EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 07.VI.2005 C(2005)1666 fin Věc: Státní podpora č. N 432/2004 - Česká republika Opatření ve prospěch společnosti Boeing Česká s.r.o. a společnosti The Boeing Company Vážený pane ministře, 1. POSTUP Dopisem registrovaným dne 8. října 2004 české orgány oznámily Komisi Opatření ve prospěch společnosti Boeing Česká s.r.o. a společnosti The Boeing Company. Komise si vyžádala doplňující informace dopisy ze dne 11. listopadu 2004 a 11. února 2005. České orgány poskytly požadované informace Komisi v dopisech ze dne 7. ledna 2005, 11. ledna 2005 a 30. března 2005 registrovaných dne 7. ledna 2005, 12. ledna 2005 a 1. dubna 2005. České orgány uvádějí, že oznámené opatření nemá charakter státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES a bylo Komisi oznámeno z důvodu právní jistoty. 2. POPIS 2.1 Účel, organizace, struktura Oznámeným opatřením je smlouva o odškodnění, v níž se Česká republika nepřímo, prostřednictvím České konsolidační agentury (dále jen ČKA ), společnosti Letka a.s. a společnosti AERO Vodochody a.s. (dále jen AERO ) 1, zavazuje poskytnout za určitých podmínek osobám a subjektům spojených se společností The Boeing Company (dále jen Boeing ) odškodnění ve vztahu k určitým nárokům. Smlouva se týká nároků, které mohou v budoucnu vzniknout v důsledku účasti těchto subjektů ve společnosti AERO, a které může uplatnit přesně vymezená skupina oprávněných osob vůči osobám nebo subjektům spojeným se společností Boeing. 1 Všechny tři subjekty podléhají státní kontrole. JUDr. Cyril Svoboda Ministr zahraničních věcí Ministerstvo zahraničních věcí České republiky Loretánské náměstí 5 118 00 Praha Česká republika Commission européenne/europese Commissie, B-1049 Brusel Belgie - Telefon: 02.299.11.11.
Přestože byla oznámena pouze smlouva o odškodnění, tato smlouva je součástí celého souboru smluv, které upravují ukončení kapitálové účasti společnosti Boeing (prostřednictvím české dceřinné společnosti Boeing Česká s.r.o.) ve společnosti AERO. Celá obchodní transakce má následující strukturu: a) Smlouva o koupi akcií Společnost Boeing Česká s. r. o. prodává své akcie ČKA a společnosti Letka a.s. za symbolickou cenu dvakrát 1 Kč (0,03 eura) 2. b) Smlouva o zrušení akcionářské smlouvy Touto smlouvou se smluvní strany zprošťují závazků vzniklých z akcionářské smlouvy, která upravovala vztahy mezi akcionáři společnosti AERO v době trvání strategického partnerství se společností Boeing. Smlouva obsahuje ustanovení o zrušení závazků, vzdání se stávajících práv, dále ustanovení o bezpodmínečném a úplném narovnání všech sporných nároků vzniklých na základě akcionářské smlouvy a/nebo v důsledku účasti smluvních stran ve společnosti AERO. c) Smlouva o zrušení smlouvy o poskytování služeb Touto smlouvou se smluvní strany zprošťují závazků vzniklých ze smlouvy o poskytování služeb, na základě které byla společnost Boeing Česká s.r.o. povinna poskytovat společnosti AERO určité služby. Smlouva obsahuje ustanovení o zrušení závazků, vzdání se stávajících práv, dále úplné a bezpodmínečné narovnání všech sporných nároků vzniklých ze smlouvy o poskytování služeb a/nebo v důsledku účasti smluvních stran ve společnosti AERO. d) Smlouva o zrušení smlouvy o podmínkách převodů obchodních podílů a akcií Touto smlouvou se smluvní strany vyvazují z původní smlouvy, která upravovala podmínky převodů obchodních podílů a akcií státu na společnost Česká Boeing s.r.o. Smlouva obsahuje ustanovení o zrušení závazků, vzdání se stávajících práv a dále ustanovení o úplném a bezpodmínečném narovnání všech sporných nároků vzniklých ze smlouvy o podmínkách převodů a/nebo v důsledku účasti stran ve společnosti AERO. e) Smlouva o odškodnění Tato smlouva, jako jediná součást systému smluv, která je předmětem oznámení předloženého Komisi, bude podrobněji popsána níže v kapitole 2.4. Komise bere na vědomí že, smlouva byla oznámena jako opatření, které nepředstavuje státní podporu a bylo oznámeno z důvodu právní jistoty. Výše uvedené smlouvy byly uzavřeny dne 8. října 2004. 2 Podle směnného kurzu 1 euro = 29,890 Kč, platného dne 12. dubna 2005 (Česká národní banka), stejný směnný kurz se používá v celém dokumentu. 2
