Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Úvod do ekonomie Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz
Organizační pokyny přednášky a cvičení literatura: Korytárová, J., Sádlík, J., Schusterová, L., Kosatík, J. Základy ekonomie. Brno: VUT, 2004. Korytárová a kol. Základy ekonomie - cvičebnice. Brno: VUT, 2004. doporučená: Fuchs, K., Tuleja, P. Základy ekonomie. Praha: Ekopress, 2003. Holman, R. Makroekonomie. Praha: C.H. Beck, 2004. Mankiw, G. N. Zásady ekonomie. Praha: Grada, 2000. Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D. Ekonomie. Praha: Svoboda 1991. Soukupová, J. Mikroekonomie. Praha: Management Press, 2002. 2
Přehled přednášek 1. Úvod do ekonomie 2. Základní elementy trhu 3. Makroekonomické výstupy 4. Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly 5. Inflace 6. Finanční trhy 7. Trh kapitálu 8. Mezinárodní trh peněz 9. Hospodářská politika 10. Mezinárodní obchod 11. Trh výrobků a služeb, teorie firmy 12. Trh výrobků a služeb, teorie spotřebitele 13. Trh výrobních faktorů
Co je to ekonomie? Ekonomie je věda, zabývající se lidským jednáním ve světě omezených zdrojů a neomezených potřeb. (Wikipedie) Ekonomie je zkoumání jak člověk a společnost rozhodují o využití vzácných zdrojů, které mohou mít alternativní použití k výrobě různých komodit a jak rozhodují o jejich rozdělení mezi různé skupiny. (P. Samuelson) Co říci o národní hospodářství jako vědě? Není návodem, jak se někdy za to má, jak zbohatnouti, nýbrž odhaluje nám zákony lidského jednání neméně zajímavé a překvapující, nežli jsou zákony o oběhu sluncí. Její předmět však není pouze bohatství národů, jak řekl v záhlaví své knihy Adam Smith, ale též jejich bída a utrpení, práce a odříkání. (K. Engliš, 1924) 4
Členění ekonomie dva odlišné vědecké přístupy 1. pozitivní ekonomie 2. normativní ekonomie dvě roviny zkoumání 1. mikroekonomie 2. makroekonomie 5
Metody ekonomie metoda abstrakce a zobecnění (generalizace) analýza a syntéza tzv. klam z kompozice indukce a dedukce nelze využívat experiment zásada ceteris paribus faktor času (krátké a dlouhé období) tzv. post hoc klam 6
Základní pojmy - potřeba a statek vlastnosti potřeb naléhavost potřeby potřeba je subjektivní pocit potřeby ekonomické a mimoekonomické Ekonomické potřeby jsou uspokojovány spotřebou statků a služeb, které jsou produktem hospodářské činnnosti. výroba a potřeby se vzájemně ovlivňují nesoulad mezi potřebami a spotřebou nutí ekonomické subjekty k racionálnímu chování 7
Základní pojmy - výrobní faktory vzácnost zdrojů 1. půda 2. práce nehomogenní, liší se svou kvalitou množství práce intenzita práce produktivita práce dělba práce 3. kapitál druhotný výrobní faktor 8
Základní pojmy - směna Jak se vytvořený statek dostane do rukou toho, kdo jej spotřebuje? přímé rozdělování vs. směna základním předpokladem směny je existence dělby práce a soukromého vlastnictví druhy směny: barter - přímá výměna peněžní směna vlastnosti transakčního prostředku: 1. dělitelnost 2. trvanlivost 3. stejnorodost 4. velká hodnota (vysoká kupní síla) 9
Základní pojmy - peníze různé transakční prostředky drahé kovy zlato (monetizace zlata) demonetizace (nahrazování zlata papírovými penězi) funkce peněz 1. prostředek směny 2. míra hodnot (prostředek oceňování) 3. uchovatel hodnot 10
Hranice výrobních možností omezení zdrojů nutí k rozhodování, jaké množství výrobních faktorů a na jaké činnosti bude vyčleněno Je-li dáno množství a kvalita výrobních faktorů, kterými společnost disponuje, a jsou-li dány způsoby jejich používání (technologie), pak existuje hranice výstupů, kteoru není možno za daných podmínke překonat. statek MJ množství statku oděvy (statek y) A B C D E potraviny tuny 0 1 2 3 4 5 oděvy 100 ks 25 24 22,5 20 15 0 potraviny (statek x) F 11
Formování ekonomického myšlení Sumer, Babylón, Egypt - zprávy o směně, obchodu, penězích, cenách antické Řecko názory dováděny k závěrům mající charakter zobecnění Xenofón - spis Oikonomikos Aristoteles - spis Etika Nikomachova Aurelius Augustin - spis O státě božím kanonisté - Tomáš Akvinský spravedlivá cena = cena má přihlížet k nákladům výrobce, nákladům obchodníků a jejich přiměřenému zisku, k daním, clům a jiným poplatkům plynoucím feudálům 12
rozvinutý (T. Mun, J. B. Colbert) - absolutní a komparativní výhoda 13 Merkantilismus konec 14. stol. - polovina 18. stol. první relativně ucelená soustava ekonomických názorů bohatství = peníze bohatství země = bohatství drahého kovu v zemi přísná státní regulace zahraničního obchodu domácích hospodářských procesů a poměrů dvě fáze raný (do poloviny 16. stol.)
