RÁMEC PODPORY SPOLEČENSTVÍ

RÁMEC PODPORY SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA O REALIZACI RÁMCE PODPORY SPOLEČENSTVÍ PRO MONITOROVACÍ VÝBOR RÁMCE PODPORY SPOLEČENSTVÍ Prosinec 2004

Obsah OBSAH OBSAH... 2 I. SHRNUTÍ... 7 I.1 Makroekonomický rámec... 8 I.2 Řízení a koordinace RPS... 13 I.3 Realizace Rámce podpory Společenství... 14 I.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství... 15 I.5 Finanční provádění pomoci... 16 I.6 Finanční kontrola a nesrovnalosti... 17 I.7 Monitorovací systém... 17 I.8 Hodnocení... 18 I.9 Komunikační plán... 18 I.10 Realizace Technické pomoci... 19 I.11 Závěry a doporučení... 19 II. ZPRÁVA O REALIZACI RPS... 21 II.1 Makroekonomický rámec... 22 II.1.1 Sociálně-ekonomický vývoj České republiky v 1. pololetí 2004... 22 II.1.1.1 Makroekonomická situace... 22 II.1.1.2 Rozvoj lidských zdrojů... 25 II.1.2 Hlavní charakteristiky vývoje regionů NUTS 2 České republiky... 27 II.1.2.1 Region soudržnosti Hlavní město Praha... 28 II.1.2.2 Region soudržnosti Střední Čechy... 29 II.1.2.3 Region soudržnosti Jihozápad... 30 II.1.2.4 Region soudržnosti Severozápad... 30 II.1.2.5 Region soudržnosti Severovýchod... 31 II.1.2.6 Region soudržnosti Jihovýchod... 31 II.1.2.7 Region soudržnosti Střední Morava... 32 II.1.2.8 Region soudržnosti Moravskoslezsko... 33 II.1.3 Plnění konvergenčního programu... 34 II.1.3.1 Měnová politika... 34 II.1.3.2 Fiskální politika... 34 II.1.3.3 Dlouhodobá udržitelnost veřejných financí... 36 II.1.3.4 Zvyšování flexibility trhu práce a zaměstnanosti... 37 II.1.3.5 Strukturální politiky... 37 II.1.4 Rozvojové politiky resortů... 38 II.1.4.1 Rozvojová politika Ministerstva pro místní rozvoj ČR... 38 II.1.4.2 Rozvojová politika Ministerstva životního prostředí ČR... 41 II.1.4.2.1 Obnova environmentálních funkcí území... 41 II.1.4.2.2 Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství... 42 II.1.4.2.3 Zlepšování infrastruktury ochrany ovzduší... 42 II.1.4.2.4 Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží... 42 II.1.4.2.5 Shoda s politikami Společenství, s národními a regionálními politikami 43 II.1.4.3 Rozvojová politika Ministerstva dopravy ČR... 44 II.1.4.4 Rozvojová politika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR... 46 II.1.4.5 Rozvojová politika Ministerstva průmyslu a obchodu ČR... 46 II.1.4.6 Rozvojová politika Ministerstva zemědělství ČR... 48 2

Obsah II.1.4.6.1 Strategie rozvoje sektoru zemědělství, potravinářství, lesního a vodního hospodářství a rozvoje venkova v České republice... 48 II.1.4.6.2 Principy strategie OP RVMZ... 51 II.1.4.6.3 Soulad OP RVMZ s dalšími operačními programy v oblasti RPS... 52 II.1.4.6.4 Kontext Evropského Společenství... 52 II.2 Řízení a koordinace RPS... 53 II.2.1 Poradní výbor RPS... 53 II.2.1.1 Pracovní skupiny Poradního výboru RPS... 54 II.2.2.1.1 PS Způsobilé výdaje... 54 II.2.2.1.2 PS Formuláře... 54 II.2.2.1.3 PS Kontrola, audit, nesrovnalosti... 55 II.2.2.1.4 PS Operační manuály... 55 II.2.2.1.5 PS Technická asistence... 55 II.2.2.1.6 PS Informace a vzdělávání... 55 II.2.2.1.7 PS Veřejná pomoc... 56 II.2.2.1.8 PS Monitorování... 56 II.2.2.1.9 PS pro evaluaci a horizontální priority... 56 II.3 Realizace Rámce podpory Společenství... 57 II.3.1 Připravenost implementačních struktur a metodických postupů... 57 II.3.2 Analýza průběhu realizace programů... 59 II.3.2.1 Analýza jednotlivých programů... 59 II.3.2.1.1 Operační program Průmysl a podnikání (OP PP)... A. Stav OP PP k 30. listopadu 2004... 61 B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci OP PP k 30. listopadu 2004. 64 C. Institucionální aspekty OP PP... 65 II.3.2.1.2 Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ)... 66 A. Stav OP RVMZ k 30. listopadu 2004... 66 B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci OP RVMZ k 30. listopadu 2004... 69 C. Institucionální aspekty OP RVMZ... 69 II.3.2.1.3 Společný regionální operační program (SROP)... 69 A. Stav SROP k 30. listopadu 2004... 69 B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci SROP k 30. listopadu 2004. 74 C. Institucionální aspekty SROP... 75 II.3.2.1.4 Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)... 76 A. Stav OP RLZ k 30. listopadu 2004... 76 B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci OP RLZ k 30. listopadu 2004... 78 C. Institucionální aspekty OP RLZ... 79 II.3.2.1.5 Operační program Infrastruktura (OP I)... 79 A. Stav OP I k 30. listopadu 2004... 79 B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci OP I k 30. listopadu 2004... 82 C: Institucionální aspekty OP I... 83 II.3.2.1.6 Jednotný programový dokument pro Prahu Cíl 2 (JPD 2)... 83 A. Stav JPD 2 k 30. listopadu 2004... 83 B. Stav čerpání finančních prostředků EU v rámci JPD 2 k 30. listopadu 2004.. 86 C. Institucionální aspekty JPD 2... 86 II.3.2.1.7 Jednotný programový dokument pro Prahu Cíl 3 (JPD 3)... 87 A. Stav JPD 3 k 30. listopadu 2004... 87 3

