VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ V PODNIKATELSKÉ PRAXI LUCIE JURMANOVÁ

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ V PODNIKATELSKÉ PRAXI LUCIE JURMANOVÁ Praha, 2012

SPOLEČNÉ JMĚNÍ MANŽELŮ V PODNIKATELSKÉ PRAXI (diplomová práce) Vypracovala: Bc. Lucie Jurmanová Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů Katedra podnikového a evropského práva Vedoucí práce: Mgr. Květoslav Žák 2

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a že jsem uvedla všechny použité informační zdroje. V Praze dne 3. 5. 2012 Bc. Lucie Jurmanová 3

ABSTRAKT JURMANOVÁ, Lucie. Společné jmění manželů v podnikatelské praxi: diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze. Fakulta mezinárodních vztahů. Katedra podnikového a evropského práva. Praha, 2012. 73 s. Cílem této diplomové práce je výklad platné legislativy zaměřené na společné jmění manželů a to v kontextu podnikatelských aktivit jednoho nebo obou manželů. Po přehledu platné legislativy se teoretická část práce soustředí na přiblížení společného jmění manželů jeho definice, vznik, změna a zánik. Teoretická část se rovněž soustředí na přiblížení předmanželské smlouvy její definice, náležitosti, podmínky uzavření a oblíbenost jejího uzavírání. V praktické části jsou následně představené čtyři reálné modelové situace ilustrující problematiku uzavírání předmanželských a manželských smluv, kdy podniká jeden nebo oba novomanželé. Klíčová slova: Diplomová práce. Společné jmění manželů. Manželská smlouva. Předmanželská smlouva. Podnikání manželů. Legislativa. 4

ABSTRACT JURMANOVÁ, Lucie. Community property in business: thesis. University of Economics, Prague. Faculty of International Relations. Department of Business and European Law. Prague, 2012. 73 p. The aim of this thesis is the interpretation of current legislation of community property in the context of business activities of one or both spouses. After the review of current legislation, the theoretical part of this thesis focuses on the community property - its definition, creation, modification and termination. The theoretical part also focuses on the prenuptial agreement - its definition, requirements, conditions for entering into and its current popularity. The practical part of this thesis then introduces four real model situations illustrating issues concerning prenuptial agreements and marital contracts, where one or both newlyweds are entrepreneurs. Keywords: Thesis. Community property. Prenuptial agreement. Marriage contract. Business activities of spouses. Legislation. 5

1 Úvod... 8 2 Přehled judikatury... 11 3 Společné jmění manželů... 13 3.1 Definice... 13 3.1.1 Stručná historie... 13 3.1.2 Co je to společné jmění manželů... 14 3.1.3 Co tvoří společné jmění manželů... 14 3.1.4 Právní domněnka společného jmění... 18 3.1.5 Ochrana společného jmění manželů... 19 3.2 SJM a podnikání... 19 3.2.1 Právní úprava... 19 3.2.2 Obchodní podíl... 21 3.2.3 Podnik... 21 3.3 Vznik SJM... 22 3.3.1 Vznik SJM mezi nepodnikajícími manželi... 22 3.3.2 Vznik SJM mezi manželi, kdy podniká jeden z manželů... 22 3.3.3 Vznik SJM mezi manželi, kdy podnikají oba manželé... 23 3.4 Správa SJM... 23 3.4.1 Správa peněžních prostředků v hotovosti... 24 3.5 Změna SJM... 25 3.5.1 Změna SJM mezi nepodnikajícími manželi... 25 3.5.2 Změna SJM mezi manželi, kdy podniká jeden z manželů... 29 3.5.3 Změna SJM mezi manželi, kdy podnikají oba manželé... 31 3.6 Zánik SJM a vypořádání... 31 3.6.1 Zánik SJM mezi nepodnikajícími manželi... 32 3.6.2 Zánik SJM mezi manželi, kdy podniká jeden z manželů... 37 3.6.3 Zánik SJM mezi manželi, kdy podnikají oba manželé... 43 4 Předmanželská smlouva... 44 6

4.1 Definice... 44 4.2 Náležitosti předmanželské smlouvy... 44 4.3 Změny předmanželské smlouvy... 48 4.4 Za jakých podmínek lze považovat předmanželskou smlouvu za neplatnou... 49 4.5 Oblíbenost uzavírání předmanželských smluv v ČR... 51 4.6 Srovnání oblíbenosti uzavírání předmanželských smluv se západní Evropou obecné... 51 5 Modelová situace I.... 53 5.1 Výchozí situace... 53 5.2 Vlastní podoba předmanželské smlouvy... 53 5.3 Použití předmanželské smlouvy v rozvodovém řízení... 53 6 Modelová situace II.... 58 6.1 Výchozí situace... 58 6.2 Vlastní podoba předmanželské smlouvy... 58 6.3 Použití předmanželské smlouvy v rozvodovém řízení... 60 7 Modelová situace III.... 62 7.1 Výchozí situace... 62 7.2 Vlastní podoba předmanželské smlouvy... 62 7.3 Manželské smlouvy v rozvodovém řízení... 63 8 Modelová situace III.... 65 8.1 Výchozí situace... 65 8.2 Vlastní podoba předmanželské smlouvy... 65 8.3 Manželské smlouvy v rozvodovém řízení... 67 9 Zkratky... 69 10 Literatura... 70 11 Závěr... 72 7

