Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Odlehčovací služba (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.



Podobné dokumenty
Podpora odborných partnerství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji (2012)

Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Odlehčovací služba

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Adresné sociální dávky péče o seniory Příspěvek na péči Jan Gabriel, OS ODS Praha března 2012, Olomouc

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

Výroční zpráva 2017 projít životem důstojně a s oporou

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

PODPORA A ROZVOJ NEFORMÁLNÍ PÉČE JAK NA TO

Výroční zpráva 2016 projít životem důstojně a s oporou

TENTO MATERIÁL SLOUŽÍ POUZE JAKO POMŮCKA K SHROMAŽĎOVÁNÍ ÚDAJŮ TAK, ABY MOHLY BÝT ULOŽENY DO ELEKTRONICKÉ PODOBY DOTAZNÍKU. V PÍSEMNÉ PODOBĚ NEBUDE

Realizační plán na rok 2008

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů

Zásobník projektů. Komunitní plánování sociálních služeb na Horšovskotýnsku Zásobník projektů

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Denní a týdenní stacionář

Péče o závislého člena rodiny

Popis realizace poskytované služby: Odlehčovací služba pobytová

Základní zásady základní sociální

Pomoc seniorům a lidem v závěru života ve střediscích Diakonie ČCE ve Valašském Meziříčí. Konference SPOLEČNOU CESTOU

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE

Projekt PODPORA ODBORNÝCH PARTNERSTVÍ V PLZEŇSKÉM KRAJI ZAMĚŘENÝCH NA PODPORU SENIORŮ SWOT ANALÝZA PÉČE O SENIORY V PLZEŇSKÉM KRAJI

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Analýza poskytovatelů sociálních služeb na území POÚ Stod a Dobřany

1. Jednání se zájemcem o sociální službu

Služby na území Mladovožicka

Kdo se postará? Péče o seniory v Česku v kontextu demografického stárnutí společnosti

Příloha č. 6 Struktura financování sociálních služeb v Karlovarském kraji v letech

Dotazník pro starosty obcí v ORP Pelhřimov

VÝROČNÍ ZPRÁVA OBECNĚ PROSPĚŠNÉ SPOLEČNOSTI KRÁSA POMOCI ZA OBDOBÍ

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby

Základní síť sociálních služeb Libereckého kraje

Oblastní charita Strakonice

STANDARD Č. 1 sociální služba domov pro seniory

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Semináře k financování sociálních služeb v roce 2015

Zápis z 3. diskusního fóra pracovní skupiny č. 9 v rámci

Shrnutí podnětů z Analýzy poskytovatelů sociálních služeb a z Analýzy potřeb uživatelů sociálních služeb na Rokycansku

Čl. 1 Úvodní ustanovení

BAROMETR ZDRAVOTNICTVÍ 2019

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

Terénní sociální služby Spokojeného domova.

Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

Zpracoval: Odbor sociálních věcí Krajského úřadu Zlínského kraje Schváleno Radou Zlínského kraje dne , č. usnesení 0730/R23/18

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová

Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Služby osobní asistence

AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

Komunitní plánování sociálních služeb na Horšovskotýnsku a Holýšovsku. Zápis ze setkání pracovní skupiny Senioři a lidé se zdravotním postižením

Bc. Sabina Šmatová, DiS.

Podpora péče o seniory v Hořovicích a spádových obcích

1 Úvod Azylové domy ( 57) Centra denních služeb ( 45) Denní stacionáře ( 46)... 3

Priorita V. - Podpora setrvání občanů v domácím prostředí

Zásady Plzeňského kraje

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Komentář ke stanovení výše optimálního a reálného návrhu dotace na sociální služby v Pardubickém kraji na rok 2014

Aktuální situace v oblasti deinstitucionalizace a transformace. Mgr. Jan Vrbický

Zápis z 3. diskusního fóra pracovní skupiny č. 10

INFORMACE O NABÍDCE POBYTOVÝCH SLUŽEB SOCIÁLNÍHO LŮŽKOVÉHO ODDĚLENÍ

Rodinná pohoda, o.s.

