Věra Rubáková Daniela Šlézarová. Nakladatelství a vydavatelství R. www.computermedia.cz

Praktické účetnictví pro střední školy 1. díl Věra Rubáková Daniela Šlézarová Nakladatelství a vydavatelství R www.computermedia.cz

Obsah OBSAH PŘEDMLUVA...6 VYSVĚTLIVKY K PRVKŮM POUŽITÝM V UČEBNICI...7 1. PODSTATA A FUNKCE ÚČETNICTVÍ...8 1.1 CHARAKTERISTICKÉ RYSY ÚČETNICTVÍ...8 1.2 FUNKCE ÚČETNICTVÍ...8 1.3 ÚČETNÍ SOUSTAVY...9 1.4 UŽIVATELÉ A ÚČETNICTVÍ... 10 1.5 DALŠÍ DŮLEŽITÉ INFORMACE PRO VEDENÍ ÚČETNICTVÍ... 10 1.6 ZÁSADY ÚČETNICTVÍ... 11 Náměty k zamyšlení... 12 2. ÚČETNÍ DOKLADY, KNIHY...13 2.1 ÚČETNÍ DOKLADY... 13 Cvičení č. 1 Druhy dokladů... 14 2.2 PŘÍKLADY ÚČETNÍCH DOKLADŮ... 14 Cvičení č. 1 Vypisování účetních dokladů... 17 Cvičení č. 2 Vyhotovení příjmového pokladního dokladu... 17 Cvičení č. 3 Vyhotovení příjemky...18 Cvičení č. 4 Určování účetních dokladů... 18 2.3 OPRAVY ÚČETNÍCH DOKLADŮ... 19 2.4 OBĚH ÚČETNÍCH DOKLADŮ... 19 2.5 ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ... 20 2.6 INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ... 20 Cvičení č. 1 Určení druhu inventury... 21 3. MAJETEK...23 3.1 MAJETEK FIRMY... 23 Příklad č. 1 Přírůstky a úbytky pohledávek... 28 3.2 MAJETEK A JEHO KRYTÍ... 28 Příklad č. 1 Přírůstky a úbytky závazků... 29 Cvičení č. 1 Určení druhu majetku... 29 Cvičení č. 2 Zdroje financování majetku... 30 Cvičení č. 3 Určení změny pohledávek a závazků... 30 Cvičení č. 4 Určení majetku podniku a zdrojů financování majetku... 30 Cvičení č. 5 Majetek a zdroje financování... 31 4. ROZVAHA...32 4.1 AKTIVA, PASIVA FIRMY... 32 Příklad č. 1 Rozvaha - finanční bilance rodiny... 34 Příklad č. 2 Rozvaha firmy... 34 Příklad č. 3 Sestavení konečné rozvahy firmy... 35 Cvičení č. 1 Konečná rozvaha firmy... 35 Cvičení č. 2 Rozvaha, majetek podniku, zdroje financování... 36 Cvičení č. 3 Aktiva v dlouhodobém a oběžném majetku... 36 4.2 ZMĚNY ROZVAHOVÝCH POLOŽEK... 37 Příklad č. 1 Zahajovací a konečná rozvaha, vyčíslení aktiv a pasiv... 38 Cvičení č. 1 Rozvaha, zjištění aktiv a pasiv... 39 4.3 ÚČET PODSTATA A FORMA... 40 Příklad č. 1 Účtování účetních případů... 41 Příklad č. 2 Účtování účetních případů... 42 Cvičení č. 1 Rozvaha, otevření účtů a účetní případy... 43 Příklad č. 3 Účetní případy na zjištění obratu a konečného zůstatku (pokladna)... 44 Příklad č. 4 Účetní případy na zjištění obratu a konečného zůstatku (bankovní úvěr)... 44 Příklad č. 5 Změny na rozvahových účtech... 45 Cvičení č. 2 Změny na rozvahových účtech...46 3

MD D Praktické účetnictví pro střední školy Díl 1 4.4 VÝSLEDKOVÉ ÚČTY... 48 Příklad č. 1 Určování výnosů a nákladů... 49 Cvičení č. 1 Účtování účetních případů...50 Příklad č. 2 Účtování na rozvahových a výsledkových účtech... 51 Cvičení č. 2 Účtování na rozvahových a výsledkových účtech...53 5. ÚČTOVÁNÍ NA VYBRANÝCH ÚČTECH...55 5.1 SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA A ÚČTOVÝ ROZVRH... 55 5. 2 SYNTETICKÉ A ANALYTICKÉ ÚČTY... 56 Cvičení č. 1 Tvorba analytických účtů...56 5.3 ÚČTOVÁNÍ NA FINANČNÍCH ÚČTECH... 57 Příklad č. 1 Účetní případy na pokladně... 57 Příklad č. 2 Účtování peněz na cestě... 59 Cvičení č. 1 Účtování účetních případů...60 Příklad č. 3 Účtování cenin... 61 Cvičení č. 2 Účtování na finančních účtech...62 Příklad č. 4 Účtování DPH... 63 Cvičení č. 3 Účetní případy při účtování DPH...64 5.4 ZÁKLADNÍ ÚČETNÍ OPERACE S MATERIÁLEM... 65 Příklad č. 1 Účtování materiálu u plátců DPH...65 Cvičení č. 1 Účetní případy při účtování materiálu...67 5.5 ZÁVĚREČNÉ SOUHRNNÉ OPAKOVÁNÍ... 69 Příklad č. 1 Účtování na finančních a výsledkových účtech...69 Souhrnné cvičení č. 1 Účtování materiálu, finančních a výsledkových účtů...71 Souhrnné cvičení č. 2 Účtování na finančních a výsledkových účtech...75 5.6 SHRNUTÍ... 78 5.7 ÚČETNÍ KNIHY... 78 5.8 VNITROPODNIKOVÉ SMĚRNICE... 80 PŘÍLOHY...81 1. NÁVRH ÚČTOVÉHO ROZVRHU PRO PODNIKATELE... 81 4

