1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE DÍLA...3 2 ORGANIZACE ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉHO KONCEPTU...5 3 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ODDÍLŮ PŘEDÁVANÉHO DÍLA...5 3.1 ÚVOD...5 3.2 BILANCE POTŘEB TEPLA A PALIV...5 3.3 STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA TEPELNÉ SOUSTAVY MĚSTA...9 3.4 OBECNÁ ANALÝZA...10 3.4.1 Varianta 1 zachování stávající soustavy CZT...10 3.4.2 Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s...11 3.4.3 Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW...11 3.4.4 Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu...12 3.4.5 Varianta 5 - výstavba domovní kotelny...12 3.4.6 Varianta 6 - geotermální zdroj Lovosice...13 3.5 EKONOMICKÁ ANALÝZA NAVRŽENÝCH VARIANT...14 3.5.1 Vymezující zásady, vstupní podmínky...14 3.5.2 Základní předpoklady pro výpočet...14 3.5.3 Charakteristika jednotlivých variant...17 3.5.3.1 Varianta 1 současný stav...17 3.5.3.2 Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s...17 3.5.3.3 Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW...18 3.5.3.4 Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu...20 3.5.3.5 Varianta 5 - výstavba domovní kotelny...22 3.5.3.6 Varianta 6 geotermální zdroj Lovosice...22 3.6 VYHODNOCENÍ EKONOMICKÉ ANALÝZY JEDNOTLIVÝCH VARIANT...23 3.6.1 Přehled variant podle cen koncového spotřebitele...23 3.6.2 Vyhodnocení variant...23 3.6.3 Multikriteriální porovnání variant...25 3.7 POSOUZENÍ VLIVŮ DOPORUČENÝCH VARIANT NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...26 3.8 ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ ZPRACOVÁNÍ ENERGETICKÉHO KONCEPTU...30 Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 1 (celkem 32)
Poděkování Předkládaný dokument je výsledkem dobré spolupráce řídícího výboru pro zpracování územní energetické koncepce města, kolektivu pracovníků městského úřadu Lovosice, starostů obcí Lukavec a Sulejovice a techniků společnosti TH města Lovosic, s.r.o. zabezpečující provoz systému CZT a zpracovatele. Jmenovitě bych rád poděkoval panu Ing. Martinu Dlouhému a panu Milanu Peterkovi ze společnosti TH města Lovosic, s.r.o., kteří se svými odbornými znalostmi a organizačními zkušenostmi významně podíleli na formování obsahu díla a jeho zaměření. Současně bych rád vyjádřil poděkování i dalším pracovníkům městského úřadu, státních institucí a distribučních společností, kteří svým aktivním přístupem a poskytnutými odbornými radami vyjádřili kladný vztah k řešenému regionu a dané problematice. Poděkování náleží také dalším subdodavatelům a spolupracovníkům, kteří přispěli ke zdárnému průběhu zpracování územní energetické koncepce. Ing. Štěpán Brus Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 2 (celkem 32)
1 Identifikační údaje díla Název zakázky: Územní energetická koncepce města Lovosice Objednatel: Město Lovosice Školní 2 410 30 Lovosice IČO: 00 263 991 Zpracovatel zakázky: MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Hudcova 76a 612 48 Brno - Medlánky IČO : 269 38 332 DIČ : CZ 269 38 332 Nositel zakázky: MIX MAX - ENERGETIKA, s.r.o. Ing. Štěpán Brus Autorizovaný inženýr v oboru technologická zařízení budov Autorizovaný technik v oboru technika prostředí staveb Specializace: elektrotechnická zařízení Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 3 (celkem 32)
Hlavní spolupracovníci: Jitka Bartošová úspory energie, vliv na kvalitu ovzduší Ing. Michal Vlček tepelné sítě Ing. Richard Lank ekonomické vyhodnocení Doba zpracování: říjen 2006 až květen 2007 Řešení aktualizace dat: pro pravidelné doplňování nových údajů a dat nabízíme aktualizaci dat na požádání za cenu nákladové hodiny, aktualizace dat bude provedena do 30-ti dnů od vzniku požadavku Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 4 (celkem 32)
2 Organizace zpracování energetického konceptu Práce byly zahájeny v říjnu roku 2006. Na prvním pracovním jednání byla dohodnuta organizace zpracování díla. Práce zhotovitele byla usměrňována řídícím výborem, který určoval termíny a obsah jednání jednotlivých pracovních výborů. V průběhu zpracování díla se uskutečnily čtyři pracovní výbory. Zápisy z jednání příslušných pracovních výborů jsou uloženy v Dokladové části díla. Mimo zmíněné řídící výbory bylo provedeno několik dílčích jednání se zástupci MěÚ v Lovosicích a Obecních úřadů Lukavec a Sulejovice a s distributory jednotlivých forem energie. Zápisy zásadního významu jsou opět součástí Dokladové části díla, ostatní zápisy jsou uložené u zpracovatele dokumentu. Čistopis konceptu Územní energetická koncepce města Lovosice byl projednán a odsouhlasen na mimořádném zasedání Rady města Lovosice, které se uskutečnilo 9.5.2007. Odsouhlasení konceptu díla bylo realizováno v průběhu měsíce května roku 2007. 3 Shrnutí výsledků oddílů předávaného díla 3.1 Úvod Předkládaná Územní energetická koncepce města Lovosice se zabývá zásadami rozvoje soustav vyrábějících teplo pro řešené území, a to jak z pohledu celospolečenského, tak z pohledu konečného uživatele. Základní podklady pro zpracování územní energetické koncepce města byly poskytnuty Městem Lovosice (Územní plán sídelního útvaru - rok zpracování 2000, digitální katastrální mapa města), Obcí Sulejovice (Územní plán obce rok zpracování 2000), Českým statistickým úřad se sídlem v Ústí nad Labem a v Praze (statistické údaje ze SLDB 1991 a SLDB 2001), Katastrálním úřadem v Litoměřicích (digitální katastrální mapa obcí Lukavec a Sulejovice), Krajským úřadem Ústeckého kraje (údaje související s životním prostředím), distributory energie a dalšími subjekty. Dále byly vzaty v úvahu širší hospodářské, politické a legislativní skutečnosti, ovlivňující provádění regionální i celostátní energetické politiky. Přihlédnuto bylo také k obsahu základních dokumentů vydaných pro oblast energetiky v Evropské unii. V energetické koncepci jsou shrnuty a popsány důležité podklady, které jsou potřebné pro formulování variantních řešení rozvoje tepelné soustavy po technické i ekonomické stránce. Energetická koncepce města je zpracována tak, aby vybavila místní orgány spolehlivým informačním podkladem, umožňujícím přípravu a posuzování realizace krátkodobých i dlouhodobých akcí v oblasti rozvoje tepelné soustavy města a ekologické využití energie v souladu s vývojovými cíli města. Předpokládá se, že předkládaná Územní energetická koncepce města Lovosice bude průběžně, podle vývoje reality aktualizována tak, aby byla stále reálná, aktuální a současně výchozím podkladem pro krátkodobé i dlouhodobé plány města. 3.2 Bilance potřeb tepla a paliv Bilance potřeb paliv a energie je provedena z několika pohledů: Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 5 (celkem 32)