1. Jednání se zájemcem o sociální službu

Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími

Model sociální služby Pečovatelská služba

Výroční zpráva Rodinná pohoda, o. s. Se sídlem: Morávkova Vyškov Kancelář: Sportovní 796/2a Vyškov

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

Zákon č.108/2006 Sb., o sociálních službách. 26. května 2006

Sociální služby v Pardubickém kraji. v kontextu péče o osoby s poruchou. autistického spektra

Zásady Plzeňského kraje

STÁRNUTÍ A SOCIÁLNÍ SLUŽBY NA JINDŘICHOHRADECKU SOUČASNOST A PERSPEKTIVY

Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění 2020? 1. setkání pracovní skupiny

VÝZNAM A DOSTUPNOST ODLEHČOVACÍCH SLUŽEB POHLEDEM PEČUJÍCÍCH O DĚTI S POSTIŽENÍM. Vybraná data z výzkumu pro Jihomoravský kraj

PROGRAM PODPORY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V PLZEŇSKÉM KRAJI 2017

Správa v oblasti sociálních služeb SOCIÁLNÍ SPRÁVA ZS 2016

Návrh modelu sociální služby TERÉNNÍ ODLEHČOVACÍ SLUŽBY

PLZEŇSKÝ KRAJ VYHLAŠUJE PRO ROK 2016 DOTAČNÍ TITUL

1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné

Analýza poskytovatelů sociálních služeb ORP Kroměříž. Mgr. et Mgr. Jan Zahradník

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

JEDNÁNÍ KOORDINAČNÍ SKUPINY 24. září 2018

Plánování a financování sociálních služeb. Konference samospráv Olomouc 13.května 2019

Zápis z 11.jednání Pracovní skupiny "financování" Plánování rozvoje a financování sociálních služeb HMP

Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko

Romana Jakešová MONITOROVÁNÍ PRÁV LIDÍ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

Novela zákona o sociálních službách, změna druhů sociálních služeb

Diplomová práce. Příloha č. 1: Vybrané geografické údaje správních obvodů ORP Jihočeského kraje (tabulka)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Příloha č. 1 Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Libereckého kraje na období : Analýza dat sociálních služeb

Komunitní plánování AKČNÍ PLÁN KOMUNITNÍHO PLÁNU MĚSTA AŠE

Včasná pomoc dětem. Analýza STEM pro NROS. Krizová pomoc: kvantitativní výzkumná sonda mezi NNO poskytujícími službu telefonické krizové pomoci.

Pomoc seniorům a lidem v závěru života z pohledu Zlínského kraje

Systém sociálních služeb v České republice

Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe

Vyhlášení dotačního řízení pro rok 2016 v oblasti poskytování sociálních služeb v Libereckém kraji

Výskyt seniorského abusu v sociálních službách zkušenosti inspekce poskytování sociálních služeb Stáří spojuje 2019

Smlouva o poskytnutí služeb sociální péče č /2016 pobytová odlehčovací služba uživatel

Krajský informační systém sociálních služeb Olomouckého kraje KISSoS

Transkript:

Analýza potřeb seniorů v Plzeňském kraji z perspektivy poskytovatelů: Odlehčovací služba (pracovní verze analýzy určená k připomínkování) 21.2.2013 Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci západní Čechy Americká 29 301 38 Plzeň Plzeň 2012/2013 strana 1/15

Obsah Úvod.3 1 Výzkumná strategie... 4 1.1 Cíle výzkumu... 4 1.2 Metody sběru dat a analýzy... 4 2 Odlehčovací služba... 5 2.1 Popis služby v teorii... 5 2.2 Popis služby v praxi... 5 2.3 Popis klientů služby... 7 2.4 Inspirace britským modelem sociálních služeb... 9 2.5 Spolupráce s rodinou... 9 2.6 Vazba na další služby v oblasti zdravotnictví... 9 2.7 Financování služby... 11 2.8 Propagace a informovanost... 13 Závěr..13 strana 2/15