Obsah B. Stav čerpání finančních prostředků EU JPD 3 k 30. listopadu 2004... 87 C. Institucionální aspekty JPD 3... 88 II.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství... 90 II.4.1 Naplňování prioritních os... 90 II.4.1.1 Technická pomoc... 90 II.4.1.1.1 Technická pomoc pro Rámec podpory Společenství... 90 II.4.2 Plnění horizontálních cílů... 91 II.4.3 Plnění specifických cílů... 93 II.4.3.1 Specifický cíl: Vytváření podmínek pro podnikatelské prostředí... 93 II.4.3.2 Specifický cíl: Zvyšování flexibility trhu práce... 93 II.4.3.3 Specifický cíl: Zvyšování kvality infrastruktury... 93 II.4.4 Shoda s politikami Společenství, s národními a regionálními politikami... 94 II.4.4.1 Hospodářská soutěž... 94 II.4.4.2 Veřejné zakázky... 95 II.4.4.3 Životní prostředí... 96 II.4.4.4 NATURA 2000... 97 II.4.4.5 Princip znečišťovatel platí... 98 II.4.4.5.1 Ochrana vod... 98 II.4.4.5.2 Nakládání s odpady... 99 II.4.4.5.3 Ovzduší... 99 II.4.4.6 Rovné příležitosti... 101 II.4.4.6.1 Relevantní dokumenty ČR a EK... 101 II.4.4.6.2 Stav plnění... 102 II.4.4.7 Česká regionální politika... 102 II.4.4.8 Aplikace pokynů EK pro programy v období let 2000 2006... 105 II.4.4.8.1 Předpoklady pro ekonomický růst a zaměstnanost jako podmínek pro zvýšení konkurenceschopnosti regionů... 105 II.4.4.8.2 Rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím Evropského sociálního fondu. 106 II.4.4.8.3 Rozvoj venkovských a městských oblastí... 106 II.4.4.9 Shoda s národní strategií rozvoje lidských zdrojů... 107 II.4.4.10 Společná zemědělská politika... 107 II.4.4.11 Rybolov... 107 II.5 Finanční provádění pomoci... 109 II.5.1 Finanční alokace podle jednotlivých fondů... 109 II.5.2 Zálohové platby na operační programy obdržené na účet Prostředky SF/CF Platební orgán... 109 II.5.3 Uskutečněné platby v rámci operačních programů... 110 II.5.4 Certifikace výdajů pro EK za každý operační program... 110 II.5.5 Pravidlo n+2... 110 II.6 Finanční kontrola a nesrovnalosti... 111 II.7 Monitorovací systém... 113 II.7.1 Aktuální stav naplnění MSSF CENTRAL... 113 II.7.2 Stav rozhraní MSSF CENTRAL... 113 II.7.2.1 Podřízené systémy MONIT, IS APA, ISOP... 113 II.7.2.2 IS VIOLA SF/CF, CEDR, ISPROFIN... 114 II.7.2.3 Vazba na ostatní informační systémy... 115 II.7.3 Výhled rozvoje aplikace do r. 2006... 115 II.7.3.1 Aktivity technického charakteru... 115 II.7.3.2 Aktivity související s metodickými změnami při přípravě nového programového období... 116 4

Obsah II.8 Hodnocení... 117 II.8.1 Probíhající hodnotící projekty... 117 II.8.1.1 Zhodnocení plnění evaluačního plánu... 121 II.8.2 Hlavní výstupy a doporučení... 121 II.8.3 Evaluační plán na další období... 122 II.9 Komunikační akční plán... 124 II.9.1 Plnění Komunikačního akčního plánu... 124 II.9.1.1 Komunikační strategie Rámce podpory Společenství (realizace Plánu komunikačních aktivit na rok 2004)... 124 II.9.1.1.1 Internet www.strukturalni-fondy.cz... 124 II.9.1.1.2 Infolinka... 125 II.9.1.1.3 Plakáty a letáky... 126 II.9.1.1.4 Propagační předměty... 126 II.9.1.1.5 Spolupráce s médii... 126 II.9.1.1.6 Newsletter... 126 II.9.1.1.7 Publikace... 126 II.9.1.1.8 Digitální média... 127 II.9.1.1.9 Semináře, workshopy, konference, veletrhy... 127 II.9.1.1.10 Výzkum veřejného mínění... 127 II.9.1.1.11 Zdroje financování komunikačních aktivit RPS v roce 2004... 127 II.9.1.2 Komunikační strategie operačních programů... 128 II.9.2 Klíčové události a nové iniciativy pro dalších 6 měsíců Komunikační plán RPS 2005... 128 II.9.2.1 Rozpočet... 129 II.9.3 Příklady úspěšných aktivit... 129 II.10 Realizace technické pomoci... 131 II.10.1 Realizace projektů technické pomoci Programu Technická pomoc pro RPS na rok 2004... 131 II.10.1.1 Manuál Technické pomoci pro RPS... 131 II.10.1.2 Stav ke dni 3. prosince 2004... 131 II.10.2 Program Technické pomoci pro RPS na rok 2005... 132 II.11 Závěry a doporučení... 133 II.11.1 Hlavní závěry z realizace OP/JPD... 133 II.11.2 Zkušenosti z projektu na podporu absorpční kapacity... 134 III. PŘÍLOHY... 136 III.1 Doporučení z AbCapu... 137 III.1.1 Inovace a konkurenceschopnost... 137 III.1.1.1 Opatření 1.1 Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace... 137 III.1.1.2 Opatření 1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury... 139 III.1.1.3 Opatření 1.3 Infrastruktura pro lidské zdroje... 139 III.1.1.4 Opatření 1.4 Rozvoj služeb (např. klastrů)... 140 III.1.2 Rozvoj lidských zdrojů... 141 III.1.2.1 Opatření aktivního trhu práce... 141 III.1.2.2 Vzdělávací projekty... 145 III.1.3 Infrastruktura... 148 III.1.4 Cestovní ruch... 151 III.1.5 Grantová schémata SROP... 156 III.2 Evaluační plán... 159 III.2.1 Představení dokumentu... 159 III.2.2 Aktivity evaluace pro rok 2005 a časový harmonogram aktivit... 159 5

Obsah III.3 Komunikační akční plán... 165 III.4 Stav čerpání Technické pomoci... 168 III.5 Program Technické pomoci pro RPS pro rok 2005... 175 6

