ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE Knihtisk (významné tisky) semestrální práce Jiří Chmelík Pavla Dušková V Praze dne 7. 1. 2010 Kartografická polygrafie a reprografie
Úvod V následujícím textu se snažíme popsat několik základních informací o tom kdy se objevil první knihtisk, kdo byl jeho autorem a jaké významné tisky byly na území Čech a Moravy vytištěny. 1 Předchůdci knihtisku Snaha zaznamenat lidské poznání a myšlenky provázela lidstvo od jeho počátku. Staří Egypťané, Číňané a Japonci už dávno používali techniku razidel. Jedním z kroků, který vedl k vynálezu knihtisku, bylo užívání dřevorytu. V dřevěných plochách byla rytím vyhloubena místa, která se neměla otisknout. Užívalo se jich k rychlému rozmnožení obrázků náboženského obsahu. Postupně se k obrázkům připojoval text a toho přibývalo. Dřevorytům provázeným textem říkáme deskotisky, protože se dřevo brzy opotřebovalo byly dřevěné desky odlévány do kovů. Obrázkům, které vznikly z těchto desek se říká kovoryty. Všechny tyto řemeslné techniky byly mostem k vynalezení vlastního knihtisku, o jehož prvenství se vedly spory mezi Němci, Francouzi i Holanďany. Je však pravděpodobné, že Johannes Gutenberg byl první. 1.1 Gutenberg a jeho vynález Johannes Gutenberg se narodil v Mohuči kolem roku 1400. Zprvu se věnoval zlatnictví a výrobě zrcadel. Pokusy o lití písma se zabýval v letech 1434-1444 ve Štrasburku. V roce 1448 se vrátil do Mohuče a pokračoval v práci na svém vynálezu. Našel zde sponzora svých pokusů, Mohučského měšťana, Jana Fausta. Ten mu sice poskytl finanční prostředky, ale nakonec se s ním soudil o vrácení půjčky a dal zabavit Gutengergovu dílnu se všemi nástroji. On si však založil novou dílnu. Gutenberg vybil do měkkého kovu svými zlatnickými razítky jednotlivá slova a věty do rovných řádků a z těchto řádkových matric oklepáváním získal štočky. Bylo nutné vynalézt nejen techniku lití písmen, ale také vhodnou kovovou směs, pak tiskařský lis a tiskařskou barvu. Když byla písmenka jednotlivě a v dostatečném množství, sázela se do řádků. Jednotlivé řádky Obr. 1: Johannes Gutenberg sazby byly spojovány rámem. Podmínkou pro výrobu tištěné knihy byl i dostatek papíru, pergamen se stal vzácným a drahým materiálem. Nejstarší Gutenbergův tisk pochází pravděpodobně z roku 1445, jde o zlomek o posledním soudu, psaný v němčině, tzv. zlomek knihy Sybiliny. Potom tiskl Donaty. První tisk, u kterého můžeme určit datum vytištění, je zlomek kalendáře pro rok 1448 (vytištěný tedy o rok dříve). První úplně zachovalý Gutenbergův tisk je tzv. Turecký kalendář pro rok 1455 (opět tedy vytištěný o rok dříve). Gutenberg nejdříve tiskl kalendáře, pak malé knížky, které neměly více než 28 stran, a až později tiskl nákladné knihy, bible. K nejznámějším z jeho tisků patří dvoudílná 42 řádková bible (na stránce je 42 řádků) vytištěná v letech 1452-1455. V letech 1457-1458 vydal Gutenberg další bibli, 36 řádkovou (36 řádků na stránce). 1
2 Knihtisk v Čechách Tiskařské umění si brzy našlo cestu z Německa do Čech. Rok 1468 je považován za nejstarší datum v dějinách českého knihtisku. V Čechách poměrně brzy ocenili přednosti knihtisku před rukopisným rozmnožováním knih. Druhá polovina 15. století byla příznivá zavedení knihtisku v Čechách. Český stát se po husitských válkách začal opět rozvíjet, vstupoval do mezinárodních, obchodních i kulturních styků s ostatním světem. Praha se stávala střediskem evropského obchodu, začala vzkvétat řemesla a to i ta důležitá pro zavedení