Střední průmyslová škola Strojnická, Plzeň, Klatovská 109 Dlouhodobá maturitní práce profilová část maturitní zkoušky Obor vzdělání 78-42-M/001 Technické lyceum Školní rok 2010/2011 Jméno žáka: Zdeněk Janeček Třída: 4TL Vedoucí učitel práce: Ing. Jitka Roubalová Oponent: Ing. Petr Vlček Termín odevzdání práce: 21. února 2011 Téma: Využití typografického systému L A TEX............................................ Hodnocení práce, datum, podpis V Plzni dne: Ing. Rostislav Študent ředitel školy
Abstract This work presents L A TEX typesetting program and points out its advantages. The text disproves myths about typesetting, traces needs of users and helps to understand how to typeset with L A TEX. Finally the reader will be able to start writing. This document will be an example. The reader will find here a lot of commonly used commands. Attached sample files can be very useful when there is no need to write basic structure all the time. Copyleft 2009 2011 Zdeněk Janeček. The last change occurred on the May 1, 2011. License lets others remix, tweak, and build upon your work even for commercial purposes, as long as they credit you and license their new creations under the identical terms. This license is often compared to copyleft free and open source software licenses. All new works based on yours will carry the same license, so any derivatives will also allow commercial use. More here: http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/cz/
Abstrakt Práce vyvrací mýty a obecně brané nepravdy o psaní textu. Pomůže pochopit problémy při psaní rozsáhlejších prací vznikajících hlavně u WYSIWYG (What you see is what you get) editorů jako je například Microsoft Word nebo OpenOffice.org 1. Práce by měla každému dopomoct začít psát L A TEXem. Tento dokument budiž příkladem. K práci je přiloženo spoustu příkladů. Pamatovat se musí na to, že se nejedná o rozsáhlý manuál, takže pokud tu něco není, je čas podívat se do větších knih. Zdroj informací najdete v sekci 1.5. Copyleft 2009 2011 Zdeněk Janeček. Poslední úpravy nastaly 1. května 2011. Licence tohoto dokumentu je Creative Commons: Uved te autora-zachovejte licenci 3.0 Česko (CC BY-SA 3.0). Více zde: http://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/cz/ 1 V listopadu roku 2010, odešla od Oraclu většina vývojářů a založili nadaci Document Foundation, která se stala domovem pro nezávislý projekt LibreOffice. V současné době tedy existují dva nezávislé projekty. Já podporuji LibreOffice, a proto se o OOo nebudu dále zmiňovat.
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci vypracoval samostatně za použití literatury a dalších podkladů v ní uvedených. V Plzni dne:................ Podpis autora
Obsah 1 Seznámení 1 1.1 Historie.............................. 2 1.2 Srovnání.............................. 3 1.2.1 Proces zpracování..................... 4 1.2.2 Varianty TEXu...................... 5 1.3 Co je třeba............................ 5 1.3.1 Windows.......................... 5 1.3.2 Unix a podobné...................... 6 1.3.3 Program Vlna....................... 6 1.4 TEX na webu........................... 7 1.5 Kde hledat pomoc........................ 7 2 Sázíme 8 2.1 První dokument.......................... 8 2.1.1 První vysázení...................... 9 2.2 Jak psát text........................... 9 2.3 Předtisková úprava........................ 10 3 Lehká reference 11 3.1 Formátování textu........................ 11 3.2 Vynucené zalomení řádku a stránky............... 12 3.3 Odstavce.............................. 13 3.4 Strukturování dokumentů.................... 13 3.5 Ilustrace v textu......................... 14 3.6 Prostředí.............................. 15 3.6.1 Formátovací prostředí.................. 16 3.6.2 Výčty........................... 16 3.6.3 Tabulátory a tabulky................... 17 3.6.4 Plovoucí obrázky a tabulky............... 19 3.7 Návěští a odkazy......................... 20 3.8 Přímý vstup............................ 21 ii