I. SHRNUTÍ 7

I. Shrnutí Předkládaná Zpráva o realizaci Rámce podpory Společenství pro Monitorovací výbor Rámce podpory Společenství podává základní informace o průběhu a stavu implementace RPS, a to za období od počátku roku 2004, resp. od data vstupu České republiky do EU (1. května 2004) do začátku prosince 2004. Zpráva slouží členům Monitorovacího výboru RPS, event. řídicím a hodnotícím útvarům pro potřeby plánování a řízení průběhu implementace RPS a jednotlivých operačních programů. I.1 Makroekonomický rámec Ve vývoji české ekonomiky se v 1. pololetí roku 2004 projevovaly některé pozitivní tendence. Při hodnocení krátkodobého vývoje není sice možné identifikovat všechny vlivy, které tyto tendence iniciují, je ale možné vyslovit předpoklad, že se vstupem do EU začínají v ČR působit nové ekonomické stimuly a administrativní faktory, které pozitivně ovlivňují základní makroekonomické charakteristiky českého hospodářství. Teprve na základě dalšího vývoje bude možné posoudit, zda se tato hypotéza potvrzuje. Základní ukazatele makroekonomické rovnováhy se v 1. pololetí roku 2004 vyvíjely pozitivně: HDP vzrostl meziročně reálně o 3,8 % a jeho přírůstku bylo dosaženo výlučně růstem souhrnné produktivity práce (4,3 %). Dvouciferných hodnot dosáhlo tempo růstu průmyslové produkce (10,8 %) i stavební výroby (16,4 %), rostly tržby v zemědělství (2,1 %), tržby v maloobchodě (1,6 %) i v dopravě (11,0 %). Bilance cestovního ruchu byla aktivní (23,3 mld. Kč), průměrná roční míra inflace činila v červnu 1,4 %. Zvýšil se obrat zahraničního obchodu, meziroční dynamika růstu vývozu činila v b.c. 21,5 %, dovozu 19,9 %. Schodek obchodní výměny se tak meziročně snížil na 10,7 mld. Kč. Běžný účet platební bilance skončil v 1. pololetí 2004 schodkem 56,2 mld. Kč, finanční účet platební bilance naopak aktivem 42 mld. Kč. Pasivum běžného účtu činilo v polovině roku 2004 4,2 %, aktivum finančního účtu 3,1 % z nominálního objemu HDP. Stav devizových rezerv České národní banky stačí pokrýt dovoz zboží a služeb na dobu 4,4 měsíců. Vývoj v oblasti lidských zdrojů byl v ČR v 1. pololetí roku 2004 rozporuplný. Zatímco se začaly projevovat některé pozitivní demografické prvky (v důsledku vyššího pozitivního salda zahraniční migrace a růstu počtu narozených dětí se zvýšil počet obyvatel ČR), na trhu práce se prohloubily negativní tendence minulých let. Vzrostla míra registrované nezaměstnanosti o 0,4 procentního bodu a dosáhla 9,9 %. Počet neumístěných uchazečů o práci přesáhl 517 tisíc osob. Velmi nepříznivou skutečností je zvyšující se počet dlouhodobě nezaměstnaných osob. Jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných přesáhl 42 % a jejich počet byl o 9 % vyšší než před rokem. Dalším nepříznivým ukazatelem je trvale stoupající počet uchazečů o práci se změněnou pracovní schopností a současně klesající nabídka pro ně vhodných pracovních míst. Nezaměstnanost postihovala především osoby se základním vzděláním (jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných činí téměř jednu třetinu). Podíl osob s vysokoškolským vzděláním byl pouze 3,5 %. Kvalifikační struktura absolventů středních škol, zvláště učilišť, se odchyluje od potřeb podnikatelské sféry. Ekonomický vývoj jednotlivých regionů NUTS 2 se liší. Mezi regiony zaujímá dominantní postavení Hlavní město Praha, které se významně (až několikanásobně) odchyluje od průměru ČR ve všech základních charakteristikách. U ostatních sedmi regionů nejsou 8

I. Shrnutí vzájemné disparity tak výrazné. Lze však mezi nimi identifikovat rizikové oblasti, kde jsou hodnoty srovnávaných ukazatelů výrazně horší než je republikový průměr. Mezi ně bezesporu patří regiony Severozápad, Střední Morava a Moravskoslezsko, a to především s ohledem na úroveň HDP a veličinu míry nezaměstnanosti. Makroekonomický vývoj vytváří předpoklady pro vstup ČR do eurozóny. Vláda ČR připravila svůj Konvergenční program, podle kterého lze očekávat přistoupení ČR k eurozóně v horizontu let 2009 2010. ČR tak deklaruje konzervativní strategii přistupování k eurozóně, kde hospodářským cílem vlády je pro nejbližší období podpora ekonomického růstu a zaměstnanosti prostřednictvím růstu produktivity práce a konkurenceschopnosti. Současně je neodkladným úkolem upevnění kontroly nad vývojem veřejných financí. Tomu odpovídá i měnová politika České národní banky i fiskální politika vlády. Měnová politika ČNB spočívá v přímém cílování inflace. Inflační cíl byl pro období do roku 2005 vymezen v rozmezí 2 4 %, pro období od ledna 2006 na úrovni 3 % meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen (CPI). Fiskální politika se mj. zaměřuje na snížení nadměrného rozpočtového schodku. Vláda ČR přijala strategii konsolidace veřejných financí. Deficit vládního sektoru se tak v roce 2004 sníží o 0,8 procentního bodu (p.b.) a bude činit 4,4 % HDP. V roce 2006 by schodek neměl překročit 4,0 %, v roce 2007 3,5 % HDP. Ve srovnání s úrovní deficitu vládního sektoru v roce 2004 se jedná o průměrný pokles o 0,7 p.b. ročně. V roce 2004 překročí podíl hrubého vládního dluhu na HDP úroveň 40 %, ke konci roku 2007 pak hranici 44,0 % HDP. Pokud by mělo dojít k zastavení růstu podílu dluhu na HDP, deficit vládního sektoru by neměl převýšit 3,0 % HDP. Fiskální rámec však implikuje pouze postupné zpomalování dynamiky růstu vládního dluhu. Do roku 2007 tak nebudou pro pokles dluhu vytvořeny odpovídající předpoklady. Vláda usiluje o splnění konvergenčních kritérií až v roce 2008; od tohoto data by mohlo dojít k zastavení růstu podílu dluhu na HDP. Udržitelnost veřejných financí v dlouhodobé perspektivě si vyžádá značné úsilí v podobě dlouhodobě působících opatření, především v oblastech důchodů a zdravotnictví. Pokud by česká rozpočtová politika měla po vstupu do Evropské unie vyhovět požadavkům na fiskální disciplínu stanoveným v Paktu stability a růstu, bylo by nutné v roce 2008 snížit podíl výdajů nebo zvýšit podíl daní na HDP o více než 5 procentních bodů. Celkové saldo veřejných financí by tak v roce 2008 muselo být přebytkové na úrovni 1,8 % HDP. Doposud bylo jediným významnějším opatřením ke střednědobé stabilizaci důchodového zabezpečení rozhodnutí o postupném zvyšování důchodového věku. Na příjmové straně penzijního systému pak byly podniknuty kroky, které vyrovnávají efektivní příspěvkovou povinnost zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných a přispějí tak ke zvýšení příjmů důchodového systému. Přes pozitivní dopady prováděné konsolidace je zřejmé, že se veřejné finance stále nenacházejí v udržitelné pozici a že pokud nebudou podniknuty dodatečné kroky usměrňující očekávané zvyšování výdajů, bude jejich nárůst muset být financován vyšším zdaněním jak stávajících, tak zejména budoucích daňových poplatníků, nebo omezením rozsahu výdajových programů pro tyto generace. V rámci druhé etapy reformy veřejných financí byly zahájeny diskuse o zásadní systémové reformě důchodového zabezpečení. 9

