V souladu s výše uvedenými právními předpisy má soutěž o návrh tyto základní atributy:

METODIKA SOUTĚŽE O NÁVRH PRO OBLAST ARCHITEKTURY, URBANISMU A KRAJINÁŘSKÉ ARCHITEKTURY 1. CO ZNAMENÁ SOUTĚŽ O NÁVRH V OBLASTI ARCHITEKTURY A URBANISMU Soutěž o návrh je obecně v 143 zákona č (dále jen Zákon ) definována následovně: Soutěží o návrh se rozumí postup zadavatele směřující k získání návrhu, kterým je zejména plán nebo projekt v oblasti územního plánování nebo architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb. V oblasti architektury a urbanismu se soutěž o návrh nejčastěji používá k výběru dodavatele podlimitní nebo nadlimitní veřejné zakázky, jejímž předmětem je zpracování projektové dokumentace stavby nebo veřejného prostranství, územní studie či územně plánovací dokumentace. Nezpochybnitelnou výhodou soutěže návrh je fakt, že uchazeči o veřejnou zakázku překládají návrhy výsledného řešení stavby, veřejného prostranství, či území, což umožní výběr zhotovitele na základě kvality jeho přístupu k řešení předmětu soutěže. Soutěž o návrh tedy jako jediný postup dle Zákona umožňuje výběr dodavatele na základě zhodnocení konkrétní představy projektanta o estetickém, dispozičním a funkčním řešení záměru. Investor 1 má tedy při využití soutěže o návrh možnost vybírat podle poměru ceny a kvality návrhu. Nespornou výhodou soutěže o návrh je možnost porovnat mezi sebou více návrhů, které byly zaslány různými týmy přihlášenými do soutěže. Investor pomocí poroty vybere nejvhodnější návrh a s ním zároveň schopný autorský tým a vhodného partnera pro budoucí spolupráci na projektu. Odborná část poroty má přitom zásadní úkol pomoci zadavateli při sestavování zadání a následně při posuzování předložených soutěžních návrhů rozpoznat jejich kvalitu a zadavateli ji vysvětlit. Poznámka: V následujícím textu se soutěží o návrh myslí vždy soutěž o návrh v oblasti architektury a urbanismu. Vzhledem k tomu, že naprostá většina soutěží o návrh slouží k výběru dodavatele veřejné zakázky, soustředí se následující text na tento projektový druh soutěže o návrh. 2. PRO KTERÉ ZAKÁZKY JE SOUTĚŽ O NÁVRH VHODNÁ Soutěž o návrh je vhodná pro všechna zadání z oblasti architektury, urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury, stavitelství, interiéru, výstavnictví a výtvarného nebo užitného umění. Soutěž o návrh použije zadavatel v případě, že má v úmyslu zadat zakázku formou jednacího řízení bez uveřejnění a to v případě, že finanční rozsah přesahuje částku danou Zákonem pro zakázky malého rozsahu, tedy 2 milionů Kč. Finanční rozsah soutěže je dán součtem nákladů na ceny a odměny v soutěži a na předpokládanou cenu (honorář za výkony zhotovitele) následné zakázky. Zadavatel se ovšem může rozhodnout postupovat výše uvedeným způsobem i u zakázek s finančním rozsahem pod hranici 2 milionů. Zákon dále uvádí použití soutěže o návrh jako součásti zadávacího řízení na veřejnou zakázku na služby. Poznámka: Soutěže lze s úspěchem využít i pro zakázky malého rozsahu, u nichž se zadavatel nerozhodne postupovat dobrovolně formou soutěže o návrh. V takovém případě je určujícím předpisem pro zadavatele zmíněný soutěžní řád vydaný Českou komoru architektů (ČKA).). 1 Investorem se rozumí zadavatel dle pojmosloví Zákona, respektive zadavatel dle pojmosloví Soutěžního řádu ČKA i Soutěžního řádu ČKAIT pojem zadavatel je také dále používán v rámci této metodiky 1

3. PRÁVNÍ PŘEDPISY TÝKAJÍCÍ SE SOUTĚŽÍ O NÁVRH Právní rámec soutěží o návrh definují 143 150 Zákona. Tato ustanovení se odkazují dále na další Zákona, které je při přípravě soutěže též nutné zohlednit. U soutěží, jichž se mají zúčastnit autorizované osoby dle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění, musí být soutěž též v souladu se Soutěžním řádem České komory architektů či Soutěžním řádem České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Důvodem k tomu je, že soutěžní řády jsou závazné pro autorizované osoby. Komory, v souladu s výše uvedeným zákonem, musí v zájmu ochrany svých členů a v zájmu péče o stavební kulturu, která je jejich posláním, soutěže, které jsou v rozporu se soutěžními řády, označit jako neregulérní. Autorizované osoby se nesmí neregulérních soutěží účastnit. Vzhledem k faktu, že obě zmíněné komory se aktivně účastnily přípravy Zákona, jsou Zákon a soutěžní řády vzájemně v souladu. Dodržení řádů tedy není ničím, co by bylo v rozporu s požadavky zákona. 4. ZÁKLADNÍ ZNAKY SOUTĚŽE O NÁVRH Soutěží o návrh se rozumí postup, který vede k výběru nejlepšího návrhu / nejlepších návrhů architektonického řešení stavby či veřejného prostranství nebo urbanistického návrhu řešení území a většinou též k výběru zhotovitele projektové dokumentace, územní studie nebo územně plánovací dokumentace. Jednoduše řečeno zadavatel pomocí soutěže o návrh hledá partnera projektanta, který dobře pochopil jeho požadavky a nejlépe je ztvárnil v návrhu řešení. V souladu s výše uvedenými právními předpisy má soutěž o návrh tyto základní atributy: 1. Zadavatel musí zajistit nediskriminační a rovnoprávný přístup ke všem soutěžícím, musí zajistit, aby žádný soutěžící nebyl nad přípustnou mez znevýhodněn a ani zvýhodněn. 2. Soutěžícím musí být poskytnut dostatečný čas na vyhotovení návrhu. 3. Návrhy hodnotí porota splňující tyto podmínky: majoritu v porotě mají odborníci nezávislí na zadavateli, nejméně polovina členů poroty má stejnou, nebo rovnocennou kvalifikaci, jaká je požadována po účastnících soutěže. jména porotců jsou soutěžícím předem známa a jsou zárukou kvality soutěže. 4. Návrhy jsou hodnoceny anonymně. 5. Práce nejlepších (oceněných) soutěžících je finančně oceněna, případně odměněna. 5. DVACET KROKŮ V SOUTĚŽI O NÁVRH 5.1 Definice předmětu soutěže a volba vhodného druhu soutěže 5.1.1 Předmět soutěže Prvním krokem přípravy soutěže je rozvaha zadavatele o předmětu soutěže, tedy o stavbě, veřejném prostranství či území, které chce řešit. Je maximálně žádoucí stanovit kromě požadavků na budoucí podobu předmětu soutěže i základní ekonomické propočty. Jsou velmi důležité pro to, aby zadavatel dovedl odhadnout náklady na zakázku, jejíž zhotovitel je soutěží hledán, a mohl na základě tohoto definovat, zda 2