OBSAH iii 4 Sazba matematiky 24 4.1 Matematická prostředí...................... 24 4.1.1 Textové vzorce...................... 24 4.1.2 Sázené vzorce....................... 24 4.1.3 Víceřádkové rovnice.................... 25 4.2 Matematické prvky........................ 25 4.2.1 Indexy........................... 25 4.2.2 Zlomky.......................... 26 4.2.3 Odmocniny........................ 26 4.2.4 Sumy a integrály..................... 27 4.3 Některé důležité matematické symboly............. 27 A Dodatky 29 A.1 Dopisy............................... 29 A.2 Písmo............................... 31
Seznam tabulek 3.1 Řezy písma............................ 11 3.2 Velikosti písma.......................... 12 3.3 Znaky pro zalomení řádku.................... 13 3.4 Důležité klíče pro includegraphics................ 14 3.5 Roztřídění předmětů a učitelů.................. 19 4.1 Vybrané binární operátory.................... 28 4.2 Vybrané relace.......................... 28 4.3 Vybrané symboly......................... 28 Seznam obrázků 1.1 diagram zpracování L A TEX dokumentů.............. 4 2.1 Základní český L A TEX dokument................. 8 3.1 Vložený obrázek.......................... 15 A.1 Patkové písmo Times New Roman se zvýrazněním tzv. patek. 31 iv
Kapitola 1 Seznámení TEX je určený pro tvorbu hezkých knih a obzvláště knih obsahující spoustu matiky. Donald E. Knuth Dříve než si povíme něco o historii a o samotném sázení, je třeba vzít na vědomí pár věcí. Prosím nesnažte se název jakkoli komolit. Název TEX má základ z řeckého slova texnologia. Sami poznáte že X vyslovujeme jako [ch], a proto se říká [tech]. L A TEX, neboli TEX pro lidi, se vyslovuje někdy jako [latech], nebo po anglicku [lejtech]. Obojí není špatně. TEX je program pro sazbu textu. Jeho hlavní silnou stránkou byla vždy sazba matematických vzorců. Dnes můžeme navíc sázet např. chemické vzorce, noty, elektrická schémata, či šachové figurky i problémovou češtinu 1. Všechny Součástí TEXu jsou šířeny s licencí LaTeX Project Public License (LPPL), nebo s General Public Licence (GPL). Všechno ale patří mezi svo-! bodný software. Každý kdo používá tyto programy by měl respektovat to, co pravil Richard Stallman. V češtině by to znělo nějak takto: 0. Máš právo spouštět program a používat kdykoliv je potřeba. 1. Sdílet a kopírovat 2. Studovat a upravit svým potřebám 3. Začlenit se do komunity a spolupracovat na vývoji programu. K užívání je použita technika copyleft. Skutečně je to myšleno jako převrácený copyright. Já jsem autor, ale můžeš vzít tyto zdrojové kódy a upravit 1 Přečtěte si o problémech informatiků na stránkách idnes.cz http://jdem.cz/dd9z5 1
KAPITOLA 1. SEZNÁMENÍ 2 jak potřebuješ. Tato myšlenka je aplikovatelná nejen na software, ale i na umělecká díla (hlavně hudby) a knih. Pro účel uměleckých děl vznikla licence Creative Commons (CC), která přináší navíc vyšší přehlednost. Jako příklad dávám internetovou encyklopedii Wikipedia nebo hudební stránku Jamendo. Poznatek 1 Všechny součásti TEXu jsou svobodný software, takže pro práci s ním není třeba zaplatit ani korunu navíc a je dostupný na všechny běžné platformy. Zmínil jsem se tady o dvou názvech, a to L A TEX a TEX. L A TEX tvoří sadu maker 2 pro samotný plaintex (zkráceně TEX). Existuje více modifikací i TEXu a to díky otevřené licenci. Jeho nejrozšířenější je L A TEX. Některé nedostatky řeší novější ConTEXt, nicméně s menší základnou uživatelů. 