Celková spotřeba města Spotřeba paliv a energie v podnikatelském sektoru, v zemědělství a v občanské vybavenosti Spotřeba paliv a energie pro zajištění vytápění bytové sféry Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 6 (celkem 32)
Údaje poskytnuté jednotlivými distributory paliv a energie a ČSÚ Praha jsou uvedené v následující tabulce za r. 2005: Tabulka 1. Struktura celkové potřeby energie podle účelu užití (GJ) dodávkové Typ černé uhlí hnědé uhlí koks topné oleje zemní plyn kapalný plyn ostatní el.energie celkem % teplo Bydlení 13 959,24 852,50 102 085,20 691,50 155 564,24 52 802,64 326 585,08 11,31 Průmysl 928,70 1 536 702,00 473 710,40 519 466,10 2 530 807,21 87,64 Terciální sféra 1 120,00 412,50 11 045,73 304,01 5 209,74 18 091,98 0,63 Doprava 0,00 0,00 Zemědělství 9 610,27 2 771,53 12 381,80 0,43 Celkem 2 887 866,07 100,00 Údaje jednotlivých druhů tuhých paliv byly získány od následujících zdrojů: pro podnikatelský sektor z dotazníkové akce a ze souhrnných údajů ČSÚ Praha pro občanskou vybavenost z dotazníkové akce a od soukromé společnosti Uhelné sklady Lovosice Prosmyky, a.s. pro bytovou sféru z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů z r. 1991, 2001 Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 7 (celkem 32)
Údaje o spotřebách paliv a energie v podnikatelském sektoru byly získány pomocí dotazníkové akce a poskytnutých údajů z ČSÚ Praha. V následující tabulce je uveden souhrn získaných údajů, které zahrnují pouze velké odběratele tzn. podnikatelský sektor, r. 2005: Tabulka 2. Souhrnné údaje spotřeb energií podnikatelského sektoru na základě dotazník.akce CZT Elektrická energie Zemní plyn Tuhá paliva Lehký topný olej Propanbutan [GJ] [kwh] [m 3 ] [t] [t] [t] 1 486,00 122 666 244,00 9 476 327,43 83 553,00 0,00 0,00 [MWh] 412,78 122 666,24 89 630,26 315 420,66 0,00 0,00 Ve shora uvedené tabulce jsou uvedeny údaje, které při srovnání s předcházejícím rokem naznačují mírný nárůst ve spotřebě energií a paliv v řešené lokalitě. Tabulka 3. Bilance potřeby tepla a tepelného výkonu bytového fondu v roce 2002 Číslo oblasti Jednotlivé oblasti území (ZSJ) Potřebný příkon Roční potřeba tepla na vyt. na TUV na vyt. na TUV (kw) (kw) (MWh) (MWh) 1 Lovosice-střed 4 719 1 195 6 616 2 496 2 Teplická 3 775 472 3 988 1 133 3 U zastávky 8 052 1 701 10 378 3 655 4 Stadion 148 37 206 77 5 Ostrov 0 0 0 0 6 U Labe 273 65 370 136 7 K Lukavci 0 0 0 0 8 Hlavní nádraží 0 0 0 0 9 Terezínská 6 431 1 626 9 010 3 397 10 Nový Klapý 1 975 135 1 786 394 11 Za tratí 200 19 194 49 12 Na médii 16 1 14 3 13 V cihelně 0 0 0 0 14 Pod Lovošem 31 2 28 6 15 Prosmyky 16 1 14 3 16 Lovošská 362 50 394 116 17 Lukavec 1 713 116 1 546 340 18 Sulejovice 3 774 288 3 492 805 Celkem 31 484 5 705 38 036 12 610 Grafické vyhodnocení energetické náročnosti města je uvedeno v závěru kap. I. textové části. Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 8 (celkem 32)
3.3 Stručná charakteristika tepelné soustavy města Podle způsobu vytápění lze město Lovosice rozdělit na oblasti s centralizovaným zásobováním teplem (CZT) a na oblasti s decentralizovaným zásobováním. Obce Lukavec a Sulejovice mají pouze decentralizované zásobování teplem. Blokové kotelny lze označit za součást CZT ve smyslu ČSN 38 3350 tj. pokud zásobují teplem venkovními rozvody alespoň dva objekty. Ve městě se nachází několik systémů s blokovou kotelnou a větší počet domovních kotelen. Systémy CZT jsou teplovodní. Jednotlivé systémy CZT jsou vzájemně zcela nezávislé. Ve městě není provozován žádný větší centrální zdroj tepla s vybudovanou rozlehlejší soustavou CZT. Soustavy kotelen, které zajišťují dodávky tepla pro bytové domy (v majetku města, Sdružení vlastníků domu, SBD Litoměřice), částečně pro občanskou vybavenost a některé soukromé subjekty je možno v současné době rozdělit podle jednotlivých provozovatelů následovně: kotelny obhospodařované firmou Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o. se sídlem v Lovosicích ostatní kotelny provozované jednotlivými vlastníky a uživateli Poznámka: Tyto kotelny jsou charakterizované zjednodušeným popisem v tabulkové části Přehled tepelných zdrojů. Společnost Tepelné hospodářství města Lovosic, s.r.o., provozuje celkem 25 zdrojů tepla. Řešené soustavy CZT v Lovosicích jsou zásobovány ze 7 blokových kotelen. Zbývajících 18 tepelných zdrojů jsou objektové kotelny, které zásobují 8 BD a následující OV (Odbor dopravy MěÚ, Školní jídelnu, Kulturní středisko Lovoš, Školní družinu, Internát SPŠCH, Sportovní halu, Bazén, Středisko údržby a 4. ZŠ). Dispečerské pracoviště tepelného hospodářství je soustředěno v kotelně K-16A. Obsluha je jednočlenná a pracuje ve dvou směnách. Obsluha provádí pochůzkovou činnost, tak že 1x denně navštíví všechny tepelné zdroje. Pracovník provádí kontrolu chodu zařízení jednotlivých tepelných zdrojů a provádí záznam provozních a stavových veličin. Všechny kotelny, mimo kotelny Terezínská 135, Husova, Máchova, U nadjezdu 873, U nadjezdu 874, Teplická, Školní družina, K-4 Hasiči, Nádražní a Lovoš byty, jsou řízeny dispečinkem, který je vybaven řídící technikou, která umožňuje na jednotlivých tepelných zdrojích odečet poruchových stavů a nastavení provozních parametrů. Kotelny jsou s celoročním provozem, vyjma následujících kotelen společnosti TH města Lovosic s.r.o., které slouží pouze pro dodávku ÚT: - domovní kotelna Lovoš KS, 8.května 13 - domovní kotelna Školní družina, Školní 1 - domovní kotelna 4.ZŠ, Všehrdova 1 Individuální tepelné zdroje, které zajišťují výrobu tepla pro potřeby výrobní sféry a obyvatelstva, jsou uvedené v samostatné příloze díla Přehled tepelných zdrojů. Pro přehled jsou tepelné zdroje rozdělené dle výše instalovaného výkonu do 4 skupin. Jsou to tyto skupiny: Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 9 (celkem 32)