Úvod Tento dokument obsahuje dílčí analýzu potřeb seniorů z perspektivy poskytovatelů odlehčovací služby a je součástí souboru dalších analýz 1, které dohromady tvoří celek a představují podstatnou oporu projektu Podpora odborných parterství: potřeby seniorů a pečujících osob v Plzeňském kraji. Dokument je podkladovým materiálem, který by měl poskytnout jednak přehled o potřebách jednotlivých cílových skupin zkoumaného území a zároveň pomoci identifikovat základní problematická místa stávajícího systému sociálních služeb zaměřených na seniory. Podstatou projektu je podpořit vznik odborných partnerských koalic, které mohou iniciovat vhodná nadregionální východiska v oblasti poskytování sociálních služeb. Vytvořené koalice poslouží jako prostor pro odborné diskuze mezi jednotlivými dotčenými subjekty. Zároveň umožní výměnu zkušeností, což podpoří zkvalitnění a zefektivnění poskytovaných služeb. Za účelem vytvoření koalic byli ve spolupráci s Plzeňským krajem osloveni zainteresovaní poskytovatelé sociálních služeb, zástupci obcí a neziskových organizací a další odborníci, kteří se zaměřují na seniory. Hlavním úkolem koalice je hledat řešení zajištění sociálních služeb pro seniory a podporu pečujících osob. Jedná se o služby, které je potřeba řešit v kontextu větších územních celků, protože se ukazuje jako méně efektivní poskytovat je pouze pro jednu obec či město. 2 Podkladem pro činnost partnerských koalic je série analýz, které stručnou a srozumitelnou formou popíší základní sociální a finanční jevy, které mapují situaci sociálních služeb pro seniory v roce 2012. 1 Další analýzy potřeb seniorů se zaměřují na perspektivu poskytovatelů: domova pro seniory, denního stacionáře, týdenního stacionáře, pečovatelské služby a služby osobní asistence. Důležitým doplňujícím výstupem je analýza potřeb seniorů z perspektivy: seniorů využívajících některou ze sociálních služeb, potencionální uživatelů sociálních služeb pro seniory ( budoucí senioři ) a pečujících osob. 2 Velikost obce totiž často neumožňuje zajištění potřebných sociálních služeb. Jedná se především o venkovské a pohraniční oblasti PK. strana 3/15

1 Výzkumná strategie Níže jsou představeny metody kvalitativní části výzkumu. Metodologie celého projektu 3 včetně jednotlivých výstupů je podrobně popsána v souhrném dokumentu. 1.1 Cíle výzkumu V této části výzkumu chceme konkrétně zjistit aktuální potřeby seniorů z perspektivy poskytovatelů odlehčovací služby a identifikovat jejich klíčové problémy a požadavky. Dílčím cílem je zmapovat poskytování návazných služeb, zapojení spolupracujících organizací a systém stávajícího financování a jeho efektivitu. 1.2 Metody sběru dat a analýzy Sběr dat je proveden pomocí metody nestrukturovaných rozhovorů 4. K vyhodnocení dat získaných z rozhovorů byla použita tematická obsahová analýza. Rekrutace informantů pro rozhovory proběhla na základě identifikovaných kritérií v rámci kvantitativních analýz (provozní doba, dostupnost, právní subjektivita, kapacita) a právní formy poskytovatele. Před započetím sběru dat jsme specifikovali základní tematické celky. První okruh obsahuje základní informace popisující sociální služby pro seniory. Údaje byly extrahovány z Registru poskytovatelů sociálních služeb, výročních zpráv a dalších tištěných a elektronických veřejně dostupných dokumentů. Tyto základní informace byly následně zjišťovány v praxi prostřednictvím rozhovorů s poskytovateli a slouží ke srovnání oficiálních informací (teorie) s reálnou skutečností v místě poskytování služby. Tento celek byl doplněn o další témata (informace o fungování návazných služeb, zapojení spolupracujících organizací), jejichž účelem bylo identifikovat spektrum názorů poskytovatelů týkající se vybraných oblastí potřeb seniorů. Nestrukturované rozhovory byly provedeny se zaměstnanci poskytovatele (vedoucí pracovníci, pracovníci rozumějící ekonomické stránce poskytované služby, pracovníci 3 Projekt jako celek je založen na smíšeném designu, kdy je kombinován kvantitativní a kvalitativní přístup, a to jak ve fázi sběru dat, tak ve fázi analýzy dat. 4 Nestrukturovaný rozhovor je nejvíce flexibilní variantou z metod rozhovorů (tzv. interview). Výzkumník má předem připravené pouze tematické okruhy, které v průběhu rozhovoru formuluje do otázek a doplňuje zpřesňujícími dotazy (Denzin, Lincoln). strana 4/15