3, který nás možná časem překvapí. Spíše se dívejme směrem kupředu na L A TEX3, který bude následovat po L A TEX 2ε. 1.1 Historie Počátek TEXu se datuje do doby, kdy se knihy připravovaly nedokonalou analogovou fotosazbou a počítače teprve hledaly využití. V roce 1977 Knuth připravoval svou knihu The Art of Computer Programming a byl s touto metodou nespokojen. Když se dozvěděl o možnosti digitální fotosazby, změnil plány na příští rok a rozhodl se vytvořit jazyk počítačové typografie TEX. Na podzim roku už byla hotova verze programu, která potvrdila možnost vytvoření takového programu. V srpnu 1978 se TEX dostal k prvním uživatelům. Ukázal jeho sílu a o dva roky později 22. února 1980, ve zlaté době počítačů, byla založena organizace, sdružující uživatele TEXu, která se jmenuje TUG (TeX Users Group). V roce 1982 vznikl TEX82, který rozšířil TEX o skupinu fontů Computer Modern. L A TEX je velký balík maker a skriptů postavených na sázecím jazyku TEX původně navrženého Donaldem Knuthem ve Stanfordu v 70. letech. Roku 1983 v prosinci, vydal Leslie Lamport L A TEX manual, který odstartoval práci s jeho novými makry a dal tak možnost vzniku projektu L A TEX3 vedenému Frankem Mittelbachem. Ten se v roce 1989 stal jakýmsi hybným projektem s vizí do budoucna. Verze 2.09 vytvořená v polovině 80. let byla prakticky překryta verzí L A TEX 2ε z roku 1994 od lidí z projektu L A TEX3. Leslie Lamport se tedy už dále aktivně nepodílí na vývoji. Od roku 2001 pracuje u Microsoft Research v Kalifornii. 2 Makra jsou malé i větší skripty v TEXovském jazyce, které dělají práci za nás. Takže nemusíme myslet na typografii. 3 Zvědavci si můžou přečíst zajímavý seriál na webu root.cz: http://jdem.cz/c6f29
KAPITOLA 1. SEZNÁMENÍ 3 1.2 Srovnání Bill Gates is a very rich man today... and do you want to know why? The answer is one word: versions. Dave Barry citováno z WikiQuote Rozdíl je ve stylu práce. Ny výpočty, kreslení, nebo správu projektů slouží zcela jiné programy. TEX nenahrazuje kompletní kancelářský balík včetně tabulkového kalkulátoru, nebo databázového nástroje. Pokud bych ale zase srovnával databáze MySQL s LibreOffice Base, zase se bavíme na jiné úrovni. Za naprostou špičku jsou považovány třeba databáze firmy Oracle nebo PostgreSQL. Někdy říkám těmto programům jako Klikací. Mají barevné ikony, ale rozhodně ne tak kvalitní zpracování textu. TEX je ale ke kvalitní sazbě postaven. Díky němu je možné mnohem rychleji a snadněji knihu, či manuál publikovat. Výhodu TEXového přístupu dělá jasná struktura dokumentu, takže jiný styl zabere jen nutný čas k návrhu. L A TEX se umí vypořádat s návyky jako formátování pomocí mezer a nesourodostí dokumentu. Dokumenty kancelářských balíků nelze bez příslušného programu otevřít. Microsoft Word do verze 2003 používal primárně svůj binární formát a byl naprosto odstrašující svojí nečitelností. Dnes se pomalu přechází na Office OpenXML (docx, pptx), který se stal ISO standardem a je trochu podobný formátu OpenDocument díky XML struktuře. Vznikl tak další XML formát, který už tu byl a poskytoval stejné možnosti, jenom nedovoluje svobodnou implementaci. Co to pro uživatele uzavřených formátů přináší? Je svázán na jeden konkrétní program a pouze na jednu konkrétní platformu 4. Dokumenty lze tedy otevřít jenom za určitých podmínek. Dokumenty ve formátu pdf či nezávislém na výstupním zařízení dvi je možné otevřít klidně na mobilu a vytiskout tak, jak vypadají. Poznatek 2 Kancelářské balíky nabízí vesměs stejnou funkcionalitu a nesou stejné problémy. TEX nenahrazuje kancelářské balíky. 4 Co znamená slovo platforma je pojednáno v internetové encyklopedii Wikipedia.org. viz http://jdem.cz/dqbt2