I. Shrnutí Pro růst produktivity a konkurenceschopnosti má mimořádný význam flexibilita a mobilita pracovní síly. Ta je v ČR poměrně malá. Její posílení vyžaduje realizaci kroků nejen v institucionální oblasti, ale i změny v oblastech jako jsou dopravní infrastruktura a trh s byty. Na zvýšení flexibility trhu práce byly zaměřeny i změny v oblasti legislativní úpravy jeho fungování. Jde o novely zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti. Z dalších opatření se jedná zejména o zpřísnění podmínek pro poskytování podpor v nezaměstnanosti. Na reformy trhu práce navazují reformy v oblasti vzdělávání. Vládou ČR deklarované podpoře ekonomického růstu a zaměstnanosti odpovídají i základní nástroje strukturální politiky. Jde zejména o systém investičních pobídek, podporu malému a střednímu podnikání, podporu výzkumu a vývoje, v neposlední řadě pak úpravy legislativního rámce směřující ke zdokonalení podnikatelského a investičního prostředí. Systém investičních podmínek je, co do používaného instrumentaria i pokud jde o legislativní úpravu, plně kompatibilní se systémy používanými v EU. Podpora je v současnosti poskytována prostřednictvím 11 programů a zaměřuje se mj. na zavádění nových technologií, vč. rekvalifikace zaměstnanců, a zajištění přístupu k informačním a komunikačním technologiím. Vzhledem k významu malého a středního podnikání vláda v současné době zpracovává Koncepci podpory malého a středního podnikání od r. 2005. Zvyšování konkurenceschopnosti země je podporováno také prostřednictvím podpory výzkumu a vývoje. Počátkem letošního roku přijala vláda Národní politiku výzkumu a vývoje na roky 2004 2008. Pokud jde o úpravy legislativního rámce, očekává se předložení nového obchodního zákoníku a nového zákona o úpadku, který by odstranil zdlouhavost procesu, napomohl diferencovanému přístupu k řešení situace dlužníka a podpořil zachování zdravých částí podniků v úpadku. Bude také připravena novela občanského soudního řádu a návrh právní úpravy vedoucí ke zjednodušení a urychlení zápisů do obchodního rejstříku. Vyváženému hospodářskému růstu, zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím růstu produktivity práce a rozvoji podnikatelského prostředí napomáhají rozvojové politiky jednotlivých resortů. Záměrem rozvojové politiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR je dosáhnout vyváženého rozvoje na úrovni regionů soudržnosti. Česká regionální politika se harmonizovala s evropským systémem již v předvstupním období a v praxi zohledňuje základní principy EU. Legislativní rámec regionální politiky v ČR je zakotven v zákoně o podpoře regionálního rozvoje, koncepčními dokumenty do roku 2006 jsou Strategie regionálního rozvoje ČR a Národní rozvojový plán na období 2004 2006. K realizaci strategie, resp. rozvojového plánu jsou zaměřeny priority (i) regionální podpora podnikání, (ii) regionální rozvoj infrastruktury, (iii) rozvoj lidských zdrojů a sociální integrace v regionech a (iv) rozvoj cestovního ruchu v rámci Společného regionálního operačního programu. Česká regionální politika má selektivní charakter a je zaměřena na podporu vybraných problémových regionů. Vláda ČR schválila vymezení regionů se soustředěnou pomocí státu na roky 2004 2006. Těmito regiony byly určeny oblasti strukturálně postižené, hospodářsky slabé a regiony s vysoce nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti. Vymezené regiony zaujímají 10

I. Shrnutí 29,3 % rozlohy území a 29 % počtu obyvatel ČR. Pro nejvíce postižené regiony (Severozápad, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj) byli jmenováni zmocněnci vlády. Hlavním nástrojem realizace cílů vnitřní regionální politiky ČR jsou střednědobé státní programy regionálního rozvoje. V období 2004 2006 budou vedle sebe existovat národní programy podpory regionálního rozvoje i operační programy strukturálních fondů (sektorové operační programy a Společný regionální operační program). Důvodem je potřeba jemnější lokalizace problémů a vyšší efektivnost vynakládaných prostředků. Územní diferenciace ukazatelů na úrovni regionů soudržnosti NUTS 2 a 3 není totiž dostatečně výrazná a nevystihuje regionální problémy ČR tak, jak ukazuje vymezení regionů se soustředěnou podporou státu provedené na základě okresů. Právě na této úrovni sledování se v největší míře projevuje existence výrazných socioekonomických disparit v regionální struktuře ČR. Cíle rozvojové politiky Ministerstva životního prostředí ČR v oblasti Ochrany a zkvalitňování životního prostředí specifikují Státní politika životního prostředí a Národní rozvojový plán. Ty jsou dále rozvíjeny prioritou 3 OP Infrastruktura Zlepšování environmentální infrastruktury. Opatření v rámci této priority navazují na probíhající programy v resortu životního prostředí a v mezinárodním měřítku vycházejí z Evropské strategie udržitelného rozvoje a 6. Akčního programu EU. Opatření jsou komplementární s opatřeními v oblasti životního prostředí obsaženými v ostatních operačních programech. Velké investiční projekty a sdružené projekty v oblasti životního prostředí, jejichž náklady přesahují 10 mil., budou podporovány z Fondu soudržnosti. Problematika environmentální výchovy a vzdělávání je řešena v rámci Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Při výběru projektů spadajících do jednotlivých opatření je kladen důraz na zachování a obnovu přírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny, zvýšení environmentálního povědomí občanů a jejich zapojení do rozhodovacího procesu takovým způsobem, aby byly respektovány principy udržitelného rozvoje a přibližování ke standardům EU. Nebude tedy podpořen žádný projekt, který by nebyl v souladu se směrnicí o posuzování vlivu na životní prostředí. Cílem dopravní politiky Ministerstva dopravy ČR je rozvoj dopravy dle principu udržitelného rozvoje. Rozvoj dopravní infrastruktury je důležitým úkolem veřejného sektoru a je tudíž stěžejním strategickým úkolem vlády. Negativní stránkou, která ovlivňuje věcné a zejména časové plnění tohoto úkolu, je nedostatek finančních prostředků a rozsáhlé dědictví zanedbanosti dopravní infrastruktury z minulých let. V období od roku 2000 do vstupu České republiky do Evropské unie byl hlavním finančním nástrojem EU v této oblasti ISPA. Do roku 2003 bylo v jeho rámci využito cca 146 mil.. Schválením dvou projektů Řídicím výborem ISPA v roce 2003 (3 úseků dálnice D8 a pilotního projektu ETCS/ERTMS) byla vyčerpána celková alokace určená na dopravní projekty ISPA v období 2000 2006. Celkově dosahují investiční náklady schválených projektů výše 503,5 mil., z toho grant z nástroje ISPA přesahuje hodnotu 260 mil., (cca 52 %). Dnem vstupu České republiky do EU byly všechny projekty ISPA převedeny do režimu Fondu soudržnosti. Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010 a další rozvojové dokumenty (Národní rozvojový plán ČR pro r. 2004 2006, Strategie Fondu soudržnosti, Operační program Infrastruktura aj.) jsou teprve na počátku realizačního období. Plně však vycházejí z úspěšné strategie předchozích let a zcela naplňují pravidla RPS. Zásadní shoda přitom 11

