Vnější kontaktní zateplovací systémy budov z požárního hlediska

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Stavební fakulta K124 - Katedra konstrukcí pozemních staveb Vnější kontaktní zateplovací systémy budov z požárního hlediska External Thermal Insulation Composite Systems in Terms of Builidng Fire Safety Bakalářská práce Studijní program: Studijní obor: Stavební inženýrství Požární bezpečnost staveb Vedoucí práce: Ing. Marek Pokorný Petra Peláková Praha 2012

Prohlášení Prohlašuji, že na této bakalářské práci jsem pracovala samostatně pod odborným vedením Ing. Marka Pokorného a informace jsem čerpala z uvedené literatury. Nemám námitek proti použití tohoto školního díla ve smyslu 60 Zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). V Praze dne 15. 5. 2012 Petra Peláková III

Poděkování Chtěla bych poděkovat celé rodině, především rodičům, že mi umožnili studovat a dostat se až k této práci. Mé poděkování také patří mému příteli Ondřejovi S. hlavně za psychickou podporu při studiu. Dále bych chtěla poděkovat Vladimíru Petákovi z firmy ABS Jets a.s. za poskytnutí elektronického přístupu k českým technickým normám, které zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a také za podporu při studiu. Mé veliké poděkování patří Ing. Markovi Pokornému za vedení této bakalářské práce, za jeho výborný přístup. Dále Asociaci výrobců minerálních izolací (AVMI) za poskytnutí protokolů ze zkoušek a financování překladu Technische Systeminfo 6, Brandschutz WDW systeme výtah z německé normy. IV

Abstrakt Předmětem této bakalářské práce je problematika kontaktních zateplovacích systémů z hlediska požární bezpečnosti. Řeší se zde zateplovací systémy na stávajících objektech (dodatečné zateplení budov) a na novostavbách. V práci se nejvíce objevuje použití minerálního vlákna a fasádního polystyrenu v kontaktním zateplovacím systému. V úvodní části práce seznamuje s kontaktním zateplovacím systémem a jeho součástmi, které jsou jednotlivě popsány. Dále se práce zaměřuje na řešení a možnosti atypických detailů nad okny a založení kontaktního zateplovacího systému v oblasti soklu. Pro zajímavost je součástí práce také porovnání německé legislativy s českou. Další část nabízí seznámení s jednotlivými zkouškami různých rozměrů a v závěrečné části se nachází posouzení skutečné požární zkoušky s modelem zkoušky v programu FDS. Klíčová slova Kontaktní zateplovací systémy, ETICS, požární bezpečnost, požární zkoušky, Fire Dynamics Simulator (FDS), minerální vlákno, EPS-f, atypické detaily nadpraží a založení Abstract This thesis is focused on ETICS (External Thermal Insulation Composite Systems) in perspective of fire safety and there are discussed both ETICS on new buildings and additional ETICS on older buildings. This thesis presents global overview on ETICS and describes its fundamental parts. It presents two major materials used for thermal insulation in ETICS: mineral wool and expanded polystyrene. It also presents different solutions of specific ETICS details on façade, particularly window lining and lintels and foundation of the insulation in house base level. Thesis more compares German and Czech legislative set for insulating of buildings. Final part of the thesis presents certificated fire tests of various scales and compares results acquired from a real fire test with a computational model run in Fire Dynamics Simulator (FDS programme). Keywords External Thermal Insulation Composite Systems, ETICS, fire safety, fire tests, Fire Dynamics Simulator (FDS), AVMI, atypical (specific) details of window lintels and ETICS foundation V

Obsah Zadání...III Prohlášení...III Poděkování......IV Abstrakt....V Abstract... V Seznam použitých symbolů a zkratek... VIII 1. Úvod... 1 1.1 Motivace pro bakalářskou práci...1 1.2 Cíle...2 1.3 Struktura...2 2. Vnější kontaktní zateplovací systém... 4 2.1 Analýza požárních rizik zateplovacích systémů...4 2.2 Související požárně technické pojmy...5 2.3 ETICS...6 2.3.1 Lepení... 7 2.3.2 Kotvení... 8 2.3.3 Omítky... 9 2.4 Druhy tepelných izolantů a jejich požárně technická charakteristika...10 2.4.1 Minerální vlákno... 10 2.4.2 Expandovaný polystyren fasádní... 11 2.4.3 Fenolická a PIR pěna... 12 2.4.4 Retardace... 12 2.4.5 Toxicita zplodin hoření a kouř... 13 3. Požární požadavky pro ETICS... 14 3.1 Legislativa v České republice...14 3.2 Zateplení novostaveb...14 3.2.1 Objekty s požární výškou 12 m... 14 3.2.2 Objekty s požární výškou 12 a zároveň 30 m... 15 3.2.3 Objekty s požární výškou 30 m... 15 3.2.4 Specifické objekty... 16 VI

3.3 Dodatečné zateplení stávajících objektů...17 3.3.1 Objekty s požární výškou 12 m....17 3.3.2 Objekty s požární výškou 12 m... 17 3.4 Atypické detaily ETICS...19 3.4.1 Řešení od společnosti BAUMIT s.r.o., divize WEBER a.s., STOMIX s.r.o....20 3.4.2 Řešení společnosti MATEICIUC a. s.... 21 3.4.3 Řešení společnosti STOMIX s.r.o... 21 3.4.4 Řešení společnosti ISOVER se společností BAUMIT... 22 3.5 Německá legislativa vs. česká legislativa...22 3.5.1 Charakteristika kontaktních zateplovacích systémů z hlediska požární ochrany v německé legislativě... 23 3.5.2 Dilatační spáry... 24 3.5.3 Roletové skříně a žaluziové clony osazené v kontaktních tepelně izolačních systémech na bázi tvrzené pěnové hmoty (EPS-f)... 25 3.5.4 Oblasti, kde je zvýšená vlhkost... 27 3.5.5 Spáry... 29 3.5.6 Nátěry u ETICS... 30 3.5.7 Ochrana před bleskem... 30 3.5.8 Provedení kontaktních zateplovacích systémů na bázi tvrzené pěnové hmoty (EPS f) při přemostění protipožárních stěn... 31 3.5.9 Kontaktní zateplovací systémy na bázi tvrzené pěnové hmoty (EPS-f) o tloušťce izolace větší než 100 mm... 32 3.5.10 Doplnění kontaktních zateplovacích systémů druhým kompletním izolačním systémem... 34 4. Požární zkoušky pro zateplovací systémy... 36 4.1 Malorozměrové požární zkoušky...36 4.1.1 SBI test... 37 4.1.2 Test nehořlavosti... 38 4.1.3 Spalné teplo kalorimetrická zkouška... 39 4.1.4 Zkouška malým zdrojem plamene... 40 4.1.5 Index šíření plamene... 40 VII

