PROGRAM ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY; 1. NÁVRH OPATŘENÍ PRO PODPORU CYKLISTIKY 2. FINANCE 3. MODEOVÉ PŘÍKLADY

PROGRAM ROZVOJE CYKLISTICKÉ DOPRAVY; 1. NÁVRH OPATŘENÍ PRO PODPORU CYKLISTIKY 2. FINANCE 3. MODEOVÉ PŘÍKLADY pracovní podklad pro území NUTS II Severozápad Říjen 2007 Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 1 z 48

Obsah 1 NÁVRHOVÁ ČÁST... 3 1.1 DEFINOVÁNÍ OBECNÝCH PRIORIT, CÍLŮ A OPATŘENÍ V ROZVOJI CYKLISTICKÉ DOPRAVY... 3 1.1.1 Priorita 1. Rozvoj cyklistické dopravy... 3 1.1.2 Priorita 2. Rozvoj cykloturistiky v kraji... 5 1.1.3 Priorita 3. Koordinace a partnerství... 8 1.2 PROCESNÍ ČÁST... 10 1.2.1 Zřízení cyklokoordinátora na území kraje... 10 1.2.2 Systém financování budování cyklostezek a cyklotras... 10 1.2.3 Systém budování páteřní sítě mezinárodních cyklokoridorů a koordinace rozvoje krajských cyklokoridorů... 10 2 FINANCE... 13 2.1 ROP NUTS II SEVEROZÁPAD... 13 2.2 SFDI: POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ NA VÝSTAVBU A ÚDRŽBU CYKLISTICKÝCH STEZEK... 15 2.3 OPERAČNÍ PROGRAM PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR - SASKO... 16 2.4 PLÁN ROZVOJE VENKOVA A ZEMĚDĚLSTVÍ PRO LÉTA 2007-2013... 17 2.5 DOTAČNÍ PROGRAMY KRAJE NA VÝSTAVBU A OPRAVU CYKLOSTEZEK... 18 2.5.1 Příklad z Jihomoravského kraje září 2007... 18 2.5.2 Modelový příklad: Olomoucký kraj... 18 2.5.3 Měkká opatření... 18 3 MODELOVÉ PŘÍKLADY... 19 3.1 MODELOVÉ PŘÍKLADY PRO CÍL 1.1.... 19 3.1.1 Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek... 19 3.1.2 Cyklistická doprava, novostavby a rekonstrukce komunikací, které patří kraji, či státu... 19 3.1.3 Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek... 21 3.1.4 Podpora cyklistické dopravy prostřednictvím víceúčelových komunikací... 24 3.2 MODELOVÝ PŘÍKLAD PRO CÍL 1.2.... 28 3.2.1 Podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS... 28 3.3 MODELOVÝ PŘÍKLAD PRO CÍL 2.2.... 29 3.3.1 Podpora projektové přípravy sítě dálkových cyklotras na území kraje... 29 3.3.2 Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek na dálkových cyklotrasách... 30 3.4 MODELOVÝ PŘÍKLAD PRO CÍL 2.4.... 32 3.4.1 Cyklobusy... 32 3.4.2 Cyklistika a vazba na IDS (cykloturistika)... 32 3.5 MODELOVÉ PŘÍKLADY PRO CÍL 3.1.... 33 3.5.1 Příklady sčítání cyklistů (směr Břeclav Poštorná)... 33 3.5.2 Cyklostezky plánované (UR, SP) příklad databáze z Jihomoravského kraje... 34 3.5.3 cyklostezky plánované (výhled, námět) - příklad databáze z Jihomoravského kraje... 36 3.6 MODELOVÉ PŘÍKLADY - TYPŮ KOMUNIKACÍ NA CYKLOTRASÁCH... 41 4 ZÁKLADNÍ POJMY, POUŽITÉ ZKRATKY, LITERATURA... 45 4.1 PŘEHLED A VÝKLAD ZÁKLADNÍCH POJMŮ... 45 4.2 POUŽITÉ ZKRATKY... 46 4.3 PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ DAT A PRAMENŮ,... 46 Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 2 z 48

1 Návrhová část 1.1 Definování obecných priorit, cílů a opatření v rozvoji cyklistické dopravy Kraj by měl vytvořit základní předpoklad pro rozvoj cyklistické dopravy schválením vybraných opatření. Nejedná se ale o převratná a nová opatření, neboť většinou již by měly vycházet ze stávajících a připravovaných dotačních titulů kraje, státu a EU. Proto je tato kapitola úzce propojena s kapitolou 2. Finance, kde jsou uvedeny podrobnosti k možnosti financování jednotlivých opatření. Dále k většině opatření jsou přiřazeny modelové příklady (kapitola 3.), které přibližují jeho smysl. Globálním cílem je plošné pokrytí území kraje systémem bezpečných a pokud možno atraktivních cest, sjízdných za každého počasí (ne bezpodmínečně asfaltových, ale takových, které budou budoucí vlastníci a správci ochotni udržovat), které zabezpečí cyklistům průjezd územím kraje s minimálním kontaktem s motorovou dopravou. Tyto cesty by měly navazovat na systém hromadné dopravy a společně s ním zamezit tomu, aby se cyklisté dostávali do pro ně atraktivních destinací autem Opatření ke splnění cílů Rozvoj cyklistické dopravy na území kraje je dlouhodobý proces, který vyžaduje odpovědný přístup jak na krajské úrovni, tak na úrovni měst, obcí, mikroregionů, ale i silničních správních úřadů, správců komunikací apod.. Hlavní úkoly kraje při prosazování stanovených dlouhodobých záměrů a cílů vycházejí z návaznosti na Národní strategii cyklistické dopravy (dále jen Cyklostrategie ČR ) a jsou současně ovlivňovány aktivitami kraje směřujícími také ke spolupráci s ministerstvy a se zástupci sousedících regionů. Implementace priorit definovaných na celostátní úrovni pro krajské podmínky umožňuje stanovit kritéria pro dosažení dílčích cílů a současně připravit závazné podklady pro řešení cyklistické dopravy na úrovni měst, obcí, případně mikroregionů. Následné doporučení a cíle přizpůsobené podmínkám kraje vycházejí ze současné úrovně poznání o řešení cyklistické dopravy v území a umožní, ve spolupráci se všemi zainteresovanými složkami, postupně naplňovat jednotlivé konkrétní návrhy řešení. 1.1.1 PRIORITA 1. ROZVOJ CYKLISTICKÉ DOPRAVY Celková filosofie návrhu řešení cyklistické dopravy na území kraje je vedena snahou o zařazení cyklistické dopravy jako nedílné součásti dopravního systému. Pro postupné zrovnoprávnění cyklistické dopravy ve vztahu k ostatním dopravním systémům je na krajské úrovni nutno sledovat především následující cíle: CÍL 1.1. Podpora budování cyklostezek Jednou z hlavních zásad pro zajištění bezpečnosti cyklistické trasy je především její oddělení od frekventované automobilové dopravy, přičemž míru segregace je nutno na základě místních podmínek individuálně posuzovat. Cílem je tak ochrana provozu cyklistů na pozemních komunikacích a odstraňování míst s častými nehodami cyklistů. 1.1.1. Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek Jedná se zejména o finanční podporu při zajištění projektové připravenosti obcí. Jedná se o úseky, kde je nutné vybudovat cyklostezku především v rámci dojíždění do zaměstnání, škol pro posílení Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 3 z 48