v přímé péči). Celkem byly provedeny čtyři individuální rozhovory v listopadu a prosinci 2012. 2 Odlehčovací služba 2.1 Popis služby v teorii Odlehčovací služba ve vztahu k seniorům je ambulantní, pobytová nebo terénní služba a je poskytovaná těm, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby a o které jinak pečuje osoby blízká v domácím prostředí. Cílem odlehčovací služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu. Pobytová služba zahrnuje umístění seniora v pobytovém zařízení sociálních služeb včetně ubytování a poskytování pečovatelských a ošetřovatelských služeb 24 hodin denně. Terénní služba je poskytována v domácím prostředí po dobu dohodnutou mezi žadatelem a poskytovatelem. Délka poskytování Odlehčovací služby se může různit, někdy ji má poskytovatel striktně stanovenou, někdy je možné ji individuálně vyjednat. Obvykle však není kratší než 1 týden a nemůže být delší než 3 měsíce v jednom kalendářním roce. 2.2 Popis služby v praxi Pobytová a terénní odlehčovací služba se v praxi překrývá s dalšími terénními a pobytovými službami (stacionáře, hospicové služby). Zajímavá je role odlehčovací služby ve vazbě k dalším službám, kdy je popisována jako forma přípravy na pobytovou službu. Nebo je naopak popisována jako způsob, jak klienta fyzicky i psychicky vyléčit a zase ho vrátit do domácího prostředí. Rozdíl mezi pobytovou a terénní odlehčovací službou je možné ilustrovat na příkladu potřeb klienta služby. Například pokud pečující osoba potřebuje někam odjet (například dovolená, pracovní povinnosti), je vhodná pobytová odlehčovací služba. Jedná se o krátkodobou soustavnou službu na dobu určitou. Poskytovatel pobytové odlehčovací služby uvádí, že v jejich případě: strana 5/15

nejkratší varianta je týden (kvůli administrativě) a maximální měsíc s tím, že to můžeme až 2x prodloužit, takže stropní doba jsou 3 měsíce Zatímco terénní odlehčovací služba je neomezená a záleží na domluvě s pečující osobou. Ilustrační příklad terénní odlehčovací služby z praxe uvádí jeden z poskytovatelů níže. o maminku se stará dcera, chodí do práce, my ráno přijdeme, maminku nakrmíme, pohlídáme, aby si odpočinula, pakliže je to nutné, tak jsme přítomni šest nebo osm hodin, potom se vrací dcera z práce a může pečovat zase ona vyměňujeme si informace s rodinou, pokud se nepotkáme - fungují notýsky, píšeme si vzkazy, průběh dne - aby péče navazovala může to vypadat i jinak klient může být doma sám, rodina o něj pečuje tak, že ho navštěvuje, aby mu pomohla s nejnutnějším v době, kdy rodina není přítomna, můžeme zde být my nebo rodina může být přítomna, ale potřebuje si odpočinout V terénní odlehčovací službě jde tedy především o sdílení péče, která může nabýt i podoby střídavé péče. Důležitá je zde pomoc a podpora pečujících. Primární je to, že klient má někoho, kdo se o něj stará. tady jsme dva, kteří se starají Odlehčovací služba je specifická tím, že slouží nejen klientům, ale i rodině (respektive pečující osobě). Především se jedná o klienty, kteří potřebují celodenní péči a odlehčovací služba v podstatě umožňuje pečující osobě (osobám) určité uvolnění z tohoto režimu. odlehčovací služba slouží jak klientům, tak celé rodině pečující osoba, která se stará o našeho klienta, může odcházet do práce, může si odpočinout jedná se lidi, kteří potřebují péči celý den strana 6/15