2.2 Právní základ Struktura celé obchodní transakce byla schválena usnesením vlády ze dne 6. října 2004 č. 973, které představuje právní základ uvedeného opatření 3. 2.3 Faktické pozadí vývoj partnerství společností Boeing a AERO Kapitálová účast společnosti Boeing ve společnosti AERO Společnost AERO má vojenský výrobní program (vývoj, výroba a modernizace lehkých bojových a výcvikových letounů) a civilní výrobní program (vývoj a výroba malého osobního a nákladního letadla). Společnost dále sestavuje vrtulníky Sikorsky pro společnost Sikorsky Aircraft Corporation. V roce 1997 vybrala česká vláda společnost Boeing jako strategického partnera pro společnost AERO. Hlavním cílem tohoto strategického partnerství bylo, aby společnost Boeing podpořila prodej výrobků společnosti AERO (především nově vyvinutého lehkého bojového letounu L 159). 4 Společnost Boeing investovala do společnosti AERO 950 milionů Kč (31,8 milionu eur) a získala tak prostřednictvím společnosti Boeing Česká s.r.o (dceřinné společnosti založené společností Boeing podle českého právního řádu) 35,3 % jejích akcií. Zbývajícími akcionáři byly společnost Letka a.s. 5 (35,7 % akcií) a ČKA (29 % akcií). Řídící pravomoci Na základě akcionářské smlouvy přešlo řízení společnosti AERO na společnost Boeing Česká s.r.o. Tento minoritní akcionář ovládl jak představenstvo, tak dozorčí radu. Rozhodovací pravomoci byly původně v rukou tzv. provozního výboru, který byl také pod úplnou kontrolou společností Boeing Česká s.r.o. 6 Na základě rozhodnutí představenstva ze dne 1. prosince 2003 byly pravomoci provozního výboru omezeny. Od té doby fungoval provozní výbor pouze poradní orgán představenstva. 3 4 5 6 Usnesení vlády České republiky ze dne 6. října 2004 č. 973 o řešení situace ve společnosti AERO Vodochody a.s. a podmínkách ukončení účasti společnosti The Boeing Company v této společnosti. Cíl strategického partnerství je uveden v akcionářské smlouvě (Úvodní ustanovení, bod C): "Výběr strategického partnera Vládou České republiky vycházel z předpokladu, že Strategický partner, kromě finančního vkladu, je schopen a ochoten přispět svými znalostmi a zkušenostmi i pozicí na světovém trhu a) k podpoře výroby vojenských a civilních letadel, jako základní součásti předmětu podnikání Aera, b) napomáhat Aeru při plnění jeho závazků vůči České republice pro potřeby Armády České republiky týkající se dodávek letounů L-159 i závazků v případě mobilizace státu, a c) k rychlému rozvoji Aera a k posílení jeho pozice jako výrobce letecké techniky na světovém trhu. České orgány uvádějí, že formulace těchto závazků je příliš obecná, a proto nelze tyto závazky považovat za právně vymahatelné. Společnost založená za zvláštním účelem Fondem národního majetku k zastupování jeho zájmů ve společnosti AERO. Tři členové provozního výboru byli jmenováni zástupci společnosti Boeing Česká s.r.o. v představenstvu, zástupci společnosti Letka a.s. a ČKA v představenstvu jmenovali každý po jednom členovi výboru. 3