bezpečnosti silničního provozu. V prioritách podpory by se měly objevit úseky, které stahují cyklisty ze silnic I., II., a III. třídy a plní jak funkci dopravní, tak i funkci rekreační. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KrÚ, odbor dopravy Spolupráce: KrÚ, odbor regionálního rozvoje, odbor investic, obce, mikroregiony, SÚS Termíny: Průběžně (dle připravených projektů ze strany obcí a mikroregionů) Finance: Nový dotační titul pro cyklistiku + ROP NUTS II Severozápad (oblast 1.2.) Modelové příklad: Kapitola 3.1.1. (příklad z Královéhradeckého kraje) Kapitola 3.6. Charakteristiky navržených typů komunikací na cyklotrasách. 1.1.2. Realizovat opatření ve prospěch cyklistiky v rámci novostaveb a rekonstrukcích pozemních komunikací, které patří kraji Opatření směřuje k vytvoření podmínek pro koncepční řešení rozvoje cyklistické dopravy v rámci nových dopravních staveb financovaných krajem, při rekonstrukcích komunikací a ostatních dopravních staveb. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KrÚ, odbor dopravy Spolupráce: KrÚ, odbor regionálního rozvoje, odbor investic, mikroregiony, SÚS Termíny: Průběžně (dle schválených projektů) Finance: ROP NUTS II Severozápad (oblast 1.1.) Modelové příklady: Kapitola 3.1.2. (příklad z Olomouckého kraje) 3.1.2.1. město Letovice (úprava křižovatky) 3.1.2.2. město Břeclav a Šumperk (cyklistické pruhy) 1.1.3. Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek Pro toto opatření se navrhuje zajistit finance z krajského rozpočtu na výstavbu cyklistických stezek. Součástí může být i podpora obcí jako spolufinancování jejich projektů ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Ten byl zřízen na základě zákona č. 104/2000 Sb. o Státním fondu dopravní infrastruktury. Jednou z možností SFDI je i poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek (viz. 2 odst. h). Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KrÚ,odbor dopravy, odbor investic Spolupráce: KrÚ, odbor regionálního rozvoje, obce, mikroregiony, SFDI Termíny: Každoroční finanční podpora Finance: Nový dotační titul pro cyklistiku + ROP NUTS II Severozápad (oblast 1.2.) + SFDI Modelové příklady: Kapitoly: 3.1.3.1. 3.1.3.3. Příklady z Olomouckého kraje 3.1.3.4. Příklady úseků, kde je vhodná finanční podpora ze strany kraje Kapitola 3.6. Charakteristiky navržených typů komunikací na cyklotrasách. 1.1.4. Využívat víceúčelových komunikací ve prospěch cyklistiky V mnoha případech pro rozvoj cyklistické dopravy postačí využít nově budovaných účelových komunikací. Jako velmi vhodné se jeví např. budování cyklotras v těch oblastech, kde probíhají pozemkové úpravy. Ty se budují ve smyslu zákona č.139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb.,ve znění pozdějších předpisů. Do této kategorie lze zařadit i jednání s Lesy ČR, Povodími. V souvislosti s železnicemi se nabízí také možnost využívat opuštěná drážní tělesa, (a to jednak modernizací koridorů, ale i již roky opuštěné a nevyužívané trasy z důvodu neefektivnosti) a zbudovat zde cyklostezky, které budou využívány nejen pro cykloturisty, ale i cyklisty dopravujícími se do zaměstnání, škol. Proto by bylo nanejvýš vhodné, před Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 4 z 48

případným zrušením trati, posoudit možnost jejího využití pro cyklistiku, resp. toto řešit i legislativně jako využití ve veřejném zájmu. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KrÚ, odbor regionálního rozvoje Spolupráce: KrÚ, odbor dopravy, Lesy ČR, Povodí Moravy, Pozemkový úřad, Úřad pro zastupování státu ve věci převodu majetkových, obce, mikroregiony Termíny: Průběžně Finance: Plán rozvoje venkova a zemědělství pro léta 2007-2013 Modelové příklady: Kapitola 3.1.4.1. 3.1.4.4. Rakovnicko, Kroměřížsko, Vyškovsko, Přerovsko Kapitola 3.6. Charakteristiky navržených typů komunikací na cyklotrasách. CÍL 1.2. Začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému Cílem je podporovat programy, které pomohou propojit cyklistiku s veřejnou hromadnou dopravou v oblasti denního dojíždění do práce a do škol. 1.2.1. Podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS V rámci základní dopravní obslužnosti je nutné zajistit přístupnost nástupišť a zejména možnost odstavování jízdních kol systém BIKE & RIDE pro denní dojížďku. Tento typ návaznosti lze rozvíjet v podstatě všude dle místních podmínek, a to v těchto oblastech: železniční dopravy hromadné autobusové dopravy městské hromadné dopravy Cílem je proto zmapovat lokality, kde je nutné doplnění dané infrastruktury, příp. je nutno řešit způsob odstavování jízdních kol ve vazbě na ostatní druhy doprav, resp. v souvislosti s účelovostí cest (školy, úřady, zaměstnání apod.) a hledat finance a možnosti na jejich výstavbu. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor dopravy Spolupráce: KrÚ, odbor regionálního rozvoje, autobusoví dopravci, ČD a.s., obce Termíny: Finance: Modelový příklad: Kapitola 3.2.1. Průběžně Nový dotační titul na cyklistickou dopravu + ROP NUTS II Severovýchod (oblast 1.2.) 1.1.2 PRIORITA 2. ROZVOJ CYKLOTURISTIKY V KRAJI CÍL 2.1. Komplexní prezentace cykloturistiky Trh cykloturistiky přináší potřebnou alternativu a udržitelný rozvoj cestovního ruchu, který umožňuje člověku nové poznávání a zvyšuje kvalitu jeho života. Cykloturistika je druhem cestovního ruchu, který má potenciál obohatit turistické zážitky návštěvníků, nezatěžovat životní prostředí a přinášet užitek zúčastněným obcím. 2.1.1. Zajištění souhrnné prezentace kraje v oblasti cykloturistiky Opatření směřuje k podpoře a zajištění informovanosti veřejnosti o existující nabídce v oblasti cykloturistiky, k podpoře vydávání cyklistických a cykloturistických map, příruček, průvodců apod., k podpoře tvorby a distribuce prezentačních materiálů o možnostech cykloturistiky v kraji prostřednictvím moderních informačních technologií (video, CD, DVD, internet). V této souvislosti se jedná rovněž o spolupráci s Agenturou CzechTourism, která prezentuje cykloturistiku v tiskovinách Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 5 z 48