Jak pracovat s knihou VYSVĚTLIVKY K PRVKŮM POUŽITÝM V UČEBNICI V knize naleznete několik značek a oblastí, které mají svůj přesně vymezený smysl. Na první pohled tak snadno vizuálně pochopíte, zda se jedná o defi nici či důležitou pasáž k zapamatování, ukázkový příklad či příklad k procvičení. Vymezují znalosti, které by měl student (čtenář) získat po prostudování dané kapitoly. Cíle kapitoly Tímto symbolem jsou v textu označeny pasáže, které je vhodné si zapamatovat a znát. Často se jedná o základy probírané látky, defi nice a formulace, bez jejichž zapamatování je obtížné chápat další učivo. Pamatujte Tímto symbolem jsou v textu označeny všechny tipy. Tip je text, který podává návod na vyzkoušení dalších postupů a ukazuje i jiné řešení daného problému. Tip Tento symbol označuje pasáže obsahující výkladový text kapitoly, tématu. Výuková část Tímto symbolem jsou označovány modelové (řešené) příklady k dané kapitole, tématu. Každá kapitola obsahuje alespoň jeden, většinou však více těchto příkladů, pomocí kterých je naznačen postup při praktickém zaúčtovávání jednotlivých účetních případů. Tímto symbolem jsou označovány příklady určené k procvičení probrané látky dané kapitoly, tématu. Každá kapitola obsahuje alespoň jeden, většinou však více příkladů k procvičení. Tento symbol označuje námětové otázky, které jsou určeny k zamyšlení nad probranou látkou a také k zopakování učiva daného tématu. Modelový příklad č. 1 Přírůstky a úbytky pohledávek Příklad k procvičení č. 2 Zdroje financování majetku Náměty k zamyšlení Vlastní poznámky: Pole sloužící k individuálním poznámkám, zápisům...... 7

MD D Praktické účetnictví pro střední školy Díl 1 1. PODSTATA A FUNKCE ÚČETNICTVÍ Cíle kapitoly V této kapitole se seznámíte s charakteristickými rysy účetnictví, s jeho funkcí, uživateli, právní úpravou a s obecnými účetními zásadami. Tato kapitola představuje teoretický základ účetnictví a její zvládnutí vám umožní pochopit postupy jak účtování, tak i bilancování. Po prostudování kapitoly byste měli umět: vysvětlit charakteristické rysy a funkce účetnictví vymezit hlavní uživatele účetních informací a uvést jejich požadavky na informace popsat právní úpravu účetnictví vysvětlit obecné účetní zásady a ukázat jejich působení na příkladech Výuková část 1.1 CHARAKTERISTICKÉ RYSY ÚČETNICTVÍ Úkolem účetnictví je věrně a poctivě zobrazit hospodářské dění v podniku, jeho reálnou majetkovou, fi nanční a důchodovou situaci. Zobrazování tohoto dění se vyznačuje následujícími charakteristickými znaky: Předmětem záznamů v účetnictví jsou jednoznačně určené hospodářské jevy, které se vedou za určité časové období. Zjišťuje se skutečný výsledek hospodaření (zisk či ztráta) a skutečný stav a pohyb majetku a závazků. Jednotlivé hospodářské operace jsou zaznamenávány písemně (účetními zápisy) vždy na základě účetních dokladů. Hospodářské jevy se evidují v peněžních jednotkách a v některých případech navíc i v jednotkách hmotných (kg, m). Hospodářské jevy se zaznamenávají úplně, nepřetržitě a soustavně. Údaje účetnictví musí být přesné, spolehlivé a průkazné. Z uvedených rysů vyplývá, že účetnictví vytváří ucelenou soustavu záznamů ve fi rmě a je nezastupitelné ve svých funkcích. 1.2 FUNKCE ÚČETNICTVÍ Informační funkce je nejdůležitější funkcí, která spočívá v poskytování informací interním i externím uživatelům o ekonomické situaci podniku (o jeho fi nanční stabilitě, výnosnosti, likviditě). Prostřednictvím účetnictví skládají manažeři účty vlastníkům podniku o tom, jak spravují a ochraňují jim svěřený majetek a jak úspěšně s ním podnikají. Dokumentační funkce koncentruje minulé hospodářské dění podniku, vytváří paměťový systém podnikatelů, který je průkazním prostředkem při vedení sporů (zejména při ochraně a uznání práv vyplývajících ze vztahů mezi věřiteli a dlužníky) a základem pro vyměření daňových povinností. Dispoziční slouží pro potřeby účetní jednotky (hlavním úkolem je poskytovat ve složce vnitropodnikového účetnictví reálné podklady a informace pro řízení, a to zvláště v oblasti nákladů). Kontrolní veškeré záznamy v účetnictví umožňují kontrolu stavu majetku a hospodaření (kontrola fi nančním úřadem, kontrola zaměstnance). Z výčtu těchto funkcí je zřejmé, že účetnictví se neorientuje pouze na minulost, ale uplatňuje se i jako zdroj informací k řešení úkolů souvisejících se stanovením budoucích cílů podniku a zaměřených na usměrňování jeho budoucího vývoje. Orientace na budoucnost je doménou především manažerského účetnictví, které využívá takových nástrojů fi nančního řízení, jako jsou kalkulace, rozpočty, matematicko-statistické metody a fi nanční analýza. 8

2. Účetní doklady, knihy 2. ÚČETNÍ DOKLADY, KNIHY Úkolem této kapitoly je seznámit vás s druhy a náležitostmi jednotlivých dokladů, jejich oběhem. Dále budete seznámeni s celým procesem inventarizace a úschovy účetních dokladů. Cíle kapitoly Po prostudování této kapitoly byste měli umět vyjmenovat jednotlivé účetní doklady pracovat s vybranými doklady popsat inventarizaci a zapamatovat si termíny úschovy účetních záznamů 2.1 ÚČETNÍ DOKLADY Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, 11 musí účetní jednotky účtovat na základě účetních dokladů. Účetní doklady jsou průkazné účetní záznamy, které musí obsahovat: označení účetního dokladu, nevyplývá-li z jeho obsahu alespoň nepřímo, že jde o účetní doklad, účelem je rychlá a jednoznačná identifi kace, postupné číslování v řadě, popis obsahu účetního případu a označení jeho účastníků, nevyplývá-li z jeho dokladu alespoň nepřímo, peněžní částku nebo údaj o množství a ceně, datum vyhotovení účetního dokladu, datum uskutečnění účetního případu, není-li shodné s datem vyhotovení, podpis osoby odpovědné za účetní případ a osoby odpovědné za jeho zaúčtování; tyto podpisy lze nahradit jiným průkazným způsobem. Účetní jednotky jsou povinny vyhotovovat účetní doklady bez zbytečného odkladu po zjištění skutečností, které se jimi zachycují, a to tak, aby bylo možno určit obsah každého jednotlivého účetního případu. Výuková část Členění účetních dokladů a) Podle druhu Faktury vystavené jako vyúčtování odběratelům (FAV). Na základě tohoto dokladu nám vzniká pohledávka. Přílohou může být dodací list, výdejka, soupiska provedených prací. Vyhotovuje se ve dvou provedeních, originál se posílá odběrateli. Faktury přijaté (FAP) jako vyúčtování od dodavatele. Na základě tohoto dokladu nám vzniká závazek. Příjmové a výdajové pokladní doklady (PPD, VPD) u plateb z pokladny. Originál předáme zákazníkovi, kopii si ponecháme. Výpis z bankovního účtu (VBÚ) zasílá banka a informuje tak o pohybu peněz na našem účtu. Vnitřní (interní) účetní doklady slouží k zaúčtování hospodářských operací uvnitř podniku, např. příjemky (příjem zásob materiálu na sklad), zúčtovací a výplatní listiny (výpočet mezd). b) Podle obsahu Vnější (externí) účetní doklady vznikají ze styku účetní jednotky s vnějším okolím, např. dodavatelské faktury, odběratelské faktury, výpisy z běžného účtu. Vnitřní (interní) účetní doklady vyplývají z činnosti podniku, např. příjemky, výdejky, příjmové a výdajové pokladní doklady atd. 13

