Příloha č. 2 ke sdělení sp.zn. ke sdělení sp.zn.sukls103726/2010

Příloha č. 2 ke sdělení sp.zn. ke sdělení sp.zn.sukls103726/2010 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU XANAX 0,25 mg, XANAX 0,5 mg, XANAX 1 mg, XANAX 2 mg XANAX SR 0,5 mg, XANAX SR 1 mg, XANAX SR 2 mg, XANAX SR 3 mg 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ XANAX: Léčivá látka: alprazolamum 0,25 mg, 0,5 mg, 1 mg nebo 2 mg v jedné tabletě XANAX SR: Léčivá látka: alprazolamum 0,5 mg, 1 mg, 2 mg nebo 3 mg v jedné tabletě Pomocné látky viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Tablety XANAX 0,25 mg: bílé, eliptické, oválné půlené tablety s nápisem Upjohn 29 XANAX 0,5 mg: růžové, eliptické, oválné půlené tablety s nápisem Upjohn 55 XANAX 1 mg: světle fialové, oválné tablety, na jedné straně s půlící rýhou, na druhé označení Upjohn 90 XANAX 2 mg: bílé, ploché, obdélníkové tablety, na jedné straně označené (U94), na druhé s půlící rýhou Tablety s prodlouženým uvolňováním XANAX SR 0,5 mg: světle modré, bikonvexní, kulaté tablety se zvýrazněným okrajem o průměru 9,3 mm, na jedné straně označené Upjohn 57 XANAX SR 1 mg: bílé, kulaté, bikonvexní tablety se zvýrazněným okrajem, o průměru 9,3 mm, označené na jedné straně Upjohn 59 XANAX SR 2 mg: světle modré, kruhovitě bikonvexní tablety ve tvaru pětiúhelníku, o průměru 8,9 mm, označené na jedné straně Upjohn 66 XANAX SR 3 mg: bílé, kruhovitě bikonvexní tablety ve tvaru trojúhelníku, označené na jedné straně Upjohn 68 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Přípravek XANAX je indikován k symptomatické léčbě: - úzkosti - panických poruch s agorafobií nebo bez ní Přípravek XANAX je indikován pouze v případech, kdy jsou symptomy závažné, omezující nebo způsobují pacientovi nesnesitelné utrpení. 1/10

4.2 Dávkování a způsob podání Optimální dávkování přípravku Xanax (alprazolam) je třeba stanovit individuálně, na základě závažnosti příznaků a individuální odpovědi pacienta. V případě závažných nežádoucích účinků po prvním užití přípravku je nutné snížení dávky. Doporučené dávkování je dostačující pro většinu pacientů. Pacientům, kteří vyžadují zvýšené dávky, by dávkování mělo být zvyšováno postupně, počínaje vyšší dávkou podanou večer, aby se zabránilo nežádoucím účinkům. Obecně platí, že pacienti, kteří dříve neužívali psychotropní léky, vyžadují nižší dávku než pacienti, kteří již užívali trankvilizéry, antidepresiva nebo hypnotika, nebo než chroničtí alkoholici. Je doporučeno užít nejnižší účinnou dávku, aby se předešlo vzniku ataxie nebo zvýšené sedace. Toto je zvláště důležité u starších nebo oslabených pacientů. SYMPTOMATICKÁ LÉČBA ÚZKOSTI Xanax tablety Doporučená zahajovací dávka: v rozmezí 0,25-0,5 mg 3x denně Doporučená dávka: dávku je možné zvyšovat podle potřeb pacienta až na maximální denní dávku 4 mg, rozdělenou během dne do několika dávek Xanax SR tablety s prodlouženým uvolňováním Doporučená zahajovací dávka: 1 mg denně, rozdělené do 1-2 dávek Doporučená dávka: dávku je možné zvyšovat podle potřeb pacienta až na maximální denní dávku 4 mg, rozdělenou do 1-2 dávek SYMPTOMATICKÁ LÉČBA PANICKÝCH PORUCH Xanax tablety Doporučená zahajovací dávka: v rozmezí 0,5-1 mg před spaním Doporučená dávka: dávku je třeba upravit podle odpovědi pacienta. Dávku je možné zvyšovat nejvýše o 1 mg každé 3-4 dny. Mohou být podány další dávky až do dosažení dávkování 3-4x denně. Xanax SR tablety s prodlouženým uvolňováním Doporučená zahajovací dávka: 0,5-1 mg denně před spaním Doporučená dávka: dávku je třeba upravit podle odpovědi pacienta. Dávka má být rozdělena do 1-2 dávek denně. Dávku je možné zvyšovat nejvýše o 1 mg každé 3-4 dny. V klinických studiích byla průměrná podaná dávka 6 ±2 mg. Výjimečně byla u několika pacientů nutná dávka 10 mg denně. LÉČBA STARŠÍCH NEBO OSLABENÝCH PACIENTŮ Xanax tablety Doporučená zahajovací dávka: 0,25 mg 2-3x denně Doporučená dávka: dávku je možné postupně upravit v závislosti na toleranci pacienta. Xanax SR tablety s prodlouženým uvolňováním Doporučená zahajovací dávka: 0,5-1 mg denně, rozdělené do 1-2 dávek Doporučená dávka: 0,5-1 mg denně, dávku je možné zvýšit v závislosti na toleranci pacienta. Objeví-li se nežádoucí účinky, je nutné zahajovací dávku snížit. 2/10