KAPITOLA 1. SEZNÁMENÍ 4 latex výstup PS tisk tex třídy balíčky tex log, aux... dvi PDF HTML bbl, idx... RTF Bibtex MakeIndex Obrázek 1.1: diagram zpracování L A TEX dokumentů 1.2.1 Proces zpracování Obecný postup zpracování textu, který platí obecně při práci s textem, je v následujícím výčtu. Zadání textu do počítače pro pozdější použití. Zpracování textu a uspořádání tak, aby se vešel na požadovaný formát. Výstup do výstupního zařízení. Kancelářské balíky se snaží spojit dohromady první dvě věci a ta třetí je vždy spíše starost jiných programů v OS (Operační systém). TEX se soustředí výhradně na druhou část. Program přečte zdrojový text a pomocí doprovodných značek a šablony vytvoří dokument. Pro člověka to znamená, že napíše: toto je nadpis, toto je obrázek a nebo výčet. TEX pak zpracuje text do finální formy. Podívejte se na obrázek 1.1, který ukazuje přibližný průběh práce. Celý proces není přímočarý a závisí na konkrétních potřebách. V zásadě se jedná
KAPITOLA 1. SEZNÁMENÍ 5 o 3 hlavní součásti. Jsou to: L A TEX, BibTEX s MakeIndex a programy pro výstup. pdftex je jakési vylepšení TEXu. Jeho výstupem může být rovnou PDF, nebo klasické DVI. pdftex hledá v předdefinovaných složkách požadované soubory v.tex souboru. Pokud některý nenajde, napíše chybu jak do logu, tak na obrazovku. Souborů, kterých při vytváření vznikne, je mnoho. Jsou to výstupy BibTEXu a dalších. To je produktem této modularity celého soukolí. Při psaní textu je třeba pamatovat na dodržování určité kultury. To naopak nese, že dokumenty jsou jasně dané a nestane se, že by tam něco zmizelo nebo se rozházelo. Poznatek 3 Uživatel píše text a L A TEX se postará o vzhled. A dělá to dobře. 1.2.2 Varianty TEXu Zůstává otázka, jestli použít pouze českou modifikaci CSTEX. O co tedy jde? První věc je, kdo tu byl dřív. CSTEX je z doby, kdy vícejazyčná sazba vyžadovala mnoho korektur a byl to zásadní problém. Většinou si člověk vystačí pouze s jedním jazykem, ale to neplatí vždy. Balíček babel přinesl sjednocení toho zmatku jazyků a dovolil přepínání mezi nimi. Stačí tedy použít příkaz \selectlanguage{jazyk}. Název je tedy zvolený velice trefně podle Babylónské věže. Poznatek 4 Preferovaný je dnes vícejazyčný balíček babel. 1.3 Co je třeba Na sazbu si samozřejmě nevystačíme pouze s poznámkovým blokem. Každý si musí opatřit L A TEXovou distribuci a něco pro pohodlnější psaní. Vývoj jde stále dál a všechno se pořád mění. TEXlive 2010 prošel od verze 2007 značnou obměnou. Už to není jeden velký monolit, ale je možné balíkovat po menších celkách. Například, nyní už je program Vlna součástí československého TEXlive balíčku (sekce 1.3.3). 1.3.1 Windows Je třeba stáhnout instalační balík TEXové distribuce MikTEX z webových stránek. Možná bude 100MB pro někoho trochu velké, ale nezapomeňte zvolit české zrcadlo stahování. Instalace potrvá, jak se vždycky říkalo, v závislosti na hardwaru, takže bud te trpěliví! Po instalaci je potřeba ještě ověřit podporu češtiny. Spust te