1 Úvod Rodina a s ní spojené manželství muže a ženy zůstává i dnes základním pilířem naší společnosti a našeho státu. Manželství jako právní institut je zakotveno v zákoně o rodině a podle tohoto zákona je hlavním smyslem manželství (trvalého společenství muže a ženy) právě založení rodiny a výchova dětí. Mimo zákona o rodině vztahy v manželství upravuje a ovlivňuje řada dalších zákonů a norem, které krom jiného řeší i majetkové vztahy mezi manžely společné jmění manželů. Bohužel v dnešní době více jak 50% manželství končí rozvodem, který mimo jiných starostí (zejména pokud jsou v manželství děti) přináší starosti ohledně vypořádání tohoto společného jmění manželů. Aktuální znění občanského zákoníku, které primárně majetkové vztahy mezi manželi definuje, nabízí řadu nástrojů jak společné jmění manželů ošetřit. Bohužel se domnívám, že je v této oblasti právní úprava zcela nedostatečná, což potvrzuje i fakt, že se v případě sporů musíme spoléhat na judikaturu (zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu), která mnohdy pracuje ještě se starým pojmem bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Téma této diplomové práce Společné jmění manželů v podnikatelské praxi je, domnívám se, velmi aktuální. Stále více a více dnes slyšíme o krachu různých společností či podnikatelů. Stále více nás dnes působí strašák v podobě exekucí. Mnohokrát se ukázalo, že nepodařené podnikatelské aktivity jednoho (nebo obou) z manželů měly za následek zabavení celého rodinného majetku. Není proto divu, že se dnes stále více manželů (ať už stávajících nebo budoucích) snaží svůj majetek nebo majetek rodiny proti těmto situacím chránit a to zejména uzavíráním předmanželských nebo manželských smluv. Druhou stranou mince je samozřejmě snaha úspěšně podnikajícího manžela (nebo manželky) ochránit svůj majetek v případě rozvodu, který je dnes tak častý. 8

Cílem mé diplomové práce je představit problematiku společného jmění manželů v podnikatelské praxi a to zejména méně znalému čtenáři. Představit stručný přehled historie vývoje právní úpravy společného jmění manželů a co možná nejsrozumitelněji představit za pomocí platné legislativy, judikatury a modelových situací praktické fungování tohoto institutu zejména s ohledem na podnikatelské aktivity jednoho či obou manželů, porovnat rozdíly ve společném jmění manželů mezi nepodnikajícími manžely a manžely, kdy podniká jeden nebo oba manželé. Budu se snažit v rámci jedné ucelené práce shrnout nejdůležitější aspekty společného jmění tak, aby tuto práci mohli využít mí vrstevníci jako zdroj základních informací před vstupem do manželství. Tato diplomová práce má celkem devět základních kapitol, přičemž kapitolou první je úvod k diplomové práci a kapitolou devátou je její závěr. V druhé kapitole je základní přehled aktuálních platných zákonů, které se (více či méně) k institutu společného jmění manželů vztahují. Třetí kapitola je rozsáhlá a tvoří hlavní část teoretické části této diplomové práce a má celkem šest podkapitol. V první podkapitole se věnuji vlastní definici institutu společného jmění manželů. Druhá až šestá podkapitola již obsahují specifika společného jmění manželů. Z hlediska obsahu jsou tyto podkapitoly řazeny chronologicky s ohledem na možný vývoj manželství a s ním spojeného společného jmění manželů. V druhé podkapitole se věnuji obecnému úvodu do problematiky společného jmění manželů a podnikání. Třetí podkapitola obsahuje popis vzniku společného jmění manželů, přičemž jsou popsány tři základní varianty, kdy společné jmění manželů vzniká mezi nepodnikajícími manžely, mezi manžely kdy podniká jeden z manželů a kdy podnikají oba manželé. Čtvrtá podkapitola se věnuje správě společného jmění manželů. V páté kapitole představím možné nástroje pro změnu a úpravu společného jmění manželů (opět pro stejné varianty jako ve třetí podkapitole). A konečné šestá podkapitola popisuje zánik společného jmění manželů a jeho vypořádání. 9

Ve čtvrté kapitole se plně věnuji předmanželské smlouvě, její definici, náležitostem jejího uzavírání, možnostem změny a její případné neplatnosti. Zároveň se pokouším alespoň částečně nastínit oblíbenost uzavírání předmanželských smluv v České republice a v západní Evropě. Pátá až osmá kapitola obsahují konkrétní modelové situace. Každá modelová situace je přiblížena z hlediska výchozích parametrů, vlastní podoby předmanželské (pro pátou a šestou kapitol) a manželské (pro sedmou a osmou kapitolu) smlouvy a následné zhodnocení, jaké budou mít tyto smlouvy roli v případném rozvodovém řízení. 10

2 Přehled zákonů Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 19/1988 Sb., o postupu při úmrtí a pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křiv, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 87/1997 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů 11

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorská zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 12

3 Společné jmění manželů 3.1 Definice 3.1.1 Stručná historie První zákon, který na území Českých zemí upravoval přímo majetkové vztahy mezi manžely byl Obecný občanský zákoník (Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch - ABGB) vydaný v roce 1811 za vlády Josefa II.. Českého překladu se tento zákon dočkal v roce 1812 a vyšel pod názvem Kniha všeobecných zákonů městských. Tento zákon platil s menšími úpravami až do roku 1950. 1 V rámci právní úpravy tohoto zákona mělo manželství stránku osobní a stránku majetkovou. Zákon dokonce obsahoval i definici svatební smlouvy. Novou úpravu dostaly majetkové vztahy mezi manžely po únoru roku 1948. 1.1.1950 vstoupil v platnost zákon č. 265/1949 Sb., o právu rodinném. Tímto zákonem došlo k vyčlenění majetkových vztahů mezi manžely z občanského zákoníku. 2 V tomto zákoně se poprvé objevuje takzvané zákonné majetkové společenství, které bylo předchůdcem pozdějšího bezpodílového spoluvlastnictví manželů (BSM). Úprava majetkových vztahů mezi manžely byla však navrácena do občanského zákoníku v 60. letech v rámci přijetí nových socialistických kodexů. 3 1.4.1964 vstoupil v platnost zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen zákon č. 40/1964 Sb.). Jak již bylo dříve řečeno, tímto zákonem se právní úprava majetkových vztahů mezi manžely vrátila zpět do občanského zákoníku. Zákonné majetkové společenství bylo nahrazeno novějším bezpodílovým spoluvlastnictvím manželů. Tento zákon byl mnohokrát novelizován, přičemž poslední a z našeho pohledu nejvýznamnější je novela 1 Kadlecová, M., Schelle, K., Veselá, R., Vlček, E. Vývoj českého soukromého práva. 1.vyd. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, s.15. 2 Pokorný, M., Holub, M., Bičovský, J. Společné jmění manželů. 1.vyd. Praha: Linde, 2000, s.23. 3 Dvořák, J., Spáčil, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 26. 13