I. Shrnutí panuje v oblasti rozvoje transevropských dopravních sítí (TEN-T) V programových dokumentech je vždy vymezen příslušný rámec tak, aby nedocházelo k překrývání programů. Směrnice k transevropské dopravní síti z dubna t.r. obsahuje seznam projektů označených jako projekty evropského zájmu. Z hlediska zájmu ČR byly do tohoto seznamu zařazeny projekty (i) Galileo, (ii) železnice Břeclav Praha Norimberk (s úsekem Norimberk Praha jako přeshraničním úsekem), (iii) železniční osa Praha Linec, (iv) železnice Katovice Břeclav, (v) dálnice Katovice Brno/Žilina (přeshraniční úsek) a (vi) dálnice Brno Vídeň (přeshraniční úsek). Strategickými dokumenty rozvojové politiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jsou z hlediska naplňování cílů prioritní osy 3 RPS Rozvoj lidských zdrojů Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004 2006 a Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004 2006. Národní akční plán zaměstnanosti obsahuje celkem 10 věcných priorit, které vycházejí z evropské strategie zaměstnanosti a které budou naplňovány prostřednictvím realizace programů spolufinancovaných z Evropského sociálního fondu (OP RLZ, JPD 3, CIP EQUAL a částečně SROP). Priority pokrývají problematiku zaměstnatelnosti, vč. integrace osob znevýhodněných na trhu práce, rovných příležitostí pro muže a ženy, podpory celoživotního učení a podpory adaptability, podnikání a tvorby pracovních míst. Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2004 2006 vychází z priorit identifikovaných vládou ČR a Evropskou komisí ve Společném memorandu o sociálním začleňování. Jádrem strategie Národního akčního plánu sociálního začleňování je jednak snaha o postižení širokého rámce chudoby a sociálního vyloučení, jednak užší orientace na znevýhodněné skupiny, které jsou nejvíce ohroženy sociálním vyloučením a chudobou. Jedná se zejména o nezaměstnané, osoby se zdravotním postižením a osoby ze sociokulturně znevýhodňujícího prostředí. Vzhledem k vazbě strategie Národního akčního plánu sociálního začleňování na programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu bude mít realizace těchto programů pozitivní vliv na dosažení cílů Akčního plánu. Průmyslová politika Ministerstva průmyslu a obchodu ČR schválená vládou ČR a odsouhlasená EK při předvstupních jednáních je rozvíjena za přispění Operačního programu Průmysl a podnikání. Jeho cílem je rozvoj podnikatelského prostředí a podpora rozvoje inovací výrobků, technologií a služeb. Důraz je kladen zejména na podporu malých a středních firem zpracovatelského průmyslu a celkový rozvoj podnikání. Poskytování podpor v rámci programu není prováděno selektivně, upřednostňováním vybraných sektorů průmyslu, ale tak, že všechna odvětví a obory v působnosti MPO mají stejnou šanci. Základním kritériem je zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, dosahování vyváženého rozvoje regionů a naplňování cílů horizontálních politik EU. Vzhledem k tomu, že realizace projektů programu je doposud na samotném počátku, nelze v tomto období hodnotit ekonomické výsledky dopadu realizace. Podpora podnikatelů ze strukturálních fondů EU je doprovázena doplňkovými opatřeními v rámci národních programů podpory. V současné době probíhá na MPO vyhodnocování některých politik a koncepčních dokumentů rozvoje průmyslu jako příprava na období, které zahrnuje i nové plánovací období EU pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU na léta 2007 2013. Tyto nové koncepce budou sladěny s připravenou komplexní Strategií hospodářského rozvoje ČR. 12

I. Shrnutí Zemědělská politika Ministerstva zemědělství ČR je mj. rozvíjena i Operačním programem Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ). Strategie OP RVMZ vychází ze SWOT analýzy situace sektoru zemědělství a venkova ČR a staví na dobrých strukturálních podmínkách, diversifikované zemědělské produkci a vysoké úrovni lesního a vodního hospodářství. Identifikuje hlavní problémy a nabízí jejich řešení. Jejím záměrem je zlepšit především technologii zaměřenou na životní prostředí a welfare zvířat, věkovou a vzdělanostní strukturu obyvatel na venkově, nízkou úroveň příjmů a vysoký stupeň nezaměstnanosti ve venkovském prostoru. V rámci tohoto záměru je strategie OP RVMZ orientována na (i) zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu, zemědělské a lesnické produkce, (ii) vytvoření podmínek pro stabilizaci venkovské populace, (iii) zachování přírodního potenciálu krajiny a venkovských kulturních památek, (iv) zvýšení vodní retenční kapacity, (v) investice zavádějící nové technologické postupy do zpracování lesních produktů, (vi) přeměnu nezemědělské půdy na lesy, (vii) stabilizaci vlastnické struktury v zemědělství, (viii) informace poskytované pro zvýšení a prohloubení kvalifikace zemědělců a (ix) zvýšení zaměstnanosti ve venkovském prostoru. Strategické zaměření OP RVMZ je plně v souladu s celkovou rozvojovou strategií Rámce podpory Společenství pro období 2004 2006, pro oblast Cíle 1 v České republice. To se vztahuje na horizontální principy, stejně jako na obsah a uspořádání priorit. Shoduje se jak se Společnou zemědělskou politikou ES a se Společnou rybářskou politikou ES, tak s regionální politikou aplikovanou v OP Průmysl a podnikání, s politikou rozvoje lidských zdrojů v rámci OP Rozvoj lidských zdrojů a existuje též soulad s principy ochrany životního prostředí a závěry analýzy SEA OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. I.2 Řízení a koordinace RPS Odpovědným orgánem za řízení a provádění pomoci ze strukturálních fondů je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Koordinaci řízení všech operačních programů RPS zabezpečuje Odbor Rámce podpory Společenství ministerstva. V období od vstupu ČR do EU se Řídicí orgán zabýval nejrůznějšími činnostmi, zejména však v oblasti (i) dokončení přípravy implementačních struktur, (ii) v oblasti zahájení realizace programů strukturálních fondů a (iii) při přípravě základních dokumentů k budoucnosti hospodářské a sociální politiky. Za účelem efektivní koordinace RPS Řídicí orgán ustanovil Poradní výbor RPS. Jeho předsedu jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj. Členy poradního výboru jsou reprezentant Řídicího orgánu RPS, zástupci řídicích orgánů jednotlivých operačních programů, Platebního orgánu, zástupce Asociace krajů ČR a zástupce úřadu vlády. Od svého ustanovení se Poradní výbor RPS na svých zasedáních pravidelně zabývá aktuálními problémy implementace strukturálních fondů a usiluje o nalezení jejich řešení. Výstupy ze zasedání Poradního výboru mají formu doporučení k jednotlivým postupům, na kterých se shodli všichni přítomní členové. Řídicí orgán RPS s cílem efektivního řízení implementace RPS dále ustanovil devět pracovních skupin pro řešení nejrůznějších otázek spojených s procesem řízení pomoci ze strukturálních fondů (např. způsobilosti výdajů, tvorbou formulářů, popisem toků 13

