Z prûzkumû Ïidovsk ch hfibitovû Îidovské hfibitovy v Telãi

Z prûzkumû Ïidovsk ch hfibitovû Îidovské hfibitovy v Telãi Iva STEINOVÁ A NOTACE: Pfiíspûvek je zaloïen na poznatcích získan ch na základû podrobného prûzkumu a dokumentace starého a nového telãského Ïidovského hfibitova a na studiu archivních pramenû. V sledky posouvají vznik starého hfibitova nejpozdûji k polovinû 16. století a datování nejstar ích náhrobkû k poãátku 17. století. âlánek seznamuje s nejdûleïitûj ími náhrobky obou hfibitovû a pomocí geodeticky zpracovan ch mapek odkazuje na jejich umístûní na hfibitovech. Matana, a. s., spoleãnost pro správu nemovitostí Îidovské obce v Praze, provádí od roku 2010 podrobn prûzkum Ïidovsk ch hfibitovû ve své správû za úãelem dokumentace jednotliv ch náhrobkû a pofiízení jejich databáze. Tomuto prûzkumu vïdy pfiedchází uvedení hfibitova do patfiiãného stavu, vyãi tûní pfierostlé vegetace, opravení obvodové zdi ãi hfibitovních budov a zejména vyzdviïení spadl ch náhrobkû. Na základû geodetick m zpûsobem zpracované mapy náhrobkû obdrïí kaïd z nich své evidenãní ãíslo, následnû je pofiízena fotodokumentace a poté i databáze se základními osobními a ãasov mi údaji o zemfielém, které je moïné z náhrobkû vyãíst. V roce 2011 byl takto zpracován mimo jiné i star Ïidovsk hfibitov ve Velkém Pûãínû a nov hfibitov v Telãi, které slouïily k pohfibívání telãsk ch ÎidÛ. PrÛzkum pfiinesl nové poznatky a jeho v sledky prohlubují znalosti o Ïidovském osídlení v Telãi a posouvají datování nejstar ích náhrobkû o nûkolik desítek let k poãátku 17. století. Star Ïidovsk hfibitov Îidovec ve Velkém Pûãínû Star Ïidovsk hfibitov pro Îidy z Telãe a okolí se rozkládá na katastru vesnice Velk Pûãín (okres JindfiichÛv Hradec), která byla od 15. století v majetku mûstského pitálu v Telãi. Hfibitov je naz ván Îidovec a leïí stranou hlavní silnice uprostfied lesa (obr. 1). Od 40. let 20. století byla jeho údrïba po nûkolik desetiletí zanedbávána a náletové dfieviny na jeho plo e v prûbûhu let zpûsobily, Ïe témûfi ztratil svoji specifickou podobu a splynul s okolním lesem. 1 Ohradní zeì byla místy rozpadlá, z hfibitovní budovy tahary, v níï telãsk spolek chevra kadi a provádûl om vání mrtv ch tûl, stály jenom obvodové zdi a náhrobky byly popadané a zãásti zakryté zeminou. Poãátkem 21. století byla hfibitovu vûnována znaãná péãe, provalená ohradní zeì byla dozdûna tak, Ïe v souãasnosti obíhá celou plochu hfibitova, a budova tahary byla novû zastfie ena. Náhrobky byly vyzdviïeny pfiibliïnû tam, kde byly pûvodnû vztyãeny. Nûkteré rozlomené kameny byly slepeny. 2 Po celkové obnovû byl hfibitov v roce 2008 novû postiïen lesními polomy, které po kodily i ohradní zeì, a zasáhly ho i projevy vandalství. V souãasnosti je udrïován v dûstojném stavu a pfiedstavuje malebn a ãasto nav tûvovan celek na znaãené turistické trase. Vznik hfibitova a nejstar í dochované náhrobky Existence hfibitova je potvrzena v polovinû 16. století, kdy je lokalita Îidovec zmiàována pfii pfiíleïitosti prodeje okolních pozemkû. Poprvé je uvedena v roce 1551, 3 poãátky Ïidovského osídlení se tedy shodují s pfiíchodem majitele panstvcí Zachariá e z Hradce do Telãe. Na hfibitovû se dochovalo 153 náhrobkû od poãátku 17. století do roku 1878, v následujícím roce byl v Telãi za parkem na Oslednici zaloïen hfibitov nov. Vût ina náhrobkû byla vytesána v hebrej tinû, od 20. let 19. století se objevují texty v nûmãinû. 1 Autorkou v ech fotografií je Iva Steinová. Obr. 1. Velk Pûãín (okres JindfiichÛv Hradec), star telãsk Ïidovsk hfibitov. 1 Viz fotodokumentaci z 60. let 20. století v Archivu Îidovského muzea Praha (AÎM), sloïka dokumentace hfibitov Velk Pûãín. 2 K práci na obnovû Ïidovsk ch hfibitovû na území âech a Moravy viz MAL, Mojmír. Dvacet let úsilí : Záchrana Ïidovsk ch památek prostfiednictvím Matana a. s. Ro chode. 2010, roã. 72, ã. 10, s. 8 9. ISSN 1210-7468. Mezi hfibitovy, kter m byla v minulosti vûnována péãe, je i hfibitov ve Velkém Pûãínû. 3 RAMPULA, Josef. Domy v Telãi. Telã : Drdáck Aristocrat, 1999, s. 248. ISBN 80-901118-7-4. Dal í zmínky o hfibitovû viz SOA Jihlava, fond Archiv mûsta Telã, inv. ã. 72, Kniha trhová rychtáfiská 1531 1581, s. 270 (zápis z roku 1560) a inv. ã. 73, Kniha trhová 1564 1599, fol. 68r (zápis z roku 1568), viz téï ghttp://www.bmsj.eu. 187