provedená zákonem č. 91/1998 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. srpna 1998. Tato novela nahrazuje bezpodílové spoluvlastnictví manželů společným jměním manželů (SJM). 3.1.2 Co je to společné jmění manželů Společné jmění manželů je specifický typ spoluvlastnictví, který může vzniknout pouze mezi manžely. Manželství je jasně definováno v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině (dále jen zákon č. 94/1963 Sb.), a společné jmění manželů tak nemůže vzniknout mezi druhem a družkou a mezi osobami stejného pohlaví. Zákon č. 91/1998 Sb. pojmem společné jmění manželů nahradil k 1.8.1998 do té doby používaný pojem bezpodílové spoluvlastnictví manželů a zároveň odstranil některé podstatné nedostatky předchozí úpravy. Nyní je tedy společné jmění manželů pojímáno jako komplexní majetkové společenství manželů, a to nejen se všemi věcmi, ale také právy a závazky. 3.1.3 Co tvoří společné jmění manželů Rozsah společného jmění manželů je taxativním výčtem definován v 143 zákona č. 40/1964 Sb., o rodině (dále jen zákona č. 40/1964 Sb.) Taxativní výčet znamená, že do společného jmění manželů nelze zahrnout nic jiného, než je definováno v tomto výčtu. Společné jmění manželů tak dle zákona tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, 14

b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. 4 3.1.3.1 Majetek, který patří do společného jmění manželů (aktiva) Do společného jmění manželů patří: majetek nabytý jedním z manželů za trvání manželství majetek nabytý oběma manželi za trvání manželství 3.1.3.2 Majetek, který do společného jmění manželů nepatří Do společného jmění manželů nepatří: Majetek získaný dědictvím: Majetek získaný dědictvím nepatří do společného jmění manželů ani v případě, že by dědili oba manželé. V takovém případě by se jednalo o podílové spoluvlastnictví manželů. Toto ustanovení platí jak pro dědění ze zákona tak pro dědění na základě závěti a zůstavitel tedy nemůže odkázat žádný majetek do společného jmění manželů. 5 Majetek nabytý darem Další výjimku tvoří majetek nabytý darem. V případě darování mezi manžely je nutné, zda dar jednoho z manželů druhému náleží do výlučného vlastnictví prvního manžela nebo do společného jmění manželů. V prvním případě bude dar náležet do výlučného manželství 4 143 Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník 5 Štěpánová, S. Společné jmění manželů a podnikání. 1. vydání. Brno: Computer press a.s. 2006, s. 8. 15

druhého manžela. V druhém případě se nebude jednat o dar ale o nakládání se společným majetek. 6 Majetek nabytý jedním z manželů za majetek náležící do výlučného vlastnictví tohoto manžela Do této skupiny patří i veškerý majetek, který jeden z manželů získá výměnou nebo prodejem jiného svého výlučného majetku. Pokud však k pořízení nového majetku budou použity jak prostředky patřící do výlučného vlastnictví manžela tak prostředky patřící do společného jmění manželů, bude tento nový majetek rovněž patřit do společného jmění manželů s tím, že vynaložené prostředky patřící do výlučného vlastnictví manžela budou považovány za investici do společného jmění manželů ve smyslu 149 zákona č. 40/1964 Sb.. 7 Jiní autoři však soudí, že: toto řešení je již překonáno. De lege ferenda (jako budoucí zákon) lze doporučit legislativní úpravu, která bere zřetel na to, v jaké výši se společné jmění na pořízení nové věci podílí. 8 Věci sloužící svojí povahou osobní potřebě manžela Do této skupiny patří pouze věci, které splňují dva základní znaky. Zaprvé se musí jednat o věci sloužící (tedy mohou sloužit a zároveň slouží) svou povahou výhradně k osobní potřebě jednoho z manželů a za druhé se musí jednat o věci, které byly (byť z části) pořízené z prostředků patřících do společného jmění manželů (v opačném případě by se jednalo o pouze o změnu jednoho výlučného vlastnictví na druhé). S výjimkou věci sloužící svou povahou výhradně k osobní potřebě jednoho z manželů nemůže žádný z manželů ze společných prostředků 6 Štěpánová, S. Společné jmění manželů a podnikání. 1. vydání. Brno: Computer press a.s. 2006, s. 9. 7 Rc 19/60 8 Knappová, M., Švestka, J., Dvořák, J. a kol. Občanské právo hmotné. 1.díl. 4. aktualizované a doplněné vydání. Praha: ASPI, 2005, s. 388. 16

koupit věc do svého výlučného vlastnictví, a to ani se souhlasem druhého manžela. 9 Věc nabytá jedním z manželů v rámci předpisů o restituci Do této skupiny patří věci získané například na základě zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, zákona č. 87/1997 Sb., o mimosoudních rehabilitacích a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku. Věci, které nemůže občan nabýt Do této skupiny patří věci, které mohou být ve vlastnictví pouze státu, územních samosprávních celků, určených fyzických osob, nebo věci, které nepatří nikomu. Věci nabyté před uzavřením manželství Do této skupiny patří dle definice vzniku společného jmění manželů veškeré věci, které manželé nabyli před uzavřením manželství (a tím pádem před vznikem společného jmění manželů). Výsledky tvůrčí činnosti Do této skupiny náleží zejména díla, na které se vztahuje osobností právo dle 11 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), (dále jen zákon č. 121/2000 Sb.). Toto právo je nepřevoditelné a zaniká smrtí autora. Osobností právo dle 11 zákona č. 121/2000 Sb. je potřeba odlišit od majetkových práv dle 12 zákona č. 121/2000 Sb., která do společného jmění manželů náleží. Bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění 9 R 74/73 17

