Oddělení propagace obchodu a investic Velvyslanectví PR v Praze Makroekonomické informace 01/2010 Obsah Příliv přímých zahraničních investic... 2 Inflace... 2 Výroba... 3 Nezaměstnanost... 4 Průměrná mzda... 5 Obrat zahraničního obchodu... 5 Kurzy měn... 7 Úrokové sazby... 8 Hrubý domácí produkt... 8
Příliv přímých zahraničních investic Podle předběžných údajů úroveň přílivu zahraničních investic do Polska koncem října 2009 činila 7.968 mld. EUR a pouze v říjnu 1.205 mln. EUR. Celková hodnota přímých zahraničních investic za leden říjen 2009 odpovídala 90 % hodnoty ve stejném období roku 2008. Udržení hodnoty bezprostředních zahraničních investic na neznačně nižší úrovni než před rokem je především výsledkem výrazného přílivu investic během posledních měsíců, které od srpna neklesaly pod miliardu EUR za měsíc. Tabulka č. 1: Příliv přímých zahraničních investic do Polska v roce 2007, 2008 a 2009 (v mil. EUR) I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. 2007 1 634 1 873 930 1 612 1 169 676 1 732 1 560 1 526 2 474 1 030 1 006 2008 1 111 2 053 660 2 146 631-146 160 805 609 860 776 360 2009 1 024 357 155 1 163 214 619 653 1 463 1 115 1 205 Prameny: NBP; 2007: konečné údaje, 2008, 2009: předběžné údaje Inflace Spotřebitelské ceny za zboží a služby v listopadu 2009 vzrostly v průměru o 0,3 %. Největší vliv na index cen spotřebního zboží a služeb měl v tomto období růst cen potravin (o 0,7 %) a také poplatků spojených s dopravou (o 0,9 %), které zvýšily úroveň jejich indexu o 0,16 p.b. a o 0,09 p.b. Pokles poplatků spojených s telekomunikací (o 0,4 %) a také s rekreací a kulturou (o 0,1 %) snížily tento index o 0,02 p.b. a 0,01 p.b. V období leden listopad 2009 ceny zboží a služeb vzrostly o 3,5 %. Zvýšily se ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků (o 8,0 %), poplatky spojené s dopravou (o 7,6 %) a s bydlením (o 4,9 %). Pokles cen byl naopak zaznamenán u oděvů a obuvi (o 5,6 %). Růst cen spotřebního zboží a služeb byl meziročně vyšší než v říjnu tohoto roku (3,3 % oproti 3,1 %) a nadále zůstával pod horní hranicí inflačního cíle stanoveného Radou peněžní politiky (RPP) (cíl činí 2,5 %). Největší vliv na vývoj spotřebitelských cen za zboží a služby měly růst poplatků spojených s bydlením (o 5,0 %) a růst cen potravin a nealkoholických nápojů (o 3,4 %), což zvýšilo úroveň jejich indexů o 1,25 p.b. a o 0,84 p.b. Dynamika cen oděvů a obuvi a pokles cen spojených s telekomunikací měly vliv na snížení jejich indexů o 0,33 p.b. a o 0,03 p.b. Tabulka č. 2: Dynamika inflace v % v roce 2008 a během prvních 11 měsíců roku 2009 Rok 2008 2009 Měsíc I-XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI V porovnání s příslušným měsícem předchozího roku V porovnání s předchozím měsícem 4,2 2,8 3,3 3,6 4 3,6 3,5 3,6 3,7 3,4 3,1 3,3 X 0,5 0,9 0,7 0,7 0,5 0,2 0,1-0,4 0,0 0,1 0,3 2