Státní záruka V roce 1998 poskytla česká vláda 7 na základě desetiletého podnikatelského plánu společnosti AERO státní záruku v celkové výši 967 milionů amerických dolarů (745 milionů eur) 8. Státní záruka byla použita k získání finančních zdrojů na emitování dluhopisů ve výši 200 milionů amerických dolarů (154 milionů eur) a k získání revolvingového úvěru ve výši 300 milionů amerických dolarů (231 milionů eur). S ohledem na výši záporného vlastního kapitálu společnosti AERO (-2,65 miliardy Kč; -88,7 milionu eur), kapitálový vklad společnosti Boeing ve výši 950 milionů Kč (31,8 milionu eur) a schválený podnikatelský plán české orgány předpokládaly, že základní kapitál společnosti AERO bude postupně růst, a že od roku 2006 společnost již nebude potřebovat finanční zdroje garantované státem. Negativní vývoj Předpoklady desetiletého podnikatelského plánu byly naplněny pouze v roce 1998. K nejzásadnějšímu poklesu provozních výhosů došlo v roce 2002, kdy provozní výnosy společnosti AERO dosáhly pouze 1/3 plánované úrovně. V roce 2002 klesla hodnota základního kapitálu společnosti AERO na -5,63 miliardy Kč (-188,4 milionů eur). V letech 1998 2003 společnost AERO neuzavřela žádnou mezinárodní smlouvu o prodeji lehkých bojových letounů L 159. Společnost navíc nezajistila včas dodávku 72 bojových letounů L 159 pro českou armádu a byla za porušení smlouvy penalizována. Podle českých orgánů nedošlo k naplnění cílů strategického partnerství a naopak krize společnosti se prohloubila. Ukončení strategického partnerství S ohledem na nepříznivý vývoj společnosti AERO se česká vláda rozhodla 9 ukončit financování společnosti AERO z revolvingového úvěru, mobilizovat státní záruku určenou ke krytí tohoto úvěru (společnost nebyla schopna plnit závazky plynoucí z tohoto úvěru) 10 a zahájit jednání o ukončení kapitálové účasti společnosti Boeing ve společnosti AERO. Vzhledem k tomu, že řídící pravomoci byly přeneseny na společnost Boeing, vyjednávací pozice českých orgánů byla velmi nevýhodná. Počáteční požadavky obou stran se výrazně lišily. Zástupci společnosti Boeing požadovali v různých fázích vyjednávání za 35,3 % akcií společnosti AERO 950 milionů Kč (31,8 milionu eur) až 1,2 miliardy Kč (40,1 milionů eur) s odvoláním na jejich nominální hodnotu. 11 České orgány argumentovaly, že obchodní hodnota akcií společnosti AERO je velmi nízká, vzhledem k výši zadlužení společnosti a k dalšímu propadu jejího již záporného základního kapitálu. Výsledkem jednání je následující řešení: 7 8 9 10 11 Usnesení vlády ze dne 30. března 1998 č. 221. Podle směnného kurzu 1 euro = 1,2985 USD, platného ke dni 12. dubna 2005 (Evropská ústřední banka), v celém dokumentu je používán stejný směnný kurz. Usnesení vlády ze dne 11. února 2004 č. 129. Společnost AERO vyčerpala z revolvingového úvěru částku 210 miliónů amerických dolarů (162 milionů eur). Nevyužité finanční prostředky, které byly čerpány z revolvingového úvěru se použily buď k přímému financování provozních nákladů (do výše 100 miliónů amerických dolarů 77 milionů eur) nebo se byly převedly na zvláštní bankovní účet (co se týká částky překračující 100 miliónů amerických dolarů). Posledně jmenovanou část je možné čerpat pouze se souhlasem ministra financí. Tržní hodnotu akcií nebylo možné stanovit, protože akcie nebyly obchodovány na kapitálových trzích. Nominální hodnota akcií společnosti AERO je 2 691 925 662 Kč (90,1 milionu eur). Současná hodnota akcií není stanovena, protože se strany nedohodly na metodě výpočtu. 4
a) prodej 35,3 % akcií společnosti AERO za symbolickou cenu dvakrát 1 Kč (0,03 eura), b) oboustranné zproštění se závazků, vzdání se stávajících práv, úplné a bezpodmínečné narovnání všech sporných nároků a úplné a bezpodmínečné zrušení akcionářské smlouvy, smlouvy o poskytnutí služeb a smlouvy o podmínkách převodů obchodních podílů a akcií 12, c) uzavření smlouvy o odškodnění. Během meziresortního připomínkového řízení, které předcházelo uzavření smlouvy o odškodnění, české orgány ověřovaly, zda příslušné orgány mají informace o existenci případných nároků, které by bylo možné uplatnit vůči osobám nebo subjektům spojeným se společností Boeing a které by musely být následně odškodněny prostřednictvím subjektů zastupujících stát. Žádný takový nárok nebyl zjištěn. Další vývoj Ohledně budoucího vývoje společnosti AERO české orgány uvádějí, že existují vyhlídky pro účast společnosti AERO v offsetových programech probíhajících v souvislosti s obnovou leteckých sil Armády České republiky. Kapitálová účast společnosti Boeing ve společnosti AERO byla považována za hlavní překážku spolupráce mezi společností AERO a vybraným dodavatelem stíhaček. 