MD D Praktické účetnictví pro střední školy Díl 1 c) Podle počtu zaznamenaných operací Jednotlivé účetní doklady obsahují jednu nebo více stejnorodých hospodářských operací, uskutečněných zpravidla v rámci téhož dne. Sběrné účetní doklady shrnují více jednotlivých účetních dokladů zachycujících stejnorodé hospodářské operace, aby mohly být zaúčtovány jedinou položkou. Do sběrného účetního dokladu lze shrnovat údaje jednotlivých účetních dokladů seřazených v určitém časovém souladu, které se týkají období týdne, dekády nebo měsíce. Příklad k procvičení č. 1 Druhy dokladů Výuková část CVIČENÍ Č. 1 DRUHY DOKLADŮ Pokuste se zařadit druh dokladu. Druh dokladu Jednotlivý / sběrný Vnější / vnitřní Faktura přijatá od dodavatele za zboží Výdejky za celý měsíc na úseku skladu Výpisy z běžného účtu za měsíc duben Faktura vydaná odběrateli za služby Pokladní doklad za nákup kancelářských potřeb 2.2 PŘÍKLADY ÚČETNÍCH DOKLADŮ Dodací list vystavuje dodavatel pro kontrolu, jaké zboží posílá. Fyzicky musí jít s dodávkou, aby odběratel mohl provést přejímku zboží. Doklad slouží k prvotní evidenci, z tohoto pohledu není účetním dokladem a neslouží k úhradě. Dodavatel: LAKO, a.s. Roudnická 125 150 00 Praha 5 IČ: 69698585 DIČ: CZ69698585 Dodací list Na základě objednávky číslo: Odběratel: DONA, s.r.o. Nábřežní 156 120 00 Praha 2 IČ: 28164733 DIČ: CZ28164733 Číslo: Datum: 1348 5.1.2010 Název zboží: Množství: Cena za MJ bez DPH: Cena celkem bez DPH: DPH (%): DPH (Kč): Cena celkem (Kč): Satén 130 100 m 380,-- 38 000,-- 20 7 600,-- 45 600,-- Satén 140 80 m 485,-- 38 800,-- 20 7 760,-- 46 560,-- Předal: Převzal: č. OP: SPZ: Faktura daňový doklad je doklad, který slouží: k zanesení do účetnictví, pro účely zúčtování daně z přidané hodnoty, ke vzniku a uhrazení závazku. Fakturu smí dodavatel vystavit nejdřív v okamžiku předání zboží odběrateli nebo prvnímu veřejnému přepravci (České dráhy, kamionová doprava, lodní doprava, letecká přeprava apod.). Pokud dodavatel chce, aby odběratel zaplatil za zboží předem (což v případě nových kontaktů nebo méně spolehlivých odběratelů není výjimkou), může vystavit tzv. zálohovou fakturu (v plné výši), což ovšem není daňový doklad! Dnem zdanitelného plnění je teprve okamžik předání zboží, ke kterému pak musí dodavatel vystavit daňový doklad (vyúčtovací fakturu). 14

2. Účetní doklady, knihy Dodavatel: LAKO, a. s. Roudnická 125 150 00 Praha 5 Peněžní ústav: ČSOB, a.s., pobočka Praha 5 Číslo účtu: 45736812/0300 Příjemce: DONA, s. r. o. Způsob dopravy: odběratelem Objednávka číslo (KS): 1348/2010 Dodací list číslo: Označení dodávky Látky: Množství Cena za MJ bez DPH IČ: 69698585 DIČ: CZ69698585 Odběratel: DONA, s.r.o. Nábřežní 156 120 00 Praha 2 IČ: 28164733 DIČ: CZ28164733 Faktura číslo: 1585 KS: 0008 Úhrada: Příkazem k úhradě Datum splatnosti: 10. 02. 2010 Datum uskuteč. zdan. plnění: 20. 01. 2010 Datum vystavení: 20. 01. 2010 Datum odeslání faktury: 20. 01. 2010 Cena celkem bez DPH Sazba DPH v % DPH v Kč Cena celkem satén 130 100 m 380,-- 38 000,-- 20 7 600,-- 45 600,-- satén 140 80 m 485,-- 38 800,-- 20 7 600,-- 46 560,-- Celkem 76 800,-- 15 360,-- 92 160,-- ======= Panochová LAKO, a. s. Roudnická 125 Fakturoval: Panochová 150 00 Praha 5 Příjemka je doklad vystavený ve skladu odběratele a spolu se skladní kartou a výdejkou se vztahuje ke skladovému hospodářství. Na jednu příjemku lze přijmout na sklad větší množství druhů zboží, je to doklad multidruhový. Příjemka slouží jednorázově pro jedno přijetí. Pozor, nepleťte si pojmy přejímka a příjemka: přejímka je proces kontroly a přijímání zboží na sklad, příjemka je doklad evidující přijaté zboží. Organizace: Příjemka č. Berta, s.r.o. 152 Přijímající útvar: Sklad 01 MD D Dodavatel: Dona, s.r.o. Schválil: Druh příjmu: Kód SKP Název materiálu MJ Množství Cena za MJ Celkem Kč 16.28.50 Satén 130 m 100 380 38000 16.28.51 Satén 140 m 80 485 38800 Převzal: 27.01.2010 Zaúčtoval: Skladní karta (skladová karta) je doklad vystavený ve skladu, který slouží k evidenci pohybu zásoby určitého druhu v čase. Je to tedy doklad jednodruhový, který slouží ve skladě dlouhodobě. Při příjmu nové zásoby je vystavena příjemka a na skladovou kartu se připíše jeden řádek zvyšující zásobu na novou hodnotu. Při výdeji ze skladu je vystavena výdejka a na skladovou kartu se připíše další řádek snižující zásobu na nižší hodnotu. Skladová karta tedy slouží k trvale aktuálnímu přehledu o stavu zásoby určitého druhu na skladě. 15