v v v v kotelny o výkonu nad 5 000 kw kotelny o výkonu 3 100 až 5 000 kw kotelny o výkonu 200 až 3 000 kw kotelny o výkonu 50 200 kw Podíl instalovaného výkonu jednotlivých skupin na celkovém instalovaném výkonu je uveden v následující tabulce. Tabulka 4. Instalovaný výkon v jednotlivých skupinách Výkonová hladina Počet kotelen Instalovaný výkon Instalovaný výkon [MW] [ks] [MW] [%] 0,05-0,2 24 2,671 1,6 0,2-3 17 14,935 9,0 3,1-5 3 12,992 7,8 5MW a více 2 135,300 81,6 Celkem 46 165,898 100 3.4 Obecná analýza Obecná analýza shrnuje veškeré dostupné podklady potřebné, jak pro vyhodnocení současného stavu v zásobování energií a palivy, tak pro stanovení výhledových tendencí. Obecná analýza obsahuje vyhodnocení vlivů vnějších podmínek tj. zejména vlivu legislativního rámce, vývoje cen na světovém i tuzemském trhu, stavu zavádění volného obchodu s elektřinou a plynem v EU, postupu reorganizace státní správy atd. na vývoj ceny tepla. Obecná analýza dále zahrnuje zhodnocení zpracovaných rozvojových dokumentů řešeného území a související technické infrastruktury, vyhodnocení možnosti energetických úspor, analýzu bytového fondu, zhodnocení pravděpodobného posuvu v palivové základně a vytipování základních rozvojových variant tepelné soustavy města pro podrobnou ekonomickou analýzu. V územní energetické koncepci byly pro podrobnou ekonomickou analýzu navrženy následující varianty: 3.4.1 Varianta 1 zachování stávající soustavy CZT Varianta 1 předpokládá zachování současného rozsahu CZT v Lovosicích, tak jak jej provozuje společnost TH města Lovosic, s.r.o. Varianta předpokládá zachování současné konfigurace soustavy CZT a současné palivové základny - využívání zemního plynu. Ve variantě se předpokládá realizace postupné obnovy zařízení z prostředků společnosti a nájmu hrazenému městu Lovosice. Plánovaná rekonstrukce zařízení pro nejbližší období zahrnuje: a. ul. Kostelní - rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 10 (celkem 32)
b. ul. Sady Pionýrů - rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS c. 2010 výstavba Holoubkov nový rozvod a rekonstrukce rozvodu CZT včetně DPS, RN S ohledem na současný technický stav soustavy program obnovy předpokládá dodatečnou investici na obnovu jednotlivých tepelných zdrojů a soustav ve výši 1,0 mil. Kč mimo kalkulaci ceny tepla. Poznámka: Investice roku 2006 ( Osvoboditelů ) v objemu cca 9,5 mil. je již ve výchozí kalkulaci pro r. 2008 zahrnuta. Jde o základní srovnávací variantu, se kterou budou srovnávány ostatní rozvojové varianty. 3.4.2 Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s. Ve variantě 2 se předpokládá: V teplárně Lovochemie bude vybudována výměníková stanice pára/voda o výkonu 20 25 MW, dostatečném pro zásobování města Lovosic teplem. Z výměníkové stanice v Lovochemii bude vyvedena tepelná energie teplovodním potrubím do stávajících plynových kotelen ve městě. Potrubí bude předizolované. Stávající plynové kotelny, provozované městskou společností Tepelné hospodářství města Lovosic s.r.o., zůstanou zachovány jako předávací stanice tepla zásobované teplem z tepelného napáječe a budou dodávat teplo do jednotlivých tepelných okrsků, kde se v rámci tohoto záměru nepředpokládá žádná změna. Předávací stanice a rozvody tepla do jednotlivých domů bude dále provozovat Tepelné hospodářství města Lovosic s.r.o. Plynové kotle budou po přepojení na tepelný napáječ dle potřeby zakonzervovány dle budoucích předpokládaných provozních potřeb nebo budou demontovány. Teplovodní potrubí bude ve stávajících kotelnách připojeno na výstup z plynových kotlů přes uzavírací ventily. Zařízení bude doplněno regulací diferenčního tlaku, fakturačním měřením a zařízením pro dispečerské řízení dodávek tepla. Systém bude tlakově závislý, proto nemusí být ve stávajících kotelnách instalovány sekundární výměníkové stanice. Tento systém také umožní snadné a levné připojení dalších odběratelů v blízkosti teplovodu. Čerpadla primárního teplovodního systému budou umístěna ve výměníkové stanici v Lovochemii, rovněž tak zařízení pro doplňování vody. Realizace projektu se předpokládá nákladem investora - společností Moravská energetická, a.s. Investor předpokládá cenu tepla na předávacím místě pro rok 2008 ve výši 263,93 Kč/GJ bez DPH. 3.4.3 Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW Ve variantě 3 se předpokládá výstavba nového tepelného zdroje s kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Tepelný zdroj bude vybudován na spalování biomasy v tuhé formě. Tepelný výkon zdroje se předpokládá o výkonu do 10 MW. Umístění zdroje se uvažuje nedaleko benzinové stanice (naproti kotelně K-20 Resslova). Uvažovaný projekt zahrnuje výstavbu tepelného zdroje (2x kotlová jednotka Kolhbach 3 a 6,9 MW) a nového páteřního rozvodu CZT včetně dispečerského systému a MaR. Struktura rozvodu je shodná s V2. Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 11 (celkem 32)
Realizace projektu se předpokládá nákladem soukromého investora. Investor předpokládá cenu tepla na předávacím místě pro rok 2008 ve výši 252,94 Kč/GJ bez DPH. 3.4.4 Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu Varianta uvažuje s výstavbou zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla o tepelném výkonu 5,1 MW. Tepelný zdroj bude vybudován na spalování kapalných paliv z biomasy. Umístění zdroje se uvažuje v areálu společnosti ANIVEG Group (předjednáno kladně s vedením společnosti). Jako palivo se uvažuje ANIVEG NAT ENERGY SP35. Uvažovaný projekt zahrnuje výstavbu tepelného zdroje (1x kogenerační jednotka WARTSILA DIESEL se jmenovitým el. výkonem 5,3 MW), teplovodní přípojky a nového páteřního rozvodu CZT včetně dispečerského systému a MaR. Struktura rozvodu je shodná s V2. Realizace projektu se předpokládá nákladem investora (město, soukromý investor). Předpokládaná cena tepla na předacím místě pro rok 2008 se uvažuje ve výši 250,00 Kč/GJ bez DPH. 3.4.5 Varianta 5 - výstavba domovní kotelny Varianta 5 předpokládá vybudování nového tepelného zdroje v bytovém domě. varianty byl vzat rozsah výroby tepla 1116 GJ/rok odpovídající velikosti BD se 23 b.j. Realizace projektu se předpokládá na náklad vlastníka domu - sdružení majitelů bytů. Za základ Varianta V5 je konkurenční variantou variantě V1. Investiční náklad na variantu V5 jde k tíži pořizovatelů bytů, na rozdíl od variant V1, V2, V3, V4 a V6, kde jde k tíži provozovatele soustavy CZT a je započten do ceny tepla. Instalovaný výkon nové plynové kotelny se předpokládá 150 kw. Dále se předpokládá: v investičních i nákladových položkách cenová aktualizace na rok 2008 do investičních nákladů bude započten ze stavebních položek pouze náklad na vybudování komínu do kalkulace budou zahrnuty veškeré náklady dle příslušných zákonů a vyhlášek jednorázová investice z vlastních zdrojů cena tepla je určena jako taková, která do 15-ti let bezpečně vrátí vklad na pořízení investice Z hlediska účtování je kotelna samostatným provozem ve správě uživatelů, kteří nejsou plátci DPH. Pro uvažovaný tepelný výkon (včetně TUV) postačí kotelna se třemi kotli o výkonu do 50 kw. Předpokládá se upřednostnění ohřevu TUV před vytápěním. Zařízení pro TUV se skládá z příslušného tepelného zdroje, jednoho zásobníku 1,0 m 3, primárního okruhu pro ohřev TUV a cirkulačního čerpadla. Tepelný zdroj bude ovládán vlečnou ekvitermní regulací v závislosti na venkovní teplotě. Aktivním regulačním prvkem bude čtyřcestný směšovací ventil se servopohonem. Cirkulace topné vody bude nucená (oběhovými čerpadly). Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 12 (celkem 32)
