Překážky v práci na straně zaměstnance

Překážky v práci na straně zaměstnance 1. Důležité osobní překážky Výčet důležitých osobních překážek v práci je obsažen v ustanovení 191 ZP, jedná se o tyto případy: a) dočasná pracovní neschopnost (dle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů); b) nařízená karanténa (dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů); c) mateřská a rodičovská dovolená; d) ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti ( 347 odst. 5 1 ZP) z důvodů stanovených v 39 zákona o nemocenském pojištění nebo e) péče o dítě mladší než 10 let. Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance je jeho dočasná nezpůsobilost k výkonu sjednané práce z důvodu nemoci nebo úrazu. Dočasnou pracovní neschopností je také kryta lázeňská péče na základě veřejného zdravotního pojištění. O vzniku pracovní neschopnosti rozhoduje lékař a zaměstnavatel nemůže toto rozhodnutí nerespektovat nebo přezkoumávat. Pracovní volno náleží zaměstnanci do doby, kdy lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Nařízenou karanténou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku nákazy (dále jen fyzická osoba podezřelá z nákazy ) od ostatních fyzických osob a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit. Pro účely zákoníku práce se karanténou rozumí též mimořádná opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Karanténu potvrzuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo ošetřující lékař na předepsaném tiskopise o trvání nebo ukončení karantény. Jestliže je zaměstnanec v dočasné pracovní neschopnosti, nebo má karanténu, žena nebo muž jsou na mateřské a rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen omluvit jejich nepřítomnost v zaměstnání. Stejnou povinnost má i tehdy, jestliže zaměstnanec bude ošetřovat dítě mladší než 10 let nebo jiného člena domácnosti, jehož zdravotní stav vyžaduje ošetřování jinou osobou. Dále jestliže bude pečovat o dítě mladší než 10 let, které sice nebude nemocné, ale o dítě se nemůže starat osoba, která o dítě jinak pečuje nebo dítě nebude mít možnost ze zákonných důvodů navštěvovat školské zařízení (ústav sociální péče nebo zvláštní dětské zdravotnické zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož péči jinak dítě je). Zaměstnanec nemusí žádat o poskytnutí volna v souvislosti s překážkou v práci, postačí její prokázání. Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak zaměstnanec uvědomí zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. 1 domácností se rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby

Problematika náhrady mzdy, platu nebo odměny z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti při dočasné pracovní činnosti (karanténě) je řešena v ustanovení 192 ZP a následujících. Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náhrada mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu nepřísluší za první 3 takovéto dny dočasné pracovní neschopnosti, nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn (tzv. karenční doba). Náhrada mzdy nebo platu přísluší ve výši 60 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že mu náhradu mzdy místo nemocenských dávek bude vyplácet až do výše průměrného měsíčního čistého výdělku. To se bude týkat náhrady mzdy nebo platu i za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, kdy zaměstnanec nebude mít ze zákona nárok na náhradu mzdy. Poruší-li zaměstnanec v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti povinnosti, které jsou součástí režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, může zaměstnavatel se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností náhradu mzdy nebo platu snížit nebo neposkytnout. Náhrada mzdy nebo platu nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď podle 52 písm. h) ZP. Kontrola zaměstnavatele je vymezena povinnostmi zaměstnance dodržovat stanovený léčebný režim. Zaměstnanci se musí řídit pokyny příslušného lékaře a zdržet se toho, co ztěžuje obnovení pracovní schopnosti. Dále jsou povinni vyžádat si ke změně pobytu za trvání dočasné pracovní neschopnosti předchozí souhlas ošetřujícího lékaře. K úplnému odnětí nemocenských dávek nemůže dojít, jestliže má zaměstnanec, který porušil léčebný režim, rodinné příslušníky. Mateřská dovolená je řešena v ustanoveních 195 ZP, 197 ZP a 198 ZP. Ženě náleží mateřská dovolená v rozsahu 28 týdnů, porodí-li zároveň 2 nebo více dětí 37 týdnů. Žena může nastoupit mateřskou dovolenou dříve než šest týdnů před porodem, nejdříve však od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu. Jestliže porodí dříve, náleží mateřská dovolená ode dne jejího nástupu až do uplynutí 28, případně 37 týdnů. Mateřská dovolená nemůže být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě končit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Jestliže se narodilo dítě mrtvé, náleží zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství vzniká zaměstnankyni, která v posledních dvou letech před porodem byla účastna nemocenského pojištění aspoň po dobu 270 kalendářních dnů. Jestliže žena nesplňuje uvedenou podmínku, např. proto, že byla v domácnosti, pak jí vznikne nárok na nemocenské dávky. Nemocenské dávky se poskytují šest týdnů před porodem a šest týdnů po porodu. Ve výjimečných případech peněžitou pomoc v mateřství může dostávat i muž. Podmínkou je, že pečuje o dítě, jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé

onemocnění. Peněžitá pomoc se dále poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému zaměstnanci, který nežije s družkou, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Rodičovská dovolená je řešena v ustanoveních 196 ZP, 197 ZP a 198 ZP. Po vyčerpání mateřské dovolené má žena nárok na to, aby jí byla poskytnuta rodičovská dovolená až do 3 let věku dítěte. Tato rodičovská dovolená se ženě poskytne v rozsahu, o jaký požádá, ve většině případů v závislosti na době čerpání rodičovského příspěvku. Rodičovskou dovolenou může čerpat i muž. Jeho pracovněprávní nároky se posuzují obdobně, jako nároky ženy. Rodičovskou dovolenou může zaměstnankyně se zaměstnancem čerpat současně a pečovat v jejím průběhu o dítě. Rodičovský příspěvek náleží jen jednomu z nich. Nárok na rodičovský příspěvek vzniká, jestliže rodič celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o jedno dítě do 4 let věku nebo 7 let věku, jde-li o dítě, které je dlouhodobě (těžce) zdravotně postižené a má trvalý pobyt na území ČR. Jestliže chce pobírat žena (muž) rodičovský příspěvek až do 4 let věku dítěte (rodičovský příspěvek - podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, lze pobírat až do 4 let věku dítěte) musí se se zaměstnavatelem po uplynutí 3 let věku dítěte dohodnout. Buď dostane neplacené volno a zůstane doma pečovat o dítě, nebo jí zaměstnavatel zaměstná s tím, že žena dodrží podmínku spočívající v celodenní řádné péči o dítě. Zaměstnání může přijmout nejen u svého zaměstnavatele, ale může nastoupit zaměstnání i jinde. Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte je řešena v ustanovení 197 ZP. Při převzetí dítěte do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, náleží mateřská dovolená zaměstnankyni (zaměstnanci) ode dne převzetí dítěte po dobu 22 týdnů (2 a více dětí - 31 týdnů), nejdéle však do dne, kdy dítě dosáhne věku 1 roku. Rodičovská dovolená se poskytuje ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Po návratu ženy z mateřské dovolené nebo muže po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (zpravidla 28 týdnů) je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí je zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě. Pokud se budou vracet zpět na pracoviště po skončení rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen je zařadit na práci odpovídající pracovní smlouvě. Jestliže se bude vracet předčasně do práce žena nebo muž z rodičovské dovolené (až do 3 let věku dítěte) je zaměstnavatel rovněž povinen jim tento návrat umožnit. V tomto případě má pouze povinnost zařadit je na práci odpovídající jejich pracovní smlouvě, tzn. zaměstnavatel bude muset zvážit na jaké pracovní místo a práci předisponuje tuto zaměstnankyni nebo zaměstnance v rámci jejich pracovní smlouvy. Podmínkou je, že tento předčasný návrat byl předem dohodnut. Společné ustanovení o mateřské a rodičovské dovolené obsažené v ustanovení 198 ZP řeší právní stav po události, kdy např. dítě bylo převzato do kojeneckého ústavu, jestliže se zaměstnanec nebo zaměstnankyně přestala o dítě starat, nebo jestliže dítě v době péče o něj zemřelo.

Zaměstnavatelé, státní orgány a další právnické osoby jsou povinny bezplatně sdělovat údaje rozhodné pro nárok na dávku (např. rodičovský příspěvek apod.) její výši nebo výplatu. O sdělení těchto údajů může požádat příslušný úřad práce, který poskytuje dávky. Přerušení mateřské nebo rodičovské dovolené nástupem do práce, se nevyčerpaná část mateřské nebo rodičovské dovolené poskytne ode dne opětovného převzetí dítěte zaměstnankyní nebo zaměstnancem do jejich péče, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Jestliže se zaměstnankyně nebo zaměstnanec přestane starat o dítě, a dítě z toho důvodu svěřeno do rodinné nebo ústavní péče nahrazující péči rodičů, nebo jejichž dítě je v dočasné péči kojeneckého, popřípadě obdobného ústavu z jiných než zdravotních důvodů, nepřísluší mateřská a rodičovská dovolená po dobu, po kterou o dítě nepečují. Jiné důležité osobní překážky, které nejsou obsaženy v ustanovení 191 ZP, jsou uvedeny v ustanovení 199 ZP, jejich podrobnější rozpracování je řešeno nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. 1. Vyšetření nebo ošetření a) Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout (dále jen nejbližší zdravotnické zařízení ), pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. b) Bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, poskytne se pracovní volno na nezbytně nutnou dobu; náhrada mzdy nebo platu však přísluší nejvýše za dobu podle písmene a). 2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce Pracovní volno na nezbytně nutnou dobu se poskytne zaměstnanci, který se podrobil pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování souvisejícím s výkonem práce v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. 3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu pro nepředvídané přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem. 4. Znemožnění cesty do zaměstnání Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den se poskytne zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem, který tento zaměstnanec používá.