3 2 Tfiicet pût náhrobkû pochází ze 17. století, z toho tfiináct se dochovalo z doby do roku 1650. 4 Vzhledem k jejich celkovému poãtu je to úctyhodné mnoïství. Nejstar í náhrobní kameny se nacházejí v jihov chodní ãásti hfibitova, kde se rozkládal pûvodní hfibitov men ích rozmûrû, pozdûji roz- ifiovan severnû a západnû. Písemné zprávy o Ïidovsk ch obyvatelích Telãe pocházejí pfiibliïnû ze stejné doby jako zmínky o zdej ím hfibitovû. Jedním z prvních zmiàovan ch ÎidÛ byl Fejtl, kter roku 1565 koupil v Telãi dûm. 5 Z konce 16. století pochází zpráva, Ïe Ïid alamoun dodával v letech 1590 1596 kofiení na zámek. 6 V pramenech je okrajovû zmínûn i Îid Jokl. 7 Jeho náhrobek z roku 1606 je nejstar ím dochovan m na hfibitovû (na mapû hfibitova pod ãíslem 135). Náhrobní nápis jej uvádí jako Jaakova, syna Azriele, fieãeného Jokl Teltsch (obr. 3). O mnoh ch Îidech pohfiben ch na hfibitovû se v ak písemné prameny vûbec nezmiàují. Vedle stojící kámen z roku 1612 náleïí Dverl, dcefii Pinchase Jeru almi (náhrobek ã. 136, obr. 4). Rodina Jeru almi pocházela z Prahy je doloïena na náhrobcích praïského Starého Ïidovského hfibitova. Pinchas se v ak mezi nimi nevyskytuje. 8 Lze pfiedpokládat, Ïe jméno Jeru almi získala rodina 4 Dosavadní literatura uvádûla nejstar í náhrobky z 18. století a k roku 1655, viz HE MAN, Jan. Îidovské hfibitovy v âechách a na Moravû. Praha : Ústfiední církevní nakladatelství, 1980, s. 28. Bez ISBN; STEHLÍK, Michal. Îidé na Daãicku a Slavonicku (1670 1948). Daãice : Mûstské muzeum a galerie v Daãicích, 2002, s. 19 20. ISBN 80-238-9244-4. Dvû publikované fotografie ze hfibitova zachycují tfii náhrobky ze 70. let 18. století (ã. 65 67) a dvojit manïelsk náhrobek Mo eho imeona, syna Azriele, a Jitl, dcery Eljakima, z roku 1656. 5 SOkA Jihlava, fond Archiv mûsta Telã, inv. ã. 73, Kniha trhová 1564 1599, fol. 3r, viz téï http://www.bmsj.eu. 6 RACHMUTH, Michael. Zur Geschichte der Juden in Teltsch. In Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Cechoslowakischen Republik. B. m. : b. n., 1938, s. 200. Bez ISBN. Podle urbáfie mûli Îidé v Telãi od roku 1630 povinnost odvádût kaïdoroãnû na zámek pepfi a zázvor, hfiebíãek a afrán nebo sloïit jako náhradu pfiíslu nou penûïitou ãástku, viz TIRAY, Jan. Vlastivûda moravská : Teleck okres. 4 Obr. 2. Mapka starého telãského hfibitova hfibitova s vyznaãením náhrobkû. (Kresba Jaroslav Klenovsk ) Obr. 3. Velk Pûãín (okres JindfiichÛv Hradec), star telãsk Ïidovsk hfibitov, náhrobek Jaakova, syna Azriele, fieãeného Jokl Teltsch, 1606. Obr. 4. Velk Pûãín (okres JindfiichÛv Hradec), star telãsk Ïidovsk hfibitov, náhrobek Dverl, dcery Pinchase Jeru- almi, 1612. Brno : Musejní spolek, 1913, s. 83. Bez ISBN. 7 Roku 1593 je v testamentu Linharta Krejãího záznam o dluhu Îidu Jaklovi jeden a pûl zlatého, viz SOkA Jihlava, fond Archiv mûsta Telã, inv. ã. 145, Kniha testamentû (1531) 1537 1651, fol. 176 r-v. Podrobná studie o patnácti nejstar ích náhrobcích z let 1606 1656 viz POLAKOVIâ Daniel; STEINOVÁ Iva. Nejstar í náhorbky na starém hfibitovû v telãi. In Îidé a Morava, Sborník Muzea KromûfiíÏska, ã. XVIII, roã. 2012, v tisku. 8 HOCK, Simon. Die Familien Prag. Pressburg : Alkalay, 1892, s. 172 174. Bez ISBN. Jméno Pinchase se mezi nimi v ak nevyskytuje. 188

díky náv tûvû Jeruzaléma nûkter m sv m ãlenem, moïná pfiímo Pinchasem. Náhrobky z první poloviny 17. století Dal í dva náhrobní nápisy naznaãují pûvod Ïidovsk ch rodin v Polné a v Pacovû. Jitl, dcera Simchy, byla Ïenou Judy z Polné (náhrobek ã. 37). Její náhrobek z roku 1620 je ve spodní ãásti zdoben vyryt m znamením magen David. Na Ïensk ch náhrobcích se tento motiv vyskytuje jen zfiídka a je zfiejmû nejstar ím doloïen m znamením tohoto typu na náhrobku Ïeny na na em území. 