4.2 Požární zkoušky ve středním měřítku...41 4.3 Zkoušky velkého rozměru...42 5. Účast na požární zkoušce zateplovacího systému... 44 5.1 Průběh zkoušky...44 5.2 Výsledky a vyhodnocení...45 5.3 Matematický model požární zkoušky...46 5.3.1 Fire Dynamics Simulator (FDS)... 46 5.3.2 Vstupní hodnoty do programu... 47 5.3.3 Výstupy a výsledky... 50 6. Závěr... 53 Seznam literatury... 54 7. Obsah příloh... 55 Příloha č. 1 Popis vzorků zkoušky... 56 Příloha č. 2 Výstupy grafy ze zkoušky... 57 Příloha č. 3 Zdrojový kód programu FDS... 60 Seznam použitých symbolů a zkratek Zkratky pro použitá slovní spojení AVMI Asociace výrobců minerálních izolací A1, A2, B, C, D, E, F Třída reakce na oheň DP1, DP2, DP3 EPS-f ETICS PAVUS a.s. CSI a.s. XPS Druh konstrukční části Expandovaný polystyren fasádní Vnější tepelně izolační kompozitní systém (External Thermal Insulation Composite Systems) ETICS je definován jako stavební výrobek dodávaný jako ucelená sestava složek, skládajících se z lepicí hmoty, tepelného izolantu, kotvících prvků, základní vrstvy a konečné povrchové úpravy. Také se nazývá kontaktní zateplovací systém. Požární atestační a výzkumný ústav stavební Centrum stavebního inženýrství Extrudovaný polystyren VIII

Požárně certifikované zateplení (systém) Odzkoušené výrobcem podle norem (např. třída reakce na oheň) PKO Požárně klasifikační osvědčení HZS Hasičský záchranný sbor IX

1. Úvod 1. Úvod 1.1 Motivace pro bakalářskou práci Dnes, v době nízkoenergetických a pasivních domů, jsme nuceni z důvodu úspor veškerých energií dobře izolovat domy, aby byly ztráty energií co nejmenší. Postupem času jsou ale tepelně technické požadavky stále náročnější. Cílem je také dosáhnout co nejkvalitnější vnitřní prostředí a tím i chránit životní prostředí. Tímto se stupňují požadavky na tloušťku tepelné izolace ve skladbě kontaktních zateplovacích systémů a hodnoty doporučených součinitelů prostupu tepla pro obvodové stěny se snižují. U nízkoenergetických domů se lze dostat při použití hořlavého expandovaného fasádního polystyrenu (dále EPS-f) běžně na 150 200 mm tlusté izolace. Z tohoto důvodu při použití právě hořlavých izolačních materiálů se musí brát ohled na rizikové detaily kontaktně zateplovacího systému (KZS neboli ETICS) z požárního hlediska, které mohou ovlivnit požární bezpečnost stavby. S použitím velkých tlouštěk hořlavého tepelného izolantu hrozí při špatném provedení prohoření ETICS a následné ohrožení lidí a majetku. Proto by se neměla tato problematika opomínat a naopak by se měla vyzdvihnout. Požární požadavky na ETICS také vznikají s výškou objektu a rozlišuje se, zda jde o novostavby nebo o dodatečné zateplení stávajících budov (budovy realizované před rokem 2000). Výškově se rozlišují tím, kde se jaký typ tepelného izolantu nebo systému ETICS může použít. Zjednodušeně řečeno, kde se může použít hořlavý tepelný izolant (nejčastěji fasádní expandovaný polystyren) a kde už je z požárních důvodů nezbytné použít nehořlavý izolant (minerální vlákno) [1]. Pro motivaci řešení tématu kontaktních zateplovacích systémů jsou mimo jiné také požární rizika spojená hlavně s hořlavými tepelně izolačními materiály. Pokud je ale ETICS správně technologicky proveden a použily se správné materiály (požárně certifikované izolanty za použití retardérů hoření), rizika se snižují. Rizika se také snižují kombinací hořlavých materiálů s nehořlavými. Chrání je tenkovrstvá omítka a specifické provedení výrobců, kteří mají své systémy odzkoušeny podle norem [2]. Rizika se mohou zvyšovat při špatném založení ETICS a vzniku vnějšího požáru, špatném provedení ostění a nadpraží otvorů a následném tepelném namáhání od vnitřního požáru, ale také při vzniku trhlin kdekoliv na fasádě, například u použití více druhů izolantů. Vznik trhlin u použití více druhů izolantů může být způsoben rozdílnými vlastnostmi materiálů, následným překrýváním vzájemných styků mezi nimi a také zvyšováním tloušťky tenkovrstvé omítky, která je větší než v ploše. Další trhliny mohou být způsobeny přesmykovými trhlinami tedy nedostatečným lepením či kotvením. To může mít za následek opření izolantu o XPS v soklové oblasti. Proto je důležité vyzdvihnout správné provádění těchto detailů a věnovat jim pozornost. Co se týče detailů v místě požárních pásů u novostaveb nebo u nehořlavých pruhů stávajících staveb, nemusí být špatně provedeny, pokud neodpovídají na pohled popisu norem. Normy dnes umožňují výrobcům si odzkoušet svůj systém nadpraží, ale i ostění, které 1/62

1. Úvod mohou nahradit právě požadované pásy a pruhy, pokud vyhoví zkouškám dle norem v České republice. Proto, když na objektu nejsou na pohled požární pásy (novostavby) a pruhy z nehořlavého izolantu (stávající objekty) tak, jak je uvedeno v základních požadavcích v normě, není to vždy špatně a je třeba ověřit, co se v ETICS použilo. Tato práce nabízí přehled některých těchto detailů. Pokud se tyto detaily špatně provedou, může hrozit prohoření izolačního materiálu v dutině. Tato bakalářská práce se zaměřuje především na ETICS, který je připevněn na nehořlavých obvodových stěnách (zděné stěny, železobetonové apod.), tj. nikoliv na problematiku zateplení dřevostaveb. Jednou z motivací byla také nabídka spolupráce na mé bakalářské práci, kterou mi učinilo sdružení Asociace výrobců minerálních izolací (dále AVMI). Sdružení AVMI mi dala k dispozici protokoly z požárních zkoušek středního rozměru, u které mi bylo umožněno fyzicky být. Tyto byly udělány pro porovnání s velkorozměrovými zkouškami, na které se firma AVMI také podílela (více viz kapitolu 5). 1.2 Cíle Cílem této bakalářské práce je seznámení s požárními požadavky na ETICS, legislativou v České republice ohledně ETICS a jeho problematikou, ale i se základními komponenty pro ETICS. Dále práce seznamuje, jak se ETICS zkouší a jak vypadala zkouška, na které jsem se mohla účastnit díky AVMI a nakonec modelování zkoušky v programu FDS. 1.3 Struktura Kapitola 1 s názvem Úvod uvádí základní motivaci pro sepsání bakalářské práce, dílčí cíle a strukturu jednotlivých kapitol. Kapitola 2 s názvem Vnější kontaktní zateplovací systém seznamuje s ETICS (co to vlastně je) a s jeho součástmi jako jsou lepidla, omítky, jiné druhy kotvení a hlavně s jeho druhy a vlastnostmi izolačních materiálů. Dále vyzdvihuje hrozby ETICS z požárního hlediska a seznámení s pojmy, které se v textu vyskytují. Kapitola 3 s názvem Požární požadavky pro ETICS pojednává o požadavcích z požárního hlediska na novostavby, stávající objekty dodatečné zateplení budov a nakonec obsahuje srovnání požadavků u nás v České republice a v Německu. Kapitola 4 s názvem Požární zkoušky pro zateplovací systémy uvádí druhy požárních zkoušek a jejich popis. Kapitola 5 s názvem Účast na požární zkoušce zateplovacího systému informuje o mé účasti na požární zkoušce ve zkušebně PAVUS a.s. ve Veselí nad Lužnicí, kterou realizovalo sdružení AVMI. Píše se zde o jejím průběhu a výsledcích. V této kapitole se také řeší model požární zkoušky, který byl namodelován v programu FDS. Dále vstupy a výstupy z tohoto modelu. 2/62