V případě, že ze strany pečující osoby žádáno o prodloužení služby, děje se tak většinou z důvodu nepředpokládané komplikace. Například je služba sjednána v situaci, kdy pečující osoba řeší trvalé umístění seniora do určitého zařízení a rozhodovací řízení se neočekávaně prodlouží. Většinou je to nějaká komplikace. Nebo máme ten odlehčovací pobyt s tím, že následuje přijetí do nějakého zařízení sociálních služeb, ale nepodařilo se to vytimeovat správně, takže je tam nějaká prodleva Z hlediska kapacity služby a její naplněnosti se poskytovatelé mezi sebou liší. Kromě toho je poptávka po službě proměnlivá v průběhu roku. Dalším faktorem je místo působnosti poskytovatele. Dlouhodobě je volno, vždycky jsou období, kdy jsme plní, která trvají tak 10, 14 dní 2.3 Popis klientů služby Odhadu poměru seniorů v odlehčovací službě k dalším cílovým skupinám je poměrně komplikovaný. Jeden z poskytovatelů uvádí, že se jedná o poměrně častý problém, protože praxi se teoreticky specifikované kategorie prolínají. senior může být chronicky nemocný a ještě může být zdravotně postižený co převládá, to je těžké určit S tím souvisí také to, že situace a zdravotní stav klienta (včetně nevyhnutelného stárnutí) se neustále vyvíjí. Z tohoto hlediska potom striktní kategorizace uživatele služby neodpovídá realitě. Tento problém je nejvíce patrný právě v případě odlehčovací služby, což níže ilustruje poznámka jednoho z poskytovatelů. samotné vymezení cílových skupin je trochu nešťastné, protože nás to zavádí k tomu - tak kam ho dáme, do které ze tří skupin ale ono je jich více Podle poskytovatelů lze říci, že nejčastějším klientem je osoba s chronickým strana 7/15

onemocněním a potom starší senioři. Většinou se jedná o klienty s příspěvkem na péči v kategorii tři a čtyři. Lze se ale také setkat s případy, klient má nižší stupeň příspěvku na péči (nebo nepobírá žádný příspěvek). Většinou se ale jedná o výjimky, kdy například rodina disponuje dostatečnými financemi a nechce nic řešit přes sociální systém. Kromě toho se lze setkat i s klienty, kteří mají nárok na určitý stupeň příspěvku na péči, ale z nějakého důvodu jej nezískali. Podle jednoho z poskytovatelů je odlehčovací služba v případě seniorů zejména o tom, že mají možnost s pomocí rodiny a poskytnuté služby dožít v domácím prostředí. Zároveň uvádí, že odlehčovací službu lze svým způsobem chápat jako domácí hospicovou péči v tom smyslu, že se může jednat o kombinaci terénní odlehčovací služby a domácí ošetřovatelské služby. my v tom pomáháme, dokud to jde...je to takový předskokan domácí hospicové péče V případě pobytové odlehčovací služby se jedná většinou o seniory, kteří jsou vážně nemocní, a pečující osobou je někdo z rodiny. jsou to ti, o které se doma někdo stará senioři, kteří jsou nemocní, ale ještě se to zvládá doma a rodina ve většině případů potřebuje vydechnout - dovolená, vymalovat, rekonstrukce koupelny, výměna střechy nebo lázně nebo v případě páru - jeden senior se stará o toho druhého a má například naplánovanou hospitalizaci Z hlediska poměru klientů podle místa bydliště je určujícím faktorem místo působnosti poskytovatele. Pokud je sídlo poskytovatele v Plzni, většinu klientů tvoří obyvatelé města. Poptávka ve městě je teoreticky pokryta. Poptávku kraje ale již pravděpodobně poskytovatel nepokryje. Přestože kapacita je koncipovaná vzhledem k počtu obyvatel kraje, v praxi je zařízení naplněno většinou obyvateli města. 90% jsou Plzeňané, ale to jsou také obyvatelé plzeňského kraje strana 8/15

