mezi základní poměrové ukazatele patří ukazatele rentability, likvidity, aktivity, zadluženosti a produktivity práce. Poměrové ukazatele mohou být vyjádřeny pomocí paralelní či pyramidové soustavy. Paralelní soustava chápe jednotlivé ukazatele jako rovnocenné, přičemž pro dlouhodobou existenci podniku musí být zajištěna jak rentabilita, likvidita tak i přiměřená zadluženost. Pyramidové soustavy rozkládají vrcholový ukazatel a pomáhají tak určit, která položka měla na změnu vrcholového ukazatele největší vliv. 1.5.1 Ukazatele rentability Jedná se o nejsledovanější ukazatel finanční analýzy, jelikož dokáže nejlépe vystihnout schopnost podniku dosahovat výnosů. Obecně ukazatel rentability udává, kolik Kč zisku připadá na jednu korunu vloženého kapitálu. Ukazatele rentability by se zpravidla měli posuzovat s ohledem na ukazatele likvidity (při zvyšující se likviditě rentabilita klesá) a s ohledem na riziko (při zvyšujícím se riziku roste i požadovaná rentabilita). Obecný tvar ukazatele = výnosy vložený kapitál (4) Zdroj: Kislingerová, Hnilica, 2008, str. 29 Rentabilita aktiv (ROA) Rentabilita neboli ziskovost aktiv poměřuje zisk s celkovými aktivy, přičemž nebere v úvahu, zda aktiva byla financována ze zdrojů vlastních, cizích, dlouhodobých či krátkodobých. Je-li do čitatele dosazen EBIT (který odpovídá v účetní metodice zhruba provoznímu zisku), potom ukazatel měří hrubou produkční sílu aktiv podniku před odečtením daní a nákladových úroků (Sedláček, 2011, str. 57). Ukazatel rentability aktiv vypočtený pomocí EBITU je tedy vhodný pro mezipodnikové srovnání. V diplomové práci bude použit právě výpočet pomocí 20

zisku před úroky a zdaněním neboť tento ukazatel bude poměřován s konkurenčními podniky. ROA = EBIT Aktiva (5) Zdroj: Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, str.99 Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Velmi důležitým ukazatelem ziskovosti je rentabilita vlastního kapitálu, pomocí kterého vlastníci zjišťují, zda vlastní kapitál přináší dostatečný výnos. Pro investora je velmi důležité, aby ukazatel rentability vlastního kapitálu byl vyšší než úroky, které lze obdržet při jiné formě investice jako například termínovaný vklad, nákup pokladničních poukázek či státních obligací. ROE = Čistý zisk Vlastní kapitál (6) Zdroj: Ibid. str. 100 Rentabilita investovaného kapitálu (ROCE) Rentabilita investovaného kapitálu měří efekt zpoplatněného kapitálu, přičemž za zpoplatněný kapitál je považován vlastní kapitál, rezervy, dlouhodobé závazky a dlouhodobé bankovní úvěry. ROCE = EBIT Vlastní kapitál + Rezervy + Dl. závazky + Dl. bankovní úvěry (7) Zdroj: Kislingerová, 2007, str. 83 Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita tržeb určuje zisk vztažený k tržbám. Stejně jako u ostatních typů rentability lze i rentabilitu tržeb počítat ve více obměnách, tato diplomová práce bude počítat s formou zisku EBIT, jelikož u tohoto ukazatele proběhne 21

mezipodnikové srovnání. Tento ukazatel je dobré poměřovat jak ve vztahu k odvětví, tak ve vztahu k obratu aktiv, jelikož tyto dva ukazatele mají protichůdný průběh. Pokud se zjistí problémy u ukazatele ziskové marže, lze se domnívat, že budou problémy i v dalších oblastech. ROS = EBIT Tržby (8) Zdroj: Ibid. str.85 Ukazatele rentability lze počítat s několika formami zisku. Pokud se porovnávají rentability v čase nebo se porovnávají podniky s odlišnou strukturou financování, je nejvhodnější použít EBIT. Pro výpočet rentability vlastního kapitálu je nejvhodnější forma čistý zisk (EAT), neboť je u tohoto ukazatele dobré učinit i pyramidový rozklad. 1.5.1.1 Ukazatele likvidity Likvidita je jednou z nezbytných podmínek pro dlouhodobě úspěšné fungování každé firmy. Pro lepší pochopení těchto ukazatelů je dobré správně chápat pojmy solventnost (schopnost uradit své splatné závazky včas, v požadované výši a na požadovaném místě), likvidita (schopnost podniku přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky) a likvidnost (míru obtížnosti přeměnit svá aktiva na peněžní prostředky). Vyhodnocování ukazatelů likvidity je dobré též vyhodnocovat ve srovnání s konkurenčními podniky, neboť například likvidita u velkých potravinářských řetězců, bude spíše připomínat agresivní přístup řízení, zatímco likvidita u malých podniků, majících jen málo odběratelů, bude spíše připomínat řízení pomocí konzervativního přístupu. Obecně je vyhodnocování likvidity velmi obtížné, neboť nízká likvidita může ohrozit finanční zdraví podniku a naopak vysoká likvidita sníží rentabilitu podniku. Existuje mnoho literatur, kde se obecně doporučené hodnoty u jednotlivých ukazatelů liší, tato diplomová práce vychází z doporučených hodnot uvedených v knize Manažerské finance (Kislingerová, 2007). 22

Běžná likvidita (L3) Běžná likvidita určuje kolikrát je podnik schopen uhradit své krátkodobé závazky, pokud by veškerá svá oběžná aktiva přeměnil na hotovost. Běžná likvidita je velmi citlivá na strukturu zásob, neboť u zásob může trvat velmi dlouho, než dojde k přeměně na peníze. Může se zde také vyskytnout problém u nedobytných pohledávek. V závislosti na tom, zda dá firma přednost vysokým výnosům nebo nízkému riziku se určují tři strategie řízení. Konzervativní strategie řízení počítá s doporučenou hodnotou alespoň 2,5, průměrná by se měla pohybovat mezi 1,6 2,5 a agresivní způsob řízení má hodnotu běžné likvidity nižší než 1,6. Běžná likvidita = Oběžná aktiva Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry (9) Zdroj: Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, str. 91 Pohotová likvidita (L2) Pohotová likvidita se snaží odstranit problémové složky u běžné likvidity, přičemž oběžná aktiva jsou očištěna od zásob a pohledávky jsou očištěny od těžko vymahatelných a nedobytných pohledávek. Při porovnání běžné a pohotové likvidity lze tedy snadno určit, jakou váhu mají zásoby v rozvaze, přičemž největší zásoby vykazují obchodní firmy. Pohotová likvidita = Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry (10) Zdroj: Ibid. str. 92 Doporučené průměrné hodnoty jsou 0,7 1,0, podle agresivní strategie 0,4 0,7 a při uplatnění konzervativní strategie 1,1 1,5. Pokud se pohotová likvidita rovná 1, znamená to, že je podnik schopen dostát veškerým svým krátkodobým závazkům bez prodeje zásob. 23

Peněžní likvidita (L1) Hotovostí se rozumí všechny pohotové platební prostředky, tzn. nejen suma prostředky na běžném nebo jiném účtu, v pokladně, ale rovněž volně obchodovatelné krátkodobé cenné papíry, šeky apod. (Kislingerová, 2007, str. 90). Peněžní likvidita = Peněžní prostředky Krátkodobé závazky + krátkodobé bankovní úvěry (11) Zdroj: Ibid. str. 92 Doporučená hodnota pro všechny strategie je 0,2, při využívání kontokorentního úvěru je přípustná i nižší hodnota. 1.5.1.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity udávají informace potřebné pro řízení aktiv, kde jsou do vzájemného vztahu dávány tržby a jednotlivé položky rozvahy (aktiva). Výsledky u ukazatelů aktiv pomáhají odhalit, zda podnik disponuje dostatečnými kapacitami, nebo zda má podnik příliš rozsáhlé kapacity a není zatím schopen je plně využívat. Příliš vysoká rychlost obratu může zase signalizovat, že firma nedisponuje dostatečnými produktivními aktivy a nebude tedy moci správně využívat růstové příležitosti. Ukazatele aktivity se mohou vyskytovat ve dvou obměnách: počet obrátek za určité období nebo doba obratu v časových jednotkách. Počet obrátek se vypočítá jako poměr hodnoty obratové veličiny (zpravidla výnosové či nákladové) za období t k průměrné hodnotě příslušných aktivních nebo pasivních položek ve stejném období t. Doba obratu aktiv nebo pasiv v t jednotkách je potom ve vztahu k počtu obrátek aktiv nebo pasiv za období t převrácenou hodnotou (Marek, 2006, str. 254). Obrat aktiv Obrat aktiv měří celkovou efektivnost využívání aktiv (dlouhodobý majetek a oběžná aktiva). Samozřejmostí je vyhodnocování tohoto ukazatele s ohledem na odvětví, ale obecně se dá říci, že by se měla celková aktiva podniku obrátit alespoň jedenkrát za rok. 24

(12) Obrat aktiv = Tržby Aktiva celkem Zdroj: Kislingerová, 2007, str. 93 Obrat dlouhodobého majetku Pro rozhodování o budoucích nových investicích hraje důležitou roli ukazatel obrat dlouhodobého majetku, který měří efektivnost využívání, strojů, zařízení, budov a jiných dlouhodobých majetkových částí. Tento ukazatel udává, kolikrát se dlouhodobý majetek obrátí v tržby za jeden rok. Při vyhodnocování obratu dlouhodobého majetku (DM) je třeba vzít v úvahu míru odepsanosti aktiv, metodu odepisování a zda není nějaký dlouhodobý majetek pořízen na leasing, neboť pak by se v tomto ukazateli tento DM nepromítl. Vysoká odepsanost má pozitivní vliv na tento ukazatel. Při klesajícím trendu se podnik stává citlivější na případný pokles tržeb, jelikož se zvyšují fixní náklady. Obrat dlouhodobého majetku = Tržby Dlouhodobý majetek (13) Zdroj: Ibid. str. 94 Obrat zásob Ukazatel obrat zásob dává informaci o tom, kolikrát je v průměru každá položka zásob v průběhu roku prodána a opětovně naskladněna. Zpravidla se tento ukazatel porovnává s odvětvovými daty, přičemž vyšší hodnoty znamenají, že podnik neváže zbytečně své zásoby. Přebytečné zásoby značí, že podnik nedokáže dobře hospodařit, neboť váže zbytečně moc zásob, které vyvolávají vyšší náklady na skladování a jsou v nich zbytečně umrtveny finanční prostředky. Obrat zásob = Tržby Zásoby (14) Zdroj: Ibid. str. 94 25

Doba obratu zásob Doba obratu zásob udává potřebný počet dnů, který je v průměru třeba aby peněžní fondy přešly přes výrobky či zboží znovu do peněžní formy. Obecné pravidlo pro vyhodnocování tohoto ukazatele říká, že pokud se obratovost zásob zvyšuje a doba obratu zásob snižuje, znační to dobrou situaci v podniku. (15) Zdroj: Ibid. str. 94 Doba obratu zásob = Zásoby Tržby 360 Doba splatnosti pohledávek Doba splatnosti pohledávek udává dobu, po kterou podnik musí čekat na inkaso plateb za již provedené tržby. Tento ukazatel se porovnává s dobou splatnosti krátkodobých závazků. Doba obratu pohledávek = Pohledávky Tržby 360 (16) Zdroj: Ibid. str. 94 Doba splatnosti krátkodobých závazků Ukazatel doby obratu závazků udává dobu, po kterou podnik čerpá takzvaný bezplatný úvěr, jinak řečeno dobu, která uběhne od vzniku závazku do doby jeho úhrady. (17) Doba obratu kr. závazků = Krátkodobé závazky Tržby 360 Zdroj: Ibid. str. 94 26