Formativní období klasické politické ekonomie hospodářský a společenský vývoj v 17. a 18. století Merkantilismus rozvoj hospodářských aktivit poznání: skutečné bohatství společnosti je skryto a vytvářeno ve sféře výroby hospodářství je svébytný organismus ze zákonitostmi, které je nutno poznávat a respektovat 14
Formativní období v Anglii William Petty (1623-1687) námořník, vojenský lékař, profesor hudby, vynálezce a politický ekonom nejvýznamnější osobnost ekonomického myšlení 17. století (liberální merkantilista) Rozpravy o daních a poplatcích (1662), Politická aritmetika (1678) jeden z prvních pokusů aplikovat kvantitativní metody v ekonomii rozlišuje přirozenou a politickou cenu zakladatel teorie pracovní hodnoty později: Práce je otcem hodnoty a půda je její matkou. 15
Formativní období v Anglii David Hume (1711-1776) nejvýraznější osobnost formativního období Politické rozpravy (1752) bohatství = množství národní práce předchůdce kvantitativní teorie peněz 16
Humův zákon vývoz > dovoz příliv drahého kovu vzestup cen domácího trhu zvýhodnění dovozu a znevýhodnění vývozu dovoz > vývoz odliv peněz ze země pokles cen 17
Francie - John Law (historicky první vědomá a chtěná inflace) 1715 - smrt krále Slunce Ludvíka XIV. státní dluh 2 400 mil. livrů roční úroky z dluhu 90 mil. livrů daňové příjmy 160 mil. livrů státní poklad 0,7-0,8 mil. livrů 1716 - založena Všeobecná banka regentská vláda nařídila, aby státní daně a poplatky byly placeny bankovkami Všeobecné banky 1. rok - růst akcií o 15 %, dividendy 7,5 % 1717 - Západoindická společnost 1718 - Všebecná banka přeměněna v Královskou bankou - velký tisk státních bankovek 1719 - kurz 500 livrové akcie byl 18 000 livrů květen 1720 - odvolání Johna Lawa, kurz akcie 40 livrů 18
Formativní období ve Francii Richard Cantillon (1680-1734) pařížský bankéř (původem z Irska) nezapojil se do finančního experimentu Johna Lawa velký vliv na fyziokraty Esej o povaze obchodu (1755) - první systematické pojednání o politické ekonomii fyziokraté relativně krátké působení - 1756-1778 Francois Quesnay (1694-1774) Ekonomická tabulka (1758) - metodologický přínos - ekonomika jako proces reprodukce důraz na přirozený řád zemědělství hlavním odvětvím sterilní výroba a produktivní výroba 19
Adam Smith (1723-1790) morální filozof, historik, sociolog a politolog, zakladatel ekonomie jako vědy Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) Anglie 2. pol. 18. století: praktiky merkantilismu (vysoká cla, různé formy protekcionismu, navigační akty atd.) vliv liberalismu na společenskovědní myšlení snaha vysvětlit mechanismus fungování tržního hospodářství národní bohatství = národní produkt rozlišuje hrubý a čistý produkt 20
Charakteristické znaky Smithovy politické ekonomie hospodářský liberalismus zdrojem bohatství společnosti je vynakládání práce akumulace kapitálu je nutnou podmínkou rozvoje kapitál se vynakládá za účelem dosažení zisku dělba práce je významným činitelem hospodářského růstu sklon ke směňování představuje impuls, který uvádí do pohybu celý hospodářský systém 21
Neviditelná ruka trhu všechny ekonomické jevy a procesy jsou odvozeny z přirozené povahy člověka člověk sleduje svůj soukromý osobní zájem pohyb celého systému a jeho vývoj neviditelná ruka trhu vyjadřuje mechanismus utváření souladu individuálního a společenského zájmu (člověk) Tím, že sleduje vlastní zájmy, nejednou prospěje zájmům společnosti více, než kdyby jim chtěl skutečně prospět. 22