9 Náhrobek Frejdl, dcery Jehudy Patzau, z roku 1624 (náhrobek ã. 104) ukazuje na moïn pûvod rodiny v Pacovû. V písemn ch pramenech je doloïeno, Ïe v roce 1618 Ïily v Telãi tfii Ïidovské rodiny v jednom Ïidovském domû. V roce 1624 pfii la do Telãe ãtvrtá rodina z Prahy. V jejím ãele stál Ezechiel Hezky, kter koupil dûm v ulici za panskou kuchyní, 10 nyní dûm ãp. 105. Rodinné jméno Hezky vzniklo se v í pravdûpodobností zkrácením hebrejského osobního jména Jechezkel, tedy pûvodní hebrejské verze jména Ezechiel. Na hfibitovû nacházíme dal í Ïidovské obyvatele Telãe, ktefií jsou zmínûni v pramenech a známi i z publikovan ch statí, mezi nimi i pfiíbuzné Jechezkela Hezkého. Z nápisû na jejich náhrobcích lze zjistit i pfiíbuzenské vztahy s dal ími rodinami. Pod v tvarnû zajímav m náhrobkem ve tvaru oslího hfibetu s reliéfem vinného hroznu je pohfibena Jechezkelova první manïelka Rivka (1631, náhrobek ã. 18, obr. 5). Pocházela z praïské rodiny Pfreim a do Telãe pfii la zfiejmû s Jechezkelem v roce 1624. Na hfibitovû je pohfibena i její sestra Edel, obû byly dcerami Mendla Pfreima. 11 Edel zfiejmû zemfiela svobodná, neboè v náhrobním nápise údaj o jejím pfiípadném manïelovi chybí (1628, náhrobek ã. 105). Po smrti své Ïeny Rivky se Jechezkel oïenil v Telãi znovu, jeho nevûstou byla pfiíslu nice telãské Ïidovské rodiny Malka, dcera Fajvi e. Zemfiela roku 1648 a její hrob leïí ve v chodní ãásti hfibitova (náhrobek ã. 10) v blízkosti její pfiedchûdkynû. Jechezkel Hezky je na náhrobku své Ïeny zapsán jako kmet a v této dobû tedy je tû Ïil. Zemfiel zfiejmû v následujících letech, snad i mimo Telã, neboè jeho náhrobek na hfibitovû není dochován. Za místního uãence, kter koncem 16. a poãátkem 17. století pûsobil v Telãi, mûïeme oznaãit Me ulama, syna Eljakima Fajvi e Sachse, 1638 (náhrobek ã. 13). Náhrobní nápis o nûm mluví jako o cadikovi, spravedlivém, kter ve svém Ïivotû konal v e pro jméno Nebes. 12 Kv tvarnû nejpûsobivûj ím a nejnároãnûji proveden m náhrobkûm nejstar ího období patfií kameny zpracované do tvaru oslího hfibetu s reliéfem hroznu ve svém zakonãení, napfi. náhrobek Davida, syna Zeliga z Budynû, 1831, náhrobek ã. 19 (obr. 6). Jedin náhrobek pfiíslu níka kmene Levi je dochován nad hrobem Jissadera Bera Sg l (1641, náhrobek ã. 62) Druhá polovina 17. století Roku 1650 vydal Vilém hrabû Slavata nafiízení o omezení poãtu Ïidovsk ch rodin v Telãi. Rozhodující pro stanovení poãtu byl rok 1618, kdy zde byly zaznamenány tfii rodiny. Ze tfií rodin, které ve mûstû Ïily po roce 1651, byly dvû z rodu Hezk ch. V následujících desetiletích pfii ly ãtyfii dal í, z nich dvû opût spfiíznûné s rodinou Hezk ch. V roce 1670 získaly ãtyfii rodiny z rodu Hezk ch ochranu od vrchnosti (Josef Hezky, Mo e Hezky, Mandl Hezky a Her l Mandl), dal í dvû byly v Telãi doïivotnû trpûny. 13 âlenové rodiny Hezk ch tak tvofiili ve druhé polovinû 17. století pfieváïnou ãást malé Ïidovské komunity v Telãi, která se koncem 17. století rozrostla do celkového poãtu 11 rodin. V druhé polovinû 17. století se ustavila v Telãi Ïidovská obec. K roku 1670 je z písemn ch pramenû známa existence místního kantora Josefa Mandla, kter vedl bohosluïby v synagoze. 14 Hebrejsk m názvem je oznaãován liach cibur. Na zdej ím hfibitovû je pohfiben nûkter z jeho nástupcû, náhrobní nápis uvádí jen jeho osobní jméno Jaakov a zkratku titulu C (1705/6, náhrobek ã. 5). K v tvarnû nejpûsobivûj ím náhrobkûm z tohoto období náleïí náhrobek Ester, dcery uãence Lipmana, která zemfiela o svátku Purim 1679 (ã. náhrobku 54, obr. 7). Na jejím náhrobku jsou zdobn m zpûsobem vyznaãeny znaãky nad zkratkami slov. Zkratky na Ïidovsk ch náhrobcích umoïàují vtûsnat co nejdel í text na urãenou plochu kamene. V daném pfiípadû jsou zkratkami oznaãeny 9 STEINOVÁ, Iva. Îidovsk náhrobek : Symboly olam haba, svûta, kter pfiijde. Zprávy památkové péãe. 2011, roã. 71, ã. 6, s. 450, obr. 6. ISSN 1210-5538. Nejstar í náhrobky se symbolem Davidovy hvûzdy jsou dochovány na Starém Ïidovském hfibitovû v Praze z let 1529 a 1613 a symbol magen David se v tûchto pfiípadech vztahuje k jménûm David a Menachem. Nejstar í Ïensk náhrobek v Praze s uveden m symbolem patfií Jitl, dcefii Davida Bischitze, a pochází z roku 1679, viz SADEK, Vladimír. David s Star (Magen David) on the tombstones of the Old Jewish Cemetery in Prague. In Judaica Bohemiae, XXVII. Praha : Îidovské muzeum v Praze, 1991, 1 2, s. 79 80. ISSN 0022-5738. Viz téï MUNELES, Otto; VILÍMKOVÁ, Milada. Star Ïidovsk hfibitov v Praze. Praha : Státní pedogogické nakladatelství, 1955, s. 158 161. Bez ISBN. 5 6 Obr. 5. Velk Pûãín (okres JindfiichÛv Hradec), sar telãsk Ïidovsk hfibitov, náhrobek Rivky, dcery Mendla Pfreima, Ïeny Jechezkela Hezkého, 1631. Obr. 6. Velk Pûãín (okres JindfiichÛv Hradec), star telãsk Ïidovsk hfibitov, náhrobek Davida, syna Zeliga, 1631. 