Obchodní právo Ji í Klavík OBCHODNÍ PRÁVO 2010
Obchodní právo JUDr. Ing. Ji í Klavík Ing. Ji í Klavík jiri.klavik@vsem.cz
Obchodní právo 1. Pojem a prameny obchodního práva
Pojem obchodního práva Základním p edm tem obchodního práva jsou t i okruhy ( 1 odst. 1 obchodního zákoníku): postavení podnikatel, obchodní závazkové vztahy, další vztahy s podnikáním související nap. obchodní rejst ík, ú etnictví podnikatel, hospodá ská sout ž.
Právní úprava obchodního práva Obchodn právní vztahy se ídí ( 1 odst. 2 obchodního zákoníku): obchodním zákoníkem (zák.. 513/1991 Sb.), p edpisy ob anského práva, zejména ob anským zákoníkem (zák.. 40/1964 Sb.) nelze-li n které otázky ešit podle obchodního zákoníku, obchodními zvyklostmi nelze-li otázky ešit ani podle p edpis ob anského práva, zásadami (principy) obchodního práva nelze-li li otázky ešit ani podle obchodních zvyklostí.
Vztah ob anského a obchodního zákoníku Ob anskoprávní úprava je obecná, úprava v obch. zák. je zvláštní (speciální). V právu platí zásada speciality speciální úprava má p ednost p ed obecnou úpravou a tato úprava se použije pouze tehdy, nestanoví-li speciální úprava jinak. Právní vztahy upravené v obchodním zákoníku se ídí tímto zákonem. Nelze-li li n které otázky ešit podle obchodního zákoníku, eší se podle p edpis práva ob anského ( 1 odst. 2 obch. zák.).
Obchodní zvyklosti V obchodním závazkovém právu mají velký význam obchodní zvyklosti zvyklosti, které jsou zachovávány obecn v p íslušném obchodním odv tví ( 264 odst. 1 obch. zák.). Obchodní zvyklosti se použijí: nelze-li obchodní závazky ešit podle obchodního zákoníku, ani podle p edpis ob anského práva, mají p ednost p ed dispozitivními ustanoveními obchodního zákoníku (ne p ed kogentními ust.). nestanoví-li smlouva jinak obsah smluvního ujednání má p ednost p ed obchodními zvyklostmi.
Zásady obchodního práva Obch. zák. nestanoví vý et zásad obchodního práva. Je nutné je dovodit z koncepce obch. zák. a z jeho ust. Pa í sem zásady: rovnost subjekt, autonomie v le, vše je dovoleno, co není zákonem zakázáno, smluvní svoboda, závaznost smluvní vztah ( pacta sunt servanda ), poctivý obchodní styk, odpov dnost za své jednání, Použijí se podp rn, nelze-li li otázku ešit ani podle obchodních zvyklostí.
Obchodní právo 2. Podnikání, podnikatelé, podnik
Podnikání Ust. 2 odst. 1 obch. zák. definuje pojem podnikání v 5 znacích: soustavná innost, provád ná samostatn podnikatelem, vlastním jménem, na vlastní odpov dnost, za ú elem dosažení zisku.
Podnikatelé V ust. 2 odst. 2 obch. zák. jsou podnikatelé rozd leni do 4 skupin: osoba zapsaná v obchodním rejst íku (zejména obchodní spole nosti nebo družstva, osoba, která podniká na základ živnostenského oprávn ní (podle živnostenského zákona zák.. 455/1991 Sb.), osoba, která podniká na základ jiného než živnostenského oprávn ní podle zvláštních zákon (nap. advokáti, notá i, da oví poradci, audito i), osoba, která provozuje zem d lskou výrobu (je zapsána do zvláštní evidence u obecních ú ad.
Neoprávn né podnikání Povaha nebo platnost právního úkonu není dot ena tím, že ur ité osob je zakázáno podnikat nebo že nemá oprávn ní k podnikání ( 3a odst. 1 obch. zák.).
Podnik Obchodní právo nechápe podnik jako subjekt, nýbrž jako objekt (p edm t) právních vztah. Podnik je v c hromadná ( 5 odst. 2 obch. zák.). Jde o soubor složek podnikání: hmotných pozemky, stavby, stroje, zboží apod., osobních struktura a kvalifikace zam stnanc, nehmotných pohledávky, práva duševního vlastnictví apod.