Toto právo je (stejně jako v předchozím případě) spjato výhradně s osobou poškozeného a dle 579 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. a 260 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen zákon č. 262/2006 Sb.) nepřevoditelné a zaniká smrtí oprávněného. 3.1.3.3 Závazky, které patří do společného jmění manželů (pasiva) Do společného jmění patří: závazky, které vznikly jednomu z manželů za trvání manželství závazky, které vznikly oběma manželům za trvání manželství 3.1.3.4 Závazky, které do společného jmění manželů nepatří Do společného jmění manželů nepatří: závazky, které se týkají majetku jen jednoho z manželů závazky, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrem manželů, a které převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého 3.1.4 Právní domněnka společného jmění Právní domněnka společného jmění je vyvratitelná právní domněnka. Účelem této právní domněnky je zejména posílit právní jistotu věřitelů ať už jednoho nebo obou manželů. Vzhledem k velmi široké úpravě společného jmění manželů a možnost zúžit společné jmění manželů ať už za trvání manželství nebo před vstupem do manželství, je třeba řešit situaci, kdy jeden (nebo oba) manželé budou tvrdit, že určitý majetek do společného jmění manželů nenáleží. Zákon z toho důvodu jasně definuje, že Pokud není prokázán opak, má se za to, že majetek nabytý a závazky vzniklé za trvání manželství tvoří společné jmění manželů. 10 Jinými slovy, pokud není prokázáno, že určitý majetek do společného jmění manželů nenáleží, pak se má za to, že do 10 144 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 18

společného jmění manželů náleží. Z toho vyplývá, že důkazní břemeno mají manželé. 3.1.5 Ochrana společného jmění manželů Pod ochranu společného jmění manželů můžeme zahrnout zejména žalobu na určení nebo žalobu na plnění. Kterýkoliv z manželů může podat žalobu na určení, že konkrétní věc je součástí společného jmění manželů. Souhlas druhého manžela nebo jeho účast v řízení není nutná. Výjimkou je žaloba na určení, že konkrétní nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí je součástí společného jmění manželů. V takovém případě musí být druhý manžel účastníkem řízení. Kterýkoliv z manželů se může u třetí osoby domáhat vydání věci, který je součástí společného jmění manželů. Ani v tomto případě není potřeba souhlasu či účasti druhého manžela. 3.2 SJM a podnikání 3.2.1 Právní úprava Společné jmění manželů a podnikání je v základu upraveno v 146 až 148 zákona č. 40/1964 Sb.. Tato právní úprava s ohledem na převažující názor, že podnikající manžel představuje pro majetkové společenství a pro zajištění rodiny velké riziko 11, chrání nepodnikajícího manžela pomocí zavedení institutů souhlasu manžela s použitím společného jmění k podnikání, zúžení společného jmění manželů, rozhodnutím soudu a rozdělení příjmů z podnikání mezi manželi. 3.2.1.1 Souhlas manžela s použitím společného jmění k podnikání Majetek ve společném jmění manželů nebo jeho část může jeden z manželů použít k podnikání se souhlasem druhého manžela. Souhlas je třeba udělit 11 Dvořák, J., Spáčil, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 144. 19

při prvním použití majetku ve společném jmění manželů nebo jeho části. K dalším právním úkonům souvisejícím s podnikáním již souhlas druhého manžela není třeba. 12 Důležité je zmínit, že pokud udělí jeden manžel druhému souhlas k užití společného jmění k podnikání, nevzniká tím druhému manželovi právo tento majetek využívat výlučně nebo výlučně rozhodovat o způsobu jeho užívání. 13 Souhlas manžela s použitím společného jmění k podnikání tedy nemůže omezit tohoto manžela v užívání společného majetku. Do společného jmění manželů patří od 1.8.1998 i věci, které dle své povahy slouží k výkonu povolání manžela. 3.2.1.2 Rozdělení příjmů z podnikání mezi manžely Pokud manželé nebudou mít rozsah společného jmění manželů upravený a nebudou podnikat společně (respektive jeden manžel nebude druhému s podnikáním pomáhat) budou veškeré zisky plynoucí z podnikání jednoho manžela součástí SJM a to i za předpokladu, že jsou na podnikání vynaložené prostředky patřící do výlučného vlastnictví jednoho z manželů. Zákon v 146 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. stanoví, že pokud je podnikatelská činnost po rozhodnutí soudu podle 146 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. vykonávána podnikatelem společně nebo za pomoci manžela, který není podnikatelem, rozdělí se mezi ně příjmy z podnikání v poměru stanoveném písemnou smlouvou; nebyla-li taková smlouva uzavřena, rozdělí se příjmy rovným dílem. Považuje se za vhodné, aby se manželé smlouvou dohodli na rozdělení zisku z podnikání a to zejména s ohledem na to, že dle 318 zákona č. 262/2006 Sb., nemůže být mezi manžely nebo partnery uzavřen pracovněprávní vztah. 12 146 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 13 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.3.2004, sp. zn. 22 Cdo 1731/2003. 20

Dále dle Nejvyššího soudu spadají do společného jmění manželů veškeré zisky z podnikání. 14 3.2.2 Obchodní podíl Vyjdeme z definice podílu na obchodní společnosti. Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl ve společnosti, ledaže jde o akciovou společnost. Podíl ve společnosti nemůže být představován cenným papírem, ledaže jde o akciovou společnost. Pro účely tohoto zákona se oceňuje podíl mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl, nestanoví-li zákon jinak. 15 Občanský zákoník dále říká, že Stane-li se jeden z manželů za trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva, nezakládá nabytí podílu, včetně akcií, ani nabytí členských práv a povinností členů družstva, účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. 16 Z výše uvedeného vyplývá, že pokud nabude jeden z manželů podíl na obchodní společnosti, může tento podíl patřit do společného jmění manželů, ale druhý manžel tím nezíská svou účast na obchodní společnosti. Konkrétní případ lze znovu dokumentovat na rozhodnutí Nejvyššího soudu. Pokud za trvání manželství nabude jeden z manželů obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným a to z prostředků, které náleží do společného jmění manželů, stává se tím získaný majetek ze zákona součástí společného jmění manželů. 17 3.2.3 Podnik Dle obchodního zákoníku se podnikem rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné 14 Rozsudek nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1052/2004. 15 61 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 16 143 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 17 Rozsudek Nejvyšší soudu ze dne 20.7.2004, sp.zn. 22 Cdo 700/2004. 21

majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. 18 Podnikatelem budeme rozumět podnikatele v užším slova smyslu, tedy osobu která podle ustanovení obchodního zákoníku podniká na základě živnostenského oprávnění, jiného oprávnění nebo provozuje zemědělskou výrobu. Dle ustanovení občanského zákoníku jsou věci sloužící k předmětu výkonu povolání jednoho z manželů (v našem případě podnikatele v užším slova smyslu) součástí společného jmění manželů. Z toho vyplývá, že i podnik je součástí společného jmění manželů. 3.3 Vznik SJM 3.3.1 Vznik SJM mezi nepodnikajícími manžely Společné jmění manželů vzniká vždy uzavřením manželství mezi mužem a ženou tak, jak ho definuje zákon č. 94/1963 Sb.. Společné jmění manželů vzniká i uzavřením neplatného manželství, avšak zaniká rozhodnutím soudu, kterým bylo rozhodnuto o tom, že je manželství neplatné. Takové společné jmění je potřeba vypořádat stejně, jako je tomu v případě zániku platného manželství. 3.3.2 Vznik SJM mezi manžely, kdy podniká jeden z manželů Společné jmění manželů, kdy podniká jeden z manželů vzniká stejným způsobem jako mezi nepodnikajícími manžely, tedy uzavřením manželství. Podnikatelská aktivita jednoho z manželů v tomto ohledu nehraje žádnou roli. V případě podnikání jednoho z manželů bude však do společného jmění manželů náležet podnik, podíl na obchodní společnosti nebo družstevní podíl tohoto manžela. Do společného jmění manželů nebude podnik, podíl na obchodní společnost nebo družstevní podíl náležet pouze v případě, že by 18 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. 22

měli manželé zúžené společné jmění manželů, nebo by se jednalo o některou z výjimek uvedených v bodech 3.1.3.2 a 3.1.3.4. 3.3.3 Vznik SJM mezi manžely, kdy podnikají oba manželé Společné jmění manželů, kdy podnikají oba manželé opět vzniká stejným způsobem jako mezi nepodnikajícími manžely, tedy uzavřením manželství. Podnikatelské aktivity manželů v tomto ohledu opět nehrají žádnou roli. Oproti nepodnikajícím manželům budou do společného jmění manželů náležet podniky, podíly na obchodní společnosti nebo družstevní podíly manželů. Do společného jmění manželů nebudou podniky, podíly na obchodní společnosti nebo družstevní podíly náležet pouze v případě, že by měli manželé zúžené společné jmění manželů, nebo by se jednalo o některou z výjimek uvedených v bodě 3.1.3.2. a 3.1.3.4. 3.4 Správa SJM Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s nimi. 19 Dle této právní úpravy je vlastník věci oprávněn věc spravovat. Smyslem právní úpravy správy společného jmění manželů je ten, aby každý manžel měl nejen možnost nakládat se společným majetkem, ale aby zároveň nemohlo jedním manželem dojít k zneužití společného majetku k uspokojení jeho individuálních zájmů. Z toho důvodu zákon říká, že Majetek, který tvoří společné jmění manželů, užívají a udržují oba manželé společně. 20 A zároveň že, Obvyklou správu majetku náležejícího do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů. V ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je právní úkon neplatný. 21 19 123 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 20 145 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 21 145 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 23

Do obvyklé správy majetku tak můžeme zařadit například zajištění chodu společné domácnosti, vybírání nájemného, obstarání běžných oprav, placení daní, placení výživného a podobně. Je zřejmé, že hranice mezi obvyklou a neobvyklou správou majetku ostrá není. Překvapující je, že se nevyžaduje souhlas druhého manžela v takových věcech jako je podpis směnky 22, převzetí ručitelského závazku 23, uzavření leasingové smlouvy nebo smlouvy o úvěru 24. Tyto příklady považuji skutečně za velmi zvláštní, neboť mohou zásadním způsobem ovlivnit majetkové poměry a úroveň zadlužení manželů a domnívám se, že by v těchto případech měl být souhlas druhého manžela vyžadován. 3.4.1 Správa peněžních prostředků v hotovosti Předmětem občanskoprávních vztahů jsou věci, a pokud to jejich povaha připouští, práva nebo jiné majetkové hodnoty. 25 Podle tohoto ustanovení tvoří peníze v hotovosti (ve formě bankovek a mincí) věc a tudíž jsou předmětem občanskoprávního vztahu a jako takové jsou tedy součástí společného jmění manželů. Problematická situace je však s penězi v hotovosti, které jsou uloženy na bankovních účtech. K založení bankovního účtu nepotřebuje jeden manžel souhlas druhého manžela. S takto založeným účtem (a s penězi na něm uloženými) může disponovat pouze manžel, který účet založil, pokud nedal druhému manželovi k tomuto účtu dispozice. Pokud tedy jeden manžel uloží na svůj bankovní účet finanční prostředky náležící do společného jmění manželů, může tak druhému manželovi fakticky znemožnit přístup k těmto prostředků. Ještě zajímavější je situace, kdy jeden manžel na svůj účet uloží finanční prostředky náležící do jeho výlučného vlastnictví. Případné úroky z těchto finančních prostředků již ale do společného jmění manželů náležejí a druhý manžel k nim opět nemá přístup. Banky při zakládání bankovních účtů 22 Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 25.11.1996, sp. zn. 5 Cmo 735/95. 23 Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.08.2005 sp. zn. 29 Odo 398/2005. 24 Rozsudek nejvyššího soudu ze dne 14.08.2001 sp. zn. 22 Cdo 1562/2000. 25 118 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 24

nezkoumají, zda-li je osoba, která účet zakládá v manželství či nikoliv. Dochází tedy k jistému konfliktu mezi ustanovením občanského zákoníku a bankovními předpisy. S ohledem na platnou legislativu lze tedy usuzovat, že správa peněžních prostředků na bankovním účtu spadá pod obvyklou správu (jinak by nutně musel být souhlas druhého manžela při založení bankovního účtu vyžadován a banka by tak při zakládání bankovního účtu musela zkoumat zda-li je zakladatel osobou svobodou či je ženatý / vdaná). Variantou by byla možnost založit v bance takzvaný společný účet na jméno obou manželů. Takový účet ale naprostá většina bankovních ústavů v České republice nenabízí. K dané problematice se ve prospěch bank vyjádřil i nejvyšší soud. Skutečnost, že na účtu u peněžního ústavu jsou uloženy i prostředky ve společném jmění manželů, neopravňuje manžela majitele účtu k nakládání s prostředky na tomto účtu. 26 3.5 Změna SJM 3.5.1 Změna SJM mezi nepodnikajícími manžely Společné jmění manželů může být rozšířeno nebo zúženo. Občanský zákoník v tomto směru nabízí hned několik nástrojů pro změnu společného jmění manželů: (1) Manželé mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu rozšířit nebo zúžit stanovený rozsah společného jmění manželů. Takto mohou manželé změnit rozsah majetku a závazků nabytých či vzniklých v budoucnosti, ale i majetku a závazků, které již tvoří jejich společné jmění. Předmětem této smlouvy mohou být i jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Jestliže je předmětem smlouvy nemovitost, která již náleží do společného jmění manželů nebo do výlučného majetku jednoho z nich, nabývá smlouva účinnosti vkladem do katastru nemovitostí. 26 Rozsudek nejvyššího soudu ze dne 08.01.2008 sp. zn. 22 Cdo 2793/2006. 25