Hodnotová teorie klasické politické ekonomie snaha nalézt vnitřní hodnotu zboží směnná hodnota je nezávislá na užitné hodnotě z kterých jednotlivých složek se skládá skutečná cena (= přirozená cena = směnná hodnota)? hodnota výrobku hodnotu přenesenou hodnotu nově vytvořenou zisk mzda Tři původní zdroje veškerého důchodu, jako i veškeré směnné hodnoty, jsou mzdy, zisk a renta 23
Vývoj hodnotové teorie klasické politické ekonomie 24
Thomas Robert Malthus (1766-1834) kritika angl. filozofa Williama Godwina Pojednání o populačním zákonu (1798) růst populace je větší než růst zdrojů obživy zákon klesajících výnosů v zemědělství hodnota nemůže být závislá pouze na velikosti práce, neboť je vkládán i kapitál a ten požaduje odměnu (zisk) teorie podspotřeby (= teorie nadvýroby ) spor o obilné zákony (Corn Law) 25
David Ricardo (1772 1823) zdrojem bohatství národa je dělba práce a svoboda obchodu prosazoval zrušení obilných zákonů používal abstraktní modely jako základní nástroj poznání Zásady politické ekonomie (1817) teorie pracovní hodnoty (je-li vyšší podíl práce v nákladech, je vytvářena větší nově vytvořená hodnota a musí být vyšší míra zisku) hospodářská realita zisk je závislý na velikosti kapitálu teorie rozdělování vyostřil antagonismus důchodů zákon komparativních výhod v mezinárodním obchodě 26
James Mill (1773 1836) snažil se propojit názory Ricarda a Malthuse Základy politické ekonomie (1821) 27
podcenění problému hospodářských krizí 28 Jean Baptiste Say (1767 1832) bohatství společnosti je vytvářeno pomocí práce, půdy a kapitálu výrobní náklady jsou spojeny s cenami služeb výrobních faktorů: mzda podnikatelský zisk úrok renta Sayův zákon trhů nabídka vytváří poptávku proti teoriím podspotřeby
John Stuart Mill (1806 1873) završení vývoje klasické politické ekonomie ekonomická teorie má symsl jen tehdy, když dokáže dát odpovědi na aktuální problémy své doby Zásady politické ekonomie a použití některých v sociální filozofii (1848) vychází z teorie výrobních nákladů hlásí se k Ricardovi, navazuje na Smithe, je významně ovlivněn Sayem bohatství je takový výsledek práce, který disponuje užitečností i schopností být hromaděn 29
Karl Heinrich Marx (1818 1883) jeho ekonomické názory jsou včleněny do širší soustavy marxismu, jehož zdroje jsou především: Hegelova filozofie politická ekonomie D. Ricarda učení francouzských socialistů Ke kritice politické ekonomie (1859), Kapitál (1867 1894), Teorie nadhodnoty (1905) práce je jedinou tvůrkyní hodnot, kapitalismus je založen na vykořisťování 30
Německá historická škola Friedrich List (1798 1848) klasická politická ekonomie vyhovuje pouze Anglii pět stádií společnosti: divošství pastýřství agrární agrárněprůmyslové agrárně-průmyslové a obchodní výchovný protekcionismus kritika anglické klasické politické ekonomie: univerzalizmus nedostatečná psychologie zneužívání deduktivní metody a abstrakce 31
1871 marginalistická revoluce Carl Menger (Rakousko); William Stanley Jevons (Anglie) základy nové ekonomie: konstrukce nové subjektivní teorie hodnoty individualismus jako výchozí metoda přístupu orientace na poptávkovou stanu ekonomiky problém alokace omezených zdrojů zavádění mezních (marginálních) veličin systematické využívání matematického aparátu při popisu a analýze hospodářských jevů 32