MD D Praktické účetnictví pro střední školy Díl 1 Schéma oběhu účetních dokladů: Oběh účetních dokladů Přijetí - vystavení dokladu Ověření správnosti Příprava k zaúčtování Zaúčtování Úschova (archivace) Skartace Věcné hledisko Třídění Formální hledisko Číslování Početní hledisko Evidence Předkontace 2.5 ÚSCHOVA ÚČETNÍCH ZÁZNAMŮ Základním předpisem upravujícím dobu úschovy účetních záznamů je zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, konkrétně ustanovení 31 odst. 2. Doba Účetní záznam Doba počínající, popř. trvající 10 let účetní závěrka výroční zpráva 5 let účetní doklady účetní knihy odpisové plány inventurní soupisy účtový rozvrh přehledy účetní záznamy, kterými jednotky dokládají vedení účetnictví (písemná nebo technická forma) koncem účetního období, kterého se týkají koncem účetního období, kterého se týkají 2.6 INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ 1. Účetní jednotky inventarizací zjišťují skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a zda nejsou dány důvody pro účtování o položkách podle 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 2. Inventarizaci provádějí účetní jednotky k okamžiku, ke kterému sestavují účetní závěrku jako řádnou nebo mimořádnou (dále jen periodická inventarizace ). V případech uvedených v odstavci 2 mohou účetní jednotky provádět inventarizaci i v průběhu účetního období (dále jen průběžná inventarizace ). Ustanovení o provádění inventarizací podle zvláštních právních předpisů nejsou tímto dotčena. Průběžnou inventarizaci mohou účetní jednotky provádět pouze u zásob, u nichž účtují podle druhů nebo podle míst jejich uložení nebo hmotně odpovědných osob, a dále u dlouhodobého hmotného movitého majetku, jenž vzhledem k funkci, kterou plní v účetní jednotce, je v soustavném pohybu a nemá stálé místo, kam by náležel. Termín této inventarizace si stanoví sama účetní jednotka. Každý druh zásob a uvedeného hmotného majetku musí být takto inventarizován alespoň jednou za účetní období. 20

3. Majetek 3. MAJETEK Nyní budete seznámeni se strukturou majetku podniku, jeho formami a změnami v průběhu podnikatelské činnosti. Dále se zaměříme na zdroje fi nancování majetku tak, abyste byli připraveni na zvládnutí další kapitoly týkající se rozvahy. Cíle kapitoly Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat strukturu dlouhodobého majetku roztřídit oběžný majetek rozlišit vlastní a cizí zdroje fi nancování rozpoznat rozdíl mezi nehmotným, hmotným a fi nančním majetkem 3.1 MAJETEK FIRMY Firma (účetní jednotka) potřebuje ke své podnikatelské činnosti různé prostředky (provozní budovy, výrobní stroje, dopravní prostředky, zásoby, nábytek, peněžní prostředky apod.), pomocí nichž vyrábí či poskytuje služby. Souhrn těchto prostředků, které podnik při své činnosti používá, se nazývá obchodní majetek. Účetnictví se na majetek dívá ze dvou hledisek: z hlediska jeho formy (složení) z hlediska zdrojů, ze kterých byl financován Výuková část Členění majetku podniku Majetek podniku se člení na: dlouhodobý majetek (DM) oběžný majetek (OM) Dlouhodobý majetek (DM) Řadíme sem ten majetek, který slouží v podniku dobu delší než jeden rok, během používání neztrácí svou původní formu, postupně se pouze opotřebovává. Členíme ho na: 1. Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) Patří v podniku mezi aktiva, je to majetek dlouhodobého charakteru, který se v podniku v relativně nezměněné podobě vyskytuje dobu delší než jeden rok. Dlouhodobý majetek se vlivem této vlastnosti postupně opotřebovává, toto opotřebení je vyjádřeno odpisy. Charakteristika DHM: pořizuje se za účelem užívání v běžné provozní činnosti očekává se, že bude užíván během několika účetních období má fyzickou podobu na rozdíl od materiálu nevstupuje fyzicky do výrobku určeného k prodeji Tento majetek se rozděluje na: a) Movitý Sem řadíme samostatné movité věci a soubory movitých věcí s dobou použitelnosti delší než jeden rok, jejichž ocenění je vyšší než 40 000 Kč 5, např. stroje, automobily, výrobní zařízení. b) Nemovitý Je pevně spojen se zemí, např. pozemky, budovy, stavby bez ohledu na výši jejich ocenění. 5 Od roku 2004 je v zákoně o dani z příjmu uvedena tato hranice pro zařazení, a proto účetní jednotky budou používat toto ocenění i v účetnictví. 23