Obchodní majetek podnikatele Podle 6 odst. 1 obch. zák. obchodní majetek podnikatele tvo í: v ci movité a nemovité, pohledávky nap. pen žité pohledávky, jiná práva práva duševního vlastnictví (patenty, know-how, ochranné známky apod.), pen zi ocenitelné jiné hodnoty ochrana obchodní firmy a dobré pov sti, ochrana obchodního tajemství. t
Obchodní majetek podnikatele Obchodním majetkem ( 6 odst. 1 obch. zák.) se rozumí: u fyzické osoby majetek, který pat í podnikateli a slouží nebo je ur en k jeho podnikání, u právnické osoby veškerý majetek.
Obchodní jm ní Obchodním jm ním ( 6 odst. 2 obch. zák.) se rozumí: u fyzické osoby soubor obchodního majetku a závazk vzniklých podnikateli, u právnické osoby soubor veškerého obchodního majetku a závazk.
istý obchodní majetek istým obchodním majetkem ( 6 odst. 3 obch. zák.) se rozumí: u fyzické osoby obchodní majetek po ode tení závazk vzniklých v souvislosti s podnikáním, u právnické osoby obchodní majetek po ode tení veškerých závazk.
Vlastní kapitál Vlastním kapitálem ( 6 odst. 4 obch. zák.) se rozumí vlastní zdroje financování obchodního majetku podnikatele. Vlastní kapitál se vykazuje v rozvaze na stran pasiv. Vlastní kapitál se zjiš uje pouze u podnikatel, kte í vedou ú etnictví.
Odšt pný závod Odšt pný závod organiza ní složka podniku, která se zapisuje do obchodního rejst íku ( 7 odst. 1 obch. zák.). Provozovna prostor, v n mž je uskute ována ur itá podnikatelská innost ( 7 odst. 3 obch. zák.).
Podnikání zahrani ních osob Podle 21 obch. zák. mohou zahrani ní osoby na území R podnikat: za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako eské osoby. Podnikání zahrani ní osoby: má-li podnik nebo jeho organiza ní složku na území R. Oprávn ní zahrani ní osoby podnikat na území R vzniká ke dni zápisu do obchodním rejst íku, a to v rozsahu zapsaného p edm tu podnikání (to neplatí na FO, která je ob anem státu EU).
Obchodní právo 3. Obchodní firma
Obchodní firma Obchodní firmou (ve zkratce firma ) se rozumí název, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejst íku ( 8 odst. 1 obch. zák.). Podnikatel je povinen init právní úkony pod svoji firmou. Na podnikatele, který není zapsán v obchodním rejst íku, se nevztahují ustanovení o obchodní firm.
Obchodní firma (pokra.) Obchodní firmu ( 9 obch. zák.) tvo í: u fyzické osoby jméno a p íjmení (m že zde být také dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druhu podnikání), u právnické osoby název, pod kterým je zapsána v obchodním rejst íku (sou ástí obchodní firmy je dodatek ozna ující právní formu).
Obchodní jm ní (pokra.) K odlišení obchodní firmy nesta í rozdílný dodatek odlišující právní formu (nap. s.r.o. a spol. s r. o. ). Je-li podnikatelem fyzická osoba, která zm nila své jméno (nap. v d sledku uzav ením manželství), m že používat v obchodní firm i své d ív jší jméno s dodatkem obsahujícím nové jméno. P evod obchodní firmy bez sou asného p evodu podniku je nep ípustný.
Obchodní právo 4. Jednání podnikatele
Jednání podnikatele Pro jednání podnikatele platí ( 13 odst. 1 obch. zák.): fyzická osoba jedná osob, právnická osoba statutárním orgánem. Podle 20 odst. 1 ob. zák. m že statutární orgán init právní úkony právnické osoby ve v ch v cech. Statutární orgán je ur en nap. tzv. zakladatelským dokumentem ( 38i odst. 1 písm. a/ obch. zák.).
Jednání podnikatele Za podnikatele (FO nebo PO) m že dále jednat: zástupce zpravidla na základ plné moci ( 31-33b ob. zák.), prokurista (viz dále), pov ená osoba osoba pov ená p i provozování podniku ur itou inností ( 15 odst. 1 obch. zák.), jiná osoba v provozovn nemohla-li li t etí osoba v d t, že jednající osoba k tomu není oprávn na ( 16 obch. zák.).