2.4 Smlouva o odškodnění Stranami smlouvy o odškodnění jsou společnost Boeing Česká s.r.o., společnost Boeing, společnost Letka a.s., ČKA a společnost AERO. Tato smlouva dává právo odškodňovaným osobám (osobám a subjektům spojeným se společností Boeing) 13 požadovat odškodnění od odškodňujících stran (společnost Letka a.s., ČKA a společnost AERO) 14 za škodu vzniklou v důsledku uplatnění nároku vůči subjektům a osobám spojených se společností Boeing žalobcem (společnost Letka a.s., ČKA, společnost AERO, členové orgánů společnosti AERO, kteří nebyli jmenováni společností Boeing Česká s.r.o., orgány České republiky) 15. 12 13 14 15 Podrobně viz bod 2.1. b), c), d). Odškodňovanými osobami se rozumí kterýkoli člen představenstva společnosti AERO jmenovaný přímo nebo nepřímo společností Boeing Česká, kterýkoli člen dozorčí rady společnosti AERO jmenovaný přímo nebo nepřímo společností Boeing Česká, kterýkoli člen provozního výboru společnosti AERO jmenovaný přímo nebo nepřímo společností Boeing Česká, společnost Boeing a přidružené subjekty, zástupci společnosti Boeing a jejich případní právní nástupci. Odškodňujícími stranami se rozumí společnost AERO, společnost Letka a.s., ČKA a právní nástupci těchto subjektů, a to společně a nerozdílně. Žalobcem se rozumí kterýkoli člen představenstva společnosti AERO, který nebyl jmenován společností Boeing Česká, kterýkoli člen dozorčí rady společnosti AERO, který nebyl jmenován společností Boeing Česká, kterýkoli člen provozního výboru společnosti AERO, který byl jmenován přímo nebo nepřímo společností Boeing Česká, společnost Letka a.s., ČKA, společnost AERO nebo kterýkoli státní orgán České republiky nebo organizační složka České republiky a/nebo právnické osoby, které mají jurisdikci na základě pravomocí jim svěřených Českou republikou. 5
České orgány poukazují na to, že skupina odškodňovaných osob je velmi omezená, což zaručuje, že případně odškodněny budou pouze subjekty přímo spojené s ukončením kapitálové účasti společnosti Boeing ve společnosti AERO. Nárok 16, který může být případně vznesen vůči odškodňovaným osobám, musí mít spojitost s jejich působením ve společnosti AERO, tak jak je definováno ve smlouvě. Smlouva podrobně definuje i pojem škoda a určité specifické prvky ve vztahu k rozhodčímu řízení jsou z rozsahu její definice vyloučeny 17. Z povinnosti odškodnění je smlouvou vyjmuta škoda, která je následkem např.: nároků vznesených proti odškodňovaným před zahájením provádění smlouvy, kdy odškodňované osoby opomněly informovat odškodňující strany; nároků vznesených proti odškodňovaným osobám po více než deseti letech od vzniku škody způsobené odškodňovanou osobou; nároků vzniklých v důsledku zvláštní odpovědnosti (např. trestné činy); nároků vyvolaných odškodňovanou osobou. Dále nebude nahrazena ani škoda, o jejíž odškodnění nebylo požádáno do konce 180. měsíce od zahájení provádění smlouvy. 18 Škoda nebude rovněž nahrazena, pokud odškodňovaná osoba bez předchozího souhlasu společnosti AERO, společnosti Letka a.s. a ČKA vypořádala nárok a dále přímo nebo nepřímo a bez náležitého důvodu: - se nezúčastnila jednání před osobou rozhodující o nároku a toto pochybení vedlo ke konečnému a pravomocnému rozsudku pro zmeškání ve prospěch žalobce, - na žádost osoby rozhodující spor nepředložila prohlášení o nároku požadované právními předpisy a toto pochybení vedlo k vydání rozsudku pro uznání nebo k vydání rozhodčího nálezu ve prospěch žalobce (toto rozhodnutí je konečné, pravomocné nebo vykonatelné), - neuplatnila běžné odvolací prostředky dostupné podle příslušných právních předpisů. 