(2) Manželé mohou dále smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu vyhradit zcela nebo zčásti vznik společného jmění manželů ke dni zániku manželství, pokud nejde o věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. (3) Muž a žena, kteří chtějí uzavřít manželství, mohou smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu upravit své budoucí majetkové vztahy v manželství obdobně. (4) Manželé se mohou vůči jiné osobě na smlouvu uvedenou v předcházejících odstavcích odvolat jen tehdy, jestliže je jí obsah této smlouvy znám. 27 3.5.1.1 Zúžení SJM mezi nepodnikajícími manžely Smlouva o zúžení SJM Jak již bylo uvedeno v bodě 3.5.1., manželé mohou, dle 143a zákona č. 40/1964 Sb. smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu zúžit rozsah společného jmění manželů. Tuto smlouvu mohou manželé uzavřít kdykoliv za trvání manželství. Notářský zápis musí splňovat veškeré náležitosti uvedené v 62 a násl. zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon č. 358/1992 Sb.). Obsah smlouvy je definován v 143a zákona č. 40/1964 Sb.. Manželé tak mohou upravit rozsah majetku i závazků, které již společné jmění manželů tvoří jakožto i rozsah majetku a závazků, které teprve vzniknou. Zákon rovněž říká, že touto smlouvou lze společné jmění manželů zúžit. Nelze z něj tedy vyjmout vše, protože v tom případě by došlo ke zrušení společného jmění manželů, což by bylo v rozporu s ustanovením 149 zákona č. 40/1964 Sb., podle něhož společné jmění manželů zaniká pouze 27 143a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. 26

zánikem manželství. Společné jmění manželů lze nejvíce zúžit na majetek tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Výhrada vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství Druhým způsobem jak zúžit společné jmění manželů je uzavření smlouvy o výhradě vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství. I tuto smlouvu mohou manželé uzavřít kdykoliv za trvání manželství. V případě novomanželů by to nebyl problém, protože v jejich společném jmění manželů se ještě nic nenachází. V případě manželů, kteří již ve společném jmění mají nějaký majetek by bylo vhodné nejdříve majetek zúžit na obvyklé vybavení společné domácnost a následné uzavřít smlouvu o výhradě vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství. 28 Opět se jedná o smlouvu uzavřenou formou notářského zápisu, která musí splňovat veškeré náležitosti uvedené v 62 a násl. zákona č. 358/1992 Sb.. Od smlouvy o zúžení společného jmění se tato smlouva liší tím, že společné jmění manželů vznikne až dnem zániku manželství. Veškerý majetek, mimo běžného vybavení společné domácnosti (které musí tvořit společné jmění manželů), nabývají manželé do svého výlučného vlastnictví. Na rozdíl od smlouvy o zúžení společného jmění manželů nemusejí manželé ve smlouvě o výhradě vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství přesně definovat majetek, který má být ze společného jmění manželů vyloučen. Předmanželská smlouva Předmanželská smlouva umožňuje budoucím manželům uzavřít obdobu obou předchozích smluv ještě před vznikem manželství. Definicí, předmětem a obsahem předmanželské smlouvy se budu více zabývat v kapitole 4. diplomové práce. Zúžení společného jmění manželů provedené soudem 28 Dvořák, J., Spáčil, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 183. 27

Možnosti zúžení společného jmění manželů provedené soudem jsou definovány v 148 zákona č. 40/1964 Sb.. Soud může společné jmění manželů ze závažných důvodů zúžit a to na základě žádosti jednoho z manželů a to až na obvyklé vybavení společné domácnosti. Soud bude vždy zkoumat konkrétní případ u konkrétního manželského páru. Ke zúžení společného jmění manželů dojde pouze za situace, kdy je žalobcem prokázáno splnění podmínky závažných důvodů. Za závažné důvody lze považovat skutečnost, že manželé spolu dlouhodobě nevedou společnou domácnost, nejsou schopni se dohodnout na podstatných záležitostech hospodaření s majetkem náležícím do společného jmění manželů. 29 Zúžení společného jmění manželů provedené soudním rozhodnutím má oproti zúžení, které provedli manželé smluvně nespornou výhodu v tom, že je toto zúžení vůči třetím stranám účinné, i když o existenci takového rozhodnutí předem nevěděly. 3.5.1.2 Rozšíření SJM mezi nepodnikajícími manžely Smlouva o rozšíření SJM Obdobným způsobem, jaký je popsán v bodě 3.5.1.1. mohou manželé pomocí smlouvy uzavřené formou notářského zápisu rozšířit společné jmění manželů. Rozšířením společného jmění manželů se rozumí, že se jeho součástí stane i majetek a závazky, které jsou z něj ze zákona vyloučeny a které jsou popsány v bodě 3.1.3.2. a 3.1.3.4. Rozšíření společného jmění manželů provedené soudem Společné jmění manželů může být soudem rozšířeno pouze v případě, že bylo předtím zúženo, tak jak je to popsáno v bodě 3.5.1.1.. Podle 148 odst. 29 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.09.2005 sp. zn. 22 Cdo 2211/2004. 28