Obchodní deficit Při posuzováni doby splatnosti pohledávek a krátkodobých závazků má vysokou vypovídací schopnost též výpočet obchodního deficitu, který se vypočítá jako rozdíl mezi dobou obratu pohledávek a dobou obratu krátkodobých závazků. Tento ukazatel by měl být záporný, neboť čím více jde ukazatel do mínusu, tím déle může firma čerpat bezplatný úvěr ze strany dodavatele. 1.5.1.3 Ukazatele zadluženosti Velmi významné pro vyhodnocování finanční situace podniků jsou též ukazatele zadluženosti, neboť udávají vztah, mezi vlastními a cizími zdroji financování podniku. Financování pomocí cizího kapitálu je zpravidla levnější než financování pomocí kapitálu vlastního. Nese sebou ovšem jistá rizika, a proto je třeba mezi nimi najít optimální poměr. Proč je ovšem financování pomocí cizího kapitálu zpravidla levnější? Je to dáno skutečností, že úroky z cizího kapitálu snižují daňové zatížení podniku, protože úrok jako součást nákladů snižuje zisk, ze kterého se platí daně (tzv. daňový efekt nebo daňový štít) (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013, STR. 85). Investor také požaduje vyšší cenu za půjčení kapitálu než věřitel, jelikož nároky věřitele jsou uspokojovány před nároky vlastníků. Celková zadluženost (Debt Ratio) Doporučená hodnota celkové zadluženosti se pohybuje v průměru mezi 30 60 %. Velmi důležité je ale při posuzování tohoto ukazatele srovnání s odvětvím a posouzení v kontextu se schopností splácet úroky. Debt Ratio = Cizí zdroje Celková aktiva (18) Zdroj: Sedláček, 2011, str. 64 27

Věřitelské riziko (Equity Ratio) Ukazatel věřitelského rizika udává jaká část aktiv je financována akcionáři. Ukazatel celkové zadluženosti a ukazatel věřitelského rizika by měli dát dohromady přibližně hodnotu 1. Equity Ratio = Vlastní kapitál Celková aktiva (19) Zdroj: Ibid. str. 64 Ukazatel celkového rizika (Debt equity Ratio) Ukazatel celkového rizika nabývá hodnot v intervalu <0; ) a dává do poměru cizí zdroje a vlastní kapitál. Debt equity Ratio = Cizí zdroje Vlastní kapitál (20) Zdroj: Ibid. str. 64 Úrokové krytí Tento ukazatel je v případě financování cizími úročenými zdroji velmi významný, zejména je potřebné věnovat zvýšenou pozornost jeho vývoji v případě nerovnoměrného vývoje zisku před zdaněním z hlediska času. Pokud je hodnota ukazatele 1, je podnik schopen generovat zisk pouze pro splacení úroků věřitelům, ale není schopen zaplatit daň ani uspokojit vlastníka. Doporučená hodnota dle knihy Manažerské finance (Kislingerová, 2007, str. 97) je rovna 3. Úrokové krytí = EBIT Nákladové úroky (21) Zdroj: Kislingerová, 2007, str. 97 28

Finanční páka Finanční páka, která se vypočítá jako podíl aktiv a vlastního kapitálu je schopna do určité míry zvyšovat ukazatel rentability vlastního kapitálu. Při zvyšování podílu cizích zdrojů roste finanční páka a má tedy pozitivní vliv na celkovou rentabilitu vlastního kapitálu. Pokud ale dojde k velkému zvýšení podílu cizích zdrojů, dojde také ke zvýšení úroků, které vzápětí snižují podíl zisku plynoucí vlastníkům a způsobují snížení rentability vlastního kapitálu. Pro stanovení ziskového účinku finanční páky slouží následující vzorec. Ziskový účinek finanční páky = EBT EBIT x Aktiva Vlastní kapitál (22) Zdroj: Srpová, Řehoř, 2010, str. 350 Pokud je hodnota ukazatele < 1, pak má finanční páka negativní dopad a podnik by měl zvýšit podíl VK. Pokud je hodnota ukazatele > 1, pak má finanční páka pozitivní dopad a zvyšuje tak rentabilitu vlastního kapitálu. 1.5.1.4 Produktivita práce Produktivita práce měří výkonnost podniku ve vztahu k osobním nákladům. Zpravidla u těchto ukazatelů platí, že přidaná hodnota na zaměstnance by měla převyšovat osobní náklady na zaměstnance. Pokud by došlo k převýšení osobních nákladů nad přidanou hodnotou na zaměstnance, firma zaměstnává příliš mnoho pracovníků, kteří nejsou schopni si na sebe vydělat. (23) Osobní náklady k přidané hodnotě = Přidaná hodnota Osobní náklady Produktivita práce z přidané hodnoty = Přidaná hodnota Počet pracovníků Produktivita práce z tržeb = Tržby Počet pracovníků 29

Průměrná mzda = Mzdové náklady Počet pracovníků Zdroj: Kislingerová, Hnilica, 2008, str. 35 1.6 Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu Mezi nejvíce sledované ukazatele finanční analýzy patří rentabilita vlastního kapitálu, proto je dobré znát nejen jeho vývoj, ale také co na nárůstu či poklesu tohoto ukazatele mělo největší vliv. Pro úspěšné a dlouhodobé fungování organizace je vhodné odhalovat slabé a silné stránky podniku. Pyramidový rozklad tak nejlépe určí, na které ukazatele se do budoucna zaměřit, které zlepšit a které naopak fungují zcela bezproblémově. Nejznámější pyramidový rozklad je Du Pont analýza, kterou jako první představila americká společnost E. I. Du Pont. Tento rozklad zkoumá vlivy daňového břemene, rentability aktiv a finanční páky na rentabilitu vlastního kapitálu, neboli zda změny způsobené u těchto ukazatelů vedli k nárůstu či poklesu celkové rentability vlastního kapitálu. Daňové břemeno se vypočítá jako podíl EAT a EBT. Tento ukazatel udává, kolik hospodářského výsledku před zdaněním zůstane v podniku po zaplacení daní. Rentabilita aktiv, se pro účely rozkladu na první úroveň počítá se ziskem před zdaněním. Na rentabilitu aktiv působí rentabilita tržeb a obrat aktiv viz vysvětlení v kapitole 1.4.1 Ukazatele rentability. Finanční páka se vypočítá jako podíl aktiv a VK. Pokud roste cizí kapitál, zvyšuje se i finanční páka, finanční páka tak působí do jisté míry pozitivně a zvyšuje tím rentabilitu vlastního kapitálu. 1.6.1 Funkcionální metoda Existuje několik způsobů rozkladu vrcholového ukazatele jako například postupná metoda nebo více přesnější logaritmická metoda. V této práci bude použita funkcionální metoda, z důvodu záporných hodnot rentability vlastního kapitálu. 30

(24) A = a a 0 ; B = b b 0 ; C = c c 0 X a = X 0 A [1 + B + C 2 X b = X 0 B [1 + A + C 2 X c = X 0 C [1 + A + B 2 + BC 3 ] + AC 3 ] + AB 3 ] Zdroj: Sedláček, 2011, str. 102 1.6.2 Ekonomická přidaná hodnota Ekonomická přidaná hodnota představuje číselné vyjádření cíle podniku, které jsou uplatňovány managementem. Teorie EVA vychází z myšlenky, že výnos musí pokrýt i náklady na vlastní kapitál. Účetní zisk předpokládá, že vlastníci poskytují svůj kapitál bezplatně, a od výnosů se odečítají pouze náklady na cizí kapitál. Ekonomická přidaná hodnota počítá i s tzv. oportunitními náklady. Ekonomická přidaná hodnota se vypočítá jako součin rozdílu mezi rentabilitou vlastního kapitálu a alternativními náklady vlastního kapitálu označované také jako re a vlastního kapitálu. EVA = VK x (ROE r e ) (25) Zdroj: MPO, Finanční analýza podnikové sféry za rok 2014, 2015, str. 161 Vlastní kapitál (VK) zjistíme z rozvahy, rentabilitu vlastního kapitálu vypočítáme podle vzorce z kapitoly 1.4.1 Ukazatele rentability. Alternativní náklady vlastního kapitálu (re) nám představují výnosnost vlastního kapitálu, kterou by investovaný vlastní kapitál dosáhl při investici do jiné, stejně rizikové, investiční příležitosti. 31

(26) r e = UZ WACC x A CZ Z VK A x UM x (UZ A VK A ) Zdroj: Ibid. str. 161 Aktiva, vlastní kapitál, čistý zisk (CZ), zisk před zdaněním (Z) se zjišťuje z rozvahy a výkazu zisku a ztrát. UZ představují úplatné zdroje neboli součet vlastního kapitálu, bankovních úvěrů a dluhopisů. Úroková míra (UM) bude vypočítána jako podíl nákladových úroků a součtu bankovních úvěrů a emitovaných dluhopisů. Vážené průměrné náklady kapitálu WACC (27) WACC = r f + r LA + r podnikatelske + r FinStab Zdroj: Ibid. str. 160 Bezriziková sazba (rf) je stanovena na úrovni ročního výnosu 10tiletého státního dluhopisu. Riziková přirážka za velikost podniku (rla) se váže na velikost UZ (úplatných zdrojů). UZ < 100mil. Kč r LA = 5% UZ > 3mld. Kč r LA = 0% (28) 100 mil. Kč < UZ < 3mld. Kč r LA = (3 UZ)2 168,2 (UZ jsou v mld. Kč) Zdroj: Ibid. str. 158 Riziková přirážka za podnikatelské riziko podniku (rpodnikatelske) je spjata s ukazatelem produkční síly a je ovlivněna předmětem podnikání. 32

(29) X1 = UZ A x UM; Nákladové úroky UM = BU + O EBIT A > X1 r podnikatelské = minimální hodnota r pod v odvětví 0 < EBIT A EBIT A < 0 r podnikatelské = 10% < X1 r podnikatelské = (X1 EBIT A )2 X1 2 x 0,1 Zdroj: Ibid. str. 159 Riziková přirážka za finanční stabilitu (rfinstab) je spojena s likviditou podniku a charakterizuje vztahy životnosti aktiv a pasiv. L3 < XL1 r FinStab = 10% L3 > XL2 r FinStab = 0% (30) XL1 < L3 < XL2 r FinStab = (XL2 L3)2 (XL2 XL1) 2 x 0,1 XL1 a XL2 představují průměrnou hodnotu likvidity odvětví. Zdroj: Ibid. str. 158 Riziková přirážka za finanční strukturu (rfinstru) se vypočítá jako rozdíl mezi re (podle vzorce uvedeného výše) a WACC. re = WACC r FINSTRU = 0% re WACC > 10% r FINSTRU = 10% 1.7 Bankrotní modely Modely predikční tísně vyhodnocují dle chování vybraných ukazatelů případné ohrožení finančního zdraví. Podnik se nachází ve finanční tísni tehdy, jestliže není schopen dostát k danému termínu, v dané podobě a na daném místě 33

všem svým splatným závazkům (tzv. relativní neschopnost), nebo za situace, kdy hodnota jeho závazků převyšuje hodnotu jeho aktiv (tzv. absolutní neschopnost) (Marek, 2006, str. 278). Bankrotní modely byly sestaveny na základě skutečných dat u firem, které dobře prosperovaly nebo naopak zbankrotovaly a jsou založeny na předpokladu, že u firem dochází několik let před bankrotem k jistým anomáliím, které jsou charakteristické pro ohrožení firmy. Pomocí bankrotních modelů lze předvídat, jak se firma v nejbližších letech bude vyvíjet. V této práci budou aplikovány 2 bankrotní modely Altamův model ZETA skóre a Taflerův bankrotní model. Veškeré výpočty budou převzaty z knih Finanční analýza podniku (Sedláček, 2011) a Studijní průvodce financemi podniku (Marek, 2006) 1.7.1 Altmanův model Altmanova formule bankrotu, nazývaná i Z-skóre, vychází z diskriminační analýzy uskutečněné koncem 60. a v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných a nezbankrotovaných firem (Sedláček, 2011, str. 110). Altman rozdělil model do tří skupin pro podniky s akciemi obchodovatelnými na burze, pro ostatní podniky a nový model z roku 1995 pro nevýrobní společnosti. V práci bude použit třetí typ. (31) ZETA = 6,56X 1 + 3,26X 2 + 6,72X 3 + 1,05X 4 X1 = pracovní kapitál / aktiva X2 = zadržený zisk / aktiva X3 = EBIT / aktiva X4 = VK / cizí zdroje Zdroj: Marek, 2006, stra. 304 Zadržený zisk = Fondy ze zisku + výsledek hospodaření min. let + výsledek hospodaření za účetní období Vyhodnocení proběhne dle tabulky číslo 1, která pomůže určit, zda je podnik ohrožen bankrotem či lze předvídat uspokojivou finanční situaci. 34

