Lipan podhorní Kde žije? Jeho rozšíření bylo typické pro lipanové pásmo našich tekoucích vod, většinou v podhorských oblastech. Díky nešetrnému vysazování pronikl vysoko do pstruhových pásem. Charakteristika: Znakem lipana je velká, pestrá hřbetní ploutev. Za ní je tuková ploutvička, typická pro lososovité ryby. Ocasní ploutev je hluboce vykrojena, tělo je pokryté velkými šupinami, hlava je malá s malými ústy. Co jí? Rozměry: Potrava Lipana tvoří zvířena dna a často loví živočichy unášené vodou. U nás dorůstá až 1 kilogram hmotnosti a 50 centimetrů délky. Obrázek:
LOSOS 1.Většinou žije v moři.v době tření vyráží do rodných řek,aby zde vyvedl další generaci.mladí lososi pak v horních tocích řeky tráví začátek života,poté se vydají zpět do moře. Vyskytuje se v oblasti Atlantského oceánu a migruje do oblastí po celé Evropě,Severní Americe a proniká i do Asie.Vzácně se vyskytuje v severních Čechách. 2. Průměrná délka: 70-90 cm (maximální délka:150cm) Průměrná hmotnost:4-8kg 3. Losos je v současnosti hodně loven.jeho maso je velmi ceněno a má typickou oranžovočervenou barvu,která se po uvaření mění na růžovou.existují i lososí farmy.
Mak rela obecná je rychle plovoucí dravá ryba. Loví šproty a jiné ryby. Dosahuje velikosti až 45 cm. Nemá vzdušný měchýř a může rychle měnit hloubku plavání. Vyskytuje se v odlehlejších místech moří a v léte u fjordů. Dosahuje běžně 2 metrů s váhou 500 kg. Tuňák loví menší ryby, a to často i ve velkých hloubkách. Výskyt hlavně ve Středozemním, Černém moři a v Atlantickém oceánu. Maso tuňáka je růžové k tmavé červené. Toto je, protože tuňáková svalová tkáň obsahuje větší množství myoglobin.
Okoun je hojná dravá ryba. Žije v rybnících, potocích i řekách. Jeho průměrná délka je okolo 20 cm, trofejní kousky se pohybují okolo 40 cm, jen velmi zřídka nad 50 cm.
1. Kde žije? 2. Čím se živí? 3. Jak je velká? 4. Zajímavost 5. Obrázek Parma obecná Žije v hejnech v hlubší proudící vodě středního toku našich řek (Berounka, Bečva, Dyje, Lužnice, Svitava, ale i některé úseky Labe a Vltavy) Živí se hlavně potravou dna (larvy vodního hmyzu, korýši a za vyšší vody i žížaly, slimáci a ostatní bezobratlí splavení do řeky) Dorůstá délky 90 cm a hmotnosti 4 kg někdy i víc Vnitřnosti, zejména jikry a mlíčí jsou jedovaté zvláště v době tření.má 4 vousky viz 2.obr.
Piraňa obecná ( Pygocentrus nattereri ) Velikost: - až 35cm Rozšíření: - Jižní Amerika (Povodí řek Orinoko, Amazonka a Paraná) - Žijí v pomalu tekoucích, teplých vodách. Potrava: - masožravci Zajímavost: - Piraně jsou jedny z nejnebezpečnějších tvorů žijících ve vodě. Zuby této ryby jsou tak ostré a silné, že dokáží amputovat dospělému člověku prst na jedno kousnutí. Naštěstí ne všechny druhy jsou lidožravé. Během pár minut dokáže zabít i mnohem většího živočicha. Ke kořisti je láká pach krve. Pokud nemají potravu, žerou se navzájem. Pohybují se ve větších hejnech a napadají všechno živé.