2.4 Inspirace britským modelem sociálních služeb Jeden z poskytovatelů upozornil na limity a pozitiva inovace českého systému sociálních služeb po britském vzoru. Britský model například funguje na principu rozvržení kapacity zařízení na základě počtu obyvatel určité správní oblasti (v našem případě kraje) v takovém rozsahu, aby byla vždy uspokojena poptávka. Jeden z poskytovatelů k tomu uvedl: Oproti britskému modelu klasicky po česku nedotažený do konce, tak tam ten počet lůžek je což se tady v Čechách podařilo, až krom 2 krajů to máme v Británii ten kamenný hospic je vždy ta špička ledovce, který kouká z vody, a pod tím je ten obrovský rozsah té domácí hospicové péče. Která se tu vůbec nedaří prosadit. Už zde tlačíme 3 roky a přesvědčujeme zdravotní pojišťovnu, že je to levnější než hospitalizace, ale nejde to Takže spolupracujeme alternativně s domácí ošetřovatelskou péčí 2.5 Spolupráce s rodinou Podle poskytovatelů je nezbytnou součástí služby spolupráce s rodinou, a to jak v rovině komunikace, tak v rovině koordinace potřebných činností. Tento požadavek na součinnost je pravděpodobně nejcharakterističtějším rysem služby. Lze říci, že jsou stejně důležité zájmy klienty i pečující osoby. To znamená, že služba se realizuje tak, jak si přeje klient, ale i jak si přeje také jeho rodina, což v pečovatelské službě ani v asistenční službě být nemusí domlouváme se s klientem a s rodinou o tom, jak bude probíhat ta péče.vychází se z potřeb pečující osoby a klienta 2.6 Vazba na další služby v oblasti zdravotnictví Jeden z poskytovatelů popisuje, že v praxi se pobytová odlehčovací služba realizuje spolu s některou z dalších sociálních služeb, která je jí z hlediska provozního a personálního blízká. To umožňuje jednak flexibilitu, ale zároveň se jedná o pragmatické řešení, a to především z finančního hlediska. Například se může jednat o hospicové zařízení, které je strana 9/15

svým charakterem zdravotnické, ale zároveň má sociální přesah ve smyslu zajištění potřeb klientů bez ohledu na to, jestli se jedná o uživatele hospicové či pobytové odlehčovací služby. v podstatě poskytujeme sociální službu jako nadstavbu nad zdravotní... Podle slov jednoho z poskytovatelů se jedná o pragmatické propojení služeb, a to především z hlediska finančního. Z toho je patrné, že preferovanými klienty jsou ti, kteří se svým zdravotním stavem nejvíce blíží klientům hospicového zařízení mají určitý stupeň závislosti. Většina klientů jsou lidé, kteří jsou vážně nemocní rodina, která to s nimi doma zvládá, si potřebuje na nějakou chvíli odpočinout Propojení jednotlivých služeb může v praxi lépe reagovat na změnu zdravotního stavu klienta, což ilustrují slova jednoho z poskytovatelů. když dojde ke zhoršení zdravotního stavu, tak nabízíme přímé převedení klienta stává se hospicovým pacientem S tím také souvisí problematika teoretické oddělování roviny zdravotní a sociální péče, která v praxi není možná. Poskytovatelé se shodují, že propojení obou rovin je praxi funkční a je nesmyslné se snažit o jejich oddělení. Ten problém je nejvíce viditelný ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám. Je to samozřejmě tak, že pojišťovny šetří. Pro nás je ten personál hospicový. Tzn., že všichni jsou zdravotně pomocný a v těch sociálních službách je jakoby pro ně divné, že nemají dělat to samé, co na tom pokoji vedle Ještě více je problematika zdravotní a sociální péče patrná v souvislosti s tím, jak je v rámci současného systému sociálních služeb operováno s těmito pojmy a jaký je jejich reálný význam v praxi. Jak ilustruje jeden z poskytovatelů, existuje zde očividný nesoulad mezi teorií (zákon) a praxí. strana 10/15

Máte nasmlouváno 12 služeb s pojišťovnou a té pojišťovně je jedno, kolik je tam lůžek momentálně obsazeno, protože vás platí za konkrétní den, který jste se tomu pacientovi věnoval. Kdežto sociální služby, když si nasmlouváte nějaký počet lůžek, tak oni berou, že je to pořád ten samý počet lůžek. Ale my se na ně díváme po zdravotnicku, takže narážím při komunikaci s odborem sociálním, s úředníky. Oni nechápou, že je to 0 až nějaký počet. Takže moje filozofie hospice je, pro ty odlehčovací služby využít ty nevyužitá lůžka hospicová Tím, že jsme jakoby to zdravotnické zařízení, tak tím, že jsme placeni za den péče, tak i ta sociální péče by mohla být placená My jsme na hranách dvou ministerství, práce sociálních věcí a ministerstvo zdravotnictví. A obě dvě se na nás koukají tak, jako bychom patřili na tu druhou stranu 2.7 Financování služby Poskytovatelé obecně zmiňují jako problematický současný systém financování. Kraje a města disponují po úsporných balíčcích vlády s nižšími rozpočty, což se znatelně promítá v dotacích na sociální služby. To se stalo v rámci toho Kalouskovo balíčku, tak město první věc, kde začne šetřit, je ve službách lidem. Takže rozdělovali výrazně méně peněz než v předchozích letech a tak nás samozřejmě zkrouhli také jako všechny V současné době dotace nepokrývají náklady na službu. Poskytovatelé jsou proto nuceni hledat další zdroje spolufinancování. Aktuálním tématem je jednání se starosty obcí o spolufinancování, které je pro řadu poskytovatelů klíčovým bodem. Samotné jednání o spolufinancování je však komplikované a zatím méně úspěšné Jeden z poskytovatelů to vysvětluje takto: naše představenstvo rozhodlo, že oslovíme obce z těch peněz, které jsme chtěli dostat, jsme dostali jen 25%. Takže ta úspěšnost je čtvrtinová. Ale zase to bylo poprvé, ve strana 11/15