pojednávajících o relaxační dovolené a pobytu v přírodě. Významnou úlohou kraje je rovněž prezentace cykloturistiky na tuzemských a mezinárodních veletrzích cestovního ruchu a realizace informačního webového portálu založeného na moderních informačních technologiích. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KrÚ, odbor regionálního rozvoje Spolupráce: CzechTourism, KČT, Nadace Partnerství, obce, mikroregiony, cestovní kanceláře Finance: Součást rozpočtu kraje + Strukturální fondy EU Termíny: Průběžně CÍL 2.2. Podpora prioritní sítě dálkových cyklotras na území kraje Jednou z hlavních zásad pro zajištění bezpečnosti cyklistické trasy je především její oddělení od frekventované automobilové dopravy, přičemž míru segregace je nutno na základě místních podmínek individuálně posuzovat. Cílem je tak ochrana provozu cyklistů na pozemních komunikacích a odstraňování míst s častými nehodami cyklistů. 2.2.1. Podpora projektové přípravy páteřní sítě cyklokoridorů na území kraje Toto opatření přímo navazuje na návrh jednotlivých cyklokoridorů, které prochází územím kraje. V tomto kontextu jsou jednotlivé páteřní dálkové cyklotrasy v různém stádiu rozpracovanosti. Zatímco některé mají již vybrané úseky připravené na stavební povolení, v jiných případech není zpracována ani úvodní studie proveditelnosti cyklotrasy. Z tohoto důvodu toto opatření v sobě zahrnuje zpracování jak studie proveditelnosti, tak i dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení a tendrovou dokumentaci. V kontextu tohoto opatření jsou připraveny dva scénáře. V prvním případě se o dané koridory stará kraj, v druhém případě jednotlivé mikroregiony. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + KrÚ, odbor regionálního rozvoje Spolupráce: CzechTourism, KČT, Nadace Partnerství, obce, svazky obcí, mikroregiony Termíny: Průběžně (dle připravených projektů ze strany obcí a mikroregionů, případně kraje) Finance: Nový dotační titul pro cyklistickou dopravu + Strukturální fondy EU Modelový příklad: Kapitola 3.3.1. (příklad ze Středočeského kraje) 2.2.2. Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek páteřní sítě cyklokoridorů Pro toto opatření se navrhuje zajistit finance z krajského rozpočtu na výstavbu cyklistických stezek (navazuje na opatření 1.1.3.). Dané opatření míří na zajištění výstavby cyklostezek především v koridoru dálkových cyklotras. I v tomto opatření platí, že mnohé koridory nemohou být vybudovány bez krajské koordinace. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, Spolupráce: Krajský úřad (odbor dopravy a silničního hospodářství, odbor investic), obce, SFDI, svazky obcí, mikroregiony Termíny: Průběžně (dle připravených projektů ze strany obcí a mikroregionů, případně kraje) Finance: Nový dotační titul pro cyklistickou dopravu + Strukturální fondy EU + SFDI Modelové příklady: Kapitola 3.3.2. 3.3.2.1 Příklad z Karlovarského kraje 3.3.2.2 Příklad z Pardubického kraje Kapitola 3.6. Charakteristiky navržených typů komunikací na cyklotrasách. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 6 z 48

CÍL 2.3. Podpora budování cyklotras a související infrastruktury Rozšíření cyklistické nabídky o zpřístupnění zajímavých oblastí v návaznosti na existující propojení turistických lokalit pomáhá také místům v méně rozvinutých a turisticky zatím nedoceněných oblastech. Podpora cyklistiky zajišťuje pracovní místa při rozvoji infrastruktury v různých oblastech služeb, a tím vytváří podporu malého a středního podnikání. 2.3.1. Podpora aktivit jednotlivých mikroregionů v oblasti cykloturistiky a terénní cyklistiky A. Podpora realizace produktů a služeb (turistický balíček služeb) Opatření především navazuje na zpracovanou celkovou koncepci propagace cestovního ruchu území, jejímž cílem je prezentace turistických lokalit a cyklistických příležitostí. B. Podpora realizace doprovodné cyklistické infrastruktury (odpočívky, infopanely, apod.) Opatření směřuje jednak k podpoře tvorby a instalování informačních a naučných tabulí s detailními popisy atraktivit v území při zajištění jejich vzájemného souladu, zejména z hlediska použité grafiky a názvosloví, a jednak k podpoře výroby a instalace doprovodné infrastruktury ve významných turistických oblastech a na dálkových, významných regionálních a významných místních cyklotrasách. Opatření směřuje rovněž k zajištění doplňkových služeb pro cyklisty (půjčovny a úschovny kol, servisní služby) a k podpoře produktů umožňujících zkvalitnění nabídky ubytování, stravování a hygienického zázemí. C. Podpora propagačních akcí a kampaní Opatření je zaměřeno na oživení venkovského prostoru prostřednictvím cykloturistiky. Jedná se o podporu akcí zaměřených na propagaci cestovního ruchu v území. Cílem projektu je upozornit turisty na široké možnosti trávení volného času v kraji a zároveň přesvědčit podnikatele i zástupce státní správy o ekonomickém významu cestovního ruchu. D. Podpora terénní cyklistiky Terénní cyklistika představuje pro rozvoj občanské vybavenosti měst a rozvoj cestovního ruchu zatím nerealizovaný potenciál. Zisky z podpory terénní cyklistiky mohou být vůči vynaloženým nákladům velice efektivní. Podpora terénní cyklistiky navíc narozdíl od současné podpory cykloturistiky nespočívá v investičně a krajinně intenzivních krocích. Často ji lze realizovat poskytnutím kvalitních mapových podkladů a doprovodných informací. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje Spolupráce: Obce, mikroregiony, svazky obcí, Nadace Partnerství, CzechTourism, ČEMBA Finance: Součást rozpočtu kraje + Strukturální fondy EU Termíny: Průběžně 2.3.2. Zajištění kvalitní instalace a údržby informativního značení cyklotras Velmi nutné je dořešení údržby cykloturistického značení včetně zajištění finančních prostředků na tuto údržbu. Cílem je sladit systém značení podle čísel a podle log (tématických tras). Součástí opatření je i zpracování paspartu daného značení. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, Spolupráce: Krajský úřad, odbor dopravy, KČT, Nadace Partnerství, obce, Svazky obcí, Finance: Součást rozpočtu kraje + Strukturální fondy EU Termíny: Průběžně Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 7 z 48