Prokura Prokura ( 14 obch. zák.) m že ji ud lit pouze podnikatel zapsaný v obchodním rejst íku. Prokuristou m že být pouze fyzická osoba. Jde o nejširší formu zmocn ní ke všem právním úkon m, k nimž dochází p i provozu podniku, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc (krom zcizování a zat žování nemovitostí). Prokurista se podepisuje tak, že k obchodní firm podnikatele p ipojí dodatek ozna ující prokuru a sv j podpis. Prokura m že být ud lena více osobám. Ud lení prokury je ú inné od zápisu do obchodního rejst íku. Omezení prokury vnit ními p edpisy nemá právní následky v i t etím osobám.
Obchodní právo 5. Obchodní rejst ík
Obchodní rejst ík Obchodní rejst ík ve ejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích ( 27 odst. 1 obch. zák.). Obchodní rejst ík vede rejst íkový soud krajský soud podle sídla právnické osoby nebo podle místa podnikání fyzické osoby. Obchodní rejst ík je veden v elektronické podob. Skute nosti zapsané do OR jsou ú inné v i každému ode dne jejich zve ejn ní v OR.
Zásady vedení obchodního rejst íku Zásady vedení obchodního rejst íku: ve ejnosti obchodní rejst ík je každému p ístupný, každý do n j m že nahlížet a po izovat si z n j kopie i výpisy, dobré víry proti tomu, kdo jedná v d v e v zápis v obchodní rejst ík, nem že ten, jehož se takový zápis týká, namítat, a že tento zápis neodpovídá dá skute nosti, dispozi ní zápis do obchodního rejst íku se provede na návrh podnikatele (má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejst íku a skute ným stavem, lze ízení zahájit i bez návrhu.
Osoby zapisované do obchodního rejst íku Do obchodního rejst íku se zapisují ( 34 obch. zák.): obchodní spole nosti a družstva, zahrani ní osoby podnikající v R fyzické osoby podnikající ve velkém rozsahu ( 34 odst. 2 obch. zák.), fyzické osoby, které jsou podnikateli (na vlastní žádost).
Skute nosti zapisované do obchodního rejst íku Do obch. rejst íku se zapíší ( 35 obch. zák.): obchodní firma (název) a sídlo (u PO) nebo místo podnikání a bydlišt (u FO), p edm t podnikání, právní forma právnické osoby (s.r.o., a.s.), identifika ní íslo osoby (tzv. I O), statutární orgán, prokurista, další údaje ( 36 obch. zák.).
Sbírka listin Rejst íkový soud vede též sbírku listin, která obsahuje listiny dle 38i obch. zák., nap.: zakladatelské dokumenty spole enskou smlouvu, zakladatelskou listinu, stanovy apod. (v etn jejich úplného zn ní), rozhodnutí o ustanovení a ukon ení funkce osob, které jsou statutárním orgánem, výro ní zprávy a ú etní záv rku.
Obchodní právo 6. Hospodá ská sout ž
Hospodá ská sout ž Fyzické i právnické osoby, které se ú astí hospodá ské sout že, i když nejsou podnikatelé (sout žitelé) jsou povinny dbát právn závazných pravidel hospodá ské sout že, nesm jí ú ast v sout ži zneužívat. Zneužití ú asti v hospodá ské sout ži: nekalá sout ž (nekalé sout žní jednání), nedovolené omezování hospodá ské sout že.
Nekalá sout ž 44-54 obch. zák. Obecné vymezení nekalé sout že: jednání v hospodá ské sout ži, rozpor s dobrými mravy sout že, zp sobilost p ivodit újmu jiným sout žitel m nebo spot ebitel m. Nekalá sout ž se zakazuje.
Nekalá sout ž (pokra.) Obch. zák. uvádí v 44 odst. 2 p íklady nekalé sout že: klamavá reklama, klamavé ozna ování zboží a služeb, podplácení, srovnávací reklama, porušování obchodního tajemství, ohrožování zdraví spot ebitel a životního prost edí.
Obchodní právo 7. Obchodní spole nosti obecn
Obchodní spole nosti V 56 odst. 1 obch. zák. je obchodní spole nost (spole nost) definována jako: právnická osoba, založená za ú elem podnikání. Formy spole ností: ve ejná obchodní spole nost (v.o.s.), komanditní spole nost (k.s.), spole nost s ru ením omezeným (s.r.o.), akciová spole nost (a.s.), evropská spole nost, evropské hospodá ské zájmové sdružení.
Zakladatelé, spole níci Zakladateli li a spole níky spole nosti mohou být fyzické nebo právnické osoby. Fyzická nebo právnická osoba m že být spole níkem s neomezeným ru ením pouze v jedné spole nosti. Jednotlivé formy spole ností stanoví, v jakém rozsahu ru í spole níci za závazky spole nosti. Po zániku spole nosti ru í spole níci za závazky spole nosti stejn jako za jejího trvání. Zneužití v tšiny nebo menšiny hlas ve spole nosti je zakázáno.