4 zákona č. 40/1964 Sb. může být společné jmění manželů rozšířeno pouze do původní podoby. Soud bude stejně jako v případě zúžení rozhodovat na návrh jednoho z manželů a bude opět posuzovat konkrétní případ u konkrétních manželů a to zejména s ohledem na to, zda pominuly důvody, na základě kterých bylo původně společné jmění manželů zúženo. 3.5.2 Změna SJM mezi manžely, kdy podniká jeden z manželů 3.5.2.1 Zúžení SJM mezi manžely, kdy podniká jeden z manželů Smlouva o zúžení SJM Pro popis smlouvy o zúžení společného jmění manželů mezi manžely, kdy podniká jeden z manželů, zcela odkazuji na kapitolu 3.5.1.1., neboť skutečnost, že jeden z manželů podniká, nemá na popis smlouvy žádný vliv. Z pohledu manželů vnímám jako vhodné vyloučit touto smlouvu veškerý majetek, který slouží jednomu z manželů k podnikání, jakožto i závazky a pohledávky s tímto majetkem a podnikáním manžela spojené. Vlastní existence smlouvy však v případě exekuce není 100% ochranou, neboť se na ní lze dovolávat pouze tehdy, je-li třetí osobě existence a obsah znám. Z toho důvodu lze doporučit, aby podnikající manžel o existenci a obsahu této smlouvy informoval všechny osoby, se kterými vstupuje v rámci svého podnikání do obchodního vztahu. Výhrada vzniku společného jmění manželů ke dni zániku manželství Pro definici se znovu zcela odkazuji na kapitolu 3.5.1.1.. Vhodnost takovéto smlouvy je však minimálně pro nepodnikajícího manžela diskutabilní. Veškerý zisk z podnikání podnikajícího manžela by tvořil výlučné vlastnictví 29

podnikajícího manžela a všechny věci pořízené za trvání manželství z tohoto zisku by rovněž patřily do výlučného vlastnictví podnikajícího manžela. 30 Předmanželská smlouva Jak jsem již uvedla v kapitole 3.5.1.1., předmanželskou smlouvou se budu více zaobírat v kapitole 4. diplomové práce. Zúžení společného jmění manželů provedené soudem V případě, že získá jeden z manželů oprávnění k podnikatelské činnosti nebo se stane neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti, tedy společníkem společnosti s ručením omezeným nebo komplementářem v komanditní společnosti, zúží soud dle 148 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. na návrh jednoho manžela společné jmění manželů a to bez ohledu na to, zda podnikající manžel skutečně podnikatelskou činnost vykonává. Návrh na zúžení společného jmění manželů může podat jak podnikající tak nepodnikající manžel. 31 3.5.2.2 Rozšíření SJM mezi manžely, kdy podniká jeden z manželů Smlouva o rozšíření SJM Pro smlouvu o rozšíření SJM mezi manželi, kdy podniká jeden z manželů, zcela odkazuji na kapitolu 3.5.1.2. Rozšíření společného jmění manželů provedené soudem Pro rozšíření společného jmění manželů, kdy podniká jeden z manželů, provedené soudem se zcela odkazuji na kapitolu 3.5.1.2.. Za předpokladu, že bylo původní společné jmění manželů zúženo soudem podle kapitoly 3.5.2.1., může soud rozšířit společné jmění manželů do původního rozsahu pouze v případě, že podnikající manžel pozbyl oprávnění 30 Štěpánová, S. Společné jmění manželů a podnikání. 1. vydání. Brno: Computer press a.s. 2006, s. 157. 31 Štěpánová, S. Společné jmění manželů a podnikání. 1. vydání. Brno: Computer press a.s. 2006, s. 157. 30

k podnikání nebo přestal být neomezeně ručícím společníkem obchodní společnosti. 32 3.5.3 Změna SJM mezi manžely, kdy podnikají oba manželé 3.5.3.1 Zúžení SJM mezi manžely, kdy podnikají oba manželé Pro případ zúžení společného jmění manželů mezi manželi, kdy podnikají oba manželé, zcela odkazuji na kapitolu 3.5.1.1., neboť to, jestli podniká jeden nebo oba manželé, nemá na právní formu zúžení společného jmění manželů žádný vliv. 3.5.3.2 Rozšíření SJM mezi manžely, kdy podnikají oba manželé I v případě rozšíření společného manželů v případě, že podnikají oba manželé, zcela odkazuji na kapitolu 3.5.1.2.. Jediným rozdílem oproti situaci, kdy podniká jen jeden z manželů je to, že soud rozšíří zúžené společné jmění manželů do původní podoby pouze v momentě, kdy oba manželé pozbydou oprávnění k podnikání nebo přestanou být neomezeně ručícími společníky obchodní společnosti. 33 3.6 Zánik SJM a vypořádání Společné jmění manželů zaniká podle 149 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. zánikem manželství. Po zániku společného jmění manželů se majetek, který ho tvořil vypořádává. Toto vypořádání se provádí ke dni zániku společného jmění manželů, tedy ke dni zániku manželství. Mezi zánikem manželství a vlastním vypořádáním může uběhnout delší doba. Dle zákona číslo 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení insolvenční zákon (dále jen zákon č. 182/2006 Sb.), existuje několik dalších situací, kdy může společné manželství zaniknout bez vazby na zánik 32 Štěpánová, S. Společné jmění manželů a podnikání. 1. vydání. Brno: Computer press a.s. 2006, s. 161. 33 Štěpánová, S. Společné jmění manželů a podnikání. 1. vydání. Brno: Computer press a.s. 2006, s. 200. 31