1. Úvod Kapitola 6 s názvem Závěr shrnuje poznatky z této práce a vyzdvihnuty nejdůležitější poznatky z hlediska požární bezpečnosti, co se týče ETICS. 3/62

2. Vnější kontaktní zateplovací systém 2. Vnější kontaktní zateplovací systém 2.1 Analýza požárních rizik zateplovacích systémů Hrozící požární rizika mohou ohrozit nejen majetek, ale i lidské životy. Základní a největší rizika v oblasti ETICS jsou dvě: vnitřní požár, kde je problematika ETICS u otvorů, hlavně u oken a vnější požár, který může vzniknout od okolních předmětů. Vnější požár je riziko v oblasti založení ETICS v oblasti soklu. Zde může být toto místo tepelně namáháno plameny od vnějšího požáru, který mohl vzniknout od hořících předmětů na ulici např. kontejner, keř, auto apod. Následné přeskočení plamene na fasády může poškodit ETICS, pokud nebude správně navrženo řešení na tyto případy požáru. Zároveň musí být dodrženy technologické postupy provádění těchto detailů. Při nedodržení normativních požadavků a při špatném provedení může ETICS s hořlavou tepelně izolační vrstvou vzplanout. Na Obr. 1 (A) je tento jev viditelný: fasáda vzplanula od hořícího kontejneru na směsný odpad a vznikla viditelná škoda. Mohla ohrozit i lidi, kteří šli kolem, odkapávajícími hořícími kapičkami EPS-f. Další případ vnějšího požáru (Obr. 1 (B)), kde fasáda vzplanula opět od hořícího kontejneru. EPS-f, který byl i v podhledu, vzplanul a odkapával na auta, která následně začala hořet. Obr. 1 (A) (B) (C) Příklady požárů fasád s hořlavým tepelným izolantem (EPS-f) v ETICS: (A) Požár kontejneru u štítové stěny bytového domu (Praha Petřiny, 2009), (B) Rozsáhlý požár bytového domu od hořících automobilů (Uherské Hradiště, 2010), (C) Požár bytu a následně fasády bytového domu (Maďarsko); (Zdroj: fotoarchiv ČVUT, K124, Pokorný M.) Vnitřní požár, který vznikne v objektu (např. v bytě), je velice nebezpečný, pokud dojde k celkovému vzplanutí (flashover Obr. 4). Jak už je uvedeno v definici v podkapitole 2.2, celkovým vzplanutím se myslí to, že v bytě začne nekontrolovatelně hořet veškeré hořlavé vybavení. Požár začne mít vysoké teploty a z tohoto důvodu popraskají okna. Následně si plameny začnou sahat pro kyslík, který potřebují ke svému hoření a tepelně 4/62

2. Vnější kontaktní zateplovací systém namáhají hlavně nadpraží. Na Obr. 1 (C) je ukázáno, co takový požár může způsobit za škody: zde byl nejspíše špatně proveden detail nadpraží a vzniklou trhlinou se plamen dostal dovnitř ETICS, šířil se dutinou nahoru komínovým efektem, protože byl EPS-f špatně přilepený pouze na tzv. buchty, tj. bez lepidla po obvodě desky. Zde byla bohužel ztráta nejen na majetku, ale i na životech. Dnes se musí lepit nejen ze 40 % plochy jednotlivé desky, ale musí se i dodržovat rámeček z lepidla a další požadavky tak, aby nevznikly dutiny, kterými by se požár mohl šířit uvnitř fasády. 2.2 Související požárně technické pojmy Související požárně technické pojmy, které se nadále budou vyskytovat v textu, je důležité zdůraznit, aby textu bylo dobře porozuměno. Požární výška výška od podlahy 1.NP (povrch podlahy není níže než 1,5 m pod nejvyšším bodem terénu, který je vzdálenosti 3 m od objektu) až po podlahu nevyššího užitného podlaží. Obr. 2 Znázornění požární výšky budovy h, výškové polohy podlaží h p [3] Výšková poloha výška, která se měří od podlahy 1.NP (viz požární výška) k podlaze libovolného NP (např. výška 22,5 m pro dodatečné zateplování je výšková poloha, nikoliv požární výška) Třída reakce na oheň evropská klasifikace výrobků, která má sedm tříd: A1, A2, B, C, D, E, F. Třída reakce na oheň dále viz podkapitolu 4.1. Konstrukce DP1, DP2, DP3 zatřídění jednotlivých konstrukcí podle použitých materiálů Konstrukční systém podle polohy a umístění konstrukcí druhu DP1, DP2, DP3 se objekt zatřídí do konstrukčního systému (Obr. 3). Podle tohoto zatřídění se určují požární požadavky na jednotlivé konstrukce v objektu, pro hořlavý konstrukční systém jsou nejpřísnější. 5/62

2. Vnější kontaktní zateplovací systém (A) (B) (C) Obr. 3 Druhy konstrukčních systémů z požárního hlediska a omezení výšky objektu: (A) Nehořlavý konstrukční systém h neomezeno, (B) Smíšený konstrukční systém h nižší jak 22,5 m, (C) Hořlavý konstrukční systém h max. 12 m [4] Index šíření plamene (i s ) stanovený zkouškou (viz podkapitolu 4.1). Udává, jak rychle se šíří plamen po povrchu stavební konstrukce. Požadavek u ETICS je 0 mm/min. Flashover fáze požáru, kdy dojde k prostorovému vzplanutí místnosti při dosažení cca 500 600 C. Dojde k přeskočení požáru z lokálního zdroje na zbytek prostoru zahřátou vrstvou kouře. Je charakteristický prudkým nárůstem teplot a následným praskáním oken. Do této fáze se určuje třída reakce na oheň, dále už rozhoduje požární odolnost konstrukcí [3]. Obr. 4 Průběh teplot pro plně rozvinutý požár s vyznačenými fázemi požáru [4] 2.3 ETICS Definici ETICS udává norma [5]. O vnějším kontaktním zateplení se mluví v této normě jako o ETICS, ale v souvisejících požárních normách se slovo ETICS už nevyskytuje. Mluví se o tepelných izolacích jako o uceleném výrobku, kterými se myslí nejspíše kontaktní zateplovací systém (KZS) popř. ETICS. Definice ETICS je uvedena takto [5]: Přímo na stavbě uplatňovaná sestava z průmyslově zhotovených výrobků, dodávaná výrobcem ETICS, obsahující nejméně následující součásti, jež byly výrobcem systému speciálně vybrány pro jím určené použití ETICS: v systému specifikovanou lepící hmotu a v systému specifikované mechanicky kotvící prvky; v systému specifikovaný tepelně izolační materiál (podkapitola 2.4); 6/62