MD D Praktické účetnictví pro střední školy Díl 1 4. ROZVAHA Cíle kapitoly V této kapitole budete seznámeni s bilancí majetku a zdrojů, která se provádí ve výkazu nazývaném ROZVAHA a je povinně sestavována podnikateli k určitému rozvahovému dni (například: k 31. 12. 20xx, nebo 1. 1. 20xx). Dále budete zachycovat v rozvaze a následně rozepisovat hospodářské operace, které nastaly během účetního období. Seznámíte se s rozvahovými a výsledkovými účty a vypočítáte výsledek hospodaření podniku. Po prostudování kapitoly byste měli umět: vysvětlit podstatu, funkci a strukturu aktiv fi rmy pochopit rozvahové změny způsobené vlivem hospodářských operací sestavit rozvahu fi rmy rozepsat rozvahu do účtů, zaúčtovat změny, vypočítat obrat, konečné zůstatky a sestavit konečnou rozvahu fi rmy pochopit princip nákladových a výnosových účtů, vypočítat z nich výsledek hospodaření podniku Pamatujte Pokud pochopíte základní strukturu aktiv a pasiv a dokážete je zobrazit v rozvaze, umožní vám to dobře posoudit finanční situaci firmy. To znamená, že víte, jakou hodnotu má vaše firma, a také dokážete zjistit, zda je firma zdravá a zda nemá problémy. 4.1 AKTIVA, PASIVA FIRMY Výuková část Rozvaha (bilance) je přehled o aktivech a pasivech fi rmy k určitému okamžiku, sestavuje se na podkladě informací z účetnictví. Jednou z možných forem rozvahy je tzv. T-forma, tabulka, v jejíž levé části se uvádějí aktiva a v pravé pasiva, nebo jsou položky zobrazeny jednoduše pod sebou. Rozvaha je jedním ze základních výkazů účetní závěrky. Tento fi nanční výkaz podává přehled o majetku podniku (aktivech) a zdrojích jeho krytí (pasivech) v peněžním vyjádření k určitému datu (rozvahovému dni). Na rozdíl od jiných účetní výkazů (například výkazu zisků a ztrát), které zobrazují hodnoty platné za určité období (tokové veličiny), zobrazuje rozvaha hodnoty platné k určitému okamžiku (stavové veličiny). Aktiva Majetek firmy uspořádaný podle složení se nazývá AKTIVA (A). Aktiva zahrnují zejména dlouhodobý a oběžný majetek podnikatele (například stavby, pozemky, peněžní prostředky, zásoby a pohledávky). Aktiva jsou ve výkazu řazena podle likvidity od nejméně likvidních po nejlikvidnější. Součástí aktiv jsou i položky upravující jejich hodnotu oprávky a opravné položky *). Ty se zobrazují buď jako korekce ocenění daného aktiva ve zvláštním sloupci, nebo jako zvláštní položka uvedená pod daným aktivem. Vymezení a struktura aktiv Za aktivum považujeme v účetnictví ty položky majetku podniku, které vykazují následující vlastnosti: a) představují pro podnik budoucí ekonomický užitek a tento užitek patří výhradně jemu, b) očekávání budoucího užitku musí být dostatečně spolehlivé a prokazatelné, c) aktivum je důsledkem hospodářských operací uskutečněných v minulosti, d) aktivum musí být s dostatečnou měrou spolehlivě ocenitelné (v penězích). Pasiva PASIVA (P) je majetek uspořádaný podle toho, z jakých fi nančních zdrojů byl pořízen. Pasiva zahrnují zejména vlastní a cizí kapitál podnikatele (například základní kapitál, úvěry a závazky). Jde tedy o dvojí pohled na majetek, který vyjadřuje skutečnost, že každý druh majetku, s nímž podnik hospodaří, musel být fi nancován z určitého fi nančního zdroje. 32 *) Problematika (např. hodnota odpisů - opotřebení dlouhodobého majetku) bude blíže popsána ve 2. dílu učebnice.

4. Rozvaha Vymezení a struktura pasiv Chceme-li vyjádřit původ majetku, tj. z jakých fi nančních zdrojů byl pořízen, hovoříme o zdrojích fi nancování nebo o pasivech. V užším smyslu představují pasiva závazek (dluh) podniku k převodu nebo použití aktiv, jež spravuje. Pasivum má tyto charakteristické znaky: a) existuje závazek, jehož plnění i v budoucnu vyvolá snížení aktiv podniku (například dodání výrobků), b) účetní operace vyvolávající současný závazek podniku již proběhla v minulosti, c) je známa doba splatnosti dluhu a jeho výše je vyjádřena v penězích, d) je znám věřitel, vůči němuž závazek existuje. Správně sestavená rozvaha musí splňovat základní bilanční rovnici tzn. součet aktiv se musí rovnat součtu pasiv: Pamatujte AKTIVA = PASIVA Podle časového okamžiku sestavení rozeznáváme rozvahu: zahajovací sestavuje se při vzniku podniku a obsahuje aktiva vložená vlastníky i odpovídající zdroje na straně pasiv, konečnou sestavuje se k poslednímu dni každého účetního období a při ukončení činnosti podniku, vyjadřuje stav majetku po přeměnách v hospodářském cyklu, počáteční sestavuje se na počátku nového účetního období a zachycuje majetkový potenciál, který je připraven vstoupit v daném období do hospodářské činnosti podniku a měnit svoji formu, mimořádnou ta se na rozdíl od předchozích rozvah (tzv. řádných) sestavuje v průběhu účetního období nepravidelně při těch situacích, které se běžně v hospodářském životě podniků nevyskytují. Funkce rozvahy: Základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat majetek podniku (v peněžním vyjádření) a jeho zdroje fi nancování, a poskytnout tak základ pro zhodnocení fi nanční situace podniku. Je třeba si však uvědomit, že rozvaha je statickým pohledem na stav a složení aktiv a pasiv a že jediná rozvaha necharakterizuje časový vývoj hospodaření. Z tohoto důvodu se k získání dynamického pohledu porovnávají rozvahy za více po sobě následujících období. Kromě vyjádření stavu majetku a zdrojů fi nancování má rozvaha další funkci umožňuje zjistit výsledek hospodaření (zisk nebo ztrátu). Schéma rozvahy: AKTIVA Stálá aktiva dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý fi nanční majetek Oběžná aktiva zásoby pohledávky krátkodobý fi nanční majetek peněžní prostředky Přechodná aktiva PASIVA Vlastní zdroje základní kapitál kapitálové fondy fondy ze zisku výsledek hospodaření nerozdělený z minulých let výsledek hospodaření z běžného období Cizí zdroje závazky dlouhodobé závazky krátkodobé bankovní úvěry dlouhodobé bankovní úvěry krátkodobé Přechodná pasiva Suma aktiv = Suma pasiv 33