spoustě vesnic jsme slyšeli, že jsme je zaskočili a příští rok s námi budou už počítat. Takže možná to bude lepší, uvidíme V otázce ochoty financování ze strany kraje a města si poskytovatelé většinou nestěžují. Vzhledem k rozpočtu jsou dotace poskytovány a jednání jsou většinou vstřícná. Jeden z poskytovatelů financování hodnotí jako funkční: To co funguje, funguje dotace z kraje, dotace z města, kde kraj platí už 4 roky a to po volbách, kdy se tu vyměnila garnitura... s městem to bylo od začátku dobře V porovnání s ostatními kraji v otázce financování disponují poskytovatelé v Plzeňském kraji podobným objemem dotací. Rozdílná je pouze struktura přidělování financí a poměr příspěvků mezi krajem a městem. ten objem peněz je více méně stejný, akorát je různá struktura v tom, kolik platí město a kolik platí kraj... Financování ze strany klientů je méně problematické. Někteří poskytovatelé to řeší tak, že vyžadují platbu předem. U nás se musí zaplatit předem Jeden z poskytovatelů upozornil k problematice financování aktuální novelu týkající se vyplácení příspěvků na péči, která zkomplikuje situaci řadě poskytovatelů, neboť vyplácení bude záviset na tom, zda proběhlo sociální šetření před úmrtím klienta. novela zákona, která vyšla v pátek, novelizace zákona o sociálních službách, která nabyla účinnosti v pátek 16., nám úplně podřízne větev. Tam říkají, že příspěvek na péči nebude vyplacen, pokud sociální šetření neproběhne dřív než před úmrtím pacienta nebo klienta. Což je u nás 80% případů. Takže mi přijdeme o 8-9% rozpočtu příjmů. strana 12/15

2.8 Propagace a informovanost Poskytovatelé v praxi aplikují více způsobů propagace služeb - katalogové materiály, přímá propagace (osobní, telefonická), webové stránky. Ve městech je obecně informovanost o službách větší, zatímco v menších obcích je naopak informovanost horší. Nelze to však zcela zobecnit. Důležitým faktorem jsou možnosti potencionálních klientů a pečujících osob. Je to dané našimi možnostmi komunikace. Webové stránky fungují, ne všichni jsou schopni je číst, máme nějaké informační letáky, které se snažíme přes ty praktické lékaře dostat k těm rodinám. Takže něco pro to děláme, samozřejmě můžeme dělat víc, to nezastírám Poměrně dobře může fungovat reklama prostřednictvím sdílení zkušeností se službami, a to zejména v menších obcích. Podle některých poskytovatelů je poskytování kvalitních služeb nejlepším způsobem propagace. Nejlepší reklama je spokojený klient. A oni to řeknou i v rámci těch komunálních politiků. Takže když je potřeba, tak je na koho se obrátit z té obce... Závěr Pobytová a terénní odlehčovací služba se v praxi překrývá s dalšími terénními a pobytovými službami. Role odlehčovací služby ve vazbě k dalším službám je popisována jako forma přípravy na pobytovou službu, nebo jako způsob, jak klienta fyzicky i psychicky vyléčit a zase ho vrátit do domácího prostředí. Terénní odlehčovací služba je neomezená a záleží na domluvě s pečující osobou. Jde tedy především o sdílení péče, která může nabýt i podoby střídavé péče. Důležitá je zde pomoc a podpora pečujících. Odlehčovací služba je specifická tím, že slouží nejen klientům, ale i rodině (respektive pečující osobě). Především se jedná o klienty, kteří potřebují celodenní péči a odlehčovací služba v podstatě umožňuje pečující osobě (osobám) určité uvolnění z tohoto režimu.v případě, že ze strany pečující osoby žádáno o prodloužení služby, děje se tak většinou z důvodu nepředpokládané komplikace. Z hlediska kapacity služby a její naplněnosti se poskytovatelé mezi sebou liší. strana 13/15

