Clostridiové infekce MVDr. Linda Czanderlová, Ph.D.
Clostridie patogenní pro prasata Enterální C. perfringens typ A a C C. perfringens typ B a D nejedná se o primární onemocnění C. difficile Neurotoxigenní C. tetani C. botulinum Tkáňové C. novyi Náhlý úhyn prasnic C. chauvoei Blackleg C. septicum Maligní edém C. perfringens typ A - Gangréna
Clostridium perfringens G+, sporulující mikroorganismus Anaerobní Produkce čtyř hlavních toxinů alfa, beta, epsilon a iota Velké množství minoritních toxinů např. mu, theta, kappa. Všechny typy obsahují gen kódující toxin alfa Pět typů A, B, C, D, E Typ A ubikvitární výskyt x typy B,C,D,E ohraničená území Infekce sajících selat typ A a C
Clostridium perfringens Perzistuje v prostředí ve vegetativní formě nebo ve formě sporogenní Spory jsou velmi rezistentní V kontaminovaných budovách přežívají déle než rok Kontaminace chovů-nosiči (prasnice), fekální kontaminace (obuv, nástroje)
Clostridium perfringens typ C Hemoragicko-nekrotická enteritida selat Tvoří toxiny alfa, beta a beta2 beta toxin-letální nekrotizující toxin - jednořetězcový polypeptid, 40 kda - citlivý vůči trypsinu (selata mladší 4 dnů) - U novorozených selat je pouze slabá sekrece trypsinu a mléko v prvních dnech po porodu obsahuje velké množství antitrypsinových látek beta2 toxin produkován naprostou většinou porcinních izolátů Minoritní toxiny theta, kappa
Clostridium perfringens typ C Původce těžké hemoragicko-nekrotické enteritidy u selat, skotu, ovcí a koní Onemocnět může i člověk pigbel - nekrotický zánět střev doprovázený nápadným zvětšením břicha - Imunologicky oslabení jedinci diabetes - Prudký přechod z převážně rostlinné stravy na masitou
Klinické příznaky Neonatální průjmy, příležitostně mohou onemocnět i selata po odstavu Profuzní krvavý průjem, dehydratace, anorexie, apatie, úhyn bez příznaků onemocnění 5 až 85 % postižených vrhů Letalita až 100 % Enzooticky infikované chovy 20 75 % postižených vrhů V ČR velmi vzácné - C. perfringens typ C bylo identifikováno ve 2 chovech (1,3 % z vyšetřovaných)
C. perfringens typ C - terapie Vakcinace matek toxoidové vakcíny (s obsahem beta-toxoidu) Kombinované vakcíny s ETEC Antibiotická léčba klinicky nemocných selat je velmi málo účinná Léčbu je třeba zahájit ještě před vypuknutím klinických příznaků
Clostridium perfringens typ A Součást normální střevní mikroflóry Běžně v půdě Může způsobovat klinické onemocnění-enteritidy V experimentálních podmínkách je onemocnění obtížně reprodukovatelné je potřeba predispozičních faktorů, aby se patogen mohl uplatnit alfa toxin lecitináza C beta2 toxin- potenciální faktor virulence druhu C. perfringens Některé epidemiologické studie ukázaly signifikantně častější izolaci kmenů produkujících beta2 toxin u selat s průjmem než u zdravých jedinců, jiné ale prokázaly opak Enterotoxin je uvolňován při lýze vegetativních forem během sporulace, u prasat nemá význam (člověk, koně)
beta2 toxin Objeven v roce 1997 (Gibert a kol.) Kyselý protein (ph 4,5-5,5); 265 AMK; 28 kda Potenciální faktor virulence druhu C. perfringens Dává se do spojitosti hlavně s typem A, jelikož jeho hlavní toxin alfa nezpůsobuje významné poškození střev Jsou definovány nejméně 2 varianty beta2 toxinu (typická a atypická) Synergické působení alfa a beta2 toxinu Cytotoxický efekt na buňky linie 1407 (indukuje lýzu), letálně působí na myši
Clostridium perfringens typ A Rozdílná virulence jednotlivých kmenů Vzhledem k tomu, že se jedná o normální součást střevní mikroflóry, je diagnostika obtížná Rozlišení toxinů-elisa (alfa, beta) PCR - zachycení genu pro tvorbu toxinů Beta2 toxin - u prasat (na rozdíl od jiných živočišných druhů) je vysoká korelace mezi genotypem a fenotypem (> 96,9 %) Gen pro tvorbu beta2 toxinu byl zachycen u poloviny selat bez klinického průjmu
C. perfringens typ A-klinické příznaky Patogeneze je doposud nejasná, pravděpodobně se jedná multifaktoriální onemocnění Pomnožení vegetativních forem na hodnoty 10 8 10 9 během několika hodin Obvykle v prvních dnech po porodu Průjem pastovitá konzistence s příměsí hlenu, bez obsahu krve Průjem trvá cca 5 dnů, většina selat se uzdraví, snížení přírůstků, růstová retardace
C. perfringens typ A-terapie Vyřešení ostatních infektů postihujících GIT DDD zoohygiena průběh závisí na dávce Kvalita krmiva pro prasnice - mykotoxiny Antibiotická terapie beta-laktamová antibiotka, ceftiofur - Léčba selat - Medikace prasnic před a po porodu? - Mikrobiotika a prebiotika Vakcinace prasnic?
