GMES. Global Monitoring for Environment and Security. Ondřej Mirovský Česká kosmická kancelář Technologikcé Centrum AV ČR



Podobné dokumenty
Global Monitoring for Environment and Security - GMES

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

Data a služby programu Copernicus

TRENDY ROZVOJE DPZ A JEJICH MOŽNOSTI VYUŽITÍ PRO INVENTARIZACI KONTAMINOVANÝCH MÍST

VaV v GMES, finance, FP7 projekty

GEOSS/GMES aktuální stav a vývoj Jaromír Adamuška

Evropský program Copernicus: Přechod do provozní fáze

p r o g r a m u C o p e r n i c u s

Kosmické aktivity v ČR

Využití dat z pozorování Země pro sledování změn v krajině

Copernicus Masters. Lenka Hladíková CENIA, česká informační agentura životního prostředí. Lenka Hladíková CENIA. Seminář Gate2Space Praha,

GMES PRODUKTY A SLUŽBY ZALOŽENÉ NA DPZ PRO PODPORU ROZHODOVÁNÍ STÁTNÍ SPRÁVY A SAMOSPRÁVY

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

Satelitní data a aplikace využitelné pro veřejnou správu

Nová družicová data pro analýzy dostupnost dat Sentinel, pozemní segment

Dálkový průzkum Země DPZ. Zdeněk Janoš JAN789

LAND COVER V ČR SLUŽBA COPERNICUS PRO MONITOROVÁNÍ ÚZEMÍ NÁRODNÍ DATOVÁ SADA KRAJINNÉHO POKRYVU

Copernicus v ČR vize 2016+

CENIA pro životní prostředí analýza prostorových dat, vizualizace dat a hodnocení životního prostředí na jejich základě

Zkušenosti v programu FP7 SPACE v kontextu vývoje služeb programu GMES / Copernicus. Tomáš Soukup GISAT s.r.o.

Sentinel Collaborative Ground Segment

Životní prostředí v 7. RP

PŘÍLEŽITOSTI A AKTIVITY ESA V OBLASTI DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ

GMES aktivity v oblasti monitorování krajinného pokryvu (land monitoring)

Životní prostředí Aktuálně otevřené výzvy 6. září 2011, Praha

Příprava Implementační strategie INSPIRE

INSPIRE INSPIRE. Data k užití aneb, jak jsme na tom Čechách. K čemu vlastně INSPIRE. Směrnice INSPIRE. . a stavět geoportály 2.12.

Kosmické aktivity v ČR

Fondy EU programové období Projektový management ve sportu Seminář ke 2. přednášce Mgr. Pavel Mrnuštík

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ SCHŮZE VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY konané 19. dubna 2017

DPZ Dálkový průzkum Země. Lukáš Kamp, KAM077

Družicová navigace a kosmické technologie jako předpoklad moderní dopravní telematiky. Karel Dobeš Vládní zmocněnec pro spolupráci s GSA

Spolupracující pozemní segment Sentinel v ČR

Programy pozorování Země ESA. Martin Šunkevič Česká kosmická kancelář, o.p.s.

Prioritní cíle programu LIFE+

Česká stopa v projektech GMES: projekty, aktivity, zkušenosti

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Mapování v krizovém řízení - rok od spuštění první služby programu Copernicus

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 2. prosince 2011 (12.12) (OR. en) 17072/11

CORINE LAND COVER. Jana Bašistová CENIA, česká informační agentura životního prostředí. 3. české uživatelské fórum Copernicus.

NÁRODNÍ INVETARIZACE KONTAMINOVANÝCH MÍST

Priority Národního kosmického plánu v oblasti pozorování Země

Ministerstvo pro místní rozvoj Odbor řízení a koordinace fondů EU Informace o schválení programů pro programové období

GSE Land. GMES: Produkty a služby založené na DPZ. pro podporu rozhodování státní správy a samosprávy

Budoucnost metody QUEST a navazující aktivity

Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat

Prioritní výzkumné cíle

CISAŽP. Celostátní informační systém pro sběr a hodnocení informací o znečištění životního prostředí

KOSMICKÝ KURÝR. Kosmický kurýr. březen Možnosti spolupráce s ESA. Strana 1/8. Informační měsíčník Czech Space Office

Tematické cíle a investiční priority programu spolupráce Rakousko Česká republika

Mapování urbanizovaných ploch a úrovně jejich zastavění

PORTÁL ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V PRAZE - Nový pohled na starý IOŽIP?