Kromě toho je poptávka po službě proměnlivá v průběhu roku. Dalším faktorem je místo působnosti poskytovatele. Odhad poměru seniorů v odlehčovací službě k dalším cílovým skupinám je poměrně komplikovaný. S tím souvisí také to, že situace a zdravotní stav klienta (včetně nevyhnutelného stárnutí) se neustále vyvíjí. Z tohoto hlediska potom striktní kategorizace uživatele služby neodpovídá realitě. Nejčastějším klientem je osoba s chronickým onemocněním a potom starší senioři. Většinou se jedná o klienty s příspěvkem na péči v kategorii tři a čtyři. Lze se ale také setkat s případy, klient má nižší stupeň příspěvku na péči (nebo nepobírá žádný příspěvek). Většinou se ale jedná o výjimky, kdy například rodina disponuje dostatečnými financemi a nechce nic řešit přes sociální systém. Kromě toho se lze setkat i s klienty, kteří mají nárok na určitý stupeň příspěvku na péči, ale z nějakého důvodu jej nezískali. Z hlediska poměru klientů podle místa bydliště je určujícím faktorem místo působnosti poskytovatele. Pokud je sídlo poskytovatele v Plzni, většinu klientů tvoří obyvatelé města. Poptávka ve městě je teoreticky pokryta. Poptávku kraje ale již pravděpodobně poskytovatel nepokryje. Přestože kapacita je koncipovaná vzhledem k počtu obyvatel kraje, v praxi je zařízení naplněno většinou obyvateli města. Podle poskytovatelů je nezbytnou součástí služby spolupráce s rodinou, a to jak v rovině komunikace, tak v rovině koordinace potřebných činností. Tento požadavek na součinnost je pravděpodobně nejcharakterističtějším rysem služby. V praxi se pobytová odlehčovací služba realizuje spolu s některou z dalších sociálních služeb, která je jí z hlediska provozního a personálního blízká. To umožňuje jednak flexibilitu, ale zároveň se jedná o pragmatické řešení, a to především z finančního hlediska. Například se může jednat o hospicové zařízení, které je svým charakterem zdravotnické, ale zároveň má sociální přesah ve smyslu zajištění potřeb klientů bez ohledu na to, jestli se jedná o uživatele hospicové či pobytové odlehčovací služby. Propojení jednotlivých služeb může v praxi lépe reagovat na změnu zdravotního stavu klienta, což ilustrují slova jednoho z poskytovatelů. S tím také souvisí problematika teoretické oddělování roviny zdravotní a sociální péče, která v praxi není možná. Poskytovatelé se shodují, že propojení obou rovin je praxi funkční a je nesmyslné se snažit o jejich oddělení. Ten problém je nejvíce viditelný ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám. strana 14/15

Poskytovatelé obecně zmiňují jako problematický současný systém financování. Kraje a města disponují po úsporných balíčcích vlády s nižšími rozpočty, což se znatelně promítá v dotacích na sociální služby. V současné době dotace nepokrývají náklady na službu. Poskytovatelé jsou proto nuceni hledat další zdroje spolufinancování. Aktuálním tématem je jednání se starosty obcí o spolufinancování, které je pro řadu poskytovatelů klíčovým bodem. Samotné jednání o spolufinancování je však komplikované a zatím méně úspěšné. V otázce ochoty financování ze strany kraje a města si poskytovatelé většinou nestěžují. Vzhledem k rozpočtu jsou dotace poskytovány a jednání jsou většinou vstřícná. Financování ze strany klientů je méně problematické. Někteří poskytovatelé to řeší tak, že vyžadují platbu předem. Poskytovatelé v praxi aplikují více způsobů propagace služeb - katalogové materiály, přímá propagace (osobní, telefonická), webové stránky. Poměrně dobře může fungovat reklama prostřednictvím sdílení zkušeností se službami, a to zejména v menších obcích. strana 15/15