Výroba Dle předběžných údajů realizovaná výroba průmyslu ve stálých cenách (v podnicích s počtem pracujících více než 9 osob) byla v listopadu 2009 o 9,8 % vyšší než před rokem (kdy byl meziročně zaznamenán 10 % pokles) a o 3,3 % nižší oproti říjnu 2009. Po vyloučení vlivu sezónních faktorů průmyslová výroba skončila na úrovni o 6,8 % vyšší než ve stejném měsíci roku 2008 a o 2,2 % vyšší oproti říjnu 2009. V porovnání s listopadem 2008 růst realizované výroby průmyslu byl zaznamenán u 26 (ze 34) průmyslových odvětví, mimo jiné ve výrobě chemikálií a chemických výrobků o 38,3 %, motorových vozidel, přívěsů a návěsů o 19,8 %, počítačů, elektronických a optických výrobků o 18,2 %, kovů o 16,3 %, výrobků z gumy a umělých látek o 14,8 % a elektrických výrobků o 13,9 %. K poklesu realizované výroby průmyslu došlo v porovnání s listopadem 2008 u 8 odvětví, mj. u výroby strojů a zařízení o 1,8 %, u výroby oděvů o 1,6 % a u těžby černého a hnědého uhlí o 0,5 %. V období leden listopad 2009 realizovaná výroba průmyslu byla o 4,0 % nižší v porovnání se stejným obdobím roku 2008. Graf č. 1: Realizovaná výroba průmyslu v měsíčních intervalech v období 2005 2009 (průměrná měsíční 2005=2010) Od 2009 r. GUS prezentuje údaje v soustavě Polské klasifikace činností (PKD 2007), vypracované na základě Evropské klasifikace hospodářské činnosti (NACE Rev. 2). Tyto údaje nejsou zcela srovnatelné s dříve publikovanými dle PKD 2004 (NACE Rev. 1). 3
% Oddělení propagace obchodu a investic, Praha Leden 2009 Nezaměstnanost Úroveň nezaměstnanosti v listopadu 2009 dosáhla podle údajů Hlavního statistického úřadu (GUS) 11,4 % a v porovnání s předcházejícím měsícem vzrostla o 0,3 p.b. Podobná úroveň nezaměstnanosti byla naposledy zaznamenána po několikaletém poklesu nezaměstnanosti v únoru 2008. Počet nezaměstnaných zaregistrovaných na úřadech práce koncem listopadu 2009 činil 1.811,1 tis. osob (z toho 936,9 tis. tvořily ženy) a byl vyšší než v předchozím měsíci o 66,8 tis. osob (tj. o 3,8 %). Meziroční úroveň nezaměstnanosti vzrostla o 412,7 tis., z toho 43,7 % tvořilo venkovské obyvatelstvo. Růst úrovně nezaměstnanosti byl oproti říjnu 2009 zaznamenán ve všech vojvodstvích, nejintenzivněji v Západopomořanském (o 5,9 %.), Opolském (o 5,4 %), Pomořanském (o 5,2 %), Malopolském a Podleském (o 4,6 %). Nejvyšší úroveň nezaměstnanosti se udržela ve vojvodstvích: Varmijsko-mazurském (19,4 %), Západopomořanském (15,7 %), Lubušském (15,2 %), Kujavsko-pomořském a Podkarpatském (po 15,1 %). Naopak nejnižší úrovní nezaměstnanosti se vyznačovaly vojvodství Velkopolské (8,7 %), Mazovské (8,8 %), Slezské (8,9 %) a Malopolské 9,4 %). Tabulka č. 3: Míra registrované nezaměstnanosti během posledních 12 měsíců Rok 2008 2009 Měsíc XII I II III IV V VI VII VIII IX X XI Míra nezaměstnanosti 9,5 10,5 10,9 11,2 11 10,8 10,7 10,8 10,8 10,9 11,1 11,4 Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti v prvních jedenácti měsících 2008 a 2009 12 11,5 11 10,5 10 9,5 9 8,5 styczeń luty marzec kwiecień maj czerwiec lipiec sierpień wrzesień październik listopad 2008 2009 4
Tabulka č. 4: Počet registrovaných nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti. Stav ke konci listopadu 2009. VOJVODSTVÍ Registrovaní nezaměstnaní (v tisících) Míra nezaměstnanosti (%) Dolnoslezské 140,4 12,1 Kujavsko-pomořské 126,9 15,1 Lublinské 110,4 12,1 Lubušské 58,1 15,2 Lodžské 122,6 11,1 Malopolské 124,9 9,4 Mazovské 218,4 8,8 Opolské 44,7 12,0 Podkarpatské 138,0 15,1 Podleské 58,2 12,0 Pomořské 93,9 11,3 Slezské 162,6 8,9 Svatokřižské 80,1 14,1 Varmijsko-mazurské 104,2 19,4 Velkopolské 127,6 8,7 Průměrná mzda Průměrná měsíční mzda v podnikovém sektoru v listopadu 2009 činila 3.403,92 PLN a mzda bez odměn ze zisku dosáhla 3.402,06 PLN. Průměrná mzda v podnikovém sektoru v listopadu 