CÍL 2.4. Začlenění cyklistické dopravy do integrovaného dopravního systému Cílem je podporovat programy, které pomohou propojit cyklistiku s veřejnou hromadnou dopravou v rámci volného času nebo turistiky. 2.4.1. Podpora projektů integrujících kolo do jednotlivých druhů veřejné dopravy Opatření směřuje k podpoře a k rozšíření možností převozu kol formou pravidelné či nepravidelné dopravy z měst a obcí do vzdálenějších lokalit, případně do turisticky atraktivních oblastí, které jsou z hlediska fyzického či časového cyklistou problematicky dosažitelné. K tomuto účelu musí být upraveny příslušné dopravní prostředky, zajištěn přepravní řád a zajištěna optimalizace s pěší dopravou i ostatními druhy dopravy. Opatření navazuje na stávající aktivity dopravních společností. Souhrnně se jedná o tato opatření. A. Podpora vzniku Bike & Ride v turistických oblastech B. Podpora začlenění převozu kol do prostředků veřejné dopravy (cyklobusy, cyklovlaky) C. Podpora systémů úschoven a půjčování kol v turistických oblastech Součástí tohoto opatření je i vytipování lokalit, kde je vhodné zřídit či zrekonstruovat parkoviště, které by se stalo výchozím bodem pro cykloturistické výlety (Park and Bike přijeď autem, zaparkuj a jeď na kole). Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje Spolupráce: autobusoví dopravci, ČD a.s. Termíny: Průběžně Modelový příklad: Kapitola 3.4. 1.1.3 PRIORITA 3. KOORDINACE A PARTNERSTVÍ 3.1 Koordinace aktivit kolem cyklistické dopravy a cykloturistiky Úloha kraje v této oblasti se týká zpracování navazujících průzkumů, analýz, studií k rozvoji cyklistické dopravy na území kraje. 3.1.1. Zpracování průzkumů, analýz, studií k rozvoji cyklistické dopravy a cykloturistiky na území kraje vytipovat oblasti, kde je vhodné sčítat cyklisty, evidovat celkové potřeby výstavby cyklistických stezek, aby bylo možné stanovit přiměřenou finanční dotaci z prostředků SFDI a z kraje, průběžná aktualizace databáze úseků, kde se plánuje výstavba cyklistických komunikací. Účelem této databáze bude: o zkoordinovat aktivity obcí s dalšími partnery (kraj, další obce, ŘSD apod.), zejména pro využití Strukturálních fondů EU, o motivovat obce při budování cyklistických stezek v rámci základní dopravní obslužnosti obcí. Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, odbor dopravy Spolupráce: ------- Termíny: Modelové příklady. Průběžně Kapitola 3.5.1. - příklady sčítání cyklistů, Kapitola 3.5.2. - cyklostezky plánované (UR, SP) příklad databáze z JM kraje Kapitola 3.5.3. - cyklostezky plánované (výhled) příklad databáze z JM kraje Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 8 z 48

3.1.2. Aktualizovat a doplňovat síť cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS Jedním z výsledků prací na předkládané koncepci rozvoje cyklodopravy na území Jihomoravského kraje je zmapování současného stavu na stávajících dálkových a významných místních trasách, jakož i možností průchodu území v nově připravovaných, případně navrhovaných úsecích. Takto jsou vytvořeny základy pasportizace cyklistických tras v území Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje Spolupráce: KČT, Nadace Partnerství Termíny: průběžná aktualizace Cíl 3.2 Poradenství a propagace 3.2.1 Konference, semináře a školení v oblasti cyklodopravy a cykloturistiky Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, odbor dopravy Spolupráce: KČT, Nadace Partnerství, CDV, asociace ČEMBA Termíny: Průběžně 3.2.2 Propagační akce na podporu cyklodopravy a cykloturistiky Odpovědnost: Nový krajský cyklokoordinátor + Krajský úřad, odbor regionálního rozvoje, odbor dopravy Spolupráce: KČT, Nadace Partnerství, CDV Termíny: Průběžně Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 9 z 48

1.2 Procesní část 1.2.1 ZŘÍZENÍ CYKLOKOORDINÁTORA NA ÚZEMÍ KRAJE Pro kraj jsou navržena doporučení a cíle, které vycházejí ze současné úrovně poznání o řešení cyklistické dopravy v území a umožní, ve spolupráci se všemi zainteresovanými složkami, postupně naplňovat jednotlivé konkrétní návrhy řešení. Koordinaci daných opatření by měl na starosti daný cyklokoordinátor, který by měl na starosti koordinaci plnění priorit, cílů a opatření. Cyklokoordinátor by měl také na starosti implementaci navrhovaného dotačního programu. 1.2.2 SYSTÉM FINANCOVÁNÍ BUDOVÁNÍ CYKLOSTEZEK A CYKLOTRAS Tato kapitola byla velmi pečlivě popsána v kapitole 2. Každopádně klíčové je zřízení nového dotačního titulu pro podporu cyklistiky, či realizace přímé finanční podpory vybraných úseků. 1.2.3 SYSTÉM BUDOVÁNÍ PÁTEŘNÍ SÍTĚ MEZINÁRODNÍCH CYKLOKORIDORŮ A KOORDINACE ROZVOJE KRAJSKÝCH CYKLOKORIDORŮ 1.2.3.1 Obecně o vlastnictví a správě cyklotras (současná právní úprava) Současná právní úprava vlastnictví a správy cyklotras je následující: A) Cyklotrasa je vedena po silnici nebo MK nebo UK (tedy pozemní komunikaci - zákon č.13/97)) bez vyhrazeného jízdního pruhu - pak je vlastníkem komunikace stát nebo kraj nebo obec nebo jakýkoliv subjekt. Ten vlastní a spravuje komunikaci a tím i cyklotrasu. B) Cyklotrasa je vedena po silnici nebo MK nebo UK ve vyhrazeném jízdním pruhu - pak je vlastníkem komunikace stát nebo kraj nebo obec nebo jakýkoliv subjekt. Ten vlastní a spravuje komunikaci a tím i cyklotrasu. C) Cyklotrasa je vedena po jiné než pozemní komunikaci t.j. stezkách a pěšinách (zák.č. 114/92) - pak je vlastníkem jakýkoliv subjekt. Ten vlastní a spravuje komunikaci a tím i cyklotrasu. D) Cyklotrasa je vedena po samostatné stezce pro cyklisty a je MK IV. třídy nebo UK (zák.č.13/97) - pak je vlastníkem komunikace obec nebo jakýkoliv subjekt. Ten vlastní a spravuje komunikaci a tím i cyklotrasu. 1.2.3.2 Mezinárodní cyklokoridory Kraj má v této chvíli dvě možnosti, jakým způsobem převezme garanci nad těmito cyklokoridory: 1. Kraj převezme koordinační a finanční záštitu nad mezinárodními koridory na území kraje Jak naznačila analýza daného strategického materiálu, tak je možné zrealizovat všechny hlavní mezinárodní cyklistické koridory jen za předpokladu, když kraj vezme nad nimi 100% garanci, tj. zajistí jejich projektovou přípravu a jejich výstavbu s využitím evropských peněz (zvláště těch úseků, kde malé obce nemají žádné finance ani zájem o realizaci daných úseků). Nicméně spoluúčast měst a obcí se předpokládá i v tomto případě. Co se týče správcovství. Kraj by sice nemohl být vlastníkem jednotlivých dílčích úseků komunikací v trase páteřních mezinárodních cyklokoridorů, ale mohl by s vlastníky uzavřít smlouvu o údržbě daných komunikací. Kraj pak může vyhlásit výběrové řízení na firmu, která bude spravovat tuto mezinárodní síť. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 10 z 48