5. Svatba Pracovní volno se poskytne na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu; náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče. Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v 317 2 ZP. 6. Narození dítěte Pracovní volno se poskytne na nezbytně nutnou dobu a) s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět, b) bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky). 7. Úmrtí Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob, b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence zaměstnance, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela dítěte nebo manžela sourozence zaměstnance a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob, c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka zaměstnance nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným fyzickým osobám, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti, a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob. Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v 317 ZP. 8. Doprovod a) Pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo pracovní dobu 1. s náhradou mzdy nebo platu, jde-li o doprovod manžela, druha nebo dítěte, jakož i rodiče a prarodiče zaměstnance nebo jeho manžela; má-li zaměstnanec nárok na ošetřovné z nemocenského pojištění, nepřísluší mu náhrada mzdy nebo platu, 2. bez náhrady mzdy nebo platu, jde-li o ostatní rodinné příslušníky. b) Pracovní volno k doprovodu zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb nebo do školy nebo školského zařízení samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením s internátním provozem a zpět se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků, a to s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 pracovních dnů v kalendářním roce. c) Pracovní volno k doprovodu dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu bez náhrady mzdy nebo platu. 2 zaměstnanci, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají sjednanou práci v pracovní době, kterou si sami rozvrhují

Pro účely tohoto bodu se rodinnými příslušníky rozumí fyzické osoby uvedené v bodě 7. 9. Pohřeb spoluzaměstnance Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu zaměstnancům, kteří se zúčastní pohřbu spoluzaměstnance; tyto zaměstnance určí zaměstnavatel nebo zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací. 10. Přestěhování Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Náhrada mzdy nebo platu podle tohoto bodu přísluší rovněž zaměstnancům uvedeným v 317 ZP. 11. Vyhledání nového zaměstnání Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v 52 písm. a) až e) ZP, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat. V ustanovení 199 odst. 3 ZP je nad rámec nařízení vlády řešeno pracovní volno za účelem vyslání národního experta do instituce Evropské unie, do jiné mezinárodní vládní organizace, do mírové nebo záchranné operace anebo za účelem humanitární pomoci v zahraničí. O poskytnutí pracovního volna zaměstnavatel vydá zaměstnanci písemné potvrzení, v němž uvede údaj o délce trvání pracovního volna. Délka nesmí přesáhnout dobu 4 let. 2. Překážky v práci z důvodu obecného zájmu Vedle důležitých osobních překážek v práci tvoří další důležitou skupinu překážek na straně zaměstnance překážky v práci z důvodu obecného zájmu. Ustanovení 200 ZP dělí tyto překážky do tří skupin: 1. výkon veřejné funkce (např. člen zastupitelstva obce, poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, senátor Senátu Parlamentu ČR, přísedící u soudu apod.); 2. výkon občanské povinnosti (např. účast svědka v trestním řízení, soudní znalci, poskytnutí první pomoci při živelních událostech nebo obdobných mimořádných případech apod.); 3. jiné úkony v obecném zájmu (např. výkon funkce člena odborové organizace; činnost vedoucího na dětském táboře, dárce krve apod.). ad 1. Výkonem veřejné funkce se rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je vymezena funkčním nebo časovým obdobím a která je obsazována přímou nebo nepřímou volbou nebo jmenováním podle zvláštních předpisů. Zaměstnanci, který vykonává