2009 byla o 2,8 % vyšší v porovnání s předchozím měsícem a o 2,3 % vyšší než před rokem. Tabulka č. 5: Průměrná hrubá měsíční mzda v podnikovém sektoru za posledních 11 měsíců Rok 2009 Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI Průměrná mzda celkem (PLN brutto) 3 216 3 196 3 333 3 295 3 194 3 288 3 362 3 269 3 283 3 312 3 404 Obrat zahraničního obchodu V období leden říjen 2009 export v běžných cenách činil 343,5 mld. PLN a import 376,3 mld. PLN. V porovnání se stejným obdobím roku 2008 export klesl o 0,7 % a import o 10,3 %. Pasivní saldo dosáhlo výše 32,8 mld. PLN (ve stejném období roku 2008 minus 73,5 mld. PLN). 5
Export vyjádřený v dolarech USA činil 108,0 mld. USD a import 118,4 mld. USD. V porovnání se stejným obdobím roku 2008 export klesl o 28,8 % a import o 35,7 %. Pasivní saldo dosáhlo úrovně 10,4 mld. USD (ve stejném období minulého roku minus 32,4 mld. USD). Export vyjádřený v euro činil 78,9 mld. EUR, import 86,5 mld. EUR a pasivní saldo 7,6 mld. EUR, před rokem minus 21,4 mld. EUR (export klesl o 21,4 % a import o 29,0 %). Pasivní saldo bylo zaznamenáno s rozvojovými zeměmi minus 55,0 mld. PLN (minus 17,3 mld. USD, minus 12,6 mld EUR), se zeměmi střední a východní Evropy minus 11,5 mld. PLN (minus 3,7 mld. USD, minus 2,7 mld EUR). Aktivního salda bylo s vyspělými zeměmi dosaženo ve výši 33,6 mld. PLN (10,6 mld. USD, 7,7 mld. EUR), z toho se zeměmi EU saldo dosáhlo výše 40,9 mld. PLN (12,8 mld. USD, 9,4 mld. EUR). Podíl vyspělých zemí na exportu činil celkem 85,2 % (z toho EU 79,3 %) a na dovozu 68,9 % (z toho EU 61,5 %). Podíl Německa, nejdůležitějšího obchodního partnera Polska, na exportu byl vyšší než ve stejném období roku 2008 o 1,3 p.b. a činil 26,4 %. Jeho podíl na importu byl nižší o 0,7 p.b. a tvořil 22,6 %. Aktivní saldo činilo 5,9 mld. PLN (1,8 mld. USD, 1,4 mld. EUR), ve stejném období roku 2008 saldo bylo pasivní a činilo minus 11,2 mld. PLN (minus 5,0 mld. USD, minus 3,2 mld. EUR). Z hlavních obchodních partnerů Polska největší růst dynamiky obratu byl zaznamenán u exportu do Itálie, Velké Británie, Francie, Německa, Nizozemska, České republiky, Španělska a u importu z Korejské republiky, Číny a USA. Obrat s první desítkou polských obchodních partnerů tvořil celkem 67,8 % exportu (ve stejném období roku 2008 67,4 %) a 67,3 % importu (66,5 % ve stejném období loňského roku). Tabulka č. 6: Obrat zahraničního obchodu v období leden říjen 2009 Obrat I X 2009 v mil. PLN v mil. USD v mil. EUR I X 2008 = 100 100 PLN USD EUR Export 343481,5 107967,0 78933,5 99,3 71,2 78,6 Import 376345,1 118426,5 86525,8 89,7 64,3 71,0 Saldo -32863,6-10459,5-7592,3 X X X 6
Tabulka č. 7: Obrat zahraničního obchodu dle důležitějších zemí I X 2009 2008 2009 I X 2008 = 100 I X ZEMĚ v mil. PLN v mil. USD v mil. EUR PLN USD EUR Podíl v % EKSPORT 1. Německo 90797,6 28544,8 20883,5 104,8 75,0 82,9 25,1 26,4 2. Itálie 23203,7 7219,9 5316,1 111,8 79,4 88,4 6,0 6,8 3. Francie 23182,8 7267,4 5326,4 107,9 77,1 85,5 6,2 6,7 4. Velká Británie 21688,2 6825,6 4991,0 109,7 78,6 86,9 5,7 6,3 5. Česká republika 19858,0 6267,2 4574,1 102,0 73,2 80,8 5,6 5,8 6. Nizozemsko 14153,7 4440,0 3255,5 102,7 73,4 81,3 4,0 4,1 7. Rusko 12921,3 4071,2 2962,6 71,2 51,3 56,2 5,2 3,8 8. Švédsko 9200,4 2898,7 2120,0 83,0 59,6 65,9 3,2 2,7 9. Španělsko 8917,4 2803,6 2049,7 