I. Shrnutí při hlášení nesrovnalostí při čerpání finančních prostředků, metodikou a operačními manuály, technickou pomocí, komunikační strategií, monitorováním, Evaluačním plánem aj.). I.3 Realizace Rámce podpory Společenství Programový dokument Rámec podpory Společenství byl EK oficiálně potvrzen 18. prosince 2003 a potvrzená částka 1,454 mld. odpovídá alokaci zdrojů pro realizaci Cíle 1 regionální a strukturální politiky EU na zkrácené programové období 2004 2006. Rámec podpory Společenství je implementován pomocí pěti operačních programů (OP): (i) OP Průmysl a podnikání, (ii) OP Infrastruktura, (iii) OP Rozvoj lidských zdrojů, (iv) OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství a (v) Společný regionální operační program. Byla vytvořena institucionální implementační struktura realizace Rámce podpory Společenství, která na jedné straně administrativně spravuje celý systém realizace RPS, na druhé straně programově a metodicky upravuje a nastavuje podmínky pro čerpání ze strukturálních fondů. Pro řízení a administraci implementace byly ustanoveny a jsou plně funkční řídicí orgány, zprostředkující subjekty, platební orgán i platební jednotky a monitorovací orgány (Monitorovací výbory OP, Monitorovací výbor RPS). Pro zahájení realizace čerpání ze strukturálních fondů byly vypracovány nezbytné programové dokumenty, tj. Operační programy, Dodatky operačních programů, Operační manuály a Pokyny pro žadatele. Řídicí orgány všech OP připravily tyto dokumenty tak, že první výzvy pro předkládání žádostí o projekty byly u jednotlivých OP vyhlašovány průběžně od května 2004. Implementační struktura splňuje veškeré podmínky, za kterých EU poskytuje finanční prostředky předkladatelům projektů. Pokud jde o průběh a stav realizace jednotlivých operačních programů, bylo posuzováno všech 5 operačních programů pro Cíl 1 a dále pro svůj synergický efekt i Jednotné programové dokumenty pro region NUTS 2 Praha Cíl 2 a Cíl 3 (stav implementace Iniciativy Společenství EQUAL a Iniciativy Společenství INTERREG, které jsou na stejné úrovni dopadu/efektu jako programové dokumenty JPD 2 a JPD 3, nebyl posuzován). Z finančního hlediska se sledovaly pouze prostředky strukturálních fondů (nikoli zajištění a čerpání národního spolufinancování). Všechny OP a JPD byly vyhlášeny krátce po datu vstupu ČR do EU. K reálnému vyhlašování výzev pro předkládání projektů, resp. grantových schémat, došlo u některých programů současně, či ve velmi krátké době po oficiálním vyhlášení. V některých případech však došlo k výraznému zpoždění vyhlášení výzev, např. u OP RLZ, JPD 3. Je tedy patrný značný časový nesoulad v postupu implementace jednotlivých OP a JPD, resp. mezi oficiálními kroky řídicích orgánů a reálným stavem připravenosti struktur k realizaci programů. Pokud lze usuzovat např. z počtu předložených projektů, resp. grantových schémat, je OP RVMZ na prvním místě (1 277 předložených projektů), dalším je OP PP, kde řídicí orgán předložil platebnímu orgánu již i dvě žádosti o platby z prostředků EFRR. Podle Ministerstva financí Platebního orgánu byly tyto první platby již realizovány. 14

I. Shrnutí Hlavní výsledky dosavadního průběhu realizace Přehled zájmu o jednotlivá opatření ze strany předkladatelů projektů naznačuje, že existují opatření, která budou velmi rychle čerpat a přidělené prostředky nebudou stačit (především se jedná o program ROZVOJ v rámci OP Průmysl a podnikání, opatření Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch v rámci SROP a projekty v oblasti dodávek vody a čištění odpadních vod v rámci OP Infrastruktura). Je ale nutno také dodat, že v jiných opatřeních se realizace bude potýkat s mnoha obtížemi vzhledem k nízkému zájmu žadatelů v poměru k alokovaným částkám. Velká disproporce mezi opatřeními, která jsou významně přetížena žádostmi a těmi, která budou mít velké obtíže s vyčerpáním prostředků, bude v důsledku představovat nebezpečí nevyrovnanosti čerpání na úrovni RPS. Některé operační programy, především OP Průmysl podnikání a OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství po podpisu smluv již reálně čerpají nebo brzy budou čerpat pomoc v podobě plateb příjemcům pomoci. OP Rozvoj lidských zdrojů a Jednotný programový dokument Praha - Cíl 3 jsou programy, u kterých se projevilo zpoždění, které bude mít vliv na další průběh realizace a následné čerpání prostředků. Očekává se, že většina výzev k předkládání projektů v rámci grantových schémat bude vyhlášena během prvních měsíců roku 2005. Lze předpokládat, že projekty v oblasti lidských zdrojů budou čerpány relativně snadněji, neboť k jejich realizaci není potřeba složitých technických předpokladů. I.4 Naplňování cílů Rámce podpory Společenství Základní oblasti rozvoje, jejichž realizace povede ke splnění specifických i horizontálních cílů, jsou definovány jako prioritní osy. RPS definuje celkem 6 prioritních os a jednu osu pro technickou pomoc. Vzhledem ke skutečnosti, že realizace programů RPS je teprve na samotném počátku, není zatím možné naplňování prioritních os relevantně ohodnotit. Stav naplnění prioritních os bude proto součástí další zprávy pro Monitorovací výbor, která postihne delší časové období. Jedinou výjimkou je naplňování osy technická pomoc. Technická pomoc pro RPS je součástí Společného regionálního operačního programu (SROP). Z Technické pomoci pro RPS čerpá také Platební orgán. Odpovědnost za čerpání Technické pomoci pro RPS nese ředitel Odboru RPS, kontrolu způsobilých výdajů u jednotlivých projektů a autorizaci proplácení prostředků ze strukturálních fondů provádí Řídicí orgán SROP. K datu 3. 12. 2004 schválil ředitel Odboru RPS 44 projektů. Překážkou většího včlenění horizontálních cílů do jednotlivých projektů je nízké povědomí jejich předkladatelů, ale i tvůrců programů o možnostech, kterými může konkrétní projekt kladně přispět k posílení jednotlivých priorit. Cílem RPS je v této oblasti působit osvětově. Řídicí orgán RPS proto zpracoval metodickou pomůcku Manuál horizontálních priorit, která má za úkol pomoci řídicím orgánům OP či zprostředkujícím subjektům zorientovat se v problematice horizontálních cílů a zprostředkovat tyto informace konečným uživatelům a příjemcům. Řídicí orgán RPS dále v rámci webových stránek www.strukturalni-fondy.cz zprovoznil sekci zabývající se horizontálními prioritami, která obsahuje základní informace 15