Základní kapitál Základní kapitál spole nosti je pen žní vyjád ení souhrnu pen žitých a nepen žitých vklad všech spole ník do základního kapitálu spole nosti ( 58 odst. 1 obch. zák.). Základní kapitál je sou ástí vlastního kapitálu. Povinn základní kapitál vytvá í: komanditní spole nost, spole nost s ru ením omezeným, akciová spole nost. Výše základního kapitálu se zapisuje do obch. rejst íku, pokud tak stanoví zákon (s.r.o., a.s.).
Vklad spole níka Vklad spole níka se chápe ve dvojím smyslu: pasivum jako sou ást základního kapitálu, aktivum jako majetek, který spole ník vkládá do spole nosti za ú elem nabytí nebo zvýšení ú asti ve spole nosti ( 59 odst. 1 obch. zák.). Vklad jako majetek m že mít formu: pen žitý vklad - souhrn pen žitých prost edk (v K ), nepen žitý vklad jiné pen zi ocenitelné hodnoty, které m že spole nost hospodá sky využít ve vztahu k p edm tu podnikání (zakázány vklady spo ívající v závazcích týkajících se provedení prací, poskytnutí služeb). Nepen žitý vklad musí být splacen p ed zápisem spol. do obchodního rejst íku.
Založení a vznik spole nosti Založení spole nosti spole enskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli (s ú ed. ov. podpis ), nevyplývá-li li ze zákona n co jiného. Formu notá ského zápisu musí mít: spole enská smlouva o založení s.r.o., zakladatelská smlouva o založení a.s. zakladatelská listina o založení s.r.o. nebo a.s. jedním zakladatelem. Spole nost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního bhdíh rejst íku. jt ík Spole nost je založena na dobu neur itou, není-li výslovn ur eno, že se zakládá na dobu ur itou.
Statutární orgán Každá právnická osoba musí mít statutární orgán. Statutární orgán je oprávn n init právní úkony právnické osoby ve všech v cech ( 20 odst. 1 ob. zák.). Statutárním orgánem jsou ti, kte í k tomu jsou oprávn ni smlouvou o z ízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem. Omezení statutárního orgánu není možno uplat ovat v i t etím osobám ani v p ípad zve ejn ní tohoto omezení. Vedle statutárního orgánu mohou za právnickou osobu init právní úkony i její j pracovníci nebo lenové, pokud je to stanoveno ve vnit ních p edpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu za azení obvyklé.
Zrušení a zánik spole nosti Zrušení spole nosti p edchází zániku spole nosti. Zrušení spole nosti má dv formy: s likvidací obchodní jm ní nep echází na právního nástupce bez likvidace obchodní jm ní p echází na právního nástupce. Zánik spole nosti ke dni výmazu z obchodního rejst íku ( 68 odst. 1 obch. zák.).
D vody zrušení spole nosti Spole nost se zrušuje ( 68 odst. 3 obch. zák.): uplynutím doby, na kterou byla založena, dosažením ú elu, pro který byla založena, dnem uvedeným v rozhodnutí spole ník nebo orgánu spole nosti (nap. valné hromady) o zrušení spole nosti, dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zruš. spole., dnem uvedeným v rozhodnutí spole ník nebo orgánu spole nosti, pokud dochází k zániku spole nosti v d sledku fúze, p evodu jm ní na spole níka nebo v d sledku rozd lení, zrušením konkursu po spln ní rozvrhového usnesení,
Neplatnost spole nosti Po vzniku spole nosti nelze zrušit rozhodnutí rejst íkového soudu, kterým byl povolen zápis do obchodního rejst íku. Neplatnost spole nosti m že prohlásit soud, a i bez návrhu z d vod uvedených v 68a odst. 2 obch. zák.). Ke dni právní moci rozhodnutí o neplatnosti spole nosti vstupuje spole nost do likvidace. Právní vztahy, do nichž neplatná spole nost vstoupila, nejsou neplatností spole. dot eny.