bude postupovat cestou soutěže o návrh nebo architektonické soutěže dle soutěžního řádu. Nezbytné je též uvést základní finanční parametry následné zakázky a také případné investice v soutěžních podmínkách nebo v soutěžním zadání. Finanční aspekty zakázky a investice jsou pro soutěžící velmi důležitou informací, která významně ovlivní navrhované řešení. Rozvahu o předmětu soutěže je nanejvýš vhodné udělat formou tzv. investičního záměru, v němž jsou ověřeny všechny možnosti a podmínky řešení předmětu soutěže (limity území, potenciál využití, vazby, ekonomické aspekty). Další vhodnou variantou je zhotovení studie proveditelnosti. V případech, kdy si není zadavatel jistý, zda je schopen definovat předmět soutěže, lze s efektem využít postup, při němž uspořádá nejdříve ideovou architektonickou soutěž, v níž získá spektrum názorů na řešení. Na jejich základě pak definuje požadavky a může vyhlásit soutěž projektovou. Ideová soutěž s největší pravděpodobností nebude mít podobu soutěže o návrh, protože její finanční rozsah daný pouze výší cen a odměn nepřesáhne částku danou Zákonem pro zakázky malého rozsahu. 5.1.2 Výběr druhu soutěže Součástí rozvahy je i výběr druhu soutěže. Může se zdát, že jde o poměrně formální věc, ale i typologie soutěže je velmi důležitá pro první orientaci při rozhodování potenciálních soutěžících o účasti v soutěži. 1. Z hlediska předmětu soutěže rozlišujeme soutěže: Architektonické, které jsou určené obvykle pro řešení jednotlivých objektů, popřípadě jejich menšího souboru, nebo veřejného prostoru. Navazuje na ně zakázka na zhotovení projektové dokumentace. Urbanistické určené pro řešení území, kterým může být urbanistický blok, čtvrť, zastavěné území obce či města ale i volná krajina popř. i větší území (region). Na tyto soutěže navazuje zakázka na vypracování územní studie nebo územně plánovací dokumentace. Krajinářské určené pro řešení parků a ploch zeleně, zahrad, úprav krajiny apod. Slouží k výběru zhotovitele projektové dokumentace stavby. Specifické jsou soutěže výtvarné, určené pro výběr díla výtvarného umění a díla umění užitného a jeho zhotovitele a konstrukční, které se mohou týkat specifických technologických řešení. Většina soutěží jsou soutěže kombinované, např. architektonicko-urbanistické, architektonicko-výtvarné apod. 2. Z hlediska okruhu účastníků se rozlišují soutěže o návrh: Otevřené 2, jichž se mohou zúčastnit všichni účastníci splňující kvalifikační předpoklady. Užší, v nichž zadavatel provede snížení počtu účastníků, tedy výběr ze zájemců, kteří předloží žádost o účast v soutěži. Výzva k předkládání žádosti o účast je otevřená. Výběr účastníků, které zadavatel vyzve k předložení soutěžních návrhů, musí být proveden porotou na základě objektivních kritérií, která mají povahu technických kvalifikačních předpokladů (např. reference, zkušenosti týmu apod.). Kritéria musí být uvedena v soutěžních podmínkách stejně jako minimální počet účastníků, které zadavatel vyzve k účasti ve vlastní soutěži tedy k předložení návrhů. 2 V Soutěžním řádu jsou užity identické termíny soutěž veřejná pro soutěž otevřenou a soutěž vyzvaná pro soutěž užší 3

U užší soutěže má zadavatel právo přímo adresně vyzvat vybrané účastníky, což mu dovoluje do soutěže přizvat architekty, o nichž je přesvědčen, že předmět soutěže dobře vyřeší. Zákon ukládá povinnost vyzvat nejméně tři účastníky a jejich seznam uvést v soutěžních podmínkách. Zároveň v takovém případě platí, že celkový počet účastníků soutěže o návrh, kteří budou vyzváni k podání návrhu, uvedený v soutěžních podmínkách nesmí být nižší než dvojnásobek počtu dodavatelů, které vyzve. Prakticky to znamená, že pokud zadavatel vyzve adresně tři účastníky, musí s podmínkách uvést, že k účasti hodlá vyzvat minimálně další tři účastníky na základě žádostí. 3. Z hlediska počtu fází 3 lze soutěže dělit na: Jednofázové, u nichž je výběr nejvhodnějšího návrhu (nejvhodnějších návrhů) proveden v jedné fázi. Dvoufázové, u nichž lze v první fázi vybrat několik návrhů, které jsou v druhé fázi dopracovány podle upřesněného soutěžního zadání. Výběr nejvhodnějšího návrhu resp., nejvhodnějších návrhů je pak proveden na základě větší podrobnosti zvoleného řešení včetně například zpřesnění ekonomických parametrů. Ve všech fázích soutěže o návrh musí být dodržena zásada anonymity. 4. Z hlediska záměru řešení se rozlišují: Ideové, které slouží vypisovateli k prověření možností řešení problému. Její výsledky mohou být podkladem k vypracování podmínek uspořádání území, stavebních programů, investičních záměrů a souvisejících politických rozhodnutí. Často mohou být podkladem pro vypracování podmínek pozdější projektové soutěže. Jak již bylo zmíněno dříve, ideové soutěže o návrh se v praxi uplatňují výjimečně. Projektové, které obvykle míří k získání konkrétního návrhu. Účastníka, který předloží vybraný návrh vyzve k jednání o zadání zakázky na projektovou dokumentaci, územní studii nebo územně plánovací dokumentaci. Na výsledek takové soutěže většinou navazuje jednací řízení bez uveřejnění dle Zákona. 5.2 Zpracování soutěžního zadání 5.2.1 Smysl soutěžního zadání Soutěžní zadání je vedle soutěžních podmínek nejdůležitější dokument soutěže. V zadání zadavatel definuje svoje požadavky na řešení předmětu soutěže. Nelze nabídnout univerzální návod či vzor soutěžního zadání, protože každá jednotlivá soutěž je odlišná od ostatních v limitech a předpokladech pro stavbu, veřejné prostranství či území, které má být v soutěži řešeno. 5.2.2 Rámcový obsah soutěžního zadání Zadání by obecně mělo obsahovat: a) rámec předmětu řešení např.: a.1) informace o širším území a širších vztazích, a.2) vazby na jiné projekty a dotace, a.3) informace o potenciálních uživatelích; b) limity předmětu řešení např.: 3 V Soutěžním řádu je užit identický termín kolo. Zákon však zavedl pojem fáze z důvodu jiného právního významu pojmu kolo 4

b.1) omezení daná ochranou památek, ochranou přírody, ochranou před rizikovými jevy (např. povodně), existencí sítí a zařízení technické a dopravní infrastruktury apod., b.2) limity dané urbanistickým prostředím, ochranou urbanistických, architektonických či krajinných hodnot, b.3) limity vyplývající z vydaných rozhodnutí dle stavebního zákona či ze záměrů vymezených v územním nebo regulačním plánu; c) požadavky na řešení např.: c.1) požadavky na stavební a technické řešení výška a hmota stavby, rozloha území, vnitřní řešení, specifická zařízení apod., c.2) požadavky na provozní vazby, c.3) požadavky na architektonické ztvárnění, c.4) požadavky na dopravní obsluhu a obsluhu TI, c.5) požadavky na bezbariérovost stavby, c.6) požadavky na nakládání s vodami, c.7) požadavky na energetické úspory; d) další informace a podmínky, které zadavatel považuje za důležité sdělit. 5.2.3 Míra detailu a závaznost soutěžního zadání Při přípravě zadání musí zadavatel zvažovat, kde je hranice mezi závazností požadavků na zadání a prostorem pro řešení ze strany soutěžících. Pokud požadavky (např. hmota a výška stavby či tvarosloví) nevyplývají z jasně daných závazných podmínek (např. památková ochrana, regulační plán), mělo by jejich naplnění být ponecháno k řešení soutěžícím v soutěžním návrhu. Obecně je žádoucí u soutěží ponechat co největší prostor pro řešení a minimalizovat závazné podmínky a požadavky na řešení předmětu soutěže. Úroveň a kvalitu naplnění požadavků zadavatele je žádoucí definovat jako hodnotící kritérium. Důvodem k tomuto doporučení je fakt, že pokud zadavatel označí požadavky na řešení jako závazné, musí být návrh, který je nedodrží, ze soutěže vyřazen. Přitom soutěžící mohou navrhnout inovativní a přínosné řešení odlišné od požadavků zadavatele, tedy řešení, které zadavatel nepředjímal. Odchylku od požadavků na řešení musí samozřejmě soutěžící v soutěžním návrhu řádně zdůvodnit. Inovativnost a přínosnost pak posoudí porota. 5.2.4 Participace veřejnosti Příprava soutěžního zadání je ideálním prostorem pro zapojení veřejnosti do debat o předmětu soutěže a požadavcích na řešení. Výstupy z participativních akcí (plánovací setkání, diskuse apod.) by měly být zapracovány v nezbytné míře do požadavků na řešení v soutěžním zadání. Participace by přitom měla přinést především podkladové informace a požadavky nikoliv navrhovaná řešení. 5.3 Příprava soutěžních podkladů Dostatečné a kvalitní podklady soutěže jsou jedním z faktorů úspěšnosti soutěže. Zadavatel postupuje při přípravě podkladů s ohledem na předmět, cíl a účel soutěže. Nezbytné je shromáždit a spolu se soutěžními podmínkami a soutěžním zadáním poskytnout soutěžícím nejnovější mapové podklady, aktuální údaje o 5