2. Vnější kontaktní zateplovací systém v systému specifikovanou základní vrstvu z jedné nebo více vrstev, kde nejméně jedna vrstva obsahuje výztuž; v systému specifikovanou výztuž; v systému specifikovanou konečnou povrchovou úpravu, která může zahrnovat dekorativní úpravu. Definice ETICS nám neudává, jaké všechny části (plochy) objektu lze zařadit do ETICS. Zde se odkrývá problematika soklů, kdy se potřebuje na objekt dát do oblasti soklu izolační materiál, který odolává vlhkosti. Pokud se naprojektuje objekt, který má požární výšku větší než 30 m a musí být tedy podle požadavků na ETICS celý z minerálního vlákna [6]. Poté záleží pouze na HZS, jestli nám v oblasti soklu povolí úpravu z XPS nebo jiného izolačního materiálu, který je odolný proti vlhkosti mechanickým poškozením a je tedy určen do této oblasti. Pokud ji ale povolí s nějakými požadavky na tento systém, zodpovědnou osobou je nadále projektant. 2.3.1 Lepení Při lepení ETICS se musí pečlivě vybrat lepidlo, které zohledňuje okolní podmínky, ve kterých se stavba nachází dle statického i klimatického zatížení (výšky). Hygrotermální namáhání, tj. účinek vlhkosti, větru a teploty, je dvakrát větší než tepelné namáháni [7]. Základními druhy lepidel se dělí podle povrchu, na který se ETICS lepí: Disperzní lepidla jsou pružná a používají se tam, kde je potřeba pružné lepidlo, například u dřevostaveb. Podklad, jako jsou dřevovláknité desky, jsou pružné a při použití pružného lepidla se mohou pohybovat dilatovat jako celek. Cementová lepidla s disperzí jsou taková lepidla, která jsou polopružná a používají se tam, kde povrch je sice tvrdý, ale dochází k menším potřebám pohybu. Používá se například u monolitické stěny, která prochází dotvarováním. Cementová lepidla se používají na stěny, kde není potřeba pružnosti, například zděné stěny. Při lepení izolantu musí být splněny technologické požadavky na provádění. Lepidlo by mělo být na ploše minimálně ze 40 % plochy jednotlivé desky. Jsou dvě varianty tepelných izolantů z minerálního vlákna, z hlediska kladení vláken. Jsou to desky s kolmými vlákny (lamely), které vykazují větší pevnosti a je nezbytné je lepit celoplošně. Druhá varianta jsou desky s podélnými vlákny, které mají menší pevnost proti deskám s kolmými vlákny, a je nezbytné lepit podle požadavku minimálně 40 % plochy. Jedním z používaných lepidel je PUR (Polyuretan), který má velké využití nejen ve stavebnictví. Vyskytuje se nejvíce jako pěna, ale může to být i pryskyřice, nátěrová hmota apod. Vyrábí se tvrdé a měkké pěny, dále i integrální. Polyuretany vzdorují kyselinám, zásadám, uhlovodíkům, polárním organickým rozpouštědlům, tukům a olejům. Pro stavebnictví se používají tvrdé pěny, které vypadají vzhledově jako měkké. Jsou dobrými izolanty z důvodu porézní struktury, která má uzavřené póry [8]. 7/62

2. Vnější kontaktní zateplovací systém Obr. 5 Lepení minimálně na 40 % plochy desky rámeček + tzv. buchty [7] Lepení izolantu má také velice velký vliv na požární bezpečnost staveb. Reálný požár, kdy se nemusel aplikovat na izolantu rámeček z lepidla, se stal v Maďarsku (Obr. 1(B)). Tento požár je popsán již v podkapitole 2.1, ale je třeba zopakovat, že se požár šířil komínovým efektem dutinou, kde nebyl již zmíněný rámeček. Proto je důležité dodržovat lepení minimální plochy a lepit na předem připravený podklad tak, aby se lepidlo neporušilo. Obr. 6 Následky požáru bez lepení rámečku z lepidla a šíření požáru komínovým efektem; (Zdroj: fotoarchiv ČVUT, K124, Pokorný M.) 2.3.2 Kotvení Kotvení tepelné izolace vychází se hlavně ze zatížení větrem (sání větru) a lze určit počet kotev zjednodušeným postupem, který může stanovit i výrobce nebo projektant. Druhy hmoždinek kotev jsou tři: s vrutem připevňuje se izolant na dřevostavby; zatloukací izolant na monolitické stěně; šroubovací izolant na zděné stěně. 8/62

2. Vnější kontaktní zateplovací systém (A) (B) (C) Obr. 7 Druhy hmoždinek: (A) Zatloukací hmoždinka, (B) Šroubovací hmoždinka, (C) Hmoždinka s vrutem Každý izolant vyžaduje jiný druh kotvení i jiný materiál hmoždinek, kde se také musí dodržet kotevní hloubku, aby se netvořily přesmykové trhliny (kde by se izolace opřela o XPS v soklové oblasti). V oblastech nehořlavého tepelného izolantu (minerální vlákno) je nutné kotvit tepelnou izolaci kovovými trny. V případě požáru by se při použití plastových trnů mohlo kotvení roztéci a následně by se izolace, která by odolala požáru, uvolnila. U hořlavého izolačního materiálu plastové hmoždinky nevadí, protože při tepelném namáhání se roztaví dříve izolant. Naopak kovové kotvení vodí teplo, které by mohlo tavení materiálu podporovat. 2.3.3 Omítky Každý odzkoušený systém podle norem používá určitý druh omítky. Základní druhy omítek jsou silikátové, akrylátové, silikonové a omítky s urychlovači. U omítání stěn se musí dát pozor v závislosti na provádění na teplotu, v které se omítání provádí. Na Obr. 8 jsou znázorněny teploty, při kterých by se omítky měly provádět. Nedodržení těchto teplot mohou ovlivnit požadovanou barvu, popřípadě by vlivem vlhkosti mohli vzniknout trhliny. Trhliny v povrchové úpravě by mohly umožnit šíření požáru v dutině fasády. Obr. 8 Teploty provádění při omítání [7] 9/62

2. Vnější kontaktní zateplovací systém Rizika spojená s omítkami, také jak už bylo také zmíněno, mohou být náchylná na poruchu v oblasti spojení dvou rozdílných tepelných izolantů v ETICS (např. v oblasti požárních pásů). Tato místa je třeba více vyztužovat výztužnými sítěmi (mřížkami) kvůli odlišnému chování jednotlivých materiálů. Díky tomu se zvětší celková tloušťka omítky, která vyvolá esteticky nežádaný jev investory a to je nerovnost fasády. V těchto místech mohou vznikat trhliny, které negativně ovlivňují nejen estetické hledisko, ale i požární bezpečnost staveb. Při vzniku vnitřního nebo i vnějšího požáru se těmito trhlinami mohou dostat do dutiny plameny a proto je třeba striktně dodržovat postupy provádění. 2.4 Druhy tepelných izolantů a jejich požárně technická charakteristika Základními druhy izolantů, které jsou používané hlavně pro ETICS jsou: minerální vlákno, fasádní polystyren (EPS-f), fenolická pěna. K dispozici máme ale samozřejmě mnoho dalších izolantů (dřevovláknité desky, multipor a další). Tabulka 1 Porovnání vybraných izolačních materiálů; (Zdroj údajů: [9], [10], [11], [12], [13]) Druh izolantu Objemová hmotnost ρ [kg/m 3 ] Třída reakce na oheň Součinitel tepelné vodivosti λ [W/m/K] Výhřevnost H [MJ/Kg] Měrná tepelná kapacita c [J/kg/K] Minerální vlákno cca 150 A1 A2 0,038 0,041 0,5 cca 880 1150 EPS-f 15 25 E 0,031 0,039 42 1270 Fenolická pěna cca 35 C 0,021 0,040 nezjištěno nezjištěno 2.4.1 Minerální vlákno Minerální vlákno má v dnešní době velké využití. Často je používáno u novostaveb na požární pásy, celkové zateplení u objektů, které jsou vyšší než 30 m požární výšky. Dále u stávajících objektů (zejména panelové domy) s výškovou polohou vyšší než 12 m (včetně) na požární pruhy, na celkové zateplení u objektů vyšších než 22,5 m a další části objektů, které jsou vyžadovány požadavky na ETICS. Minerální vlákno má dobré tepelně izolační vlastnosti a zároveň nehoří. Její klasifikace výrobku je A1 nebo A2 tj. nepřispívá nijak k hoření. Ubývá nepatrně na objemu při hoření z důvodu obsaženého pojiva. Minerální vlna používá dva systémy kladení izolace z hlediska orientace vláken vlákna podélně se stěnou nebo kolmo na stěnu (tzv. lamely). Od toho se odvíjí lepení či kotvení izolace. Dnes, se převážně používá kamenná vlna (Obr. 9). Její cena je přibližně až dvakrát větší než EPS-f, a proto investoři raději volí z hlediska úspor hořlavý izolant. 10/62