Tímto způsobem by byla zajištěna garance kvality daných koridorů v celé délce. Každopádně v této chvíli by se mělo jednat prioritně o podporu projektové přípravy. Modelový příklad: Středočeský (kapitola 3.3.1.) Hlavní formu podpory představuje pořizování vyhledávacích studií pro rozsáhlé úseky nebo přímo projektových dokumentací až do fáze územního rozhodnutí, resp. stavebního povolení. Jedná se buď o projekty, kde je zadavatelem zakázky kraj, který zde financuje celých 100% částky. Příprava a znění výzvy probíhá ve spolupráci s jednotlivými obcemi, sdruženími obcí či organizacemi CR. V roce 2007 vyčlenil například ze svého rozpočtu na projektovou přípravu Vltavské stezky (severní část) 1,5 mil. Kč. Kraj uvažuje i o správcovství těchto koridorů. 2. Kraj bude podporovat cyklokoridory pouze formou dotací, garantem budou mikroregiony, sdružení obcí nebo samostatné obce V tomto případě kraj bude podporovat jen ty úseky cyklokoridorů, které jsou realizovány ze strany měst a mikroregionů. Harmonogram prací v této etapě by tak byl ovlivněn prioritně stupněm připravenosti jednotlivých obcí a mikroregionů (jinými slovy štěstí přeje připraveným ). Největší prioritou v daném kontextu by byla projekční připravenost na čerpání z evropských fondů. Co se týče správcovství, každý vlastník (obec, mikroregion, Lesy ČR a další) by zodpovídal za svůj úsek samostatně. Kraj by na to jen přispíval. Jedná se o návrh, který navrhuje následující model správy a financování cyklotras Stát spravuje ty části cyklotras, které jsou vedeny po silnicích I. tř. (tyto úseky je třeba zrušit bez ohledu na třídu cyklotrasy) nebo účelové komunikace ve vlastnictví státu. Kraj spravuje ty části cyklotras, které jsou vedeny po silnicích II. a III. tř. (A nebo B viz. kapitola 1.2.3.1.).bez ohledu na třídu cyklotrasy.. Obec spravuje ty části cyklotras, které jsou vedeny po MK a UK ve vlastnictví obce (A až D viz. kapitola 1.2.3.1.). Jiný vlastník spravuje ty části cyklotras, které jsou vedeny po jeho UK, stezkách a pěšinách (A až D viz. kapitola 1.2.3.1.). Kraj přispívá obci na správu cyklotras I. až III. tř. (mezinárodní, státní, krajské), zejm. podle třídy a délky cyklotras na území obce. Obec přispívá jiným vlastníkům na svém území na správu cyklotras I. až III. tř. (mezinárodní, státní, krajské), zejm. podle třídy a délky cyklotras vlastníka. Správu cyklotras může vykonávat i sdružení obcí, OPS nebo OS po dohodě s obcí nebo jiným vlastníkem. Kraj vypisuje dotační titul pro vlastníky příp. správce cyklotras (zejm. tř. I. III.) na investiční činnost = novostavby, rekonstrukce, příp. i velké opravy vč. PD (DUR, DSP, ZD). Stát prostřednictvím SFDI vypisuje obdobný dotační titul, zejm. pro obce. Pro 2008-2013(+2) lze použít některé OP. Nevýhodou tohoto modelu je jeho závislost na aktivitě všech obcí v daném koridoru. Pokud pro více obcí nebude daný koridor prioritou, jsou jen malé šance na jeho realizaci. Modelový příklad: Cyklostezka Ohře a Karlovarský kraj (kapitola 3.3.2.1.) Finanční podpora budování cyklistické infrastruktury je uskutečňována v několika oblastech. Z rozpočtu Karlovarského kraje odboru regionálního rozvoje je v rámci dotačního titulu Podpora rozvoje Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 11 z 48

cyklistické infrastruktury v Karlovarském kraji poskytována podpora obcím a mikroregionům. Podporovány jsou zejména aktivity vedoucí k vypracování studií, rozvojových dokumentů a projektových dokumentací k územnímu a stavebnímu řízení, projektové dokumentace pro značení tras, budování nových cyklistických komunikací a doprovodné infrastruktury, budování areálů pro netradiční formy cykloturistiky neboli tzv. adrenalinové cykloprodukty. Na základě pravidel PZ č.03/2005 byly v roce 2005 a v roce 2006 poskytnuty příspěvky městům a obcím či jejich příspěvkovým organizacím ve výši 10 mil. Kč. 1.2.3.3 Krajské cyklokoridory O podpoře mezinárodních páteřních cyklokoridorů není pochyb, ale je třeba si definovat i krajské cyklokoridory, jejichž koordinace může rovněž přispět k posílení jak dopravní, tak rekreační funkci v kraji. Kraj v případě těchto koridorů přejímá funkci koordinační a metodickou. Poskytuje dotace na vyhledávací studie cyklistických stezek, přípravu projektové dokumentace cyklistických stezek a na výstavbu cyklostezek. Jedná se vlastně o stejný model jako v případě mezinárodních cyklokoridorů (varianta 2.) Navrhuje se, aby na dané cyklokoridory byly kladeny tzv. minimální požadavky, které by zahrnovaly: povrch komunikace, směrové poměry, sklonové poměry, míru separace od motorové dopravy a četnost údržby značení a povrchu. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 12 z 48

2 Finance Pro podporu realizace projektů v oblasti cyklistické dopravy bude možné využívat zdroje, které se budou týkat následujících fondů: Příklad - Regionální operační program NUTS II Severozápad kapitola 2.1. Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury (SFDI), část cyklostezky kapitola 2.2. Operační program Přeshraniční spolupráce Česká republika Sasko pro období 2007-2013 (MMR) kapitola 2.3. Další evropské zdroje financování (EAFRD). Plán rozvoje venkova a zemědělství pro léta 2007-2013 (Mze) kapitola 2.4. Návrh nového dotační titulu na podporu cyklistické dopravy kapitola 2.5. Dále je třeba zmínit o speciálních krajských fondech, jako například:: Dotační titul na výstavbu cyklistických stezek v Olomouckém kraji. Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje (podpora výstavby místních komunikací a úprava veřejných prostranství). Program zpracování dokumentace rozvojových projektů mikroregionů Jihomoravského kraje připravovaných na čerpání strukturálních fondů EU 2.1 ROP NUTS II Severozápad Oblast podpory 2.2. Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury Vazba na opatření 1.1.2., výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní život, veřejný sektor (včetně značení a úprav pro tělesně postižené); včetně (pokud je součástí komplexního řešení) 1) rekonstrukce a výstavby chodníků, pěších zón, podchodů, pásů pro cyklisty včetně značení a úprav pro tělesně postižené; Oblast podpory - 3.2. Rozvoj dopravní obslužnosti regionu Vazba na opatření 1.1.1., 1.1.3., 1.2.1., 2.3.1. Rozvoj a budování páteřních regionálních cyklostezek včetně jejich napojení na páteřní síť cyklostezek v sousedních regionech a ucelených úseků lokálních cyklostezek s napojením na páteřní síť, důležitých pro zajištění plnohodnotné dopravní obslužnosti regionu. Nepřímo vazba na systém Bike and Ride - realizace ucelených integrovaných projektů rozvoje dopravní obslužnosti zaměřených jak na rozvoj, modernizaci a rekonstrukci potřebné infrastruktury (rekonstrukce a budování integrovaných dopravních terminálů a budování s nimi souvisejících parkovišť), tak na rozvoj souvisejících služeb (budování informačních a čipových odbavovacích systémů, propagace a medializace veřejné dopravy ). Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 13 z 48

