NÁZEV ŠKOLY: ČÍSLO PROJEKTU: NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 VY_32_INOVACE_6B_01_Caesar Antické reálie 3. a 4. ročník, oktáva DATUM VZNIKU: leden 2014 AUTOR: Vladimíra Hávová
ANOTACE Materiál je určen pro výklad antických reálií v samostatném semináři nebo jako součásti výuky latiny. Studenti získají informace o životě a díle C. I. Caesara. Výklad navíc rozšiřuje i studentovu latinskou slovní zásobu (latinské termíny jsou zvýrazněny barevně). V závěru prezentace jsou uvedena latinsky psaná živá slova, citáty či slavné výroky týkající se tématu. Prezentace s výkladem zabere jednu vyučovací hodinu. Sudenti propojí nové informace se znalostmi z literatury, z dějepisu, případně ze zeměpisu.
C. I. Caesar (100 44 př. K.) Pocházel ze vznešeného starobylého rodu. Od mládí se věnoval politice. Byl na straně populárů a protivníkem optimátů, strany senátu. Řečnit se učil na Rhodu.
Za Sullovy diktatury (82 79 př. K.) byl proskribován, ale na přímluvu vlivných přátel unikl smrti. Poté raději odešel do Malé Asie, kde sloužil ve vojsku a vyznamenal se. Do Říma se vrátil až po Sullově smrti. V letech 68 61 zastával postupně všechny hlavní úřady až po praeturu. V r. 60 se spojil s Pompejem a Crassem v tzv. první triumvirát, snažili se ovládnout republiku.
R. 59 zastával funkci konzula. R. 58 se stal prokonzulem v Gallii, kterou měl spravovat. Pobyl tam 9 let a celou Gallii si podrobil. Navíc získal i území v Germánii a v Británii. Mezitím se vřímě rozpadl triumvirát. Crassus zemřel a Pompeius se přiklonil na stranu senátu.
Caesar byl senátem vyzván, aby rozpustil vojsko a do Říma se vrátil jako soukromník. Caesar výzvu ignoroval, s vojsky přestoupil řeku Rubikon a rozpoutal občanskou válku (49 45 př. K.) o vládu vřímě. Toužil stát se římským císařem.
O březnových idách (15.3.) r. 44 byl republikánskými spiklenci zavražděn přímo v senátě.
Spisy: Commentariorum belli Gallici libri VII Zápisky o válce galské V každé knize jsou uváděny události jednoho roku Caesar líčí boje a vojenské strategie, popisuje vojenské stavby (most přes Rýn, vojenský opevněný tábor), správní rozdělení země, zvyky tamějších obyvatel, zeměpisné polohy, faunu i floru.
Spisy: Commentariorum belli civilis libri III Zápisky o válce občanské Caesar popisuje občanskou válku až do Pompeiovy smrti.
Zápisky o válce galské Gallia est omnis divisa in partes tres, quarum unam incolunt Belgae, aliam Aquitani, tertiam qui ipsorum lingua Celtae, nostra Galli appellantur. Hi omnes lingua, institutis, legibus inter se differunt. Celá Galie je rozdělena na tři části, z nichž jednu obývají Belgové, druhou Akvitáni a třetí ti, kteří si svou řečí říkají Keltové, naší jsou nazýváni Galové. Ti všichni se navzájem liší jazykem, zřízením a zákony.
Fere libenter homines id quod volunt credunt. Lidé ochotně věří tomu co si přejí. Veni, vidi, vici. Příšel jsem, viděl jsem, zvítězill jsem. Alea iacta est. Kostky jsou vrženy. Je rozhodnuto. Et tu, Brute, mi fili? I ty, Brute, můj synu? Projev zklamání. Rerum omnium magister usus. Zkušenost je učitelkou všech věcí.
Zdroje: ČERMÁK, J., ČERMÁKOVÁ, K. Slovník latinských citátů. 1. vyd. Praha : Euromedia Group, 2005. ISBN 80-242-1372-9. STIEBITZ, F. Stručné dějiny římské literatury. 4. vyd. Brno : rektorát MU Brno, 1991. ISBN 80-210-0268-9. ZAMAROVSKÝ, V. Dějiny psané Římem. 3. vyd. Bratislava : Perfekt, 2005. ISBN 80-8046-297-6.
Obrázky: AUTOR NEUVEDEN. wikipedia.org [online]. [cit. 17.3.2014]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/julius_caesar AUTOR NEUVEDEN. wikimedia.org [online]. [cit. 17.3.2014]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/file:cesar-sa_mort.jpg Vincenzo Camuccini Smrt Caesara