knihtisku. Střediskem české knižní kultury byla pražská univerzita založená roku 1348. Do Čech začal pronikat humanismus. Psané knihy se vyráběly na papíře dováženém z Itálie. První obchod s papírem byl v Praze od roku 1381 a první papírna byla založena roku 1370 v Chebu. Za vlády Jiřího Obr. 2: Knihtisk z Poděbrad se jevila silná touha po knize. Neopisovaly se jen knihy s náboženským obsahem, nýbrž i světské, zábavné i poučné. Poptávku po knize zesílila už před tím husitská reformace, kdy se v českých zemích četly s velkým zájmem polemické traktáty, spisy náboženské i filozofické, Písmo svaté, postily a kázání. Žádané byly knihy o církevním právu, motlitby, životopisy svatých, kroniky, historické romány, herbáře a další. Zájem o knihu se rozšířil vlivem husitství na široké kruhy čtenářstva. Písemnictví se počešťovalo a opouštělo mezinárodní latinu. V českých zemích se před zavedením knihtisku prováděl také tisk o jednom listě. Nejstarší v Čechách tištěná kniha není obsahu náboženského, nýbrž je to oblíbená Kronika trojanská (prozaické dílo staročeské zábavné literatury, zpracovávající látku o dobytí Tróje). Byla ručně vysázena z písma zvaného česká bastarda (lomené písmo připomínající švabach) a zdobena iniciálkami řezanými ve dřevě (dřevořez). Vytištěna v Plzni asi roku 1468. Datum je dosud sporné, protože byla nalezena rukopisná předloha pro sazbu, jež má také datum 1468. Kronika trojánská byla pravděpodobně tištěna o něco později. Plzeň se považuje za kolébku knihtisku u nás. Svou roli, zde hraje fakt, že kontakty Plzně a Německa, ze kterého k nám znalost knihtisku přišla, nebyly narušeny jako v husitských oblastech Čech. První tisky nebyly zpravidla opatřeny místem tisku, jménem tiskaře, ani rokem vydání. Je tedy velmi složité určit kdy, kde a kým byly tištěny. Dalšími českými prvotisky jsou Nový zákon, který byl vytištěn dvakrát a Pasionál. Pasionál byl tištěn dvěma barvami a byl doplněn rejstříkem. Oba tisky byly sázeny českou bastardou. Za místo vzniku bývá považována Plzeň. V Čechách se tiskly též knihy latinské, německé, italské, francouzské, hebrejské, polské i španělské. Mezi první latinské prvotisky českého původu patří Statuta provincialia Arnesti. Tento tisk je opatřen údaji o autoru, názvu, místu a datu tisku. I zde byla použita česká bastarda. Dalšími tisky jsou Missale ecclesiae Pragensis a Agenda Pragensis. 2
2.1 První tiskaři a tiskárny Mezi první tiskaře na našem území patřil Johann Alakraw, který působil ve Vimperku. Ve svých tiscích užíval italskou rotundu. K prvním pražským tiskařům patřil Jonata z Vysokého Mýta a od roku 1488 působila v Praze tiskárna Severýnova-Kampova. Jedním z největších děl této tiskárny byla Pražská bible z roku 1488, dále zde vytiskly Ezopovy bajky, kroniku zvanou Martimiani, a nástěnný kalendář na rok 1489. V roce 1495 vytiskla Pasionál český od Jakoba de Voragine a řadu dalších. Produkce této tiskárny byla kolísavá. Používala českého písma, bastardy, a později rozšířila druhy písma o zahraniční kupovaná, hlavně texturu a švabach. Dalším pražským tiskařem byl Beneda, který ve svých tiscích používal švabach. Z jeho tvorby je významný pouze spis mistra pražské univerzity a duchovního správce strany podobojí Václava Korandy mladšího Traktát o velebné a božské svátosti oltářní, kterak má přijímána býti Obr. 3: Knihtisk v 15. století od věrných křesťanů z roku 1493 s prvním českým tištěným titulním listem. Tiskařská dílna působila v také v Kutné Hoře, kde byla vytištěna ilustrovaná bible, zvaná Kutnohorská bible. Dalším významným tiskařem byl Mikuláš Bakalář, který působil v Plzni a vydal 29 tisků. Šlo o díla náboženského obsahu, filozofické spisy, slovníky, cestopisy, zpěvníky, a kalendáře. Písma, která používá Bakalář nenapodobují písmo rukopisů, ale užívá určitý druh švabachu. 