I. Shrnutí o horizontálních prioritách strukturálních fondů, o možnostech jejich zapracování do projektových žádostí a o dokumentech, ve kterých EK problematiku priorit řeší. Během prosince 2004 budou připraveny k vydání informační letáky s odkazy na odborné subjekty, které se horizontálním cílům věnují a které mohou žadatelům poskytnout odbornou radu. Následovat bude příprava odborných seminářů pro programové manažery a hodnotitele, kteří projekty vybírají, s cílem informovat je o způsobech začlenění horizontálních cílů mezi výběrová kritéria. V informační oblasti spolupracuje RPS úzce s příslušnými resorty, konkrétně s MŽP (horizontální priorita životní prostředí), MI ČR (informační společnost) a MPSV (rovné příležitosti). Metodickou podporou řídicím orgánům v této oblasti se zabývá také Evaluační jednotka RPS. Vedle této činnosti se soustřeďuje na vlastní evaluaci horizontálních cílů. Plnění specifických cílů je sledováno na úrovni RPS převážně v kategorii dopadů. S ohledem na krátký čas, v němž dosud realizace RPS probíhá, je zatím možné pouze odhadovat intenzitu plnění specifických cílů na základě porovnání počtu přijatých projektových žádostí a předpokládaného objemu čerpání prostředků u opatření v rámci priorit spadajících do prioritních os. Je však přitom nutno brát v potaz nejisté procento úspěšnosti projektových žádostí. Pro plnění cíle Vytváření podmínek pro podnikatelské prostředí je v daném období typický celkově velký převis požadavků na finanční zdroje u opatření zaměřených na podporu malých a středních podniků a na podporu inovací. Zároveň se projevuje malý počet projektů a objem finančních prostředků u opatření zaměřených na informační a poradenské služby a na energetické úspory a využívání obnovitelných zdrojů energie. Značná část převisu finančních požadavků je dána poptávkou po prostředcích na projekty rozvoje pro cestovní ruch. V případě cíle Zvyšování flexibility trhu práce je zatím zřetelný pomalejší náběh realizace, který je způsoben komplikovanou implementační strukturou OP RLZ a tím i znásobenými procesy nastavení administrativních a řídicích struktur programu. V rámci tohoto operačního programu je připravováno množství projektů. Masivní zahájení jejich realizace se předpokládá v 1. polovině roku 2005. Situace při plnění cíle Zvyšování kvality infrastruktury se týká dvou druhů projektů. V případě ochrany a zkvalitňování životního prostředí je celkový objem požadovaných prostředků v poměru s alokovanými zdroji velmi vysoký, stejně jako u rozvoje dopravní infrastruktury. U obou je celkově vysoký převis požadovaných finančních prostředků. Ve všech relevantních oblastech již bylo dosaženo zásadní shody mezi národními a regionálními politikami a politikami Společenství. Legislativní úpravy a ostatní národní předpisy, stejně jako základní národní referenční programové dokumenty v rozhodující míře zohledňují požadavky a doporučení EK, zvláště pokud jde o implementaci programů financovaných prostřednictvím strukturálních fondů. I.5 Finanční provádění pomoci Celkem bylo do jednotlivých fondů pro programy Cíle 1 na období 2004 2006 alokováno 1,454 mld.. Z toho v roce 2004 obdržel Platební orgán z EK zálohovou platbu ve 16

I. Shrnutí výši 10 % z celkové alokace na každý operační program na programové období 2004 2006 (tj. 145,4 mil. ). Dne 22. 10. 2004 byly proplaceny 2 souhrnné žádosti č. 1 a č. 2 o převod prostředků na účet platební jednotky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Obě žádosti byly vystaveny v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání. Vyplacený podíl EU v první žádosti činil 48 mil. Kč, ve druhé žádosti 90 mil. Kč. Celkem byly proplaceny čtyři projekty. Certifikace výdajů probíhá na základě dokumentu Metodika certifikace výdajů strukturálních fondů zpracovaném Platebním orgánem. V současnosti jsou certifikovány pouze výdaje OP PP (138 mil Kč, tj. v přepočtu 4, 353 mil. ). Provedení certifikace dalších uskutečněných výdajů operačních programů se předpokládá v lednu/únoru 2005. I.6 Finanční kontrola a nesrovnalosti S účinností od 7. 9. 2004 bylo Ministerstvo financí ČR, jako ústřední správní úřad pro finanční kontrolu, pověřeno výkonem funkce Centrální harmonizační jednotky se zaměřením na harmonizaci a metodické řízení výkonu finanční kontroly ve veřejné správě (včetně naplňování této funkce pro oblast implementace prostředků z fondů Evropské unie). Zároveň bylo pro výkon této funkce ustanoveno zřízení útvaru podřízeného přímo ministrovi. Tím se zajišťuje funkční nezávislost útvaru a jeho organizačních oddělení od řídicích výkonných struktur. Dle organizačního řádu Ministerstva financí danou funkci plní Odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu. K dokončení přípravy programových dokumentů, určení řídicích a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a metodice finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU proběhl audit připravenosti. O jeho výsledcích byla informována vláda ČR a zjištěné nedostatky byly odstraněny k 6. 10. 2004. Odpovědným orgánem v oblasti finanční kontroly a nesrovnalostí je MF ČR, resp. jeho odbor Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu. V rámci Centrální harmonizační jednotky pro finanční kontrolu bylo ustanoveno Oddělení Auditu fondů EU, které je pověřeno konkrétním výkonem této činnosti. Byly vydány základní pokyny a metodiky kontroly finančních toků a problematiky nesrovnalostí při čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. I.7 Monitorovací systém V centrální databázi IS MSSF CENTRAL jsou základní údaje za jednotlivé OP, JPD, iniciativy Společenství a Fond soudržnosti. Systém je v rutinním provozu a je připraven pro monitorování programů a projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Údaje jsou průběžně doplňovány (přímým vstupem dat, přenosem dat z podřízených informačních systémů). V roce 2004 byl rozvoj IS MSSF CENTRAL ovlivňován tlakem řídicích orgánů na rychlé zapracování změn do systému, aniž by souběžně s touto změnou řídicí orgány předkládaly odpovídající metodiku (na jejímž základě by bylo možné zpracovat odpovídající 17