KAPITOLA 1. SEZNÁMENÍ 6 v Start Programy MiKTeX 2.8 Maintenance (Admin) program Settings. Na kartě Languages zvolte Czech a nechte nastavit. Ještě v tomto programu, na první záložce, se možná nebudete chtít ptát při instalaci balíčků a zvolte Yes (důvod je vysvětlen níže). V nové verzi MiKTEXu se objevil zajímavý editor TEXworks. Oplývá většinou důležitých funkcí. Pokud se chcete vydat cestou IDE (integrated development enviroment), velmi dobrý je program TEXmaker. Pro otevření pdf je nejznámější Adobe Reader 5, dvi otevře program Yap z MikTEXu a pokud byste chtěli ps je potřeba stáhnout program Ghostscript a asi taky jeho GUI (graphical user interface) GSView. Není ale cílem vytvářet PS, při práci na monitoru. Abyste se vyhnuli problémům s instalací balíčků, které se nenainstalují, je třeba zvolit instalovat za letu v nastavení MikTEXu.! Poznatek 5 TEXová distribuce na Windows se jmenuje MikTEX. Zvládne vše potřebné. Jako IDE třeba TEXmaker. 1.3.2 Unix a podobné Pokud jste uživatel GNU/Linuxu, nebude instalace vůbec složitá. TEXlive je rozhodně tou nejlepší volbou. Stačí tedy spustit sudo apt-get install texlive texlive-lang-czechslovak v Debianu, nebo Ubuntu. Fedora zatím otálí s přechodem na TEXlive 2010, takže doporučuji dodat komunitní repositář, který obsahuje nejnovější úpravy. Více je na webu http: //fedoraproject.org/wiki/features/texlive. Pro psaní doporučuji GNOME textový editor gedit s L A TEX pluginem. Ten si také nainstalujete z repositářů své distribuce. L A TEX není nutné psát ani v GUI a stačí nám i opravdu pomalý počítač. Bohatě postačí textový režim a editor Emacs nebo Vim. Existují také samozřejmě porty i do FreeBSD nebo Solarisu. Pro Mac OS X/Darwin se doporučuje místo TEXLive MacTEX. i 1.3.3 Program Vlna Mimo TEXové distribuce a textového editoru se občas hodí program Vlna od Petra Olšáka. Není totiž hezké když předložka stojí na konci řádku. Aby se tomu předešlo používají se nezlomitelné mezery. Ty se do textu píší vlnkou 6 mezi předložku a slovo. 5 Jedná se o ošklivý freeware, takže pro zachování opensource čistoty doporučuji použít TEXworks, který se naistaluje s MiKTEXem. 6 cizím názvem tilda
KAPITOLA 1. SEZNÁMENÍ 7 Není nic složitého si Vlnu pořídit. Linuxový uživatel má možnost stáhnout aktuální zdrojové kódy ze stránek http://jdem.cz/dftn9. TEXLive 2010, který je už dnes běžně používaný ve většině distribucí, Vlnu obsahuje. Pro Windows mám přeloženou verzi 1.5. Je přiložena na CD. 1.4 TEX na webu Začínají se rozmáhat webové služby, které poskytují L A TEXový překladač s komfortem internetu. Prvně bych začal docela doma, protože české služby musí poskytovat lepší českou podporu a taky to tak dělají. Jmenuji tedy stránku http://tex.mendelu.cz, která umí CSTEX a ještě navíc spoustu šablon na dokumenty, se kterými se lze setkat. K dispozici je například: dopis, žádost, diplomová práce, životopis, ale i třeba obal na CD. Tyto styly jsou kompletně přeloženy do češtiny, takže se setkáte s příkazy sekce, podsekce, nebo kapitola. V době psaní této práce se objevil projekt L A TEX Labs, který by měl integrovat L A TEX do Dokumentů Google. To by mohlo přiblížit L A TEX ještě rozsáhlejší skupině uživatelů a zpřístupnit kvalitní sazbu všem. Pokud máte účet Google můžete si ho vyzkoušet na adrese http://docs.latexlab.org. 1.5 Kde hledat pomoc Men often hate each other because they fear each other; they fear each other because they don t know each other; they don t know each other because they can not communicate; they can not communicate because they are separated. Martin Luther King, mladší Stride Toward Freedom: the Montgomery Story (1958) Hlavním zdrojem informací je velká spousta internetových stránek, kde najdeme spoustu informací. Kolega Google poradí. Doma používám knihu [4], která je nenahraditelná jakýmkoli HOWTO. Pro novější řešení se podívám na Wiki Knihu Wikipedie, která je sice v Angličtině, ale skvěle napsaná. Dále se praktikuje poučit se z práce ostatních. Není špatné nahlédnout do cizích dokumentů, jak se dělá konkrétní věc. Následující kapitoly obsahují mnoho nového a vím že není jednoduché přijmout nové myšlenky. Věřím že se nenechá nikdo, kdo bude číst tuto krátkou práci, odradit.