2.4.2 Expandovaný polystyren fasádní 2. Vnější kontaktní zateplovací systém Termoplasty, kam patří EPS-f, jsou snadno vznítitelné. Termoplasty se obecně taví a vykazují největší vývin kouře s největším počtem sazí, které dokáží blokovat a nepříznivě ovlivňovat dýchací orgány. Dnes se používá EPS-f jako samozhášivý s retardéry hoření, více viz kapitolu 2.4.4. EPS-f začíná při 100 C měknout, sublimovat a nakonec se taví [14]. Při vyšších teplotách se vytváří plynné hořlavé produkty rozkladem taveniny. Z tohoto důvodu by se mělo dbát, aby v okolí EPS-f nebyly teploty vyšší než 100 C. Pokud EPS-f začne hořet, mohl by negativně ovlivnit prostředí. Nevýhodou EPS-f je, že se sám o sobě většinou taví a to i v nepřítomnosti plamenů. Samozřejmé může při vysokých teplotách za přítomnosti plamenů vzplanout, ale hoří hlavně jeho odkapávající části, jak už bylo zmíněno. Tímto se oheň může šířit všemi směry od hořící kapky, která se může zastavit kdekoliv. Pokud jsou přítomny vysoké teploty bez přítomnosti plamenů, EPS-f se pouze taví. Pokud dojde k riziku požáru, EPS-f by měl být správně připevněn na obvodovou stěnu a správně obalen ochrannou povrchovou vrstvou. Z nedbalosti provádění by se hořlavé kapky mohly dostat i mimo dutinu a ohrožovaly by okolí. Ve stavebnictví se používá nejvíce bílý expandovaný polystyren (lehčený, zpěňovatelný) ve formě perliček, který se získá polymerací styrenu. Více o chemických vlastnostech [8]. Má vynikající tepelně izolační vlastnosti a mrazuvzdornost. Polystyren se může rozdělit ještě na šedý, bílý a děrovaný a v soklové oblasti extrudovaný: Šedý polystyren je stejný jako bílý, ale jeho příměsí je grafit. Příměs grafitu způsobuje až o 20% lepší tepelně izolační vlastnosti [9] (Obr. 9). Obr. 9 Použití šedého polystyrenu Obr. 10 Objekt zateplený bílým polystyrenem s požárními pásy z minerálního vlákna Bílý polystyrén je dnes nejpoužívanější (Obr. 9). Děrovaný polystyren je difúzně otevřený polystyren. Difúze je umožněna perforací polystyrenu. Používají se speciální povrchové úpravy, aby ETICS mohl dýchat. Jeho vlastnosti materiálu jsou stejné jako bílého či šedého polystyrenu. 11/62

2. Vnější kontaktní zateplovací systém Extrudovaný polystyren (XPS) se používá hlavně na soklové části objektu. Extruzí či protlačením pěny má XPS na rozdíl od EPS-f uzavřenou strukturu bez mezer, která se výrazně sníží jeho nasákavost a zvýší pevnost. 2.4.3 Fenolická a PIR pěna Fenolická pěna jako tepelný izolant se někdy zaměňuje s názvem PIR (polyisokyanurátová) pěna. Fenolická pěna se dodává ve formě desek s různou povrchovou úpravou. Tento materiál je vlastnostmi podobný jako je polyuretanová pěna (PUR), ale má pouze pár shodných vlastností. Jednou z nich je nízká objemová hmotnost. PIR pěna je tužší, má uzavřenou strukturu, což zlepšuje její vlastnosti, a nepřijímá žádnou vlhkost. Má lepší požární vlastnosti, je více odolná a při hoření nevznikají kapky. Standardní teplota, které může tento materiál odolávat je + 90 C, ovšem krátkodobě odolává i teplotám do + 250 C [15]. Díky svým výborným tepelně-izolačním vlastnostem splňuje normové požadavky i při tloušťkách 40 80 mm. Používá se také na zateplení střech. Další druhy tepelných izolací Dřevovláknité desky se používají jako zateplení převážně u dřevostaveb. Požívají se tuhé desky s omítkou jako systém. Multipor jsou desky na bázi pórobetonu, které mají třídu reakce na oheň A1. 2.4.4 Retardace Plasty jsou všeobecně hořlavé, nicméně jejich požárně technické vlastnosti se dají vylepšit tzv. retardéry hoření. Díky retardérům hoření je možné používat plasty v hojném měřítku při zachování požární ochrany lidí a majetku. Použitím takových retardérů lze EPS-f považovat za samozhášivý (s 0,5 % aditivního retardéru tzv. hexabromocyklododekanu HBCD). HBCD má příznivý účinek, když je EPS-f vystaven zdroji požáru, který se rychle stáhne od zdroje tepla, čímž se sníží pravděpodobnost zapálení. Rozkladné produkty aditiv způsobují zhášení plamene, takže když se odstraní zdroj požáru, EPS dále nehoří [14]. Retardéry se dělí na tři skupiny [8]: Aditivní retardéry látky, které se přidávají spolu s jinými přísadami do polymerů za účelem úpravy jejich vlastností. Retardace pomocí aditivních retardérů postup, který je technologicky dostupný a propracovaný a neliší se od přidávání dalších přísad polymerů modifikující jejich vlastnosti. Lze použít retardéry samostatně nebo v systémech. Volbou úrovně retardace se ovlivňují vlastnosti z požárního hlediska žádoucím způsobem. Mají také ovšem ale také i negativní dopady na jejich vlastnosti. Proto je nutné hledat kompromis mezi úrovní požárně technickými vlastnostmi a úrovní ostatních vlastností, které jsou pro dané použití potřebné (mechanické, elektrické, chemické). Použití aditivních retardéru je zejména pro termoplasty. Reaktivní retardéry látky, které jsou součástí reakční směsi při syntéze polymeru (polymeraci), vstupují do makromolekulárního řetězce polymeru a zůstávají v něm trvale chemicky vázány. Retardace pomocí reaktivních retardérů mají trvalý charakter, 12/62