I. Shrnutí analýzu a zapracovat do IS MSSF CENTRAL stabilní řešení). Nebyl také vytvořen dostatečný časový prostor na otestování požadovaných změn. Navíc, stále nelze opřít toto testování o neměnnou a platnou metodiku, či alespoň o stabilní pracovní postupy. Problémem, který přetrvává, je, že do IS MSSF CENTRAL nejsou předávána úplná data v požadované struktuře z úrovně zprostředkujících subjektů (informační systémy pro administraci projektů). Zajištění úplných a věcně správných dat je povinností všech řídicích orgánů. Vzhledem k dalšímu programovému období 2007 2013 bude v letech 2005 a 2006 nutno zajistit vyšší komunikační, výkonnostní a bezpečnostní parametry provozovaného IS MSSF CENTRAL a zejména připravit adaptovaný informační systém, který zohlední nové směrnice definující požadavky na monitorovací systém. I.8 Hodnocení Pro hodnocení naplňování cílů programů strukturálních fondů v ČR bylo vytvořeno speciální hodnotící oddělení. Evaluační jednotka jako součást Řídicího orgánu RPS má, kromě provádění hodnocení naplňování RPS, také koordinační úlohu ve vztahu k pracovištím na úrovni jednotlivých OP. Velká část evaluačních činností je s ohledem na velkou náročnost na rozsah odborných znalostí, čas a požadavky na nezávislost prováděna externími evaluátory. Byl zpracován Evaluační plán RPS. V roce 2004 se podařilo realizovat nebo přinejmenším zahájit realizaci všech 11 plánovaných projektů a aktivit. Plnění plánu komplikoval v případě některých projektů relativně pomalý náběh oproti původnímu časovému rozvržení. Nicméně, již letos budou k dispozici výstupy ze 2 zahájených projektů, v příštím roce pak z dalších 4 projektů. Doporučení vzešlá z těchto projektů budou směrována jak k procesu naplňování RPS v tomto programovacím období, tak i k přípravě NRP pro příští programovací období a tvorbě dlouhodobějších strategií a koncepcí. Pro plánování svých činností na jednotlivé roky připravuje Evaluační jednotka Evaluační plán pro rok 2005. I.9 Komunikační plán Hlavním komunikačním kanálem Rámce podpory Společenství se staly webové stránky (www.strukturalni-fondy.cz). V průběhu roku 2004 došlo k jejich významnému kvalitativnímu posunu (jak z hlediska struktury, tak z hlediska objemu a aktuálnosti dat). Jedná se zejména o rozšíření jednotlivých sekcí o další tematické záložky či zřízení několika diskusních fór či e-mailové schránky RPS pro možnost přímého oslovení Řídicího orgánu. Na elektronickou prezentaci RPS navazují další komunikační kanály, ať už jde o tištěné materiály či elektronická média. Je realizována plakátová a letáková kampaň, byly vyrobeny a distribuovány propagační předměty. Byla realizována řada tištěných publikací. Tištěné publikace pokrývá CD ROM RPS. Odbor RPS vydává zpravodaj Fondy EU, podílí se na vytváření informačních a propagačních příspěvků v médiích (tisk, odborný tisk, rádio, TV). Řídicí orgán RPS vydává svůj vlastní Newsletter. Ve spolupráci s MZV bude zprovozněna Infolinka o EU: komunikační nástroj pro strukturální fondy. Zástupci RPS se podíleli na řadě konferencí, seminářů a workshopů. 18

I. Shrnutí Za účelem kvalitativního zhodnocení komunikační strategie RPS připravil Řídicí orgán RPS projekt Výzkum povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech. Komunikační strategie je realizována i na úrovni každého Řídicího orgánu OP. Byl vypracován Plán komunikačních aktivit OP na rok 2004. Řídicí orgány OP v roce 2004 prováděly informační a propagační aktivity zaměřené především na cílovou skupinu potenciálních konečných příjemců daného OP. Důraz je při tom kladen na Internet. Každý Řídicí orgán OP současně zpracoval řadu tištěných publikací (pokynů, metodik) určených žadatelům konkrétního OP (opatření/podopatření). Podstatnou součástí informační kampaně OP je zajišťování tematických seminářů a workshopů. I.10 Realizace Technické pomoci Technická pomoc pro RPS se realizuje v souladu s postupy danými Manuálem postupu realizace Technické pomoci pro Rámec podpory Společenství. Celková alokace Technické pomoci pro RPS na programovací období 2004 2006 (resp. 2008) činí 6,8 mil., což odpovídá částce 220,4 mil. Kč. Na rok 2004 byla prvním Monitorovacím výborem schválena částka 969,4 tis., což odpovídá 31,5 mil. Kč. Ke dni 3. 12. 2004 bylo schváleno 44 projektových žádostí v celkové výši 20,1 mil. Kč. Smlouvy byly uzavřeny v celkové výši 12,7 mil. Kč. Do konce roku 2004 se plánuje vyčerpat (schválit projekty) ve výši minimálně dalších 4 mil. Kč. Nevyčerpané prostředky z roku 2004 budou převedeny do roku 2005. Již v této rané fázi čerpání lze říci, že prostředky určené pro evaluační činnost, informační a komunikační plán a metodiku budou pravděpodobně z velké míry vyčerpány. Výrazněji se nečerpají prostředky vyhrazené na monitorování, na informační systém monitorování strukturálních fondů a prostředky určené pro Platební orgán. Pro rok 2005 byla prvním Monitorovacím výborem schválena částka 2,6 mil., což odpovídá 83,2 mil. Kč. K této částce pro rok 2005 bude přičtena částka, která nebude v roce 2004 vyčerpána. I.11 Závěry a doporučení Mezi hlavní závěry, které je možné z doposud relativně krátkého období realizace OP/JPD a z dostupných podkladů uvést, patří například to, že se nedařilo včas zajistit dostatečnou administrativní kapacitu (kvalifikované pracovníky) na všech úrovních implementace. Důležité je také zajištění personální jistoty/stability již vyškolených a kvalifikovaných pracovníků na všech úrovních implementace. Doporučení se týkají zejména posílení a aktivnějšího provádění koordinační role MMR jako Řídicího orgánu RPS, zejména v oblasti tlaku na řídicí orgány jednotlivých OP k zajištění pružné implementace, jinými slovy na odstranění zpoždění implementace, které OP vykazují. Jde zejména o to, aby došlo k posunu v implementaci operačních programů v 1. pololetí 2005 tak, aby v konečné fázi nebylo ohroženo čerpání alokace strukturálních fondů 2004. 19

I. Shrnutí I když lze obecně konstatovat dílčí zpoždění realizace jednotlivých OP/JPD RPS, je možné říci, že byly vytvořeny předpoklady pro poměrně rychlou a intenzivní implementaci RPS v roce 2005. Podle nastavených harmonogramů se dá očekávat výrazné zvýšení čerpání prostředků strukturálních fondů ve druhém čtvrtletí roku 2005. Pokud se tak stane, nebude čerpání prostředků strukturálních fondů alokace 2004 podle pravidla n+2, stejně tak čerpání záloh na jednotlivé programy, které již MF Platební orgán obdrželo od EK, ohroženo. Řada doporučení pro efektivnější čerpání prostředků z fondů EU také vyplývá ze Závěrečné zprávy projektu Dokončení struktur a opatření pro zvýšení absorpční kapacity na národní a regionální úrovni (Projekt AbCap), který od září 2003 do poloviny října 2004 probíhal v rámci programu Phare. Jeho hlavním cílem bylo podporovat zpracování projektů pro financování ze strukturálních fondů a zajistit také dostatečný rozvoj administrativní kapacity v rámci implementačních struktur. AbCap měl zajistit dostatečný počet dobře připravených projektů, především pro počáteční období čerpání ze strukturálních fondů. V rámci Projektu AbCap bylo celkově podpořeno 266 projektů, včetně grantových schémat, z nichž 177 bylo dotaženo do konečné fáze a ve většině případů již byly předloženy ke schvalování pro podporu ze strukturálních fondů. Na realizaci projektu se podíleli experti přímo v regionech. Přímý kontakt se žadateli v regionech a příprava konkrétních projektových žádostí umožnila v průběhu Projektu AbCap identifikovat řadu překážek pro úspěšnější čerpání prostředků z fondů EU. V Závěrečné zprávě Projektu AbCap je zmíněna řada doporučení (od obecných po zcela konkrétní), která by měla přispět k lepšímu využívání strukturálních fondů v oblastech (i) Inovace a konkurenceschopnost, (ii) Rozvoj lidských zdrojů, (iii) Infrastruktura, (iv) Cestovní ruch a (v) Grantová schémata SROP. 20