Celkové kalkulované náklady na stavbu kotelny činí cca 996 657 Kč vč. 19% DPH. 3.4.6 Varianta 6 - geotermální zdroj Lovosice Ve variantě se předpokládá prakticky realizace shodného projektu jako v Litoměřicích. Sestavená varianta vychází z informací, které byly zjištěny z veřejně dostupných pramenů a informací poskytnutých na jednáních na MÚ v Litoměřicích. Návrh projektu HDR Litoměřice počítá v současné době se třemi vrty. Rámcově se jedná o hloubky 5 km. Z dosavadních měření se předpokládá zisk až 140 l/s média o teplotě cca 150 C. Tyto hodnoty představují v případě ochlazení média na 70 C tepelný výkon cca 50 MW. V projektu je uvažováno s výrobou elektřiny i tepla. Při 12% účinnosti Kalinova cyklu se jedná o elektrárnu s 5 MW výkonem. Na výstupu z výměníku elektrárny bude k dispozici voda o teplotě 70 C. Investiční náklady na celý projekt, bez vnějších horkovodních rozvodů se předpokládají ve výši přibližně 1,1 mld. Kč. Ve variantě se předpokládají následující vstupní parametry: Tabulka 5. Vstupní parametry geotermálního zdroje Hodnota Jednotka Název 5,00 km Hloubka vrtu 150/70 C Tepelný spád 120,00 l/s Rychlost teplonosné kapaliny (7m3/min, 420m3/h) 432,00 m 3 /hod. Rychlost teplonosné kapaliny (7m3/min, 420m3/h) 100,00 Atm Tlak 89,99 m 3 Objem kapaliny v primárním okruhu 5,00 Mwe Instalovaný el. výkon 5000,00 h/rok průměrná doba provozu 25 000,00 MWh/r výroba el. energie 4 500,00 Kč/MWh cena výkupní energie Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 13 (celkem 32)
3.5 Ekonomická analýza navržených variant 3.5.1 Vymezující zásady, vstupní podmínky Postup zpracování ekonomické části studie je definován následovně: Zpracovatel Územní energetické koncepce na základě odsouhlasených okrajových podmínek vytvoří finanční model pro vytipované varianty rozvoje soustavy CZT. Reprezentanti jednotlivých variant (uhlí, biomasa ze zemědělské výroby - směs v tuhé formě, kapalné palivo na bází biomasy, geotermální zdroj) odsouhlasí výchozí kalkulaci ceny tepla pro rok 2008 uvažované varianty na základě předaných okrajových podmínek a doplňujících podkladů o hospodaření stávajícího provozovatele systému CZT TH města Lovosic, s.r.o. Zástupci jednotlivých variant dále vypracují: o odhad meziročního růstu ceny tepla a posouzení vývoje min. cen tepla na období 15-ti let o Investiční náklad příslušné varianty v členění dle odpisových skupin Pro hodnocení úspěšnosti příslušné varianty bude hodnocena cena tepla v: I. roce provozu (2008) V. roce provozu (2013) XV. roce provozu (2023) 3.5.2 Základní předpoklady pro výpočet Obecné okrajové podmínky stávající zástavba v rozsahu k 31.12.2005 stávající systém zásobování palivy a energií k 31.12.2005 ceny jednotlivých forem energie vychází z cenové úrovně paliv a energie za období 2003 až 2005 Minimální cena tepla je stanovena jako cena, která zajistí ekonomickou stabilitu provozu a návratnost vložených investic. Zisk zahrnutý do kalkulace tepla zůstává na úrovni stávajícího stavu. Hodnocené období 10/2008 09/2023, tj. 15 let. Ročním obdobím je míněno období od října do září z důvodů eliminace chyby při odhadování výroby tepla v prvním roce (10-12/2008). Poznámka: Všechny cenové a nákladové údaje, jsou v této zprávě uváděny bez DPH, není-li v textu nebo v záhlaví tabulek výslovně uvedeno jinak. Výrazný vliv na cenu tepla má způsob financování investic s ohledem na míru zdanění a odepisování. Uvedené ceny zohledňují splácení investičního vkladu výhradně z odpisů a ze zdaněného zisku, kde splácení není nákladem daňově uznatelným (pesimistický přístup). Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 14 (celkem 32)
Model pracuje s následujícími pravidly: Do ceny tepla je zahrnut zisk vycházející z kalkulace stávajícího stavu (mimo variantu V5 domovní kotelna kde se uvažuje provoz v neziskovém režimu. Pokud splátky převyšují odpisy, je do kalkulace zahrnut minimální zisk nutný k dorovnání splátky a daně z příjmu. Meziroční nárůst cen průmyslových výrobců Odhad inflace a cen průmyslových výrobců je vodítkem pro odhad meziroční eskalace nákladů. Odhad předpokládá mírné zvýšení obou indexů v souvislosti se vstupem do EU a přičleněním k měnové unii ( přechod na EURO ) v období 2011-2012 a po té jejich ustálení s ohledem na povinnost plnění měnových kritérií. Tabulka 6. Roční koeficienty inflace Rok provozu 2008 2009 2010 2011 2012 a dále Inflace 1,030 1,030 1,030 1,035 1,025 PPI 1,020 1,020 1,020 1,020 1,015 Odhad meziroční eskalace nákladů Meziroční eskalace nákladů je stanovená jako % odchylka od meziročního nárůstu inflace nebo cen průmyslových výrobců. Odhad eskalace ceny plynu je proveden na základě předchozího porovnání ceny s makroekonomickými ukazateli. Je nutno mít na vědomí, že ve skutečnosti se cena plynu pohybuje v silné konvergenci vůči ceně ropy, která je vzhledem k dosavadnímu geopolitickému vývoji značně nestabilní. V prostředí ČR je navíc prodejní cena částečně pod vlivem ERU (zejména pokud se jedná o zásobování domácností.) Tabulka 7. Eskalační koeficienty MEZIROČNÍ ESKALACE NÁKLADŮ Plyn velkoodběr Plyn maloodběr % odchylka od inflace % odchylka od meziročního nárůstu cen průmyslových výrobců - + 0,5% odběr 0% denní maximum + 0,5% odběr - 0% denní maximum Opravy a údržba 0 % - El. Energie - 0% Vodné - 0% Ostatní náklady - 0% Výrobní režie - 0% Správní režie - 0% Mzdy výr. Pracovníků + 1,5 % - Nájemné stávající Stálé - Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 15 (celkem 32)