UKONČENÍ LÉČBY Po ukončení léčby se mohou opět objevit původní symptomy, neboť se jedná o symptomatickou léčbu. Dávky je nutno snižovat pozvolna. Doporučuje se snižovat denní dávku alprazolamu nejvýše o 0,5 mg každé 3 dny. U některých pacientů musí být snižování dávky ještě pomalejší. Délka léčby by měla být co nejkratší. Pacientův stav by měl být pravidelně sledován a potřeba prodloužení léčby by měla být vždy zhodnocena, zvláště jsou-li příznaky pacienta mírné a nemusely by vyžadovat léčbu. Běžná délka léčby by neměla přesáhnout 8-12 týdnů, včetně období závěrečného snižování dávky. Jak již bylo popsáno výše, léčba je symptomatická a je nasazována epizodicky, s ohledem na maximální délku léčby 8-12 týdnů. V případě dlouhodobého užívání existuje riziko vzniku závislosti (nepříznivý poměr přínosu a rizika). V některých případech může být nezbytné prodloužit délku léčby, ovšem až po vyšetření pacienta odborníkem. POUŽITÍ PŘÍPRAVKU XANAX SR U přípravku Xanax SR je uvolňování alprazolamu opožděné. Tablety by neměly být žvýkány, měly by být polykány v celku. POUŽITÍ PŘÍPRAVKU XANAX 2 MG Je-li třeba, tablety je možné rozpůlit nebo rozčtvrtit. Umístí se vydutou stranou na tvrdou podložku. Tlakem palce se rozdělí na 2 stejné části s obsahem 1 mg. Je-li třeba, je možné dále tyto části rozdělit. Opět se umístí vydutou stranou na tvrdou podložku a tlakem palce se rozdělí na 2 dílky s obsahem 0,5 mg. Tímto způsobem získáte následující dílky tablet přípravku Xanax: Tyto dílky je možné uchovávat ve speciálně upraveném uzávěru lahvičky. 4.3 Kontraindikace Přípravek Xanax je kontraindikován u pacientů s: myasthenia gravis přecitlivělostí na benzodiazepiny nebo některou z dalších látek obsažených v přípravku těžkou dechovou nedostatečností syndromem spánkové apnoe 3/10

těžkou jaterní nedostatečností Bezpečnost a účinnost přípravku nebyla zjišťována u pacientů mladších 18 let. Benzodiazepiny jsou kontraindikovány u dětí do 6 let věku. 4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití Po náhlém vysazení nebo rychlém snížení dávky benzodiazepinů včetně alprazolamu může dojít ke vzniku rebound fenoménu nebo příznaků z vysazení (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky). Proto by dávka měla být snižována postupně, zvláště u epileptických pacientů (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání). Tyto příznaky, a zvláště jejich závažnější formy, byly obecně mnohem častěji pozorovány u pacientů po dlouhodobé léčbě nadměrnými dávkami. Příznaky z vysazení byly také hlášeny po náhlém přerušení léčebných dávek benzodiazepinu. Je-li léčba přerušena u pacientů, jejichž porucha je spojena s panikou nebo obdobnou poruchou, vracející se symptomy se často podobají příznakům z vysazení. Používání benzodiazepinů včetně alprazolamu může vést ke vzniku návyku a emocionální/fyzické závislosti. Zvláštní obezřetnosti je zapotřebí při předepisování benzodiazepinů pacientům se sklonem k zneužívání léků (např. alkoholikům a narkomanům) vzhledem k jejich predispozici k závislosti. U starších a oslabených pacientů je vhodné užívat nejnižší účinnou dávku, aby se zabránilo ataxii nebo zvýšené sedaci. U léčby pacientů s poruchou ledvinných nebo jaterních funkcí je třeba učinit obvyklá opatření. Bezpečnost a účinnost