3 Knihtisk na Moravě Knihtisk na Moravě se soustřeďoval do Brna a Olomouce. V Brně působil tiskař Konrád Stahel, který vytiskl v roce 1486 dvoubarevný tisk Agenda Olomucensis. Přibližně ve stejnou dobu působil v Brně i Matyáš Preinlein. Z jejich dílen vyšly náboženské knihy, učebnice latiny, kalendáře, ale i spisy právnické a historické. Matyáš Preinlein odešel z Brna do Olomouce, kde vydal satirický latinský spis a spis gramatický. Jeho tiskárna však zanikla vlivem působení dalšího tiskaře v Olomouci, Konráda Baumgartena, prvního kočovného tiskaře u nás. Jeho tisky byly latinského, náboženského nebo filozofického obsahu. Do Olomouce ho patrné pozval Augustin Kasenbrod, aby pracoval pro potřeby olomoucké kapituly. Baumgarten používal dolnoněmeckou texturu, italskou i vlastní rotundu a bastardu. Na konci tisků umísťoval svůj signet v podobě erbu. 4 Jak ovlivnil vynález knihtisku knižní kulturu? Důležitým momentem tohoto procesu byl pokles ceny knihy, která se stala přístupnější širším vrstvám obyvatelstva. Zatímco ručně psaná kniha vznikala někdy i roky a její cena byla tudíž vysoká, tištěná kniha byla vyrobena v krátkém čase a ve větším množství. Tiskly se knihy, které vyhovovaly širším vrstvám čtenářů. Také církev brzy využila možnosti knihtisku pro šíření a upevňování katolického náboženství. Bible byla nejčastěji tištěnou knihou této doby. Knihtisk vedl k pravidelnému knižnímu obchodu. Knihy mohly být v krátkém čase rozšířeny a poměrně široké spektrum čtenářů se seznamovalo s novými 3
poznatky a myšlenkami. Učenci i vzdělaní měšťané měli možnost budovat své knihovny. Také pro univerzity a školy znamenal knihtisk převrat v šíření znalostí, myšlenek, názorů a poznatků. S rostoucím počtem knih roste i počet knihoven. Ke stávajícím církevním a kolejním knihovnám přibývaly středověké městské knihovny, soukromé knihovny šlechtické a měšťanské. 5 Obsah prvního tisku Zatímco v počátcích knihtisku převažovala náboženská tématika, v počtu titulů převažují knihy světské. V náboženské literatuře dominují především tisky biblické: např. Pražská a Kutnohorská bible, Nový zákon a Žaltář. Ze světských knih byly vydávány donáty, latinské gramatiky pro školní potřebu a slovníky. Velmi oblíbené byly kalendáře, které spojovaly kalendárium příslušného roku s různými pokyny z oblasti životosprávy a lékařskými radami. Objevují se lékařské tisky, botanické spisy a herbáře, díla vědecká, astronomická, pranostiky a horoskopy, hospodářské příručky, které se týkaly řemesel, těžby nerostů, chovu domácích zvířat. Také se objevují první kuchařky. Knihtisk se uplatnil i v oblasti právnických tisků. Důležité jsou i kroniky, díla o historii národa, církevní dějiny, legendy a spisy ze života svatých. K důležitým tisků patří i cestopisy a díla, která umožňovala poznání dalekých světů, nových zemí. Stále častější jsou díla filozofická, mravokárná a díla antických učenců a spisovatelů. Přibývá knih tištěných v národních jazycích a řady čtenářů se rozšířili i o ty, kteří neznali latinský jazyk. 