veřejnou funkci vedle svého zaměstnání, může být poskytnuto pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce. ad 2. Zákoník práce dává určité vodítko, které povinnosti se mají posuzovat jako výkon občanských povinností. Současně s tím zaměstnanci vyplývá povinnost, jejímž nevykonáním se vystavuje možnému postihu, např. povinnost svědčit u soudu, podrobit se opatřením proti přenosným nemocem, lékařským prohlídkám apod. V těchto případech je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci v nezbytně nutném rozsahu pracovní volno, nikoli však také náhradu mzdy. ad 3. Jiné úkony v obecném zájmu stanoví zákoník práce nebo zvláštní zákon. Právní úprava je v tomto směru značně roztříštěná. Pracovní volno s náhradou mzdy se poskytuje v případech, které vyplývají z mezinárodních smluvních dokumentů, jimiž je Česká republika vázána. Je tomu tak v souvislosti s výkonem činností zástupců zaměstnanců (Úmluva Mezinárodní organizace práce /dále jen MOP/ č. 135/1971, o ochraně zástupců pracovníků v podniku a úlevách, které jim mají být poskytnuty) a k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu nejméně 5 pracovních dní v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody (Úmluva MOP č. 140/1974, o placeném studijním volnu). Za jiný úkon v obecném zájmu se považuje např. výkon funkce člena orgánu odborové organizace, výkon jiné odborové činnosti (účast na schůzích, konferencích nebo sjezdech). V uvedených úkonech náleží pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Mezi další jiné úkony v obecném zájmu patří mj. k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze 3, dárce dalších biologických materiálů, k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, k činnosti zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání. Není-li v ustanovení 203 ZP u konkrétního jiného úkonu v obecném zájmu uvedeno, že přísluší pracovní volno s náhradou mzdy, tak jde o pracovní volno bez náhrady mzdy. Náhradu mzdy v těchto případech poskytne subjekt, pro něhož byl zaměstnanec činný nebo pro něhož vykonával tento úkon. Pokud by náhradu mzdy poskytl zaměstnavatel, musí ten, pro něhož byl zaměstnanec uvolněn, tuto náhradu mzdy refundovat zaměstnavateli. Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, nepočítá s neprofesionální vojenskou službou, ale nelze vyloučit případy, kdy zaměstnanec bude v souvislosti s brannou povinností povolán k určitým úkonům na příslušný vojenský správní úřad nebo k výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení. Ustanovení 204 ZP ukládá zaměstnavateli poskytnout pracovní volno k zajištění potřebných úkonů, včetně tzv. cestovních dnů. Náhradu mzdy nebo platu neposkytuje zaměstnavatel. 3. Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia Použité znění v ustanovení 205 ZP má vztah k ustanovení 231 ZP, respektive k ustanovení 232 ZP (zvyšování kvalifikace zaměstnance) a nikoliv k jejímu prohlubování. Přijme-li zaměstnavatel do zaměstnání zaměstnance, který kvalifikační předpoklady (požadavky) nesplňuje, ačkoliv jsou pro výkon sjednané práce právním předpisem stanoveny, 3 aferéza je přístrojový odběr a provádí se na speciálních přístrojích (separátorech = třídičkách), kdy se z krve dárce odebere jen krevní plazma

popřípadě zaměstnavatelem vyžadovány, je na zaměstnavateli, zda umožní zaměstnanci, který kvalifikační předpoklady (požadavky) nesplňuje, aby si potřebnou kvalifikaci získal, doplnil nebo rozšířil (zvýšení kvalifikace). Je-li zvýšení kvalifikace zaměstnance v souladu s potřebou zaměstnavatele a zasahuje-li do pracovní doby, je zaměstnavatel povinen posoudit je jako překážku v práci a poskytnout za ni náhradu mzdy nebo platu nejméně ve výši průměrného výdělku: v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení; 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou; 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria; 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou; 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky. Práva v souvislosti se zvyšováním kvalifikace mohou být dohodnuta nebo stanovena ve vyšším rozsahu než stanoví právní úprava, tzn. pracovní volno může být poskytováno ve vyšším rozsahu, případně i v jiných než zákonem uvedených případech. Dohoda může být obsahem kolektivní smlouvy, případně může být obsahem individuální smlouvy se zaměstnancem. Úprava v individuální smlouvě se zaměstnancem může být i v případě, když je uzavřena kolektivní smlouva, která již poskytování některých práv upravuje. Na zaměstnance se vztahuje jak právo sjednané kolektivní smlouvou, tak i individuální smlouvou (práva sjednaná v kolektivní smlouvě nelze změnit v neprospěch zaměstnance). Při sjednávání individuální smlouvy může dojít k rozšíření práv nad rámec upravený kolektivní smlouvou. Společná ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance ( 206 ZP) stanoví, že zaměstnanec, kterému je předem známa překážka v práci, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak zaměstnanec uvědomí zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Aby bylo možné pracovní volno čerpané zaměstnancem považovat za překážku v práci, je zapotřebí, aby zaměstnanec existenci této překážky zaměstnavateli prokázal. Prokázání překážky v práci je v mnohých případech závislé na součinnosti další fyzické, eventuálně i právnické osoby. ZP ukládá těmto osobám povinnost poskytnout zaměstnanci při prokázání existence překážky v práci potřebnou součinnost, tj. např. vydáním potvrzení o svatebním obřadu dítěte zaměstnance apod. Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci při překážkách v práci (nároková) nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo pokud se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají. Pokud je zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu, popřípadě z jejíhož podnětu je uvolněn, je taková osoba povinna zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, uhradit náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta. ZP rozsah náhrady mzdy nebo platu při překážkách v práci na straně zaměstnance limituje ustanoveními, která upravují výpočet průměrného výdělku ( 351-362 ZP). Výslovně je stanoveno, že náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený ZP se neuhrazuje. Mikuláš Hubicsák, manager pro kolektivní vyjednávání JUDr. Petr Večeř, vedoucí ESO OSŽ - ústředí