10 RACHMUTH, M., cit. v pozn. 6, s. 200. 11 Dal í pfiíbuzní jsou pohfibeni na Starém Ïidovském hfibitovû v Praze, viz HOCK, Simon. Die Familien Prag. Pressburg : Alkalay, 1892, s. 282 283. Bez ISBN. 12 Není vylouãeno, Ïe Me ulam byl bratrem Malky. 13 RACHMUTH, M., cit. v pozn. 6, s. 203. 14 TIRAY, J., cit. v pozn. 6, s. 83. Viz téï JARO, Zdenûk. Îidovská obec v Telãi. Dotyky : Îidé v dûjinách Jihlavska. Jihlava : Muzeum Vysoãiny, 1998, s. 100. ISBN 978-80- 901715-4-1. Viz téï RACHMUTH, M., cit. v pozn. 6, s. 203. 189

7 8 úvodní formule zde leïí, titul Estefiina otce i skuteãnost, Ïe jiï zemfiel, letopoãet a závûreãná prosba o spojení ve svazku Ïiv ch. Mezi náhrobky druhé poloviny 17. století mûïeme identifikovat i nûkolik ãlenû rodiny Hezk ch. Hlavní dvû osobnosti rodiny Mo e a Josef zemfiely aï poãátkem 18. století; pfiedtím jim pohnut osud pfiinesl dlouhotrvající soudní jednání v letech 1676 1690. Soudní spor vycházel z jejich Ïivnosti obchodníkû. Îivili se obchodem s kofiením, krátk m a stfiiïním zboïím, plátnem, hedvábím, vlnou a pefiím. Byli povaïováni za bohaté a spolehlivé, pûjãovali i hrabûti Ferdinandu Vilému Slavatovi. Získali právo b t místními mû Èany, coï se ÎidÛm podafiilo jen v jimeãnû. 15 V rámci sv ch pravideln ch cest na trhy v Linci zaji Èovali Josef a Mo e pfiepravu zboïí, které jim i na dluh svûfiovali ostatní mû Èané Telãe. Av ak obchody se pfiestaly dafiit a bratfii museli vyhlásit bankrot. V roce Obr. 7. Velk Pûãín (okres JindfiichÛv Hradec), star telãsk Ïidovsk hfibitov, náhrobek Ester, dcery Lipmana, 1679. Obr. 8. Velk Pûãín (okres JindfiichÛv Hradec), star telãsk Ïidovsk hfibitov, náhrobek Jicchaka, syna Naftaliho, 1744. 1677 byl sepsán jejich majetek, kter obsahoval pfiedev ím látky uloïené v jejich domech, 16 avsynagoze museli pfiísahat, Ïe Ïádné dal í zboïí nikde nemají. 17 Ve vysokém vûku byli nuceni za pomoci sv ch synû Marka a Jisraele obchodovat a vûnovat se své dosavadní ãinnosti je tû intenzivnûji, aby dluhy splatili. Pohfibeni jsou na hfibitovû pod jednoduch mi náhrobky Mo e (1707, náhrobek ã. 90) a Josef (1701, náhrobek ã. 4). Náhrobky z 18. století Stejnû jako i jinde v âechách a na Moravû ãekaly telãské Îidy v prvních desetiletích 18. století nepfiíjemné události. Îidé museli své domy opustit a pfiestûhovat se do dvou novû uprázdnûn ch domû v jiïní ãásti mûsta v uliãce pozdûji naz vané Îidovská. V této dobû vstoupil v platnost patent naz van familiantsk zákon, urãující na základû pfiedchozího sãítání celkov poãet Ïidovsk ch rodin, kter nemûl b t zvy ován. Podle tohoto zákona se smûl v Ïidovské rodinû Ïenit pouze nejstar í syn. Poãet telãsk ch familiantû se ustálil na 6 rodinách a zdej í Ïidovská komunita tak patfiila mezi nejmen í na Moravû. V men ím poãtu familiantsk ch míst ji pfiedãila pouze obec v Puklici, která ãítala 5 familiantû. 18 Z první poloviny 18. století pochází i pravdûpodobnû nejpozoruhodnûj í náhrobek na starém telãském hfibitovû. Je jím náhrobek Jicchaka, syna Naftaliho, z roku 1744, kdy pomûrnû mlad zemfiel ve vûku asi 40 let (náhrobek ã. 59, obr. 8). Jeho náhrobní kámen velk ch rozmûrû leïí vlevo od vchodu na hfibitov a je koncipován tak, Ïe cel jeho obvod obíhá rytá zdobná linka. Je proto pravdûpodobné, Ïe náhrobek nebyl urãen pro vztyãení, chybí mu totiï hrubû opracovaná ãást, která se zasazuje pod úroveà terénu. V prostfiedí ãesk ch a moravsk ch hfibitovû je to jev ojedinûl. Vedle stojí drobn náhrobek jeho Ïeny Frejdl (1743, náhrobek ã. 61), kter má tradiãní podobu. Náhrobky z 18. století jsou na hfibitovû zastoupeny v poãtu nûkolika desítek. Nûkolik náhrobkû z let 1711 1729 patfií rodinû s pfiíjmením Woschitz, je tedy moïné pfiedpokládat její pûvod v jihoãeské VoÏici. Na hfibitovû jsou pohfibeni i potomci znám ch osobností, napfiíklad Mo e, syn Kaleva (1721, náhrobek ã. 52), pravdûpodobnû syn prostûjovského rabína Kaleva Feivla. 