Meziroční nárůst ceny tepla je dán souhrnnou meziroční eskalací nákladů. Kritéria rentability investičního záměru Stanovení rozvoje výroby tepla (bytový fond, OV, podnikatelská sféra), související parametry: rozvoj byt. fondu je kompenzován racionalizaci spotřeby tepla, OV bez rozvoje, předpokládá se zachováme výše dodávky tepla ze systému CZT v úrovni 115 000 GJ max. výkon soustavy CZT se uvažuje 15 MW instalovaný výkon nových zdrojů se předpokládá dle jednotlivých variant od 5,0 do 20,0 MW nově budované zdroje tepla v jednotlivých variantách se uvažují s výkonem max. do 9.9 MW (mimo zdroj v Lovochemií a.s. a geotermální zdroj); zbývající potřebný výkon bude pokryt ze stávajících plynových kotelen předpokládá se využití stávající kotelny K16 A jako špičkového a záložního zdroje s max. výkonem do 5 MW; 5% celkové spotřeby paliva; u kotelny K6 lze do budoucna uvažovat s přebudováním zdroje tepla na spalování bioplynu a zavedení kombinované výroby el. energie a tepla s instalovaným tepelným výkonem do 2 MW. Stanovení ceny primárního paliva a el. energie pro rok 2008: elektro 2007 plán. náklad 1500 000 Kč, pro rok 2008 se předpokládá meziroční nárůst ceny el. energie 10%, tj. v nákladech společnosti TH města Lovosic, s.r.o. 1 650 000 Kč hnědé uhlí příslušné komodity - zahrnuto do kalkulace ceny tepla investora zemní plyn tj. 287,79 Kč/GJ biomasa v tuhé formě - zahrnuto do kalkulace ceny tepla investora směs přírodních a rostlinných tuků - 0,55 EURO/kg geotermální teplo - bude stanoveno dle ekonomického efektu varianty Odhad vývoje ceny tepla splňuje následující kritéria: není-li třeba zafinancovat roční splácení investice z odpisů, uvažuje se nulový zisk před zdaněním. všechny odpisy jsou promítnuty do ceny tepla, používají se na splácení investic a vytváření rezervy pro budoucí investice. odpisy jsou nákladem, ale nejsou výdajem. Tím vzniká určitá rezerva na pohyb minimální ceny tepla. Horní limit je dán nulovým ziskem, resp. minimálním ziskem pro splacení investic. Dolní limit je pak dán potřebou udržet nezáporný tok financí. samofinancovatelnost projektu - nezáporný tok cash-flow pro financování v hodnoceném období Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 16 (celkem 32)
3.5.3 Charakteristika jednotlivých variant 3.5.3.1 Varianta 1 současný stav Varianta 1 předpokládá zachování současného rozsahu a struktury systému CZT v Lovosicích, tak jak jej provozuje společnost TH města Lovosic, s.r.o. Jde o základní srovnávací variantu, se kterou budou srovnávány ostatní rozvojové varianty. U varianty současného stavu se předpokládá průběžná obnova ve výši 1,68 mil. Kč ročně formou běžných oprav, které nemají charakter investice ve smyslu technického zhodnocení. Dále se předpokládá obnova ve výši 2,652 mil. Kč ročně s charakterem generální opravy. Obnova je reinvestována z odpisů majetku společnosti a městem z úhrady nájemného. Odhad vývoje ceny při zachování stávajícího stavu je kalkulován s přihlédnutím k dosavadnímu hospodaření provozovatelů. Cena byla kalkulována na následující předpokládaného množství vyrobené množství tepla 115 000 GJ a předpokládané průměrné ceny nákupu zemního plynu pro rok 2008 ve výši 287,79 Kč/GJ. Výchozí kalkulace finančního modelu je zpracována pro variantu 1 - současný stav v cenové úrovni r. 2008: Tabulka 8. Varianta 1 kalkulace nákladů kalendářní 2008 2012 2022 ROK provozní 1 5 15 Prodej tepla GJ 115000 115000 115000 Změna % 0% 0% Nákup zemního plynu Kč 33 096 107 35 648 681 41 371 750 Elektřina Kč 1 650 000 1 777 258 2 062 581 Úprava vody, chemikálie Kč 53 550 57 680 66 940 Poplatky - ovzduší Kč 6 300 7 091 9 076 Nájem Kč 6 400 000 6 400 000 6 400 000 Mzdy Kč 2 662 538 3 175 053 4 699 855 Odvody z mezd Kč 926 563 1 104 919 1 635 549 Opravy Kč 1 680 000 1 890 810 2 420 397 Režijní náklady Kč 630 000 678 589 787 531 Pojistné Kč 210 000 226 196 262 510 Odpisy Kč 1 652 206 2 331 831 4 058 156 Zisk Kč 600 000 646 276 750 029 NÁKLADY CELKEM Kč 49 567 264 53 944 385 64 524 374 Potřeba GJ 115 000 115 000 115 000 Cena tepla bez DPH Kč/GJ 431,020 469,082 561,082 3.5.3.2 Varianta 2 - Zásobování teplem z Lovochemie, a.s. Investiční náklady se předpokládají stejné jako u varianty č.1. Ostatní investice související s realizací projektu (nákladem investora - společností Moravská energetická, a.s.) jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému. Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 109 196 GJ zajištěno nákupem tepla z Lovochemie, zbylých 5 804 GJ je vyrobeno z plynu. Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 17 (celkem 32)
Startovní cena tepla (v r. 2008) z Lovochemie se uvažuje 263,93 Kč/GJ. V r. 2012 se předpokládá její skokové snížení na 242,27 Kč/GJ, kdy Lovochemie přestane do ceny tepla promítat odpisy investic za modernizaci kotelen. Tabulka 9. Varianta 2 - kalkulace nákladů ROK kalend 2008 2012 2022 ROK provozní 1 5 15 Prodej tepla GJ 115 000 115 000 115 000 Nákup tepla z Lovochemie GJ 109 196 109 196 109 196 Výroba z plynu GJ 5 804 5 804 5 804 Nákup tepla Kč 28 819 554 26 454 763 30 701 833 Nákup zemního plynu Kč 1 895 831 2 165 000 2 909 579 Elektřina Kč 798 857 860 470 998 610 Úprava vody, chemikálie Kč 5 000 5 386 6 250 Poplatky - ovzduší Kč - - - Nájem Kč 6 400 000 6 400 000 6 400 000 Mzdy Kč 2 237 212 2 667 855 3 949 078 Odvody z mezd Kč 778 550 928 414 1 374 279 Opravy Kč 1 363 514 1 534 611 1 964 432 Režijní náklady Kč 576 871 621 363 721 117 Pojistné Kč 209 771 225 950 262 224 Odpisy Kč 1 641 358 2 316 521 4 031 511 Zisk Kč 104 886 112 975 131 112 CELKEM Kč 44 831 404 46 961 164 57 399 104 Potřeba GJ 115 000 115 000 115 000 Cena Kč/GJ 389,838 408,358 499,123 Meziroční změna ceny % -7,1% 2,1% 3.5.3.3 Varianta 3 - Zásobování teplem ze zdroje na biomasu - 10 MW Investiční náklady se předpokládají stejné jako u varianty č.1. Ostatní investice související s realizací projektu (společností Centropol, a.s.) jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému. Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 103 500 GJ zajištěno nákupem tepla od Centropolu, zbylá potřeba je krytá z plynových kotelen, z toho 5 696 GJ v SO tarifu a 5 804 GJ v MO tarifu Startovní cena tepla (v r. 2008) ze zdroje na biomasu se uvažuje 252,94 Kč/GJ. Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 18 (celkem 32)