16 17 18 Nároky se rozumí jakákoli stížnost, žaloba nebo jiný postup žalobce vznesený, uplatněný, zahájený ať úspěšně či neúspěšně, ať na v důsledku deliktu, smlouvy nebo znovunabytí kterýmkoliv žalobcem vůči kterékoliv odškodňované osobě v souvislosti s působením ve společnosti AERO. Škodou se rozumí jakákoli a všechny újmy, ztráty, výlohy, odpovědnosti, náklady nebo škody, včetně, ale ne pouze, výdajů v souvislosti s projednáváním před soudem, se správním nebo rozhodčím a řízením; za předpokladu, že pojem škoda nebude zahrnovat (i) částku přiznanou ve prospěch žalobce, a (ii) náklady a výdaje žalobce a odškodňované osoby, jestliže s přihlédnutím ke každému z výše uvedených bodů (i) a (ii) jsou tyto částky důsledkem rozhodčího řízení, v němž (i) alespoň jedna ze stran je fyzickou osobou a (ii) rozhodčí nález nebyl vydán v souladu s rozhodčími pravidly rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České Republiky a při Agrární komoře České republiky, UNCITRAL, ICC, Obchodní komory ve Stockholmu, Rakouské spolkové obchodní komory, AAA, ICDR a/nebo LCIA. Do běhu této lhůty se nezapočítává doba, po níž trvá řízení, ale celková délka však lhůty nesmí přesáhnout konec 300. měsíce od zahájení provádění smlouvy. 6
Smlouvy, které jsou součástí celé transakce 19 neobsahují (v výjimkou smlouvy o prodeji akcií) specifická ustanovení týkající se jejich neplatnosti ve vztahu k neplatnosti zbývajících smluv. Nicméně s ohledem na vzájemnou závislost těchto smluv vyjádřenou preambulích smluv, by bylo možné na základě aplikace obecných ustanovení českého Obchodního zákoníku dojít k závěru, že neplatnost jedné smlouvy vede k zániku i zbývajících smluv. Zvláštní pravidla obsahuje pouze smlouva o prodeji akcií. Tato se smlouva stane neplatnou, pokud nedojde k řádnému provádění některé z dalších smluv. Existuje také možnost odstoupení od smlouvy v případě, že Komise vydá konečné a pravomocné rozhodnutí, v němž konstatuje, že ujednání ve smlouvě o odškodnění představují neslučitelnou státní podporu nebo, že je nutné provést úpravu smlouvy nebo splnit dodatečné podmínky, aby byla zajištěna slučitelnost těchto ujednání s pravidly státní podpory. V souvislosti s posouzením rizik zvoleného smluvního přístupu zhodnotily české orgány různé skupiny žalobců z hlediska možnosti, že by tyto osoby a subjekty uplatnily nějaký nárok vůči odškodňovaným osobám (osobám a subjektům spojených se společností Boeing): a) Členové představenstva/dozorčí rady/provozního výboru společnosti AERO, kteří nebyli jmenováni společností Boeing Česká s.r.o. České orgány zaslaly v době příprav obchodní transakce bývalým členům představenstva, dozorčí rady a provozního výboru společnosti AERO, kteří nebyli jmenováni společností Boeing Česká s.r.o., písemný dotaz, zda mají nějaký nárok vůči odškodňovaným osobám a pokud ano, byli požádáni, aby se ho vzdali. Neodpověděly sice všechny dotázané osoby, ale žádná z oslovených osob neuvedla, že by vůči odškodňovaným osobám nějaký nárok měla. b) Společnost Letka a.s., ČKA a společnost AERO Tyto subjekty podléhající státní kontrole představují jak potenciální žalobce, tak odškodňující strany, které jsou společně a nerozdílně zavázány nahradit škodu odškodňovaným osobám. V době uzavření smlouvy o odškodnění nebyl těmto subjektům znám žádný nárok, který by mohl následně vést k odškodnění osob a subjektů spojených se společností Boeing. c) Státní orgány České republiky nebo organizační složky České republiky Do této kategorie potenciálních žalobců spadají subjekty představující stát nebo subjekty mu přímo podřízené. V průběhu meziresortních jednání, která předcházela uzavření smlouvy o náhradě škody, prověřovaly české orgány, zda příslušné orgány mají informace o existenci nároků, které by mohly být vzneseny proti osobám nebo subjektům spojených se společností Boeing. Žádný případný nárok, který by mohl být uplatněn vůči odškodňovaným osobám nebyl zjištěn. d) Právnické osoby vykonávající pravomoci svěřené jim státem České orgány zdůraznily, že tato kategorie potenciálních žadatelů představuje velmi úzce definovanou skupinu. České orgány dále uvádějí, že situace je zde buď podobná jako v případě žalobců uvedených pod body b), c) nebo, že pravděpodobnost, že tyto subjekty vznesou nárok, je velmi nízká. 19 Jak je uvedeno v bodě 2.1. 7