2. Vnější kontaktní zateplovací systém jsou účinná, ale drahá, a tedy málo rozšířená. Používá se u pryskyřic určených pro reaktoplasty. Občas se mohou použít k nim i aditivní retardéry. Povrchové retardéry směsi látek nebo kombinace materiálů upravené do formy schopné vytvořit ochrannou vrstvu na povrchu výrobků z plastů. Retardace pomocí povrchových retardérů tento způsob retardace je levný a nejméně náročný. Plasty se chrání formou nátěrů, nástřiků, nánosů, obalů nebo obkladů a neovlivňují jejich vlastnosti. Používá se k ochraně kabelů a vodičů. 2.4.5 Toxicita zplodin hoření a kouř Kouř je velice významným produktem hoření, který znemožňuje lidem z hlediska viditelnosti najít nouzový východ. Kouř také může obsahovat toxické látky nebo nízký obsah kyslíku. Jak vyplývá z [8], tak toxicita zplodin hoření plastů se začala řešit již kolem 1960 1970. Po takové dlouhé době se ke shodě, jak tento problém řešit, dochází až dnes. Statisticky je doloženo, že při požáru je úmrtí z více jak poloviny způsobeno právě toxickými plny. Na každý plast byly tedy stanoveny zkoušky. Při zkouškách bylo ale zjištěno, že nelze laboratorně dokázat míru toxicity, protože v reálném požáru působí mnoho faktorů, co tento vývoj zplodin ovlivňuje. Toxicita přesto vychází z laboratorních zkoušek, které udávají, jaké kouř obsahuje člověku toxické látky. Udává se, že laboratorní zkoušky se rozšiřují a mají veliký význam. Avšak jen se odhaduje, jaký by to mělo vliv při velkém rozsáhlém požáru. Záleží zde na teplotě, na množství kyslíku. Všeobecným rizikem a tématem pro diskuzi je EPS-f. Hlavními toxickými látkami tohoto materiálu jsou [14]: oxid uhelnatý, který může být smrtící, pokud je vdechován po dobu 1 až 3 minuty v určité koncentraci, styren, který dráždí oči, vyvolává zvracení a nakonec neurotické poruchy. Z testů toxicita EPS-f vyšla menší než materiálům jako jehličnaté řezivo, dřevotřísková deska a expandovaný korek [14]. Proto, jak už bylo zmíněno u charakteristiky samostatného materiálu (podkapitola 2.4.2), musí se dbát na provádění, aby únik nebyl z dutin možný, popřípadě co nejmenší. V dutině má EPS-f málo kyslíku potřebného pro své hoření, a tak by měl být dobře utěsněn už jen z hlediska kouře. Při požáru vytvářejí EPS materiály více kouře z dané hmoty než jiné materiály. Další riziko jsou už zmíněné hořící kapičky EPS-f. Proto se EPS-f nepoužívá obnažený, ale většinou mezi dvěma vrstvami. Příspěvek toxických látek EPS-f závisí také na rozsahu poruch krycí vrstvy. 13/62

3. Požární požadavky pro ETICS 3. Požární požadavky pro ETICS 3.1 Legislativa v České republice Požární požadavky pro ETICS se řeší hlavně ve dvou kmenových normách pro nevýrobní objekty [16] a výrobní objekty [17] a pak dále ve společných ustanoveních [1]. Zde se řeší zateplení novostaveb a stávajících objektů z požárního hlediska. Tato bakalářská práce se věnuje objektům nevýrobního charakteru, tj. především bytovým a občanským stavbám. V létě 2012 se chystá vydání nové normy [1], kde budou nové požadavky, ale i rozšíření a upřesnění některých požadavků nejen na ETICS. 3.2 Zateplení novostaveb U zateplení novostaveb legislativa rozděluje objekty podle požární výšky (Obr. 11) tj. do 12 m, nižší než 30 m a vyšší než 30 m [1]. Všechny tyto výšky se vztahují k podlaze podlaží v této výšce. Úpravy platí po celé výšce podlaží, kterému podlaha patří. Tyto výšky ovlivňují, kde se může použít zateplovací systém třídy reakce na oheň B s tepelným izolantem třídy reakce na oheň E (např. EPS-f) a kde už je nezbytné použít systém ETICS třídy reakce na oheň A1, A2 (minerální vlákno). 3.2.1 Objekty s požární výškou 12 m Základními požadavky pro požárně certifikované ETICS s využitím hořlavého tepelného izolantu jsou: Povrchová úprava musí mít index šíření plamene i s = 0 mm/min. ETICS jako systém musí být třídy reakce na oheň B. Systém musí mít tepelně izolační části (izolant) nejméně třídy reakce na oheň E a musí být kontaktně spojený s obvodovou stěnou (může být mezi obvodovou stěnou a izolantem 1 cm mezera). ETICS musí mít třídu reakce na oheň A1 nebo A2 pro požární pásy (např. svislý pás mezi objekty z minerálního vlákna) pokud jsou požadovány (Obr. 11 (A)). Při zařazení konstrukce do DP1 nemusíme brát zřetel na ETICS, pokud splníme tyto tři výše uvedené body (požárně certifikovaný ETICS) a požární výšku objektu. I při použití EPS-f v ETICS, který má třídu reakce na oheň E a je tedy požárně certifikovaný, nezhoršuje druh konstrukční části stěny pod tímto ETICS. Pokud se ale aplikuje požárně necertifikovaný ETICS (třída reakce na oheň F) a zároveň tepelný izolant bude mít třídu reakce na oheň C E, konstrukce spadne do druhu konstrukce DP2, a tímto objekt spadá do hořlavého konstrukčního systému, kde jsou přísnější požárně bezpečnostní požadavky. Jedním z nich je ten, že bychom nemohli mít objekt větší než 12 m. Dále se zvýší požadavky na stavební konstrukce, zvětší se odstupové vzdálenosti od objektu apod. 14/62

3.2.2 Objekty s požární výškou 12 a zároveň 30 m 3. Požární požadavky pro ETICS Pokud je požární výška objektu se smíšeným nebo nehořlavým konstrukčním systémem nejméně 12 m a nejvýše 30 m, může být hořlavý izolant do úrovně 12 m řešen postupem popsaným v podkapitole 3.2.1, ale objekt musí mít požární pásy. Nad 12 m musí být obvodová konstrukce druhu DP1 a ETICS v místě požárních pásů musí mít třídu reakce na oheň A1 nebo A2. Svislý požární pás musí být také mezi objekty jako u objektů do 12 m včetně (Obr. 11 (B)). Obvodové stěny brání šíření požáru vně požárního úseku na jiný objekt a na jiný požární úsek téhož objektu. Součástí obvodových stěn jsou i požární pásy (Obr. 11 (B)), které jsou normově stanoveny. Požární pásy brání především šíření požáru po fasádě, vytvoří bariéru. Jejich další velice důležitou funkcí je při odkapávání EPS-f, kdy hořící a kapající kapičky stékají do požárního pásu z minerálního vlákna, a nešíří se požár směrem dolů. Svislé požární pásy mají být široké nejméně 900 mm, poloha vzhledem k požární stěně může být libovolná, ale musí se s požární stěnou stýkat po celé své tloušťce požární stěny [16]. Vodorovné požární pásy, které musí být jako u svislých požárních pásů 900 mm široké. Opět může být jeho poloha libovolná, avšak se musí stýkat s celou tloušťkou požárního stropu. V určitých případech lze i upustit od vodorovných požárních pásů viz podkapitolu 3.4. Svislé i vodorovné požární pásy se mohou nahradit vystupováním nebo předsazováním stěn, více viz [16]. V praxi není moc případů, kde by se požární pásy použily, raději se zkouší atypické detaily, které nahrazují tyto pásy, nebo investor raději z hlediska zjednodušení provádění celý zhotoví objekt z minerálního vlákna. Jeden příklad užití požárních pásů je znázorněn na Obr. 12. 3.2.3 Objekty s požární výškou 30 m Požadavky na objekty větší než 30 m požární výšky mají striktní kritérium, a to že na objektu musí být celoplošně použit ETICS třídy reakce na oheň A1, A2, tj. jako tepelný izolant je nezbytné použít minerální vlákno (Obr. 11(C)). Konstrukce musí být vždy DP1. Jak už bylo také vyzdvihnuto v podkapitole 2.3, oblasti soklu jsou dnes také velkým otazníkem z hlediska řešení. V oblasti soklu je nezbytné, aby zde byl tepelný izolant (XPS) odolný proti vlhkosti a popřípadě mechanickému poškození. V požárních normách se projektanti nikde nedovědí, jestli oblast soklu patří či nepatří do ETICS. U objektů větších než 30 m se požaduje udělat celý ETICS s třídou reakce A1, A2, ale při použití XPS v oblasti soklu nejspíše porušuje toto pravidlo. Pokud toto dovolí na objektu HZS, za případné škody je stále zodpovědný projektant. 15/62