limitech území, o širších vazbách (dopravní, urbanistické apod.), o předpokladech jeho rozvoje a o známých záměrech v řešeném území nebo v jeho okolí. Pro urbanistické soutěže mohou být důležité demografické údaje o území, zátěže území (např. doprava, imise v ovzduší), historický vývoj urbanizace a využití území. Pro úkoly krajinářské je třeba zvážit poskytnutí podkladů o stávající vegetaci (např. dendrologický průzkum, biologický průzkum), údajů o přírodních poměrech apod. Pro stavby může být důležité poskytnout soutěžícím údaje o základových poměrech podloží, dostupnosti sítí apod. Pro soutěže týkající se rekonstrukci staveb je třeba mezi podklady zahrnout dokumentaci stávajícího stavu (zaměření, stavebně historický průzkum, 3D model). Mezi podklady patří též výstupy z participativních procesů, pokud byly před zadáním soutěže provedeny, strategický plán města či obce, informace o územním plánu, vydaných územních rozhodnutích a stavebních povoleních v území atd. Obecně lze požadavky na podklady shrnout tak, že zadavatel by měl vše potřebné a důležité soutěžícím poskytnout a vytvořit jim co největší prostor pro vlastní tvůrčí práci na návrhu, protože ta je smyslem soutěže. Z tohoto důvodu by měl zadavatel poskytnout soutěžícím podklady v potřebných formátech. Zejména mapové podklady a dokumentace stavu staveb by měly být poskytnuty v obecně použitelných digitálních formátech (*.dwg, *.dgn). Soutěžící by neměli trávit neúměrnou část soutěžní lhůty sháněním podkladů či jejich úpravou (např. digitalizací). Pro zpracování soutěžních podmínek a shromáždění soutěžních podkladů zajistí zadavatel zpracovatele z řad kvalifikovaných odborníků v oblasti předmětu soutěže. O doporučení tohoto zpracovatele může zadavatel požádat ČKA. 5.4 Sestavení soutěžní poroty 5.4.1 Pravidla sestavení poroty Sestavení poroty je úkolem zadavatele. Členy poroty jmenuje zadavatel z fyzických osob - jednak z řad kvalifikovaných odborníků v oblasti předmětu soutěže a dále ze zástupců zadavatele soutěže, budoucího uživatele a samosprávy. Při sestavení poroty dbá zadavatel těchto zásad vyplývajících z 148 Zákona a 8 Soutěžního řádu: - porota má lichý počet členů (3 11); - kromě řádných členů je nezbytné jmenovat i dostatečný počet náhradníků, kteří v případě nepřítomnosti řádného člena převezmou jeho roli,; - jednání poroty se účastní všichni členové, avšak náhradníci pouze s hlasem poradním; v případě zastupování nepřítomného řádného člena nabývá náhradník statutu řádného člena s hlasem rozhodujícím; - porota při hodnocení návrhů a rozhodování o jejich ocenění a odměnění musí: o být v plném počtu (řádní členové mohou být zastoupeni náhradníky); o splňovat podmínku početní převahy členů nezávislých na zadavateli nad členy závislými; 6

o mít minimálně z poloviny stejnou nebo rovnocennou odbornou kvalifikaci, jaká je požadována po soutěžících (zejména vzdělání, autorizace, projektové zkušenosti apod.), Aby bylo zamezeno pochybnostem o objektivitě posuzování předložených návrhů, nesmí členové poroty být v žádném předchozím bezprostředním pracovním styku se soutěžícími, ani později převzít žádné smluvní závazky na úkoly, které vycházejí ze soutěže. 5.4.3 Nominace porotců ze strany ČKA V případě, že zadavatel nemá jistotu ve správném sestavení nezávislé části poroty, může požádat ČKA o nominaci nezávislých porotců. ČKA nominuje požadovaný počet porotců (řádných členů i náhradníků) z řad autorizovaných architektů. Nominace má doporučující charakter a jednání s porotci vede zadavatel. 5.4.4 Změna poroty v průběhu soutěže Velmi diskutovaným bodem je možnost změny poroty v průběhu soutěže. Jde o poměrně citlivou otázku, nicméně mohou existovat důvody, kdy zadavatel tento krok musí udělat. Zákon v 148 odst. 3 stanovuje, že při změně poroty je nutné dodržet podmínky většiny nezávislých porotců a požadované odbornosti poroty. Nově jmenovaný porotce musí vyjádřit souhlas se soutěžními podmínkami. Pokud by s ustanoveními soutěžních podmínek nesouhlasil, nemůže být jmenován, neboť podmínky nelze po vyhlášení zásadně měnit. Zadavatel oznámí změnu poroty všem soutěžícím způsobem, jakým zveřejňuje i další informace o soutěži. Tento způsob je nutné popsat v soutěžních podmínkách. 5.4.5 Požadavky na porotu Úloha soutěžní poroty v procesu soutěže je specifická díky pozici prostředníka mezi zadavatelem a soutěžícím. 4 Porota má statut orgánu zadavatele, musí však vystupovat nezávisle a profesionálně. Vzhledem ke způsobu jednání poroty je třeba, aby porotci prokazovali schopnost být účinně a účelně účastni na rozpravě nad návrhy. Porotci musí umět srozumitelně vysvětlovat svoje názory, dát zaznít a naslouchat různým názorům a umět tyto názory analyzovat a syntetizovat do názoru výsledného. Velmi důležité je nastavit otevřený a důvěryhodný vztah mezi nezávislou a závislou částí poroty. Nezávislí porotci by měli objasňovat závislým porotcům, odborné principy řešení vč. praktických zkušeností. Závislí členové, většinou politici a úředníci musí definovat postojezadavatele, politické souvislosti i limity související s výkonem veřejné správy. Porota, zejména autorizovaní architekti, garantuje správnost postupů a rozhodování ve vztahu k výše citovaným právním předpisům, podle nichž soutěž probíhá. Odborně i právně způsobilá soutěžní porota, která je schopná debaty směřující k výběru oceněných a odměněných návrhů, je jedním z hlavních předpokladů kvalitního výběru nejvhodnějšího řešení. Složení poroty je po mnohé soutěžící významnou informací pro rozhodování o účasti v soutěži. Z tohoto důvodu je důležité složení poroty v průběhu soutěže neměnit. Pokud je to výjimečně nutné, je možné provést změnu ve složení poroty, informaci o novém složení je třeba oznámit vhodnou formou všem účastníkům soutěže (zveřejnění na www zadavatele, www ČKA, na profilu zadavatele apod.). Porota musí vystupovat konzistentně ve všech fázích soutěže, kdy se její úloha postupně mění: 4 Její právní postavení lze přirovnat k postavení mandatáře (příkazníka), který na základě mandátní (příkazní) smlouvy suigeneris (soutěžních podmínek) zastupuje mandanta (příkazce), kterým je zadavatel, při výběru nejvhodnějších řešení. Na tomto postavení poroty nemění nic ani skutečnost, že mezi jejími členy jsou pravidelně přímí zástupci zadavatele, popřípadě zadavatel sám. 7