Likvidace spole nosti Likvidace spole nosti ke dni k n muž je zrušena, nep echází-li její jm ní na právního nástupce nebo v dalších p ípadech stanovených obch. zák. Vstup do likvidace se zapisuje do ob. rejst íku. P sobnost statutárního orgánu p echází na likvidátora iní jménem spole nosti jen úkony sm ující k likvidaci spole nosti, oznámí vstup do likvidace všem známým v itel m a zárove zve ejní nejmén 2x rozhodnutí o likvidaci s výzvou pro v itele (v Obchodním v stníku), po skon ení likvidace podá do 30 dn návrh na výmaz z obchodního rejst íku.
Obchodní právo 8. Ve ejná obchodní spole nost
Ve ejná obchodní spole nost Ve ejná obchodní spole nost (v.o.s.) je spole nost osobní: alespo 2 osoby podnikají pod spole nou obchodní firmou, ru í za závazky spole n a nerozdíln (solidárn ). Spole níky mohou být: fyzická osoba musí spl ovat všeobecné podmínky provozování živnosti (dle 6 živnost. zák.). a u které nejsou p ekážky provozování živnosti, právnická osoba práva a povinnosti vykonává statutární orgán nebo jím pov ený zástupce.
Práva a povinnosti spole ník Práva a povinností spole ník se ídí spole enskou smlouvou. Spole ník je p i pln ní svých povinností povinen postupovat s pé í ádného hospodá e. Ve spole enské smlouv si mohou spole níci sjednat vkladovou povinnost. Spole ník m že vložit do spole nosti i více vklad. Zisk se d lí mezi spole níky rovným dílem a ztrátu nesou rovným dílem (nestanoví-li spole enská smlouva jinak).
Statutární orgán Statutárním orgánem v.o.s. všichni spole níci spole enská smlouva m že stanovit, že statut. orgánem jsou pouze n kte í spole níci nebo jeden z nich, je-li statutárním orgánem více osob, m že každá osoba jednat jménem v.o.s samostatn (nestanoví-li spole enská smlouva jinak). K obchodnímu vedení je oprávn n každý spole ník.
Odpov dnost a ru ení V.o.s. odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Spole níci ru í za závazky v.o.s. veškerým svým majetkem spole n a nerozdíln (tj. solidárn ) takto: spole ník, který do v.o.s. p istoupil, ru í i za závazky v.o.s. vzniklé p ed jeho p istoupením, jestliže zanikne ú ast spole níka za trvání v.o.s., ru í jen za závazky, které vznikly p ed vznikem jeho ú asti.
Zrušení a likvidace P i zrušení v.o.s. s likvidací mají spole níci nárok na podíl na likvida ním z statku. Likvida ní z statek se rozd lí mezi spole níky: nejprve do výše hodnoty jejich splacených vklad, zbytek rovným dílem. Spole enská smlouva m že upravit rozd lení likvida ního z statku jinak.
Obchodní právo 9. Komanditní spole nost
Komanditní spole nost Komanditní spole nost (k.s.) je spole nost osobní (pop. smíšená): komplementá jeden nebo více spole ník ru í celým svým majetkem, komanditista jeden nebo více spole ník ru í za závazky spole nosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejst íku. Pokud nestanoví obch. zák. jinak, použijí se na k.s. p im en ust. o v.o.s. a na právní postavení komanditist ust. o spole nosti s ru ením omezeným.
Práva a povinnosti spole ník Práva a povinností spole ník se ídí spole enskou smlouvou. Komplementá je p i pln ní svých povinností povinen postupovat s pé í ádného hospodá e. Ze zákona má vkladovou povinnost komanditista min. 5 000,- K (nestanoví-li spole enská smlouva vklad vyšší). Ve spole enské s smlouv si mohou ou spole níci sjednat vkladovou povinnost také pro komplementá e. Zákaz konkurence platí pro komanditistu (nestanoví-li spole enská smlouva jinak).
Statutární orgán Statutárním orgánem k.s. všichni komplementá i spole enská smlouva m že stanovit, že statut. orgánem jsou pouze n kte í komplementá i nebo jeden z nich, je-li statutárním orgánem více osob, m že každá osoba jednat jménem k.s. samostatn (nestanoví-li spole enská s smlouva jinak). K obchodnímu vedení je oprávn ni pouze komplementá i. V ostatních záležitostech rozhodují komplementá i s komanditisty v tšinou hlas, pokud spol. smlouva nestanoví jinak.
Odpov dnost a ru ení K.s. odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Komplementá ru í za závazky k.s. veškerým svým majetkem spole n a nerozdíln (tj. solidárn ) jako spole níci v.o.s. Komanditista ru í do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejst íku. komanditista také ru í za závazky ze smluv, které komanditista také ru í za závazky ze smluv, které jménem spole nosti uzav el bez zmocn ní (pak ve stejném rozsahu jako komplementá ).