3. POSOUZENÍ OPATŘENÍ Existence podpory ve smyslu článku 87 odst. 1 Smlouvy o ES Opatření představuje státní podporu ve smyslu článku 87 odst. 1 Smlouvy o ES, pouze pokud jsou splněny čtyři kumulativní podmínky stanovené tímto článkem. Jednou z podmínek je existence hospodářské výhody. Pokud není možné zjistit přítomnost tohoto prvku, opatření nepředstavuje státní podporu ve smyslu článku 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Při hodnocení smlouvy o odškodnění z hlediska přítomnosti či absence hospodářské výhody pro společnost Boeing, vzala Komise v úvahu v první řadě fakt, že český stát zůstal po celou dobu trvání partnerství se společností Boeing majoritním vlastníkem společnosti AERO (prostřednictvím ČKA a společnosti Letka a.s.). Jako takový měl k dispozici všechny informace o společnosti a jejím podnikání nezbytné pro zvážení případných rizik spojených s uzavřením smlouvy o odškodnění, tj. o existenci případných nároků, které by následně mohly vést k aktivaci odškodňovací povinnosti. Dále, před uzavřením smlouvy (v říjnu 2004) české orgány prověřily existenci případných nároků a požádaly osoby a subjekty definované smlouvou jako žalobci o informaci, zda-li mají nárok, který by mohl být případně uplatněn v budoucnu proti osobám a subjektům spojeným se společností Boeing. V době uzavření smlouvy nebyl žádný takový nárok zjištěn. V dopise ze dne 30. března 2005 české orgány potvrdily, že se situace, co se týká existence případných nároků do té doby nezměnila. S ohledem na skutečnost, že český stát ve své pozici majoritního akcionáře společnosti AERO neidentifikoval žádný případný nárok, který by mohl být uplatněn vůči osobám a subjektům spojeným se společností Boeing, Komise došla k závěru, že smlouva o odškodnění nepřináší společnosti Boeing hospodářskou výhodu a toto opatření proto nepředstavuje státní podporu ve smyslu článku 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Komise zdůrazňuje, že její posouzení opatření je založeno na informacích předložených českými orgány, které jsou na rozdíl od Komise v pozici, která jim umožňuje identifikovat možné nároky spadající pod smlouvu o odškodnění. V případě, že se tyto informace ukáží jako nesprávné, Komise může zrušit své rozhodnutí v souladu s článkem 9 nařízení Rady č. 659/1999 z 22. května, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES 20. Komise dále zdůrazňuje, že toto rozhodnutí se týká pouze smlouvy o odškodnění a nikoliv ostatních souvisejících smluv nebo opatření, které nebyly českými orgány oznámeny. 20 Úř. věst. L 83, 27.3. 1999, s. 1. 8
4. ZÁVĚR Komise se proto rozhodla nevznášet vůči oznámenému opatření námitky, protože nepředstavuje státní podporu ve smyslu článku 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Pokud by tento dopis obsahoval důvěrné informace, které by neměly být zveřejněny vůči třetím stranám, informujte o tom prosím Komisi ve lhůtě patnácti pracovních dní ode dne obdržení tohoto dopisu. Pokud Komise neobdrží ve stanovené lhůtě odůvodněnou žádost, bude mít za to, že souhlasíte se sdělením informací třetím osobám a se zveřejněním úplného znění dopisu v závazném jazykovém znění na internetové stránce http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/sgb/state_aids/. Tato žádost musí být poslána doporučeným dopisem nebo faxem na tuto adresu: European Commission Directorate-General for Competition State Aid Greffe B-1049 Brussels Fax No: (+32-2)2961242 S úctou, za Komisi Neelie KROES členka Komise 9