19 Z dal- ích náhrobkû mûïeme vyãíst lokality, dokládající kontakty s blízk mi i dalek mi Ïidovsk mi obcemi. Zemfiel mi byli mladí muïi, oznaãení pojmem chatan Ïenich, chystající v Telãi zfiejmû svoji svatbu. Avraham, syn Aharona Bachracha z v znamné tfiebíãské rodiny, byl pohfiben v Telãi roku 1740 (náhrobek ã. 57). Lejb, syn Jaakova K c z polského Krakova, pocházel z kohenského rodu (1704, náhrobek ã. 91). Jeho náhrobní nápis je jedin m dokladem o pohfibu kohena na tomto hfibitovû. Zdej í náhrobky vykazují urãité zvlá tnosti. V nûkolika pfiípadech v jejich nápisech úplnû nebo ãásteãnû chybí ãasové údaje úmrtí a ani pro nû není vynecháno místo. Na náhrobku ã. 40 je zmínûno pouze jméno zemfielé Rivky, aniï by byl uveden rok, mûsíc a den jejího úmrtí. Jinde chybí buì rok (náhrobek ã. 6: náhrobek muãedníka Jicchaka, syna Cviho; náhrobek ã. 74: náhrobek Hindl, Ïeny loma z Telãe (obr. 9); náhrobek ã. 93: náhrobek imeona, syna A era Lemla), nebo je vynechán den a mûsíc (jiï zmiàovan náhrobek kantora telãské obce Jaakova ã. 5). Na náhrobku Nechamy Piesling letopoãet rovnûï není uveden, av ak prázdné místo naznaãuje, Ïe se s ním na náhrobku pûvodnû poãítalo. Náhrobky z 19. století Od roku 1787 mûli Îidé na základû patentu Josefa II. povinnost pouïívat nemûnná pfiíjmení. Jejich nová jména slouïila ve vztahu k okolnímu svûtu a úfiadûm. RovnûÏ v telãsk ch písemn ch pramenech nacházíme jejich nová pfiíjmení, ov em v hebrejsk ch náhrobních nápisech ãasto pfietrvávají jejich osobní jména. Nová pfiíjmení se vyskytují aï v prûbûhu první poloviny 19. století. Identifi- 15 TamtéÏ, s. 206. 16 TamtéÏ, s. 240 241. 17 TamtéÏ, s. 214. 18 HAAS, Theodor. Statistische Betrachtungen über die jüdische Bevölkerung Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. In GOLD, Hugo (ed.). Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart. Brünn : Jüdischer Buch- und Kunstverlag, 1929, s. 593. Bez ISBN. 19 Za upozornûní dûkuji Danielu Polakoviãovi. Rabín Kalev pûsobil v roce 1661 v Tovaãovû a zemfiel v roce 1678 v Prostûjovû, viz GOLDSCHMIED, Leopold. Geschichte der Juden in Prossnitz. In GOLD, Hugo (ed.). Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart, Brünn : Jüdischer Buch- und Kunstverlag, 1929, s. 561. Bez ISBN; OL ANSKÁ, Veronika. Îidovsk hfibitov v Tovaãovû. Olomouc, 2010. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. 190

9 10 11 kace je pfiesto moïná na základû seznamu, kter zachycuje starou i novou podobu jména. 20 Pfiíkladem je náhrobek Michla, syna Wolfa, z roku 1822, kterého lze urãit jako Michla Lederera. Kolem roku 1800 pûsobil ve funkci Judenrichter v ãele Ïidovské obce v Telãi. 21 Jeho náhrobek se dochoval ve fragmentu (náhrobek ã. 71). Poãátkem 19. století je uvádûno 7 familií, jejichï sloïení se ve srovnání s rokem 1787 zásadnû zmûnilo. 22 Tfii místa obsadila rodina Nagl, která pfii la na Moravu z âech. Od roku 1782 Ïila v Lukavci a v 80. letech postupnû pro la Ïidovsk mi obcemi v Polné a Puklicích. Nakonec se v roce 1789 usadila v Telãi a stala se nájemcem vinopalny. 23 Hlavou rodiny byl Lipman Filip Nagl, pohfiben roku 1818 na starém telãském hfibitovû. Jeho náhrobek byl velmi zdafiile zpracován v klasicistní podobû. Lipman je na náhrobku uveden pouze osobním jménem, na rozdíl od vedle stojícího náhrobku jeho manïelky Blimele, která zemfiela ve vûku 100 let témûfi o tfiicet let pozdûji (1845, náhrobky ã. 77 a 78, obr. 10). Nejv znamnûj í Ïidovskou osobností zapsanou do dûjin prûmyslu v Telãi a pohfibenou na zdej ím hfibitovû je Jakob Lang (1756 1829). Do Telãe pfii el v roce 1807 a stal se majitelem továrny na sukna, která zde byla zaloïena jiï koncem 18. století. Továrna obdrïena titul c. k. privilegovaná a v dne ním telãském Starém mûstû prosperovala v dobû napoleonsk ch válek vzhledem k velké spotfiebû sukna na o acení vojákû. SvÛj dûm v sousedství továrny v Hradecké ulici si Jakob Lang pfiestavûl na malou zámeckou rezidenci. 24 Zemfiel 19. 9. 