6 Písmo, ilustrace a úprava knih V prvních tištěných knihách se používala písma, která byla vyrobena podle vzoru českých rukopisů a tiskaři si je sami ryli a odlévali. V Čechách se používala česká bastarda (Kronika trojánská, Nový zákon), dalším písmem byla textura (Agenda Pragensis), začala se používat písma italského a německého původu rotunda a fraktura. Stále častěji si tiskaři písma kupovali a upouštěli od své vlastní výroby. Objevuje se dvoubarevný tisk černý a červený. Zpočátku byly knihy bez ilustrací, jejich výtvarnou podstatu tvořilo jen písmo, iniciály a celková úprava tištěné Obr. 4: Kniha strany. Snahou bylo co nejvěrnější napodobení rukopisného kodexu, typu knihy, na kterou byli čtenáři zvyklí. Do knih začíná pronikat ilustrace, neboť obrázky dokázaly vzbudit zájem čtenářů. V počátcích se osvědčil dřevořez. Za první tištěnou ilustrovanou pražskou knihu považujeme Ezopa život s fabulemi, která vyšla z lisu Severinova-Kampova možná už v roce 1487 nebo 1488. Jak již bylo uvedeno první tisky neuváděly místo svého vzniku, tiskaře ani rok tisku. Bylo nutno vytvořit zvláštní stranu věnovanou pouze reprezentaci nabízené knihy a vytčení její osobité povahy. Tak vznikla provždy už nepostradatelná součást tištěné knihy, titulní list. Jeho osamostatňování bylo ovšem postupně. Z počátku to bývala jen strana vyplněná dřevořezovou ilustrací a nadepsaná incipitovým záhlavým, nebo jen titul sdělující na zvláštní straně obsah spisu a doporučující zakoupení knihy. Velkými změnami prošla i vazba knihy. Vazby rukopisné knihy byly nádhernými uměleckými díly. K jejich výrobě se užívalo zlato, stříbro, drahé kameny i slonovina. Výroba byla nákladná a knihaři-řemeslníci 4
se objevují už ve 13. století. Hromadná výroba knih, kterou knihtisk započal, vyloučila nákladnou výzdobu. Takže spolu s knihou zlevňuje i vazba a to znamená její zjednodušení. K výzdobě vazby se používá slepotisk a začíná se užívat váleček, kterým se otiskl ornament na kožený podklad. Válečková výzdoba knihy byla rychlá, nenákladná, méně pracná a odpovídala potřebám vyvolaným rychlým vytištěním knihy. Závěr Gutenberg svým vynálezem dozajista způsobil změny, které přerostly svou dobu a původní záměr. Knihtisk bývá srovnáván s objevem Ameriky. S tím lze jednoznačně souhlasit, neboť otevřel cestu k novým světům, chápeme-li je jako cestu k novému poznání a novým myšlenkám. Knihtisk výrazně změnil formální i obsahovou stránku tisků. Kniha přestala být jedinečným uměleckým dílem, které mohlo být pouze v majetku klášterů, univerzit či bohatých jedinců. Stala se nepostradatelnou potřebou studentů, učenců, bohatých, ale i méně movitých vrstev. To co kniha ztratila na své okázalosti, nahradila možnost mnoha kopií jednoho titulu vyrobeného v krátkém čase. Rychlost výroby byla velkým pozitivem. Stejně tak kladně můžeme hodnotit pokles ceny, který umožnil cestu knihy k širokým vrstvám. Velkou změnou prošla i obsahová stránka knih. Zatímco ručně psané knihy byly většinou náboženského charakteru a v latinském jazyce, tisk rozšířil zpracovávaná témata a to v národních jazycích. Všechny tyto okolnosti znamenaly vzestup vzdělanosti. Svaté umění jak nazval knihtisk Mikuláš Cusanus, dalo lidstvu do rukou tištěnou knihu, účinný a mocný prostředek, který byl několik století výhradním šiřitelem informací. I když se tvář knihy v průběhu let měnila, zůstává nejlepším přítelem člověka dodnes. Literatura [1] Ottova encyklopedie: WWW stránky, [online], [cit. 2008-04-06], URL: http://www. ottovaencyklopedie.cz/ [2] Wikipedia: WWW stránky, [online], [cit. 2008-04-06], URL: http://cs.wikipedia. org/wiki/knihtisk [3] ČERNÁ, M. L.: Stručné dějiny knihtisku, 1. vyd., Praha: Šolc a Šimáček, 1948 5