Obchodní právo 10. Spole nost s ru ením omezeným
Spole nost s ru ením omezeným Spole nost s ru ením omezeným (s.r.o.) je spole nost kapitálová. základní kapitál je tvo en vklady spole ník, spole níci ru í za závazky s.r.o., dokud nebylo zapsáno splacení vklad do obchodního rejst íku. S.r.o. m že být založena jednou osobou (fyzickou nebo právnickou osobou). M že mít nejvýše 50 spole ník. S.r.o. s jediným spole níkem nem že být jediným zakladatelem nebo jediným spole níkem jiné s.r.o. Jedna fyzická osoba m že být jediným spole níkem nejvýše 3 s.r.o. S.r.o. m že být založena také za jiným ú elem než podnikání.
Základní kapitál, vklady Výše základního kapitálu s.r.o. musí í init italespo 200 000,- K. Výše vkladu spole níka musí init alespo 20 000,- K. Na základním kapitálu s.r.o. se m že každý spole ník ú astnit pouze jedním vkladem. Celková výše vklad musí souhlasit s výší základního kapitálu s.r.o. Spole ník, který nesplní svou povinnost splatit vklad ani v dodate né lh t, m že být ze spole nosti valnou hromadou vylou en. Návrh na zápis s.r.o. do obchodního rejst íku podepisují všichni jednatelé. P ed podáním návrhu na zápis s.r.o. do obchodního rejst íku musí být splaceno emisní ážio a na každý pen žitý vklad nejmén 30 %. Je-li s.r.o. založena jedním zakladatelem, musí být splacen celý základní kapitál.
Odpov dnost a ru ení S.r.o. odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Spole níci ru í za závazky s.r.o. spole n a nerozdíln (tj. (j solidárn ) do výše souhrnu nesplacených ástí vklad všech spole ník podle stavu zápisu v obchodím rejst íku. Zápisem splacení všech vklad do obchodního rejst íku ru ení zaniká.
Práva a povinnosti spole ník Práva a povinností spole ník se ídí spole enskou smlouvou (má-li s.r.o. jednoho spole níka, jde o zakladatelskou listinu). Každý spole ník má obchodní podíl p edstavuje ú ast spole níka na s.r.o. (dle pom ru vkladu). Každý spole ník m že mít pouze jeden obchodní podíl. Jeden obchodní podíl m že náležet více osobám. O p evodu obchodního podílu na jiné spole níka rozhoduje valná hromada. Spole enská smlouva m že vylou it rozd lení obchodního podílu. Obchodní podíl m že být p edm tem zástavního práva.
Skon ení ú asti spole níka Ú ast spole níka v s.r.o. m že skon it: p evodem obchodního podílu na jiného spole níka (se souhlasem valné hromady) nebo na jinou osobu (p ipouští-li to spole enská smlouva), dohodou o ukon ení ú asti souhlas všech spole ník, S.r.o. nem že spole níka vylou it, pokud není v prodlení se splacením svého vkladu. Zm na spole níka se zapisuje do obchodního rejst íku a do seznamu spole ník, který vedou jednatelé.
Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem s.r.o. Do p sobnosti valné hromady náleží v ci uvedené v 125 odst. 1 obch. zák. Neur í-li spole enská smlouva jinak, ud luje a odvolává valná hromada prokuru. Valná hromada si m že vyhradit rozhodování v cí, které jinak náleží do p sobnosti jiných orgán s.r.o. Má-li s.r.o. jediného spole níka, nekoná se valná hromada a p sobnost valné hromady vykonává tento spole ník.
Jednatelé Statutárním orgánem s.r.o. jeden nebo více jednatel. Je-li jednatel více, je oprávn n jednat jménem s.r.o. kaž z nich samostatn. Omezit jednatelská oprávn ní m že spole enská smlouva, stanovy, nebo valná hromada. Takové omezení je v i t etím osobám neú inné. Jednatele e e jmenuje valná hromada z ad spole ník nebo jiných fyzických osob. Jednateli náleží obchodní vedení s.r.o. Jednatelé jsou povinni zajistit ádné vedení p edepsané evidence, ú etnictví a vést seznam spole ník.
Dozor í rada S.r.o. vytvá í dozor í radu, pokud tak stanoví spole enská smlouva nebo zvláštní zákon. leny dozor í rady volí valná hromada. lenem dozor í rady nem že být jednatel. Dozor í rada musí mít alespo 3 leny. P sobnost dozor í rady stanoví 138 obch. zák. lenové dozor í rady jsou opráv ni ú astnit se valné hromady. Dozor í rada svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy spole nosti.