Tabulka 10. Varianta 3 - kalkulace nákladů ROK kalend 2008 2012 2022 ROK provozní 1 5 15 Prodej tepla GJ 115000 115000 115000 Nákup Centropol GJ 103 500 103 500 103 500 Výroba z plynu SO GJ 5 696 5 696 5 696 Výroba z plynu MO GJ 5 804 5 804 5 804 Nákup tepla z Centropolu Kč 26 179 290 29 465 022 39 598 525 Nákup plynu - SO Kč 1 683 756 1 849 485 2 254 512 Nákup plynu - MO Kč 1 895 831 2 165 000 2 909 579 Elektřina Kč 855 462 921 441 1 069 369 Úprava vody, chemikálie Kč 9 907 10 671 12 384 Poplatky - ovzduší Kč 525 591 756 Nájem Kč 6 400 000 6 400 000 6 400 000 Mzdy Kč 2 237 212 2 667 855 3 949 078 Odvody z mezd Kč 778 550 928 414 1 374 279 Opravy Kč 1 425 846 1 604 764 2 054 234 Režijní náklady Kč 603 243 649 768 754 083 Pojistné Kč 209 771 225 950 262 224 Odpisy Kč 1 641 358 2 316 521 4 031 511 Zisk Kč 104 886 112 975 131 112 CELKEM Kč 44 025 636 49 318 458 64 801 648 Potřeba GJ 115 000 115 000 115 000 Cena Kč/GJ 382,832 428,856 563,493 Meziroční změna ceny % 2,8% 2,8% V průběhu projednání konceptu ÚEK města Lovosice a připomínkového řízení společnost CENTROPOL CZ, a.s. vypracovala alternativu využití biomasy - spalování obilné a řepkové slámy. Spalování slámy se předpokládá v kotli s typovým označením VESCOM-S se jmenovitým výkonem 5,0 MW. Uvedená alternativa se od varianty V3 výrazně liší, a to jak druhem využívaného paliva (přechod ze spalování zbytků produkce zemědělské výroby v tuhé fází na spalování biomasy), tak typem technologického zařízení. Variata se spalováním slámy byla do textové části ÚEK zařazena jako jeden z konkrétních případu spalování slámy v kotli o výkonu nad 4,0 MW. Uvedená kalkulace ceny tepla vychází výhradně z podkladů zpacovaných společností CENTROPOL CZ, a.s. Zpracovatel předložené alternativy předpokládá následující meziroční nárůst ceny tepla. Tabulka 11. Varianta 3 sláma, koeficient meziročního růstu ceny tepla Provozní rok 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Meziroční koef. růstu ceny tepla 1,018 1,018 1,018 1,018 1,018 1,018 1,018 Provozní rok 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 Meziroční koef. růstu ceny tepla 1,019 1,019 1,019 1,019 1,019 1,019 1,019 Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 19 (celkem 32)
Tabulka 12. Varianta 3 sláma, kalkulace nákladů dle společnosti CENTROPOL CZ, a.s. ROK kalend 2008 2012 2022 ROK provozní 1 5 15 Prodej tepla GJ 115000 115000 115000 Nákup CENTROPOL CZ GJ 103 500 103 500 103 500 Nákup z plynu SO GJ 5 696 5 696 5 696 Nákup z plynu MO GJ 5 804 5 804 5 804 Nákup tepla Kč 26 392 500 27 483 535 30 415 387 Nákup plynu SO Kč 1 683 756 1 849 485 2 254 512 Nákup plynu MO Kč 1 895 831 2 165 000 2 909 579 Elektřina Kč 855 462 921 441 1 069 369 Úprava vody, chemikálie Kč 9 907 10 671 12 384 Poplatky - ovzduší Kč 525 591 756 Nájem Kč 6 400 000 6 400 000 6 400 000 Mzdy Kč 2 237 212 2 667 855 3 949 078 Odvody z mezd Kč 778 550 928 414 1 374 279 Opravy Kč 1 425 846 1 604 764 2 054 234 Režijní náklady Kč 603 243 649 768 754 083 Pojistné Kč 209 771 225 950 262 224 Odpisy Kč 1 641 358 2 316 521 4 031 511 Zisk Kč 104 886 112 975 131 112 CELKEM Kč 44 238 846 47 336 971 55 618 510 Potřeba GJ 115 000 115 000 115 000 Cena Kč/GJ 384,686 411,626 483,639 Meziroční změna ceny % 1,6% 1,7% 3.5.3.4 Varianta 4 - Zásobování teplem z kombinovaného zdroje na biomasu Investiční náklady promítnuté se předpokládají stejné jako u varianty č.1. Ostatní investice související s realizací projektu zdroje na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla hradí potenciální investor a jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému. Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 77 428GJ zajištěno výrobou z biomasy, zbylá potřeba je krytá z plynových kotelen, z toho 31 768 GJ v SO tarifu a 5 804 GJ v MO tarifu Startovní cena tepla (v r. 2008) ze systému kogenerace se uvažuje 250 Kč/GJ, resp. 300 Kč/GJ. Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 20 (celkem 32)
Tabulka 13. Varianta 4a - kalkulace nákladů 250 Kč/GJ ROK kalend 2008 2012 2022 ROK provozní 1 5 15 Prodej tepla GJ 115 000 115 000 115 000 Výroba z kap. paliva GJ 77 428 77 428 77 428 Výroba z plynu - SO GJ 31 768 31 768 31 768 Výroba z plynu - MO GJ 5 804 5 804 5 804 Nákup tepla z kap. paliva Kč 19 357 000 21 786 474 29 279 199 Nákup plynu - SO Kč 9 390 722 10 315 036 12 573 972 Nákup plynu - MO Kč 1 895 831 2 165 000 2 909 579 Elektřina Kč 925 500 996 880 1 156 920 Úprava vody, chemikálie Kč 9 907 10 671 12 384 Poplatky - ovzduší Kč 1 525 1 716 2 197 Nájem Kč 6 400 000 6 400 000 6 400 000 Mzdy Kč 2 237 212 2 667 855 3 949 078 Odvody z mezd Kč 778 550 928 414 1 374 279 Opravy Kč 1 625 846 1 829 861 2 342 377 Režijní náklady Kč 603 243 649 768 754 083 Pojistné Kč 209 771 225 950 262 224 Odpisy Kč 1 641 358 2 316 521 4 031 511 Zisk Kč 104 886 112 975 131 112 CELKEM Kč 45 181 351 50 407 123 65 178 916 Potřeba GJ 115 000 115 000 115 000 Cena Kč/GJ 392,881 438,323 566,773 Meziroční změna ceny % 2,61% 2,63% Tabulka 14. Varianta 4b - kalkulace nákladů 300 Kč/GJ ROK kalend 2008 2012 2022 ROK provozní 1 5 15 Prodej tepla GJ 115 000 115 000 115 000 Výroba z kap. paliva GJ 77 428 77 428 77 428 Výroba z plynu - SO GJ 31 768 31 768 31 768 Výroba z plynu - MO GJ 5 804 5 804 5 804 Nákup tepla z kap. paliva Kč 23 228 400 26 143 769 35 135 039 Nákup plynu - SO Kč 9 390 722 10 315 036 12 573 972 Nákup plynu - MO Kč 1 895 831 2 165 000 2 909 579 Elektřina Kč 925 500 996 880 1 156 920 Úprava vody, chemikálie Kč 9 907 10 671 12 384 Poplatky - ovzduší Kč 1 525 1 716 2 197 Nájem Kč 6 400 000 6 400 000 6 400 000 Mzdy Kč 2 237 212 2 667 855 3 949 078 Odvody z mezd Kč 778 550 928 414 1 374 279 Opravy Kč 1 625 846 1 829 861 2 342 377 Režijní náklady Kč 603 243 649 768 754 083 Pojistné Kč 209 771 225 950 262 224 Odpisy Kč 1 641 358 2 316 521 4 031 511 Zisk Kč 104 886 112 975 131 112 CELKEM Kč 49 052 751 54 764 418 71 034 756 Potřeba GJ 115 000 115 000 115 000 Cena Kč/GJ 426,546 476,212 617,694 Meziroční změna ceny % 2,64% 2,66% Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 21 (celkem 32)
3.5.3.5 Varianta 5 - výstavba domovní kotelny Varianta 5 předpokládá vybudování nového tepelného zdroje v bytovém domě. Realizace projektu se předpokládá na náklad vlastníka domu - sdružení majitelů bytů. Investiční náklad činí cca 996 657 Kč, do ceny tepla bude promítán formou odpisu 10 let. Min. cena tepla je vypočtena jako součet provozních výdajů + odpisy + částka zajišťující min. výnos investovaných prostředků: a) diskontní sazba 4,5% p.a. simulace ušlého výnosu z bezpečného vkladu b) diskontní sazba 12% p.a. simulace nákladů na úvěr na pořízení Za základ varianty byl vzat rozsah výroby tepla 1116 GJ/rok odpovídající velikosti BD se 23 b.j. Výroba tepla je zajištěna z plynu nakupovaného v tarifu MO, startovní cena 308,14 Kč/GJ Tabulka 15. Varianta 5 - kalkulace nákladů ROK kalend 2008 2012 2022 ROK provozní 1 5 15 Prodej tepla GJ 1116 1116 1116 Nákup plynu Kč 343 883 370 405 429 871 Elektřina Kč 10 150 10 933 12 688 Provozní náklady Kč 47 610 55 579 78 931 ODPISY Kč 87 940 87 940 - Nákladová cena vč. DPH Kč 489 583 524 857 521 490 Potřeba GJ 1 116 1 116 1 116 Cena Kč/GJ 438,695 470,302 467,285 Meziroční změna ceny % 1,5% 1,8% Rentabilní Cena tepla při DS 4,5% Kč/GJ 459,265 490,873 487,855 Rentabilní Cena tepla při DS 12% Kč/GJ 489,188 520,796 517,778 3.5.3.6 Varianta 6 geotermální zdroj Lovosice Investiční náklady promítnuté se předpokládají stejné jako u varianty č.1. Ostatní investice související s realizací projektu geotermálního zdroje ve výši přibližně 1,1 mld. Kč. hradí potenciální investor a jsou promítnuty do nákupní ceny tepla do systému. Objem výroby tepla je shodný s variantou 1, tj. 115 000 GJ. Z toho je 109 196 GJ zajištěno z geotermálního vrtu, zbylá potřeba 5 804 GJ je krytá z plynových kotelen, nákup plynu v MO tarifu. Startovní cena tepla (v r. 2008) z geotermálního vrtu se uvažuje 200 Kč/GJ, resp. 250 Kč/GJ Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 22 (celkem 32)