Kapitola 2 Sázíme 2.1 První dokument Už máme co potřebujeme, abychom začali psát. Je třeba se do toho pustit po hlavě. Opište si obrázek 2.1 do svého oblíbeného textového editoru a uložte třeba jako prvni.tex 1. První řádek jsou obecné informace o formátování dokumentu. Úvodní příkaz documentclass má jeden povinný parametr, a to třída dokumentu, a jeden nepovinný, do kterého se píšou vlastnosti. Základní třídy jsou article, book, letter a report. Třída article 2 se užívá nejčastěji pro dokumenty o rozsahu do 20 stránek. Více o struktuře v kapitole 3.4 na straně 13. Pro funkční české znaky je nutné nastavit kódování znaků. V operačním 1 Vytvořte si určitě samostatnou složku a pracujte v ní. 2 Tento dokument je třída report. 1 \documentclass [ a4 paper, 1 2 pt ] { a r t i c l e } % Preambule 3 \usepackage [ u t f 8 ]{ inputenc } \usepackage [ czech ] { babel } 5 \begin{document} % Začátek dokumentu 7 Zde bude v e l i c e dlouhý t e x t. Vždy budu psát t e x t do tohoto p r o s t ř e d í. 9 \end{ document} Obrázek 2.1: Základní český L A TEX dokument 8
KAPITOLA 2. SÁZÍME 9 systému Windows je běžné cp1250, na Linuxu utf8, ale používá se i ISO norma latin2. K převodu slouží balíček inputenc. Ano, označení háčků a čárek se v odlišných kódováních liší. Ale nejen to, různý je i symbol ukončení řádku (více v sekci 3.3). Čeština používá některá specifika sazby, jako jsou např. české uvozovky. Správné jsou ve tvaru 99 66 a vytváří se příkazy \clqq a \crqq. Lepší je použít už definovaný příkaz \uv{text}. Pokud by jsme potřebovali jednoduché uvozovky, např. v dvojitém zanoření, stačí použít příkazy \clq a \crq. 2.1.1 První vysázení Nyní není důležité, co se má zmáčknout v jakém programu, ale přijmout fakt, že pro výsledný dokument se musí zdrojový soubor předat programu TEX. Zjednodušeně, musíme pustit program latex s parametrem názvu souboru. Jak již bylo zmíněno v sekci Srovnání, LA TEX tvoří pouze sadu maker. Proto, když mluvím o plaintexu jako takovém, myslím obojí. My uživatelé ale plaintex nepoužíváme. Už bychom měli mít připravené vše potřebné. Zpracování L A TEXem zavoláme příkazem latex prvni.tex 3 za předpokladu, že pracovní adresář je u souboru. Na obrazovku se vypisují veškeré informace a chybová hlášení, na které není moc důležité dbát. L A TEX je totiž mimo zvyklosti POSIXu (Portable Operating System Interface) dost upovídaný. Důležité jsou skutečně jenom upozornění a fatální chyby. V Linuxu, pokud používáte GNOME 4, je výhodné nainstalovat balíček nautilus-open-terminal. Konzole se pak dá otevřít kdekoli a velice rychle. Pokud ale zvolíme cestu větších IDE jako například TEXmaker, tak tam se už dá klikat na tlačítka. To je výhodné ve Windows. 2.2 Jak psát text Předpokladem pro správné sázení textu je mimo zvládnutí technické stránky věci také určitá typografická gramotnost. Text má svá pravidla, stejně jako jsou pravidla českého pravopisu. Ono každé pravidlo je vždy taková teoretická poučka. Smysl není v omezování nebo šikaně. Na něčem se totiž každý text musí shodnout. Musíte mít 3 Znamená spuštění programu s parametrem. Například v emulátoru terminálu. 4 GNU Network Object Model Environment prostředí pracovní plochy pro moderní unixové operační systémy s instalovaným X serverem. Je postaveno mimojiné nad knihovnou GTK+.
KAPITOLA 2. SÁZÍME 10 úvodní stránku, anotaci, obsah, kapitoly, sekce a u odborné literatury také rejstřík. Rozdělení dokumentu by mělo být přirozené. Každá kapitola by měla být samostatná pro dané téma, tak aby mohl čtenář kdykoli přejít na jakoukoli kapitolu a nastudovat si toto téma. Při orientaci v textu pomáhají i číslované kapitoly a sekce. Snadné je pak případné odkázání na jedinečnou sekci. Obsah na začátku dokumentu slouží také jako přehled probíraných témat. 2.3 Předtisková úprava I když se snažíme psát text bez chyb a překlepů, nikdy se to prostě dokonale nepovede. V první řadě pomůže kontrola pravopisu. Jak se provede, to už záleží na použitém textovém editoru. V zásadě se používají dva nástroje, a to Aspell a slovník OpenOffice. Aspell sám je konzolový program. Jako takový není vůbec špatný. gedit, nebo Texmaker integrují v sobě nadstavbu nad výše zmíněnými programy, takže se nemusí uživatel zdržovat s přepnutím do jiného programu. Když máme dokument jazykově správný a už nepředpokládáme, že se bude nějak zásadně měnit, pak nastal čas přistoupit na poslední doladění. Spousta varování L A TEXu, které bylo možné do ted ignorovat se musí do finální sazby odstranit. Nastávají totiž dva stavy. Řádek je už příliš nahuštěný a nevejde se do šířky sázené stránky nebo naopak mezery by už byli příliš velké. Vzniká to tak, že L A TEX se snaží zalamovat slova podle slovníku a snaží se i s tím zachovat správné mezery. Někdy se dostane do problému, který už nevyřeší sám a čeká na uživatele, jak ho odstraní. Zalamování řádků je také rozebíráno v sekci 3.2. Problémový stav se opraví pouhým připsáním i jednoho slova. Proto nemělo smysl řešit tato varování během psaní. Může se i stát, že slovo není ve slovníku a ocitne se na konci řádku, pak můžeme nabídnout místa zalamování. Příkaz \- vytvoří jednorázový návod, jak zalomit. Potřebujeme-li napsat např. slovo: i nej\-ne\-ob\-hos\-po\-da\-řo\-vá\-va\-něj\-ší Na závěr zbývá pouze nechat si text přečíst někým jiným nebo aspoň si to přečíst sám. Pokud nebude chápán tak, že má hierarchii a systém, vždycky bude náročnější dosáhnout kýženého výsledku. A to platí pro každý program zabývající se formátováním textu.