Oblast podpory 4.1: Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu Vazba na opatření 2.3.1. Obnova, rozvoj, rekonstrukce a úpravy základní a doprovodné infrastruktury pro turistiku (např. turistické trasy, naučné stezky, hippostezky, lyžařské trasy a areály, včetně přístřešků, odpočívadel, systémů značení, zařízení pro úpravu tratí, další aktivity pro provozování ekoturistiky apod.). Oblast podpory 4.3. Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu Vazba na opatření 2.3.1. a na opatření 3.1.1. Podpora monitoringu návštěvnosti, pasportizace, zpracování analytických studií a podkladů zajišťujících účinnější řízení, rozvoj produktů a marketing, zavádění systému certifikace zařízení a služeb cestovního ruchu apod. Příprava nových, zkvalitňování a rozšiřování existujících produktů cestovního ruchu s regionálním dopadem (např. wellness pro oblasti lázeňství či ekoturistiku na území NP). Podpora marketingu a propagace cestovního ruchu (například v oblasti lázeňství a wellness, oblastí NATURA 2000 apod.). Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 14 z 48

2.2 SFDI: Poskytování příspěvků na výstavbu a údržbu cyklistických stezek Vazba na opatření 1.1.1. a 1.1.3. a na cíl 2.2. Podporované aktivity: výstavba cyklistické stezky údržba cyklistické stezky Nepodporované aktivity: CHODNÍKY pro pěší kromě cyklistických stezek označených dopravní značkou C9a VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ cyklostezky vč. stožárů, položení kabelů a dalšího příslušenství a s tím spojené elektromontáže. ODPOČÍVACÍ PLOCHY vč. jejich vybavení mapy, lavičky, stolky, odpad.koše, osvětlení, informační tabule atd. (mobiliář) PŘELOŽKY, které nejsou vyvolány vlastní stavbou (přeložení rozvaděče, inženýrských sítí, elektrického vedení, veřejného osvětlení, sdělovacích kabelů atd.) Kanalizace vč. úprav k odvádění vody (viz 12, bod 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích) Vjezdy a odbočky do rodinných domků apod. Osázení vegetací a sadové úpravy Opěrné zdi, které nejsou součástí tělesa cyklistické stezky Oplocení, které není součástí stavebního povolení Příprava území a demolice objektů, které nejsou překážkou realizace stavby Finanční rezerva z vysoutěžené ceny stavby Event. další položky Forma podpory a její výše: formou dotace maximálně do výše 60 % skutečně vynaložených uznatelných nákladů stavební části při výstavbě cyklistické stezky nebo skutečně vynaložených uznatelných nákladů na údržbu cyklistické stezky, případně její části realizované v daném roce. Příjemci podpory: obec, jako vlastník cyklistické stezky ve smyslu 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů svazek obcí ve smyslu 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, pokud je akce, pro kterou příspěvek žádá, v souladu s předmětem jeho činnosti. Jiné podstatné informace: dotace se čerpá v roce podání žádosti resp. roce, na který je žádost podávána, a vztahuje se pouze na náklady profinancované v daném roce. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 15 z 48

2.3 Operační program přeshraniční spolupráce ČR - Sasko Prioritní osa 2 - Rozvoj hospodářství a cestovního ruchu Oblast podpory - Kooperace a rozvoj přeshraničních struktur v cestovním ruchu Vazba na prioritu č.2 a na prioritu č.3 nicméně se jedná o nepatrné položky Za využití existujícího potenciálu má být dále podpořen vznik přeshraničního turistického a rekreačního regionu, který se bude moci umístit na mezinárodním trhu. To je podmíněno investicemi do turistické infrastruktury, při kterých je také zapotřebí zohlednit potřeby bezbariérového cestovního ruchu. Dále má být podpořeno propojení a společný marketing turistických nabídek a rozvoj partnerství v sektoru cestovního ruchu. Nároky návštěvníků v posledních letech stouply. V této souvislosti získávají na významu společný destinační management a zavádění společných standardů a systémů kvality. Zaměření podpory může být zejména následující: Zlepšení úrovně infrastruktury cestovního ruchu v společném dotačním území Podpora rozvoje a realizace společných marketingových strategií Zlepšení společné nabídky cestovního ruchu prostřednictvím kooperací Podpora vytváření společných struktur prostřednictvím propojení zařízení cestovního ruchu, včetně rozvoje v oblasti lázeňství Odbourávání znalostních a informačních deficitů Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 16 z 48

2.4 Plán rozvoje venkova a zemědělství pro léta 2007-2013 Opatření - I.1.2.3. Lesnická infrastruktura Vazba na opatření 1.1.4. a na cíl 2.2. Výstavba, modernizace, rekonstrukce a celkové opravy lesních cest nad 2 m šíře, včetně souvisejících objektů. Opatření - I.1.4 Pozemkové úpravy Vazba na opatření 1.1.4. a na cíl 2.2. Realizace plánů společných zařízení na základě schváleného návrhu pozemkových úprav: Realizace opatření ke zpřístupnění pozemků. Realizace opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability krajiny. Příklad z minulého období: úsek cyklostezky Bečva u Lipníka nad Bečvou. Opatření - III.1.3 Podpora cestovního ruchu Vazba na prioritu č.2 Výstavba zařízení služeb pěší turistiky, vodáctví a lyžování (vyjma vleků a lanovek), apod.. Budování a značení pěších tras, vinařských stezek, odpočinkových míst, mimo území lesů. Výstavba sportovních zařízení. Nákup a výsadba doprovodné zeleně. Vymezení podporovaných území: Projekt může být realizován v obci do 2000 obyvatel na území České republiky. Opatření - II.1.2.2. Rámcová směrnice pro vodní politiku 2000/60/ES Vazba na opatření 1.1.4. a na cíl 2.2. Toto podopatření bude dopracováno v souladu s článkem 38 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 v návaznosti na schválení 8 plánů oblastí povodí (Horního a středního Labe, oblast povodí Horní Vltavy, oblast povodí Berounky, oblast povodí Dolní Vltavy, oblast povodí Ohře a Dolního Labe, oblast povodí Odry, oblast povodí Moravy a oblast povodí Dyje), kraji podle jejich územní působnosti do 22. 12. 2009. Opatření - III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic Vazba na opatření 1.1.4. a na cíl 2.2. Projekty budování a obnovy dopravní infrastruktury (místní komunikace). Vymezení podporovaných území: Obce do 500 obyvatel. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 17 z 48