Tabulka 16. Varianta 6a - kalkulace nákladů 200 Kč/GJ ROK kalend 2008 2012 2022 ROK provozní 1 5 15 Prodej tepla GJ 115 000 115 000 115 000 Výroba z geotermálního zdroje GJ 109 196 109 196 109 196 Výroba z plynu GJ 5 804 5 804 5 804 Nákup tepla Kč 21 839 200 23 639 452 27 434 550 Nákup plynu Kč 1 895 831 2 165 000 2 909 579 Elektřina Kč 798 857 860 470 998 610 Úprava vody, chemikálie Kč 5 000 5 386 6 250 Poplatky - ovzduší Kč - - - Nájem Kč 6 400 000 6 400 000 6 400 000 Mzdy Kč 2 237 212 2 667 855 3 949 078 Odvody z mezd Kč 778 550 928 414 1 374 279 Opravy Kč 1 363 514 1 534 611 1 964 432 Režijní náklady Kč 576 871 621 363 721 117 Pojistné Kč 209 771 225 950 262 224 Odpisy Kč 1 641 358 2 316 521 4 031 511 Zisk Kč 104 886 112 975 131 112 CELKEM Kč 37 851 050 41 477 997 50 182 743 Potřeba GJ 115 000 115 000 115 000 Cena Kč/GJ 329,140 360,678 436,372 Meziroční změna ceny % 2,2% 2,0% 3.6 Vyhodnocení ekonomické analýzy jednotlivých variant 3.6.1 Přehled variant podle cen koncového spotřebitele Rok kalendářní 2008 2012 2017 2022 Rok provozu 1 5 10 15 Varianta Kč/GJ V1 431 469 513 561 V2 390 408 451 499 V3 383 429 492 563 V4 250 Kč/GJ 393 438 498 567 V4 300 Kč/GJ 427 476 542 618 V5 DS 4,5% 459 491 527 488 V5 DS 12% 489 521 557 518 V6 200 Kč/GJ 329 361 397 436 V6 250 Kč/GJ 377 412 452 496 3.6.2 Vyhodnocení variant Základní vyhodnocení jednotlivých variant rozvoje vychází z porovnání ceny tepla pro koncového zákazníka vůči zachováním stávajícího stavu (varianta 1). Při konečném posouzení zpracovatel studie doporučuje brát v úvahu i následující kvalitativní ukazatele: Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 23 (celkem 32)
Jak je vývoj ceny tepla citlivý na změnu potřeby tepla (tj. změnu dodávaných GJ)? Jak je vývoj ceny tepla citlivý na změnu provozních výdajů? Jaká je žádoucí úroveň vlivu města na tvorbu a vývoj ceny tepla? Jaká je ekonomická atraktivita jednotlivých investičních záměrů pro potenciálního investora, případně pro vstup rizikového kapitálu? Jaká je potřeba a pravděpodobnost získání dotace na realizaci záměru? Varianta 1 Varianta 2 Zachování stávajícího stavu, srovnávací varianta. Výhodnější než zachování stávajícího stavu závisí na garantované výkupní ceně tepla do systému. Varianta je citlivá na vývoj provozních nákladů a výši produkce. Město zredukuje svůj vliv na vývoj ceny tepla a rozvoj otopné soustavy. Pro realizaci není potřeba dotace. Varianta 3 V krátkodobém horizontu výhodnější než Varianta 1, efekt však není trvalý. Varianta je citlivá na vývoj provozních nákladů a výši produkce. Město zredukuje svůj vliv na vývoj ceny tepla a rozvoj otopné soustavy. Pro realizaci není potřeba dotace. Varianta 4 Při garantované ceně tepla do 250 Kč/GJ je srovnatelná s variantou 3. Menší citlivost na objem produkce tepla díky kogenerační výrobě. Investiční příležitost s výnosem cca 10% p.a. je citlivá na zvolenou strukturu financování (splácení finančních nákladů) Pro vstup rizikového kapitálu je nutné snížit o 20% investiční náklady nebo získat dotaci. Vliv města na kalkulaci a vývoj ceny bude odpovídat podílu vložených prostředků do investičního záměru. Varianta 5 Varianta 6 Cenově srovnatelná s Variantou 1. Varianta je extrémně citlivá na mimořádné náklady z důvodů havárie, poškození atp. Citlivá na zvolený způsob financování. Umožňuje variabilitu ceny s pomocí výše platby na obnovu a další rozvoj. Město nemá žádný vliv na vývoj ceny tepla a rozvoj otopné soustavy. Pro realizaci není potřeba dotace. Cenově nejvýhodnější. Výhoda ovšem závisí na garantované výkupní ceně do systému. Varianta je málo citlivá na změnu provozních nákladů. Investiční záměr je zcela necitlivý na výkupní cenu tepla do systému díky výrobě a prodeji el. energie a nízkým provozním nákladům. Rentabilita záměru je přímo závislá na výši získané dotace. Pro výnos vyšší než 10% p.a. je potřeba dotace min 30%. Pro výnos vyšší než 17% p.a. (vstup rizikového kapitálu) je potřeba dotace min. 50% Vliv města na kalkulaci a vývoj ceny bude odpovídat podílu vložených prostředků do investičního záměru. Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 24 (celkem 32)
3.6.3 Multikriteriální porovnání variant Multikriteriální porovnání je provedeno na základě čtyř kritérií, které popisují výchozí nastavení, krátkodobou a dlouhodobou efektivitu navržených variant: Výchozí cena r. 2008 Cena r. 2012 Průměrná cena za 15 let (ve stálých cenách r. 2008) Průměrný roční nárůst ceny v % p.a. Uvedená kriteria jsou seřazena do následující tabulky a jsou jim přiděleny váhy dle významu pro koncového uživatele. Tabulka 17. Multikriteriální porovnání všech variant Hodnoty Průměrná cena (stálé ceny r. 2008) Průměrný roční nárůst ceny Varianta Výchozí cena r. 2008 Cena r. 2012 V1 431 469 440 1,90% V2 390 408 394 1,80% V3 383 429 417 2,80% V4 250 Kč/GJ 393 476 423 2,68% V4 300 Kč/GJ 427 476 461 2,68% V5 DS 4,5% 459 491 431 0,52% V5 DS 12% 489 521 457 0,49% V6 200 Kč 329 361 340 2,03% V6 250 Kč 377 412 387 1,98% Váha 40% 30% 20% 10% Při použití těchto kritérií a vah se jako nejvýhodnější jeví varianta V6, respektive V2 viz výpočet a graf. Jako nejméně výhodná se jeví varianta V5. Počet bodů Průměrná cena (stálé ceny r. 2008) Průměrný roční nárůst ceny Varianta Výchozí cena r. 2008 Cena r. 2012 Vážený průměr V1 3 5 3 6 3,9 6 V2 6 8 7 7 6,9 3 V3 7 6 6 1 5,9 4 V4 250 Kč/GJ 5 3 5 2 4,1 5 V4 300 Kč/GJ 4 3 1 2 2,9 8 V5 DS 4,5% 2 2 4 8 3,0 7 V5 DS 12% 1 1 2 9 2,0 9 V6 200 Kč 9 9 9 4 8,5 1 V6 250 Kč 8 7 8 5 7,4 2 VÝSLEDNÉ POŘADÍ Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 25 (celkem 32)