Místní Akční Skupina Lašsko. Strategie MAS veřejné setkání, Hodslavice,

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni

Konference k 10. výročí přijetí Evropské úmluvy o krajině v ČR

Strategie regionálního rozvoje ČR a její dopady na Moravskoslezský kraj

SETKÁNÍ MĚSTSKÝCH ČÁSTÍ PRAHY

Pozorování Země v připravovaném pracovním plánu Horizontu 2020 Space na roky

Udržitelná doprava a Plány udržitelné městské mobility. Zbyněk Sperat (prezent. David Bárta)

7. rámcový program BEZPEČNOST. Eva Hillerová, TC AV ČR

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka oddělení politiky a strategií životního prostředí

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný

Česká kosmická kancelář (CSO)

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Problematika změny klimatu v ČR

CESTA K DIGITÁLNÍ EKONOMICE A SPOLEČNOSTI. Cesta k digitální ekonomice a společnosti

Návrh Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu

nedostatku vody v kontextu ení Ing. Václav Dvořák, PhD. odbor ochrany vod

JIŘÍ MATĚJÍČEK ANTON PRČINA. 2. aktualizované a rozšířené vydání

Aplikace DPZ v územním plánování Data z evropské služby GMES Land

Obce a evropské fondy v období Mgr. František Kubeš odbor regionální politiky Ministerstvo pro místní rozvoj

Politika cestovního ruchu v období v České republice

Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)

PROGRAM LIFE. pro životní prostředí a oblast klimatu. Ostrava,

LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Energetické cíle ČR v evropském

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země

Praktické využití FOSS4G projektů pro monitorování území pomocí družicových dat. Erika Orlitová, Lukáš Brodský, Jan Kolomazník,Václav Vobora GISAT

Galileo evropský navigační družicový systém

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Specifikace plnění DKRVO pro rok výzkumné úkoly

(Legislativní akty) NAŘÍZENÍ

DPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034

Čistá mobilita z pohledu MŽP. Mgr. Jaroslav Kepka vedoucí oddělení dobrovolných nástrojů

Ing. Václav Fencl, CSc.

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Programy podpory výstavby ze strany EU SPANILÝ VOJTĚCH

Program rozvoje venkova

Priority a možnosti v programovém období a hlavní změny oproti programovému období

Problematika ochrany zdraví a rizik ze životního prostředí nový dokument

Životní prostředí - jedno z témat pro ICT v územní veřejné správě. Jaroslav Šolc


Programy cíle Evropská územní spolupráce MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

Celostátní síť pro venkov-vize a skutečnost. Ing. Jana Bačkovská metodik vzdělávání Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha

Globální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech

Realizace NLP II v roce 2013 z pohledu Ministerstva zemědělství. Tomáš Krejzar Ministerstvo zemědělství ČR

Jak fungují evropské dotace

Stručný přehled trendů v oblasti pozorování Země

Zdroje dat GIS. Digitální formy tištěných map. Vstup dat do GISu:

Význam průzkumů dopravního chování pro plány udržitelné městské mobility. Zbyněk Sperat +...

Transkript:

GMES Global Monitoring for Environment and Security Ondřej Mirovský Česká kosmická kancelář Technologikcé Centrum AV ČR

Struktura prezentace Co to je GMES? Proč GMES? Vývoj GMES Struktura, organizace a kontext programu GMES Aktuální vývoj GMES

Planeta Země prochází rapidní proměnou změny klimatu informace o počasí znečištění životního prostředí (voda, vzduch, půda ) záplavy, požáry, zemětřesení urbánní rozvoj (suburbanizace) potravinová krize pro naši rychlejší reakci na hrozící rizika pro člověka i přírodu potřebujeme včasná a spolehlivá data

Co je GMES? Iniciativa (program) EU na vývoj nástrojů pro zlepšení našeho prostředí a udržování naší planety bezpečné a zdravé. Výsledek letitého vědeckého výzkumu a technického vývoje v pozorování Země a pochopení procesů a jevů na naší planetě. Způsob evropské účasti v celosvětovém společenství na monitorování a spravování naší planety Group on Earth Observation