Platýs Bradavičnatý Kmen : Strunatci Podkmen : Obratlovci Třída : Paprskoploutví Řád: Platýsi Výskyt : Vyskytuje se v evropských vodách. (evrp. část Atlantského oceánu,bílého,severního,středozemního i Černého moře) Popis : Nesouměrné diskovité tělo velikosti až 60 cm u dospělce. Povrch těla pokryt šupinami. Jako ostatní platýsi plave jednou stranou k mořskému dnu, v tomto případě stranou levou. Levé oko je přemístěno na svrchní (pravou) stranu hlavy ryby. Malá ústa, dolní čelist delší než horní. Svrchní strana těla zelená až tmavě žlutá s červenými nebo hnědými tečkami (barevnost v závislosti na barvě mořského dna) Spodní strana těla většinou bílá Potrava : Larvy se živý planktonem a larvami hmyzu. Dospělí jedinci se živí plži,mlži,červy,drobnými korýši a malými rybami. Vývoj : Samice klade 100 000 200 000 jiker.z nich se líhne 2 3 mm velký plůdek. Dospělosti nabývá cca.po 3 letech života. Adéla Jelínková (sexta)
PLOTICE (Rutilus rutilus) Vzhled a velikost Plotice je typickým zástupcem tzv. bílých ryb. Má ze stran zploštělé tělo, stříbřité boky a tmavý hřbet i ploutve. Pouze břišní ploutve a někdy i řitní ploutev bývají zbarvené do červena. Dorůstá obvykle do délky 30 cm a hmotnosti 0,25 0,30 kg. Největší exempláře však mohou měřit až 45 cm a vážit kolem 1,5 kg. Rozšíření a ekologické nároky Plotice obecná je vůbec nejrozšířenější rybou České republiky. Obývá stojaté i tekoucí vody, vyhýbá se pouze pstruhovému pásmu. Nejvíce jedinců žije v přehradních nádržích a v úsecích cejnového pásma řek s tvrdým dnem. Způsob života a potrava Plotice žije v hejnech a je poměrně plachá. Mladší exempláře se živí především planktonem, starší pak drobnými živočichy i rostlinami, např. Řasami.
Pstruh obecný Pstruh obecný je sladkovodní ryba. Vyskytuje se ve středních a horních úsecích toků, v horských potocích i ve velkých nadmořských výškách. Důležitými faktory pro jeho výskyt je zejména teplota vody, její čistota a obsah kyslíku ve vodě. Můžeme jej však nalézt i v úsecích řek pod přehradními nádržemi, kde nachází vhodné životní podmínky. Pstruh se živí zejména larvami vodního hmyzu, především chrostíků, jepic a pakomárů. Ale také náletovým suchozemským hmyzem. Větší jedinci se živí i menšími rybkami, obojživelníky i malými savci. Jeho růstové vlastnosti jsou velmi dobré, ale jejich uplatnění je závislé na velikosti vodního prostředí a na dalších vlivech. V tekoucích vodách dosahuje v prvním roce délky těla 6-12 cm, v druhém roce 10-16 cm, ve třetím roce 15-23 cm, ve čtvrtém roce 18-27 cm, v pátém roce 20-32 cm. V údolních nádržích je růst pstruha podstatně rychlejší. Úlovky pstruhů o velikosti 60-70 cm a hmotnosti 4-6 kg nejsou ojedinělé.