1. V přípravné fázi porota spolupracuje na soutěžních podmínkách a zadání soutěže, minimálně formou jejich projednání, doporučení změn a odsouhlasení na ustavující schůzi. 2. Po vyhlášení soutěže porota spolupracuje na zodpovídání dotazů soutěžících k předmětu soutěže. 3. Nejvíce viditelnou úlohou poroty je posuzování a hodnocení návrhů. Porota musí být zárukou maximálně dosažitelné objektivity a profesionality posuzování. 4. V samém závěru hodnocení soutěže porota doporučuje zadavateli postup po soutěži, např. principy jednacího řízení bez uveřejnění, nastavění kvalitativních kritérií ve vztahu k výsledkům soutěže apod. 5.5 Přizvání znalců a ustanovení pomocných orgánů soutěže V přípravné fázi soutěže zadavatel přizve odborné znalce a ustanoví sekretáře soutěže a přezkušovatele soutěžních návrhů. 5.5.1 Znalci Jako znalci mohou být přizváni obvykle specialisté, kteří neposuzují soutěžní návrhy podle základních kritérií, ale pouze se soustředí na určitý aspekt řešení. Běžné je přizvání znalce na ekonomické otázky staveb či rozvoje území, důležitým znalcem může být statik, odborník na technická zařízení budov, nebo odborník na památkovou péči, dendrolog či ekolog. Znalci profesně posilují porotu, aniž se tím nadměrně zatěžuje porota sama příliš velkým počtem členů a aniž se tím snižuje operativnost jejího rozhodování. Zúčastnění odborní znalci mají hlas pouze poradní. Většinou vypracovávají v průběhu posuzování návrhů odbornou zprávu k návrhům, která je předložena porotě a rovněž je dokladována jako součást zprávy z hodnotícího zasedání. 5.5.2 Pomocné orgány soutěže Vedle poroty a odborných poradců zadavatel jmenuje tzv. pomocné orgány soutěže, jimiž jsou - sekretář soutěže, - přezkušovatel soutěžních návrhů, Činnost sekretáře soutěže spočívá zejména v organizaci jednání poroty, zajištění vyhlášení soutěže, přijímání soutěžních návrhů a potvrzování jejich převzetí, označování doručených návrhů pořadovými čísly, datem a hodinou převzetí, vypracování seznamu doručených soutěžních návrhů, jejich uchovávání a zajišťování jejich ochrany a bezpečnosti, organizování jejich vystavení, zapisování do protokolu. Sekretář provádí další práce podle pokynů předsedy poroty. Přezkušovatel soutěžních návrhů spolupracuje při vypracování soutěžních podmínek, sleduje průběh soutěže, ověřuje, zda doručené soutěžní návrhy splňují požadavky na obsah a formu stanovené soutěžními podmínkami a podává porotě písemnou zprávu o formálním průběhu přípravy soutěže a o kontrole úplnosti a souladu soutěžních návrhů s podmínkami soutěže, koná přípravné práce pro činnost poroty, spolupracuje s porotou podle pokynů jejího předsedy a připravuje pro porotu podklady, na jejichž základě porota rozhoduje o připuštění soutěžních návrhů do řádného posuzování; podrobnosti o činnosti přezkušovatele stanoví porota. 8

Činnost sekretáře a přezkušovatele není slučitelná s činností porotce. Není vyloučeno, aby tyto osoby zpracovávaly soutěžní podmínky. Je možné, avšak u soutěží o návrh ne příliš vhodné, aby činnost sekretáře a přezkušovatele vykonávala jedna osoba. Přezkušovatel i sekretář pracují podle pokynů předsedy poroty. 5.6 Zpracování konceptu soutěžních podmínek 5.6.1. Účel soutěžních podmínek Smyslem soutěžních podmínek je stanovit závazná pravidla, jimiž se budou řídit: 9 a) soutěžící při zpracování soutěžních návrhů, b) porota při hodnocení návrhů, výběru oceněných a odměněných návrhů a doporučení nejlepšího návrhu zadavateli; c) zadavatel při vyhlášení soutěže, jejím zajištění, rozhodování o výběru nejvhodnějšího návrhu, finančním vypořádání oceněných a odměněných návrhů a zveřejnění výsledků soutěže. Soutěžní podmínky též stanoví podmínky pro odvolání účastníků soutěže proti postupu zadavatele a poroty a pro činnost zadavatele v takovém případě. Z právního hlediska je třeba soutěžní podmínky chápat jako návrh smlouvy, resp. terminologií nového občanského zákoníku tzv. veřejné nabídky, kterou je zadavatel vázán. Přihlášením se do soutěže soutěžící tuto veřejnou nabídku přijímají a jsou jí vázáni též. Obecnou právní odpovědnost za soutěžní podmínky nese zadavatel soutěže, který je ve vztahu k soutěžícím de facto smluvním partnerem a který je tudíž povinen řídit se soutěžními podmínkami a dalšími předpisy, pokud na ně tyto podmínky odkazují (zejména Zákon nebo Soutěžní řád Komory). Zadavatel by měl pověřit zhotovením podmínek osobu se zkušenostmi v oblasti soutěží. V případě nejistoty může v průběhu přípravy soutěžních podmínek požádat ČKA o bezplatné konzultace. Obsah soutěžních podmínek definuje rámcově 144 Zákona a 7 odst. 4 Soutěžního řádu ČKA. Na základě zkušeností z mnoha soutěží a v souladu s uvedenými právními předpisy byly ČKA zpracovány vzorové soutěžní podmínky, které jsou doporučené pro přípravu soutěží o návrh. Vzorové soutěžní podmínky jsou přílohou této metodiky. Je třeba je vnímat jako maximální a přizpůsobit je konkrétní situaci té které soutěže. 5.6.2 Obsah soutěžních podmínek Soutěžní podmínky obsahují tyto části: 1. Zadavatel, porota, pomocné orgány soutěže a odborní znalci 2. Předmět, cíl a účel soutěže, specifikace následné zakázky 3. Druh soutěže a způsob jejího vyhlášení 4. Účastníci soutěže, prokazování a kontrola splnění podmínek účasti v soutěži 5. Soutěžní podklady, prohlídka soutěžního místa a vysvětlení soutěžní dokumentace 6. Požadované závazné části soutěžního návrhu, jejich obsah, rozsah a úprava 7. Závazná úprava soutěžního návrhu a podmínky anonymity soutěžního návrhu.

8. Požadavky na obsah soutěžních návrhů v druhém kole 9. Způsob odevzdání soutěžních návrhů 10. Kritéria hodnocení a důvody pro vyloučení návrhů ze soutěže či vyřazení z posuzování 11. Porota, pomocné orgány poroty a odborní znalci 12. Ceny, odměny a náhrady výloh spojených s účastí v soutěži 13. Základní termíny soutěže 14. Řešení rozporů 15. Zrušení soutěže 16. Klauzule o akceptování soutěžních podmínek 17. Klauzule o autorských právech a zveřejnění soutěžních návrhů 18. Ustanovení o právních předpisech soutěže 19. Schválení soutěžních podmínek V následujícím textu jsou k výše uvedeným částem soutěžních podmínek uvedeny podrobnosti, komentáře a doporučení. Ad 1 Zadavatel soutěže 5 Obsahuje informace označující zadavatele soutěže a jím pověřené osoby, tedy název a adresu zadavatele soutěže resp. zadavatele na soutěž navazující veřejné zakázky, jméno a adresu sekretáře soutěže a jméno a adresu přezkušovatele soutěžních návrhů, popřípadě dalších osob, které jsou zadavatelem pověřeny konat jeho jménem některé základní administrativní úkony, jako například vydávání soutěžních podkladů. Ad 2 2.a) Předmět, cíl a účel soutěže, specifikace následné zakázky Předmět soutěže Předmět soutěže je blíže komentován v kap. 5.1. Záleží na zadavateli, zda uvede v této části podrobné požadavky na řešení nebo zda je uvede jako samostatné soutěžní zadání v soutěžním podkladu, na který odkáže. V soutěžních podmínkách musí být jasně definováno, zda jsou některé požadavky na řešení závazné. Stanovení závazných požadavků musí zadavatel rozvážit s vědomím, že jejich nedodržení povede k vyřazení soutěžních návrhů z posuzování. Obecně lze doporučit zadavatelům nedefinovat jako závazné žádné požadavky na řešení nebo jen ty, u nichž to vyžadují právní předpisy. Je nutné upozornit na to, že závaznost nevyplývá jen z výslovné označení podmínky či požadavky jako závazné, ale i z větných formulací typu stavba musí být umístěna, stavba bude umístěna, stavba má být umístěna.... Jak již bylo uvedeno, naplnění požadavků na řešení předmětu soutěže by mělo být kritériem pro hodnocení návrhů. Tím se umožní soutěžícím zvažovat a předkládat návrhy odchylující se od soutěžního zadání. Takový postup musí samozřejmě soutěžící řádně vysvětlit a zdůvodnit. 2.b) Cíl soutěže 5 V Soutěžním řádu je užit identický termín vyhlašovatel 10