3. Požární požadavky pro ETICS (A) (B) (C) Obr. 11 Požadavky na novostavby (šedá barva EPS-f, oranžová barva minerální vlákno, žlutá barva XPS): (A) Objekty do 12 m požární výšky, (B) Objekty 12 30 m požární výšky, (C) Objekty vyšší než 30 m [4] Obr. 12 Příklad užití požárních pásů [4] 3.2.4 Specifické objekty Změny od základních dosud známých požadavků na ETICS mění požární normy na specifické objekty, zejména na rodinné domy a budovy zdravotnických zařízení. Rodinné domy jsou výjimkou u objektů pro bydlení (skupiny OB1). Pokud má ETICS třídu reakce na oheň nejméně B, nemusí se určovat požárně nebezpečný prostor (existuje riziko spojené s přenosem požáru na jiné objekty nebo požární úseky z hlediska hlavního rizika sálání tepla) pro jakoukoliv tloušťku tepelné izolace. Jinak se postupuje dle [18]. U ostatních novostaveb se se zvyšující tloušťkou hořlavé tepelné izolace požárně nebezpečný prostor zvětšuje. Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče mají odlišné požadavky na ETICS než ostatní a upravuje je norma [19]. Zdravotnická zařízení se člení do čtyř skupin ambulantní zařízení AZ1, AZ2 a lůžková zařízení LZ1, LZ2. U AZ1 (lékárny základního typu a hygienické stanice), LZ1 (lůžkové zařízení s 15 lůžky pro dospělé nebo 10 pro děti) je možné podle určitých podmínek upustit od požárních pásů. Požadavky na ETICS se liší od [16] a [1] tím, že objekty, ve kterých jsou umístěna zdravotnická zařízení skupiny AZ2 (polikliniky), LZ2 (nemocnice) nesmí mít vnější tepelnou izolaci třídy reakci na oheň F až B, 16/62

3. Požární požadavky pro ETICS tedy musí mít tepelnou izolaci třídy reakce na oheň A1, A2. To znamená, že je u těchto objektů vyloučeno použití hořlavého tepelného izolantu. Lůžkové zařízení skupiny LZ2 musí mít bez ohledu na výšku objektu požární pásy. 3.3 Dodatečné zateplení stávajících objektů U dodatečného zateplování (Obr. 13) se rozdělují objekty s požární výškou do 12 m a výškovou polohou nižší než 22,5 m a větší než 22,5 m [1]. U dodatečného zateplení nejsou žádné požadavky na objekty do 12 m. Také se nehledí na konstrukci (DP1, DP2, DP3), která pod izolantem je, požadavky se kladou pouze na zateplení. Dodatečné zateplení budov se řeší u budov zkolaudované před rokem 2000 [1], jedná se hlavně o panelové domy. 3.3.1 Objekty s požární výškou 12 m Budovy do 12 m požární výšky jsou při dodatečném zateplení bez požadavků (Obr. 13), ale doporučeno je používat požárně certifikovaný ETICS. Zde se naskýtá myšlenka, že ať je objekt vysoký 12 či 20 m, tak riziko spojené s požárně nebezpečným prostorem a následné vzplanutí i jiných objektů, aut apod. je stejné. Ale v normách tato problematika není řešena. 3.3.2 Objekty s požární výškou 12 m ETICS se hodnotí jako ucelený výrobek (systém) a hodnotí se jako vyhovující, pokud se splní následující požadavky [1]: ETICS musí mít třídu reakce na oheň B. Pokud jde o konstrukce s polohovou výškou nižší než 22,5 m včetně a zároveň vyšší než 12 m, musí mít izolant s třídou reakce nejméně E (požárně certifikovaný) a musí být spojený kontaktně s obvodovou stěnou (mezera mezi obvodovou stěnou a izolantem je nejvíce 1 cm). Do výškové polohy 22,5 m musí mít objekt řešeny požární pruhy z třídy reakce na oheň A1, A2. ETICS musí mít třídu reakce na oheň A1 nebo A2 v případě, jsou-li konstrukce ve výškové poloze vyšší než 22,5 m. Povrchová úprava musí vykazovat index šíření plamene i s = 0 mm/min. 17/62

3. Požární požadavky pro ETICS (A) Obr. 13 Požadavky na dodatečné zateplení budov (šedá barva EPS-f, oranžová barva minerální vlákno); (A) Objekt bez požadavků do 12 m požární výšky, (B) Požadavky na ETICS u objektu větší než 22,5 m [4] Co se týče detailů založení zateplovacího systému a detailů v místě oken, musí se prokázat požární zkouškou, že nedojde k šíření plamene po povrchu [6]. Pokud se tyto detaily požárně odzkouší a vyhoví, mohou se použít jako náhrada obecných požadavků. Jinak se musí splnit normativní obecné podmínky (Obr. 14): V úrovni založení (Obr. 15 (A)) bude použit ETICS třídy reakce na oheň A1 nebo A2 a při zkoušce podle [1] při výkonu 50 kw musí povrchová úprava vykazovat index šíření plamene i s = 0 mm/min. Pokud je ETICS založen pod terénem a nedochází ke změně tloušťky izolace, nemusí mít pás z minerálního vlákna, ale musí vykazovat index šíření plamene i s = 0 mm/min (Obr. 15 (B)). Nad okny bude proveden nehořlavý pruh vysoký 0,5 m a ve výšce maximálně 15 cm od otvoru z výrobků třídy reakce na oheň A1 či A2. Tento pruh bude probíhat horizontálně nad všemi okny obvodové stěny. Pokud jsou okna vzdálená, může se udělat pruh s přesahem 1,5 m na každou stranu za ostění. Výška pruhu může být zmenšená, pokud se požární zkouškou prokáže, že nedojde už k uvedenému šíření plamene po povrchu [2]. Nehořlavé pruhy výšky 0,5 m také mohou být použity na založení ETICS (Obr. 15 (A)). Kolem ostění a nadpraží oken musí být takové úpravy, aby nedošlo podle [2] k výše uvedenému šíření plamene. Tato úprava musí být užita u všech oken v dodatečně zateplených stěnách (Obr. 13(A)). Pruhy z minerální vlny (nehořlavé pruhy), které jsou nad otvory, nejsou požární pásy jako u novostaveb (Obr. 11 (B)). Tyto pojmy by se rozhodně neměly zaměňovat. (B) 18/62