MD D Praktické účetnictví pro střední školy Díl 1 Pamatujte Rozvahový den den, ke kterému se rozvaha sestavuje (například k 31. 12. 2010) Rozvahová položka jednotlivé složky aktiv a pasiv v rozvaze (například budovy, stroje, zboží) Rozvahový stav peněžní částky u jednotlivých položek (například budovy 3 000 000 Kč, zboží 10 000 Kč) Modelový příklad č. 1 Rozvaha - finanční bilance rodiny Modelový příklad č. 2 Rozvaha firmy PŘÍKLAD Č. 1 ROZVAHA - FINANČNÍ BILANCE RODINY Dvojí pohled na svět, jenž se v rozvaze uplatňuje, dělá lidem, kteří s účetnictvím začínají, zejména zpočátku potíže. Proto se rozvaha vysvětluje na příkladu bilance rodiny: Taková rodina řeší každý měsíc problém, jak krýt své potřeby. Předpokládejte, že naše modelová rodina bude chtít naplnit ve sledovaném období tyto své potřeby: platby související s bydlením (nájem, elektřina, plyn, telefon) 12 000 Kč potraviny, nápoje 8 000 Kč cestovné 4 000 Kč ošacení, obuv 7 000 Kč Celkem tedy tato rodina potřebuje vynaložit 31 000 Kč. Tuto stranu její bilance tedy můžeme nazvat aktivy, majetkem nebo potřebami. Nyní ale rodina řeší, jak tyto své potřeby pokrýt. Předpokládejme tyto možnosti: vlastní příjem (např. mzdy členů rodiny) 27 000 Kč příjem za vedení společenství vlastníků jako předseda 1 200 Kč To je celkem 28 200 Kč, ale rodina chce vynaložit 31 000 Kč. Rozdíl tedy může řešit buď tím, že ubere ze svých potřeb, anebo že si například půjčí 2 800 Kč od banky nebo od známých. Pokud bychom přistoupili na půjčku od banky, vypadala by strana pasiv neboli zdrojů krytí takto: vlastní příjem rodiny 27 000 Kč příjem za vedení společenství 1 200 Kč půjčka od banky 2 800 Kč Celkem tedy 31 000 Kč. Tím je domácnost v rovnováze její potřeby jsou zcela kryty zdroji, přičemž vlastní příjem domácnosti a příjem za vedení společenství bychom charakterizovali jako vlastní kapitál a zbylou jednu položku (půjčku) jako cizí kapitál, protože jej musí vrátit věřiteli. PŘÍKLAD Č. 2 ROZVAHA FIRMY Firma MARO s.r.o. provedla ke konci roku soupis majetku a závazků a sestavila poté rozvahu z následujících položek: Peníze na běžném účtu Peníze v pokladně Základní kapitál Počítače Dopravní prostředky Závazky vůči dodavatelům 500 000 Kč 200 000 Kč 1 000 000 Kč 200 000 Kč 600 000 Kč 500 000 Kč (společnost nakoupila služby na fakturu ve výši 500 000 Kč) AKTIVA Rozvaha k 31. 12. 2010 PASIVA Počítače 200 000 Základní kapitál 1 000 000 Dopravní prostředky 600 000 Závazky vůči dodavateli 500 000 Peníze na běžném účtu 500 000 Peníze v pokladně 200 000 Aktiva celkem 1 500 000 Pasiva celkem 1 500 000 34

4. Rozvaha PŘÍKLAD Č. 3 SESTAVENÍ KONEČNÉ ROZVAHY FIRMY Firma DRAMO a.s., zabývající se výrobou výrobků, sestavila k 31. 12. 2010 rozvahu. Bankovní úvěr 800 000 Kč Pokladna (peníze v hotovosti) 100 000 Kč Stroje 1 000 000 Kč Materiál 1 300 000 Kč Výrobky 400 000 Kč Pohledávky u odběratelů 500 000 Kč Závazky k dodavatelům 700 000 Kč Závazky vůči zaměstnancům 300 000 Kč Budovy 5 000 000 Kč Základní kapitál 7 000 000 Kč Bankovní účet 500 000 Kč Modelový příklad č. 3 Konečná rozvaha firmy Úkol: Sestavte konečnou rozvahu. Rozvaha firmy k 31. 12. 2010 AKTIVA PASIVA Stálá aktiva celkem 6 000 000 Kč Vlastní kapitál celkem 7 000 000 Kč Budovy 5 000 000 Kč Základní kapitál 7 000 000 Kč Stroje 1 000 000 Kč Oběžná aktiva celkem 2 800 000 Kč Závazky celkem 1 800 000 Kč Bankovní účet 500 000 Kč Dodavatelé 700 000 Kč Pokladna 100 000 Kč Závazky vůči zaměstnancům 300 000 Kč Materiál 1 300 000 Kč Bankovní úvěr 800 000 Kč Výrobky 400 000 Kč Odběratelé 500 000 Kč Součet aktiv 8 800 000 Kč Součet pasiv 8 800 000 Kč CVIČENÍ Č. 1 KONEČNÁ ROZVAHA FIRMY Sestavte konečnou rozvahu firmy CEP a.s., k 31. 12. 2010, když v rozvaze chybí jedna položka: Peníze v pokladně? Závazky u dodavatelů 100 000 Kč Budovy 1 500 000 Kč Rezervní fond 800 000 Kč Materiálové zásoby 500 000 Kč Úvěr dlouhodobý 1 600 000 Kč Běžný účet 200 000 Kč Příklad k procvičení č. 1 Sestavení konečné rozvahy firmy Aktiva Rozvaha k 31. 12. 2010 Pasiva Součet aktiv Poznámka: Využijte zásady, že součet A = součtu P Součet pasiv 35