přípravku nebyla studována u pacientů mladších 18 let. V některých případech jsou benzodiazepiny podávány pro uspokojení příležitostné a přechodné potřeby; délka podávání je proto krátká. V některých případech vyžaduje stav pacienta prodloužení podávání. Během dlouhodobé léčby benzodiazepiny by měla být v jednotlivých případech potřeba léčby pravidelně přezkoumávána lékařem. Prodloužená léčba nepopiratelně vede k psychické závislosti. Při kombinaci přípravku Xanax s alkoholem, jinými hypnotiky nebo trankvilizéry je nutné vzít v úvahu aditivní účinek. Během léčby benzodiazepiny se může objevit nervozita, neklid, podrážděnost, agresivita, bludy, vztek, noční můry, halucinace, psychóza, nepřiměřené chování a jiné poruchy chování (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky). V těchto případech by měla být léčba přerušena. Tolerance nebo zvýšení dávky jsou u alprazolamu pozorovány jen zřídka, ale mohou se objevit. Tolerance se projevila u sedativního účinku, nikoliv u anxiolytického účinku alprazolamu. Je třeba učinit vhodná opatření při léčbě pacientů s akutním glaukomem s uzavřeným úhlem. Podávání léku pacientům trpícím těžkými depresemi nebo se sebevražednými sklony vyžaduje patřičnou opatrnost a odpovídající množství předepsaného léku. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ U PACIENTŮ S PANICKÝMI PORUCHAMI Panické poruchy a příbuzné stavy byly u neléčených pacientů spojeny s velkými primárními nebo sekundárními depresemi a se zvýšeným počtem sebevražd. Proto jsou při podávání vyšších dávek 4/10

alprazolamu nutná stejná opatření, jako při léčbě jinými psychotropními látkami, užívanými pro léčbu pacientů trpících depresemi nebo osob s myšlenkami na sebevraždu nebo sebevraždu plánujícím. Přípravky Xanax a Xanax SR obsahují monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, Lappovým nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Benzodiazepiny včetně alprazolamu prohlubují dále útlum funkcí CNS jsou li podávány současně s psychotropními léky, antikonvulzivy, antihistaminiky, alkoholem a s dalšími látkami s účinkem na CNS. Nebyl pozorován žádný účinek na protrombinový čas a hladinu warfarinu v plazmě. Farmakokinetické interakce mohou vzniknout, pokud je alprazolam podáván současně s léky, které ovlivňují jeho metabolismus. Léky, které inhibují určité jaterní enzymy (zejm. cytochrom P450 IIIA4), mohou zvyšovat koncentraci alprazolamu a zesilovat tak jeho účinek. Na základě několika klinický studií byla vytvořena následující doporučení: není doporučeno společné podávání alprazolamu a ketokonazolu, itrakonazolu nebo jiných azolových antimykotik, pokud je alprazolam podáván spolu s nefazodonem, fluvoxaminem a cimetidinem, je doporučena opatrnost a případné snížení dávky, při podávání alprazolamu současně s fluoxetinem, propoxyfenem, perorálními kontraceptivy, sertralinem, diltiazemem nebo makrolidovými antibiotiky jako erytromycin a klaritromycin, je nutná opatrnost. Interakce mezi inhibitory HIV-proteázy (např. ritonavir) a alprazolamem jsou složité a závislé na trvání interakce. Nízké dávky ritonaviru způsobily významné snížení clearance alprazolamu, prodloužený poločas a zvýšený klinický účinek. Po delší expozici ritonaviru je ale tato inhibice rušena indukcí CYP3A. Tato interakce vyžaduje úpravu dávky nebo ukončení léčby alprazolamem. Uvádí se, že při současném podání alprazolamu v dávkách až 4 mg/den se plazmatické koncentrace imipraminu a desipraminu při ustáleném stavu zvyšují průměrně o 31% resp. 20%. Klinický význam těchto změn není znám. Interakce s izonizidem anebo rifampicinem nebyly hodnoceny. Při současném podávání s propranololem nebo disulfiramem nebyly zaznamenány žádné změny kinetiky alprazolamu. Alprazolam neovlivňuje plazmatickou hladinu fenytoinu, ale účinek fenytoinu na hladinu alprazolamu nebyl zkoumán. Ačkoliv to nebylo nikdy popsáno u alprazolamu, je při užití benzodiazepinů v kombinaci s kyselinou valproovou zvýšené riziko vzniku psychózy. Teofylin antagonizuje účinky benzodiazepinů. 4.6 Těhotenství a kojení Je-li alprazolam předepsán ženě ve fertilním věku, měla by být upozorněna, aby sdělila svému lékaři, zda si přeje otěhotnět nebo zda je těhotná, aby lékař mohl rozhodnout o přerušení léčby. 5/10