Dozor í rada S.r.o. vytvá í dozor í radu, pokud tak stanoví spole enská smlouva nebo zvláštní zákon. leny dozor í rady volí valná hromada. lenem dozor í rady nem že být jednatel. Dozor í rada musí mít alespo 3 leny. P sobnost dozor í rady stanoví 138 obch. zák. lenové dozor í rady jsou opráv ni ú astnit se valné hromady. Dozor í rada svolává valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy spole nosti.
Obchodní právo 11. Akciová spole nost
Akciová spole nost Akciová spole nost (a.s.) je spole nost kapitálová základní kapitál je rozvržen na ur itý po et akcií o ur ité jmenovité hodnot. spole níci (akcioná i) neru í za závazky a.s. A.s. m že být založena jednou osobou (právnickou osobou), jinak dv ma nebo více zakladateli. A.s m že být založena: bez ve ejné nabídky akcií, s ve ejnou nabídkou akcií. Návrh na zápis do obchodního rejst íku podává p edstavenstvo (podepisují všichni lenové p edstav.).
Základní kapitál, vklady Výše základního kapitálu a.s. musí í init italespo 2 000 000,- K (p i založení s ve ejnou nabídkou akcií musí základní kapitál init alespo 20 000 000,- K ). Výše vkladu akcioná e (emisní kurs) obch. zák. nestanoví (v praxi alespo 1 000,- K ). Emisní kurs akcie nesmí být nižší než její jmenovitá hodnota. Pokud je emisní kurs akcií vyšší než jmenovitá hodnota akcií, tvo í tento rozdíl emisní ážio. Souhrn jmenovitých hodnot všech akcií musí odpovídat základnímu kapitálu a.s.
Odpov dnost a ru ení A.s. odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Akcioná i neru í za závazky a.s. A.s. m že být založena i za jiným ú elem než podnikání.
Akcie Akcie cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcioná e podílet se na ízení, na zisku, na likvida ním z statku (p i zániku a.s.). Z hlediska podoby se akcie lení: listinné, zaknihované. Z hlediska formy se akcie lení: na majitele, na jméno. Náležitosti akcie ust. 155 odst. 3 obch. zák.
Práva a povinnosti spole ník Práva a povinností spole ník se ídí stanovami, které a.s. musí p ijmout vedle zakladatelské smlouvy (zakladatelské listiny). Mezi základní práva akcioná e pat í: právo podílet se na ízení a.s., právo podílet se na zisku. Akcioná má v podstat jedinou povinnost os splatit t emisní kurs upsaných akcií. Do doby splacení nemá akcie, nýbrž zatímní list (cenný papír, listinný, na jméno). Nahrazuje všechny akcioná em upsané a dosud nesplacené akcie.
Skon ení ú asti akcioná e Ú ast akcioná e v a.s. m že skon it p evodem akcie (prodejem, darováním, sm nou). akcie na majitele neomezen p evoditelné, akcie na jméno p evoditelnost mohou stanovy omezit (nap. souhlas orgánu spole nosti), nikoliv však vylou it.
Valná hromada Valná hromada je nejvyšším orgánem a.s. Do p sobnosti valné hromady náleží v ci uvedené v 187 odst. 1 obch. zák. Valná hromada si nem že vyhradit rozhodování v cí, které ji nesv uje zákon nebo stanovy. Akcioná se m že zú astnit valné hromady osobn nebo v zastoupení na základ písemné plné moci. Valná hromada se koná nejmén 1x za rok. Obecn valnou hromadu svolává p edstavenstvo.
Valná hromada (pokra.) O konání valné hromady se po izuje zápis. Jeho vyhotovení zabezpe uje p edstavenstvo. Zápis podepisuje: p edseda valné hromady, zapisovatel, dva zvolení ov ovatelé. Zápisy o valné hromad se uchovávají v archivu a.s. po celou dobu jejího trvání. Má-li a.s. jen jediného akcioná e, nekoná se valná hromada a p sobnost valné hromady vykonává tento akcioná.