Tabulka 1: Tabulka pro vyhodnocení ZETA skóre ZETA > 2,6 Můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci 1,12 =< ZETA < 2,59 šedá zóna nevyhraněných výsledků ZETA < 1,1 Firma je ohrožena vážnými finančními problémy Zdroj: SEDLÁČEK, 2011, str. 110 Vzhledem k tomu, že tento ukazatel byl vytvořen na základě analýzy amerických firem, je dobré pro podniky v České republice použít i jiné modely. 1.7.2 Taflerův bankrotní model Taflerův model pracuje se čtyřmi poměrovými ukazateli a byl poprvé publikován v roce 1977. (32) T = 0,53R 1 + 0,13R 2 + 0,18R 3 + 0,16R 4 R1 = EBT / kr. závazky R2 = oběžná aktiva / cizí zdroje R3 = kr. závazky / aktiva R4 = Tržby / aktiva Zdroj: SEDLÁČEK, 2011, str. 113 Vyhodnocení ukazatele proběhne dle tabulky číslo 2. Tabulka 2: Tabulka pro vyhodnocení Taflerova bankrotního modelu T > 0,3 Můžeme předvídat uspokojivou finanční situaci T < 0,2 Firma je ohrožena vážnými finančními problémy Zdroj: SEDLÁČEK, 2011, str. 113 1.8 Bonitní modely Bonitní modely hodnotí bonitu, finanční zdraví podniku. Tyto modely slouží nejen věřitelům, ale také vlastníkům. V práci budou vypočítány dva z nejrozšířenějších modelů Kralickův quicktest a IN99. 35

1.8.1 Kralickův quicktest Kralickův quicktest byl navržen v roce 1990 prof. Kralickem. Tento bonitní model pracuje s ukazateli, které nepodléhají rušivým vlivům. Aby byla zabezpečena vyvážená analýza jak z výnosové situace, tak i z finanční stability, pracuje se s ukazateli z oblasti stability, likvidity, rentability a výsledku hospodaření. Tabulka 3: Kralickův quicktest (33) Ukazatel Konstrukce ukazatele Typ ukazatele Vyhodnocení R1 R2 R3 R4 VK A Dluhy KFM Nezdaněné CF EBIT A Nezdaněné CF Provozní výnosy Zdroj: Gruünwald, Holečková, 2007, str. 191 Ukazatel zadluženosti Ukazatel solventnosti Ukazatel rentability Ukazatel krátkodobé platební schopnosti >30% >20% >10% >0% negativní < 3 roky < 5 let < 12 let > 12 let > 30 let >15% >12% >8% >0% negativní >10% >8% >5% >0% negativní Počet bodů 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 Nezdaněné cash flow (CF) = EAT + daň z příjmu + odpisy ; KFM = krátkodobý finanční majetek Hodnocení finanční situace podniku = R1 + R2 + R3 + R4 bodů 4 (34) Zdroj: Ibid., str. 193 Hodnota 1 značí výborný podnik, 2 velmi dobrý, 3 dobrý, 4 špatný a hodnota 5 značí podniky ohrožené insolvencí. 36

1.8.2 Index IN99 Index IN99 vyjadřuje bonitu podniku z hlediska jeho finanční výkonnosti. Úspěšný podnik tvoří nejen zisk, ale i hodnotu pro jeho vlastníky a proto tento model nahlíží na podnik z pohledu vlastníků. IN99 = 0,017A + 4,573C + 0,481D + 0,015E (35) A = A / cizí zdroje C= EBIT / A D = Výnosy celkem / A E = oběžná aktiva / kr. závazky Zdroj: Sedláček, 2011, str. 11 5ti kategorií. Tabulka číslo 4 slouží pro vyhodnocení ukazatele IN99 a rozděluje podnik do Tabulka 4: Tabulka pro vyhodnocení indexu IN99 IN99 >= 2,07 Podnik dosahuje kladné hodnoty ekonomického zisku 1,42 =< IN99 <= 2,07 Situace není jednoznačná, ale podnik spíše tvoří hodnotu 1,089 =< IN99 < 1,42 Nerozhodná situace, podnik má přednosti, ale i výraznější problémy 0,684 =< IN99 < 1,089 Podnik spíše netvoří hodnotu IN99 < 0,684 Zdroj: Ibid. str. 112 Podnik má zápornou hodnotu ekonomického zisku 1.9 Mezipodnikové srovnání Finanční analýza sama o sobě nemá dobrou vypovídací schopnost, a proto se nedá pouze na základě vypracování finanční analýzy za jedno období odhalit slabé a silné stránky podniku. Finanční analýza by měla být zpracována za delší časové období, aby bylo možné určit vývoje jednotlivých ukazatelů. Vhodné je také srovnání s odvětvovými daty. V této práci bude provedena takzvaná Grafická analýza (spider graf). 37

1.9.1 Spider graf Nejpoužívanější je vyhodnocení analyzovaného podniku ve vztahu k odvětvovému průměru, dá se také použít srovnání s nejlepším v oboru či konkurenčním podnikem. Velkou výhodou tohoto grafu je, že zobrazují porovnání s více ukazateli najednou. Pro účely této diplomové práce budou porovnávány ukazatele pohotové a peněžní likvidity, Equity Ratio, úrokové krytí, rentabilita aktiv a VK, obrat aktiv a dlouhodobého majetku. 38

2 Praktická část V praktické části jsou aplikovány veškeré metody a postupy z části teoretické. Nejprve je provedeno představení společnosti, poté jsou nastíněny důležité odchylky oboru cestovního ruchu od jiných oborů, dále jsou okomentovány výsledky z analýzy absolutních a poměrových ukazatelů. Více se práce zaměří na analýzu rentability vlastního kapitálu. Po vyhodnocení ekonomické přidané hodnoty a bonitních a bankrotních modelů dojde k celkovému srovnání s konkurencí. Veškeré analýzy jsou prováděny za 5-ti leté časové období od roku 2009 2013. V přílohách číslo 1,2,3 se nachází rozvaha a výkaz zisku a ztráty zkrácené o nulové položky. 2.1 VEDI TOURGROUP s.r.o. Společnost VEDI TOURGROUP s.r.o se zaměřuje především na prodej vlastních zájezdů a zájezdů jiných touroperátorů, další činností je také rent-a-car pronájem a provoz vlastního hotelu. Společnost organizuje příjezdy ze zahraničí do ČR, výjezdy do zahraničí a organizování zájezdů/pobytů pro české občany v ČR. Hlavní náplní jsou lázeňské pobyty, poznávací zájezdy, výlety a okružní prohlídky, kulturní zájezdy a obchodní cesty. Firma dále nabízí akce se sportovním zaměřením, individuální turistiku, tematické zájezdy. Datum vzniku společnosti: 3. 8. 2000 (GULLIVER CLUB,s.r.o.) ; 3. 11. 2003 změna obchodního jména na VEDI TOURGROUP s.r.o. Sídlo: Praha 5 - Smíchov, Plzeňská 577/25, PSČ 15000 Hlavní předmět podnikání: provozování cestovní kanceláře Předmět podnikání: hostinská činnost, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, silniční motorová doprava vnitrostátní příležitostná osobní, - mezinárodní příležitostná osobní, provádění staveb, jejich změn a odstraňovaní, prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin. Společníci: od roku 2003 jediný společník IRINA FEDINA 39

Počet zaměstnanců za sledované období (interval): 20-38 V roce 2007 vznikl odštěpný závod VEDI TOURGROUP s.r.o. odštěpný závod Karlovy Vary. Základní charakteristiky odvětví cestovního ruchu Cestovní kancelář musí mít ze zákona pojištění pro případ úpadku. Další důležitou podmínkou je požadavek na finanční způsobilost (podmínky nalezneme v dokumentu NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY(ES) č.1071/2009 a to buď disponovat dostatečným kapitálem a rezervami nebo mít sjednané příslušné pojištění. Pro odvětví cestovního ruchu jsou charakteristické vysoké krátkodobé závazky a pohledávky a vysoké časové rozlišení (způsobené pobyty a zájezdy uskutečněné na přelomu roku). Pro cestovní agentury a kanceláře zajišťující pobyty a zájezdy cizinců jsou typické velké kurzové rozdíly. 2.2 Analýza absolutních ukazatelů Před provedením finanční analýzy poměrových ukazatelů a dalších nezbytných složek finanční analýzy je dobré si nejprve provést analýzu absolutních ukazatelů, která odhalí vývoj v čase a strukturu jednotlivých položek VZZ a rozvahy. 2.2.1 Vertikální analýza Vertikální analýza je provedena jak pro aktiva a pasiva, tak pro výkaz zisku a ztráty. Výpočty všech nenulových položek rozvahy a výkazu zisku a ztrát se nachází v přílohách číslo 4,5,6. V praktické části diplomové práce jsou uváděny a okomentovány pouze významné položky. Vertikální analýza aktiv Hlavní činnost firmy, provozování cestovní kanceláře, již napovídá, že firma bude mít tvořená aktiva převážně z krátkodobých pohledávek a pasiva převážně z krátkodobých závazků. Z tabulky číslo 5 je patrné, že dlouhodobý majetek v roce 2009 a 2010 tvořil v průměru 4 % z celkové bilanční sumy. Takto malý poměr DM na celkových aktivech bylo způsobeno využíváním finančního leasingu. Firma například v roce 2010 měla 2 autobusy pořízené formou finančního leasingu, takže 40

se tyto dva dopravní prostředky neobjeví v DM. Dlouhodobý nehmotný majetek tvoří v prvních třech sledovaných letech software, který byl v dalších letech již plně odepsán. V roce 2013 firma vykazuje další položku DNM (dlouhodobý nehmotný majetek), konkrétně nedokončený DHM, který tvoří rezervační systém společnosti. Firma také vykazuje časové rozlišení, které je tvořeno náklady a příjmy příštích období, jelikož firma má mnoho pobytů a zájezdů, které jsou uskutečněné na přelomu roku. Tabulka 5: Vertikální analýza aktiv (výtah) 2009 2010 2011 2012 2013 Aktiva celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Dlouhodobý majetek 3,45% 4,61% 20,03% 30,19% 33,13% Dlouhodobý nehmotný majetek 0,31% 0,20% 0,00% 0,00% 0,18% Dlouhodobý hmotný majetek 3,14% 4,41% 20,01% 30,19% 32,95% Dlouhodobý finanční majetek 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Oběžná aktiva 93,57% 93,19% 70,25% 67,27% 62,10% Zásoby 1,39% 0,09% 0,13% 0,24% 1,81% Dlouhodobé pohledávky 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Krátkodobé pohledávky 84,29% 73,90% 58,02% 56,07% 49,21% Krátkodobý finanční majetek 7,88% 19,21% 12,10% 10,96% 11,07% Časové rozlišení 2,99% 2,19% 9,72% 2,55% 4,77% Z grafu číslo 1 je patrné, že podíl oběžných aktiv na celkových aktivech, se od roku 2011 začíná snižovat, je to způsobeno postupným pořizováním dopravních prostředků od roku 2011. Tyto dopravní prostředky nebyly již pořizovány formou leasingu, a proto se promítnou do aktiv. V roce 2012 také firma vykazuje nedokončený dlouhodobý hmotný majetek (DHM), který se v roce 2013 přeměnil do dopravních prostředků. Velký nárůst podílu DM na aktivech, ale nemusí znamenat, a v tomto případě ani neznamená, celkové snížení krátkodobých pohledávek. 41