Benzodiazepiny procházejí fetoplacentární bariérou a jsou vylučovány do mateřského mléka. U dětí matek užívajících benzodiazepiny v průběhu těhotenství existuje možnost kongenitálních malformací. Míru rizika pro alprazolam nelze kvantifikovat. Je-li přípravek podáván z lékařských důvodů během poslední fáze těhotenství nebo během porodu, může se u novorozence objevit hypotermie, hypotonie a dechová deprese. Jelikož se u dětí matek, užívajících chronicky benzodiazepiny během těhotenství, vyvine tělesná závislost, mohou se u nich v postnatálním průběhu objevit příznaky z vysazení. Užití benzodiazepinů není doporučeno v případě předpokládaného nebo potvrzeného těhotenství a během kojení. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Stejně jako při použití jiných léků s účinkem na CNS je třeba pacientům užívajícím alprazolam připomenout, aby neřídili motorová vozidla ani neobsluhovali složité stroje, dokud si neověří, že lék na ně nemá tlumivý účinek ani u nich nevyvolává závratě. Ze stejného důvodu by tito pacienti měli být upozorněni, aby neužívali během léčby přípravkem Xanax alkohol a léky tlumící CNS. 4.8 Nežádoucí účinky Nejvíce obtěžující nežádoucí účinky přípravku Xanax jsou způsobeny prodloužením farmakologické aktivity alprazolamu. Zda se některé nežádoucí účinky objeví či nikoliv, zcela závisí na individuální vnímavosti pacienta a podávané dávce. Možné nežádoucí účinky jsou obvykle pozorovány na začátku léčby a obvykle vymizí s pokračující léčbou, nebo je-li dávka snížena. Centrální nervový systém: Nejčastěji hlášeny byly ospalost a zmámenost/závratě Méně častými nežádoucími účinky jsou bolest hlavy, deprese, třes, změny tělesné hmotnosti, poruchy paměti/amnézie, poruchy soustředění, zmatenost, poruchy koordinace pohybů a vegetativní projevy. Ostatní účinky spojené s podáváním benzodiazepinů: Paradoxní reakce jako přecitlivělost, podrážděnost, zlost, agresivní nebo nepřátelské chování, zvýšená agitace, nervozita, úzkost, nespavost. V mnoha případech tito pacienti také užívali jiné centrálně působící léky a/nebo trpěli nějakou základní psychiatrickou poruchou. Ojediněle publikované zprávy, zahrnující malý počet pacientů naznačují, že riziku vzniku těchto reakcí jsou vystaveni pacienti s hraničními poruchami osobnosti, prudkým nebo agresivním chováním, nadměrným požíváním alkoholu či abusem drog v anamnéze. Vzácně nebo velmi výjimečně byly hlášeny následující nežádoucí účinky spojené s podáváním benzodiazepinů : Dystonie, únava, ataxie, svalová ochablost, poruchy hybnosti, epilepsie, poruchy řeči, poruchy paměti, známky paranoie, depersonalizace, halucinace. Jaterní a žlučový systém Abnormální jaterní funkce, cholestáza nebo žloutenka jsou vzácné. Krevní a lymfatický systém Agranulocytóza je vzácná. Dýchací systém Alergické nebo anafylaktické reakce jsou vzácné. 6/10