Cíl soutěže představuje deklaraci smyslu soutěže pro zadavatele. Jde v podstatě o cílový stav předmětu soutěže, dosažení určitých parametrů, kapacit, vytvoření podmínek pro určité cílové skupiny apod. 2.c) Účel soutěže Účel soutěže o návrh je zřejmý. Jde o: a) výběr a ocenění nejvhodnějších řešení předmětu soutěže, která splní požadavky zadavatele, obsažené v soutěžním zadání b) následné zadání zakázky na zpracování všech výkonových fází projektové dokumentace v souladu se stavebním zákonem formou jednacího řízení bez uveřejnění popř. jiného řízení dle Zákona. 2.d) Specifikace následné zakázky Velmi důležité je co nejpřesněji v této části podmínek popsat postup zadavatele po soutěži tedy (u projektové soutěže) jakým způsobem bude provedeno následné řízení. Dále je potřeba specifikovat formu a základní požadavky na následnou zakázku. Žádoucí je uvést i ekonomické parametry, zejména předpokládanou výši investice (pokud jde o stavbu) a předpokládanou cenu za projektovou dokumentaci, územní studii nebo územně plánovací dokumentaci. Na soutěž o návrh bude v největším počtu případů navazovat jednací řízení bez uveřejnění, které je definováno v 63 67 Zákona. Obecně lze říci, že do jednacího řízení by měl být přizván účastník, který se v soutěži umístil na prvním místě resp. nejvýše oceněný návrh (první místo nemusí porota udělit viz dále). Pokud se s ním nedohodne na podmínkách uzavření smlouvy, vyzve k jednání autora návrhu umístěného na druhém místě. Pokud se ani s ním nedohodne, vyzve autora návrhu umístěného na třetím místě. Mohou existovat důvody, které vedou zadavatele k situaci, kdy vyzve do jednacího řízení bez uveřejnění autory všech oceněných návrhů. V tomto případě je nutné jasně definovat kritéria výběru, přičemž kvalitativní kritéria budou souviset s umístěním návrhu v soutěži;. Ad 3 3.a) Druh soutěže a způsob jejího vyhlášení Druh soutěže V této části podmínek jsou uvedeny informace o druhu soutěže z různých hledisek. Podrobnosti k určení druhu soutěže jsou uvedeny v kap. 5.1. 3.b) Vyhlášení soutěže Popis vyhlášení soutěže vychází ze zásad zveřejňování veřejných zakázek. Okamžikem vyhlášení je zveřejnění oznámení soutěže o návrh ve Věstníku veřejných zakázek (www.isvz.cz), popřípadě v Úředním věstníku EU. V tento okamžik musí být zveřejněna a zároveň zpřístupnění soutěžních podmínek a soutěžních podkladů účastníkům soutěže. Pokud byla soutěže uznána ČKA za regulérní, je její vyhlášení oznámeno též na stránkách ČKA. Blíže též v kap. 5.10 Ad 4 4.a) Účastníci soutěže, prokazování a kontrola splnění podmínek účasti v soutěži Podmínky účasti v soutěži Okruh potenciálních účastníků soutěže je definován v Zákonu, Soutěžním řádu ČKA a vyplývá z řady dalších právních předpisů a dohod České republiky. Při definování okruhu účastníků musí zadavatel striktně dbát na nediskriminační ustanovení a otevřený přístup všem, kdo mají právní předpoklady splnit následnou zakázku. Podmínky k účasti v soutěži obsahují tato omezení a požadavky: 11

I. Omezení potenciálního okruhu účastníků vyplývající z nepřijatelnosti zvýhodnění některých účastníků před jinými. Z tohoto důvodu se nemohou soutěže účastnit osoby, které se seznámily se zadáním soutěže a soutěžními podmínkami před vyhlášením soutěže (porotci, zpracovatelé soutěžních podmínek a podkladů, znalci poroty, sekretář soutěže a přezkušovatel soutěžních návrhů), jejich nejbližší příbuzní a spolupracovníci, ale i členové komisí a výborů a samosprávných orgánů obce, které dokumenty soutěže projednávaly. Účastnit se nemohou též osoby, které soutěžní podmínky přímo posuzovaly za ČKA. II. Požadavky na splnění základní způsobilosti dle 74 Zákona. III. Požadavky na profesní způsobilost dle 77 Zákona, která zahrnuje způsobilost k podnikání a autorizaci (oprávnění k projektové činnosti). Zadavatel není oprávněn geograficky omezit účastníky pouze na území České republiky, ale musí vždy připustit minimálně účast dodavatelů ze států Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace. Zadavatel nemůže uplatnit pro oblast architektury a urbanismu požadavky na ekonomickou kvalifikaci ( 78 odst. 6 Zákona). Požadavky na technickou kvalifikaci ( 79 Zákona) uplatnit lze, ale doporučujeme omezovat v tomto smyslu minimálně, ideálně požadavky vůbec neuplatnit. Použití přísných požadavků např. na referenční zakázky může být kontraproduktivní, neboť může ze soutěže předem vyloučit týmy, které sice zakázku obdobnou předmětu soutěže neřešily, ale mohou být invenční a předložit vynikající návrh. Zadavatelé v minulosti pod vlivem specifických výkladů různých poradců z oblasti veřejných zakázek požadovali prokázání až nesmyslných a neodůvodnitelných technických kvalifikací ve snaze vybrat zhotovitele, který splněním těchto předpokladů garantuje kvalitní a včasné splnění zakázky. Přitom platí, že kvalifikovaná porota je schopna odhadnout, zda účastník soutěžního návrhu dokáže zodpovědně plnit požadavky na projektovou práci. 4.b) Účastník a autor V souvislosti s požadavky na účastníky je třeba vysvětlit vztah pojmů účastník a autor, které jsou důležité z hlediska ochrany autorských práv a z hlediska prokazování splnění podmínek účasti v soutěži. Účastníkem se myslí subjekt, který předkládá soutěžní návrh - může to být fyzická osoba, sdružení fyzických osob, právnická osoba, sdružení právnických osob a další vzájemné kombinace. Autorem je osoba (osoby), která přímo vytvořila návrh. Lze vylišit tyto případy: - u fyzických osob se autor zpravidla shoduje s účastníkem; - u sdružení fyzických osob jsou autory většinou všichni ve sdružení, ale být to tak nemusí, někteří mohou být jen spolupracovníky (např. osoby, které dělaly průzkumy, grafici, rozpočtáři apod.) vztah osob uvnitř týmu je věcí dohody ve sdružení; - u právnických osob může být autorem jen jedna osoba nebo i více osob; autoři musí mít v tomto případě zajištěnou ochranu osobnostních autorských práva a z tohoto důvodu musí být k soutěžnímu návrhu do obálky Autor přiloženo prohlášení o vztahu autora a právnické osoby (pracovně právní vztah, subdodavatelský vztah). 4.c) Prokazování splnění podmínek účasti v soutěži Splnění podmínek účasti v soutěži se dokládá většinou pouze čestným prohlášením a kopií listin k prokázání profesní kvalifikace, které se vkládají do obálky Autor z důvodu dodržení anonymity. Jak již bylo zmíněno, prokazování splnění podmínek k účasti v soutěži se liší podle typu účastníka: 12

