Základní škola a Mateřská škola G.A.Lindnera Rožďalovice Houby a houbaření Jméno a příjmení: Vojtěch Košťák Třída: 5. A Školní rok: 2015/ 2016 Garant / konzult PaedDr. Naděžda Hrnčířová Datum odevzdání: 21. 3.2015
Děkuji za pomoc, spolupráci a trpělivost při zpracování této závěrečné práce paní učitelce Nadě Hrnčířové 2
Obsah: 1. Úvod...4 2. Houbaření...5 3. Moje houbaření 6 4. Léčivé houby...7 5. Jedovaté houby....9 6. Rozmnožování hub.....11 7. Kam a kdy na houby.. 12 8. Závěr....13 9. Literatura.....14 3
1. Úvod Toto téma bude o houbách a houbaření, protože rád houbařím, houby čistím a chutnají mi. Někdy pomáhám mamce houby vařit. Houbaření je moje nejlepší záliba. Doufám, že vás moje závěrečná práce zaujme a bude vás bavit. foto: autor 4
2. Houbaření Houbaření spočívá v chození po lese a hledání a sbírání hub. Někteří houbaři pěstují houby i doma. Češi jsou považováni za nejvášnivější houbaře, alespoň jednou ročně vyrazí na houby přes 70 % obyvatel České republiky, což nemá ve světě obdoby. Kromě Čechů je houbaření široce rozšířeno v zemích Evropy ležící severovýchodně od České republiky. V ostatních zemích Evropy není tato záliba příliš rozšířená a praktikují je pouze malé zajímavé spolky a skupiny. Houbaření je rozšířenější v některých oblastech Skandinávie. Mimo Evropu je sběr a pěstování hub rozšířeno zejména v jihovýchodní Asii. (http://wikipedia) 5
3. Moje houbaření Na houby chodíme často do Rožďalovic. Máme s tátou svoje místa. Umíme hledat dobře, hlavně bratr, protože je malý a na houby dobře vidí. Když jsme na prázdninách u babičky a dědy na Loučeni, jdeme také někdy na houby. Tam moc nerostou, ale něco se tam vždy najde. Strašně rád houby čistím a krájím je do hrnce. Táta hledá velmi dobře. Jednou šel sám a našel 135 hřibů. Když se nám podaří najít hodně hub, mamka nám z nich udělá polévku, a tu mám moc rád. Já poznám skoro každou houbu. Na houby chodím od malička, hodně to v rožďalovickém lese znám, takže bych se v lese asi neztratil. foto: autor 6
4. Léčivé houby Hlíva ústřičná Jak vypadá? Klobouk je 50-250 mm široký, lasturovitý, tmavohnědý, tmavě šedý nebo modrofialový, lupeny sbíhavé, bílé, později až nahnědlé, třeň bělavý a většinou krátký, někdy téměř chybějící, dužina bělavá s příjemnou chutí a vůní. Kde roste? Vyrůstá na pařezech nebo kmenech různých listnáčů. Co z ní můžeme připravit? Hlíva ústřičná patří mezi všestranně využitelné houby. Můžeme z ní připravit znamenité řízky, dršťkovou nebo bramborovou polévku, chutná i v různých omáčkách, v rizotu, salátech a masitých pokrmech. Vzhledem k tomu, že její plodnice v nálevu nešlemovatí, doporučuje se také k nakládání. Jak léčí? Posiluje imunitu, odstraňuje bradavice. 7
Pýchavka obecná Plodnice jsou 20-90 mm vysoké a 20-40 mm široké a vyznačují se kolovitou nebo mírně zploštěnou horní plodnou částí a válcovitým zužujícím se třeněm. Jejich povrch je jemně ostnitý, v mládí bílý, později bělavě šedý, v dospělosti až šedohnědý. Kde roste? Můžeme se s ní setkat v jehličnatých i v listnatých lesích. Všechny druhy pýchavek představují jedlé a dobře poznatelné houby, takže je škoda, že se jim mnozí houbaři vyhýbají. Ke konzumaci se doporučují pouze mladé plodnice, které jsou uvnitř bílé. Starší plodnice s nazelenalým či nažloutlým teřichem již k jídlu nejsou vhodné. Zastavuje krvácení 8
5. Jedovaté houby Muchomůrka červená Kde roste? Vyrůstá jednotlivě i ve skupinách, v lesích, na okraji luk, v parcích, na hřbitovech a na dalších podobných místech. Nejčastěji pod břízami, smrky a borovicemi. Proč je jedovatá? Obsahuje menší množství muskarinu, což je jedovatý alkaloid, který byl poprvé izolován právě z muchomůrky červené. Muskarin obsahují i jiné jedovaté houby, přičemž nejnebezpečnější je patrně vláknice začervenalá, jejíž plodnice obsahuje až 100x větší množství tohoto toxinu. V lidovém léčitelství byla muchomůrka červená používána proti otokům. 9
Ucháč obecný Jak vypadá? Klobouk je 50-150 mm široký, nepravidelně tvarovaný, mozkovitě zprohýbaný, hladký, hnědočervený, kaštanově hnědý nebo až purpurově hnědý. Kde roste? Zajímavá houba patří k prvním masitějším druhům, které se v našich lesích na jaře objevují. Roste především pod borovicemi, ale nalézt ji můžeme ve smíšených lesích, zejména na písčitých podkladech podél cest, kde vyrůstá přímo ze země nebo ze zbytků dřeva. 10
6. Rozmnožování hub Houby se rozmnožují dvěma způsoby-pohlavně a nepohlavně. Obojí je běžné. Za pohlavní rozmnožování se považuje splynutí hmoty dvou pohlavně rozdílných jader, například výtrusů. 11
7. Kam a kdy na houby? Je rozdíl mezi tím, kdo sbírá houby výhradně pro praktické použití, tedy pro zpestření svého jídelníčku, a mezi tím, pro koho jsou houby objektem vědeckého zájmu. Obojí lze však provozovat jako hobby. Praktický houbař bývá zaujat sběrem jen omezeného počtu druhů hub, které dovede bezpečně poznat a jimž dává přednost. Jen z nouze, najde-li své oblíbené druhy nebo na doporučení jiných houbařů sebere i další jedlé houby. Vlastní sezona houbaře je poměrně krátká a soustřeďuje se hlavně na konec léta a začátek podzimu, tedy na srpen a říjen, kdy houby rostou nejvíce. Nejpříznivější podmínky pro houbaře nastávají po vydatných deštích a nástupu teplého počasí. Houby nemilují ani vítr, ani přílišné teplotní výkyvy. Ale i na jaře lze najít jedlé houby, je-li počasí vlhké a teplé současně. (Např. Hřibi, křemenáči, kozáci). 12
8. Závěr V této práci jsem se zaměřil na druhy hub a houbaření. Naučil jsem se při tom o houbách i něco nového. Se svou prací jsem spokojen. Budu se zajímat o mykologii. V houbaření budu pokračovat a dále objevovat nové houby. 13
9.Literatura http://wikipedia Atlas hub M.Svrček, B.Vančura Vydala jako svou 3912 publikaci ARTIA v Praze roku 1987 14