Graf 1: Vertikální analýza aktiv 120,00% 100,00% 2,99% 2,19% 9,72% 2,55% 4,77% 80,00% 60,00% 93,57% 93,19% 70,25% 67,27% 62,10% 40,00% 20,00% 0,00% 20,03% 30,19% 33,13% 3,45% 4,61% 2009 2010 2011 2012 2013 Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Časové rozlišení Z tabulky číslo 6, kde je vidět podíl DM na aktivech u konkurenčních podniků je patrné, že podíl DM na aktivech ve sledované společnosti odpovídá konkurenčním subjektům. Tabulka 6: Poměr dlouhodobého majetku na aktivech 2009 2010 2011 2012 2013 VIOLA travel s.r.o 8,89% 5,30% 56,87% 61,64% 64,64% Czech holidays - ck, s.r.o. 21,77% 32,25% 22,98% 11,69% 25,09% ALEXANDRIA, spol s. r. o. 42,14% 36,29% 40,18% 32,01% 23,59% Vertikální analýza pasiv Z tabulky číslo 7 lze konstatovat, že podíl vlastního kapitálu a cizích zdrojů v průměru 1:10 je také dán charakterem činnosti podnikání. Dlouhodobé závazky byly tvořeny závazkem za ovládanou nebo ovládající osobou, které firma v roce 2012 kapitalizovala z důvodu splnění finanční způsobilosti. Finanční způsobilost se dá zajistit i formou pojištění, toto pojištění je ovšem velmi drahé, a proto se pravděpodobně jednatelka rozhodla kapitalizovat svoje vklady, aby firmě zajistila finanční způsobilost, v letech kdy firma začala nakupovat nové dopravní prostředky. Cizí zdroje jsou od roku 2012 tvořeny z drtivé části pomocí krátkodobých závazků, 42

do roku 2012 tvořili cizí zdroje, z velké části také dlouhodobé závazky, ale ty jak již bylo zmíněno na začátku této kapitoly, se v roce 2012 kapitalizovaly. Tabulka 7: Vertikální analýza pasiv 2009 2010 2011 2012 2013 Pasiva celkem 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Vlastní kapitál 11,19% 12,33% 8,88% 7,35% 5,49% Základní kapitál 0,29% 0,36% 0,23% 0,14% 0,10% Kapitálové fondy 4,37% 5,34% 3,43% 13,23% 9,97% Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 0,00% 0,04% 0,02% 0,01% 0,01% VH minulých let 12,66% 7,95% 4,23% 3,17% -4,54% VH běžného účetního období -6,13% -1,35% 0,96% -9,20% 0,05% Cizí zdroje 88,81% 87,67% 91,12% 92,65% 94,41% Rezervy 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Dlouhodobé závazky 26,03% 32,84% 25,16% 0,00% 0,28% Krátkodobé závazky 58,32% 54,82% 53,72% 88,85% 84,93% Bankovní úvěry a výpomoci 4,45% 0,00% 12,25% 3,80% 9,21% Časové rozlišení 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Z tabulky číslo 8 je patrné, že i konkurenční podniky tvoří pasiva z velké části pomocí cizích zdrojů, oproti analyzovanému podniku ovšem lépe dodržují doporučený poměr cizích zdrojů a VK. Tabulka 8: Poměr cizích zdrojů na pasivech 2009 2010 2011 2012 2013 VIOLA travel s.r.o 83,91% 75,73% 66,25% 79,66% 56,33% Czech holidays - ck, s.r.o. 76,60% 57,28% 58,52% 44,95% 67,42% ALEXANDRIA, spol s. r. o. 76,60% 57,28% 58,52% 44,95% 67,42% Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty je vztažena k tržbám za prodej zboží a výkonům. Firma VEDI TOURGROUP nabízí služby, a proto tvoří tržby za prodej služeb drtivou část celkových tržeb. Firma za všechna sledovaná období vykazuje kladnou přidanou hodnotu, která v průběhu roste, ovšem neroste souměrně se 43

zvyšováním tržeb. Firma také vykazuje velké finanční náklady a výnosy, které jsou způsobené především kurzovými rozdíly, jelikož firma podniká zájezdy i do zahraničí a má mnoho klientů, kteří platí v cizích měnách (z drtivé části v EUR). Z tabulky číslo 9 lze vypozorovat, že firma za celé sledované období vykazovala mimořádné výnosy, které byly způsobené náhradou škody od pojišťovny. Firma v letech 2009, 2010 a 2012 nevykazovala dostatečnou přidanou hodnotu pro pokrytí především osobních nákladů, což firmu nepochybně tyto roky dostalo do ztráty. Firma v roce 2011 začíná nakupovat více dopravních prostředků a celkově velmi expanduje, v roce 2011 je navíc, oproti dvěma předcházejícím letům, zisková. V roce 2012 firma vykazuje ztrátu největší za celé sledované období, je to ovšem způsobeno vysokými odpisy z pořízených dopravních prostředků a vytvořením opravných položek k nedobytným pohledávkám v částce 2 549 tis. Firmě v tomto roce také vzrostly tržby o cca 170 milionů korun, ovšem přidaná hodnota vzrostla o cca 1 milion korun, zatímco osobní náklady vzrostly o 2 miliony korun. V roce 2013 došlo k velkému navýšení přidané hodnoty a firma již byla schopna uhradit veškeré provozní náklady. Tabulka 9: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát 2009 2010 2011 2012 2013 Tržby za prodej zboží + výkony 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% Tržby za prodej zboží 0,00% 0,10% 0,08% 0,03% 0,08% Náklady vynaložené na prodané zboží 0,00% 0,11% 0,06% 0,02% 0,06% Obchodní marže 0,00% 0,00% 0,02% 0,01% 0,02% Výkony 100,00% 99,90% 99,92% 99,97% 99,92% Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 100,00% 99,90% 99,92% 99,97% 99,92% Výkonová spotřeba 98,65% 98,99% 97,80% 98,38% 96,55% Přidaná hodnota 1,35% 0,90% 2,14% 1,60% 3,39% Osobní náklady 2,75% 2,17% 1,45% 1,37% 1,76% Daně a poplatky 0,24% 0,20% 0,28% 0,13% 0,12% Odpisy DHM a DNM 0,21% 0,23% 0,41% 0,65% 0,83% Tržby z prodeje DM a materiálu 0,00% 0,00% 0,13% 0,00% 0,22% Provozní výsledek hospodaření -2,83% -1,98% 0,09% -1,03% 0,59% Ostatní finanční výnosy 4,28% 3,23% 1,28% 0,86% 0,81% Ostatní finanční náklady 2,58% 1,39% 1,27% 1,11% 1,51% 44

2009 2010 2011 2012 2013 Finanční výsledek hospodaření 1,56% 1,78% -0,03% -0,29% -0,77% Výsledek hospodaření za běžnou činnost -1,27% -0,19% 0,01% -1,32% -0,18% Mimořádné výnosy 0,19% 0,02% 0,11% 0,07% 0,19% Mimořádné náklady 0,01% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% Mimořádný výsledek hospodaření 0,18% 0,02% 0,11% 0,07% 0,19% Výsledek hospodaření za účetní období -1,09% -0,17% 0,12% -1,25% 0,01% Výsledek hospodařen před zdaněním -1,09% -0,17% 0,16% -1,25% 0,01% 2.2.2 Horizontální analýza Horizontální analýza je provedena na složky rozvahy, které tvoří největší podíl na aktivech a pasivech. Pro výkaz zisku a ztrát je provedena horizontální analýza na vybrané ukazatele ovlivňující zisk podniku. Celá horizontální analýza v absolutní změně pro rozvahu a výkaz zisku a ztráty je k nalezení v přílohách číslo 7,8,9. Horizontální analýza oběžných aktiv Jak je již vysvětleno v kapitole 2.2.1 Vertikální analýza, dlouhodobý hmotný majetek je tvořen výhradně z dopravních prostředků a v posledních letech vzrostl z důvodu pořízení nových dopravních prostředků formou nákupu a ne formou leasingu, jak tomu bylo v letech předešlých. Horizontální analýza je proto provedena podrobněji dle grafu číslo 2 pro oběžná aktiva a složky, jež nárůst i pokles této položky nejvíce ovlivňují. V prvním sledovaném období oběžná aktiva klesla z důvodu poklesu krátkodobých poskytnutých záloh a pohledávek z obchodních vztahů. Vzhledem k tomu, že se ovšem výkony nesnížily, ale naopak vzrůstaly po celé sledované období, je to s největší pravděpodobností způsobeno především menším počtem poskytnutých záloh před koncem roku a vystavením faktur se splatností v novém roce. Nadále oběžná aktiva rostou především z důvodu krátkodobých poskytnutých záloh, které tvoří zaplacené zálohy dodavateli především jiným touroperátorům a hotelům, což je způsobené expanzí společností. Pozitivní dopad na zvyšování oběžných aktiv (OA) má také krátkodobý finanční majetek, tvořený penězi a účty v bance. Jelikož má firma vysoké procento krátkodobých závazků, je pozitivní nárůst KFM z důvodu posílení peněžní likvidity. 45

Graf 2: Horizontální analýza oběžných aktiv 25000 20000 15000 17540 10000 10901 5000 0-5000 -5964 4568 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013-10000 Pohledávky z obchodních vztahů (krátk.) Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé poskytnuté zálohy Oběžná aktiva Horizontální analýza cizích zdrojů Graf číslo 3 zobrazuje horizontální analýzu cizích zdrojů. V roce 2010 nedošlo k žádným velkým změnám u cizích zdrojů, menší pokles může být zapříčiněn stejným faktorem jako u oběžných aktiv, tedy tím, že se přijalo více záloh až v novém roce. V ostatních letech, již dochází k nárůstu cizích zdrojů, který je způsoben především růstem krátkodobých přijatých záloh a závazků z obchodních vztahů, které jen dokazují expanzi podniku. Pokles v roce 2012 u dlouhodobých závazků byl již vysvětlen v kapitole 2.2.1 Vertikální analýza. Tento pokles ovšem z důvodu velkého růstu ostatních složek neměl na vývoj křivky cizích zdrojů negativní vliv. Firma v roce 2009 a 2010 nevyužívá příliš bankovní úvěry a výpomoci. V roce 2010 došlo dokonce ke splacení veškerých úvěrů a výpomocí, a to jak krátkodobých, tak dlouhodobých. V roce 2012 a 2013 došlo k načerpání bankovních úvěrů z důvodu nákupu dopravních prostředků. 46

Graf 3: Horizontální analýza cizích zdrojů 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0-5000 -10000-15000 26623 23483 15253 2009/2010-5884 2010/2011 2011/2012 2012/2013 Dlouhodobé závazky Krátkodobé přijaté zálohy Cizí zdroje Závazky z obchodních vztahů (krátk.) Bankovní úvěry a výpomoci Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát Graf číslo 4 znázorňuje vývoj tržeb za služby, výkonovou spotřebu a přidanou hodnotu. Z grafu je na první pohled patrné, že se firma nachází v expanzi, neboť tržby a samozřejmě výkonová spotřeba rostou. Firma vykazuje nárůst přidané hodnoty v celém sledovaném období, mimo roku 2010, kdy došlo k poklesu především z důvodu velkého nárůstu spotřeby materiálu a energie. V dalších letech již roste úměrně výkonová spotřeba s tržbami za prodej vlastních služeb. Negativní dopad bude mít ovšem v roce 2012 velký nárůst tržeb, který ovšem doprovázel jen malý nárůst přidané hodnoty. V roce 2013 došlo ke zlepšení a velkému nárůstu přidané hodnoty, což lze považovat za pozitivní vzhledem k tomu, že v tomto roce firma dosáhla největšího kladného provozního výsledku hospodaření. 47