Siven americký (salvelinus fontinalis) - žije v řekách, potocích a horských jezerech ve východní části Severní Ameriky. Vyskytuje se i u nás, ale pouze tam, kde byl uměle vysazen - velikost: 20-35 cm - všežravec, dravec - typickým znakem jsou jeho světlé skvrny na tmavém těle, jinak se podobá pstruhům - zajímavostí je jeho schopnost přežít i za velmi nepříznivých podmínek Síh peleď (Coregonus peled) - původně z Ruska, dovezen i k nám, žije v jezerech a rybnících - 30-45 cm - všežravec - stříbrné šupiny, tuková ploutvička
Sleď obecný (Clupea harengus) Je nejhojnější rybou na naší planetě, navíc je rybou hospodářky významnou Obývá vody Atlantského oceánu v obrovských hejnech. Má standardní délku 45 cm. Hmotnost takto vzrostlého jedince se pohybuje kolem 0,5 kilogramu. Živí se planktonem a malými rybkami. Jejich přirozenými predátory jsou ploutvonožci, kytovci, tresky a jiné větší ryby. Sardinka obecná (Sardina pilchardus) Protáhlé, na průřezu oválné tělo se zoubkovanou břišní hranou. Postranní čára chybí. Krátká, poněkud vpřed posunutá hřbetní ploutev Patří mezi nejznámější konzumní ryby. Pro potravinářské zpracování se loví mladé ryby, které mají v některých jazycích dokonce samostatné označení. Vyskytují se ve východním Atlantiku, jižní části Severního moře a Lamanšského průlivu až po Madeiru a Kanárské ostrovy a v Černém moři. Živí se planktonními korýšky, rybími jikrami a larvami Průměrná délka: 20-30 cm Šprot obecný (Sprattus sprattus) Délka : 16,5 cm Výskyt : Východní Atlantik od Norska po Gibraltar, Severní moře, Balt, severně položená část Středozemního a Černého moře Potrava : Planktonní živočichové. Je zbarven do modravých barev, boky a břicho jsou stříbřitě lesklé. Ryba se běžně nechová. Nachází se v hejnech. Během dne se drží v blízkosti dna a v noci vyplouvá k hladině. Celé hejno se snaží držet pohromadě. šprot sardinka sleď
Střevle potoční Prostředí: Střevle žijí v hejnech v čistých potocích a horských tocích s písčitým nebo kamenitým dnem, často spolu se pstruhy. Potrava: Živí se drobnějšími bezobratlými živočichy. Velikost: Drobná- 6-10 cm. Zajímavost: Neúplná postranní čára. samec samice
Sumec velký Kde žije? : Ideální jsou pro něj toky s pomalým proudem nebo nádrže se stojatou vodou a bahnitým dnem. Zdržuje se většinou právě při dně. Zeměpisně se pak vyskytuje především v povodí řek Rýn a Labe, žije však téměř všude. Co jí? : Velikost : Potrava sumce se odvíjí od jeho věku. V mládí se živí zooplanktonem, dospělí jedinci pak filtrují bahno, ze kterého získávají červy, měkkýše, korýše nebo menší ryby. Má protáhlé, slizké tělo bez šupin. Sumec velký je vedle jeseterovitých ryb největší sladkovodní rybou v Evropě. Zajímavost : Sumec velký má velkou sportovně rybářskou hodnotu a také se využívá k omezování a zhodnocování přemnožených druhů ryb. Obrázek :
ŠTIKA OBECNÁ- (Esox lepidotus) řád: Bezostní čeleď: Štikovití potrava: dravec-drobné rybky (i vlastního druhu) délka života: do 40-ti let ( 15let) pohlavní dospělost: 2. rok doba rozmnožování: březen-duben běžná velikost: 40 až 70 cm maximum: přes 140 cm váha: průměrne okolo 2-3 Kg -sladkovodní ryba Je považována za žijící fosílii, protože její předek, Esox lepidotus, žijící zhruba před 20 mil. let, byl po všech stránkách štice podobný, až na rozdíl ve velikosti: měl dorůstat více než 5m délky.
Barbora Koutná Úhoř říční Jeho typickým znakem je válcovité protáhlé tělo,které spíše připomíná hada než rybu.žije ve sladkých vodách. Oblast výskytu úhoře říčního pokrývá značnou část Evropy. V podmínkách českých vod je rychlost růstu úhoře spíše průměrná, na konci prvního roku dosahuje délky 15 30 cm při hmotnosti do 20 g zatímco ve třetím roce může jeho délka dosáhnout 40 45 cm a hmotnosti až 400 g. V době nástupu tření se již jeho délka pohybuje průměrně okolo 100 cm, ale může dosahovat i větších velikostí v závislosti na životních podmínkách a věku. Nejdelší dokumentovaný exemplář měřil 133 cm. Úhoři dosahují běžně věku 8 12 let. Hlavní složkou potravy úzkohlavé formy úhoře jsou vodní bezobratlí, žijící při dně, zejména korýši, larvy vodního hmyzu a měkkýši.