3. Požární požadavky pro ETICS Obr. 14 Požadavky na nehořlavé pruhy z minerálního vlákna u dodatečného zateplení [4] (A) (B) Obr. 15 Požadavky na založení v oblasti soklu 3.4 Atypické detaily ETICS Norma připouští snižovat výšky nehořlavých pruhů, které byly popsány v předchozích kapitolách, a také udělat jiné řešení detailů ostění a nadpraží. Detaily musí být požárně odzkoušeny a musí vyhovět určitým požadavkům po dobu 15 minut o výkonu zdroje plamene 100 kw u dodatečných izolací a 30 minut o výkonu zdroje plamene 100 kw u novostaveb. Zároveň nesmí dojít k šíření plamene po povrchu nebo po tepelné izolaci [2]. Pokud tyto zkoušky vyjdou, je to jedno z kritérií, kdy můžeme konstrukci zařadit do DP1 a také tyto odzkoušené detaily mohou nahradit požární pásy nebo nehořlavé pruhy. U zkoušení detailů v oblasti soklu se zkouší jako nadpraží, ale zkouší se po dobu 15 minut o výkonu zdroje plamene 50 kw. Tyto detaily odzkoušela například firma BAUMIT s.r.o., AVMI viz kapitolu 5, MATEICIUC a.s., Saint Gobain Construction Products CZ a.s., divize WEBER, STOMIX s.r.o., ISOVER a další. Níže je uvedeno, co všechno po dobu 15 minut (dodatečné zateplení budov, zejména panelové domy) vyjde, když je u EPS-f jediná podmínka, že v dutině nesmí být teploty vyšší než 350 C. Detail se splněnými podmínkami pro novostavby (30 minut, 100 kw) je uvedeno pouze v podkapitole 3.4.4. 19/62

3. Požární požadavky pro ETICS 3.4.1 Řešení od společnosti BAUMIT s.r.o., divize WEBER a.s., STOMIX s.r.o. Společnost Baumit s.r.o. je držitelem dvou Požárně klasifikačních osvědčení při zateplování fasádním pěnovým polystyrenem. První z nich (PKO 11-003) umožňuje v nadpražích provádět snížený pás výšky pouze 200 mm (Obr. 16 (A)), kde je nutno dodržet přesah pásů 1,5 m. V oblasti nadpraží lze i provádět špaletu z minerálního vlákna výšky minimálně 20 mm (Obr. 16(B)). Detail se špaletou je zajímavý, neboť může nahradit nehořlavé pruhy, které jsou původně 0,5 m vysoké. Je to špaleta přilepena pomocí lepící a stěrkovací hmoty na spodní části nadpraží. Základní vrstva omítky je tvořena stěrkovací hmotou, skleněnou síťovinou, penetrací a omítkou s ukončující lištou a nárožní lištou s průběžnou sítí. Jedním důležitým kritériem zde je, že deska z minerálního vlákna musí být také v ostění (Obr. 16(B)). U detailu se sníženým pásem je základní vrstva omítky stejná jako u detailu se špaletou (Obr. 16(A)). V oblasti soklu lze snížit výšku pásu z minerálního vlákna na 200 mm (Obr. 16(C)). Předpokladem je v jednotlivých detailech použít hliníkový soklový profil a hliníkové rohové lišty Baumit. Při založení (PKO 10-024) lze vynechat pás minerální vlny v soklové části (Obr. 16(D)). Spodní horizontální plocha je tvořena bez omítky, ale pouze lepidlem a stěrkovací hmotou, přičemž základní vrstva včetně výztuže je vytvořena na osazeném zesilujícím vyztužení. Na vnějším rohu je použita ukončovací lišta z PVC s okapničkou a s integrovanou skleněnou síťovinou. Obr. 16 (A) (B) (C) (D) Odzkoušené detaily nadpraží a v oblasti soklu pro dodatečné zateplen: (A) Varianta nadpraží s 200 mm pásem z minerálního vlákna, (A) Varianta nadpraží a ostění s obložením 20 mm minerálním vláknem, (C) Detail založení v oblasti soklu s pásem z minerálního vlákna, (D) Varianta detailu v oblasti soklu bez pásu z minerálního vlákna 20/62

3. Požární požadavky pro ETICS Společnost Saint Gobain Construction Products CZ a.s., divize WEBER odzkoušela podobné detaily s materiály od jiných výrobců než Baumit s.r.o. Firma STOMIX s.r.o. má odzkoušené podobné detaily jako na Obr. 16(A) a Obr. 16 (D) opět s jinými jednotlivými materiály od jiných výrobců. 3.4.2 Řešení společnosti MATEICIUC a. s. Firma Mateiciuc a.s. nabízí řešení založení ETICS odzkoušené podle [2] a to je Zakládací sada ETICS 2009 (Obr. 17). Základními profily pro tyto zateplovací systémy jsou zakládací lišta z PVC a profil okapní okenní. Zakládací profil slouží k založení a ochraně spodní hrany izolantu venkovního zateplovacího systému budovy. PVC lišta, která nahrazuje založení s hliníkovým soklovým profilem a tkaninou splňuje požadavky požární ochrany. Jednotlivé díly zakládací lišty se spojují plastovými spojkami. Profil se napojuje na zateplovací systém integrovanou armovací tkaninou spojkami. Výhodou této sady je úspora skladových zásob, neoxidující plastová lišta, jednoduchá montáž a použitím plastového profilu se eliminuje únik tepla tepelným mostem. Obr. 17 Detail založení ETICS v oblasti soklu pomocí lišty od Mateiciuc a.s. [20] 3.4.3 Řešení společnosti STOMIX s.r.o. Další firmou, která si odzkoušela své detaily podle platných požárních norem pro stávající objekty, je firma Stomix, a je tedy také držitelem PKO. Vyzkoušela detail nadpraží s vloženým pásem z minerálního vlákna (Obr. 18) STX THERM ALFA detail (PKO 11-001). Nejzajímavější detail z dosud uvedených je na Obr. 18, kde vyšel detail se špaletou z minerálního vlákna tloušťky 20 mm okolo okna. Použití minerálního vlákna je nutné v nadpraží, ale i ostění. U tohoto řešení je velice rizikové otevření dutiny ETICS a je nutné dbát na správné provedení. Zde je vidět, co vše může nahradit 500 mm nehořlavé pruhy. 21/62

3. Požární požadavky pro ETICS Obr. 18 Detaily pro dodatečné zateplení budov. Detail nadpraží a ostění; 3.4.4 Řešení společnosti ISOVER se společností BAUMIT Systém (Obr. 19, Obr. 42), který se nazývá TWINNER, je odzkoušen podle požadavků novostaveb, tj. 30 minut při výkonu hořáku 100 kw. Lze ho použít na novostavby, ale i na stávající objekty a nahrazuje požární pásy u novostaveb, popřípadě nehořlavé pruhy u dodatečných zateplení. Tento systém není zkoušen jen zkouškami středního rozměru, ale i velkorozměrovou zkouškou. O zkoušce velkého rozměru, která není povinná, ale legislativa na její moznost realizace upozorňuje, je popsána v podkapitole 4.3. Obr. 19 Systém TWINNER 3.5 Německá legislativa vs. česká legislativa Na základě účasti na zkoušce ve zkušebně PAVUS ve Veselí nad Lužnicí (kapitola 5) je snaha ve spolupráci s firmou AVMI vyzdvihnout několik rozdílů v německé legislativě o ETICS [21] a v české legislativě [6], [16]. Rozdílů při zateplování novostaveb i stávajících objektů mezi německou normou a českou normou je hned několik. Dokument, z kterého tato kapitola vychází [21], byl přeložen z německého jazyka do českého. Tento překlad financovala společnost AVMI. U tohoto dokumentu, který obsahuje výtah z německých norem, je pravděpodobné, že je jen pro zateplování novostaveb a jen podkapitola 3.5.10 je pro stávající objekty. 22/62