Graf 4: Horizontální analýza tržeb, výkonové spotřeby a přidané hodnoty 200000 180000 160000 140000 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0-20000 12716 5605-610 857 2009/2010 2010/2011 2011/2012 2012/2013 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 2.2.3 Bilanční pravidla V následující kapitole je zanalyzováno, zda je majetková a kapitálová struktura v souladu s bilančními pravidly. Pro lepší vypovídací schopnost jsou vybraná bilanční pravidla okomentována ve vztahu k odvětví. Zlaté bilanční pravidlo Zlaté bilanční pravidlo doporučuje financovat dlouhodobý majetek dlouhodobými kapitálem. Z grafu číslo 5 je patrné, že v prvních třech analyzovaných letech byl dlouhodobý majetek plně kryt dlouhodobým kapitálem. V roce 2011 firma začala pořizovat dlouhodobý majetek, konkrétně dopravní prostředky, formou nákupu. V roce 2012 a 2013 došlo k největšímu nárůstu DM a firma již nebyla schopna financovat DM dlouhodobým kapitálem, a to především z důvodu velké ztráty z roku 2012, která se nám promítla do VK jak v roce 2012 (výsledek hospodaření běžného účetního období), tak v roce 2013 (neuhrazená ztráta minulých let). 48

Graf 5: Zlaté bilanční pravidlo 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2009 2010 2011 2012 2013 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý kapitál Při pohledu na konkurenční podniky v tabulce číslo 10, je patrné, že firmy Czech holidays a ALEXANDRIA po celou dobu zlaté bilanční pravidlo dodržují a jejich dlouhodobý majetek je opravdu financován dlouhodobým kapitálem. Firma VIOLA travel má ovšem také velmi agresivní způsob financování a její dlouhodobý kapitál v posledních třech analyzovaných letech nepokrývá DM. Při porovnání s konkurencí by se tedy analyzovaný podnik měl zaměřit na zvyšování dlouhodobého kapitálu, ovšem z důvodu velké ztráty z roku 2012, která byla nezvykle vysoká i z důvodu vytvoření opravných položek k nedobytným pohledávkám, nelze tento ukazatel hodnotit zcela negativně. Tabulka 10: Zlaté bilanční pravidlo konkurenčních podniků 2009 2010 2011 2012 2013 VIOLA travel s.r.o Czech holidays - ck, s.r.o. DM 38,59% 18,42% 76,93% 84,55% 65,97% Dl. kapitál 61,41% 81,58% 23,07% 15,45% 34,03% DM 49,53% 42,92% 40,79% 38,65% 43,60% Dl. kapitál 50,47% 57,08% 59,21% 61,35% 56,40% ALEXANDRIA, spol s. r. o. DM 46,88% 38,79% 41,65% 34,80% 28,09% Dl. kapitál 53,12% 61,21% 58,35% 65,20% 71,91% 49

Pravidlo vyrovnání rizik Pravidlo vyrovnání rizik, které znázorňuje graf číslo 6, říká, že poměr cizích zdrojů a vlastního kapitálu by měl být minimálně 1:1, Pravidlo není dodrženo po celé analyzované období. Firma má v průměru 90% cizích zdrojů na celková pasiva. Největší podíl z cizích zdrojů ovšem tvoří krátkodobé závazky, které vyplívají z charakteru podniku. Firma tvoří dlouhodobé závazky pouze složkou závazky k ovládaným nebo ovládajícím osobám, které byly dokonce v roce 2012 kapitalizovány. Bankovní úvěry a výpomoci firma ve vztahu ke krátkodobým cizím zdrojům vykazuje též velmi malé. Firma ovšem, jak je uvedeno v kapitole rentability a zadluženosti, nevyužívá dostatečného efektu finanční páky. Graf 6: Pravidlo vyrovnání rizik 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2009 2010 2011 2012 2013 Vlastní kapitál Cizí zdroje Z tabulky číslo 11 hodnoty konkurenčních podniků je patrné, že nejlépe toto pravidlo bylo dodrženo firmou ALEXANDRIA, která je z analyzovaných firem největší a dosahuje také největších zisků, které zadržuje v 100% výši a VK má téměř celý tvořen pomocí kladných výsledků hospodaření z běžných účetních období a zadržených zisků minulých let. Konkurenční podniky Czech holidays a VIOLA travel mají poměr VK a cizími zdroji také nelichotivý z hlediska doporučených hodnot. Bilanční pravidla jsou ovšem pouze doporučením a neberou v úvahu rozdílnost jednotlivých odvětví. 50

tis. Kč Tabulka 11: Pravidlo vyrovnání rizik konkurenčních podniků 2009 2010 2011 2012 2013 VK 14,15% 23,46% 17,06% 11,27% 33,35% VIOLA travel s.r.o CZ 83,91% 75,73% 66,25% 79,66% 56,33% VK 21,96% 42,45% 33,01% 18,55% 32,20% Czech holidays - ck, s.r.o. CZ 76,60% 57,28% 58,52% 44,95% 67,42% VK 47,75% 57,26% 56,11% 56,68% 56,83% ALEXANDRIA, spol s. r. o. CZ 50,62% 41,96% 41,62% 42,38% 42,17% Pari pravidlo Financování dlouhodobého majetku vlastním kapitálem, to je hlavní podstata pari pravidla. Z grafu číslo 7 lze vyvodit, že firma toto pravidlo splnila jen v prvních dvou letech, kdy nepořizovala dlouhodobý majetek. Od roku 2011, firma začala pořizovat dlouhodobý majetek, ovšem v tomto roce financovala nákup pomocí závazku za ovládanou nebo ovládající osobou. Tento závazek v následujícím roce kapitalizovala a došlo k nárůstu VK, ovšem v roce 2012 firma vykazovala ztrátu cca 6,5 milionu, což velmi snížilo VK v letech 2012 a 2013. Firma od roku 2011, kdy začala pořizovat DM, začala financovat pomocí bankovních úvěrů. Ovšem ani tyto úvěry nepokrývají velikost DM, což odpovídá financování pomocí krátkodobých závazků. Graf 7: Pari pravidlo 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 2009 2010 2011 2012 2013 Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál 51

Poměrové pravidlo Z grafu číslo 8 je patrné, že firma VEDI TOURGROUP dosáhla velkých rozdílů u poměrového pravidla, což bylo způsobeno velkým růstem dlouhodobého majetku. Z grafu číslo 8, kde došlo v roce 2011 ke skoro 600% nárůstu DM, vypadá na první pohled růst tržeb velmi malý, ovšem v roce 2011 tržby narostly o zhruba 130 milionů, zatímco dlouhodobý majetek o 7 milionů. Firma ovšem i tak nevytváří dostatečnou přidanou hodnotu na pokrytí především odpisů a osobních nákladů. V roce 2013 se začíná již tempo růstu tržeb a investičních aktiv přibližovat, což lze považovat za příznivý stav. Velký výkyv v letech 2011 a 2012 lze přičíst výjimečnému stavu pořízení velkého počtu dopravních prostředků, který je pro růst podniku nezbytný. Graf 8: Poměrové pravidlo 700,00% 600,00% 500,00% 400,00% 300,00% 200,00% 100,00% 0,00% 2010 2011 2012 2013 Investiční aktivita Tempo růstu tržeb 2.2.4 Analýza pracovního kapitálu Z grafu číslo 9, lze určit, ve kterém období byla firma likvidní. V letech 2009 2011 tvoří firma kladný čistý pracovní kapitál. V letech 2012 a 2013 firmě rostly krátkodobé závazky vyšším tempem než krátkodobé pohledávky, může to ovšem být způsobeno především dobou splatnosti na fakturách ke konci roku nebo špatnou situací firmy a jejím placením po době splatnosti. V roce 2013 také ČPK snižují krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci, která firma načerpala pro financování nákupu dlouhodobého majetku. Firma VEDI TOURGROUP v roce 2009 vykazovala 52

největší pohledávky z obchodních vztahů za celé sledované období. Postupem času firmě více rostou krátkodobé přijaté zálohy, což je dáno především v minulosti špatnou platební morálkou odběratelů. Proto se dá považovat tento krok za obraný a firma se snaží přijímat platby předem. Tento fakt, velmi zvedá krátkodobé závazky na úkor krátkodobých pohledávek, který zapříčinil záporný čistý pracovní kapitál (ČPK) v posledních třech letech. Graf 9: Vývoj čistého pracovního kapitálu 80000 60000 40000 20000 0-20000 2009 2010 2011 2012 2013-40000 -60000-80000 -100000 Krátkodobé bankovní úvěry a finanční výpomoci Krátkodobé závazky Krátkodobý finanční majetek Krátkodobé pohledávky Zásoby Vhodné je pro vyhodnocení ČPK porovnání s optimální hodnotou čistého pracovního kapitálu. Obrátkový cyklus peněz má v letech 2012 a 2013 záporné hodnoty, což značí, že firma čerpá bezplatného úvěru od dodavatele nebo naopak není schopná dostát včas svým splatným závazkům. ČPK byl v posledních dvou letech záporný, ovšem potřeba pracovního kapitálu vyšla díky zápornému OCP také záporná. Firma sice není likvidní, ovšem zpravidla udržuje výši ČPK nad požadovaným minimem. Jelikož firma tvoří krátkodobé závazky především položkou přijaté zálohy, značí to o platbách předem od klientů či jiných touroperátorů, a proto lze výši ČPK označit za uspokojivou. 53

Tabulka 12: Skutečná potřeba ČPK 2009 2010 2011 2012 2013 Doba obratu zásob 0,89 0,04 0,06 0,12 0,99 Doba splatnosti krátkodobých pohledávek Doba splatnosti krátkodobých závazků 54 34 26 27 27 37 25 24 44 47 OCP - celkový 18 9 2-16 -19 Jednodenní náklady 565 633 998 1 503 1 756 Potřeba pracovního kapitálu 9 921 5 569 1 967-23 947-32 719 Skutečný ČPK 10 573 10 775 1 874-18 216-30 535 Z tabulky číslo 14 je patrné, že rok 2011 byl jediný, kdy firma neměla dostatek čistého pracovního kapitálu a tvořila také záporné cash flow. Je to rok, kdy firmě začala klesat běžná likvidita především z důvodu mírného poklesu u krátkodobého finančního majetku a téměř vyrovnání poměru krátkodobých závazků a krátkodobých pohledávek. Tabulka 13: Cash Flow 2009 2010 2011 2012 2013 Cash Flow -699 2 688-98 2 567 2 689 2.3 Analýza poměrových ukazatelů V následujících kapitolách budou aplikovány vybrané ukazatele z teoretické části. Následující kapitola se zabývá ukazateli z oblasti rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti a produktivity a dojde i k porovnání vybraných ukazatelů s konkurenčními podniky. 2.3.1 Ukazatele rentability Ukazatele rentability se zabývají efektivitou podniku. Z tabulky číslo 14 lze zkonstatovat, že firma vykazovala v letech 2009, 2010 a 2012 záporný výsledek hospodaření. V roce 2011 firma dosahovala nejlepších výsledků z důvodu nejvyššího zisku. Firma v těchto letech dosahovala kladného provozního výsledku hospodaření. Značnou ztrátu v roce 2013 utrpěla firma na ostatních finančních nákladech, které velmi převyšovaly ostatní finanční náklady. Tyto náklady jsou 54