Co je GMES? GMES představuje program zastřešující snahu Evropské unie o zajištění efektivního sběru, předávání a využívání informací o stavu životního prostředí a bezpečnosti GMES je konstruován jako služba reflektující poptávku uživatelů po včasných a přesných informačních službách

Proč GMES? k naplňování politik EU: rámcová směrnice o vodě, směrnice o stanovištích (Natura 2000), EU strategie na ochranu biodiverzity společná zemědělská politika (agro-envi), rybářství, ochrana příbřežních oblastí strukturální politiky, tématická strategie udržitelného urbánního rozvoje a využívání krajiny, odpady, ochrana půd, lesnictví, INSPIRE bezpečnostní a zahraniční politika Rámcová úmluva o ochraně klimatu (UN) - také pro potřeby uživatelů ze států a regionů

Proč GMES? EU jako celek je závislá na pozorovacích systémech neevropského původu (z 60%) ovládání informací o životním prostředí a bezpečnosti má pro EU geostrategické důsledky (podobnost s GALILEO) současné národní normy a systémy jsou mnohdy roztříštěné a nekoordinované = pomalé a málo efektivní nemáme včasná a přesná data

Důvody nedostatků informací Technické - kvalita dat, datové standardy - děravá infrastruktura sběru dat, archivování - data z odlišných oborů nejsou konsistentní Vědecké - omezená znalost přírodních procesů - nedostatečná přesnost modelů a scénářů Organizační nedostatečné propojení článků řetězce produkce informace (pořizování dat získávání informace uživatelé informace)

Paradox: Jak GMES vzniklo? Desetiletí výzkumu v dálkovém průzkumu a vývoje družic spolu s rozvojem IT přineslo obrovský nárůst objemu pořizovaných dat a informací vedoucí pracovníci si stěžují na nedostatek informací Data se nepotkávají s potřebou Baveno 1998 Společná aktivita ESA a Evropské komise na podporu získávání a šíření užitečné informace Tlak SPACE průmyslu

Vývoj GMES Rozvoj koncepce 1998-2001 Počáteční výzkumné období 2001-2003 potvrdilo proveditelnost koncepce GMES Akční plán 2004-2008 2008 první funkční služby 2011 vypuštění prvních GMES satelitů 2015 GMES plně funkční

ESA kooridnace

Pozemní komponenty GMES zahrnuje všechna pozemní, letecká a námořní měření (z lodí a bójek), potřebná k zavedení informačních služeb GMES do praxe dlouhodobá in-situ měření jsou již tradičně základem monitoringu parametrů životního prostředí v Evropě zahrnuje propojené systémy příjmu, zpracování a zprostředkování dat harmonizace a standardizace infrastruktura pro příjem, zpracování a transformování modelování a předpovídání datový servis katalogizace, archivace přístup k datům z družic ESA, Eumetsatu a třetích stran (národní či soukromé satelity) EEA - koordinace

GMES Poradní výbor (GAC) Zástupci členských států EU, EK, ESA, evropské agentury Politické vlastnictví GMES Byro GMES Orgán EK (2006) Koordinace uvnitř EK Řídící prvky GMES Evropská komise Programový výbor 7RP program Spolupráce, kapitola Kosmonautika ESA Rada programu Pozorování Země programy Prvek služeb GMES & Družicová část GMES

GMES první služby 2006-2008 zavádění tzv. fast tracks : monitoring Země krizová reakce námořní služby atmosféra security finance z FP7 (first call) - aktuálně požadovaný příspěvek k dílčím politikám a potřebám EU např. - monitoring klimatu (ECVs) - prevence povodní a požárů - prevence chemických rizik - meteorologické jevy nad oceány - monitoring v ochraně ŽP, Natura 2000 - mapování a sledování změn povrchu země - společná zemědělská politika (CAP), agro-envi.