1829 a továrnu pfievzal v znamn vídeàsk obchodník Michael Lazar Biedermann (1769 1843). Jakob Lang je pohfiben v západní ãásti hfibitova a jeho náhrobek vykazuje znaky nov ch zvykû, které zaãaly pronikat do tradiãní Ïidovské spoleãnosti. Cel jeho text je totiï psán latinkou v nûmãinû. V sostné postavení zemfielého v komunitû bylo zdûraznûno zasazením jeho náhrobku do prostoru pod krytou stfií - ku pfiímo v ohradní zdi (náhrobek ã. 145, obr. 11). Po polovinû 19. století pfiicházeli do Telãe pfiíslu níci dal ích rodin. Jejich náhrobky jsou vût inou soustfiedûny v západní ãásti hfibitova (Bodansky, Blau, Metzl, Pollak, Kleinkind, Ritter, Zwak, Ohrenstein, Laufer, Herrmann, Reichmann a Spitzer). Nejmlad í náhrobek z roku 1878 patfií Bele Babette Mandovski, rozené Wechsler. Îidovsk hfibitov byl aï do roku 1879 v majetku mûstského pitálu v Telãi a teprve v tomto roce, kdy se zfiejmû zaãalo jednat o zfiízení hfibitova nového, byl pfieveden do drïení Îidovské obce v Telãi. 26 Nov telãsk Ïidovsk hfibitov na Oslednici Nov telãsk Ïidovsk hfibitov byl zaloïen roku 1879, v souãasnosti je v majetku Federace Ïidovsk ch obcí v âr. Hfibitov byl obehnán ohradní zdí a pfii vstupu byl opatfien obfiadní hfibitovní budovou spolku Chevra kadi a, v níï se konaly náboïenské pohfiební obfiady. Z písemn ch pramenû se dozvídáme o finanãním daru v hodnotû 500 zlat ch pro pohfiební bratrstvo v Telãi. Dar poskytl ve své závûti roku 1894 znám mecená svobodn pán Moritz von Hirsch-Gereuth a byl vyplacen po jeho smrti roku 1896. 27 Celkov poãet náhrobních a pamûtních kamenû na hfibitovû je 154. Jsou umístûny v pûti fiadách vedoucích od západu k v chodu, pfiiãemï pátá fiada nejblíïe k vchodu zahrnuje pouze ãtyfii náhrobky. Náhrobky pokryly jen necelou polovinu hfibitova, vût ina jeho plochy je prázdná. Nejstar í náhrobek pochází z konce roku 1879, tedy z roku, kdy byl hfibitov novû zfiizován, nejmlad í nápisy pocházejí z 90. let 20. století. Samostatná fiada náhrobkû, která vede podél západní zdi od jihu k severu, tvofií dûtské oddûle- Obr. 9. Velk Pûãín (okres JindfiichÛv Hradec), star telãsk Ïidovsk hfibitov, náhrobek Hindl, Ïeny loma, 80. léta 18. století. Obr. 10. Velk Pûãín (okres JindfiichÛv Hradec), star telãsk Ïidovsk hfibitov, náhrobek Lipmana Filipa Nagla, 1818, a jeho Ïeny Marie, 1845. Obr. 11. Velk Pûãín (okres JindfiichÛv Hradec), star telãsk Ïidovsk hfibitov, náhrobek Jakoba Langa, 1829. ní. Nejstar í dûtské náhrobky pocházejí z 80. let 19. století a jsou v tvarnû zdobeny, coï u dûtsk ch náhrobkû neb vá obvyklé. Vyznaãují se stejnou nároãností zpracování jako kameny dospû- 20 AÎM v Praze, sign. 3270. Seznam jmen: staré jméno Salomon Hirschl nové Salomon Hirschmann, Michl Wolf Michl Lederer, Löbl Jahim Löbl Tauber, Salomon Mandl Salomon Hönig, Markus Mandl Markus Schütz, Abraham Stiasny Abraham Glückselig, Rachel Wolf Rachel Lederer. 21 MZA Brno, fond velkostatek Telã, inv. ã. 277, karton 8. 22 ZÛstala jedna rodina Hönig, rodiny Hirschmann byly celkem dvû, pfiibyla rodina Kraus a tfii rodiny Nagl. Do roku 1843 byl familiantem i Abraham Engelmann, kter pfiestoupil ke katolictví, viz Národní archiv, Praha, fond HBMa, inv. ã. 2062. 23 MZA Brno, fond Velkostatek Telã, inv. ã. 279, karton 8. 24 V roce 1821 si pronajal dûm ãp. 51 na námûstí za roãní nájem 120 zl., viz RAMPULA, J., cit. v pozn. 3, s. 241. 25 PÛvodní umístûní náhrobku je zdokumentováno na fotografiích z 60. let 20. století, viz AÎM v Praze, dokumentace Telã a Velk Pûãín. 26 AÎM v Praze, sloïka Telã, sign. 54084. 27 AÎM v Praze, sloïka Telã, sign. 47995. 191

12 13 Obr. 12. Telã (okres Jihlava), nov Ïidovsk hfibitov. Obr. 13. Telã (okres Jihlava), nov Ïidovsk hfibitov, náhrobek Josefa Weisela, 1903. Obr. 14. Telã (okres Jihlava), mapka nového telãského hfibitova s vyznaãením náhrobkû. (Kresba Jaroslav Klenovsk ) 14 l ch, zdobeny jsou ryt mi ornamenty i symbolick mi znameními. Davidovu hvûzdu najdeme na náhrobku roãního Davida Richarda Brocha (1881, ã. 15), levitské znamení vyznaãuje hrob estnáctiletého, z hlediska Ïidovského práva jiï plnoletého Berla Bertholda Schreckera (1885, ã. 11). V dûtském oddûlení se vyskytují i dvojnásobky; roãní Elsa a dvoulet Oskar jsou symbolicky spojeni ipro- stfiednictvím reliéfu podan ch rukou (1885, ã. 12). Tûsnû po sobû zesnulí sourozenci Berl Rudolf a Malkay Friderika Weinerovi (1902, ã. 23) jsou