101,5 73,1 80,7 2,5 2,6 10. Ukrajina 8843,6 2784,0 2027,0 66,0 47,5 52,1 3,9 2,6 IMPORT 1. Německo 84904,0 26702,5 19525,0 86,8 62,1 68,7 23,3 22,6 2. Čína 34769,8 10968,3 7998,8 106,3 76,7 84,1 7,8 9,2 3. Rusko 32342,8 10233,3 7463,4 79,0 56,9 62,7 9,8 8,6 4. Itálie 25107,7 7862,6 5764,0 92,0 65,6 72,8 6,5 6,7 5. Francie 17159,7 5394,7 3946,0 85,5 61,4 67,8 4,8 4,6 6. Česká republika 13514,2 4250,3 3107,1 89,3 63,7 70,6 3,6 3,6 7. Nizozemsko 13393,5 4209,7 3078,1 93,4 66,7 73,8 3,4 3,6 8. Korejská republika 11641,6 3647,8 2667,5 115,4 83,1 91,1 2,4 3,1 9. Velká Británie 10916,8 3430,1 2509,9 91,8 65,7 72,6 2,8 2,9 10. USA 8975,9 2811,8 2058,7 101,4 72,4 80,0 2,1 2,4 Kurzy měn Tabulka č. 8: Průměrné měsíční měnové kurzy za posledních 11 měsíců Rok 2009 Měsíc I II III IV V VI VII VIII IX X XI 1 USD 3,1717 3,6314 3,5412 3,348 3,2337 3,2146 3,0596 2,8956 2,8595 2,8469 2,7990 1 EUR 4,2181 4,6442 4,6237 4,4193 4,4105 4,5081 4,3053 4,1311 4,1635 4,2173 4,1734 Prameny: NBP V listopadu byly výkyvy kurzu PLN neznačné. Došlo k posílení polské měny vůči dolaru o 1,7 % a 1 % vůči euro. V průběhu sestavování makroekonomických informací kurz dolaru činil 2,89 PLN a kurz eura 4,16 PLN. 7
Úrokové sazby Na prosincovém zasedání polská Rada peněžní politiky ( Rada Polityki Pieniężnej NBP ) rozhodla o ponechání referenční míry na stejné úrovni z konce června 2009. Nezměnila se ani míra povinné rezervy, která od 30. června 2009 činí 3,0 %. Tabulka č. 9: Základní úrokové sazby NBP Úroková míra Úrokování Platí od: Referenční míra *) 3,50 25.06.2009 Lombardní úvěr 5,00 25.06.2009 Depozitní sazba NBP 2,00 25.06.2009 Reeskont směnky 3,75 25.06.2009 Míra povinné rezervy - od vkladů ve zlotých vypověditelných na každé požádání 3,00 30.06.2009 - od termínových vkladů ve zlotých 3,00 30.06.2009 - od vkladů v cizích měnách vypověditelných na každé požádání 3,00 30.06.2009 - od termínových vkladů v cizích měnách 3,00 30.06.2009 *) minimální rentabilita 7-denních peněžních poukázek Prameny: NBP Hrubý domácí produkt Ve III. kvartále 2009 HDP sezónně vyrovnaný (ve stálých cenách referenčního roku 2000) vzrostl reálně o 0,5 % vůči předchozímu kvartálu a byl vyšší než před rokem o 1,0 % (ve II. kvartále vzrostl meziročně o 1,3 %). HDP sezónně nevyrovnaný (v průměrně stálých cenách předchozího roku) vzrostl reálně o 1,7 % oproti analogickému období předešlého roku (ve II. kvartále vzrostl o 1,1 %). Hlavními činiteli růstu HDP byla zahraniční poptávka (export netto), jejíž vliv na tempo hospodářského růstu činil 3,0 p.b. a celková spotřeba 1,6 p.b. Naopak záporný vliv na růst HDP měla akumulace (-2,9 p. b.), včetně investiční poptávky (-0,3 p.b.). Tabulka č. 10: Sezónně vyrovnaný HDP; stále ceny v porovnání s rokem 2000 2007 2008 2009 I kv. II kv. III kv. IV kv. I kv. II kv. III kv. IV kv. I kv. II kv. III kv. změna (%) k předchozímu kvartálu +1,8 +1,7 +1,2 +2,2 +1,2 +0,8 +0,8-0,1 +0,1 +0,5 +0,5 změna (%) ke stejnému kvartálu předchozího roku +7,0 +7,0 +6,2 +7,1 +6,5 +5,6 +5,1 +2,7 +1,5 +1,3 +1,0 8
Tabulka č. 11: HDP sezónně nevyrovnaný; průměrné stálé ceny předchozího roku 2007 2008 2009 I kv. II kv. III kv. IV kv. I kv. II kv. III kv. IV kv. I kv. II kv. III kv. změna (%) ke stejnému kvartálu předchozího roku +7,5 +6,6 +6,6 +6,6 +6,2 +6,0 +5,1 +3,0 +0,8 +1,1 +1,7 Stav ke dni 30.12.2009 9