Monitoring Země (I.) na úrovni Evropy je cílem poskytovat informace o změnách land use / land cover pro množinu cílových uživatelů na evropské, národní a lokální úrovni (Core services) na lokální úrovni zajistí mapování městských aglomerací, podklady pro územní plánování, modely hlukové zátěže, monitoring oblastí postižených těžbou, monitoring hot spots procházejících rapidními změnami (Downstream services) rozsah poskytovaných služeb bude do budoucna použitelný i na globální úrovni SAGE, Geoland, Forest Monitoring aktuálním výstupem např. URBAN ATLAS

Monitoring Země (II.) EU příspěvek pro monitorování a reportování: UN Framework Convention on Climate Change (UNFCCC) and its Kyoto Protocol UN Convention to Combat Desertification (UNCCD) UN Convention on Biological Diversity (UNCBD) Technologické požadavky: iniciační fáze využití SPOT, LANDSAT a IRS přechod na ESA Sentinel-2 + částečné využití Sentinel-3 satelitní snímky s rozlišením 2,5 60 m land cover / land use s rozlišením 20 m

Krizová reakce (I.) cílem je podpora evropských kapacit pro rychlou reakci na krizové situace: meteorologicky dané (povodně, bouře ) geofyzikální (zemětřesení, subsidence, vulkanické erupce, tsunami ) člověkem podmíněné nehody a katastrofy včetně humanitárních krizí dlouhodobým cílem je přejít z role rychlé reakce na roli prevence a včasných varování, a zároveň zkvalitnit (post)krizový management RISK_EOS, Respond, Preview

Krizová reakce (II.) aktuální potřeby: rychlé mapovací služby mapy rizikových oblastí pokrytí globální s ohledem rizikové oblasti centr. Amerika, vých. Afrika, jiho-vých. Asie technologické požadavky: rychlost (okamžitě) a dostupnost (24 hodin) prozatímní využití Rapid Eye, SPOT, ENVISAT, RADARSAT, ERS atd. postupný přechod na Sentinel-1(radarová data = rychlá) a částečně Sentinel-2 (pomalejší)

GMES atmosférické služby monitoring složení atmosféry primární služby globální rozměr: ozon, UV záření, skleníkové plyny a aerosoly Evropský rozměr: kvalita ovzduší, zdroje CO 2, Nox, městské aglomerace, přesahy do uvažované climate change service ESA Climate change initiative sledování ECVs

GMES komponenta bezpečnost téma bezpečnosti jde v EU napříč spektrem politik rozhodování je soustředěno v jiných politikách v současné době dochází k definování mantinelů pro bezpečnostní dimenzi v GMES ochrana vnějších hranic, humanitární pomoc, pirátství apod. propastný rozdíl mezi civilními a vojenskými službami

Aktuální vývoj GMES 2009 schváleno nařízení - O Evropském programu pozorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011 2013) zajištění návaznosti na FP7 a národní a mezinárodní aktivity úplný řetězec služeb pro nouzovou reakci a pro monitorování země, přístup k údajům a na provoz infrastruktury Oblasti podpory: služby nouzové reakce, služby monitorování země, opatření na podporu využívání služeb uživateli, přístup k údajům a vesmírná složka GMES GMES v FP8?

GMES v České republice Česká kosmická kancelář (národní kontaktní bod) Technologické centrum AV (kontaktní bod pro 7.RP) v roce 2006 MŽP iniciuje vznik koordinační rady pro GEO, GMES a GEOSS (členy ČHMÚ, CENIA a CSO) Usnesení vlády č. 1469 dne 20. 12. 2006 - na zapojení ČR do budování integrovaného a udržitelného Globálního pozorovacího systému Země a zajištění účasti ČR na programu Evropského společenství GMES Usnesení vlády č. 229 (2. 3. 2009) - Národní sekretariát GEOSS/GMES v ČR v současné době je na MŽP připraven návrh na ustanovení, jednání s dalšími resorty

Potenciál zapojení do GMES zapojení do výstavby vesmírných komponent je málo pravděpodobné pouze skrze ESA GMES větší možnosti v pozemních komponentech, distribuci a zpracování dat - FP7, (poskytovatelé služeb, IT, SMEs, GIS ) zájmem je o maximální zapojení stávajících národních kapacit do integrálních složek GMES, instituce! především v Land monitoring a emergency Unie potřebuje využít maximálně národní kapacity 25

Děkuji vám za pozornost! http://www.czechspace.cz/cs/gmes mirovsky@czechspace.cz mirovsky@tc.cz