z drtivé části způsobeny velkými kurzovými ztrátami. Firma ovšem i přesto v tomto roce vykazovala celkový VH kladný z důvodu mimořádných výnosů způsobených náhradou škody od pojišťovny. Tabulka 14: ukazatele rentability 2009 2010 2011 2012 2013 ROA -5,33% -0,91% 1,62% -8,81% 0,52% ROCE -14,15% -2,01% 3,84% -79,03% 3,49% ROE -54,82% -10,94% 10,84% -125,14% 0,88% ROS -0,95% -0,12% 0,20% -1,20% 0,08% Rentabilita aktiv Rentabilita aktiv je ovlivněna dvěma ukazateli, ziskovou marží a obratem aktiv. V závislosti na odvětví je buď velký obrat aktiv a malá zisková marže, či malý obrat aktiv a velká zisková marže. Firma VEDI TOURGROUP prodává velké množství zájezdů s malou ziskovou marží. Z grafu číslo 10, je patrné, že v roce 2010 došlo ke zlepšení rentability aktiv o 4,4 p.b. V tomto roce také působila negativně změna obratu aktiv. Můžeme tedy předpokládat, že došlo k příliš vysokému růstu ukazatele obratu aktiv, což mělo ve finále na podnik negativní dopad. Dále ve sledovaném období již obrat aktiv působí na zvyšování ukazatele rentability aktiv pozitivně. K jedinému a největšímu propadu došlo v roce 2012, kdy firma vykazovala vysokou ztrátu. Provozní VH v tomto kritickém roce byl záporný z důvodu nízké přidané hodny, která vzrostla pouze o cca 1 milion, zatímco tržby v tomto roce vzrostly o skoro 170 milionů. Firma tedy nebyla schopna z takto nízké přidané hodnoty uhradit veškeré osobní náklady, změnu stavu opravných položek a odpisy. V roce 2013 došlo k velkému zlepšení přidané hodnoty, která již byla schopna pokrýt veškeré ostatní provozní náklady. 55

Graf 10: Rozklad ukazatele rentabilita aktiv 15 10 5 0-5 2010 2011 2012 2013-10 -15 změna ROS změna obratu aktiv změna ROA Rentabilita vlastního kapitálu Tabulka číslo 15 porovnává rentabilitu analyzovaného podniku s odvětvovými daty. Jak již bylo nastíněno u předchozích kapitol, nejhorším rokem byl rok 2012. V ostatních letech, se ovšem firma, oproti konkurenčním firmám, stále pohybuje pod průměrem. Rok 2011 byl z pohledu rentability vlastního kapitálu nejsilnější, jelikož firma dosahovala nejvyššího zisku, ale vlastní kapitál ještě neobsahoval peníze, které majitelka kapitalizovala v roce 2012. V roce 2013 byla rentabilita vlastního kapitálu také kladná, ovšem oproti konkurenčním podnikům, firma dosahuje velmi malé rentability vlastního kapitálu. Pozitivním jevem je, že v roce 2011 pomalu dochází k postupnému zvětšování společnosti a v roce 2013 firma dosahuje oproti 2009 téměř 200% růstu tržeb. Dá se tedy předpokládat, že se firma bude i v ostatních letech zlepšovat. Tabulka 15: Rentabilita vlastního kapitálu 2009 2010 2011 2012 2013 VEDI TOURGROUP s.r.o. -54,815% -10,944% 10,839% -125,142% 0,879% VIOLA travel s.r.o 87,61% 39,52% 27,99% -90,07% 51,94% Czech holidays - ck, s.r.o. 7,59% 11,54% 8,67% 29,02% 6,57% ALEXANDRIA, spol s. r. o. 19,78% 24,59% 19,81% 10,61% 10,04% 56

Rentabilita investovaného kapitálu Rentabilita investovaného kapitálu představuje, jaký zisk podnik dosáhl z jedné koruny zpoplatněného kapitálu. V letech vykazující zisk podnik dosáhl pouze 3,5% z jedné koruny investovaného kapitálu věřiteli nebo akcionáři. Tabulka číslo 16 zobrazuje porovnání s konkurenčními podniky. Firma VEDI TOURGROUP dosahuje, oproti konkurenčním podnikům, velmi špatných výsledků a dá se tedy očekávat, že bude mít velmi neuspokojivý ukazatel ekonomické přidané hodnoty. Jak již bylo zanalyzováno v předchozích kapitolách, firma se vyvíjí a dá se tedy předpokládat jisté zlepšení v následujících letech. Tabulka 16: Rentabilita investovaného kapitálu 2009 2010 2011 2012 2013 VEDI TOURGROUP s.r.o. -14,149% -2,010% 3,837% -79,030% 3,490% VIOLA travel s.r.o 91,15% 48,66% 35,14% -86,40% 54,06% Czech holidays - ck, s.r.o. 9,69% 13,83% 11,93% 37,86% 9,65% ALEXANDRIA, spol s. r. o. 27,64% 29,29% 24,97% 13,81% 12,93% Rentabilita tržeb Graf číslo 11 zobrazuje rentabilitu tržeb firmy VEDI TOURGROUP a konkurenčních podniků. Firma ALEXANDRIA dosahuje u ziskové marže nejlepších výsledků oproti konkurenčním podnikům. Firma ALEXANDRIA ovšem vykazuje zápornou přidanou hodnotu a největší rozdíl mezi výnosy a náklady získává u kurzových rozdílů. Firmy Czech holidays a VIOLA travel jsou oproti firmám ALEXANDRIA a VEDI TOURGROUP menší, ziskovou marži by ovšem při dobré politice měli vykazovat co nejvyšší, nehledě na velikost podniku. Pokud by analyzovaná firma neutrpěla velikou ztrátu v roce 2012, dalo by se předpokládat, že by měla vývoj rentability tržeb s rostoucím trendem. 57

Graf 11: Rentabilita tržeb 6,000% 5,000% 4,000% 3,000% 2,000% 1,000% 0,000% -1,000% 0,200% -0,116% 0,080% 2009 2010 2011 2012-0,605% 2013-0,950% -2,000% VEDI TOURGROUP s.r.o.* VIOLA travel s.r.o Czech holidays - ck, s.r.o. ALEXANDRIA, spol s. r. o. 2.3.2 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity jsou jedním ze skupiny směrodatných ukazatelů pro věřitele a dodavatele, neboť ukazují schopnost firmy splácet své závazky. Běžná likvidita Na agresivní způsob řízení firmy poukazuje likvidita nižší než 1,6. Firma až na rok 2010 měla vždy hodnotu běžné likvidity pod touto kritickou hladinou. Firma VEDI TOURGROUP není schopna v letech 2012 a 2013 uspokojit veškeré své krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry bez prodání dlouhodobého majetku. Analyzovaný podnik si vede zpravidla na stejné úrovni jako konkurenční podniky Czech holidays a VIOLA travel, ovšem ALEXANDRIA, spol s.r.o., která je nejúspěšnější a nejvýdělečnější z konkurenčních firem si vede u běžné likvidity podstatně nejlépe, zvláště pak v posledních třech sledovaných letech. Za negativní trend lze také považovat klesající trend křivky běžné likvidity. Tento trend nejvíce ovlivňují zvyšující se krátkodobé přijaté zálohy, což je pro podnik výhodné vzhledem k tomu, že má k dispozici likvidní finanční prostředky dříve, než vykoná službu. Tato skutečnost jí ovšem činí nesolventní. Předchozí komentáře jsou vztaženy ke grafu číslo 12. 58

Graf 12: Běžná likvidita 2,50 2,00 1,50 1,50 1,08 1,70 1,53 1,56 1,21 1,74 1,92 1,00 0,76 0,73 0,50 0,00 2009 2010 2011 2012 2013 VEDI TOURGROUP s.r.o. VIOLA travel s.r.o Czech holidays - ck, s.r.o. ALEXANDRIA, spol s. r. o. Pohotová likvidita Při porovnání grafu číslo 12 a tabulky číslo 17 lze zkonstatovat, že firma vykazuje téměř totožné hodnoty. Jak konkurenční podniky, tak firma VEDI TOURGROUP nevytváří téměř žádné zásoby, a proto jsou hodnoty pohotové likvidity téměř totožné s běžnou likviditou. Pohotovou likviditu si tedy analyzovaná firma udržuje v doporučených hodnotách. Ovšem pokud by se všichni věřitelé a dodavatelé rozhodli, že požadují svá plnění, firma nemůže sáhnout do položky zásob a prodat své zásoby, aby věřitele uspokojila, jako jiná odvětví, která zásoby vytváří. V tomto odvětví by se tedy pohotová likvidita, aby firma byla likvidní, měla pohybovat dle subjektivního názoru autorky, na minimální úrovni 1, aby byla vždy schopna dostát svým závazkům. Tabulka 17: Pohotová likvidita 2009 2010 2011 2012 2013 Pohotová likvidita 1,48 1,70 1,21 0,75 0,71 Peněžní likvidita Firma VEDI TOURGROUP se pohybuje okolo doporučené hodnoty 0,2 v celém sledovaném období. V letech 2011 a 2012 sice tato hodnota klesala, ale v posledním sledovaném roce tato hodnota začíná již opět mírně stoupat. Firma je 59

po celou dobu schopna hradit z KFM krátkodobé bankovní úvěry, což firmě do budoucna pomůže při získávání úvěrů, a to i přes její záporné zisky a nelichotivé výsledky běžné likvidity. Velmi zajímavá situace vyplynula z grafu číslo 13 u nejúspěšnější z analyzovaných firem, kdy se hodnota likvidity pohybuje téměř na 0, a to i přesto, že u této firmy nebyl zjištěn kontokorentní úvěr. Lze to ovšem považovat za velmi kritickou hranici i přesto, že je tato firma zisková. Graf 13: Peněžní likvidita 1,20 1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 0,35 0,21 0,13 0,12 0,13 2009 2010 2011 2012 2013 VEDI TOURGROUP s.r.o. VIOLA travel s.r.o Czech holidays - ck, s.r.o. ALEXANDRIA, spol s. r. o. 2.3.3 Ukazatele aktivity Jak efektivně dokáže podnik hospodařit se svým majetkem, nám udávají ukazatele aktivity z tabulky číslo 18. Jak již nastínily předchozí kapitoly, firma má velmi malé zásoby, které jsou tvořeny zbožím, pořízeném v pronajímaných hotelech. Je to ovšem pro firmu doplňková činnost a tvoří jen malé procento celkových tržeb. Doporučení obratu aktiv alespoň jedenkrát za rok firma zdaleka překračuje. Tabulka 18: Ukazatele aktivity 2009 2010 2011 2012 2013 Obrat aktiv 5,60 7,84 8,09 7,35 6,55 Obrat dlouhodobého majetku 162,57 169,97 40,37 24,35 19,77 Obrat zásob 402,68 9171,17 6318,02 3014,99 361,89 Doba obratu aktiv 64,23 45,93 44,52 48,97 54,96 60

2009 2010 2011 2012 2013 Doba obratu dlouhodobého majetku 2,21 2,12 8,92 14,78 18,21 Doba obratu zásob 0,89 0,04 0,06 0,12 0,99 Doba splatnosti pohledávek 54,15 33,94 25,83 27,46 27,05 Doba splatnosti kr. závazků 37,46 25,18 23,92 43,51 46,68 Obchodní deficit 16,68 8,76 1,91-16,05-19,63 Obrat a doba obratu aktiv Z grafu číslo 14 lze určit, že obraty aktiv se v odvětví cestovního ruchu pohybují díky vysokým tržbám, které nevyžadují žádné zásoby, velmi vysoko. Záleží také, zda firma realizuje exkurze pomocí svých vlastních dopravců, či spíše nabízí zájezdy jiných touroperátorů. Firma VIOLA travel a VEDI TOURGROUP nabízí jak zájezdy pomocí vlastních dopravců, tak pomocí jiných touroperátorů. Firma ALEXANDRIA nabízí zájezdy pouze pomocí svých dopravců, ovšem v nabídce má i prodej letenek a autobusových jízdenek. Firma Czech holidays nabízí pouze prodej vlastních zájezdů. Obrat aktiv nám také ovlivňuje rentabilitu aktiv i rentabilitu vlastního kapitálu. Z grafu číslo 10 je patrné, že v roce 2010 nám velký nárůst obratu aktiv působil na obě rentability negativně. V následujících letech ovšem již vývoj obratu aktiv rentabilitu zvyšoval. Graf 14:Obrat aktiv 12,00 10,00 8,00 6,00 5,60 7,84 8,09 7,35 6,55 4,00 2,00 0,00 2009 2010 2011 2012 2013 VEDI TOURGROUP s.r.o. VIOLA travel s.r.o Czech holidays - ck, s.r.o. ALEXANDRIA, spol s. r. o. 61

