Dějiny české hudby
Starověk, gotika
Starověk, gotika první doložené prameny souvisejí s počátky křesťanství (r.863 Konstantin a Metoděj přicházejí na Velkou Moravu) slovanský jazyk se objevuje i v písních převládá však latina gregoriánský chorál (latinský jednohlasý zpěv)
Starověk, gotika české chorály - Hospodine, pomiluj ny (11.st), Svatý Václave (13.st) světské písně Blahoslavený sládek rozkvět hudby v době Karla IV. husitská doba (15.st) boj s přepychem, i zábavní hudbou pouze duchovní chorál Ktož sú boží bojovníci
Hospodine pomiluj ny (Autor možná sv. Vojtěch, doložena 1055) Hospodine, pomiluj ny! Jezukriste, pomiluj ny! Ty, spase všeho mira, spasiž ny i uslyšiž, Hospodine, hlasy našě! Daj nám všěm, Hospodine, žizn a mír v zemi! Krleš! Krleš! Krleš! (Youtube rap, Katka Peléšková )
Svatý Vojtěch Pražský biskup (957 997) Bojoval proti pohanství, obchodu s otroky, manželství knězů a alkoholizmu Po vyvraždění Slavníkovců žil v Polsku Když přesvědčoval pohany v Prusku (i násilně) byl rituálně zabit.
Vivat (duchovně - světská píseň) Ref. :Vivat et in principia et nunc et semper et in sekula, sekulorum amen. 1. Blahoslavený sládek, který první pivo vařil, ale zlořečená šelma, který ho první platil. 2. Blahoslavený šenkýř, který první pivo dones, ale zlořečená šelma, který slovo platit prones.
Renesance
Renesance období obrození, 14. 16.století, těžké počátky po husitství konec 15.st. sbory zpívající duchovní hudbu z kancionálů, objevuje se vícehlas (polyfonie) autoři Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Jan Campanus Vodňanský rozvoj instrumentální hudby doba Rudolfa II. přeje kultuře
Renesance Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic Cestovatel (Izrael, Egypt) Skladatel Popraven na Staroměstském náměstí 1621 (Dějiny udatného českého národa díl 52 a 59)
Renesance - poslech Mše papeže Marcela Renesanční taneční hudba Kryštof Harant - music
Baroko
Baroko hudební baroko spadá od konce 16.st až k pol.18.st. hudba je citová, vznešená, majestátní rozvoj hudby v Čechách vedli kantoři, zpěv ve školách, kostelech, na slavnostech Adam Václav Michna z Otradovic autor mší, písní (Chtíc aby spal - Youtube) Jan Dismas Zelenka (zvaný český Bach ) objevují se nové formy (tvary) kantáty, oratoria, opera, skladby pro sólové nástroje (Dějiny slovutného národa 67, 70)
Chtíc aby spal
Klasicismus
Klasicismus styl vyrovnaný, harmonický, r.1730 1820, hudba pro zábavu důraz na melodii vznik nových hudebních forem: symfonie sonáta smyčcový kvartet Ve světě Mozart, Heyden, Beethoven
Klasicismus - autoři Čeští autoři známí ve světě Jan Václav Stamic - symfonie, práce s dynamikou Josef Mysliveček - opery, oratoria Jakub Jan Ryba - Česká mše vánoční Čechy konzervatoří Evropy
Romantismus období celého 19.století, prostor pro cit, fantazii oživení jazyka (obrození) se objevuje i v hudbě české zpěvohry (opery)- Dráteník Fr. Škroupa (autor hudby k Tylově hře Fidlovačka s písní Kde domov můj) pěvecké sbory (Hlaholy) s národním repertoárem doba Bedřicha Smetany (1824 1884)
Bedřich Smetana (1824-1884) Narozen v Litomyšli V osmi letech napsal první skladbu, hrál na klavír Žil v Praze, ve Švédsku, a pak opět v Praze, dirigent Prozatimního divadla Konec života tráví v myslivně v Jabkenicích Zakladatel české národní hudby
Nejznámější skladby Cyklus symfonických básní Má vlast - Vyšehrad, Vltava, Šárka, Z českých luhů a hájů, Tábor, Blaník Opery: Braniboři v Čechách, Dalibor, Libuše, Hubička, Tajemství, Dvě vdovy, Čertova stěna, Prodaná nevěsta, Viola Skladby: Luisina polka, Jiřinková polka Když přijeli Braniboři do Čech, dal Dalibor Libuši Hubičku nebylo to však žádné Tajemství, protože to slyšely Dvě vdovy za Čertovou stěnou + Prodaná nevěsta
Antonín Dvořák (1841 1904) Narozen v Nelahozevsi jako syn řezníka Studium na varhanické škole Profesor konzervatoře v Praze Ředitel národní konzervatoře v New Yorku Čestný doktor v Anglii Novosvětská symfonie jedna z nejznámějších skladeb světa, hrála se na Měsíci
Nejznámější skladby 9 symfonií Z nového světa Opery Rusalka, Čert a Káča, Jakobín, Král a uhlíř Další díla Moravské dvojzpěvy, Humoreska Stabat mater proslavilo ho v Anglii - Sopránů je 250, altů 160, tenorů 180 a basů 250; v orchestru pak vedou slovo: 24 housle první, 20 houslí druhých, 16 viol, 16 cell, 16 kontrabasů. Dojem tak ohromného tělesa byl vpravdě okouzlující. Jest to vůbec k nevypsání
20.století noví autoři, nové prvky Leoš Janáček (1854 1928) Její pastorkyňa, cyklus klavírních skladeb Po zarostlém chodníčku Bohuslav Martinů ovlivněn pobytem ve Francii, novými žánry Otvírání studánek Josef Suk, Vítězslav Novák, Alois Hába (práce se čtrvrttóny a šestitóny) Jaroslav Ježek