4. Rozvaha PŘÍKLAD Č. 2 ÚČTOVÁNÍ NA ROZVAHOVÝCH A VÝSLEDKOVÝCH ÚČTECH Podnikatel zabývající se výrobou nábytku měl k 1. 1. 2010 tato aktiva a pasiva: - peníze na pokladně 50 000 Kč - peníze na bankovním účtu 350 000 Kč - pohledávky u odběratelů 90 000 Kč - bankovní úvěr 80 000 Kč - materiál na skladě 400 000 Kč - stroje, zařízení 500 000 Kč - závazky k zaměstnancům 80 000 Kč - závazky k dodavatelům 150 000 Kč - vlastní kapitál? (dopočítejte) Modelový příklad č. 2 Účtování na rozvahových a výsledkových účtech Během sledovaného období nastaly tyto účetní případy: 1. VBÚ z bankovního účtu zaplaceno dodavatelům 50 000 Kč 2. Faktura přijatá za nájemné 25 000 Kč 3. PPD odběratelé zaplatili v hotovosti dlužné faktury 40 000 Kč 4. Faktura vydaná za prodej služeb (provedené opravy nábytku) 80 000 Kč 5. VBÚ z bankovního účtu vyplaceny dlužné mzdy zaměstnancům 80 000 Kč 6. Výdejka výdej materiálu ze skladu do výroby (spotřeby) 10 000 Kč 7. Faktura přijatá za nákup stroje 140 000 Kč 8. VPD v hotovosti zaplaceno poštovné 1 000 Kč Úkoly: 1. Sestavte počáteční rozvahu. 2. Otevřete rozvahové účty, zapište počáteční stavy. 3. Zaúčtujte uvedené účetní případy, zjistěte obraty, konečné zůstatky. 4. Vypočítejte výsledek hospodaření a sestavte konečnou rozvahu. A Počáteční rozvaha P Stroje a zařízení 500 000 Vlastní kapitál 1 080 000 Materiál 400 000 Bankovní úvěr 80 000 Pokladna 50 000 Závazky k dodavatelům 150 000 Bankovní účet 350 000 Závazky k zaměstnancům 80 000 Pohledávky u odběratelů 90 000 Aktiva celkem 1 390 000 Pasiva celkem 1 390 000 MD Stroje a zařízení D MD Pokladna D MD Materiál D PS 500 000 PS 50 000 8. 1 000 PS 400 000 6. 10 000 7. 140 000 3. 40 000 obrat 0 obrat 10 000 obrat 140 000 obrat 0 obrat 40 000 obrat 1 000 KZ 390 000 KZ 640 000 KZ 89 000 51

MD D Praktické účetnictví pro střední školy Díl 1 MD Bank. účet D MD Odběratelé D MD Vlastní kapitál D PS 350 000 1. 50 000 PS 90 000 3. 40 000 PS 1 080 000 5. 80 000 4. 80 000 obrat 0 obrat 0 obrat 0 obrat 130 000 obrat 80 000 obrat 40 000 KZ 1 080 000 KZ 220 000 KZ 130 000 MD Úvěr D MD Zaměstnanci D MD Dodavatelé D PS 80 000 5. 80 000 PS 80 000 1. 50 000 PS 150 000 obrat 0 obrat 0 obrat 80 000 obrat 0 2. 25 000 KZ 80 000 KZ 0 7. 140 000 obrat 50 000 obrat 165 000 KZ 265 000 MD Náklad nájemné D MD Výnos tržby za služby D MD Náklad spot. mat. D 2. 25 000 4. 80 000 6. 10 000 obrat 25 000 obrat 80 000 obrat 10 000 MD Náklad poštovné D 8. 1 000 obrat 1 000 MD Účet zisků a ztrát D Nájemné 25 000 Tržba z prodeje služeb 80 000 Spotřeba materiálu 10 000 Poštovné 1 000 Náklady celkem 36 000 Výnosy celkem 80 000 Výsledek hospodaření ZISK 44 000 80 000 80 000 A Konečná rozvaha P Stroje a zařízení 640 000 Vlastní kapitál 1 080 000 Materiál 390 000 Bankovní úvěr 80 000 Pokladna 89 000 Závazky k dodavatelům 265 000 Bankovní účet 220 000 Pohledávky u odběratelů 130 000 Výsledek hospodaření ZISK 44 000 Aktiva celkem 1 469 000 Pasiva celkem 1 469 000 52

4. Rozvaha CVIČENÍ Č. 2 ÚČTOVÁNÍ NA ROZVAHOVÝCH A VÝSLEDKOVÝCH ÚČTECH Podnikatel měl na počátku účetního období tato aktiva a pasiva: Stroje a přístroje 650 000 Kč, peníze na pokladně 80 000 Kč, zboží na skladě a v prodejnách 840 000 Kč, peníze na běžném účtu 200 000 Kč, výrobky 65 000 Kč, materiál na skladě 100 000 Kč, závazky k dodavatelům 50 000 Kč, krátkodobé bankovní úvěry 30 000 Kč, vlastní kapitál...?. 1. Vystavena faktura za prodej výrobků 16 000 Kč 2. VPD v hotovosti zaplaceno dodavatelům 25 000 Kč 3. VPD v hotovosti zaplaceno za opravy stroje 3 000 Kč 4. VBÚ odběratelé nám zaplatili za výrobky na účet 16 000 Kč 5. Faktura přijatá za nájemné skladu 36 000 Kč 6. Zaměstnancům přiznány hrubé mzdy ve výši 85 000 Kč 7. VBÚ, VÚÚ z bankovního účtu splacen krátkodobý úvěr 30 000 Kč 8. PPD v hotovosti přijato od zákazníka za prodej zboží 190 000 Kč Příklad k procvičení č. 2 Účtování na rozvahových a výsledkových účtech Úkoly: 1. Sestavte počáteční rozvahu, dopočítejte vlastní kapitál. 2. Otevřete jednotlivé účty a zapište počáteční stavy. 3. Zaúčtujte, vypočítejte obraty a konečné zůstatky. 4. Vypočítejte výsledek hospodaření a sestavte konečnou rozvahu. A Počáteční rozvaha k 1. 1. 2010 P MD D MD D MD D MD D MD D MD D MD D MD D MD D 53