Graf 35. Multikriteriální porovnání variant Multikriteriální porovnání variant 9 8 7 6 Počet bodů 5 4 3 2 1 0 V1 V2 V3 V4 250 Kč/GJ V4 300 Kč/GJ V5 DS 4,5% V5 DS 12% V6 200 Kč V6 250 Kč Varianta 3.7 Posouzení vlivů doporučených variant na životní prostředí Při vyhodnocování vlivů stacionárních zdrojů na kvalitu ovzduší se vycházelo ze stávající situace, z podkladů předaných jednotlivými reprezentanty navržených variant a současně bylo přihlédnuto k již vypracované rozptylové studii z roku 2006. Vzhledem k tomu, že je v řešeném území provedena rozsáhlá plynofikace stávajících tepelných zdrojů a vzhledem k charakteru navrhovaných variant bylo řídícím výborem pro zpracování ÚEK rozhodnuto provést vyhodnocení dopadu navrhovaných variant optimalizace tepelného hospodářství zjednodušeným výpočtem dle vyhlášky 352/2002 Sb. Výpočet emisí byl proveden pro 6 navrhovaných variant. Výsledky výpočtu jsou obsaženy v následujících tabulkách: Varianta č.1 zachování současného stavu Varianta reprezentuje současný stav produkce emisí stacionárních zdrojů tepla. Ve variantě se předpokládá zachování stávající struktury tepelných zdrojů, jejich umístění, parametrů a objemu produkce emisí. Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 26 (celkem 32)
Tabulka 18. Palivová základna varianta V1 - současný stav druh paliva množství spáleného paliva (t), (m3) druh topeniště tepelný výkon kotle TZL SO 2 NO x CO C x H Y Jednotka černé uhlí 37 pevný rošt 306,36 449,92 55,50 1 665,00 329,30 jakýkoliv 1 230 pevný rošt 12 731,42 22 670,54 3 690,27 55 354,00 10 947,79 hnědé uhlí 83 400 cyklonové 5-50 MW 28 044,00 916 153,00 358 439,00 19 370,00 15 104,00 koks 46 pevný rošt jakýkoliv 470,58 454,48 69,00 2 070,00 409,40 dřevo 52 jakékoliv do 3 MW 656,01 52,48 157,44 52,48 46,71 propan butan 22 jakékoliv do 3 MW 9,70 0,09 51,72 9,91 1,94 zemní plyn 4 341 487 do 0,05 MW 86,83 41,68 6 946,38 1 389,28 277,86 478 647 do 0,2 MW 9,57 4,60 765,83 153,17 30,63 jakékoliv 5 563 931 0,2-5 MW 111,28 53,41 10 682,75 1 780,46 356,09 4 175 670 5-50 MW 46,00 27,00 2 385,00 145,40 99,00 Celkem 42 471,75 939 907,19 383 242,89 81 989,69 27 602,72 kg/rok Varianta č.2 Varianta 2 předpokládá zvýšení využití kapacity stávajícího tepelného zdroje situovaného v areálu společnosti Lovochemii, a.s. Předpokládá se zvýšení spotřeby paliva (hnědé uhlí) ve výši max. o 5 %. Uvedené zvýšení činí ve vazbě na spotřebu paliva v roce 2005 celkem 4176 t/rok. Z pohledu řešeného území vymezeného městem Lovosice a obcemi Lukavec a Sulejovice varianta reprezentuje výrazné zlepšení v kvalitě ovzduší díky snížení emisí NO x a to zejména v centrální části města Lovosice. Ve variantě se uvažuje se zastavením provozu blokových a domovních kotelen na zemní plyn zpravidla vybavených kouřovody končícími těsně nad střechou okolní zástavby. Zvýšené emise znečišťujících látek, viz. tab.149, emitovaných do ovzduší z tepelného zdroje s výškou komínu 80 m se projeví převážně mimo řešené území. Negativní vliv zvýšeného objemu spotřeby paliva v oblasti dopravy a v oblasti likvidace popele se dle stanoviska společnosti Lovochemie, a.s. ze dne 20.4.20007 neočekává. V principu varianta reprezentuje kombinovanou výrobu el. energie a tepla částečně z hnědého nízkosirnatého uhlí a částečně z druhotného zdroje energie v přibližném poměru 52 % z HU a 48 % DZE. Tabulka 19. Palivová základna varianta V2- zásobování teplem z Lovochemie, a.s. druh paliva množství spáleného paliva druh topeniště (t), (m3) tepelný výkon kotle TZL SO 2 NO x CO C x H Y Jednotka černé uhlí 37 pevný rošt 306,36 449,92 55,50 1 665,00 329,30 jakýkoliv 1 230 pevný rošt 12 731,42 22 670,54 3 690,27 55 354,00 10 947,79 hnědé uhlí 87 576 cyklonové 5-50 MW 29 448,22 962 026,56 376 386,74 20 339,89 15 860,29 koks 46 pevný rošt jakýkoliv 470,58 454,48 69,00 2 070,00 409,40 dřevo 52 jakékoliv do 3 MW 656,01 52,48 157,44 52,48 46,71 propan butan 22 jakékoliv do 3 MW 9,70 0,09 51,72 9,91 1,94 zemní plyn 4 341 487 do 0,05 MW 86,83 41,68 6 946,38 1 389,28 277,86 478 647 do 0,2 MW 9,57 4,60 765,83 153,17 30,63 jakékoliv 1 919 691 0,2-5 MW 38,39 18,43 3 685,81 614,30 122,86 4 175 670 5-50 MW 46,00 27,00 2 385,00 145,40 99,00 Celkem 43 803,08 985 745,77 394 193,69 81 793,43 28 125,77 kg/rok Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 27 (celkem 32)
Varianta č.3 Ve variantě 3 se předpokládá vybudování nového tepelného zdroje na spalování tuhé biomasy o výkonu do 10 MW. Uvedená varianta má v principu obdobné dopady na kvalitu životního prostředí jako varianta V2. Vzhledem k nižšímu výkonu zdroje (do 10 MW) lze u varianty V3 ve srovnání s V2 očekávat menší omezení produkce NO x. Navíc je varianta zatížená minimálně lokálním zvýšením produkce TZL, C x H Y a prašností. Zásadní zhoršení kvality ovzduší z titulu zvýšení dopravy se neočekává, dle vyjádření investora 2 velkoobjemové soupravy za den. Odvoz popele, hnojivo pro zemědělskou výrobu, se předpokládá v uzavřených kontejnerech. V principu varianta reprezentuje kombinovanou výrobu el. energie a tepla ze spalitelné biomasy produkované zemědělskou výrobou. Tabulka 20. Palivová základna varianta V3 - výroba tepla z biomasy v tuhé formě druh paliva množství spáleného paliva (t), (m3) druh topeniště tepelný výkon kotle TZL SO 2 NO x CO C x H Y Jednotka černé uhlí 37 pevný rošt 306,36 449,92 55,50 1 665,00 329,30 jakýkoliv 1 230 pevný rošt 12 731,42 22 670,54 3 690,27 55 354,00 10 947,79 hnědé uhlí 83 400 cyklonové 5-50 MW 28 044,00 916 153,00 358 439,00 19 370,00 15 104,00 koks 46 pevný rošt jakýkoliv 470,58 454,48 69,00 2 070,00 409,40 dřevo 52 jakékoliv do 3 MW 656,01 52,48 157,44 52,48 46,71 propan butan 22 jakékoliv do 3 MW 9,70 0,09 51,72 9,91 1,94 zemní plyn 4 341 487 do 0,05 MW 86,83 41,68 6 946,38 1 389,28 277,86 478 647 do 0,2 MW 9,57 4,60 765,83 153,17 30,63 jakékoliv 2 109 786 0,2-5 MW 42,20 20,25 4 050,79 675,13 135,03 4 175 670 5-50 MW 46,00 27,00 2 385,00 145,40 99,00 biomasa 9 241 jakékoliv nad 3 MW 8 474,06 3 945,94 14 222,01 26 734,42 203,30 Celkem 50 876,73 943 819,97 390 832,95 107 618,78 27 584,96 kg/rok Varianta V4 Ve variantě 4 se předpokládá vybudování nového tepelného zdroje na spalování kapalného paliva vyrobeného z biomasy. Výkon zdroje se předpokládá 5,1 MW el. Uvedená varianta má v principu obdobné dopady na kvalitu životního prostředí jako varianta V2 a V3. Vzhledem k nižšímu výkonu zdroje (5 MW) lze u varianty V4 ve srovnání s V3 očekávat menší omezení produkce NO x. Navíc je varianta zatížená minimálně lokálním zvýšením produkce C x H Y (dle typu katalyzátoru). Zásadní zhoršení kvality ovzduší z titulu zvýšení dopravy se neočekává vlastní produkce. V principu varianta reprezentuje kombinovanou výrobu el. energie a tepla spalováním paliva ANIVEG NAT ENERGY SP35 vyrobeného z biomasy. Územní energetická koncepce města Lovosice Strana 28 (celkem 32)