Kapitola 3 Lehká reference Každý příkaz začíná zpětným lomítkem následované klíčovým slovem, které je jedinečné. Jednotlivé příkazy, včetně jejich parametrů, jsou popsány v této kapitole. U každého nového příkazu se pokusím jasně říci k čemu slouží. Některé parametry jsou nepovinné, proto je možné je vynechat [opt], ale nesmí chybět žádný povinný parametr {mand}. 3.1 Formátování textu To jak bude text vypadat určuje řez písma a font. Řez písma může být kurzíva, strojopis a jiný. L A TEX sází tak, jak je to dané stylem. Abychom oddělili jiný řez od základního, použijeme příslušného příkazu, který L A TEXu poví aha tady bych si to přál jiné. Slovo anebo více slov označí příkaz \text..{slovo nebo odstavec} na žádaný formát. Podrobnosti o písmu čtěte v dodatku A.2 na straně 31. Nejběžnější možné řezy písma najdete v tabulce 3.1. řez Normální písmo roman kurzíva italic skloněné slanted bezpatkové sans serif strojopisné - typewriter tučné bold face kapitálky small caps zvýrazněné emphasised příkaz textrm textit textsl textsf texttt textbf textsc emph Tabulka 3.1: Řezy písma 11
KAPITOLA 3. LEHKÁ REFERENCE 12 velikost \tiny \scriptsize \footnotesize \small \normalsize \large příkaz nejmenší velmi malé menší malé normální velké \Large větší \LARGE ještě větší \huge velmi velké \Huge největší Tabulka 3.2: Velikosti písma Dalším parametrem fontu je samozřejmě velikost písma. Nastavuje se málokdy, a to jedině v případě, když děláme něco nestandardního. Myslím tím v mém případě, úvodní stránku. V L A TEXu přece ale uživatel nepíše, že chce text takto přesně velký. Naopak napíše, že chce tuto část větší, či menší. Označení textu se provádí velmi výmluvnými příkazy (tabulka 3.2). Pro běžný text jsou už připravené příkazy přesně na určité případy, kde si hlídá nejen velikost, ale hlavně čítače a také vertikální odsazení (sekce 3.4). 3.2 Vynucené zalomení řádku a stránky Zalamování probíhá v L A TEXu automaticky. Někdy to ale nevyžadujeme. K tomu slouží příkazy \\[mezera] a \\*[mezera]. Volitelný argument znamená, jaká mezera bude mezi zalomenými řádky. Druhý příkaz s zabrání, aby se zlom dostal na další stránku a oba řádky posune na další. Podobný je příkaz \newline, který nepřijímá nepovinný parametr a zalomí okamžitě. Pokud si přejeme, aby určitý výraz zůstal dohromady a nezalamoval se, jako např. Ing. Petr Novák, ohraničí se jméno boxem \mbox{}. Příkazem \linebreak[číslo] dáme možnost L A TEXu rozhodnout o zalomení řádku. Celé číslo od 0 do 4 znamená jak moc to myslíme vážně se zalomením. Číslo 4 se pak bude chovat stejně jako \\ nebo \newline. Podobné příkazy platí i pro zalomení stránky. Pokud to myslíme vážně se zalomením, pak nám stačí podobně jako u řádku, \newpage, který zalomí okamžitě. Možnost volby dáme L A TEXu příkazem \pagebreak[číslo]. i
KAPITOLA 3. LEHKÁ REFERENCE 13 Označení Dec Hex Použití LF 10 0A UNIXové systémy Linux, BSD, Mac OS X CR 13 0D Mac OS do verze 9 CR + LF 13 10 0D 0A DOS, OS/2, Microsoft Windows 3.3 Odstavce Tabulka 3.3: Znaky pro zalomení řádku Pro L A TEX začíná každý odstavec dvojitým zalomením řádku. Zalomení řádku se v textovém souboru zapisuje platformě závislou sekvencí znaků. V tabulce ASCII mají čísla 10 a 13 (decimálně), neboli CR Carriage Return a LF Line Feed. Každý lepší textový editor zalomení rozpozná. Poznámkový blok je právě ten příklad, který tuto podmínku nesplňuje. Zalomení řádku patří mezi tzv. bílé znaky. Základním bílým znakem je mezera, ale třeba také tabulátor. Všechny tyto znaky ve větším množství než jeden L A TEX ignoruje. Jedinou výjimkou je právě zalomení odstavce. Poznatek 6 Je jedno kolik napíšu mezer mezi slovy, vždy se vysází jedna. Kdybyste zkoumali hexeditorem, který znak reprezentuje v daném dokumentu zalomení, připravil jsem k tomu tabulku 3.3. 