zapsáni na deskách, které mají podobu desatera. Mezi dûtsk mi náhrobky najdeme i náhrobky dûtí haliãsk ch uprchlíkû. Odli ují se sv m zpracováním a specifická b vá i jejich v tvarná symbolika. Náhrobky dvou chlapcû z Haliãe (ã. 1) zdobí symbol svícnu menory, ve v chodní Evropû hojnû uïívan zejména na náhrobcích Ïen. Nûkteré rodiny mají na hfibitovû vyhrazenu samostatnou men í sekci, jako napfiíklad v severov chodním rohu hfibitova rodina Stein, v tûchto pfiípadech rodina pohfibívala své dûti v rodinné sekci. K nejuznávanûj ím osobnostem pohfiben m na Ïidovsk ch hfibitovech patfií rabíni a uãenci. Také na novém hfibitovû v Telãi jsou pohfibeni uãenci, ktefií dosáhli rabínského vzdûlání. Ve star ím období jím byl znalec Tóry Aharon Löwy (1886). Jeho pohfieb probíhal s velkou poctou, jak sdûluje text jeho náhrobku. Roku 1903 zemfiel ve vûku 94 let uãenec a znalec Tóry Josef Weisel pûvodem z Tfie tû (náhrobek ã. 104, obr. 13). AÏ na jeho jméno psané latinkou ve spodní ãásti je cel jeho náhrobní nápis vytesán v hebrej tinû. Vlastního rabína telãská obec zfiejmû nemûla, aãkoliv poãátkem 20. století usilovala o jeho jmenování. PoÏadavkem Ïidovské obce bylo, aby budoucí rabín ovládal i ãe tinu, coï Ïadatelé nesplnili. Proto bylo rozhodnuto, Ïe v Telãi bude pûsobit ve funkci zastupujícího rabína jindfiichohradeck rabín Michael Rachmuth. 28 Do poãátku 20. století fungovala v Telãi modlitebna v ãp. 117. Roku 1904 nechala Ïidovská obec stavitelem Karlem Wagnerem postavit pfii hradbách ve dvofie Ïidovského obecního domu ãp. 41 synagogu. V roce 1910 mûla Ïidovská obec 120 ãlenû. Tvofiili ji starousedlíci, jejichï pfiíjmení známe ze starého telãského hfibitova ve Velkém Pûãínû a znovu je nacházíme na hfibitovû novém (Metzl, Nagl, Pollak, Ohrenstein, Bodansky, Spitzer, Mayer, Zwak, Hönig). ada rodin se do Telãe novû pfiistûhovala (rodiny Stein, Frischer, Lauer, Schrecker, Posiles, Weisel, Fürcht, Schulz, Mahler). Na hfibitovû se pohfibívalo také ze irokého okolí (napfiíklad rodi- 28 Mimo jiné i autor zmiàovaného pfiíspûvku o dûjinách ÎidÛ v Telãi, viz TIRAY, J., cit. v pozn. 6, s. 82; viz téï AÎM v Praze, sloïka Telã, sign. 51079 51080. 192

na Himmler ze Staré í e, rodiny Fuchs a Jelínek ze Studené, rodina Böhm z Popelína, rodina Schulz z Palupína u Strmilova a nejpoãetnûji rodina Nagl z Kostelní Myslové). Z 90. let 20. století zaujme jednoduch pamûtní kámen Rity Klímové s nápisem uvádûjícím jen její jméno, pfiíjmení a roky 1931 1995. Rita Klímová, disidentka, manïelka ZdeÀka Mlynáfie, se stala po roce 1989 velvyslankyní v USA (náhrobek ã. 152, obr. 15). Nápisy in memoriam na náhrobních kamenech zmiàují i dal í pfiíslu níky rodin, ktefií zemfieli v koncentraãních táborech za druhé svûtové války (rodina Stein, Schulz, Perner, Klein, Spitzer, Böhm a Fürcht). Ve dvou pfiípadech byl kámen vztyãen na památku ãlovûka, kter se v Telãi nenarodil ani nezemfiel. Pamûtní kámen Henryho Hahna (ã. 24) je umístûn pfied náhrobkem jeho pfiedkû, ktefií v Telãi Ïili v 19. a 20. století. Samotn Henry, pûvodnû Heinz ãi Hanu, se narodil v Brnû roku 1928 a v Telãi proïil dûtství aï do roku 1940, kdy rodina jeho otce sloïit m zpûsobem emigrovala pfies Itálii, panûlsko a Kubu do USA. Prosadil se sv mi znalostmi v oblasti metalurgie jako specialista spolupracující s NASA a stal se i prestiïním filatelistou. V USA zemfiel v roce 2007. Na hfibitovû v ak nenajdeme zmínky o mnoha Ïidovsk ch obyvatelích z Telãe a okolí, ktefií by zde byli za normálních okolností pohfibeni. Zemfieli v koncentraãních táborech, stejnû jako jejich pfiíbuzní, takïe nebyl nikdo, kdo by jejich jména na hfibitovû pfiipomnûl. Jedním z nich je malífi Franti ek Mofiic Nagl (1889 1944), pfiíslu ník rozvûtvené rodiny z Kostelní Myslové. Ve sv ch obrazech zachytil krajinu v okolí Telãe a pozdûji i prostfiedí terezínského ghetta. 29 Do Terezína byl s manïelkou a dvûma dûtmi transportován z Tfiebíãe 22. kvûtna 1942 a v fiíjnu roku 1944 byli v ichni zavraïdûni v Osvûtimi. Podobn osud mûlo dal ích 67 ÎidÛ z Telãe. V kvûtnu 1942 byli transportováni do Terezína a do Telãe se nikdy nevrátili. Jejich památku pfiipomínají keramické nápisové desky v ambitu kostela sv. Jakuba, zhotovené v 90. letech 20. století. Kamenické znaãky, vytesané asi na dvaceti náhrobcích drobn m písmem na podstavci, umoï- Àují urãit kamenické dílny, které zdej í náhrobky zhotovily. Nejstar í náhrobek z roku 1879 je prací Jakoba Friedenthala z Brna (1845 1892). 