a) v případě, že je účastníkem fyzická osoba, je povinna splnit všechny požadavky na účast v soutěži; b) v případě, že je účastníkem právnická osoba, je povinna splnit všechny požadavky na účast v soutěži s tím, že nikdo ze statutárních orgánů a zaměstnanců nespadá do okruhu osob, na něž se vztahuje omezené uvedené výše pod bodem II.; c) v případě, že je účastníkem soutěže sdružení fyzických osob: musí všechny osoby ve sdružení splnit podmínky uvedené pod body II. a III; ostatní podmínky musí splnit pouze člen / členové sdružení, kteří budou nositeli zakázky v případě úspěchu v soutěži. S prokazováním kvalifikace jsou spojeny další podmínky a požadavky stanovené Zákonem: I. Doklady požadované podle právního řádu České republiky mohou být nahrazeny obdobnými doklady podle právního řádu země, ve které se vydávají. V takovém případě musí být k těmto dokladům připojen i jejich překlad do českého jazyka. V případě pochybností o správnosti překladu může zadavatel po účastníkovi požadovat i úřední překlad tlumočníkem zapsaným do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb. Doklady ve slovenském jazyce se předkládají bez překladu. Bez překladu se předkládají i doklady o vzdělání v latinském jazyce. II. III. 4.d) Soutěžící není povinen předložit požadovaný doklad, pokud se takový doklad podle právního řádu státu, v němž má sídlo, nevydává. V takovém případě je možné doklad nahradit čestným prohlášením soutěžícího. Povinnost předložit doklad může být dodavatelem splněna odkazem na odpovídající informace v informačním systému veřejné správy nebo v obdobném systému vedeném v jiném členském státu. Kontrola splnění podmínek účasti v soutěži a doplnění dokladů S požadavkem Zákona na anonymní hodnocení návrhů v soutěžích o návrh je spojen problém kontroly splnění podmínek účasti v soutěži. Soutěžní řád požaduje otevírání obálek Autor obsahujících mj. čestná prohlášení a listiny k prokázání splnění podmínek účasti v soutěži až po rozhodnutí poroty o pořadí a po sepsání hodnocení jednotlivých návrhů, které jsou do té doby pouze označen číslem a hodnoceny anonymně. V případě nesplnění požadavků na účast v soutěži a na prokázání kvalifikace je při takovémto postupu vyřazen návrh v závěru soutěže. To může mít dva důsledky: - porota se zabývala posuzováním návrhů, které hodnoceny být neměly; - vyloučen může být i oceněný návrh, což vytváří pro zadavatele nepříjemnou situaci s ohledem na navazující jednací řízení bez uveřejnění. Zadavatel ovšem má dle 46 Zákona možnost vyžádat si doplnění chybějících dokladů v termínu, který stanoví. Z hlediska postupu má zadavatel dvě možnosti: I. V případě otevírání obálek Autor v závěru hodnotícího zasedání v souladu se Soutěžním řádem si vyžádá doplnění podkladů v termínu dohodnutém s porotou. Podstatné totiž je, že v takovém případě dochází k přerušení hodnotícího zasedání II. Prověření splnění podmínek účasti v soutěži a kvalifikace může zadavatel provést předem před hodnotícím zasedáním poroty zcela nezávislou osobou, která se zavazuje zadavateli k mlčenlivosti o účastnících soutěže. Nezávislá osoba otevře obálky Autor, provede kontrolu a uvede údaje o splnění či nesplnění podmínek účasti v soutěži v přehledu, v němž jsou návrhy identifikovány pouze čísly. Zprávu předloží porotě, která má právo rozhodnout hlasováním o vyřazení návrhů z posuzování 13

nebo o vyžádání doplnění chybějících údajů. V případě, že porota rozhodne o vyžádání chybějících dokladů, jedná se soutěžícími nezávislá osoba, která obálky kontrolovala a která zná kontaktní adresy. Na závěr celého procesu nezávislá osoba obálky Autor s případně doplněnými listinami opět uzavře a předá sekretáři soutěže. Pokud se zadavatel rozhodne k tomuto postupu, musí ho popsat v této části soutěžních podmínek. Ad 5 zadání 5.a) Soutěžní podklady, prohlídka soutěžního místa a vysvětlení soutěžních podmínek a soutěžního Soutěžní podklady Přípravě soutěžních podkladů je věnována kap. 5.3. V soutěžních podmínkách se seznam soutěžních podkladů uvede se současným určením místa a doby, kde a kdy je lze obdržet, popřípadě kde a kdy lze do nich nahlédnout. V současnosti je běžné umístit podklady na datové úložiště buď zcela volně přístupné (odkaz se uvede v soutěžních podmínkách), nebo přístupné po zaslání adresy přístupu na úložiště a hesla. Zadavatelé využívající profil zadavatele navěsí podklady na tento profil. 5.b) Prohlídka soutěžního místa Pokud se zadavatel rozhodne uspořádat prohlídku soutěžního místa (více viz kap. 5.11) uvede podrobnosti k prohlídce soutěžního místa termín / termíny, hodiny a místo srazu, údaj, zda prohlídka bude s výkladem apod. Důležité je uvést informaci, že na prohlídce nemohou být zodpovídány dotazy týkající se organizace soutěže a předmětu soutěže, aby nedošlo k diskriminaci účastníků, kteří se prohlídky neúčastní. 5.c) Požadavky na vysvětlení soutěžních podmínek a soutěžního zadání 6 Účastníci soutěže mají v souladu s 98 Zákona právo požádat o vysvětlení soutěžních podmínek a zadání soutěže ev. i soutěžních podkladů. Požadavky na vysvětlení mají u soutěží dvojí charakter, což bohužel Zákon nerozlišuje: I. Požadavky o vysvětlení ustanovení organizačního charakteru (např. k termínům, způsobu odevzdání, formální úpravě návrhů apod.) zodpovídá zadavatel II. Požadavky týkající se předmětu soutěže a soutěžního zadání zodpovídá zadavatel po konzultaci s porotou. Tyto požadavky je praktické podávat v období před polovinou soutěžní lhůty, protože vysvětlení ze strany zadavatele a poroty se mohou podstatně promítnout do řešení. Zadavatel může uspořádat i setkání poroty k řešení požadavků soutěžících a to za přítomnosti soutěžících nebo bez jejich přítomnosti. Další podrobnosti uvádí kap. 5.12. 6 Požadované závazné části soutěžního návrhu, jejich obsah, rozsah a úprava 6.a) Závazný obsah a rozsah soutěžního návrhu Obsah a rozsah soutěžního návrhu, tedy jeho grafické části, textové části a dalších náležitostí jako jsou obálka Autor nebo digitální verze návrhu musí být definován rovněž velmi jednoznačně. V soutěžních podmínkách musí být uvedeny všechny požadavky na soutěžní návrh, údaje o podrobnostech a způsobu 6 Jde o Zákonem užívaný termín pro dotazy dle Soutěžního řádu ČKA 14

prezentace, udání měřítek, formy adjustace apod. Definici požadovaných náležitostí soutěžního návrhu musí řešit zadavatel spolu porotou, protože porotci by měli co nejpřesněji definovat, podle čeho chtějí návrhy hodnotit. Grafická část se zpravidla prezentuje na panelech z lehkého materiálu pro výstavní účely (běžně Kapaplast, Forex). Velikost (formát) panelů a jejich orientaci určí zadavatel s porotci podle požadovaných grafických vyjádření. Je nezbytné ověřit, zda předepsané situace, řezy a pohledy lze vůbec v požadovaných měřítcích na panely určené velikosti a orientace umístit. Vhodné je určit základní parametry layouty soutěžních panelů a to buď slovně (které grafické vyjádření bude na kterém panelu) nebo graficky ( model panelů). V případě návrhů staveb jsou běžnými grafickými vyjádřeními - situace, dopravní řešení - půdorysy, řezy, pohledy - zákresy do fotografie, vizualizace V případě územních plánů jsou běžnými grafickými vyjádřeními -... -... -... Je žádoucí ponechat na panelech prostor pro volnou ilustraci řešení, jejíž výběr a ztvárnění dávají porotě důležitou informaci o schopnostech soutěžících. Textová část obvykle obsahuje abstrakt (výtah) v omezeném rozsahu, který bude použit pro veřejnou prezentaci návrhu (výstava, katalog, internet). Ve vlastním textu musí soutěžící doplnit grafickou část návrhu o vysvětlení přístupu k řešení, součástí textu mohou být dále: V případě návrhů staveb: - popis provozu, - materiálové a barevné řešení, - technologie a další údaje, které nejsou zřejmé z grafiky. V případě územních plánů: -... -... -... součástí textu mohou být přílohy jako rámcové tabulky výměr, rámcové propočty nákladů (obojí by mělo být předpřipraveno pro porovnatelnost návrhů), rámcové specifikace materiálů (např. dřeviny u krajinářských řešení). Rozsah textové části musí být v soutěžních podmínkách definován počtem stran a jejich velikostí. Pro definici velkosti strany se běžně užívá klasická normostrana s 1800 úhozy na stránku vč. mezer. 15