3.4 Strukturování dokumentů Strukturou dokumentu myslíme dělení nadpisy. Nadpisy musí být výrazné, čítají vlastní číslování a jsou víceúrovňové. L A TEX to řeší velice elegantně. Nadpis první úrovně se vytvoří příkazem \section{}, druhé úrovni se přidá sub- a maximálně třetí subsub-, tím vznikne \subsubsection{}. Nadpisy automaticky L A TEX čísluje a vysází v případném obsahu. Dále se ve standardní třídě article dá použít příkazu \paragraph{}, včetně předpony sub-. Tím se dá udělat zdůraznění odstavce. Užitečný může být i \appendix (dodatek), který změní číslování kapitol z čísel na písmena. Využívá se často u příloh. Ve třídách book a report jsou k dispozici ještě \part{} a \chapter{}. Pokud je požadavek na rozsáhlejší dělení, přičemž \part{} vytvoří samostatnou stránku s velkým nadpisem. Poznatek 7 Strukturování dokumentů je užitečné ke zpřehlednění a rychlejší orientaci. Pokud se naučíme správně dělit dokument, L A TEX nám to brzy vrátí a velmi k tomu dopomůže.
KAPITOLA 3. LEHKÁ REFERENCE 14 scale = číslo číslo, kolikrát se obrázek zvětší oproti jeho původní velikosti width = délka šířka, na kterou chceme nastavit obrázek totalheight = délka šířka včetně hloubky obrázku, pokud byl otočen keepaspectratio = (true/false) při použití width nebo height se zajistí zachování proporcí angle = číslo počet stupňů, o které se provede rotace; kladný směr je proti směru hodinových ručiček Tabulka 3.4: Důležité klíče pro includegraphics 3.5 Ilustrace v textu Pro vkládání vektorové i bitmapové grafiky ze souboru, disponuje L A TEX dvěma balíčky graphics a graphicx. Oba umí totéž, ale liší se použitím. První zmíněný balíček funguje na principu příkazů jako každý jiný příkaz a druhý má všechny své parametry na jednom místě. Zapisují se ve tvaru: klíč=hodnota. Sám používám pouze graphicx, který je o něco přehlednější než druhý balíček graphics. Všechny parametry obrázku jsou na jednom místě. Budeme se tedy bavit pouze o graphicx. Balíček si musíte nahrát v preambuli. Obrázek vložíte příkazem: \includegraphics[klíč=hodnota,...]{foo} Povinný parametr je název souboru bez přípony. Formát obrázku, který můžete použít záleží na tom, jestli použijete latex nebo pdflatex, který vytvoří rovnou pdf a umí obrázky jpg, png nebo pdf. latex umí pouze eps, nicméně je to univerzální obrázkový formát, který dokáže obsáhnout jak vektory, tak rastry. Z mé zkušenosti ho lze poměrně často exportovat narozdíl od pdf. Klíče mohou bud přijímat numerické hodnoty anebo true a false. Ideální je, když obrázek máte velký, jak potřebujete, pak stačí pouze vložit. Obrázek můžete upravit pomocí těchto klíčů v tabulce 3.4. Jednotlivé klíče se oddělují čárkami. Je jich ještě o něco více, ale tyto jsou nejčastější. Například, pokud chceme vložit obrázek tux.eps, rotovat o 40 a zmenšit na 60. Výsledkem bude obrázek 3.1. \includegraphics[scale=0.60, angle=40]{tux}