2.5 Dotační programy kraje na výstavbu a opravu cyklostezek 2.5.1 PŘÍKLAD Z JIHOMORAVSKÉHO KRAJE ZÁŘÍ 2007 Zkušenosti z Jihomoravského kraje hovoří o tom, že Strukturální fondy EU nedokáží pokrýt poptávku po výstavbě cyklostezek. Proto Jihomoravský kraj přichází s myšlenkou vytvoření nového dotačního titulu, zaměřeného na výstavbu a údržbu cyklostezek. Filosofie zřízení nového dotačního titulu vychází z prosté matematické úvahy. Roční celková průměrná alokace např. ROP NUTS II Jihovýchod na budování cyklostezek je, včetně vlastních zdrojů, 47 mil. Kč, což pro 7 let představuje částku 329 mil Kč. Přitom náklady na dva nejpřipravenější jihomoravské projekty (cyklostezka Brno Vídeň a cyklostezka Hodonín Veselí nad Moravou) dosahují výše téměř 300 mil. Kč. Dále bylo zjištěno, že v současné době je projekčně připraveno 28 lokalit o celkových nákladech 192 mil. Kč. Ve výhledu se pak plánuje vybudovat stezky za dalších 411 mil. Kč (viz. modelové příklady 5.5.2. a 5.5.3.) I přes výše uvedené možnosti (úvod kapitoly 4.) je finanční pomoc nedostatečná a je nutné ji propojit s novým dotačním titulem, který by zajistil životaschopnost daného strategického materiálu a realizaci infrastrukturálních opatření. Při sestavování ročního rozpočtu kraje by měla být stanovena částka pro podporu projektu výstavby cyklistických stezek ve výši 20 25 mil. Kč. Z daného dotačního programu by měla být financována především investiční opatření, která jsou definována v prioritách a cílech: Podpora projektové přípravy budování cyklistických stezek (město obec) Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek Podpora vzniku BIKE & RIDE v uzlových bodech IDS (úschovny kol na nádražích) Podpora projektové přípravy páteřní sítě mezinárodních a krajských cyklokoridorů na území kraje Finanční podpora výstavby a údržby cyklistických stezek na mezinárodních a krajských cyklokoridorů na území kraje 2.5.2 MODELOVÝ PŘÍKLAD: OLOMOUCKÝ KRAJ Pro cyklistická opatření je každoročně vyčleněn rozpočet. Nejvýznamnější položkou je dotační podpora výstavby cyklostezek (2005: 15.000.000,- Kč, 2006: 14.548.000,- Kč). 2.5.3 MĚKKÁ OPATŘENÍ Měkká opatření mohou být realizována přímo z rozpočtu kraje, či ze stávajících dotačních fondů kraje: Podpora aktivit jednotlivých mikroregionů v oblasti cykloturistiky. Zajištění kvalitní instalace a údržby informativního značení cyklotras. Zpracování průzkumů, analýz, studií k rozvoji cyklistické dopravy a cykloturistiky na území kraje. Aktualizovat a doplňovat síť cyklotras a cyklostezek prostřednictvím GIS. Konference, semináře a školení v oblasti cyklodopravy a cykloturistiky. Propagační akce na podporu cyklodopravy a cykloturistiky. Implementaci a administraci navrhovaného dotačního programu zajišťuje odbor regionálního rozvoje prostřednictvím cyklokoordinátora, ve spolupráci s odborem dopravy. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 18 z 48

3 Modelové příklady Modelové příklady navazují na strategické cíle a jejich opatření z kapitoly 3. Cílem je prezentovat daná opatření, jak jsou konkrétně realizována v jiných regionech. Dalším cílem je prezentace úspěšně realizovaných projektů budování cyklistické komunikace a cyklistické infrastruktury. 3.1 Modelové příklady pro cíl 1.1. 3.1.1 PODPORA PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY BUDOVÁNÍ CYKLISTICKÝCH STEZEK Modelovým příkladem je zde Královéhradecký kraj. Byl zde připraven dotační program na cyklistickou dopravu, který po projednání ve Výboru pro regionální rozvoj následně schválilo Zastupitelstvo Královéhradeckého kraje. Dotační podpora probíhá souvisle od roku 2004. Podporovány byly projekty žadatelů, které měly přímou nebo návaznou souvislost na schválenou Koncepci. Jednalo se o projekty řešící: - vyznačení projektovaných cyklotras - zpracování dokumentace k územnímu řízení - přímou realizaci opravy povrchů nebo výstavby nových úseků v trase cyklotrasy nebo cyklostezky. V tomto kontextu byly například podpořeny tyto úseky: Zpracování dokumentace k územnímu řízení v úseku Vrchlabí - Nemojov (začátek vodní nádrže Les Království u Dvora Králové nad Labem). (294 tis. Kč) Zpracování dokumentace k územnímu řízení v úseku Horní Branná - Vrchlabí - Lánov - Černý Důl - Janské Lázně - Svoboda nad Úpou. Nositel projektu DSO Krkonoše - svazek měst a obcí. (294 tis. Kč) Projektová dokumentace cyklostezky Teplice nad Metují (150 tis.). 3.1.2 CYKLISTICKÁ DOPRAVA, NOVOSTAVBY A REKONSTRUKCE KOMUNIKACÍ, KTERÉ PATŘÍ KRAJI, ČI STÁTU 3.1.2.1 Město Letovice příklad rekonstrukce křižovatky V Letovicích na silnici I/43 byla při realizaci průtahu Letovicemi cca v roce 1984 vystavěna křižovatka, do které ústily silnice z náměstí a z oblasti s větším počtem obyvatel. Při zvyšujícím se počtu projíždějících vozidel, vytvářely se na těchto komunikacích kolony vozidel. Relativní přehlednost křižovatky sváděla k nedodržování povolené rychlosti v obci, což vytvářelo kolizní situace a vedlo k nehodám. Proto město usilovalo o přebudování čtyřramenné křižovatky na okružní. Z počátku se setkávalo se zamítavými stanovisky. Aby se prokázalo, že je zde možné okružní křižovatku umístit, město nechalo zpracovat studii. Poté se podařilo zajistit finanční prostředky a investor Ředitelství silnic a dálnic ČR v roce 2006 a 2007 zajistil realizaci. Dle požadavků účastníků řízení byly vytvořeny na silnici jízdní pruhy oddělené ostrůvky, přechody pro chodce s ostrůvky, pro zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti účastníků silničního provozu. Pro zvýšení bezpečnosti cyklistů byly vybudovány cyklostezky, které odvádějí cyklodopravu mimo zúžené jízdní pruhy a mimo vlastní okružní křižovatku. Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 19 z 48

Obr. Letovice 3.1.2.2 Město Břeclav a Šumperk příklady jízdních pruhů v hlavním dopravním prostoru Jízdní pruh pro cyklisty (někdy též pruh pro cyklisty) je část pozemní komunikace určené pro jeden jízdní proud cyklistů jedoucích za sebou. Pás pro cyklisty je pozemní komunikace nebo její část, která je složena z jízdních pruhů pro cyklisty. Obr. Břeclav, jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru Obr. - Šumperk, jízdní pruh pro cyklisty v hlavním dopravním prostoru Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 20 z 48