manželství. Jsou jimi propadnutí majetku nebo prohlášení konkurzu. V těchto případech společné jmění zaniká, ale manželství stále trvá. Někteří autoři se domnívají, že by mělo být důvodem zrušení (nebo alespoň zúžení) společného jmění manželů soudní rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům jednoho z manželů. Podle právního důvodu zániku manželství se liší i způsoby vypořádání. Vypořádáním se vlastnické právo nezřizuje, nenabývá a nejde o žádný převod ani přechod. 34 Vypořádávání je tedy pouze určení, který majetek při zániku manželství zůstane ve výlučném vlastnictví jednoho nebo druhého manžela. 3.6.1 Zánik SJM mezi nepodnikajícími manžely Smrtí jednoho z manželů Byl-li právním důvodem zániku manželství důvod smrti jednoho z manželů (případně byl-li jeden z manželů prohlášen soudem za mrtvého v souladu s 22 zákona č. 1963/94 Sb.), vypořádává se společné jmění manželů v dědickém řízení podle 460 zákona č. 40/1964 Sb. a v souladu s ustanovením 175 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen zákon č. 99/1963 Sb.). Manžela lze považovat za mrtvého v případě, že jeho smrt konstatuje lékař na základě ohledání mrtvého. Za mrtvého může rovněž manžela prohlásit soud. Návrh může podat, kdo má na věci právní zájem, 35 což je zpravidla druhý manžel. Manželství a s ním i společné jmění manželů v takovém případě zaniká až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého (tedy ne dnem, kdy byl manžel za mrtvého prohlášen). Pokud by bylo toto rozhodnutí zrušeno, dojde k obnově manželství a s ním i společného jmění manželů. Výjimkou je situace, kdy pozůstalý manžel již uzavřel nové manželství a s ním mu vzniklo i nové společné jmění manželů. 34 Pokorný, M., Holub, M., Bičovský, J. Společné jmění manželů. 1.vyd. Praha: Linde, 2000, s.168. 35 195 odst. 1 zákona č. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád 32

V takovém případě se původní manželství (a s ním i původní společné jmění manželů) neobnovuje. Rozvod manželství Byl-li právním důvodem zániku manželství rozvod manželů, vypořádává se společné jmění manželů v souladu s 149 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.. Existují tři způsoby výslovně uvedené v 150 zákona č. 40/1964 Sb., kterými může dojít k vypořádání společného jmění manželů v případě rozvodu: Dohodou manželů podle 150 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. Možnost uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění představuje praktické naplnění autonomie vůle a smluvní svobody v ryze privátních záležitost manželů. 36 Dohoda může být uzavřena do tří let od zániku manželství (po uplynutí této lhůty se uplatní nevyvratitelná zákonná domněnka dle 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb.) a musí být uzavřena v písemné formě. Zákon rovněž požaduje, aby dohodou o vypořádání nebyla dotčena práva věřitelů. Zajímavá je situace, pokud dojde k úmrtí jednoho z bývalých manželů ve lhůtě tří let po zániku manželství z důvodu rozvodu. Jestliže v době smrti rozvedeného manžela nebránila žádná právní překážka (zaniklé) bezpodílové spoluvlastnictví vypořádat, pak do takového práva zůstavitele vstoupili jeho dědicové; těmto dědicům ani rozvedené manželce nic nebránilo, aby uzavřeli dohodu o vypořádání zaniklého bezpodílového spoluvlastnictví manželů. 37 Soudním rozhodnutím vydaným na návrh manžela dle 150 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb. 36 Dvořák, J., Spáčil, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2011, s. 203. 37 Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23.7.1999, sp. zn. 10 Ca 196/99. 33

Pokud nedojde mezi manžely k dohodě o vypořádání společného jmění manželů, rozhodne na návrh jednoho z manželů o vypořádání společného jmění manželů soud. Návrh může podat kterýkoliv z manželů ve lhůtě do tří let od zániku manželství (po uplynutí této lhůty se opět uplatní nevyvratitelná zákonná domněnka dle 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb.). Vzhledem k tomu, že mohou (bývalí) manželé navrhnout na vypořádání jen část společného jmění manželů, rozhoduje soud pouze o té části SJM, která byla předmětem návrhu. Zákonnou domněnkou dle 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb. Nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných. 38 Právní účinek nevyvratitelné právní domněnky platí přiměřeně i na ostatní společná majetková práva, pohledávky a společné závazky. 39 K vypořádání společného jmění manželů může dojít jen jedním z uvedených způsobů nebo případně jejich kombinací. S prohloubením dispozitivního charakteru norem upravující společné jmění (stejně jako bezpodílové spoluvlastnictví, a to již po novele občanského zákoníku č. 131/1982 Sb.) se prosadil názor, že manželé nemusí pro vypořádání společného majetku zvolit jediný způsob, ale mohou různé způsoby kumulovat; ohledně části majetku 38 150 odst. 4 zákona číslo 40/1964 Sb., občanský zákoník. 39 Dvořák, J., Spáčil, J. Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře. 3. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011, s. 203. 34

uzavřou dohodu, část učiní předmětem řízení o vypořádání a zbytek bude vypořádán na základě zákonné domněnky. Nelze jim vnucovat určitý způsob vypořádání; proto podají-li návrh na vypořádání jen části společného jmění, je soud tímto rozsahem vázán (vázán ovšem není navrženým způsobem vypořádání). 40 Propadnutí majetku Propadnutí majetku je jedním z trestů, definovaný v 66 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen zákon č. 40/2009 Sb.) Soud může vzhledem k okolnostem spáchaného trestného činu a poměrům pachatele uložit trest propadnutí majetku, odsuzuje-li pachatele k výjimečnému trestu anebo odsuzuje-li jej za zvlášť závažný zločin, jímž pachatel pro sebe nebo pro jiného získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. 41 Zákon pak také jasně definuje, že: Výrokem o propadnutí majetku zaniká společné jmění manželů. 42 K zániku společného jmění manželů v tomto případě dochází dnem nabytí právní moci rozsudku o propadnutí majetku manžela. To se týká i rozsudku o částečném propadnutí majetku. Tento trest se týká veškerého majetku, který je ve vlastnictví pachatele v době, kdy rozsudek soudu nabyl právní moci. Z propadnutí majetku jsou vyňaty prostředky, které slouží k uspokojování životních potřeb odsouzeného, nebo osob, o jejichž výživu či výchovu je odsouzený povinen dle zákona pečovat. Podle některých autorů je tato konkrétní pasáž nekoncepční, protože chrání pouze ty osoby, o které pachatel pečuje ze zákona, nikoliv ty, u kterých tak činí dobrovolně. 43 Vzniknou-li při provádění trestu propadnutí majetku pochybnosti, zda se tento trest na určité prostředky nebo věci vztahuje vzhledem k tomu, že je jich nezbytně třeba k ukojení životních 40 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2009 sp. zn. 22 Cdo 1192/2007. 41 66 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 42 66 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 43 Štěpánová, S. Společné jmění manželů a podnikání. 1. vydání. Brno: Computer press a. s., 2006, s. 161. 35