C. perfringens typ A-terapie Vakcinace nemá velký význam V žádné komerční vakcíně není beta2 toxin Přítomnost alfa a beta2 toxinů v autogenních vakcínách se nezjišťuje Efekt vakcinace je často sporný Když vakcinuji klostridie, vakcinuji skutečně typ A? x C. perfringens typ C vakcinace se používá dlouhodobě s velmi dobrými výsledky
Clostridium difficile G+, tyčinka, sporulující Anaerobní, kultivačně náročná Přirozený výskyt v půdě, vodě, běžný je záchyt u člověka a celé řady zvířat běžná mikroflóra Kontaminuje nemocnice, častý záchyt v místech, kde se nachází domácí a hospodářská zvířata Typická oportunní infekce Predispozice antibiotická terapie, chemoterapie, laxativa, NSAID - CDAD U selat bez vazby na léčbu - dyspnoe, průjem, abdominální distenze
Clostridium difficile PŘIROZENÝ VÝSKYT v půdě, vodních tocích a střevech zvířat a lidí (2/3 zdravých malých dětí bezpříznakové nosičství) ZPŮSOBUJÍCÍ ONEMOCNĚNÍ antibiotiky vyvolané enterokolitidy (lidé, křečci, králíci, morčata) přirozeně způsobené průjmy (kočky, psi, prasata, laboratorní zvířata, hříbata) Nález CD v přibližně 90 % chovů prasat
Clostridium difficile Dva základní typy termolabilních proteinových toxinů zodpovědných za vznik onemocnění toxiny A a B Uvolňovány během vegetativního růstu Ze 44,8 % shodná aminokyselinová skladba Binární toxin destrukce enterocytů Kmeny bez produkce toxinů (většina) nebo s produkcí toxinů A a / nebo B. Jednotlivé kmeny baktérií Clostridium difficile se odlišují (kvantita produkce toxinů, kvalita tvorby toxinů)
Clostridium difficile enterotoxin ( toxin A, TcdA) dysfunkce buněk střevního epitelu, zánětlivá reakce, zvýšená propustnost membrány, kumulace vody cytotoxin (toxin B, TcdB) 100 1000 x toxičtější než A, ulcerace a pseudomembrány na střevní sliznici, vázán na účinek A? binární toxin (CDT) cca 10 % kmenů, průkaz u těžkých PMC, destrukce střevních buněk Toxiny se diagnostikují i u zdravých selat
Clostridium dificile-studie ČR U 73 selat ze 156 byl zjištěn pozitivní záchyt A a/nebo B toxinů (46,8 % všech vyšetřovaných selat) Průjmující selata záchyt toxinů u 57,1 % Selata bez klinického průjmu záchyt u 34,7 % Chovy s průjmy záchyt toxinů u 67,6 % Chovy bez klinicky zjevného průjmu- záchyt u 54,2 %
Clostridium difficile Mortalita u selat může být i více jak 50 % Typhlocolitis Edém mesokolonu jen v 50 % případů ve vazbě na CD Hydrothorax, ascites, edém skrota-výjimečně Průjem ± Terapie: erytromycin, tylosin, tetracyklin, (bacitracin, metronidazol, vankomycin-ne pro potravinová zvířata)
Clostridium difficile - diagnostika Izolace CD není definitivním potvrzením diagnózy diagnóza se uzavírá vyloučením ostatních patogenů Kultivace z postiženého střeva (možnost stanovení ATB a toxinů) ELISA a imunochromatografické vyšetření trusu (detekce toxinů) Toxiny se diagnostikují i u zdravých selat PCR Detekce genů pro produkci toxinů A a B a binárního toxinu (CDT) pomocí PCR Rozdělení izolátů na toxinotypy Toxinotyp Xla A - B - CDT + (tele) Toxinotyp 0 A + B + CDT - (selata) Toxinotyp V - A + B + CDT + (selata) i infekce lidí, nachází se i mase Ribotypizace ribotypy 033, 066, 078 Je předpoklad, že kmeny selat jsou zdrojem infekce pro člověka
Závěr O klostridiích u sajících selat (CP typ A a CD) máme velmi podrobné informace (toxiny, molekulární variabilita), ale praktické využití těchto poznatků je stále nedostatečné Normální součást střevní mikroflóry s patogenním potenciálem Pokud mají příležitost se uplatnit, mohou působit velmi patogeně - potlačení rizikových faktorů Pokud máme pod kontrolou ostatní patogeny a zoohygienu, jsou jejich klinické projevy obvykle minimální
Děkuji za pozornost