K textové části je dále připojen seznam částí soutěžního návrhu, který se nepočítá do limitovaného počtu stran stejně jako případná titulní strana textové části. Obálka Autor obsahuje informace o účastníkovi soutěže, autorovi / autorech soutěžního návrhu a o splnění požadavků na účast v soutěži včetně listin k prokázání splnění kvalifikace. Vzhledem k striktnímu požadavku na anonymnost soutěže musí být obálka neprůhledná a zalepená. Obálky se standardně otevírají a kontrolují po ukončení posuzování návrhů, rozhodnutí o oceněných a odměněných návrzích a jejich pořadí a vyhotovení slovního hodnocení návrhů. Za předpokladu dodržení požadavků na anonymní hodnocení porotou je možné provést otevření a hodnocení kvalifikace nezávislou a s porotou a pomocnými orgány soutěže nespojenou osobou před vlastním hodnocením (viz bod 4.d). Obálky autor jsou porotě předkládány vždy (tedy zalepené nebo již překontrolované) až po stanovení pořadí oceněných návrhů a po sepsání hodnocení všech návrhů. Digitální část návrhu je požadována jako součást soutěžních návrhů z důvodů využití pro následnou prezentaci návrhů na výstavě, v katalogu a na www. Proto je nutné do digitální části vložit textovou část v editovatelném formátu (nejčastěji MS Word), výkresovou část pak v *.pdf popř. jako obrázky (*.jpg, *.png). Digitální část je přikládána k soutěžnímu návrhu na pevném nosiči dat (CD ROM, DVD ROM) označeném názvem soutěže a vloženém v obalu, který zabezpečí nosič před poškozením. Digitální část návrhu může obsahovat identifikaci autora souborů. Pokud by takovou identifikaci zjistil sekretář soutěže, přezkušovatel nebo porotci před otevřením obálek Autor, jednalo by se o zjištění porušení anonymity. Soutěžní návrh by v takovém případě musel být vyřazen z posuzování. Proto je doporučeno vkládat obal s nosičem do obálky Autor. Nelze vyloučit případ, že zadavatel chce využít digitální data pro posuzování a poskytnout je znalcům k separátnímu studiuv takovém případě je pak nezbytné v soutěžních podmínkách uvést, že soutěžící musí zajistit, aby soubory uložené na nosiči ani nosič samotný neobsahovaly jakékoliv identifikace autora. Obal s nosičem je pak mimo obálku Autor. Obálka Zpáteční adresa obsahuje kontaktní adresu, na níž se doručí a) požadavek na doplnění chybějících dokladů k prokázání splnění podmínek účasti v soutěži v případě, že zadavatel rozhodne o kontrole splnění podmínek před hodnotícím jednáním poroty, b) výzva k účasti v druhé fázi soutěže s požadavky na soutěžní návrhy pro druhou fázi soutěže. Z důvodů podmínky anonymnosti soutěže musí být i tato obálka zalepená a neprůhledná. Smí ji otevřít pouze nezávislá osoba vázaná mlčenlivostí ve vztahu k soutěžním návrhům. 6.c) Požadované závazné části soutěžních návrhů pro druhou fázi soutěže V případě dvoufázových soutěží se uvedou v podrobnosti bodů 6a) a 6b) požadavky na soutěžní návrhy pro druhou fázi soutěže. Lze též uvést informaci, že požadavky na soutěžní návrhy budou specifikovány ve výzvě k účasti ve druhé fázi soutěže zasílané účastníkům, jejichž návrhy do druhé fáze porota vybere. 7 Závazná úprava soutěžního návrhu a podmínky anonymity soutěžního návrhu. 7-a) Úprava soutěžních návrhů 16

Pro zajištění přehlednosti a snadné orientace v návrzích se užívají tyto zásady úpravy návrhů týkající se všech součástí soutěžního návrhu. Panely grafické části, titulní strana textové části, obálka Autor, obal s pevným nosičem dat (pokud není vložen do obálky Autor), obálka Zpáteční adresa se opatřují: a) v pravém dolním rohu rámečkem 3x3 cm, do kterého sekretář soutěže vyznačí identifikační číslo návrhu; b) v levém dolním rohu rámečkem 3x3 cm, do kterého soutěžící umístí číslo dle seznamu příloh, který je součástí textové části; c) v dolní části uprostřed označeny textem názvu soutěže ve zkrácené verzi. Uvedené požadavky nejsou povinné, jde však o velmi praktickou záležitost, na kterou jsou soutěžící i porotci zvyklí. 7.b) Podmínky zachování anonymity soutěže Na rozdíl od předchozích požadavků na úpravu návrhů jsou podmínky zachování anonymity závazné. Znamená to, že žádná část soutěžního návrhu, s výjimkou listin a digitální části návrhu uzavřených v obálce Autor, nesmí nést označení (jméno, název, podpis, značku) účastníka či autora. Z důvodu zachování anonymity se návrhy odesílají s adresou odesilatele Česká komora architektů, Josefská 6, 118 00 Praha 1 - Malá Strana, popřípadě adresou komory či jiného profesního sdružení v členské zemi, v níž má soutěžící sídlo. 7.c) Obal návrhu Obal návrhu musí být pevný, chránící soutěžní návrh před poškozením. Většinou jsou požadovány pevné desky. Obal musí být označen nápisem NEOTEVÍRAT - SOUTĚŽNÍ NÁVRH - ZKRÁCENÝ NÁZEV SOUTĚŽE. 7.d) Podmínky úpravy návrhu pro druhou fázi soutěže V případě dvoufázových soutěží se uvede, že uvedené podmínky úpravy návrhů platí i pro návrhy v druhé fázi soutěže. 8 Způsob odevzdání soutěžních návrhů Požadavky na odevzdání soutěžních návrhů jsou podrobně popsány v kap. 5.12. Soutěžní podmínky musí jednoznačně definovat místo a formu odevzdání a zejména datum a hodinu, do kdy je možné návrhy odevzdávat. Návrhy odevzdané po tomto termínu totiž už musí být ze soutěže vyloučeny. V případě dvoufázových soutěží se uvedou požadavky na odevzdání soutěžních návrhů pro obě fáze soutěže. Je též možné uvést informaci, že způsob odevzdání soutěžních návrhů ve druhé fázi bude specifikován ve výzvě k účasti ve druhé fázi soutěže zasílané účastníkům, jejichž návrhy do druhé fáze porota vybere. 9 Kritéria hodnocení a důvody pro vyloučení návrhů ze soutěže či vyřazení z posuzování 9.a) Kritéria hodnocení Zadavatel spolu s porotou definuje kritéria, podle kterých budou soutěžní návrhy vyhodnocovány. Nastavení hodnotících kritérií musí být provedeno velmi zodpovědně. Jejich pojetí musí odpovídat charakteru předmětu soutěže a potřebě zadavatele. V soutěžních podmínkách musí být definováno, zda mají kritéria stejnou váhu, popř. je váha jednotlivých kritérií uvedena, nebo jsou kritéria seřazena podle významnosti. Pro možnost reagovat i na inovativní řešení 17