3.1.3 FINANČNÍ PODPORA VÝSTAVBY A ÚDRŽBY CYKLISTICKÝCH STEZEK Modelovým příkladem je zde Olomoucký kraj. Pro cyklistická opatření je každoročně vyčleněn rozpočet. Nejvýznamnější položkou je dotační podpora výstavby cyklostezek (2004: 6.788.000,- Kč, 2005: 15.000.000,- Kč, 2006: 14.548.000,- Kč). V případě výstavby cyklostezky v extravilánu je pak ještě výhodné, když velké město finančně podpoří malou obec na výstavbu cyklostezky na jejím katastru. Cyklisté totiž stále častěji vyrážejí v rámci svého volného času na kole nebo na in-linech do přírody v okolí svých měst, ale k tomu samozřejmě potřebují co nejvíce samostatných a bezpečných cyklostezek. Zde pak ale narážíme na problém. Dané stezky musí již budovat malé obce, na jejichž katastru stezka bude stát. Jenže obce často na ně již nemají peníze. Proto je celkem logické, když větší města se rozhodnou finančně přispět malé obci v sousedství na danou stezku, neboť užitek budou mít z ní i obyvatelé daného města. V tomto kontextu se uvádí několik příkladů z České republiky, kde funguje právě tento princip partnerství. 3.1.3.1 Příklad z Prostějovska Hlavním přínosem realizace akce s úplným názvem Cyklistická stezka Prostějov-Čelčice s propojením Bedihošť-Hrubčice je zajištění bezpečného, přímého a pohodlného spojení obcí ležících jihovýchodně od Prostějova s tímto významným centrem regionu. Důvodem pro vybudování této stezky byla neexistence náhradních tras (ani polní cesty nenabízejí v přímém spojení obcí s Prostějovem alternativu jsou neúplné a představují nepřijatelné zajížďky). Hlavní využití: Dojížďka za prací - obce mikroregionu a místní podnikatelé vytvářejí poměrně nízký počet pracovních příležitostí pro místní obyvatele, kdy asi téměř 60% musí za prací denně vyjíždět mimo své bydliště. Hlavním cílem je město Prostějov. Volnočasové a sportovní aktivity - obce sice nabízejí zázemí pro volnočasové aktivity místních občanů, blízkost Prostějova však přináší silnou poptávku po trávení času ve městě. Úsek Prostějov Bedihošť: 3 220 m (výstavba v roce 2005) Celkové stavební náklady 9 186 673,00 Kč - Státního fondu dopravní infrastruktury 5 078 000,00 Kč - Olomouckého kraje 2 696 265,00 Kč - Město Prostějov 860 000,00 Kč - Obce svazku Prostějov - venkov 552 308,00 Kč Vysvětlivky: Červená čára cyklostezka, Modrá čára místní komunikace Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 21 z 48

3.1.3.2 Mikroregion Litovelsko, stezka Litovel Sobáčov a Litovel - Rozvadovice Hlavním cílem bylo přesunutí cyklistické dopravy ze silně frekventovaných silnic II. tř. 449 a 635 na cyklostezky, čímž se zajistila jednak jejich bezpečnost, ale také zlepšení dostupnosti města Litovle s okolními nejbližšími obcemi (Víska, Sobáčov Mladeč, Rozvadovice a Červenka). Vzhledem k tomu, že se město Litovel a okolní obce nachází v rovinaté oblasti a v CHKO Litovelské Pomoraví, zajistila se i větší atraktivita dané oblasti z pohledu cykloturistiky. 3.1.3.3 Mikroregion Uničovsko, stezka Uničov Střelice, dojížďka do práce Řešená lokalita se nachází v extravilánu města podél silnice II.třídy č. 449, která zajišťuje spojení regionálně významných měst Uničova a Litovle a dál na hlavní silniční tah směr Olomouc rychlostní silnici R 35. Cyklistická stezka se budovala vzhledem k majetkoprávním problémům na dvě etapy. První v roce 2003 v délce 1,35 km ze strany Střelic, druhá v roce 2006 v délce 563 m. Konstrukce cyklostezky je v celé délce řešena živičným povrchem v šíři 2,50 m Vybudováním uceleného úseku cyklostezky ve směru na místní část Střelice došlo tak k bezpečnému napojení místních částí Střelice, Dětřichov a Renoty s Uničovem. Daná lokalita je značně využívána chodci a cyklisty z místních částí obce k docházce a dojížďce do škol a do zaměstnání (nová průmyslová zóna), k nově zrekonstruovanému městskému koupališti (ročně 42 tis. návštěvníků) či nově vybudovanému krytému bazénu (v provozu od roku 2005). V opačném směru pak obyvateli mikroregionu k pořádání cyklovýletů do Litovelského Pomoraví. 3.1.3.4 Další příklady výstavby cyklostezky z celé ČR v extravilánu cesta do práce Lokalita Kde doposud jezdili cyklisté? Kostelec nad Orlicí Doudleby nad Orlicí Silnice I/11 Petrovice nad Orlicí Týniště nad Orlicí Silnice I/11 Třebechovice pod Erebem Petrovice nad Orlicí Silnice I/11 Nový Dražejov - Strakonice Silnice I/22 Vrchlabí Lánov Silnice I/14 Klatovy Vrhaveč Silnice I/27 Šternberk Štarnov Silnice I/46 Bobrky II Vsetín - Janová Silnice I/56 Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 22 z 48

Staré Město Velehrad Silnice II/428 Sumperk Nový Malín Silnice II/446 Holešov Količín Silnice II/432 Propojení místních částí; Mikulovice Silnice I/44 Choceň Dvořisko - Vysoké Mýto Silnice II/357 Lanškroun Albrechtice Silnice I/43 Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 23 z 48

3.1.4 PODPORA CYKLISTICKÉ DOPRAVY PROSTŘEDNICTVÍM VÍCEÚČELOVÝCH KOMUNIKACÍ 3.1.4.1 Cyklotrasy na Rakovnicku - silnice II/227,228 Budování sítě cyklistických stezek a tras na Rakovnicku je realizováno prostřednictvím integrovaných projektů svazků obcí nebo individuálních projektů jednotlivých měst a obcí, kterých se účastní i další subjekty, jako např. Lesy České republiky, Klub českých turistů. Garantem a koordinátorem aktivit a projektů cyklistické infrastruktury byl vybrán Svazek měst a obcí Rakovnicka. Finanční podporu ve výši přibližně 2 mil. Kč ročně získávaly doposud svazky a obce především z národních a krajských dotačních programů (MMR program podpory Hospodářsky slabých a strukturálně postižených regionů a Středočeský kraj Program obnovy venkova). Zbývající příjmy na krytí nákladů na realizaci projektů cyklistické infrastruktury jsou tvořeny z vlastních rozpočtů obcí a svazků obcí, případně i příspěvky komerčních subjektů. I když se nepodařilo získat přesné údaje k jednotlivých úsekům, z přiložené fotodokumentace a mapky je zcela zřejmé, že i v tomto případě se podařilo zajistit bezpečnost cyklistů odkloněním z frekventovaných silnic II/227 a II/228. Daná cyklotrasa byla budovaná jak ve formě samostatné cyklostezky, komunikace pro bezmotorová vozidla či obyčejné pěšiny. Vjezd vozidlům je pak znemožněn úzkou lávkou. Z pohledu rozvoje cyklistické dopravy jsou nejdůležitější tyto úseky: Křivoklát Rakovník, který má celkem délku (13, 6 km) Rakovník - Senomaty (5,3 km) Vysvětlivky: Červená čára cyklostezka + víceúčelová komunikace označení značkou B11 Modrá čára místní komunikace Zpracoval: CDV,v.v.i. strana 24 z 48