Obrat a doba obratu dlouhodobého majetku Za kolik dní se nám DM obrátí v tržby, to nám udává doba obratu dlouhodobého majetku vykázaná v grafu číslo 15. Firma VEDI TOURGROUP vykazuje v prvních letech velmi nízké číslo především z důvodu pořizování dopravních prostředků na leasing. V posledních letech doba obratu DM vzrůstá, neboť firma začíná nakupovat dlouhodobý majetek, ovšem i tržby rostou velmi závratným tempem, a proto tento ukazatel má pozvolný růst. U firmy VIOLA travel došlo v roce 2011 k nákupu DM, a proto došlo k markantnímu skoku počtu dnů potřebných k přeměně DM na tržby. Firma ALEXANDRIA, která vlastní nejvíce DM, má dobu obratu dlouhodobého majetku nejvyšší. Graf 15: Doba obratu DM 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 18,21 14,78 8,92 2,21 2,12 2009 2010 2011 2012 2013 VEDI TOURGROUP s.r.o. VIOLA travel s.r.o Czech holidays - ck, s.r.o. ALEXANDRIA, spol s. r. o. Obrat a doba obratu zásob Obrat zásob a doba obratu zásob, vykazuje velmi lichotivých výsledků, pokud by se jednalo o společnost prodávající své výrobky či zboží. Firma VEDI TOURGROUP ovšem vlastní jen velmi malou část zásob, konkrétně zásoby v hotelích, které si firma pronajímá. Je tedy vhodné se podívat spíše na výpočet obrat a doba obratu zboží, které byly počítány pouze z tržeb za zboží, a byla brána v úvahu pouze položka zboží, neboť v roce 2013 firma vykazovala materiál v hodnotě 1,6 milionu určený na marketingovou propagaci ve formě reklamních poutačů. Výpočty jsou vykázány v tabulce číslo 19. Firma v roce 2009 nevykazovala 62

žádné tržby z prodaného zboží a v letech následujících má firma velmi špatné výsledky u obrátkovosti zásob, jelikož se ovšem jedná pouze o okrajovou činnost, lze považovat tyto výsledky za přijatelné. Tabulka 19: Obrat a doba obratu zásob, obratu a doba obratu zboží 2009 2010 2011 2012 2013 Obrat zásob 402,68 9171,17 6318,02 3014,99 361,89 Obrat zboží * 0,00 9,42 5,04 0,89 4,87 Doba obratu zásob 0,89 0,04 0,06 0,12 0,99 Doba obratu zboží* 38,23 71,49 403,85 73,86 Obchodní deficit Pokud by firma byla schopna vždy platit fakturu do doby splatnosti, je záporný obchodní deficit velmi dobrý, jelikož firma čerpá bezplatného úvěru. Z příloh účetních závěrek vyplývá, že firma v rozvaze vykazuje jen závazky a pohledávky oproštěné o ty, po době splatnosti. Firma tedy od roku 2012 začíná využívat bezplatného úvěru od dodavatelů a zároveň si značnou část svých služeb nechává platit předem, jelikož přijaté zálohy, tvoří značnou část celkových krátkodobých závazků. Firma tím minimalizuje riziko, že nedostane zaplaceno za odvedené služby. Graf číslo 16 znázorňuje obchodní deficit. Graf 16: Obchodní deficit 60 50 40 30 20 10 0-10 -20-30 2009 2010 2011 2012 2013 Obchodní deficit Doba splatnosti pohledávek Doba splatnosti kr. závazků 63

2.3.4 Ukazatele zadluženosti V kapitole 2.3.4 dojde k analýze ukazatelů zadluženosti a odhalení schopnosti hradit nákladové úroky. Z tabulky číslo 20 se firma VEDI TOURGROUP nachází mimo doporučené hodnoty (maximální zadluženost 70%). Jak již bylo zmíněné v předchozích kapitolách, firma tvoří cizí zdroje pomocí krátkodobých závazků a velkou částí přijatými zálohami. Že je tedy takto vysoká celková zadluženost v norně, napovídá i skutečnost, že firma byla schopna získat v roce 2013 krátkodobý úvěr i při takto nízkých hodnotách ukazatelů zadluženosti. Lze to přisuzovat držením velkého množství krátkodobých finančních prostředků a uspokojivých ukazatelů peněžní likvidity. Ukazatel věřitelského rizika má opačný průběh než ukazatel Debt ratio, platí tedy stejný komentář. Pomocí ukazatele Debt Equity Ratio lze usoudit, že firma má velmi zadlužený vlastní kapitál. Zadlužení vlastního kapitálu roste téměř po celé sledované období, a to z důvodu velkého nárůstu cizích zdrojů a vysoké ztráty v roce 2012, která se promítla i do roku 2013. Firma by se ovšem do budoucna měla na poměr mezi vlastním a cizím kapitálem zaměřit, pokud i nadále bude chtít financovat dopravní prostředky pomocí úvěrů. Tabulka 20: Ukazatele zadluženosti 2009 2010 2011 2012 2013 Equity Ratio 11,19% 12,33% 8,88% 7,35% 5,49% Debt Ratio 88,81% 87,67% 91,12% 92,65% 94,41% Debt Equity Ratio 793,91% 710,89% 1026,54% 1259,83% 1719,09% Úrokové krytí I. - EBIT/úroky -6,60-2,09 5,49-22,51 1,11 Finanční páka působí na změnu ukazatele rentability vlastního kapitálu. Z tabulky číslo 22 lze zkonstatovat, že za celé sledované období působí na veškeré podniky finanční páka pozitivně. Firma ALEXANDRIA využívá nejvíce financování bankovními úvěry, a proto má v průměru hodnoty ukazatele nejnižší. Firma VEDI TOURGROUP začala čerpat dlouhodobé bankovní úvěry na financování dopravních prostředků až v roce 2011, ovšem ve velmi malé výši, a proto je ukazatel stále velmi vysoký. Až v roce 2013 firma začíná financovat svá aktiva pomocí 64

bankovního úvěru v hodnotě cca 9 milionů, což vedlo k velkému snížení ukazatele. Hodnota 1 je hranice, při které se financování cizími zdroji stále vyplácí. Tabulka 21: Ziskový účinek finanční páky 2009 2010 2011 2012 2013 VEDI TOURGROUP s.r.o. 10,29 11,99 9,21 14,20 1,79 VIOLA travel s.r.o 7,07 4,26 5,77 9,25 3,00 Czech holidays - ck, s.r.o. Nečerpá žádný úvěr ALEXANDRIA, spol s. r. o. 2,03 1,72 1,75 1,68 1,68 2.3.5 Ukazatele produktivity práce Výsledky ukazatelů produktivity práce jsou uvedeny v tabulce číslo 22. Firma VEDI TOURGROUP si po celé sledované období udržuje průměrnou měsíční mzdu okolo 22 tisíc. V posledních třech letech sledovaného období dokázali zaměstnanci vytvořit větší přidanou hodnotu než osobní náklady. Z tabulky číslo 23 vyplývá, že zaměstnanci firmy jsou nejvíce produktivní v roce 2013, jelikož v tomto roce připadá na jednoho zaměstnance více než 0,5 milionová přidaná hodnota. Velká část firem cestovního ruchu, výjimkou není ani analyzovaný podnik, zaměstnává lidi na brigády, a proto lze usoudit, že ukazatele produktivity práce budou lehce zkresleny. Z pohledu externího analytika lze tedy tyto hodnoty považovat za velmi dobré, ovšem jakou reálnou vypovídací schopnost mají tato čísla, nelze jednoznačně určit. Tabulka 22: Produktivita práce 2009 2010 2011 2012 2013 Počet pracovníků 20 18 20 26 38 Osobní náklady k přidané hodnotě 0,49 0,42 1,48 1,17 1,92 Produktivita práce z přidané hodnoty 130 110 379 325 557 Produktivita práce z tržeb 9 624 12 228 17 690 20 293 16 428 Průměrná měsíční mzda 22 22 21 23 24 2.4 Pyramidový rozklad rentability vlastního kapitálu V tabulce číslo 23 je znázorněn vývoj rentability vlastního kapitálu za jednotlivé podniky. V této kapitole dojde k ověření hypotézy, že analyzovaný podnik 65

má ve sledovaném období s odchylkou 1 p.b, stejný vývoj rentability vlastního kapitálu jako konkurenční podniky VIOLA travel s.r.o, Czech holidays - ck, s.r.o., ALEXANDRIA, spol s. r. o. Z vývoje rentability jednotlivých firem lze jednoznačně určit, že ani jedna z analyzovaných firem nemá podobný vývoj rentability vlastního kapitálu. Firma VEDI TOURGROUP dosáhla, vyjma kritického roku 2012, růstu rentability vlastního kapitálu. Tato firma ovšem vykazovala ztrátu v letech 2009, 2010 a 2012, a proto i když firma vykazovala růst rentability vlastního kapitálu, stále byla mezi analyzovanými podniky nejslabší. Firma VIOLA naopak vykazovala velmi vysoká čísla ROE, v roce 2009 až neobvykle vysoké, kdy firma vykazovala téměř shodný čistý zisk s vlastním kapitálem, což bylo zapříčiněno záporným výsledkem hospodaření minulých let. V následujících letech již firma vykazovala kladný výsledek hospodaření minulých let a rozdíl mezi čistým ziskem a vlastním kapitálem se zvyšoval, což vedlo ke snížení rentability vlastního kapitálu. V roce 2012 firma vykazovala záporný VH (firma nevytvořila kladnou přidanou hodnotu), což ovlivnilo pozitivně rentabilitu vlastního kapitálu v roce 2013, kdy firma opět vykazovala zisk. Firma Czech holidays vykazovala po celé sledované období nejkonstantnější rentabilitu vlastního kapitálu, výjimkou se stal rok 2012, kdy firma vykazovala, oproti ostatním analyzovaným rokům vysoký VH, který byl zapříčiněn vysokým finančním výsledkem hospodaření. Firma ALEXANDRIA je největší analyzovaný podnik, má největší aktiva a zároveň i dosahuje největších zisků. V roce 2010 a 2011 firma vykazovala největší zisk z důvodu vyšších ostatních provozních výnosů než v ostatních analyzovaných letech. Veškeré analyzované podniky mají platby především v cizích měnách. Firma ALEXANDRIA má největší tržby, má tedy nejvíce zahraničních transakcí, a proto jí kurzové rozdíly ovlivňují zisk a ztrátu nejvíce ze všech analyzovaných podniků. Velmi zajímavé je, že tato firma nevykazuje žádnou přidanou hodnotu (vždy je záporná) a vydělává nejvíce právě na těchto kurzových rozdílech, ze kterých jí plynou zisky. Klesající trend rentability vlastního kapitálu je zapříčiněný zadržováním veškerých zisků v podniku (neustále navyšování výsledku 66