se většinou používá výčet kritérií bez řazení podle významnosti. Hlavní důraz je tak kladen na srozumitelně popsané hodnocení poroty. Běžně užívaným kritérii jsou - celková (architektonická, urbanistická) kvalita řešení, - ekonomická přiměřenost návrhu z pohledu investičních či provozních nákladů, - naplnění požadavků na kapacity (výměry podlaží, počty bytů apod.). Mezi kritéria lze zařadit např. i naplnění požadavků z participace apod. Kritériem hodnocení by u soutěže o návrh neměla být cena následné zakázky. Soutěž by se měla soustředit na výhradně kvalitativní hodnocení. V případě dvoufázových soutěží se uvede, zda: - kritéria pro hodnocení návrhů v první fázi budou použita i pro hodnocení návrhů v druhé fázi - nebo zda pro druhou fázi se definují jiná kritéria. Pokud se zadavatel s porotou rozhodne pro jiná kritéria pro hodnocení návrhů ve druhé fázi, může: - kritéria pro druhou fázi uvést v soutěžních podmínkách - uvést informaci, že kritéria budou specifikována ve výzvě k účasti ve druhé fázi soutěže zasílané účastníkům, jejichž návrhy do druhé fáze porota vybere. 9.b) Důvody pro vyloučení návrhů ze soutěže či vyřazení z posuzování Ze soutěže o návrh jsou vyloučeny návrhy, které byly doručeny po termínu pro podávání návrhů, návrhy porušující anonymitu a návrhy předložené soutěžícími, kteří porušují podmínku účasti v soutěži uvedenou v bodě II podmínek účasti v soutěži. Porota déle může vyřadit z posuzování návrhy, u nichž přezkušovatel nebo porota zjistí následující: I. Soutěžící nedoložil potřebné doklady k prokázání splnění podmínek účasti v soutěži. V takovém případě může porota rozhodnout, že soutěžícímu bude poskytnuta lhůta pro doplnění chybějících dokladů. Pokud soutěžící doklady ve lhůtě stanovené zadavatelem nedoloží, bude z účasti v soutěži vyloučen. II. Soutěžní návrh nesplňuje závazné požadavky soutěžních podmínek na obsah a rozsah popř. závazné požadavky na řešení. Porota může čtyřpětinovou většinou rozhodnout, že případné porušení závazných požadavků soutěžních podmínek je čistě formální, návrh nezvýhodňuje před ostatními a nevede k porušení anonymity a návrh tedy bude řádně posuzován. 10 Porota a odborní znalci V soutěžních podmínkách je uveden jmenný seznam porotců s rozdělením na řádné členy a náhradníky a na porotce závislé a nezávislé. Seznam porotcůmůže být doplněn seznamem znalců. Podrobnější komentář k sestavení poroty a k výběru znalců jsou uvedeny v kap. 5.4 a 5.5. 18

11 Ceny, odměny a náhrady výloh spojených s účastí v soutěži Podstatnou součástí soutěží je poskytování finančních náhrad za účast v soutěži a za odevzdaná řešení. Soutěžní podmínky obsahují počet cen (zpravidla tři) a jejich výši a kromě toho počet a výši odměn neoceněných soutěžních návrhů, popřípadě ustanovení o náhradě hotových výloh vyzvaným účastníkům soutěže u soutěží vyzvaných. Odpovídající výše cen a odměn je vedle motivačního efektu pro potenciální soutěžící též významným ukazatelem, že je zadavatel při vypsání soutěže veden vážným úmyslem následného zadání zakázky a v praxi se existence odpovídajících cen a odměn projevuje vyšší mírou účasti kvalitních soutěžních týmů. Celková výše financí na ceny a odměny.. bude doplněno dle výsledného znění SŘ ČKA Odměny jsou určeny pro finanční ohodnocení návrhů, které přinesly některá výjimečná či pozoruhodná řešení, jako celek však nedosáhly kvality návrhů oceněných. Částka určená na odměny by se měla pohybovat do 50% částky určené na ceny, výše jednotlivé odměny by neměla přesáhnout 80 % částky určené pro třetí cenu. Náhrady výloh spojených s účastí v soutěži by měly přiznány v maximální možné míře, protože soutěžící předkládají zadavateli výsledky tvůrčí práce, jejichž zhotovení je spojeno s vynaložením úsilí, spotřebou času a vynaložením finančních výdajů na tisk, adjustaci a doručení návrhů. Žádoucí je přiznat náhrady výloh účastníkům, kteří předložili návrhy v druhé fázi soutěže. U užší soutěže o návrh se obvykle náhrady výloh přiznávají všem účastníkům, kteří soutěžní návrh předložili. Specifické postupy I. Porota může v souladu se Soutěžním řádem rozhodnout že: a) neudělí žádnou cenu, b) některou cenu neudělí a některou cenu udělí vícekrát, c) odměny neudělí v plné výši nebo vůbec. Porota ovšem není oprávněna snížit celkovou částku na ceny. Při použití tohoto postupu musí porotci zvážit, že zadavatel bude podle pořadí jednat s autory oceněných návrhů o zadání zakázky. Porota by měla být tedy rozhodná a dospět k rozdělení cen. II. Soutěžními podmínkami může stanoveno, že vyplacená cena bude zahrnuta do celkového honoráře v případě, že bude mezi vyhlašovatelem a autorem oceněného návrhu uzavřena smlouva na následnou zakázku za honorář obvyklý. 12 Základní termíny soutěže V soutěžních podmínkách budou uvedeny všechny termíny soutěže: I. Datum ustavující schůze poroty II. III. IV. Datum vyhlášení soutěže Datum prohlídky soutěžního místa potenciálními účastníky soutěže Datum pro zaslání požadavků na vysvětlení soutěžní dokumentace V. Datum odevzdání soutěžních návrhů účastníky soutěže. 19

K tomuto termínu je třeba uvést, že SŘ definuje minimální soutěžní lhůty 6 týdnů u soutěže s jednou fází a 8 týdnů u soutěže s dvěma fázemi. Tyto lhůty jsou minimální, zadavatel by měl vytvořit soutěžícím dostatečný prostor pro zpracování soutěžních návrhů. VI. Datum konání hodnotícího zasedání poroty. Datum zasedání poroty k hodnocení soutěžních návrhů se musí konat do jednoho měsíce / dvou měsíců od posledního dne pro odevzdání soutěžních návrhů. VII. Lhůta k oznámení o výběru návrhu. Oznámení musí být rozesláno všem účastníkům soutěže do vlastních rukou. VIII. IX. Datum setkání k uveřejnění výsledků hodnocení návrhů a lhůta ke zpřístupnění soutěžních návrhů soutěžícím k nahlédnutí Lhůta ke zpřístupnění soutěžních návrhů soutěžícím k nahlédnutí Tato lhůta počíná běžet dnem rozeslání rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího návrhu a končí patnáctým dnem po datu posledního doručení tohoto rozhodnutí účastníku soutěže. X. Lhůta k proplacení cen a odměn Ceny a odměny musí být vyplaceny nejpozději do 50 dnů od rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnějšího návrhu. XI. Lhůta k veřejnému vystavení soutěžních návrhů Zahájení veřejné výstavy soutěžních návrhů musí proběhnout nejpozději do tří měsíců od uveřejnění výsledků hodnocení návrhů soutěže. U dvoufázových soutěží se uvedou potřebné termíny pro druhou fázi soutěže s tím, že některé termíny mohou být upřesněny ve výzvě k účasti ve druhé fázi soutěže zasílané účastníkům, jejichž návrhy do druhé fáze porota vybere. 13 Řešení rozporů Ustanovení soutěžních podmínek o řešení případných rozporů se řídí Zákonem. Podrobnosti jsou uvedeny v kap. 5.17. 14 Zrušení soutěže Pokud si to zadavatel v soutěžních podmínkách vyhradí, má možnost soutěž zrušit dle 149 odst. 2 Zákona a to do rozhodnutí poroty o pořadí návrhů. Tuto možnost má ovšem pouze tehdy, pokud stanoví podmínky pro odškodnění účastníků. Dle 6 odst. 3 soutěžního řádu se za přiměřenou částku na odškodnění považuje částka ve výši souhrnu cen a odměn dle soutěžních podmínek. Uvědomění o zrušení soutěže se musí provést stejným způsobem, jakým došlo k vyhlášení soutěže. 15 Klauzule o akceptování soutěžních podmínek Toto velmi důležité ustanovení soutěžních podmínek deklaruje následující: I. Zadavatel, sekretář soutěže, přezkušovatel, porotci a odborní znalci svou účastí v soutěži potvrzují, že se s podmínkami soutěže seznámili a že je budou dodržovat a ctít. 20