Močový a pohlavní systém Sexuální dysfunkce, sporadické poruchy menstruace a ovulace, gynekomastie, inkontinence nebo retence moči jsou vzácné. Trávicí trakt Různé zažívací potíže jsou hlášeny méně často, anorexie vzácně. Zrak Rozmazané vidění je hlášeno méně často, zvýšený nitrooční tlak vzácně. Endokrinní systém Hyperprolaktinémie Během léčby vysokými dávkami, jak je doporučeno pro panické a příbuzné poruchy, byly ve srovnání s placebem častěji zaznamenány následující nežádoucí účinky: sedace, ospalost, únava, ataxie, zhoršená koordinace, poruchy řeči. Následující nežádoucí účinky byly pozorovány méně často: změny nálady, gastrointestinální příznaky, dermatitida, poruchy paměti, sexuální dysfunkce, kognitivní poruchy a zmatenost. JINÉ ÚČINKY LÉČBY BENZODIAZEPINY - psychická a fyzická závislost - příznaky z vysazení Pokud již došlo ke vzniku psychické závislosti, náhlé přerušení léčby může vyvolat příznaky z vysazení. Mohou to být některé z následujících: bolest hlavy, bolest svalů, nadměrná úzkost, tenze, agitace, zmatenost, podrážděnost až derealizace, depersonalizace, poškození sluchu, ztuhnutí a brnění končetin, přecitlivělost na světlo, hluk a fyzický kontakt, halucinace nebo epileptické záchvaty. Po ukončení léčby se může objevit rebound efekt v podobě nespavosti a úzkosti. Za těchto okolností se mohou objevit i změny nálady, úzkost, poruchy spánku a agitace. Bylo hlášeno zneužívání benzodiazepinů. Obzvláště závažné příznaky jsou pozorovány nejčastěji u pacientů užívajících dlouhodobě vysoké dávky. Tyto abstinenční příznaky byly také pozorovány po náhlém ukončení nebo přerušení léčby. Proto je nutné postupně dávku snižovat. Je doporučeno snižovat denní dávky přípravku Xanax o méně než 0,5 mg po 3 dnech. Některým pacientům je třeba dávku snižovat ještě pomaleji (viz také bod 4.2 Dávkování a způsob podání). 4.9 Předávkování Symptomy předávkování alprazolamem zahrnují prodloužení jeho farmakologické aktivity, jako je ataxie, ospalost, poruchy řeči, koma, dechová deprese. Ačkoliv předávkování benzodiazepiny obvykle není život ohrožující, je vždy třeba vzít v úvahu možnost, že byly současně užity další látky jako alkohol nebo barbituráty. Mělo by být také vzato v úvahu základní onemocnění. Léčba by měla být patřičně upravena. Léčba předávkování spočívá hlavně v zajištění respiračních a kardiovaskulárních funkcí. V případě komatu je třeba zabránit komplikacím jako je asfyxie způsobená zapadnutím jazyka nebo aspirací žaludečního obsahu. K prevenci dehydratace je zapotřebí intravenózní podávání roztoků. Pokud byla užita v kombinaci ještě jiná sedativa, je v první řadě důležité zajistit podporu vitálních funkcí. Krátce po požití je indikován výplach žaludku a/nebo 7/10

aktivní uhlí. Poté mohou být podána osmotická projímadla. Je známo, že účinky způsobené požitím velmi vysoké dávky mohou přetrvávat po dlouhou dobu. Forsírovaná diuréza nebo hemodialýza je omezeně použitelná. V případě těžké intoxikace s komatem a respirační nedostatečností může být jako antidotum užit flumazenil. V následujících situacích je užití flumazenilu jako antidota kontraindikováno: - užití tricyklických antidepresiv - současné užití léků, které indukují záchvaty - abnormality na EKG jako prodloužený QRS interval nebo QT interval (naznačující současné užití tricyklických antidepresiv) 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: anxiolytika, alprazolam ATC kód: N05BA12 Alprazolam obsahuje triazolobenzodiazepin. Benzodiazepiny mají kvalitativně podobné vlastnosti: anxiolytický, hypnosedativní, myorelaxační a antikonvulzivní účinky. V jejich farmakodynamických vlastnostech však existují kvantitativní rozdíly, které tyto látky předurčují k různým typům terapeutických použití. V současnosti panuje obecná shoda, že účinek benzodiazepinů je výsledkem potenciace nervové inhibice zprostředkované kyselinou gama-aminomáselnou (GABA). 