P edstavenstvo Statutárním orgánem a.s. nejmén 3 leny. P edstavenstvo rozhoduje o všech záležitostech a.s., pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do p sobnosti valné hromady nebo dozor í rady. Stanovy, rozhodnutí valné hromady nebo dozor í rady mohou omezit právo p edstavenstva jednat jménem a.s.. Takové omezení je v i t etím osobám neú inné. leny p edstavenstva volí valná hromada (stanovy mohou ur it, že leny p edstavenstva volí dozor í rada). Funk ní období jednotlivých len p edstavenstva ur ují stanovy a nesmí p esáhnou 5 let. P edsedu (místop edsedu) p edstavenstva volí p edstavenstvo. P edstavenstvo zabezpe uje obchodní vedení a.s.
Dozor í rada Dozor í rada se u a.s. vytvá í povinn. Dozor í rada dohlíží na výkon p sobnosti p edstavenstva t a na uskute ování podnikatelské innosti a.s. O výsledku své innosti podává zprávu valné hromad. Dozor í rada musí mít nejmén 3 leny. Funk ní období bí len dozor í rady stanoví stanovy (nesmí p esáhnout 5 let). lenem dozor í rady nesmí být len p edstavenstva.
Obchodní právo 11. Obchodní závazkové vztahy
Pojem závazek závazek Závazek závazkový právní vztah mezi: v itelem má právo (oprávn ní, pohledávku) v i dlužníku, dlužníkem má povinnost (závazek, dluh) v i v iteli. Z hlediska právní úpravy m žeme závazkové právní vztahy rozlišit: ob anskoprávní upraveny v ob. zák., obchodní (obchodn právní) upraveny v obch. zák.
Obchodní závazky (obchody) Obchodní závazky (obchody) se lení: relativní obchody, typové (nominální, absolutní) obchody, kombinované obchody, fakultativní obchody, obligatorní neobchody.
Relativní obchody Obchodní závazky (obchody) vznikají: mezi podnikateli p i jejich podnikatelské innosti ( 261 odst. 1 obch. zák.) není-li požadavek podnikatelské innosti spln n u obou podnikatel, nejedná se o obchodní závazkový vztah, mezi státem nebo samosprávnou jednotkou (tj. obcí nebo krajem) p i zabezpe ování ve ejných pot eb na jedné stran a podnikatelem p i jeho podnikatelské innosti ( 261 odst. 2 obch. zák.) nap. smlouva o tom, že podnikatel bude zajiš ovat svoz komunálního odpadu, vybudování ve ejného vodovodu nebo ve ejné kanalizace apod. (ze strany obce se jedná o zabezpe ování ve ejných pot eb, zatímco ze strany podnikatele jde o podnikatelskou innost).
Typové (nominální,absolutní) obchody Obchodní závazky (obchody) dále vznikají v p ípadech stanovených v 261 odst. 3 obch. zák. bez ohledu na povahu ú astník. Pat í sem nap.: závazky mezi zakladateli obchodních spole ností, mezi spole níkem a obchodní spole ností, závazky mezi spole níky navzájem (pokud jde o vztahy týkající se ú asti ve spole nosti), vztahy ze smluv, jimiž se p evádí podíl spole níka, závazky z úplatných smluv týkajících se cenných papír, závazky z taxativn ur ených obchodních smluv (nap. ze smlouvy o prodeji podniku, smlouvy o nájmu podniku, smlouvy o úv ru, smlouvy o b žném ú tu, smlouvy o vkladovém ú tu).
Kombinované obchody Obchodní závazky (obchody) rovn ž vznikají p i uzavírání smluv, které jsou upraveny pouze v ob anském zákoníku (nap. kupní smlouva o p evodu nemovitostí, darovací smlouva, nájemní smlouva o nájmu nebytových prostor). Jsou-li tt tyto smlouvy uzavírány íá mezi podnikateli p i jejichji podnikatelské innosti (nebo podnikatelem a státem i jednotkou ou územní samosprávy), postupuje se dle de 261 odst. 6 obch. zák.: podle ob anského zákoníku, zárove se použije obecná úprava závazkových vztah podle obchodního zákoníku.
Fakultativní obchody Obchodní závazky (obchody) dále vznikají, pokud se strany písemn dohodly, že se jejich závazkový vztah,, který nespadá mezi stanovené p ípady, p bude ídit obchodním zákoníkem ( 262 obch. zák.). Tím dochází ke zm n právního režimu místo ob anského zákoníku se použije obchodní zákoník. Je zde stanovena zvýšená ochrana ú astníka smlouvy, který není podnikatelem pokud dohoda o použití obchodního zákoníku sm uje ke zhoršení jeho právního postavení, je neplatná. Dohodou nelze vylou it použití ust. o spot ebitelských smlouvách a jiných formách ochrany spot ebitele.