5. Účtování na vybraných účtech 5. ÚČTOVÁNÍ NA VYBRANÝCH ÚČTECH Tato závěrečná kapitola se bude týkat účtové osnovy a její struktury. Dále se seznámíte s účtováním na základních účtech (jejich podrobnému členění bude věnován druhý díl učebnice). Kapitola je zakončena teorií o účetních knihách a závěrečným shrnutím. Po prostudování kapitoly byste měli umět: pracovat s účtovou osnovou účtovat na fi nančních účtech pochopit princip výpočtu a účtování DPH zvládnout základní účetní operace s materiálem znát základní účetní knihy 5.1 SMĚRNÁ ÚČTOVÁ OSNOVA A ÚČTOVÝ ROZVRH Účtové osnovy: vydává je Ministerstvo fi nancí umožňují jednotnou organizaci účetnictví ve státě (jsou nástrojem účetní standardizace) jejich prostřednictví se zajišťuje splnění hlavního cíle účetnictví, tj. zobrazit věrně a pravdivě předmět účetnictví je to seznam všech syntetických účtů fi nančního účetnictví s číselným a slovním označením, které mohou podnikatelské subjekty a ostatní účetní jednotky používat Druhy účtových osnov: účtová osnova pro podnikatele účtová osnova pro banky účtová osnova pro pojišťovny účtová osnova pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce účtová osnova pro politické strany, hnutí, občanská sdružení, sdružení právnických osob, nadace, církve a náboženské společnosti Postupy účtování: Současně s účtovou osnovou byly vydány Postupy účtování, které vysvětlují ekonomický obsah účtů a popisují náplň každého účtu. Postupy účtování jsou základní pomůckou pro každého účetního a pro každého, kdo se chce podrobněji seznámit s účetnictvím podnikatelů a ostatních účetních jednotek. Konstrukce směrné účtové osnovy: Zachycuje 10 účtových tříd (0 9), které se dále dělí na účtové skupiny a jednotlivé účty. Rozdělení účtů podle účtových tříd Základní rozdělení Rozvahové Výsledkové Rozdělení podle účtových tříd (číslo a název) 0 Dlouhodobý majetek 1 Zásoby 2 Krátkodobý fi nanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry 3 Zúčtovací vztahy 4 Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 5 Náklady 6 Výnosy 7 Závěrkové (skupina 70 a 71) a podrozvahové (skupina 75 až 79) 8 a 9 Vnitropodnikové účetnictví Cíle kapitoly Výuková část 55

5. Účtování na vybraných účtech 5.3 ÚČTOVÁNÍ NA FINANČNÍCH ÚČTECH 211 Pokladna Na tomto účtu se evidují peníze v hotovosti, šeky přijaté místo peněz v hotovosti, poukázky k zúčtování. Odděleně od korun českých se evidují valuty, šeky a poukázky k zúčtování v cizích měnách, a to jednotlivě podle měn. Hlavní knihou pro vedení pokladny je pokladní kniha, kde jsou zachycovány veškeré změny. Příjmy do pokladny se účtují na základě příjmových pokladních dokladů (PPD) na stranu MD, výdaje dle výdajových pokladních dokladů (VPD) na stranu Dal. Pamatujte Schéma účtování základních příkladů 311 Odběratelé 211 Pokladna 321 Dodavatelé odběratelé nám zaplatili platba dlužných faktur PPD 60x Výnosy (tržby ) tržby za prodané výrobky, zboží, služby VPD zaplaceno za různé služby 5xx Náklady 1xx Materiál, zboží nákup materiálu, zboží 491 Individ. podnikatel *) 491 Individ. podnikatel vklad podnikatele výběr na osobní spotřebu 331 Zaměstnanci výplata mezd PŘÍKLAD Č. 1 ÚČETNÍ PŘÍPADY NA POKLADNĚ Zaúčtujte následující účetní případy na pokladně, kde je počáteční stav 50 000 Kč. 1. Výběr podnikatele pro osobní spotřebu 20 000 Kč 2. V hotovosti přijaty tržby za prodej výrobků 25 000 Kč 3. Zaplaceno za opravy stroje 12 600 Kč 4. Zaměstnancům vyplaceno cestovné 500 Kč 5. Dodavatelům zaplaceny dlužné faktury 4 000 Kč Modelový příklad č. 1 Účetní případy na pokladně 211 Pokladna 491 Ind. podnikatel 321 Dodavatelé PS 50 000 1. 20 000 1. 20 000 5. 4 000 2. 25 000 3. 12 600 4. 500 5. 4 000 *) Pokud se jedná o fi rmu fyzické osoby, používá se účet 491 Individuální podnikatel. Právnické osoby (společnosti a.s., s.r.o., apod.) používají účet 411 Základní kapitál. 57

5. Účtování na vybraných účtech 343 Daň z přidané hodnoty (DPH) V předcházejících případech jsme neuvažovali, že podnikatel je plátcem DPH, ale v současnosti je většina fi rem plátcem této nepřímé daně. Výrobce nebo prodejce musí tedy připočítat DPH k ceně výrobku nebo služby a zákazník ji platí společně s cenou. Pokud je ale i kupující (firma) plátcem DPH, může si tuto daň odpočítat (DPH nevstupuje do hodnoty nakoupeného majetku nebo služby). DPH tedy u plátce neovlivňuje jeho náklady a výnosy. Vedeme ji na samostatném účtu 343, kde na straně MD evidujeme naše nákupy (vstupy), na straně Dal naše prodeje (výstupy). Rozdíl se na konci období (měsíc, čtvrtletí) zúčtovává s finančním úřadem (státním rozpočtem). *) Výuková část Sazby DPH a způsoby výpočtu *) Sazby daně mají dvě základní úrovně: základní 20 % (většina zboží a služeb) snížená 10 % (potraviny, knihy ) Výpočet DPH lze provádět dvěma způsoby: a) Výpočet zdola základem je cena bez DPH a daň vypočítáme prostým vynásobením příslušnou procentní sazbou. Například cena bez daně je 15 000 Kč, sazba DPH je 20 %, tj. 3 000 Kč, celková cena je tedy 18 000 Kč. b) Výpočet shora základem je cena včetně DPH (110 % nebo 120 %). DPH potom vypočítáme jako součin celkové částky a příslušného koefi cientu: U sazby 10 %... koeficient: 0,0909 (10/110) U sazby 20 %... koeficient: 0,1667 (20/120) Pozn.: Více o DPH ve 2. dílu učebnice. Účtování DPH: MD 343 DPH D Vstupy (nákupy) Výstupy (tržby) tj. VPD a FAP tj. PPD a FAV PŘÍKLAD Č. 4 ÚČTOVÁNÍ DPH 1. FAP za opravy strojů cena bez daně 13 000 Kč DPH 20 % 2 600 Kč Celkem 15 600 Kč Modelový příklad č. 4 Účtování DPH 2. FAV za zpracování účetnictví cena bez daně 33 200 Kč DPH 20 % 6 640 Kč Celkem 39 840 Kč 3. VPD zaplaceno za nákup kancelářských potřeb (předložen paragon) s celkovou částkou 450 Kč a sazbou DPH 20 %. Pozn.: Účtujeme jako spotřebu materiálu. 4. PPD tržba přijatá od našeho zákazníka za prodej výrobků cena bez daně 88 000 Kč DPH 20 % 17 600 Kč Celkem 105 600 Kč *) Sazba DPH platná od 1. 1. 2010 63