5.2 Farmakokinetické vlastnosti XANAX tablety Maximální plazmatické koncentrace je dosaženo za jednu až dvě hodiny po perorálním podání. XANAX SR tablety s prodlouženým uvolňováním Po požití přípravku XANAX retardované tablety nebo XANAX tablety je biologická dostupnost alprazolamu identická, nicméně alprazolam je absorbován mnohem pomaleji z přípravku XANAX retardované tablety. V důsledku toho je maximální plazmatická koncentrace asi poloviční ve srovnání s maximální plazmatickou koncentrací po podání stejné dávky přípravku XANAX tablety. Maximální plazmatické hladiny alprazolamu jsou dosaženy mezi 5 a 11 hodinami po požití. To je způsobeno faktem, že plazmatická koncentrace alprazolamu je během této doby relativně stálá. Farmakokinetika je lineární až do dávky 10 mg. Poločas rozpadu a koncentrace metabolitů jsou přibližně stejné pro oba typy tablet, což ukazuje, že metabolismus a vylučování obou typů tablet jsou shodné. Po požití přípravku XANAX retardované tablety každých 12 hodin nebo požití stejné dávky přípravku XANAX tablety rozdělené na 4 podání denně, jsou maximální a minimální koncentrace během ustáleného stavu stejné. ALPRAZOLAM Poločas rozpadu alprazolamu je mezi 12 až 15 hodinami a je průměrně 16 hodin u starších pacientů. Alprazolam je hlavně oxidován. Hlavními metabolity alprazolamu jsou alfa-hydroxy-alprazolam a benzofenonový derivát alprazolamu. Plazmatické hladiny těchto metabolitů jsou extrémně nízké. Biologická aktivita alfa-hydroxy-alprazolamu je asi poloviční oproti alprazolamu. Jejich poločasy rozpadu se zdánlivě pohybují ve stejném řádu jako poločas rozpadu alprazolamu. Benzofenonový 8/10

metabolit je téměř inaktivní. Alprazolam a jeho metabolity se převážně vylučují močí. In vitro je 80% alprazolamu vázáno na sérové proteiny. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Podávání alprazolamu samcům i samicím potkanů po dobu 2 let v dávkách 3, 10 a 30 mg/kg/den (15-150x vyšší než maximální doporučená dávka pro člověka) mělo za následek trend zvýšení incidence katarakty a vaskularizace rohovky, které bylo závislé na dávce. V opakovaných 12-ti měsíčních studiích toxicity dávek u psů byly při dávce 3 mg/kg/den (15x vyšší než maximální doporučená dávka pro člověka) pozorovány záchvaty (někdy fatální). Délka a incidence záchvatů byly závislé na dávce. Význam těchto výsledků pro člověka není dosud objasněn. Dvouleté studie s potkany a myšmi nepřinesly průkaz o karcinogenních účincích. 6. FARMACEUTICKÉ INFORMACE 6.1 Seznam pomocných látek XANAX 0,25 mg, 0,5 mg, 1 mg, 2 mg: Mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy, magnesium-stearát, kukuřičný škrob, sodná sůl dokusátu s natrium-benzoátem, koloidní bezvodý oxid křemičitý. Tablety 0,5 mg obsahují barvivo hlinitý lak erythrosinu (E127). Tablety 1 mg obsahují barvivo hlinitý lak erythrosinu (E127) a indigokarmín (E132). XANAX SR 0,5 mg, 1 mg, 2 mg a 3 mg: Monohydrát laktosy, hypromelosa 2208/4000 a 2208/100, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesiumstearát. Tablety 0,5 mg a 2 mg obsahují barvivo hlinitý lak indigokarmínu (E132). 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti XANAX : 3 roky XANAX SR: 2 roky 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě 15-30 C. 6.5 Druh obalu a velikost balení XANAX 0,25 mg, 0,5 mg a 1 mg: Al blistr, krabička Velikost balení: 30 a 100 tablet 9/10

XANAX 2 mg: hnědá, skleněná lékovka se šroubovacím PVC uzávěrem, krabička. Velikost balení: 50 tablet XANAX SR 0,5 mg, 1 mg, 2 mg a 3 mg: Al blistr, krabička Velikost balení: 30 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci) Žádné zvláštní požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Pfizer spol. s r.o.,praha, Česká republika 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) XANAX 0,25 mg, XANAX 0,5 mg, XANAX 1 mg, XANAX 2 mg: 70/214/85-C XANAX SR 0,5 mg, XANAX SR 1 mg, XANAX SR 2 mg, XANAX SR 3 mg: 70/735/95-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE XANAX: 3.12.1985/4.7.2006 XANAX SR: 13.9.1995/4.7.2006 10. DATUM REVIZE TEXTU 14.6.2010 10/10