30 Nejpoãetnûji je na hfibitovû zastoupena firma Löwenstamm z Tfiebíãe. PÛsobili v ní bratfii Salomon (1864 1932) a Julius (1868 1942), ktefií roku 1912 spojili svûj podnik s firmou Jakoba Spitze v Brnû. V tfiebíãském období firma zhotovovala náhrobky pro telãsk hfibitov od poãátku 90. let 19. století a nejmlad í náhrobek spojené firmy Löwenstamm a Spitz pochází z roku 1937. Mezi lety 1906 1919 pracovali pro telãsk hfibitov kameníci z Mrákotína, kde se na pfielomu 19. a 20. století tûïila vyhlá ená Ïula. 31 Znaãku I. Stein najdeme na telãsk ch náhrobcích z let 1914 1934. Patfií kamenické dílnû v Batelovû a jejímu hlavnímu pfiedstaviteli Ignatzi Steinovi (1852 1942). 32 Pouze nûkolik náhrobkû na novém hfibitovû v Telãi je opatfieno hebrejsk mi nápisy. Kromû Josefa Weisela jsou to náhrobky haliãsk ch uprchlíkû, které si udrïely tradiãní podobu náhrobních textû. Vût inou se na náhrobcích kombinovala hebrej tina a nûmãina a od roku 1894 se zaãala prosazovat i ãe tina; nejprve spoleãnû s hebrej- tinou, poãínaje rokem 1911 i samostatnû. Ve vût í mífie se ãeské nápisy vyskytují v období po 1. svûtové válce a ve 30. letech jiï na nápisech pfievaïují. Text náhrobku ã. 78 Mindl Vilemíny Frischer je vytesán ve tfiech jazycích, v hebrej tinû, ãe tinû a nûmãinû (1910). Symbolická znamení se pozoruhodn m zpûsobem uplatàují v dûtském oddûlení, jak jiï bylo zmínûno. Na dal ích náhrobcích se vyskytuje symbolika jen stfiídmû. Nejroz ífienûj í je motiv smuteãního stromu typu alon bachut na desítce zdej- ích kamenû, napfi. na náhrobku Moritze Nagla, dûda malífie Franti ka Mofiice (ã. 60). Na náhrobcích rodin Löwy, Böhm, Schrecker a Herrmann vyznaãuje levitská konvice jejich levitsk pûvod. Nûkteré náhrobky z let 1912 1919 jsou zpracovány nároãnûj ím zpûsobem v pozdnû secesním dekorativním stylu s vegetativními prvky a reliéfy uvadl ch kvûtin. Historické centrum mûsta Telãe, zapsané v Seznamu svûtového kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO, mûïe b t obohaceno o dal í rozmûr, o nûkolikasetleté doklady Ïivota zdej í Ïidovské komunity, které se nacházejí v nedalekém okolí. Náhrobky nalezené na starém telãském hfibitovû ve Velkém Pûãínû roz ifiují obraz o Ïidovské komunitû v Telãi a pfiispívají zejména k novému poznání jejích poãátkû v 17. století. Podrobn prûzkum roz- ifiuje povûdomí o dosud znám ch rodinách a pfiiná í nové informace o dal ích Îidech, na které písemné prameny neupozoràují. Îidovsk hfibitov ve Velkém Pûãínû byl zapsán do seznamu kulturních památek v roce 1963 a je evidován pod ãíslem 46325/3-2367. Nenápadn a zapadl hfibitov ve Velkém Pûãínû doznal ztráty v polovinû 20. století, pfieãkal po kození vandaly a pfiírodními katastrofami a zûstal ve své podstatû dochován dodnes. Unikl i pozornosti badatelû, takïe tento jedineãn celek mûïe b t zhodnocen aï v souãasnosti. Oba telãské hfibitovy pfiedstavují 15 Obr. 15. Telã (okres Jihlava), nov Ïidovsk hfibitov, pamûtní kámen Rity Klímové, 1995. dûleïité památky, vypovídající o Ïivotû zdej í Ïidovské komunity od poãátku 17. století aï do jejího zániku v polovinû 20. století. 29 Souhrnné zpracování Ïivota a díla malífie Franti ka Mofiice Nagla viz KOBLAS, Oldfiich. Malífi neumírá. Telã : Antonín Bína Dobr dûvod, 2004. ISBN 80-903546-0-2. Terezínské obrazy se na ly v roce 1950 zazdûné na pûdû domu, v nûmï malífi v Terezínû pob val. 30 KLENOVSK, Jaroslav. Kamenické firmy pûsobící na území Moravy a Slezska. In Îidé a Morava VII. KromûfiíÏ : Muzeum KromûfiíÏska, 2001, s. 90. ISBN 80-85945-26-6. Firmu zaloïil otec Jakoba Friedenthala v roce 1836 a pûsobila aï do konce 19. století. JakobÛv vlastní náhrobek i s porcelánovou fotografií je dochován na Ïidovském hfibitovû v Brnû. Náhrobek nese symbol kamenické práce v podobû vyznaãené paliãky a dláta. 31 Pochází odtud i Ïulov monolit, umístûn na 3. nádvofií PraÏského hradu. 32 Ignatz Stein zemfiel ve vûku 90 let v Terezínû. 193