hospodaření minulých let), pomocí kterého jsou financována především oběžná aktiva, což lze považovat za negativní. Tabulka 23: Vývoj rentability vlastního kapitálu 2009 2010 2011 2012 2013 VEDI TOURGROUP s.r.o. -54,8% -10,9% 10,8% -125,1% 0,9% VIOLA travel s.r.o 87,6% 39,5% 28,0% -90,1% 51,9% Czech holidays - ck, s.r.o. 7,6% 11,5% 8,7% 29,0% 6,6% ALEXANDRIA, spol s. r. o. 19,8% 24,6% 19,8% 10,6% 10,0% Vlivy daňového břemena, rentability aktiv a finanční páky jsou znázorněny na následujících obrazcích, které budou rozděleny do jednotlivých let. Obrázek číslo 2 znázorňuje změnu rentaiblity vlastního kapitálu a vlivy jednotlivých dílčích ukazatelů za období 2009/2010. Nejvyššího růstu ROE dosáhla analyzovaná firma VEDI TOURGROUP, které vzrostla rentabilita vlastního kapitálu o 43,9 p.b. Nejvíce tento nárůst ovlivnila rentabilita aktiv, která způsobila vzrůst ROE o 40,9 p.b. Z grafu číslo 10 je patrné, že růst rentability aktiv bylo způsobeno růstem rentability tržeb. Po celé sledované období ovliňuje rentabilita tržeb oproti obratu aktiv vrcholový ukazatel markantněji a změna obratu aktiv na změnu ROA nemá podstatný vliv. V roce 2010, kdy firma vykazovala ztrátu, zaplatila daň v hodnotě 2 tisicíe korun z důvodu, že firma vykazovala účetní ztrátu, ovšem z daňového pohledu nikoli. Růst daňového břemena o 0,5 p.b. způsobil snížení rentability vlasního kapitálu o 0,2, p.b. Poslední vliv na vrcholový ukazatel má finanční páka, která zvýšila ROE o 3,1 p.b. Nejhůře si v tomto období vedla firma VIOLA, která vykazovala v prvním roce vysokou rentability VK, důvod byl již uveden na začátku této kapitoly. Tento propad nelze považovat z hlediska hodnocení ROE za nepříznivý, jelikož firma i po propadu o 48,1 p.b. vykazuje nejvyšší rentabilitu mezi sledovanými podniky. Nejvíce tuto ztrátu ovlivnila finanční páka, díky které se celková rentabilita vlastního kapitálu zmenšila o 30,3 p.b. V tomto roce nastal propad finanční páky o 2,8 bodu. Velmi negativně na vrcholový ukazatel působilo také daňové zatížení, které propadem o 15 p.b. způsobilo pokles ROE o 10,3 p.b. Nejmenší, ale také negativní dopad měla rentabilita aktiv, která zapříčínila pokles ROE o 7,5 p.b. 67

Firma Czech holidays si v tomto období vedla velmi uspokojivě, neboť jí ROE vzrostlo o 3,9 p.b. Firma v roce 2010 vykazovala nejmenší aktiva z důvodu snížení oběžných aktiv, konkrétně pohledávek a KFM. Negativní vliv zde měla fianančí páka, kde pokles o 2,2 bodu vedl ke snížení rentability vlastního kapitálu o 7,1 p.b. Růst daňového zažížení o 4% vedl ke zvýšení rentability VK o 0,7 %. V tomto období si nejlépe vedla firma ALEXNADRIA, které rentabilita VK vzrostla o 4,8 p.b., což bylo zapříčiněno růstem daňového břemene a rentability aktiv. Negativní dopad zde měla finanční páka, která poklesla o 0,35 bodu což zapříčinilo vliv na rentabilitu aktiv snížením o 4,1 p.b. V roce 2010 a 2011 firma ALEXANDRIA vykazovala nejvyšší zisky, a proto v roce 2010 došlo oproti roku 2009 k růstu obou rentabilit. Obrázek 2: Změna ROE 2009/2010 Obrázek číslo 3 znázorňuje změnu ROE v letech 2010/2011. V roce 2011 firma VEDI TOURGROUP poprvé za sledované období vykazovala zisk v čisté výši 421 tisíc, což způsobilo kladnou rentabilitu VK. V tomto roce firma vykazovala ještě nízký VK, který byl z části tvořen kapitálovými fondy v celkové výši 1,5 milionu, oproti nastávajícím letům, kdy došlo ke kapitalizaci 8 milionů a tím ke zvýšení kapitálových fondů na cca 9,5 milionu. Největší vliv na růst ROE měla opět rentabilita aktiv, z velké části způsobené rentabilitou tržeb. Negativní dopad měla finannčí páka, která vzrostla o 3,1 bodu a daňové zatížení, které pokleslo o 27,8 % Obě změny těchto ukazatelů vedly k celkovému snížení ROE o 0,4 p.b. 68

Z tabulky číslo 24 lze zpozorovat, že trend poklesu ROE u firmy VIOLA stále pokračuje i v roce 2011. Ovšem i v tomto roce si firma u rentability VK udržela první pozici. Firma v roce 2010 smazala ztrátu minulých let kladným VH z roku 2009 a v roce 2011 vykazovala také zisk, což vedlo k navýšení VK, čistý zisk se ovšem firmě téměr nezměnil, což vedlo k poslesu ROE. Největší dopad na vrcholový ukazatel měl pokles rentability aktiv, který zapříčinil celkové snížení ROE o 22,7 p.b. V tomto roce firma nakoupila dopravní prostředky, což způsobilo nárůst aktiv o cca 90%. V celkovém porovnání téměř zanedbatelný dopad zde má snížení daňového břemena. Pozitivně, v tomto případě na vrcholový ukazatel, působí finanční páka, která zvedá ROE o 11,2 p.b. (v tomto roce firma poprvné načerpala úvěr). K poklesu zisku z důvodu poklesu finančního výsledku hospodaření došlo u firmy Czech holidays. Tato skutečnost bezprostředně ovlivnila pokles obou rentabilit. Pozitivně zde působil nárůst finanční páky o 0,7 bodu, což zapříčinilo vzrůst ROE o 2,6 p.b. a snížilo tím negativní dopad ROA a daňového břemena, u kterých nastal v roce 2011 propad. Nejvíce firmu ovlivnil propad ROA. Firma ALEXANDRIA se v roce 2011 vrátila na hodnoty ROE z roku 2009, což znamenalo stejný propad jako v roce 2010 růst. Vliv dílčích ukazatelů zde byl přesně opačný jako u předchozí změny. Zde rentabilita aktiv a daňové zatížení působily negativně a celkovou rentabilitu VK snížilo o 5,3 p.b. Růst finanční páky o 0,03 bodu zvýšil vrcholový ukazatel o 0,5 p.b. a snížil tím negativní dopad zbylých ukazatelů. 69

Obrázek 3: Změna ROE 2010/2011 Nejhorších výsledků analyzovaná firma VEDI TORGROUP dosáhla v roce 2012, kdy vykazovala ztrátu ve výši 6,6 milionu korun, důvody ztráty jsou okomentovány v kapitole 2.2.1 Vertikální analýza. Z důvodu velké ztráty firma vykazovala negativní výsledky rentability aktiv. Na propad vrcholového ukazatele ovšem působily negativně veškeré dílčí ukazatele. Vše je ovšem způsobeno vysokou ztrátou, která výrazně ovlivňuje daňové břemeno, VK, a samozřejmě obě rentability. Firma VIOLA zaznamenala v rámci ztráty velký pokles ROE, a to o celých 118,1 p.b. Podobně jako u analyzované firmy to nejvíce zapříčinila Rentabilita aktiv, ale i ostatní ukazatele z důvodu ztráty zapříčinily pokles ROE. Nejlepší změny dosáhla firma Czech holidays v roce 2012, kdy vykazovala vysoký VH. Pozitivně zde působí všechny dílčí ukazatele přičemž největší podíl na růstu ROE měla finanční páka, která vzrostla o 2,36 bodu. Růst finanční páky zapříčinil pokles aktiv, který byl zapříčiněn vysokým snížením pohledávek. Rentabilita aktiv a daňové zatížení zvýšilo rentabilitu VK dohromady o 10,8 p.b. I v roce 2012 si firma ALEXANDRIA stále uchovává zisky z minulých let, což jí zvedá VK. Navíc firma v tomto roce vykazuje oproti roku 2011 nižší zisk, což bylo zapříčiněno snížením ostatních provozních výnosů (kurzové rozdíly). Z obrázku 70

číslo 4 je patrné, že z důvodu snížení zisku měla na ROE největší dopad rentabilita aktiv. Snížení finanční páky ovlivnilo ROE negativně, ovšem jen o 0,2 p.b. Obrázek 4: Změna ROE 2011/2012 V roce 2013 firma VEDI TOURGROUP vykazovala největší podíl přidané hodnoty na celkových tržbách. Navíc firma vykazovala mimořádný zisk v roce 2013 v hodnotě 1 milion korun (náhrada od pojišťovny). Nejvíce zisk snížil záporný finanční výsledek hospodaření, jelikož firma vykazovala velké ostatní finanční náklady způsobené kurzovými ztrátami. Firma ovšem po odečtení veškerých nákladů od výnosů vykazovla zisk v celkové hodnotě 46 tisíc Kč (EAT). Již z tohoto je patrné, že muselo oproti kritickému roku 2012 dojít k velkému zvýšení ROE. Na rentabilitu vlastního kapitálu měla největší vliv rentabilita aktiv, konkrétně rentabilita tržeb, okomentovaná již v kapitole rentability. Negativně firmu ovlivnila finanční páka, která vzrostla o 4,6 bodu a zapřičinila pokles ROE o 20,7 p.b. Daňové zatížení ovlivnilo firmu pozitivně. Firma VIOLA vykazovala též v roce 2012 velkou ztrátu. V roce 2013 firma již vykazuje zisk. Firma ovšem v roce 2013 smazala ztrátu minulých let ziskem v roce 2013 (zisk byl ve výši 294 tisíc, ztráta 245). Firmě se tedy VK navýšil jen o cca 50 tisíc, ovšem zisk firmě velmi vzrostl. Nejvíce ROE ovlivnila rentabilita aktiv, která zapříčinila růst ROE o 164,6 p.b. Negativní dopad měla finanční páka, která poklesla o 5,9 bodu a zapříčinila tak pokles ROE o 22,2 p.b. Změna daňového břemena ovlivnila ROE jen zanedbatelně. 71

Firma Czech holidays, vykazovala v roce 2012 nezvykle vysoký zisk, který byl zapříčiněn vysokým finančním VH, v roce 2013 firma nevykazovala již vysoký finanční VH, což zapříčinilo celkové snížení čistého zisku. Obrázek číslo 5 ukazuje, že snížení toho zisku vedlo ke snížení obou rentabilit. Nejvíce snížení ROE ovlivnila právě rentabilita aktiv, která snížila vrcholový ukazatel o 12 p.b. Snížení finanční páky o 2,3 bodu vedl ke snížení celkové rentability VK o 8,4 p.b. Nejmenší dopad má daňové břemeno. Nejmenší změny za celé sledované období vykazovala firma ALEXANDRIA. Firma má již z předešlých let v roce 2013 nastřádaný kladný výsledek hospodaření minulých období, což velmi zvedá VK. Firma tedy rok co rok vykazuje nižší ROE. V tomto roce měla největší vliv rentabilita aktiv, která klesla o 0,4 p.b. ovšem zapříčinila pokles ROE o 0,6, p.b. Daňové zatížení, které vzrostlo, mírně zvýšilo ukazatel rentability VK. Obrázek 5: Změna ROE 2012/2013 2.5 Ekonomická přidaná hodnota Fakt, že podnik téměř po celé sledované období nevytváří hodnotu pro vlastníky je zřejmé již ze záporných výsledků hospodaření. Hlavní cíl podnikání ovšem není tvorba zisku, ale spíše tvorba ekonomické přidané hodnoty. Firma sice v letech 2011 a 2013 vykazovala zisk, ovšem výše zisku se od požadavku vlastníků velmi vzdalovala. 72